47161–47220 z 158660 Autoři
Josef Saidl (1)
Narozen 17.2.1895 ve Schořově u Čáslavi, zemřel 27.3.1941 v Praze. MUDr., profesor porodnictví a gynekologie, publikace z oboru.
Více od autora
Josef Průcha (2)
Narozen v Chudenicích, zemřel 30.4.1957 v Bzenci. Vinař, práce a redakční činnost v oboru.
Více od autora
Josef Proschek (1)
Autor prací o tělesné výchově, publikoval na přelomu 19. a 20. století.
Více od autora
Josef Pošmourný (1)
Narozen 8.3.1910 v Kleticích u Příbrami, zemřel 21.2.1974 v Praze. Ing., architekt, DrSc., časopisecké stati z oboru historie architektury.
Více od autora
Josef Podpěra (2)
Josef Podpěra byl ve své době uznávaným československým botanikem a po převážnou část své aktivní činnosti byl vysokoškolským pedagogem na Masarykově univerzitě v Brně. Po dokončení studií na gymnáziu v Praze a Mladé Boleslavi počal roku 1897 studovat na filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity. V roce 1903 byl jmenován doktorem filozofie . Následně vyučoval na gymnáziích v Novém Bydžově, Olomouci a v Brně. Roku 1909 byl jmenován konzervátorem Moravského zemského muzea a o tři roky později se stal ředitelem jeho botanického oddělení. Na počátku 1. světové války byl povolán jako důstojník do rakousko-uherské armády a v roce 1915 padl do ruského zajetí. Za dva roky vstoupil do československých legií a do vlasti se vrátil až v roce 1920. Na nově založené Masarykově univerzitě v Brně se roku 1921 stal profesorem všeobecné a systematické botaniky na přírodovědecké fakultě, kde začal s budováním botanického ústavu, botanické zahrady i herbáře. V rámci svého univerzitního působení vystřídal profesor Podpěra mnoho pozic, byl ředitel jejího botanického ústavu, v letech 1925 až 1926 a 1934 až 1935 byl děkanem přírodovědecké fakulty a mezi lety 1937 až 1938 dokonce rektorem. Jeho zásluhou vznikla při univerzitě rozsáhlá botanická zahrada, byla založena jedna z největších botanických knihoven v České republice a zpracován rozsáhlý herbář čítající dnes více než 600 000 položek. Mimo své vysokoškolské povinnosti plnil úkoly, které plynuly z jeho dobrovolných funkcí v mnoha přírodovědných spolcích. Byl dlouholetým členem České akademie věd a umění , Královské české společnosti nauk a Československé národní rady badatelské , které všechny po roce 1952 přešly pod Československou akademií věd . Také byl od roku 1936 po mnoho let místopředsedou Československé botanické společnosti . Dále byl účasten v přírodovědných i muzejních klubech a společnostech mnoha českých měst, kde...
Více od autora
Josef Plojhar (2)
Josef Plojhar byl český a československý římskokatolický kněz a politik, člen Československé strany lidové, který od roku 1945 kolaboroval s KSČ a po roce 1948 patřil k hlavním postavám ČSL coby loajální součásti komunistického režimu. Byl místopředsedou a předsedou „obrozené“ Československé strany lidové. V letech 1948–1968 byl československým ministrem zdravotnictví. Mimo to byl vůdcem různých komunisty iniciovaných „katolických“ organizací, zejména Celostátního výboru katolického duchovenstva a Mírového hnutí katolického duchovenstva. Byl poslancem národního shromáždění od roku 1945 do roku 1968 a poslancem federálního shromáždění od roku 1969 do roku 1981. Pocházel z česko-německé rodiny, v dospělosti se hlásil k české národnosti. Vystudoval německé státní gymnázium v České ulici a přešel do biskupského semináře. Ovládal několik jazyků – francouzštinu, ruštinu, němčinu, angličtinu, latinu; v semináři se také věnoval syrštině a arabštině. 5. července 1925 byl vysvěcen na kněze . V letech 1931–1938 redigoval Farní věstník pro České Budějovice a okolní osady, angažoval se v katolických a českých vlasteneckých spolcích. V roce 1939 působil v Rudolfově, kde kritizoval, zejména při svém posledním kázání, německou okupaci Československa..Dne 1. září 1939 byl preventivně zatčen gestapem a do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau jako vězeň číslo 4270. Po roce 1945 krátce opět sloužil jako kaplan v katedrále v Českých Budějovicích. Již před druhou světovou válkou byl Josef Plojhar členem ČSL. Jako zasloužilý bojovník proti nacismu byl v roce 1945 zvolen předsedou jihočeské krajské organizace strany. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za lidovce. Již p...
