Výpis všech autorů

Ján Korecký

Narozen 20.1.1905 v Chrudimi, zemřel 29.3.1963. Ing., dr., profesor nauky o materiálu, publikace z oboru.

Jan Kopecký

Středoškolská studia ukončil v Praze roku 1938, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval estetiku, literární komparatistiku a českou literaturu. Od roku 1943 se plně věnoval divadelní praxi i teorii: 1943-45 byl dramaturgem a režisérem Městského divadla v Kladně, následující rok dramaturgem Divadla 5. května v Praze, 1947-50 působil jako dramaturg v činohře Národního divadla v Praze. Od roku 1950 se věnoval pedagogické činnosti jako docent a od roku 1959 profesor Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. V letech 1960-71 působil jako profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po roce 1971 nesměl publikovat a až do penzionování v roce 1982 pracoval v dělnických profesích. Roku 1990 se jako profesor vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Kopeckého koncepce divadla a jeho společenské i umělecké funkce jsou shrnuty v množství esejů, kritik, studií, mezi nimiž nejvýznamnější jsou knihy Nedokončené zápasy a Dramatický paradox . Velkého úspěchu dosáhly jeho scénické adaptace lidových her . Také v překladatelské praxi z francouzštiny a ruštiny se věnoval především překladům textů o divadle a textům dramatickým, které v 70. a 80. letech skrýval pod pseudonymy a vypůjčenými jmény, mj. i své dcery Ivany Vadlejchové . Oblíbenými se staly jeho publikace Co je divadlo? a Čtení o Národním divadle . Jako dramatik napsal například komedie Linka důvěry , Kočka ve vile .

Iva Kučerová

Spisovateľka a redaktorka Iva Kučerová má na konte už štyri knihy. Občas prispieva do lifestylových magazínov, občas bloguje a viedla aj svoj vlastný stĺpček na svadobnom portáli. Debutovala románom Loviť alebo nebyť, ktorý vyšiel v máji 2009 a pre veľký čitateľský úspech sa dočkal až troch dotlačí. Jej druhý román pod názvom Nevidím, nepočujem, milujem sa po vydaní mesiac držal v rebríčku Top 10 bestsellerov! Obe autorkine knihy patrili podľa rebríčka kníhkupectva Martinus medzi Najpredávanejšie knihy vydané v roku 2009 a zaujali v silnej konkurencii domácich i zahraničných autorov. Tretia kniha ‒ Muži, manželstvá a iné problémy vyšla v roku 2010 a bola inšpirovaná skutočnými udalosťami v autorkinom okolí, a rovnako ako predchádzajúce tituly sa zaradila medzi bestsellery. Zatiaľ posledná kniha Šiesta noc, v ktorej autorka zhrnula svoje postrehy, komentáre, názory a úvahy k téme láska a muži verzus ženy vzťahy, vychádza o pár dní. Knihy Ivy Kučerovej sú príbehmi zo života a súčasnej Bratislavy, naplnené ženským svetom, zamerané na vzťahy, okorenené iróniou a nadhľadom, občas provokatívne, no vždy písané priamo a na rovinu. A aká je samotná autorka? Baví ju písať o tom najkrajšom, najzáhadnejšom, najbláznivejšom, najcitlivejšom, najnepochopiteľnejšom. O ženskom svete. Za najväčšiu inšpiráciu považuje mužov so zmyslom pre humor, ulice, v ktorých to žije a dážď za oknami. Obľubuje staré knihy, nové nápady, čerstvé kvety, večery pri víne a dni plné prekvapení. Žije v Bratislave v blízkosti centra mesta a jej miláčikmi sú okrem tajomného pána Božského dvaja psi. Má rada dobré spôsoby, cestovanie, špeciálne jej k srdcu prirástol Paríž, nepohrdne pozvaním na dobrú večeru, no ešte viac sa poteší tipu na dobrú knihu. Neznáša zimu, zbožňuje prechádzky po pláži, a verí, že láska nikdy nebude banálna téma......

František Krupka

Narozen 25.11.1920 ve Vídni, zemřel 24.4.1988. Prof., Ing., dr., CSc., profesor katedry fyziky, publikace z oboru, práce z oboru strojního inženýrství.

Feryal Kanbay

Autor encyklopedických příruček.

