48721–48780 z 158709 Autoři
Jan Velisek (3)
Narozen 11.4.1946 v Trhových Svinech. V r. 1968 absolvoval FPT v Praze, Katedru konzervace potravin a technologie masa. V r. 1969 nastoupil na Katedru chemie a zkoušení potravin jako pracovník pro vědu a výzkum, v r. 1974 obhájil kandidátskou disertační práci, v letech 1974–1983 působil na uvedeném ústavu jako vědecký pracovník a samostatný vědecký pracovník specialista a od r. 1983 jako odborný asistent. V r. 1990 se habilitoval pro obor chemie a analýza potravin a v tomtéž roce obhájil doktorskou disertační práci. Od r. 1991 je vedoucím Ústavu chemie a analýza potravin, profesorem pro obor chemie a analýza potravin byl jmenován v r. 1992. Od r. 2000 je děkanem FPBT. Ve výzkumné práci se prof. Velíšek zabýval a stále zabývá především studiem Maillardovy reakce. Je členem mezinárodní organizace IMARS . Zhruba 30 let se rovněž věnuje problematice chlorovaných propanolů v potravinách. Tyto technologické kontaminanty byly prvně v potravinách prokázány na VŠCHT Praha. Na základě prací prof. Velíška, kterých na toto téma publikoval více než 50, a díky spolupráci s podniky Nestlé Germany, Nestlé Research Centre a Kikkoman Europe, byla zavedena nová technologie výroby potravinářských hydrolyzátů bílkovin a přijata opatření k omezení výskytu těchto kontaminantů v potravinách obecně.
Více od autora
Jan Vedral (3)
Narozen 20. 11. 1955 v Praze. Divadelní a rozhlasový dramatik a dramaturg, teatrolog, profesor dramaturgie činoherního divadla. Vysokoškolský pedagog. Otec hudebního publicisty Honzy Vedrala .
Více od autora
Jan Večeř (3)
Narozen 23.4.1942 v Bludově. JUDr., ing., CSc., odborný asistent Ústavu marxismu-leninismu University Karlovy v Praze. Práce z oboru ekonomiky, překlady z ruštiny.
Více od autora
Ján Vasilenko (3)
Mistr bojových umění, trenér a zakladatel stylu sebeobranného stylu Watejitsu, kumite, formy se zbraní i beze zbraně.
Více od autora
Jan Vaněk (3)
Narozen 6. 2. 1903 v Havlíčkově Brodě, zemřel 21. 6. 1977 v Rokycanech. Státní úředník, básník, beletrista.
Více od autora
Jan van Ruusbroec (1)
Jan van Ruusbroec , také Ruysbroeck nebo Ruisbroek byl vlámský teolog, mystik a spisovatel. Svá díla psal nizozemsky. V současnosti jsou jeho nejznámějšími spisy Sedm kroků na žebříku duchovní lásky a Duchovní zásnuby. Jan měl oddanou matku, která ho vychovala v katolické víře. O jeho otci se neví nic. Jeho příjmení je toponymum, čili je odvozeno od názvu osady Ruisbroek. V jedenácti letech bez rozloučení opustil svou matku a odešel ke svému strýci, kanovníkovi Janu Hinckaertovi, který se o něj postaral a zajistil mu vzdělávání na škole sv. Guduly v Bruselu. Hinckaert žil v apoštolském bratrství s členem téže kapituly Francisem van Coudenbergem. Zajistil Ruusbroekovi vzdělání, a ten se tak mohl stát knězem. Vysvěcen byl v kostele Svaté Guduly v roce 1317. Jeho matka ho následovala do Bruselu. Vstoupila do tamní bekináže, kde krátce před svěcením svého syna zemřela. V letech 1318–1343 působil jako farář u sv. Guduly; nadále žil se svým strýcem Hinckaertem a Van Coudenbergem v extrémní chudobě a odloučenosti od světa. V té době vyvolávalo v Nizozemí spory hnutí Bratří svobodného ducha . Jednou z členek bratrstva byla Heilwige Bloemardinne; byla aktivní zejména v Bruselu, kde pomocí pamfletů propagovala svou víru. Ruusbroec jí odpovídal rovněž pamflety, žádný se však do dnešních dob nezachoval. Tento spor natrvalo poznamenal Ruusbroekovu tvorbu: jeho pozdější spisy byly psány v nizozemštině a vždy odkazovaly na "kacířské" názory Bratrstva. Touha po větším odloučení od světa a možná i pronásledování poté, co napadl Bloemardovou, jej vedla k tomu, že r. 1343 s dvěma přáteli opustil Brusel a v nedalekém lese založil převorství Groenendael. Přidalo se k nim mnoho následovníků; 13. března 1349 se komunita zformalizovala jako klášter řádu augustiniánů-kanovníků, Ruusbro...