Více od autora
Josef Petrtyl (1)
PhDr. Josef Petrtyl. Středoškolský a vysokoškolský pedagog, odborný spisovatel a vlastivědný pracovník. Narodil se 13. ledna 1914 v Trhové Kamenici v rodině učitele, regionálního autora a hasičského funkcionáře Josefa Petrtyla, gymnázium studoval v Chrudimi , filozofickou fakultu v letech 1933- 1937. V roce 1937 se stal profesorem chrudimské Zemské střední hospodářské školy, později pedagogicky působil na dalších středních a vysokých školách. Je autorem literárně historických studií . Jeho dlouhodobá spolupráce s chrudimským muzeem vedla k sepsání historických a numismatických prací: např. 300 let Salvátorské tradice, Chrudim v době Zieglerově. Zemřel 19.1.1970 v Chrudimi.
Více od autora
Josef Petřík (3)
Narozen 1946. Dr. Ing., odborný asistent na Pedagogické fakultě ZČU, odborné zaměření akustika, elektroakustika, elektronika.
Více od autora
Josef Petera (1)
Narozen 3.3.1906 ve Vilanticích. PhDr., profesor, pracovník knihovny Patentního úřadu v Praze. Práce v oboru grafologie, autor bibliografie vědecké a technické literatury.
Více od autora
Josef Pešák (3)
Narozen 25.7.1906 v Lipové u Přerova, zermřel 4.6.1976 v Praze. Ing., CSc., profesor na katedře nauky o obrábění strojní fakulty. Práce v oblasti racionalizace práce a normování výkonu.
Více od autora
Josef Pauza (2)
Narozen 27.6.1922 c Bublavě. Elektrotechnik, práce z oboru elektroenergetiky a rozvodových systémů.
Více od autora
Josef Páta (3)
Josef Páta byl český lingvista, slavista, bohemista, bulharista, paleoslovenista, literární historik, publicista, překladatel, knihovník, vysokoškolský pedagog a především sorabista. Po gymnaziálních studiích v Litomyšli vystudoval na Filozofické fakultě UK bohemistiku a moderní filologii se zřetelem k slavistice, u Adolfa Černého absolvoval kurzy lužické srbštiny a své znalosti si rozšířil v rámci studijních pobytů na univerzitách v Lipsku, Záhřebu, Bělehradě a Sofii. V roce 1909 získal na FF UK doktorát filozofie , poté až do roku 1918 působil jako středoškolský profesor na Českoslovanské obchodní akademii v Praze, 1918–1919 na pražském gymnáziu v Křemencově ulici. Od roku 1917 do 1920 byl lektorem bulharštiny na pražské technice, v roce 1920 nastoupil ve stejné pozici rozšířené o lužickou srbštinu na FF UK, kde byl po habilitaci jmenován docentem a prvním mimořádným profesorem stolice lužickosrbského jazyka a literatury Univerzity Karlovy. Souběžně přednášel též bulharistiku, jeho pozornost byla zaměřena i na problémy bohemistické a kulturní styky česko-jihoslovanské. Podílel se rovněž na reedicích Gebauerových školních mluvnic češtiny. Jako sorabista publikoval jak odborné, tak popularizační práce o lužické srbštině, ale také povšechně o Lužických Srbech a jejich životě. Ve věci Lužických Srbů se angažoval nejen společensky, ale i politicky: V roce 1919 například v rámci spolkové činnosti veřejně vyzval k vytvoření samostatného lužického státu. V posilování vztahů mezi slovanskými národy, zejména mezi Čechy a Lužickými Srby, pokračoval i po zbytek života, kritizoval například útlak Lužických Srbů nastupujícím nacismem. V období protektorátu mu bylo okupačními úřady zakázáno přednášet, po u...
