30721–30780 z 156605 Autoři
Rachel Hawkins (3)
Rachel Hawkinsová vystudovala angličtinu na Auburn University a pracovala jako učitelka, dokud se nestala spisovatelkou na plný úvazek. Je autorkou trilogie Hex Hall . Rachel žije v Alabamě s manželem a dvěma dětmi.
Více od autora
R. W Seton-Watson (3)
Britský historik, publicista a vysokoškolský pedagog, zabýval se dějinami slovanských národů, národnostní otázkou Rakousko-Uherska.
Více od autora
R. L Wilson (1)
Sběratel historických zbraní, autor přes 50 knih o zbraních a velký fanoušek vojenské historie. Napsal knihy o Buffalo Billovi, Rooseveltovi, Winchesterovi, atd.
Více od autora
Quôc Châu Bùi (1)
Vietnamský odborník na tradiční medicínu, akupunkturu a reflexologii.
Více od autora
Quincy Jones (4)
Quincy Jones je legendární osobností hudebního průmyslu, proslulou svou všestrannou kariérou skladatele, aranžéra, producenta a dirigenta. Jones se narodil 14. března 1933 v Chicagu ve státě Illinois a svou kariéru zahájil jako jazzový trumpetista, poté se rychle rozšířil o komponování a aranžování. V padesátých a šedesátých letech spolupracoval s řadou významných hudebníků, včetně Franka Sinatry, Counta Basieho a Raye Charlese.
Více od autora
Quido Mánes (1)
Quido Mánes , byl český malíř, kreslíř a ilustrátor doby romantismu a realismu. Narodil se jako syn malíře Antonína Mánesa a jeho ženy Magdalény, a jako nejmladší ze tří dětí, starší a slavnější byl bratr Josef Mánes, nejstarší sestra Amalie Mánesová. Díky otci a strýci směl již od deseti let studoval na pražské Akademii, u Františka Tkadlíka a Christiana Rubena. V letech 1870–1871 podnikl pozdní studijní cestu k B. Vautierovi do Düsseldorfu. Pět let trávil léto u rodiny Kotzových z Dobrše a u Wallisů v Kolešovicích. Rodinu Antonína Veitha navštěvoval v Liběchově, a vymaloval skupinovou podobiznu Veithových dětí, Maloval nejdříve historické a bitevní scény, později také studoval lidové typy pro galerii slovanských krojů. Jeho hlavním oborem se však stala romantická a později naturalistická malba žánrových scén s postavami z městského i vesnického života. Pitoreskní figurky z městského prostředí dokázal malovat se smyslem pro humor , věnoval se také karikaturám . Ilustroval několik knížek, nejúspěšnější z nich byly Babička Boženy Němcové , Cervantesův Don Quijote a Goethův Herrmann a Dorotka. Po smrti svého bratra Josefa žil v Praze se sestrou Amálií jako svobodný starý mládenec, trpěl srdeční chorobou.