Ferdinand Krch

Ferdinand Krch byl český pedagogický pracovník, stoupenec reformní pedagogiky, redaktor časopisů pro děti a mládež, spisovatel. Narodil se v Praze na Smíchově jako třetí dítě ze sedmi sourozenců, do rodiny c. k. úředníka, stavebního rady Matyáše Krcha. Vystudoval reálné gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou však opustil těsně před řádným ukončením. Rozhodl se, že se bude věnovat výchově dětí. Po doplňovací maturitě na pražském učitelském ústavě sbíral několik let pedagogické zkušenosti jako pomocný a prozatímní učitel na pražských obecných školách, včetně internátní školy pro mladistvé kárance. V roce 1913 otevřel se skladatelem a pedagogem Josefem Křičkou bezplatný Dětský hudební ústav, který financoval z vlastních prostředků. V letech 1919–1924 byl Ferdinand Krch ředitelem Domu dětství v Horním Krnsku, reformního výchovného ústavu pro legionářské sirotky. Spolu s pedagogy Ladislavem Švarcem a Ladislavem Havránkem zde vybudovali opravdový dům dětství s rodinnými vztahy, důraz byl kladen na výchovu v přírodě, výchovu hrou a na jednotu mravní, citové, estetické a tělesné výchovy. V Domě dětství Ferdinand Krch důsledně propracoval svou „výchovu srdce“, stejně později vedl děti v Milíčově domě. V roce 1919 založil Ferdinand Krch časopis pro děti Zlatá brána. Později redigoval dětské časopisy Lípa a Radost . Krch byl autorem nebo spoluautorem mnoha dětských knih, divadelních her a zpěvníčků. Začátkem 30. let 20. století se Ferdinand Krch připojil k Přemyslu Pittrovi a jeho spolupracovníkům, kteří se rozhodli vybudovat Milíčův dům, denní útulek pro zanedbané žižkovské děti. Těm pak věnoval bezplatně svůj volný čas jako učitel sborového zpěvu, vedoucí čtenářských kroužků a vychovatel. V roce 1944 byl Krch spoluzakladatelem ilegálního Výboru křesťanské pomoci židovským dětem. Pro tyto děti, které se vrátily z koncentračních táborů, byly v květnu 1945 v rámc...

Elle Kennedy

Kanadská spisovatelka Elle Kennedy vyrostla na předměstí Toronta, kde také na York University získala bakalářský titul z angličtiny. Už od dětství věděla, že se chce jednoho dne stát spisovatelkou, a v době dospívání se na cestu za svým snem vydala. Její román Omyl dosáhl na žebříček nejprodávanějších románů podle New York Times a Wall Street Journal, román Him, který napsala ve spolupráci se Sarinou Bowen, se umístil na žebříčku nejprodávanějších románů podle USA Today, za román Silent Watch byla nominována na prestižní cenu RITA pro nejlepší autory romancí. Autorské stránky: www.ellekennedy.com Facebook: www.facebook.com/AuthorElleKennedy Společně s Jen Frederick píše a publikuje též pod společným pseudonymem Erin Watt. Viz: https://www.databazeknih.cz/autori/erin-watt-132305

Christopher S. Kilham

Christopher S. Kilham již přes dvacet let učí jógu, meditaci a přírodní léčitelství. Je autorem řady časopiseckých článků a několika knih, například Hledání Nového věku, Zaslužte se o své zdraví, Vnitřní síla.

Carola von Kessel

Carola von Kesselová dlouho pracovala jako redaktorka odborných publikací o koních a knih pro děti a až posléze začala sama psát. Od té doby píše jako nezávislá autorka pro různá nakladatelství a časopisy. S manželem žije na malém statku v Niederrheinu, kde chová i několik vlastních koní.

Božena Krchová

Spoluautorka knihy o vaření - Vaříme zdravě, chutně a hospodárně .

Arnošt Kolman

Arnošt Kolman byl český matematik a marxistický filozof. Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka. Dlouho působil v Sovětském svazu . Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina. Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha. Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“). Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.

Antonín Kovář

Antonín Kovář byl český a československý politik Československé sociální demokracie, po roce 1948 Komunistické strany Československa, a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR. Pocházel z rodiny gruntovníka v Pržně. Narodil se jako katolík. Roku 1928 vystoupil z církve a byl bez vyznání. V roce 1946 se uvádí jako malorolník, bytem Pržno. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za ČSSD. Zasedal zde do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Ostrava. Patřil k té části sociální demokracie, která souhlasila s průběhem komunistického převratu v roce 1948 a setrval ve straně i poté, co se stala loajálním spojencem komunistů. V červnu 1948 po sloučení ČSSD a KSČ přešel do poslaneckého klubu komunistů. Mandát zastával konce funkčního období parlamentu, tedy do roku 1954.

Alex Kadlec

Spoluautor publikace o rekreačních objektech a chalupách.

Zuzana Koubková

Zuzana Koubková je česká autorka historických románů, jejichž děj se odehrává v období přemyslovského státu. Narodila se 10. května 1973 v Praze, kde žije, často ale pobývá také na chalupě v Louňovicích pod Blaníkem, kde má svoje kořeny.. Vystudovala Českou zemědělskou univerzitu v Praze a je rostlinolékařka. Mezi její zájmy patří historický šerm, a několik let byla členkou historicko-šermířského spolku Záviš. Byl to právě tento koníček, který ji přivedl ke studiu odborných historických pramenů, a posléze i k literárnímu ztvárnění historických událostí a osudu některých osobností českých dějin. Nepovažuje se za spisovatelku, respektive považuje se za spisovatelku pro zábavu, psaní je pro ni jen koníčkem a pracuje ve státní rostlinolékařské správě. Zuzana Koubková se taktéž zúčastnila vědomostní soutěže České televize jménem AZ-kvíz. Má syna Boleslava, který se narodil 21. prosince 2004 v Praze. V roce 2016 se provdala za Ľuboše Bartúška, její občanské příjmení je tedy Bartúšková. Rozhodla se ale své romány nadále vydávat pod svým původním jménem. Zuzana Koubková je autorkou historických románů. Většina z nich se odehrává v době středověkých Čech.