Více od autora
Jan van Eyck (2)
Jan van Eyck byl belgický malíř. Spolu s bratrem Hubertem významně zdokonalil techniku olejomalby. Jeho obrazy ovlivnily jeho nizozemské i italské současníky. K nejvýraznějším rysům jeho maleb patří přesné popisné vystižení detailů, nesmírně jemná a minuciózní malba a kresba, důsledné využívání perspektivy při kompozici prostoru, přesné vystižení světelných poměrů průzračného, rozptýleného světla s výrazným uplatněním stínování. V písemných pramenech je Eyck poprvé doložen v roce 1422, kdy působil ve službách nizozemského hraběte Jana Bavorského, který sídlil v Haagu. Přesné datum ani místo jeho narození neznáme. Rok 1390 je orientační, město Maaseik pravděpodobné. Po smrti Jana Bavorského v roce 1425 odešel Eyck do Brugg, kde vstoupil do služeb burgundského vévody Filipa III. Dobrého. Eyck se nestal pouze jeho dvorním malířem, ale také diplomatem a vyslancem. Z vévodova pověření navštívil pravděpodobně Itálii, Portugalsko, Španělsko, Francii a Svatou zemi. Není vyloučené, že roku 1436 pobýval v Praze. Většina Eyckových cest byla považována za důvěrné, a proto se jejich cíle v účtech dvora neuvádějí. Doložená je jeho cesta do Lisabonu na podzim roku 1428. Byl členem poselstva, které dojednalo sňatek Filipa III. a Isabely Portugalské. Eyck v Lisabonu pro svého vévodu namaloval dva princezniny portréty. Zatímco poselstvo čekalo na Filipovu odpověď, navštívilo Santiago de Compostela, kde se setkalo s králem Janem II. Kastilským. V roce 1432 přesídlil Eyck natrvalo z Lille do Brugg, kde se asi o rok později oženil s Margaretou, o hodně mladší dívkou pravděpodobně šlechtického původu. Z manželství se narodily dvě děti: synovi Filipovi byl za kmotra Filip III., mladší dcera Lyevine vstoupila roku 1450 do kláštera. V roce 1435 odjel z vévodova pověření do Arrasu, kde měl portrétovat účastníky mírového kongresu. Z této cesty se dochoval portrét Niccola Albergatiho. V témže roce změnil vévoda Eyckův roční pl...