Více od autora
Josef Papica (2)
Narozen 12.9.1903 v Mezicích u Litovle, zemřel 26.2.1970 v Křelově u Olomouce. Redaktor, autor náboženských spisů, překladatel z francouzštiny.
Více od autora
Josef Pánek (3)
Narozen 1966 v Praze, vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou tamtéž, na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy získal doktorát. Pracuje jako molekulární genetik v Mikrobiologickém ústavu Akademie věd České republiky. Dlouhodobě pobýval v zahraničí . Je autorem sbírky povídek Kopáč opálů a novely Láska v době globálních klimatických změn , oceněné Magnesií Literou za prózu. Na otázku „Co vás přimělo k psaní?“ odpovídá: „Potřeba vyznat se v lidech, sám v sobě, ve světě, který se globalizuje, v lidské omezenosti, v předsudcích.“
Více od autora
Josef Pala (3)
Narozen 27.1.1950 ve Zlíně. PhDr., Mgr., publicista, redaktor náboženského tisku, autor regionálních a náboženských publikací.
Více od autora
Josef Otásek (2)
Narozen 19.10.1888 v Křimicích u Plzně. Ing., dr.techn., profesor průmyslové školy, publikace z oboru hutnictví a metalurgie.
Více od autora
Josef Ondryáš (2)
Narodil se 18. března 1906 ve Velkých Karlovicích. Působil jako úředník v Novém Jičíně. Začínal s poezií a až později přešel k próze. Jeho nejúspěšnější knihou byl humoristický román Kotlina pod bučinou o vesnici Křivé . Další prózy: Májová zpověď , Z horského polesí .
Více od autora
Josef Ogoun (1)
Narozen 25.8.1889 v Počenicích na Moravě, zemřel 1.1.1952 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, spis o R. Heydrichovi, zpráva o konferenci Školou k míru.
Více od autora
Josef Nuhlíček (2)
Narozen 4.2.1910 v Domamyšli u Tábora, zemřel 12.5.1977 v Kutné Hoře. PhDr., ředitel Státního archivu, práce a redakční činnost v oboru archivnictví a historie.
Více od autora
Josef Novák (2)
Narozen 1947 v Třebíči. Technolog a pedagog. Publikace ze zájmové oblasti přírody, myslivosti a rybaření.
Více od autora
Josef Nitra (3)
Narozen 27. 8. 1956 ve Frýdku. Novinář, publicista a spisovatel, zaměřený na hasičskou tematiku. Mluvčí Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska. Také se věnuje divadelní tvorbě a fotografování.
Více od autora
Josef Nevrlý (3)
Narozen 10.5.1939. Matematik, strojní inženýr. Odborné práce z hydromechaniky, vysokotlaké hydrauliky a pneumatiky.
Více od autora
Josef Nemrava (2)
Narozen 11. 11. 1982. Inženýr, účastník soutěže MasterChef Česko 2020.
Více od autora
Josef Němeček (1)
Narozen 21.12.1911 v Ústí n. Orlicí. Ing., docent chemické technologie, práce z oboru.
Více od autora
Josef Nejedlý (3)
Josef Nejedlý byl český římskokatolický kněz, dlouholetý farář v Moravské Ostravě a papežský komoří. Po vystudování Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži vstoupil do olomouckého kněžského semináře a dne 5. července 1914 přijal kněžské svěcení. Působil jako katecheta v Bohuslavicích u Hlučína a v roce 1925 se stal farářem nově zřízené farnosti ve Vřesině u Hlučína, kde již roku 1923 spolu s místním učitelem Josefem Švejnohou založil místní jednotu Orla. Významně se také zasloužil o vybudování vřesinského kostela sv. Viléma Akvitánského, dokončeného roku 1930. Jako osoba velmi známá v česko-polském pohraničí byl k 1. červnu 1936 přeložen do Moravské Ostravy, kde pak působil jako farář až do svého smrti. Na počátku druhé světové války byl v rámci akce Albrecht der Erste zatčen, avšak ještě během září 1939 propuštěn na svobodu. Během války podporoval rodiny pronásledovaných, chudé sudetské studenty a bohoslovce na nucených pracích v ostravských šachtách. Při velkém bombardování Ostravy 29. srpna 1944 se Josef Nejedlý modlil v kostele Božského Spasitele před oltářem k Panně Marii Svatohostýnské, aby kostel ochránila. Bomby zasáhly sousední německou reálku i nedaleký Německý dům. V roce 1945 díky němu začal být vydáván katolický deník Hlas, později se také postaral o zakoupení vlastní tiskárny pro jeho tisk. O několik let později však vážně onemocněl a počátkem května 1952 zemřel. Jeho pohřbu na starém ostravském hřbitově se zúčastnilo 180 kněží a mnoho dalších věřících. Roku 1963 byly ostatky Josefa Nejedlého převezeny na Ústřední hřbitov ve Slezské Ostravě.