Více od autora
Puyi (1)
Pchu I , člen vládnoucího mandžuského rodu Aisin Gioro, byl posledním čínským císařem mandžuské dynastie Čching a posledním čínským císařem vůbec. V letech 1932–1945 byl formální hlavou japonského loutkového státu Mančukuo. Jako čínský císař vládl pod jménem Süan-tchung . O jeho životě byl roku 1987 natočen Bernardem Bertoluccim životopisný film. Snímek s titulem Poslední císař zaznamenal velký úspěch a získal celkem 9 oscarů. Narodil se v roce 1906 jako syn prince Čchuna . Na trůn nastoupil v necelých třech letech, několik dní po smrti faktické vládkyně Číny – císařovny vdovy Cch'-si . Korunován císařem byl 2. prosince 1908 v Síni Nejvyšší harmonie v Zakázaném městě; půdu Zakázaného města pak až do svých 18 let nikdy neopustil. Slabá regentská vláda a další dětský císař ale posléze nedokázali zabránit rozbíhajícímu se čínskému revolučnímu hnutí. Po vypuknutí Sinchajské revoluce a zradě Jüan Š'-kchaje byl Pchu I 12. února 1912 sesazen. V červenci 1917, po porážce vojsk prezidenta Li Jüan-chunga generálem Čang Sünem, byl podruhé korunován čínským císařem, avšak toto císařství nepřežilo ani dva týdny. Velkou ránou v Pchu Iho životě se stala smrt jeho matky v roce 1921, když podstoupila opiovou sebevraždu. V Zakázaném městě směl žít a pobírat vládní penzi 4 miliony jüanů ročně až do roku 1924. Rok nato bylo otevřeno jako Palácové muzeum veřejnosti. Po odchodu ze Zakázaného města se dostal do finančních potíží, které řešil prodejem cenných sbírkových předmětů. Se svou manželkou a císařovnou Wan Žung a druhou ženou Wen Siou se usadil v japonské koncesi v Tchien-ťinu. Po japonské invazi do Mandžuska a vytvoření loutkového státu Mančukuo se stal v roce 1932 formální hlavou tamního režimu. V závěru 2. světové války byl za...
Více od autora
Pussycat (4)
Pussycat byla nizozemská hudební skupina vedená třemi zpívajícími sestrami Toni, Betty a Marianne Kowalczykovými. Dalšími členy byli hudebníci Lou Willé , Theo Wetzels, Theo Coumans a John Theunissen. V roce 1975 zaznamenali velký úspěch s písní Mississippi. Odhaduje se, že se prodalo přes pět milionů nosičů s touto písní po celém světě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pussycat na anglické Wikipedii.
Více od autora
Půlnoc (1)
Půlnoc je česká rocková skupina, která vznikla koncem 80. let 20. století po rozpadu předchozí skupiny The Plastic People of the Universe, která byla známá svým odporem ke komunistickému režimu v Československu. Název " Půlnoc , což v češtině znamená "půlnoc", odrážel nový začátek členů skupiny. Půlnoc pokračovala v tradici své předchůdkyně, hrála rockovou hudbu, která byla ovlivněna různými žánry a často nesla politické konotace. Existenci kapely poznamenaly významné politické změny ve východní Evropě, včetně sametové revoluce v roce 1989, která vedla k ukončení komunistické vlády v Československu. Půlnoc Hudba skupiny zachycovala ducha změn a svobody této doby. Absolvovali mezinárodní turné, včetně vystoupení ve Spojených státech, což pomohlo rozšířit jejich hudbu i mimo jejich domovskou zemi. Přestože se na počátku 90. let rozpadli, vliv skupiny Půlnoc na českou rockovou hudbu a její role v kulturním prostředí v klíčovém období dějin země zůstávají významné.
Více od autora
Prokop Siostrzonek (3)
Narozen 9. 8. 1957 v Českém Těšíně. Římskokatolický kněz, benediktinský mnich a arciopat břevnovského kláštera.
Více od autora
Prokop Maxa (3)
Prokop Maxa byl český a československý diplomat, politik, člen realistické strany, organizátor Československých legií a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou. Byl profesorem na obchodní akademii a spojencem Tomáše Masaryka. Po roce 1900 byl členem České strany lidové , později Československé strany pokrokové. Vedl její pražskou organizaci. Za první světové války působil v zahraničním odboji v Rusku, kde organizoval československé legie a podporoval Masarykovu koncepci československého státu. Tam pracoval ve vedení odbočky ČSNR na Rusi . V roce 1917 se účastnil kongresu socialistických stran v Stockholmu, kde měl možnost osobně mluvit s představiteli domácí české politiky. V letech 1917–1918 byl místopředsedou Československé národní rady v Petrohradě. V době, kdy napadené československé legie vojensky vystoupily proti bolševickému režimu, byl dočasně uvězněn ruskými komunistickými úřady. V roce 1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu pokrokovou. Mandát nabyl v květnu 1919, ale rezignoval na něj již v listopadu 1919. Byl profesí praporníkem československých legií. Brzy nato vstoupil do diplomatických služeb. Zastupoval ČSR coby vyslanec v Nizozemsku , Polsku a Bulharsku . V mezidobí zastával vysoké funkce na ministerstvu zahraničních věcí. V roce 1939 po zániku Československa emigroval coby československý velvyslanec v Bulharsku do Francie. Za druhé světové války působil opět v zahraničním odboji, nyní v Londýně, kde byl členem Státní rady Československé. Orientoval se na slovanskou vzájemnost a sbližoval se se Sovětským svazem. Byl předsedou Slovanského výboru. Po válce se vrátil do ČSR. Po únoru 1948 zůstal loajální vůči novému režimu. Vytvářel akční výbor Československé obce legionářské, což vedlo k začlenění této organizace do jednot...