Zuzana Kadlecová

Zuzana Kadlecová rozená Adamcová se narodila v roce 1982 v Novém Jičíně.

Zdeněk Kuneš

Autor publikace o dani z přidané hodnoty.

Zdeněk Kirschner

Narozen 30. 6. 1928 v Praze. PhDr., historik literatury a fotografie, překladatel z angličtiny, publicista.

Vladimír Kupka

Český vojenský historik. Narozen 1957 v Praze. PhDr., PhD., historik, práce o pevnostech a opevněních.

Vladimír Kunc

Fotografování se mi stalo koníčkem již v šesti letech. Ve dvanácti jsem poznal kouzlo fotokomory a kouzlo vzniku černobílé fotografie. V roce 1974 jsem se odvážil poslat svoji fotografii do fotosoutěže časopisu Květy. Druhá cena mi dodala chuť do další tvorby. V témže roce jsem vstoupil i do FOTOSTŘEDISKA Havlíčkův Brod. Páni Špaček, Hlaváč a především Ing. Korba mi byli velkými vzory. Pak již spousta focení, kilometry vyvolaných filmů, bouřlivé diskuse s kamarádem Filou. Mnoho obeslaných fotosoutěží, více jak stovka cen a především autorské výstavy po celé ČR.

Vladimír Koštial

Narodil sa v roku 1912 v Starej Turej. Detstvo prežil a základné vzdelanie získal v Bratislave, kde sa v rokoch 1926 až 1929 vyučil za fotografa. Od roku 1930 pracoval v Nových Zámkoch a od roku 1937 pôsobil ako samostatný podnikateľ v Tatranskej Lomnici, kde v roku 2001 zomrel. Za týmto stručným curriculum vitae sa skrýva neobyčajne tvorivý život fotografa Vladimíra Koštiala.

Vladimír Kalina

Narozen 29.3.1927 v Praze, zemřel 5.10.1995. Prof., PhDr., filmový scénárista a dramaturg, práce v oboru, spisovatel.

Vladimir Galaktionovič Korolenko

Vladimir Galaktionovič Korolenko byl ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině. Narodil se v rodině soudce v ukrajinském Žitomiru. Střední školy navštěvoval v Žitomiru a v Rovně. Od roku 1871 studoval techniku v Petrohradu a od roku 1874 zemědělství v Moskvě. Byl vyloučen ze studia za účast ve studentském narodnickém hnutí a později poslán do vyhnanství na Sibiř do Vjatské gubernie . V roce 1881 odmítl slib oddanosti novému caru Alexandru III. a byl deportován do Jakutska. Po návratu z vyhnanství žil v Nižním Novgorodě. V letech 1896–1900 žil v Petrohradu a od roku 1900 až do své smrti v ukrajinské Poltavě. V roce 1893 navštívil světovou výstavu v Chicagu. V roce 1895 se stal redaktorem časopisu Russkoje Bogatstvo . Byl členem Ruské akademie věd. Na své členství ale roku 1902 rezignoval , na protest proti anulování volby Maxima Gorkého čestným členem akademie . Revoluci v roce 1917 přijal rezervovaně, během občanské války psal proti rudému i proti bílému teroru. Rovněž apeloval proti antisemitismu. Korolenko debutoval povídkou Epizody iz žizni iskatělja v roce 1879. Napsal řadu povídek ze života sibiřských a později ukrajinských vyděděnců a tuláků. Po návštěvě v Chicagu napsal novelu Bez jazyka o osudech ukrajinského rolníka, který emigroval do USA.

Václav Kohout

Vedoucí výroby nakladatelství Fraus, vystudovaný učitel matematiky a fyziky. Spoluautor učebnice fyziky.

TJ Klune

Americký spisovatel fantasy románů a romancí.

Táňa Kulišová

Autorka prací o Terezíně a pohádek.