Více od autora
Josef Nečas (2)
Josef Nečas je bývalý československý basketbalista, účastník Mistrovství Evropy 1975 a 1977. Je zařazen na čestné listině mistrů sportu. V československé basketbalové lize hrál 14 sezón v letech 1972-1987 za kluby RH Pardubice, Zbrojovka Brno a Baník Priwevidza. Třikrát byl mistrem Československa, čtyřikrát vicemistrem a má jedno třetí místo. V historické střelecké tabulce basketbalové ligy Československa je na 22. místě s počtem 5213 bodů. S týmem Brna se zúčastnil 7 ročníků evropských klubových pohárů v basketbale, z toho třikrát Poháru evropských mistrů 1977 , 1978 a 1979 a dvakrát FIBA Poháru Korač 1981 ) a 1982 . Zúčastnil se dvou Mistrovství Evropy mužů – 1975 v Bělehradě a 1977 v Lutychu, Belgie , kde získal bronzovou medaili. Za reprezentační družstvo Československa v letech 1975-1978 odehrál 72 zápasů. V roce 1977 na světové Univerziádě v Sofii s týmem Československa skončil na třetím místě.
Více od autora
Josef Moučka (3)
Narozen 23. 3. 1865 v Deblíně u Tišnova, zemřel 15. 9. 1937 v Brně. Pedagog, autor zpěvníků a metodiky zpěvu, publikoval knihu rozprav s Otokarem Březinou.
Více od autora
Josef Miškovský (1)
Narozen 27.6.1979 v Mladé Boleslavi. Geograf, publikuje o Pobaltí.
Více od autora
Josef Miroslav Hovorka (3)
Narozen 20.8.1848 ve Statenicích u Prahy, zemřel 1.12.1914 v Praze. Odborný knihkupec a bibliograf, literární historik a redaktor, fejetonista a povídkář, odborný publicista, autor příruček o knihkupectví.
Více od autora
Josef Mikuláš Boleslavský (3)
Josef Mikuláš Boleslavský , vl. jm. Josef Mikuláš, byl český tiskař, knihkupec, nakladatel, dramatik, překladatel a organizátor spolků. Pracoval nejprve jako sazeč, později jako faktor knihtiskárny Kateřiny Jeřábkové a Ignáce Leopolda Kobra. V roce 1866 založil s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Roku 1880 se osamostatnil, ale již o tři roky později jeho firma s celým majetkem propadla věřitelům. Poté pracoval znovu jako faktor tiskáren v Praze, Jindřichově Hradci a Moravské Ostravě. Přispíval do řady časopisů. Podporoval divadlo, spoluzakládal Typografickou besedu, byl funkcionářem včelařského sdružení. Psal a upravoval divadelní hry, přeložil Andersenovy pohádky. Byl přijat na gymnázium v Praze, ale studia musel předčasně ukončit z finančních nebo zdravotních důvodů. Roku 1843 nastoupil jako učeň do tiskárny J. Pospíšila. V roce 1848 pracoval jako sazeč pro Havlíčkovy Národní noviny; po porážce revoluce byl uvězněn, ale brzy propuštěn. Později získal místo jako faktor v tiskárně Kateřiny Jeřábkové. Roku 1862 nastoupil na stejnou pozici v nakladatelství I. L. Kobra, kde se podílel na vydání Riegrova Slovníku naučného a dalších publikací. Když roku 1866 majitel podniku zemřel, založil Mikuláš s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Společně podnikali do roku 1880, poté se Mikuláš osamostatnil. Celým majetkem se zaručil za závazky Nového českého divadla a v důsledku toho jeho podnik vstoupil v květnu 1883 do likvidace. Mikuláš přišel o všechno, včetně domu, a po vypořádání věřitelů mu zbylo jen 40 krejcarů. Nezbylo mu než začít opět od začátku. V červnu nastoupil jako faktor do tiskárny Františka Šimáčka, odkud přešel do závodu Beaufortova. V roce 1885 se přestěhoval do Jindřichova Hradce, kde se stal ...
