33661–33720 z 157318 Autoři
Karel Ulík (2)
Narozen 1945 v Praze na Žižkově. Novinář, autor dětských knih, detektivních povídek a rozhovorů s osobnostmi.
Více od autora
Karel Trnavský (3)
Narozen 6. 12. 1930 v Brně. Prof. , MUDr., DrSc., internista-revmatolog. Promoval na LF UP v Olomouci v roce 1955. Pracoval jako pomocný asistent na I. interní klinice v Olomouci v revmatologické pracovní skupině, kde se věnoval protizánětlivému účinku těžkých kovů, horčíkových dusíků a studiu patofyziologického výzkumu hyaluronidázy. Od roku 1955 pracoval ve Výskumném ústavu reumatických chorôb v Piešťanoch. Dnes v IPVZ Praha a Arthrocentru, Praha. Též farmakologie antirevmatik. Publikace z oboru. Jeho syn Tomáš je MUDr. Ing.
Více od autora
Karel Švestka (3)
Karel Švestka byl český spisovatel. Narodil se v rodině manželů Tellerových v Novém Strašecí. Rodiče byli často bez zaměstnání a přitom měli mnoho dětí. Některé z nich proto dali k adopci. Adoptivními rodiči Karla Švestky se tak stali Karel a Anežka Švestkovi z Tasova. Nedokončil gymnázium, protože musel převzít otcův obchod. Po roce 1948 pracoval nejprve jako horník, později ve Velkém Meziříčí v podniku Kablo. V roce 1968 se stal, i když nebyl členem KSČ, předsedou MNV v Tasově a v této funkci pracoval osmnáct let. V Tasově žili kromě Karla Švestky i dva další spisovatelé – Jakub Deml a Stanislav Vodička , se kterými se Karel Švestka znal. Se Stanislavem Vodičkou byli přátelé, seznámil se s ním ve Velkém Meziříčí. Díla Karla Švestky nejprve vydával MNV v Tasově s ilustracemi Miloše Kačírka. V roce 1965 tak vydal Šla tudy válka, 1984 Tasov včera a dnes , 1985 Sto let požárního sboru v Tasově a Ohlédnutí.
Více od autora
Karel Stroff (3)
Narozen 28.10.1881 v Kutné Hoře, zemřel 12.6.1929 v Praze. Malíř, karikaturista, ilustrátor, básník, satirik, beletrista.
Více od autora
Karel Stehlík (1)
Karel Stehlík byl český malíř. Nejprve se malířství učil u milevského malíře Oldřicha Pejši, poté v letech 1945–1948 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u v ateliéru krajinářské malby Otakara Nejedlého. Významné je jeho krajinářské dílo, v kterém na mnoha akvarelech, olejomalbách a kresbách zachytil proměny jižních Čech . Ve svém rodném kraji také vyučoval na školách výtvarnou výchovu. Byl členem Sdružení jihočeských výtvarníků a SVU Mánes. Za angažovanou tvorbu spojenou se členstvím v aparátu KSČ a za působení v předsednictvu SČVU mu byl udělen titul zasloužilý umělec , národní cena ČSR a národní umělec . Milevské muzeum vydalo v roce 2013 knihu jeho vzpomínek s názvem Tady jsem doma. Jeho vzdáleným příbuzným byl spisovatel Ladislav Stehlík. Akademickým malířem-krajinářem byl rovněž jeho starší bratr Jindřich . Malířem, grafikem a keramikem, byl jeho syn Ctirad Stehlík .
Více od autora
Karel Sochor (4)
Narozen 12.6.1903 v Lenešicích, zemřel v r. 1996. PhDr., filolog, pracovník Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru, publikoval též slovensky.
Více od autora
Karel Šiman (2)
Narozen 23.2.1882 v Bavorově u Prachatic, zemřel 17.12.1957 v Praze. Ing. dr., publikace z oboru lesnictví a myslivosti.
Více od autora
Karel Šilháček (4)
Narozen 19.10.1882 v Českých Budějovicích, zemřel 1957. PhDr., středoškolský profesor, učebnice matematiky a filosofické propedeutiky.