Více od autora
Ján Valo (2)
Ing. Ján VALO se narodil 20. května 1937. Po skončení vysoké školy obor RTZ letectva, pracoval v oblasti leteckého výzkumu a později jako odborný asistent na Vojenské akademii v Brně. Na technice MTC v Káhiře, katedře Electronics, odučil 11 semestrů a několik roků působil jako hlavní inženýr- vedoucí specializace Radio and Radar na letecké škole poblíž libyjského Tripolisu. Na GŠ ČSLA pracoval v oblasti zahraniční technické pomoci. V letech 1987-1988 začal se svými spolupracovníky připravovat vytvoření mírových sil OSN v ČSLA. V roce 1989 dosáhl schválení koncepce a v lednu 1990 zahájilo činnost oddělení mírových sil OSN pod jeho vedením. Stalo se tak u nás poprvé v historii a československá armáda dostala prostor zapojovat se do mírových operací a prezentovat se v zahraničí. Na jaře 1990 se spolupodílel na otevření Výcvikového střediska mírových sil OSN společně s představiteli města Český Krumlov. Po okupaci Kuvajtu bylo jeho oddělení pověřeno přípravou a organizací čs. protichemické jednotky a plk. Ing. Valo byl jmenován jejím velitelem. Čs. jednotka splnila všechny úkoly v operacích Pouštní štít a Pouštní bouře, a plk. Ing. Valo obrdžel několik ocenění a vyznamenání.
Více od autora
Jan Valníček (2)
Narozen 6. 8. 1896 ve Slavkově, zemřel 9. 7. 1961. Plk., Ing., profesor balistiky na Vysoké škole vojenské. Autor technických spisů, též autor válečného deníku.
Více od autora
Jan Václav Vratislav z Mitrovic (3)
Narozen 1669, zemřel 5. 12. 1712. Český politik a diplomat, na začátku 18. století vykonával funkci diplomata v Londýně a Haagu, kde se spolupodílel na vytvoření protifrancouzské aliance.
Více od autora
Jan Václav Šolc (1)
Narozen 15.5.1877 Sobotka , zemřel 5.11.1953 Praha. Sbormistr, skladatel, kulturní pracovník.
Více od autora
Jan Vachek (2)
Narozen 1981 v Praze. MUDr., lékař-diabetolog, nefrolog, zabývá se též klinickou farmakologií a farmakoterapií.
Více od autora
Jan Vacek (1)
Jan Vacek je bývalý český profesionální tenista. Ve své kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na Brasil Open 2001. Na challengerech ATP získal čtyři singlové a čtyři deblové tituly a na okruhu ITF pak sedm titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v srpnu 2002 na 61. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2005 na 115. místě. Trénoval jej Jiří Hřebec. Na grandslamu se nejdále probojoval do čtvrtého kola ve Wimbledonu 2002, v němž vypadl ve třech setech s Nizozemcem Sjengem Schalkenem. V roce 2004 se mu narodila první dcera Eliška. O 4 roky později druhá dcera Viktorie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Vacek na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jan Urban (1)
Narozen 22. 9. 1948 v Praze. Historik, medievalista, autor prací z oboru českých středověkých dějin, šéfredaktor časopisu Dějiny a současnost, nakladatelský redaktor se zaměřením na historii.
Více od autora
Jan Tupý (2)
Nar. 1949. Pedagog, redaktor. Zab. se didaktikou tělesné výchovy a tvorbou vzdělávacích programů. Spoluautor programu zdravotně orientované zdatnosti. Publ. z oboru.
Více od autora
Jan Trojan (3)
Jan Trojan byl český muzikolog, rozhlasový redaktor a pedagog. Vystudoval hudební vědu a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Pracoval jako hudební redaktor Československého rozhlasu, pro který rekonstruoval řadu starých českých skladeb, a od roku 1961 vyučoval na Janáčkově akademii múzických umění, kde se roku 1990 stal profesorem. Věnoval se mimo jiné lidovým písním, opeře a moravské hudbě 18. století. Na přelomu 20. a 21. století spolu se Zdeňkem Smiřickým znovuobjevil moravského barokního skladatele Josefa Schreiera.
Více od autora
Jan Těsnohlídek (3)
Narozen 11.4.1987 v Havlíčkově Brodě. Knihovník a informatik, básník.