Více od autora
Priscilla Masters (3)
Narozena 21.4. 1952 Halifaxu, Yorkshire. Anglická spisovatelka.
Více od autora
Přemysl Tájek (4)
Narozen 1980. Botanik, pracovník Správy CHKO Slavkovský les, zaměření na problematiku mokřadů a život netopýrů.
Více od autora
Přemysl Koblic (4)
Přemysl Koblic byl český fotograf, publicista a chemik. Narodil se v rodině chemika Josefa Koblice a jeho manželky Anežky , rozené Kořínkové . Byl nejstarší ze čtyř dětí. Vystudoval chemii, pracoval na Patentním úřadě v Praze pro obor fotografie. Publikoval články o fotografii, experimentoval při fotografování za nepříznivých světelných podmínek i při vyvolávání filmů a fotografií. Pořizoval dokumentární snímky malými lehkými fotoaparáty vlastní výroby, které nazýval „pohotovka“ nebo „daxl“. Je autorem českého termínu osvit; zasloužil se o zavedení dalších českých výrazů do oboru fotografie, jako vývojnice.
Více od autora
Přemysl Houda (3)
PhDr. Přemysl Houda, Ph.D. . Absolvoval na FF UK obory historie a politologie. Tématem jeho výzkumu je folková hudba v období tzv. normalizace. Spolupracuje také s Ústavem pro soudobé dějiny AV. Narodil se v roce 1981. První vzpomínky má z 90. let. Přednáší soudobé české a světové dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krom toho, že je historik , je také publicista. Řadu let byl editorem sobotní přílohy Lidových novin nazvané Česká pozice; dodnes pravidelně publikuje v médiích. Napsal několik knih. Se ženou překládá odbornou literaturu z angličtiny.
Více od autora
Přemek Neumann (2)
Publikace v oborech Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Využití počítačů, robotika a její aplikace.
Více od autora
Prague Smetana Theatre Orchestra (2)
Prague Smetana Theatre Orchestra , známý také jako Orchestr Smetanova divadla, je český soubor spojený se Smetanovým divadlem v Praze. Samotné divadlo má bohatou historii, je jednou z hlavních scén opery a baletu v České republice. Orchestr hraje nedílnou roli v inscenacích divadla a zajišťuje hudební doprovod k celé řadě operních a baletních děl. V průběhu let se podílel jak na živých vystoupeních, tak na nahrávání různých operních a klasických děl. Repertoár orchestru zahrnuje díla českých skladatelů, jako jsou Bedřich Smetana a Antonín Dvořák, ale i světových autorů. Přispívají k české kulturní scéně podporou tradičních představení i nových produkcí, čímž pomáhají udržovat bohaté hudební dědictví země při životě.
Více od autora
Portia Da Costa (3)
Anglická spisovatelka, autorka romantických a erotických knih pro ženy. Původním povoláním knihovnice.
Více od autora
Plutus (4)
Více od autora
Pillai Takaři Šivašankara (2)
Thakazhi Sivasankara Pillai byl romanopisec a povídkář. Psal Malayalamském jazyce.
Více od autora