Více od autora
Karel Sedláček (3)
Narozen 28.5.1941 v Praze. Původně strojař a konstruktér, nyní novinář, komentátor a moderátor. Populárně vědecké knihy a články v denním tisku.
Více od autora
Karel Šarlih (3)
Šarlih Karel , vl.jm. Karel Čada * 8.8.1882 Včelná pod Boubínem + 18.4.1916 Vídeň Prozaik a dramatik, významný překladatel z maďarštiny. Jeho otec byl správcem schwarzenberské pily ve Včelné, později správcem na zámku v Křešťovicích. Šarlih nedokončil gymnaziální studia, po absolvování kadetní školy působil jako důstojník v maďarských a haličských posádkách. Za války se účastnil bojů v Karpatech. Od r. 1905 pravidelně přispíval do Moderní revue a dalších časopisů. Knižně vydal soubory povídek Tvrdošíjní iluzionisté , Erotické dobrodružství Nikity Ochalčuka a Úšklebky sexu . Pořadatelem jeho Spisů byl básník a teoretik ruralismu Jan V. Sedlák. Těžiště Šarlihovy tvorby představují prózy s erotickou tematikou, které jsou často situovány do vojenského prostředí. Navzdory jejich látce je však nelze jednoduše charakterizovat jako barvotiskový erotický brak. V autorových výrazových prostředcích lze identifikovat postupy připomínající naturalismus či dekadenci , v některých groteskně vyhrocených scénách dokonce i prvky expresionismu. Patrné jsou také vypravěčovy vhledy do psychologie postav a snaha analyzovat jejich chorobné pohnutky. Šarlihovy texty bývají pro svou stylovou kultivovanost přiřazovány rovněž k dobovému novoklasicismu. Lucie Malá
Více od autora
Karel Šantrůček (1)
Narozen 14.11.1871 v Újezdě u Hustopečí, zemřel 1958. MUDr., chirurg, publikace a překlad z oboru.
Více od autora
Karel Rýdl (3)
Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. se narodil v roce 1952. Vysokoškolské studium ukončil v roce 1979 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v oborech germanistika – historie. V roce 1986 obhájil disertační práci. V letech 1981 - 1998 působil jako asistent, odborný asistent a posléze docent pro dějiny školství a srovnávací pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1996 se habilitoval s prací na téma Činná škola v české reformně pedagogické praxi. V letech 1998 – 2001 byl vedoucím Katedry pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1996 působil zpočátku externě a od roku 1998 interně na Ústavu jazyků a humanitních studií Univerzity Pardubice. Profesorem byl jmenován v roce 2003 obhajobou vlastních prací na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 2001 - 2009 byl vedoucím Katedry věd o výchově a také proděkanem pro vnější vztahy Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. V letech 2006 - 2009 pracoval též jako vyžádaný poradce ministra školství. Prof. Rýdl je autorem více než 200 původních vědeckých prací a více než 300 odborných statí doma i v zahraničí, kde často vystupuje na konferencích. Absolvoval řadu dlouhodobých i krátkodobých studijních pobytů v zahraničí, např. v letech 1992 - 1994 pracoval na německých univerzitách jako stipendista Nadace Alexandra von Humboldt. Odborným zájmem prof. Rýdla jsou dějiny výchovy a vzdělávání, vývoj školství v zahraničí, školský management, v němž se soustředí na problematiku pojetí kvality a jejího hodnocení. Prof. Rýdl je členem řady mezinárodních a národních vědeckých a odborných společností, aktivně působil v oblasti neziskového sektoru jako lektor v rámci celoživotního vzdělávání pedagogů. Od 1. února 2010 zastává funkci prorektora pro vzdělávání a záležitosti studentů.