Svatopluk Karásek

Svatopluk „Sváťa“ Karásek byl český písničkář, evangelický duchovní, na počátku 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za US-DEU, později neúspěšný kandidát do senátu za Stranu zelených. Jeho bratrem byl fotograf Oldřich Karásek. Narodil se v Praze v roce 1942 v rodině ministerského úředníka Petra Karáska a Doubravy, roz. Černíkové, která měla evangelické kořeny. Otec byl po únoru 1948 propuštěn, krátce vězněn a mohl pracovat pouze jako dělník. S první manželkou Stáňou, roz. Žaludovou, tehdy studentkou pedagogické fakulty, se seznámil při studiu na vysoké škole a oženil v roce 1968. Téhož roku se jim narodila nedonošená dvojčata, která však brzy zemřela, podle Karáska zmrzla v sanitce, kde nefungovalo topení. V roce 1969 se jim narodila dcera Adéla, v roce 1974 syn Šimon a v roce 1977 dcera Kristýna. V roce 1997 mu zemřela manželka Stáňa. Během své politické kariéry se oženil podruhé s mladou úřednicí Pavlou, která mu v roce 2004 porodila dceru Kláru, a adoptovali spolu z kojeneckého ústavu holčičku Markétu. V roce 2010 prodělal mozkovou mrtvici, při které bylo postiženo řečové centrum a pravá část těla. Zemřel dne 20. prosince 2020 ve věku 78 let. Do základní školy začal chodit v roce 1948, po jejím ukončení začal v roce 1956 studovat na Střední zahradnické škole v Děčíně, odkud byl ale vyloučen a přešel na Střední zahradnickou školu v Mělníce, vinařsko-zahradnický obor. V Mělníku společně s Vratislavem Brabencem v roce 1960 založili „divadlo malých forem“. Po maturitě v roce a po povinné vojenské službě pracoval od roku 1963 v kladenských dolech. Roku 1964 začal studovat Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze, kterou úspěšně dokončil v roce 1968. Poté působil, až do odebrání státního souhlasu k výkonu duchovenské služby , jako farář. V letech 1968–1970 působil ve Hvozdnici, kde na místní farnosti Českobratrské církve evangelické vytvořil živé společenství l...

Svatopluk Kadlec

Svatopluk Kadlec byl český básník a překladatel z francouzštiny. Studoval na středních školách v Roudnici nad Labem a v Praze. Po maturitě byl roku 1916 odveden a dva roky prožil na východní frontě a pak až do roku 1919 na jižní frontě v Albánii. Poté začal studovat strojní inženýrství na Vysoké škole technické v Praze, ale po dvou semestrech odešel k divadlu a působil jako herec v kočovných společnostech a v některých pražských divadlech . Od roku 1928 se již věnoval jen literární a překladatelské činnosti. Byl členem sdružení moravských autorů Literární skupina. V letech 1929–1930 žil v Paříži a v Marseille a živil se příspěvky, zasílanými do různých českých časopisů, zvláště do časopisu Trn. Ve své básnické tvorbě vycházel nejprve z poetismu . Milostnou tematiku obsahuje sbírka Objetí. Ve své pozdější spirituálně laděné poezií, ve které se vrátil ke klasické formě, zpracovává vážné, až tragické pojetí života . Jeho překladatelské dílo je bohaté rozsahem i tematickým záběrem. Je autorem překladů francouzských dramatiků a prozaiků . Největším přínosem do dějin českého překladu z francouzštiny jsou však jeho překlady básnické a z nich především první kompletní český překlad Baudelaireových Květů zla. Ve svých překladech usiloval o adekvátnost vůči originálu nejen v obsahu, ale také v jazykové formě.

Rudolf Kadeřábek

Narodil se 26.4.1951 v Berouně.Vystudoval střední všeobecně vzdělávací školu a střední ekonomickou školu.Publikoval především v časopisech Mladý svět, Tvorba, Kmen a denících Mladá fronta a Rudé právo.

Rina Kent

Radim Krajčovič

Grafik, scénárista dětského časopisu Čtyřlístek, spoluautor publikace pro děti.

Pavel Kratochvíl

Vysokoškolský pedagog, fyzik, spoluautor učebnice fyziky.

Pavel Kolář

Docent Pavel Kolář je . Doc. PaedDr. Pavel Kolář je český fyzioterapeut a bez nadsázky jeden z nejuznávanějších fyzioterapeutů na světě. Zaměřuje se především na pohybovou patologii dětí. Mezi laickou veřejností je znám díky své fyzioterapeutické péči o vrcholové české sportovce nebo zpěváky Helenu Vondráčkovou či Jiřího Korna. Od roku 1998 byl členem lékařského konsilia, které pečovalo o tehdejšího prezidenta Václava Havla. Od roku 2000 je přednostou Kliniky rehabilitace a tělovýchovného lékařství Univerzity Karlovy 2. lékařské fakulty a fakultní nemocnice Motol. V současnosti je proděkanem 2. LF UK. Navíc pedagogicky působí na českých i zahraničních univerzitách. Je ženatý a s manželkou vychovávají tři děti Bývá hostem televizních pořadů . Patří mezi lidi trpící Bechtěrevovou chorobou, o čemž vyprávěl i v pořadu České televize 13. komnata Pavla Koláře.