Více od autora
Josef Michl (3)
Narozen 12. 3.1939 v Praze, prof., CSc. , chemik, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie ČSAV, v roce 1968 odešel z Československa, působil na University of Utah, University of Texas at Austin , University of Colorado, Boulder , redaktor Chemical Reviews , laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - chemie, od roku 2006 vede vlastní výzkumnou skupinu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; zabývá se kvantověchemickými problémy a teoretickými i praktickými výzkumy v optice, ve fotochemii, v chemii boru, fluoru, křemíku a organokovových sloučenin, od 90. let 20. století se specailizuje na nanochemii, na využívání vlastností jednotlivých molekul.
Více od autora
Josef Michálek (1)
prof. Ing. Josef Michálek, CSc. Docent konstrukce pozemních staveb, člen ČKAIT , soudní znalec, věnuje se publikační činnosti v oboru.
Více od autora
Josef Matyáš (3)
Narozen 27. 1. 1929 v Nekoři. Matematik, průkopník v oboru optimalizace regulačních procesů. Výzkum aplikací teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky s ohledem na metody řešení matematických problémů na analogových počítačích.
Více od autora
Josef Matěj Navrátil (2)
Josef Matěj Navrátil byl český malíř. Josef Matěj Navrátil se vyučil u otce malířem pokojů. Od roku 1801 žil v Praze. Po studiu na pražské Akademii se stal malířem-dekoratérem. Dál se vzdělával, také na četných cestách do zahraničí, zvláště do Švýcarska, cestoval ale také do Belgie, Francie, Itálie a Německa. Alpy navštívil poprvé roku 1843 a v následujících letech se sem pravidelně vracel. Jeho nástěnné malby z tohoto raného období zdobí dodnes různé objekty v Praze a zámky v Liběchově , Ploskovicích, Zákupech, Jirnech a jinde. Jeho věhlas rostl a v roce 1850 se stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O jedenáct let později ale musel své aktivní malířské dráhy zanechat, protože částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice. Dožil v chudobě. V roce 1859 zemřel Josefovi jeho syn Antonín, který byl rovněž malířem. Sám zemřel roku 1865 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Po smrti Josefa Matěje Navrátila bylo na jeho díla zapomenuto. Poprvé byla souborně prezentována až v roce 1909 na první výstavě věnované tomuto malíři v Rudolfinu. Díky tomu se tak stala díla Josefa Matěje Navrátila předmětem zájmu historiků umění. V roce 1952 se po něm byla pojmenována ulice poblíž Karlova náměstí v Praze. Inspiroval fotografa Josefa Sudka, který v padesátých letech objevuje jeho malířská zátiší, která reprodukoval nejen pro tisk, ale také sám pro sebe. Nechal se jimi ovlivnit při zaznamenávání kolínské krajiny a po druhé světové válce vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila, 1954. J. M. Navrátil byl vynikající krajinář, ale nejvíce se zapsal svými zátišími a figurálními malbami a jejich skicami. V práci s barevnou skvrnou navazuje na světelnou malbu období rokoka. V duchu dobového romantismu klade důraz na vystižení snivé atmosféry horské p...
Více od autora
Josef Maruška (2)
Narozen 11.10.1897 v Havlovicích, zemřel 20.12.1966 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor obchodní akademie, publikace z oboru chemie a potravinářské technologie.
Více od autora
Josef Martiško (3)
Narozen 22. 5. 1958 v Brně, zemřel 13. 9. 2012 ve Vyškově. Ornitolog.
Více od autora
Josef Maňák (3)
Vystudoval český jazyk a ruský jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze a pedagogiku a psychologii na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Od roku 1960 působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci, od roku 1967 na Pedagogické fakultě MU v Brně. Po roce 1989 na této fakultě zastával funkci proděkana a vedoucího katedry pedagogiky. V letech 2003–2007 byl vedoucím Centra pedagogického výzkumu PdF MU. Jeho hlavním oborem je obecná didaktika, kterou spojuje s aktuální problematikou současné školy. Jeho celoživotními tématy jsou problémy výukových metod, pedagogického výzkumu, otázky aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků a jiné.