Více od autora
Karel Říha (4)
Karel Říha byl český katolický kněz, jezuita a filosof. V letech 1968–1990 žil v exilu, dlouho působil v Vatikánském rozhlase a od roku 1990 na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 2001 byl emeritován, poté působil v duchovní správě na Hostýně. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí studoval v letech 1943–1945 teologii v kněžském alumnátu v Brně a 1945–1946 v Římě, kde také vstoupil do jezuitského řádu. Po noviciátu na Velehradě pokračoval v řádovém studiu na Filosofickém institutu v Děčíně. Od roku 1950 byl v rámci „Akce K“ na dva roky internován a pak pracoval jako průmyslový, zemědělský a stavební dělník. Roku 1967 přijal kněžské svěcení a v říjnu 1968 emigroval do Rakouska. V Innsbrucku roku 1970 ukončil studium teologie a 1972 získal doktorát filosofie. Do roku 1989 působil v rakouské duchovní správě a od roku 1979 byl redaktorem vatikánského rozhlasu a vyučoval v české koleji Nepomucenum. Roku 1990 se vrátil do Olomouce, kde vyučoval filosofii a vedl katedru filosofie a patrologie na Teologické fakultě Univerzity Palackého. 12. listopadu 1997 se habilitoval prací „Identita a relevance. Pokus o vzájemné uzásadnění ontologie a etiky“ a roku 2001 byl emeritován. V letech 2002 až 2016 působil v duchovní správě na Hostýně. Říhův filosofický program se snaží smířit domnělý protiklad imanence a transcendence a ukázat, že se ve skutečnosti navzájem podmiňují. Nástroji tohoto počínání jsou pro něho jednak fenomenologie a její pojem intence, jednak personalismus a vztah Já – Ty. Vyškolen v tradiční scholastické metafyzice a inspirován „filosofií jednání“ francouzského filosofa M. Blondela se snaží překonat jak radikální subjektivismus , tak metafyzický realismus a intelektualismus v kritice K. Rahnera. Řečeno jazykem metafyziky rozum a vůle, poznání a chtění nestojí proti sobě a nemohou se vzájemně vylouči...
Více od autora
Karel Pstružina (3)
Narozen 23.1.1941 v Ostravě.Doc., PhDr., CSc., vysokoškolský pedagog na VŠE, práce z oboru psychologie v ekonomii a o lidském myšlení.
Více od autora
Karel Pittich (4)
Narozen 11.7.1889 v Prostějově, zemřel 5.4.1968 v Praze. Ředitel školy, vydavatel učebnic zeměpisu, básník, geografické spisy.
Více od autora
Karel Pavlica (3)
Narozen 23.3.1963. Psycholog, věnuje se sociální psychologii a interkulturálnímu managementu.
Více od autora
Karel Paták (3)
Karel Paták, ak. mal. + narodil se 27. prosince 1931 ve Vojkovicích nad Ohří, jeho matka byla tamější sudetská Němka, otec přišel do Vojkovic jako ajznboňák + po obsazení Sudet se celá rodina přesunula do otcovy rodné Hvězdy u Slaného, později našli útočiště v Loděnici stejně jako dalších deset vojkovických českých a českoněmeckých rodin + v roce 1944 začal chodit do Berouna do školy pro děti ze smíšených manželství a později do Kladna – tam se také stal příslušníkem Deutsche Jugend + už v září 1944 ale ze školy utekl a schovával se doma v Loděnici, později ve Hvězdě + když v Loděnici 5. května 1945 vypuklo povstání, ležel nemocný doma, a tak jeho matku, uvězněnou s dalšími dvaceti Němci, pustili, aby ho mohla ošetřovat. Díky tomu unikla masakru U Zabitého 7. května, při němž byli zavražděni všichni místní Němci + po válce přijali Karla Patáka na Státní grafickou školu v Praze – potkal se tam s V. V. Štechem či Theodorem Pištěkem + únor 1948 prožil na grafické škole a byl i na komunistické demonstraci na Staroměstském náměstí + studoval na AVU, po absolvování ztratil s akademií kontakt, věnoval se historii Berounska, pracoval v muzeu + když se v roce 1989 formoval nový obecní úřad, kandidoval na starostu a tuto funkci vykonával i po celá devadesátá léta
Více od autora
Karel Novotný (3)
Narozen 9.6.1876 v Libiši u Mělníka, zemřel 30.5.1927 v Praze. Redaktor, kulturně historické monografie, stati a vzpomínky, satiry.