Oldřich Karásek

Oldřich Karásek byl český fotograf. Narodil se v Praze, kde také studoval na Střední průmyslové škole grafické. V roce 1966 zvítězil na fotografické soutěži pořádané v rámci filmového festivalu v Cannes. Později byl oceněn v Tokiu a Stockholmu. V roce 1968 začal pracovat pro italskou agenturu Vita Press. Fotografoval například Františka R. Krause, Petera Sellerse, Elizabeth Taylorovou a členy skupiny The Beatles. Významná je jeho fotografie zloděje, který ukradl špěrky Jacqueline Kennedyové z vily jejího manžela Aristotla Onassise. Fotografoval také přírodu, například v Patagonii či Himálaji. Zemřel při dopravní nehodě v Ugandě ve věku 66 let. Pohřben byl na Motolském hřbitově. Jeho bratrem byl evangelický farář, hudebník a politik Svatopluk Karásek.

Natálie Kocábová

Natálie Kocábová je česká spisovatelka, scenáristka a zpěvačka. Je dcerou hudebníka, skladatele a politika Michaela Kocába. Absolvovala FAMU, obor scenáristika a dramaturgie. V roce 2002 si zazpívala čtyři skladby na otcově albu Za kyslík. Roku 2008 zpívala v písni „Tramtárie“ z alba Ohrožený druh textaře Michala Horáčka. V roce 2016 vydala společně se skladatelkou Michaelou Polákovou album Ellis Island. Podíleli se na něm například kytarista Nick McCabe, člen skupiny The Verve, a baskytarista Fernando Saunders, který řadu let spolupracoval s Lou Reedem.

Miloslav Král

Miloslav Král byl pracovník katedry filosofie vědy, docent speciální kybernetiky na VŠE v Praze. Vystudoval Vysokou školu inženýrského stavitelství ČVUT v Praze, soukromě studoval filosofii a působil na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Politicky se angažoval v období pražského jara, proto poté pracoval jako bagrista a technik Státního rybářství. Ihned po revoluci nastoupil zpět na VŠE a od roku 1990 působil v Kabinetu pro výzkum vědy, techniky a společnosti Akademie věd ČR. V té době prožil "dva spontánní vstupy do nevědomí", uvěřil v Boha a začal se pokoušet dokázat jeho existenci. V 21. století přednášel a psal knihy o svém vlastním poznání Boha.

Milan Korejs

Český spisovatel a překladatel. Narozen 24.9.1924 v Praze. Prozaik, překladatel z ruštiny, němčiny a francouzštiny.

Milan Kopřiva

Milan Kopřiva byl význačný český typograf. Pocházel z učitelské rodiny. V letech 1948–1953 studoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru profesora Antonína Pelce, kde pokračoval ještě do roku 1955. Po skončení školy do roku 1963 pracoval jako výtvarný redaktor deníku Rudé Právo, 1963–1965 byl zaměstnán v ČTK jako grafický úpravce nového časopisu 100+1 zahraniční zajímavost. Od roku 1965 byl v svobodném povolání. Graficky upravil asi 700 knih a zhotovil desítky plakátů, katalogů a příležitostných tisků. Je autorem podoby většiny knih pro mládež z Edice 13 nakladatelství Mladá fronta. Za svou práci obdržel řadu cen. Úzce spolupracoval s předními českými a slovenskými grafiky , fotografy a dalšími osobnostmi československé a později české kultury . Spolupracoval mj. s divadly Semafor, Na zábradlí a divadlem Járy Cimrmana.

Michio Kaku

Michio Kaku je americký fyzik, profesor teoretické fyziky na City University of New York, spoluzakladatel strunové teorie pole a popularizátor vědy. Napsal několik knih o fyzice a s ní spojených tématech a často se objevuje v radiu, televizi a dokumentárních filmech. Narodil se v San José v Kalifornii japonským přistěhovalcům. Jeho děd přijel do Spojených států, aby pomáhal při pracích po zemětřesení v San Franciscu 1906. Na začátku šedesátých let chodil na Cubberley High School v Palo Altu, kde hrál šachy. V roce 1968 získal titul bakaláře věd summa cum laude na Harvard University. Poté studoval v Berkeley Radiation Laboratory na University of California, Berkeley, kde v roce 1972 získal titul Ph.D. Během války ve Vietnamu se připojil k americké armádě, ale než byl povolán do akce, válka skončila. Nyní se zabývá formulováním teorie všeho, která má spojit čtyři základní síly ve vesmíru: silnou interakci, slabou interakci, gravitaci a elektromagnetickou interakci. Publikoval přes 170 článků o teorii superstrun, supergravitaci, supersymetrii a hadronech. V roce 1974 spolu s profesorem K. Kikkawou poprvé napsal článek o strunové teorii pole, která spojuje všech pět teorií strun do jedné rovnice. Také napsal několik populárně-vědeckých knih: Visions, Hyperprostor, Einsteinův vesmír a Paralelní světy a s Jennifer Thompson napsal knihu Dále než Einstein. Hyperprostor se stal bestsellerem a deníky The New York Times i The Washington Post ho zařadily mezi nejlepší vědecké knihy roku. Ve Fyzice nemožného zkoumá např. neviditelnost, teleportaci, předpovídání budoucnosti, vesmírné lodě, stroje na antihmotu, cestování v čase a další záležitosti, které rozděluje do kategorií podle toho, kdy by se mohly uskutečnit. V březnu 2008 se Fyzika nemožného dostala na seznam bestsellerů magazínu The New York Times. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michio Kaku na anglické Wikipedii....