Více od autora
Jan Tesař (3)
Jan Tesař je český esejista, historik, disident a prvosignatář Charty 77. V roce 1956 absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1956 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud byl v roce 1958 vyhozen z politických důvodů, dva roky se jako nezaměstnaný zabýval studiem historie lidových soudů v Čechách, následovalo zaměstnání v muzeu v Pardubicích, v roce 1961 se vrátil do VHÚ. V roce 1966 vstoupil do KSČ, na jaře 1969 vystoupil z KSČ. V září 1969 byl zatčen, po třináctiměsíční vazbě byl bez soudu propuštěn. V roce 1971 byl opět zatčen, z vězení se vrátil v říjnu 1976. V květnu 1979 byl opět zatčen a v roce 1980 přijal nabídku k vystěhování, žil v Německu a později ve Francii. Nyní do Česka a na Slovensko distribuuje Bulletin EIT/AET . Jeho ženou se stala Anna Koutná Tesařová, která za ním odešla do exilu.
Více od autora
Jan Tegze (3)
Odborník v oblasti personálního managementu, hledání talentů a náboru pracovníků.
Více od autora
Jan Svoboda (3)
Narozen 26.12.1899 ve Vysokém Mýtě, zemřel 4.4.1973 v Praze. PhDr., DrSc., pracovník Slovanského ústavu, publikace z oboru onomastiky.
Více od autora
Jan Sviták (2)
Jan Sviták se narodil 1.8.1983 v Rýmařově. Hned z kraje života byl přestěhován do Brna, pak do Holešova, kde zůstal dalších osmnáct let. Jeho nesporný literární talent se objevil už v době, kdy navštěvoval mateřskou školu. Vzhledem k tomu, že ještě neuměl psát, se jeho dekadentně laděný příběh O kozlíčkovi Bradáčkovi, zachoval pouze jako audionahrávka. Od té doby toho napsal spoustu. Doposud vyšly tři knihy, dvě pro dětského čtenáře a jedna pro dospělého. Jan Sviták píše temnou literaturu a je přesvědčen o tom, že v každém člověku je kout, do kterého je potřeba posvítit...
Více od autora
Jan Švéd (1)
Novinář, sportovní publicista, práce o historii a současnosti světového fotbalu.
Více od autora
Jan Švankmajer (2)
Narozen 4. 9. 1934 v Praze. Malíř, kreslíř, grafik, loutkář, filmový výtvarník, scénograf, animátor, autor objektů, keramik, režisér, scenárista, básník.
Více od autora
Jan Sulovský (2)
Narozen 14. 2. 1955 v Olomouci. Rozhlasový redaktor, autor rozhlasových a divadelních her, dramaturg, též básník.
Více od autora
Jan Suk (3)
Jan Suk je český básník, esejista, literární kritik, filosof a literární publicista. Narodil se v hudební rodině. Je pravnukem skladatele Antonína Dvořáka a vnukem skladatele Josefa Suka. Jeho nevlastním bratrem byl houslový virtuóz Josef Suk. V letech 1972-1977 studoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze obory filosofie, historie a estetika. Během studia i v následujících normalizačních letech navštěvoval bytové semináře Milana Machovce, Jana Patočky, Ladislava Hejdánka aj. Po absolutoriu byl několik let bez stálého pracovního poměru. V druhé polovině osmdesátých let žil v Praze a byl zaměstnán jako vědecký pracovník v estetickém oboru v Ústavu pro výzkum kultury a v Ústavu pro kulturně výchovnou činnost. Od konce roku 1989 do roku 1992 byl zaměstnán v Národní knihovně v Praze. Od roku 1992 do současnosti pracuje jako redaktor, později šéfredaktor pražského nakladatelství H&H, kde redakčně a editorsky připravil desítky beletristických i vědeckých titulů z české literatury i překladů z literatury světové. Je editorem stěžejních děl Jindřicha Chalupeckého, Václava Černého, Zdeňka Kalisty, Romana Jakobsona, Jiřiny Haukové, Zdeňka Rotrekla, Arnošta Lustiga a mnoha dalších autorů. Od roku 1994 řídí básnickou edici Poesis, v níž vyšlo téměř čtyřicet titulů české i světové poezie včetně zásadních antologií. Od počátku devadesátých let působí jako literární kritik a recenzent, příležitostně též jako literární publicista, zabývající se i výtvarným uměním, hudbou a divadlem. Recenzoval stovky knižních titulů prakticky ve všech odborných periodikách, ale také v denících, v Českém rozhlase a České televizi. Studie a esejistické texty publikoval rovněž v zahraničí, např. ve slovinském literárním časopise Sodobnost. Je autorem desítek knižních doslovů a studií. Pro Českou televizi se scenáristicky a moderátorsky podílel např. na dokumentu o životě a díle Josefa Suka Dotkl se mě prst Boží a na připravovaném dokumentu o K. H. ...