Více od autora
Karel Nedbal (2)
Karel Nedbal byl advokát, organizátor hudebního života v Táboře, otec českého dirigenta a skladatele Oskara Nedbala. Karel Nedbal pocházel z početné rodiny , vyrůstal v Německu . Vystudoval gymnázium a práva ve Vídni, pracoval jako advokátní koncipient u švagra v Pelhřimově. Po složení advokátní zkoušky v roce 1862 si otevřel v Táboře právní kancelář a od roku 1864 zde v Palackého ulici 355 i s rodinou bydlel. Později pracoval jako předseda ředitelství Městské spořitelny Tábor a dlouhá léta aktivně pracoval v městské radě a obecním zastupitelstvu města. Se svojí manželkou Annou, rozenou Hejnovou vychovali sedm dětí a vedli je ke vztahu k hudbě. Ve svých šedesáti letech vážně onemocněl, byl hospitalizován v Praze, kde po třech letech zemřel. Pohřben byl na pražských Olšanských hřbitovech. JUDr. Karel Nedbal, všestranně vzdělaný, se stal váženým občanem Tábora a zejména měl velký podíl na vzestupu hudebního dění ve městě. Známé byly jeho domácí komorní koncerty, kdy se postupně hry účastnily i jeho děti. Nedbal založil v Táboře roku 1877 Hudební spolek. Také Nedbalovou zásluhou rostl v Táboře počet veřejných koncertů i zájem předních českých hudebníků. Hostem rodiny Nedbalovy býval Zdeněk Fibich a také Antonín Dvořák . Karel Nedbal má zejména zásluhu na podchycení talentu svého syna Oskara a umožnění jeho hudebního vzdělání.
Více od autora
Karel Müller (1)
Narozen 26.6.1946 v Bludově, okr. Šumperk. Doc., Ing.,, CSc., odborné práce z výpočetní techniky, zejména z programování.
Více od autora
Karel Müller (3)
Narozen 5.6.1875 v Jičíně. PhDr., středoškolský profesor jazykovědy, práce z oboru byzantské kultury a dějin, překlady z řečtiny.
Více od autora
Karel Moudrý (2)
Narozen 20.10.1881 v Červené Řečici, zemřel 14.11.1948 v Praze. JUDr., národně socialistický politik, redaktor a publicista. Autor politických a historických spisů.
Více od autora
Karel Mišoň (1)
Narozen 13. 10. 1920 v Praze. RNDr., CSc., docent matematiky na elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru a v oborech astronautiky a astronomie, publikoval též anglicky.
Více od autora
Karel Michňák (2)
Po maturitě na obchodní akademii ve Frýdku-Místku studoval na FF UK . Od r. 1955 přednášel filozofii na FF UK, od r. 1963 jako docent. V r. 1959 obhájil kandidátskou dizertaci Občanská společnost a stát. R. 1972 odešel z UK, v l. 1972–77 pracoval jako korektor, od r. 1977 jako domovník. Od r. 1990 působil opět na FF UK. Podle uvedené bibliografie, doby studií i habilitace, samozřejmého členství v KSČ, by mohl být zařazen mezi průměrné marxistické filozofy. Zimní semestr r. 1967 však představuje „Kehre“ na M. filozofické cestě: V cyklu heideggerovských přednášek a zejména ve velkém semináři, koncipovaném po způsobu proslulých seminářů alma mater vedoucích k doktorátu, vystupuje již jako duchovní žák M. Heideggera, J. Patočky a H.-G. Gadamera. Erbovním znamením jeho projevu se stala žízeň po vědění, pravdě, bytí. Zkušenost minulých let mu však vtiskla do rukou zbraň proti parmenidovské vizi-iluzi okamžitého setkání s pravdou: radikální skepsi, kterou nosil jako polní láhev stále s sebou. A protože mu byla vlastní myšlenka sousedství filozofie se zpívajícími básníky, přijal beze zbytku za svůj i básníkův verš, že nenajde sklep, kdo nehledá víno. V březnu r. 1968 zahájil heideggerovskou přednášku čtením článků z Lidové demokracie o mučení a popravě Milady Horákové. Otázka viny v Jaspersově smyslu byla překvapeným posluchačům demonstrována s ryzí otevřeností: „Já jsem tím vinen – jako člen KSČ jsem zodpovědný za zločiny padesátých let, jako člen KSČ jsem se stal docentem, zatímco nadanější a schopnější pro toto místo se v důsledku svého mravního postoje ocitli ve vězení, nemohli dostudovat, ba často ani začít studovat.“ To, co následovalo po tomto „confiteor“, bylo praktickým výrazem opravdového pokání: Vrátil legitimaci KSČ, otevřel svůj velký seminář režimem perzekvovaným filozofům a teologům a zvýšil důraz na etický rozměr lidského pobytu ve světě. Bylo pak již jen přirozeným důsledkem tohoto postoje, že po r. 1969 patřil k prvním, kteří museli odej...