Michal Kolezsar

Nakladatelský redaktor, autor publikace pro děti.

Michael Kernbach

Německý hudební producent a skladatel, sloupkař, autor humoristickýh publikací.

Martina Kittler

Německá novinářka a publicistka. Autorka kuchařských knih a publikací na téma zdravá výživa.

Lumír Klimeš

Bohemista; zabývá se především lexikografií, slangem a vývojem českého jazyka v 17. – 19. stol.; vysokoškolský profesor; autor mnoha vědeckých článků, recenzí a jazykových koutků; organizátor 6 mezinárodních konferencí o slangu ; od roku 1972 předseda plzeňské odbočky Jazykovědného sdružení ČR.

Lukáš Král

Zabývá se regionem Králicko.

Ludovic Kennedy

Sir Ludovic Henry Coverley Kennedy byl britský novinář, rozhlasový a televizní pracovník, humanista a spisovatel. Sehrál významnou roli ve zrušení trestu smrti ve Spojeném království. Narodil se v Edinburghu jako syn důstojníka britského Královského válečného námořnictva Edwarda Coverleye Kennedyho a Rosalindy Grantové, dcery jedenáctého baroneta Sira Ludovica Granta a sestřenice Lorda Boothbyho. Vystudoval Eton; když se chystal na universitu, vypukla válka. Kennedyho šedesátiletý otec byl v té době již v penzi, ale požádal o znovuzařazení do služby a stal se kapitánem HMS Rawalpindi, ozbrojené obchodní lodě. 23. listopadu 1939 loď během hlídky narazila na německé bitevní křižníky Scharnhorst a Gneisenau. Odvysílala údaje o jejich poloze na základnu a poté se kapitán Kennedy odmítl vzdát, ačkoliv věděl, že v boji nemá šanci . Kapitán prohlásil: "Budeme bojovat s oběma, potopí nás, a bude to. Sbohem." Boj, během nějž Rawalpindi jednou zasáhla Scharnhorsta, trval 40 minut. Poté byla loď Scharnhorstem potopena. 238 Britů zahynulo, 37 jich zachránili Němci a dalších 11 zachránila další britská ozbrojená obchodní loď, HMS Chitral. Tento boj se stal v Royal Navy legendou. Ludovicovi bylo tehdy dvacet; rozhodl se následoval svého otce do námořnictva. Sloužil jako důstojník na torpédoborcích, většinou ve stejných severních vodách jako jeho otec. Jeho loď, HMS Tartar, se zúčastnila pronásledování Bismarcku. Kennedy jeho poptopení neviděl, protože Tartar byl před koncem pronásledování odeslán na základnu kvůli nedostatku paliva. O tomto boji napsal později svou knihu "Pursuit" . Měl tři mladší sestry, Morar, Ednu a Katherine. Po válce studoval na Oxfordu a stal se novinářem. Angažoval se v boji za lepší soudní systém, a v dalších kauzách (za ateismus či asistovanou s...

Luboš Kropáček

Luboš Kropáček je český islamolog, arabista, afrikanista a vysokoškolský pedagog. V šedesátých letech vystudoval arabistiku a anglistiku na FF UK. V roce 1968 se zúčastnil expedice Lambaréné. V letech 1961–1989 spolupracoval se Státní bezpečností, StB jej dokonce roku 1972 vyslala na tři týdny do Izraele, roku 1973 na orientalistický kongres do Paříže a poté ještě do několika arabských zemí. Od roku 1984 byl veden jako agent. Sám však tuto skutečnost přiznal a v jeho svazku sama StB uvádí, že se jedná o osobu neperspektivní k další spolupráci. Navzdory spolupráci s StB mu na FF UK nebyla prodloužena smlouva a až do roku 1990 se živil jako tlumočník politických špiček republiky a komunistického aparátu. Titul kandidáta věd získal až v roce 1990. V roce 1992 se habilitoval, profesorem byl jmenován v roce 2001. V současné době působí jako profesor v Ústavu Blízkého Východu a Afriky na Univerzitě Karlově. V letech 2008–2009 působil jako vedoucí Katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. K hlavním oborům jeho zájmu patří kultura a myšlení islámského světa, postavení islámu v Evropě dnes, dějiny Blízkého východu, dějiny a kultura Afriky a v neposlední řadě vztah křesťanství a islámu. Publikoval mnoho knih a vědeckých studií v českém jazyce i ve světových jazycích. V českém prostředí patří mezi oblíbené publikace jeho Islámský fundamentalismus nebo Duchovní cesty islámu.