Více od autora
Josef Malý (2)
Josef Maly byl rakouský a český politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesí byl advokátem. Narodil se roku 1857 v Kadani v rodině ředitele tamní měšťanské školy. Navštěvoval gymnázium v Doupově a Chebu. Pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V době studií byl aktivní v německých buršáckých spolcích. Získal titul doktora práv a působil v advokacii v Mostě. Později se stal ředitelem advokátní kanceláře českoněmeckého politika Franze Schmeykala a od dubna 1894 provozoval v Praze vlastní advokátní kancelář. Působil jako člen disciplinární rady Advokátní komory. Byl výrazně aktivní ve veřejném a politickém životě. Angažoval se v německých spolcích v Praze a na domovských Královských Vinohradech. Na přelomu století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v prosinci 1899, respektive v užší volbě v lednu 1900, byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii městské . Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1901. Politicky patřil k Německé pokrokové straně . Dlouhodobě zasedal ve vedení této politické strany. Mandát na sněmu obhájil ve volbách v roce 1908, nadále za německé liberály. Neúspěšně se rovněž snažil o zvolení do Říšské rady . Byl členem německé sekce zemské školní rady. Zemský sněm ho také zvolil za náměstka ředitele České hypoteční banky. Roku 1908 mu císař udělil Řád železné koruny III. třídy. V roce 1910 se Maly angažoval v pokusu o česko-německé vyrovnání v Čechách a náležel mezi stoupence kompromisu. Společně s poslancem Eduardem Reicheltem hlasoval pro kompromisní verzi jazykového zákona, ale byl následně přehlasován svými německými poslaneckými kolegy. Jeho manželka Irma Maly byla dcerou moravského advokáta Durdika z Místku. Josef Maly zemřel dopoledne 8. března 1912 ve svém bytě na Královských V...
Více od autora
Josef Majčák (2)
Narozen roku 1948 v Ostravě. Redaktor literárního vysílání Československého rozhlasu v Ostravě, beletrista.
Více od autora
Josef Mádl (1)
Josef Mádl, mniškým jménem Jikan Kodo, je dlouholetým studentem a učitelem bojových umění. Je také vysvěceným mnichem zen buddhistické školy Sótó. A není tajemstvím, že se dlouhou dobu aktivně zabýval oblastí ochrany osob a majetku, trénoval mimo jiné, jednotku tzv. Sky Marshallů. Je instruktorem střelby, autorem účinného stylu boje nožem a systému účinného boje beze zbraně.
Více od autora
Josef Lux (2)
Narozen 1.2.1956 v Ústí nad Orlicí, zemřel 22.11.1999 v Seattlu . Ing., politik, politické práce a práce z oboru zemědělství.
Více od autora
Josef Lukeš (1)
Narozen 19. 3. 1853 v Jilemnici, zemřel 31. 12. 1929 v Písku. Středoškolský profesor, inspektor, entomolog, autor článku o Euripidovi, překladatel z polštiny.
Více od autora
Josef Lohkämper (3)
Německý lékař, autor prací o civilizačních nemocech, látkové výměně a ozdravování člověka.
Více od autora
Josef Linda (1)
Josef Linda byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského. Studoval na gymnáziu a později filozofii na univerzitě v Plzni. Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy na gymnáziu, o stipendium magistrát města Blovice. V roce 1812 odešel do Prahy, kde ukončil studium filozofie a vystudoval také práva . V roce 1816 Linda údajně našel rukopis zvaný Píseň vyšehradská, první text, kterého se týká známý spor o Rukopisy. Linda byl spolubydlící Václava Hanky a rukopis měl najít v deskách knihy nájemníků, kterou používal jako podložku pod nohy. Hanka je považován za hlavního původce Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a Linda je považován za spoluautora. Přímé důkazy o jeho autorství však nejsou a Linda sám se k němu nikdy nevyjádřil. V roce 1818 začal spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových a od roku 1820 redigoval Vlastenecký Zvěstovatel. Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně . Této funkce se vzdal roku 1825, aby se mohl plně věnovat novinám. Zemřel v roce 1834 ve věku 44 let na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.
Více od autora