Více od autora
Karel Mařík (3)
Narozen 9. 5. 1941. Soudní znalec, odhadce a brusič v oblasti šperků a drahých kamenů.
Více od autora
Karel Makonj (3)
Karel Makonj byl český divadelní teoretik, režisér a pedagog. Vystudoval obor režie - dramaturgie na Katedře loutkářství Divadelní fakulty AMU, absolvoval v roce 1970. Ještě během studií založil a vedl vlastní Vedené divadlo, které působilo v pražské Redutě a které bylo v roce 1972 zrušeno z administrativně-politických důvodů. Jako režisér prošel několika českými loutkovými divadly: Naivní divadlo Liberec , Ústřední loutkové divadlo v Praze , Divadlo S + H v Praze , Středočeské loutkové divadlo Kladno a Divadlo dětí Alfa v Plzni . Po té do roku 1989 pracoval jako arteterapeut na psychiatrické klinice v Praze. V letech 1990–1998 byl ředitelem a uměleckým šéfem Divadla Minor. V letech 1976–1981 pedagogicky spolupracoval s Katedrou loutkářství DAMU, od roku 2000 působil na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty AMU. V roce 2009 byl jmenován profesorem. Zemřel ráno dne 2. ledna 2018 po dlouhé nemoci.
Více od autora
Karel Lojka (1)
Narozen 27. 7. 1944 v Mělníku. Projektant, restaurátor, fotograf, autor prací o historických předmětech a restaurování starožitných mobiliářů.
Více od autora
Karel Lankaš (2)
Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.
Více od autora
Karel Ladislav Klusáček (4)
Narozen 25.10.1865 v Polné, zemřel 21.2.1929 v Praze. Malíř, grafik, básník.
Více od autora
Karel Kučera (3)
Narozen 15.2.1905 v Praze, zemřel 8.12.1986 tamtéž. Ing. dr., geodet, publikace z oboru.
Více od autora
Karel Kubeška (3)
Narozen 17. 6. 1955 v Praze. Curler, curlingový trenér, autor knihy z oboru.
Více od autora
Karel Kožíšek (2)
Karel Kožíšek je bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, mistr světa, Evropy a plzeňský trenér. Jeho spolujezdci byli Jan Břečka, Petr Fuksa a Petr Netušil. V Plzeňské loděnici TJ Prazdroj Plzeň ho trénoval jeho otec Karel Kožíšek st a dnes je zde také trenérem.