Kristina Kopáčková

Vystudovala Filozofickou fakultu - obor sociologie - japonština.

Josef Koutecký

Josef Koutecký byl český lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu. Po sametové revoluci zastával čtyři funkční období post děkana 2. lékařské fakulty UK, v mezidobí byl prorektorem Univerzity Karlovy v Praze. Byl také literárně činný. Koutecký byl katolický křesťan. V roce 2010 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za celoživotní dílo a výzkum v oboru dětské onkologie. V roce 2015 převzal Cenu Neuron za přínos světové vědě v oboru medicína. Josef Koutecký vyrůstal v Kralupech nad Vltavou, pak se rodina přestěhovala do Prahy. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze se rozhodl pro studium lékařství. Fakultu všeobecného lékařství UK vystudoval v roce 1955 s výbornými výsledky a nastoupil jako lékař do dětské léčebny v Novém Bydžově, posléze v Janských Lázních. V roce 1957 přestoupil do Prahy na Kliniku dětské chirurgie FDL UK na Karlově. V roce 1964 ve svých 34 letech založil v Československu dětskou onkologii, a to v době, kdy na onkologická onemocnění umíralo 97 procent dětí s touto diagnózou. Přispěl k tomu, že se toto číslo postupně snížilo na 17 procent. Dne 1. listopadu 1978 bylo jeho pracoviště Stanice dětské onkologie na Dětské chirurgické klinice přesunuto do Fakultní nemocnice v Motole, kde vzniklo samostatné oddělení dětské onkologie s 18 a později 25 lůžky, a Koutecký zde byl jmenován primářem. Pod jeho vedením bylo oddělení v roce 1983 dále transformováno na samostatnou Kliniku dětské onkologie a později ještě na současnou Kliniku dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol , kde byl přednostou až do roku 2004 a která se rozšířila na 60 lůžek. Jmenovací řízení profesorem v oboru dětská onkologie úspěšně zakončil v roce 1987, stal se tak prvním profesorem onkologie v Československu. V nově vytvořeném oboru se Koutecký snažil prosazovat komplexní péči zahrnující kromě diagnostiky a léčby také rehabilitaci a psychologickou pomoc, jelikož on...

Josef Deograt Konrád

Konrád, Josef Deograt, 1859-1921 Nedokončil studium inženýrského stavitelství. V l. 1882-1883 vykonával vojenskou službu v Hercegovině a Dalmácii. Od r. 1910 ředitel pojišťovny Slavie v Praze. - Spoluzakladatel Spolku českých spisovatelů beletristů Máj. Literární referent stejnojmenného spolkového časopisu. V r. 1895 získal stipendium na pobyt v Chorvatsku a jihoslovanském přímoří. - Autor pravidelných referátů pro časopis Máj o novinkách původní i přeložené prózy, Napsal řadu povídek a románů ze svých zážitků a pozorování slovanského jihu a Posázaví, např. Zpívající ryba a tuleň, který kouří, Tureček, Dalmatské povídky, Z bratrských vlastí, Plavecké povídky, Sázavské vlny aj.

Jaroslav Klofáč

Jaroslav Klofáč byl v profesorem sociologie a autorem řady vědeckých prací. V 70. letech 20. století mu byla zakázána pedagogická i publicistická činnost.

Jarmila Kubíková

Narozena 12.2.1933. Promovaná bioložka, CSc., odborná pracovnice katedry botaniky, publikace z oboru.

Jana Koubková

Jana Koubková je uznávaná česká jazzová zpěvačka, známá svým osobitým vokálním stylem, který zahrnuje techniku scatingu, tedy vokální improvizaci s beze slov a nesmyslnými slabikami. Od 60. let 20. století je výraznou osobností české jazzové scény. V průběhu let Koubková spolupracovala s mnoha hudebníky a kapelami, a to jak na domácí, tak na mezinárodní scéně, čímž ukázala svou všestrannost a umělecký rozsah. Její přínos jazzu byl oceněn různými cenami a uznáními. Kromě koncertování se věnuje také práci v rozhlase a hudebnímu vzdělávání, kde se dělí o své zkušenosti s nastupujícími generacemi hudebníků.

Jan Kaňka

Narozen 17.7.1897 v Kutné Hoře, zemřel 23.9.1966 v Praze. Středoškolský profesor, autor českých mluvnic, překlad z angličtiny.

Jan Kamenický

Vlastním jménem Juraj F. Sever. Po maturite sa zapísal na Právnickú fakultu UK v Bratislave . Do r. 1968 pracoval ako novinár a redaktor , 1968 emigroval a usadil sa v USA, kde pôsobil v slov. vysielaní Hlasu Ameriky a v televíznej stanici WNVT. Na Slovensku písal epické prózy, drámy a kritickú publicistiku. Autor prózy Mŕtvi sa neženia , Korzári kamenných morí ; tretí diel zamyšľanej trilógie Stretneš svoj deň už nevyšiel a rkp. si autor zobral so sebou do exilu. Vlastné emigrantské peripetie a skúsenosti zobrazil v knihe Ako som objavil Ameriku , ktorá vyšla na Slovensku. Dva romány so slov. problematikou mu knižne nevyšli, pretože sa nedohodol s vydavateľmi. Divadelnú hru Vlak nečaká naštudovalo r. 1965 Št. divadlo v Košiciach.