Více od autora
Jan Suda (2)
Jan Suda byl rakouský a český pedagog a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Působil jako profesor na reálné škole v Písku. Byl středoškolským pedagogem na písecké reálce od jejího založení po 38 let. V roce 1899 odešel na penzi. Publikoval historické a etymologické studie. Angažoval se i ve vysoké politice. V doplňovacích volbách roku 1880 se místo Lamberta Hesslera stal poslancem Českého zemského sněmu. Reprezentoval městskou kurii, obvod Písek. Mandát zde obhájil ve volbách v roce 1883. Rezignoval roku 1885. Působil taky jako poslanec Říšské rady , kam usedl ve volbách roku 1879 za kurii městskou v Čechách, obvod Písek, Domažlice atd. Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Johann Suda, profesor na reálné škole, bytem Písek. Do parlamentu nastoupil jako český národní poslanec. Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu . Sám byl členem staročeské strany. Ovšem seznam nově zvolených poslanců v listu Das Vaterland ho naopak řadí mezi mladočechy. Zemřel v lednu 1910.
Více od autora
Jan Stýblo (2)
Narozen 15.4.1912 v Novém Bydžově. Dr., CSc., profesor katedry ekonomiky, organizace a plánování chemického průmyslu, práce z oboru.
Více od autora
Jan Štursa (2)
Narozen 15. 5. 1880 v Novém Městě na Moravě, zemřel 2. 5. 1925 v Praze. Sochař, ilustrátor, profesor Akademie výtvarných umění, kurátor, odborný publicista.
Více od autora
Jan Šťovíček (1)
Narozen 17. 1. 1943 v Pticích , zemřel 7. 3. 2007 tamtéž. PhDr., historik, archivář, etnograf, folklorista a muzejní pracovník.
Více od autora
Jan Štolba (2)
Básník, prozaik a literární a filmový kritik Jan Štolba se narodil v roce 1957 v Praze. Necelý rok studoval na Pedagogické fakultě Karlovy univerzity, po nedokončeném studiu pracoval jako skladník, ošetřovatel, sanitář, opisovač not, topič, listonoš, učitel ve zvláštní škole a hlídač. Během osmdesátých a devadesátých let hrál na saxofon v řadě pražských jazzových, folkových a rockových souborů V letech 1988–1990 žil s vystěhovaleckým pasem v New Yorku. Od poloviny devadesátých let žije střídavě v Praze a v Austrálii.
Více od autora
Jan Štěpnička (1)
Narozen 26. 4. 1982 v Ostravě. RNDr. et Bc., Ph.D., matematik. Publikace z oboru.
Více od autora
Jan Stejskal (1)
Narozen 1.9.1902 v Třebíči, zemřel 13.11.1972 v Praze. RNDr., DrSc., profesor lesnické geologie a petrografie, publikace z oboru.
Více od autora
Jan Stehlík (1)
Narozen 28. 6. 1948 v Praze. Autor a redaktor prací o městské policii v Praze.
Více od autora