Více od autora
Karel Koželuh (2)
Karel Koželuh byl československý všestranný sportovec. Československo reprezentoval v tenise, ledním hokeji a oblékl též fotbalový reprezentační dres. Od roku 2006 je členem Mezinárodní tenisové síně slávy. Koželuh hrál fotbal za Spartu Praha již za první světové války, klubů vystřídal za svou fotbalovou kariéru několik. Ve 46 zápasech za Spartu vstřelil 34 branek. Roku 1917 byl členem rakouského národního fotbalového týmu. V roce 1923 si připsal také dva starty za československou fotbalovou reprezentaci a vstřelil jeden gól. Ve stejném roce již reprezentoval i na mistrovství Evropy v ledním hokeji, kde se dočkal třetího místa. Na zisku hokejového titulu mistra Evropy se pak podílel o dva roky později gólem, kterým rozhodl klíčový zápas se Švýcary. Při sedmi reprezentačních startech v hokejové reprezentaci to byl jeho jediný úspěšný střelecký zápis. V hokejové reprezentaci nastupoval v obraně s Káďou. Dále již ovšem na takto vysoké úrovni nemohl v těchto kolektivních sportech pokračovat. Mezinárodní federace ledního hokeje totiž stanovila pravidlo, podle něhož se mezinárodních mistrovských hokejových turnajů nemohli účastnit sportovci, kteří byli v jiném sportu profesionály. Koželuh byl však již v té době profesionální tenista. V roce 1925 se stal profesionálním mistrem světa a o sedm let později vyhrál Evropskou profesionální soutěž. Podobné tituly získával dále na mezinárodních mistrovstvích ve Francii a v USA . Souběžně již také trénoval hráče v klubu I. ČLTK Praha. V letech 1947 až 1949 byl nehrajícím kapitánem československého daviscupového týmu. Profesionální mistr světa 1925 a 1930 a třikrát nejlepším profesionálním tenistou USA 1929, 1932 a 1937. Syn pekařského pomocníka Josefa Koželuha a jeho ženy Marie. Měl šest bratrů a sestru. Všichni vyrostli na tenisových dvorcích LTC Praha, kde byl Josef Koželuh správcem a kde si bratři přivydělávali jako sběrači míčků. Bratr Jan se stal te...
Více od autora
Karel Kolman (3)
Karel Kolman byl ředitel škol, kronikář, spisovatel, básník a vlastivědný pracovník. Zasloužil se mimo jiné o vybudování sboru Církve bratrské v Trhovém Štěpánově, v němž působil i jako kazatel. Byl též ředitelem Biblického ústavu v Kutné Hoře. Sepsal dějiny Trhového Štěpánova do roku 1918.
Více od autora
Karel Kolář (3)
Karel Kolář byl československý atlet, běžec, sprinter. Vyučil se strojním zámečníkem. S atletikou začínal v jihočeském oddíle TJ Nová Včelnice s trenérem Josefem Jelínkem, pokračoval v Rudé Hvězdě Praha , výrazný výkonnostní vzestup se dostavil po přechodu do Jablonce nad Nisou v roce 1976, kde se jeho trenérem stal Vladimír Zelinka. Za klub LIAZ Jablonec potom závodil ve všech úspěšných sezónách své atletické dráhy. Poprvé na sebe upozornil v únoru 1977, když zvítězil na českém halovém mistrovství v Jablonci v běhu na 300 metrů a časem 34,7 sekundy porazil Miroslava Tulise i československého rekordmana v běhu na 400 metrů překážek Miroslava Kodejše. Ve stejném roce obsadil časem 49,8 sekundy třetí místo v běhu na 400 metrů na federálním halovém mistrovství v Ostravě. Do rekordních listin se poprvé zapsal v zimní části sezóny 1978, když v jablonecké hale vytvořil nový československý rekord v běhu na 400 metrů výkonem 48,04 sekundy. Nominoval se na halové mistrovství Evropy 1978 v Miláně, kde sice ještě do finále nepostoupil, ale i tam vytvořil časem 47,96 sekundy další národní halový rekord. Největší úspěchy mu potom přinesla letní část sezóny 1978. Už dva týdny před mistrovstvím Evropy v Praze zlepšil na celostátním mistrovství časem 46,13 sekundy československý elektronicky měřený rekord v běhu na 400 metrů, jehož držitelem byl do té doby časem 46,33 sekundy Miroslav Tulis. Na evropském šampionátu v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického potom získal dvě medaile. Stříbrnou na hladké čtvrtce a bronz ve štafetě na 4 × 400 metrů. Na bronzu se dále podíleli Josef Lomický, František Břečka a Miroslav Tulis. Karel Kolář, běžící závěrečný úsek, vytáhl štafetu k medaili, přestože přebíral kolík na páté pozici. Jeho neoficiální letmý čas na posledním úseku byl 44,42 sekundy. V obou disciplínách překonal Karel Kolář na strahovském šampioná...
Více od autora
Karel Kerlický (3)
Narozen 11. 6. 1953 Praze. Nakladatel, grafik, polygraf, fotograf, majitel nakladatelství Kant.