Jan Blahoslav Kozák

Jan Blahoslav Kozák nebo též jen Jan Kozák byl český profesor dějin filosofie, protestantský teolog, evangelický duchovní a politik. Publikoval v oboru filosofie, etiky a náboženství, překládal z angličtiny, francouzštiny a italštiny. Zároveň byl koncem 30. let 20. století poslancem Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Jeho starším bratrem byl architekt Bohumír Kozák. Jan Blahoslav Kozák byl syn faráře evangelického reformního sboru v Čáslavi Františka Kozáka a jeho manželky Zdeňky, rozené Císařové. Roku 1906 maturoval na gymnáziu v Čáslavi, poté studoval teologii a filosofii na univerzitách v Bonnu, Edinburghu, Vídni a Halle. V roce 1915 získal na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy doktorát filosofie obhájením disertační práce Sóma pneumatikon – helenistické prvky v paulinismu. Na to v letech 1910–1914 působil jako profesor na evangelickém učitelském ústavu v Čáslavi a pak jako evangelický vikář , poté byl až do roku 1920 profesorem němčiny a angličtiny na obchodní akademii v Kolíně. V letech 1920–1926 byl profesorem na Československé obchodní akademii v Praze. Současně se roku 1921 na Univerzitě Karlově habilitoval, získal docenturu pro obory logika, metodologie a noetika , v roce 1926 si habilitaci rozšířil na dějiny filosofie a v 1927 byl jmenován mimořádným, v roce 1933 řádným profesorem na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednášel do roku 1958. V roce 1937 byl také zvolen mimořádným členem České akademie věd a umění. Angažoval se i politicky. Ve 20. letech 20. století měl blízko k okruhu intelektuálů okolo Inocence Arnošta Bláhy, který se pokusil neúspěšně obnovit Pokrokovou stranu z počátku 20. století. V roce 1930 působil v programové komisi národních socialistů.[4...

Irena Kaftanová

Narozena 7. 9. 1951 v Praze. Autorka pohádkových příběhů.

Hanns Kurth

Spisovatel a redaktor, publikace o psychologii, mj. pseudonym Jules Silver, Jean Baptiste Delacour.

Gabriela Kliková

Autorka prací z oboru zahradnictví a agronomie.

František Vincenc Kramář - Krommer

František Vincenc Kramář, známý spíše jako Franz Krommer, byl český hudební skladatel a houslista, který se narodil 27. listopadu 1759 v Kamenici nad Lipou v Čechách a zemřel 8. ledna 1831 ve Vídni. Byl významnou osobností přechodu od klasicismu k romantismu. Krommerova kariéra vzkvétala ve Vídni, kde od roku 1818 až do své smrti zastával váženou funkci dvorního hudebního ředitele .

František Kupka

František Kupka byl český malíř, grafik a ilustrátor světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství. Jeho vztah k hudbě se podílel na vzniku a realizaci dalšího nového výtvarného směru – orfismu, tedy směru, přibližujícímu malířství jiným uměním . Převážnou část života žil ve Francii. Svým dílem se nesmazatelně zapsal do dějin české i světové výtvarné tvorby. Z komerčního hlediska jde také o nejdražšího českého umělce; několik jeho maleb bylo prodáno za částky přesahující 60 milionů korun a abstraktní obraz Divertimento II je držitelem českého aukčního rekordu . Obraz Tryskání II se v březnu 2021 v londýnské Sotheby's vydražil v přepočtu za 196 milionů korun , čímž se stal nejdražším vydraženým obrazem českého umělce vůbec. František Kupka se narodil jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně. Své mládí prožil v Dobrušce pod Orlickými horami, kde se vyučil sedlářskému řemeslu, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevoval velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele nebyl nucen věnovat se svému řemeslu a byl poslán nejprve do řemeslnické školy v Jaroměři a posléze na pražskou Akademii . Zde studoval v ateliéru pro historickou a náboženskou malbu jako žák profesora Sequense až do absolutoria roku 1892, kdy odjel do Vídně. Ve Vídni na Akademii zůstal až do roku 1895, kdy byl poslán jako stipendista do Paříže, kam cestoval oklikou přes severní Evropu. Během studií na École des Beaux-Arts se živil malováním plakátů, vyučoval náboženství a dokonce vystupoval jako spiritistické médium . Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L'Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letec...

František Kropáč

Narozen 28.3.1898 v Krásně nad Bečvou, zemřel 9.8.1966 v Praze. JUDr., romány, poezie, historický spis.