Více od autora
Karel Kamínek (3)
Karel Kamínek byl český spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel z němčiny. Narodil se v rodině úředníka, otec mu ale záhy zemřel . Maturoval na gymnáziu v Truhlářské ulici v Praze v roce 1887. Poté vystudoval právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Již během studií začal pracovat na pražském magistrátu. Jistou dobu byl partnerem spisovatelky Luisy Zikové, která zemřela rou 1896 na tuberkulózu. V roce 1902 se oženil. Byl členem literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel roku 1915 na následky abscesu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Po prvním románu v realistickém stylu se přiklonil k dekadenci a stal se jedním z epigonů Jiřího Karáska ze Lvovic. Spolu s Viktorem Dykem a Arnoštem Procházkou redigoval Almanach Moderní revue pro rok MCM. Z dnešního pohledu je významná jeho činnost překladatelská a jeho divadelní kritiky a stati. Do své smrti byl též redaktorem nedokončeného Ottova divadelního slovníku .
Více od autora
Karel Kácl (3)
Narozen 25. 1. 1900 ve Vinařicích u Slaného, zemřel 16. 4. 1986. MUDr., Ing., dr. techn., profesor lékařské chemie na lékařské fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru lékařské chemie, toxikologie, hygieny a farmacie, humorné příběhy.
Více od autora
Karel Jůva (4)
Prof. Dr. Ing. Karel Jůva, DrSc. byl český vysokoškolský profesor na katedře zemědělských meliorací na Vysoké škole zemědělské v Brně a také autor řady publikací z daného oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) encyklopedie.brna.cz
Více od autora
Karel Janeček (2)
Narozen 26. 7. 1973 v Plzni. Mgr., MBA, Ph.D., matematik, ekonom, specializace na burzovní matematiku, podnikatel, založil Nadační fond Karla Janečka na podporu vědy a výzkumu a Nadační fond proti korupci.
Více od autora
Karel Janák (3)
Narozen 1.7.1953 v Pardubicích. Ing., CSc., absolvent dřevařské fakulty VŠLD, vysokoškolský pedagog, vyučuje pilařskou výrobu a automatizaci ve dřevařství, publikace z oboru.
Více od autora
Karel J Zákoucký (4)
Karel Zatty, vlastním jménem Karel Josef Zákoucký , byl povoláním učitel a ředitel chlapecké měšťanské školy v Heřmanově Městci, kde působil také jako městský zastupitel a člen řady zdejších spolků. Mimo jiné byl i zakladatelem místního Klubu českých turistů. Je pochován v Heřmanově Městci. Dne 14. června 1928 mu byl nad rybníkem Konopáčem odhalen žulový pomníček. Jeho osobnost připomíná rovněž turistická cesta z Heřmanova Městce přes Konopáč do Lichnice, která nese jeho jméno. Literární dráhu započal už jako student publikováním fejetonů v pardubických novinách Perštýn. Své příspěvky otiskoval nejen v řadě novin, ale i v kalendářích a v zábavných i odborných periodikách. Publikoval téměř ve všech dobových časopisech určených mládeži. V autorových historicky laděných prózách vystupuje často jeho rodný kraj Vysočina. Knižně vydal několik cestopisů, řadu povídek a také pedagogicko-naučné práce. Některé jeho knihy byly přeloženy do bulharštiny a slovinštiny. Především v časopisech a novinách používal řadu pseudonymů . Mezi lety 1891 a 1925 vydal více než šedesát titulů pod svým vlastním jménem. Psal knihy, povídky, pohádky, cestopisy a pedagogicko-naučné práce. Pod pseudonymem Karel Zatty vydal pouze dvě své knihy.
Více od autora
Karel Hynie (2)
Narozen 21. 5. 1946 v Praze, zemřel 8. 4. 2021. Televizní producent, dramaturg a scenárista, prozaik.
Více od autora
Karel Hořejš (2)
Narozen 5.2.1954. Ing. ekonomie, též autor učebnic o automobilismu a prací o hasičských technikách.
Více od autora