Všichni Autoři a témata

Zdeněk Lopour (1)

Práce v oboru kybernetiky.

Zdeněk Lacina (2)

Autor detektivního příběhu.

Zdeněk L Dufek (4)

Dramatik, básník a překladatel Občanským jménem Zdeněk Dufek. Manžel scenáristky Márii Dufkové . Pod uměleckým jménem publikoval od roku 1976. Po maturitě na obchodní akademii pracoval v Hradci Králové jako úředník zasilatelství Schenker a spol. a Stavebních závodů . Rok 1950 strávil na brigádě ve Východočeských uhelných dolech v Malých Svatoňovicích. 1952–58 byl zaměstnán jako vedoucí útvaru technického zásobování v Ústavu pro výzkum radiotechniky v Opočínku, 1959–60 jako propagační referent v národním podniku Kniha v Praze. Poté se rozhodl pro svobodné povolání. Externě spolupracoval s Filmovým studiem Barrandov a s Čs. televizí a Čs. rozhlasem. 1970 nastoupil jako vedoucí dramaturgické skupiny FS Barrandov, po odvolání z funkce 1972 zde pracoval jako dramaturg a scenárista. Od 50. let publikoval prózy a reportáže v časopisech Svět v obrazech, Mladý svět, Květen, Vlasta, Plamen, Kino. V 60. letech napsal s Františkem Danielem scénáře k filmům Letos v září , Komedie s klikou a Přísně tajné premiéry , v 70. letech připravil scénáře k filmům Čas lásky a naděje , Parta hic a Muzika pro dva . Jako televizní autor spolupracoval se studii v Brně, Praze, Košicích i Bratislavě. Soustředil se zejména na adaptace literárních předloh: Zajatci tmy , Kdo zabil Jean Norwoodovou? , Den velkého hněvu , Rozkošné odpoledne , Láska k životu , Paní Terezka (1...

Zdenek Kvitek (3)

Autor prací z oblasti technologie betonu a betonových konstrukcí.

Zdeněk Kurfürst (2)

Narozen 1966. Autor knih a videokazet o bojovém umění. Věnuje se také feng-šuej.

Zdeněk Kučera-Kunštátský (3)

Doc. Ing. arch. Zdeněk Kučera, CSc. narozen 17.9.1928 v Brně, autorizovaný architekt, vedoucí Ústavu výrobních a užitkových staveb fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně.

Zdenek Král (1)

Narozen roku 1945. Instruktor potápění, fotograf, píše poezii a román Hloubkové opojení je jeho románovým debutem.

Zdeněk Kožina (2)

Czech classical pianist.

Zdeněk Koudelka (4)

Zdeněk Koudelka je moravský právník, vysokoškolský pedagog a politik, jenž se hlásí k moravské národnosti, v letech 1998 až 2006 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, bývalý člen ČSSD. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde působí jako docent na Katedře ústavního práva a politologie. Rovněž působil v letech 1994–1995 jako odborný asistent Katedry sociálních věd Fakulty letectva a protivzdušné obrany Vojenské akademie a účastnil se počátků činnosti Mezinárodního politologického ústavu v Brně a byl členem redakčních rad jeho periodik – Budování států a Politologický časopis . Vysokoškolské magisterské vzdělání v oboru právo absolvoval stejně jako doktorské vzdělání na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. O docenturu se nejprve ucházel také na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, nicméně hodnotící komise dospěla k závěru, že předložená práce nesplňuje předpoklady vyžadované pro úspěšnou habilitaci. Habilitační práci nakonec obhájil a docentem byl jmenován na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1990–1998 byl členem zastupitelstva, 1990–1991 radním a 1991 a 1992–1994 místostarostou v Brně-Jundrově, spoluautorem jeho znaku a vlajky z roku 1991. V letech 1993–1996 byl advokátní koncipient advokáta Petra Mrkývky a 1996–2006 advokát. Do zastupitelstva Brna-Jundrova byl opětovně zvolen v komunálních volbách roku 1994, 2012, 2018. Neúspěšně sem kandidoval v komunálních volbách roku 1998 a komunálních volbách roku 2002. Ve volbách v roce 1998 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Byl členem sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 1998–2000 i členem výboru mandátového a imunitního. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2002. V tomto funkčním období byl místopředsedou sněmovního ústavněprávního výboru a v letech 2002–2003 rovněž členem mandát...

Zdeněk Knoflíček (3)

Autor textů tuzemských turistických průvodců.

Zdeněk Jokl (2)

Ing., zootechnik, též autor metodických příruček jezdectví a dostihového sportu.

Zdeněk Jodas (2)

Narozen 1962. Mudr., lékař, autor knihy o historických pohlednicích a fotografiích Českého Dubu, vlastivědné články o Podještědí.

Zdeněk Jindra (4)

Zdeněk Jindra je český historik, zaměstnanec Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha. Jeho zaměřením jsou dějiny slovanských národů a hospodářské dějiny zemí střední a jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století. Je členem Společnosti pro hospodářské a sociální dějiny a Sdružení historiků ČR.

Zdeněk Jaroš (2)

Narozen 25.11.1928 v Praze, zemřel 18.6.1997. RNDr., farmaceut. Publikace z oboru.

Zdeněk Jaroš (2)

Regionální jihlavský současný historik Muzea Vysočiny v Jihlavě. Absolvent Pedagogické a Filozofické fakulty UJEP . Předlistopadový režim mu původně znemožňoval VŠ studium, pracoval v dolech a slévárnách. Studium nastoupil dálkově v roce 1968. Od konce sedmdesátých let minulého století pracoval v jihlavském muzeu. V roce 1994 úspěšně kandidoval do Zastupitelstva města Jihlavy, kde působí doposud.V roce 2004 neúspěšně kandidoval do Senátu PČR v obvodě č. 52. za ČSSD. V současném volebním období zastává funkci radního města Jihlavy.

Zdeněk Hradiský (2)

Práce z oboru elektrotechniky a radiotechniky.

Zdeněk Horák (3)

Profesor RNDr. Zdeněk Horák, DrSc, patří k výjimečným osobnostem československé fyziky dvacátých až osmdesátých let, tedy téměř celého období existence Československé republiky. Ze života Z. Horáka Narodil se 6. října 1898 v Praze. Jeho otec JUDr. František Horák pocházel ze statku na Hané, z tuctu dětí, z nichž bylo šest chlapců a šest děvčat. Byl vedoucím školského odboru magistrátu Královského města Prahy. Zdeňkova matka Milada Horáková, roz. Hrdličková , byla učitelkou, avšak zůstala v domácnosti. V 38 letech onemocněla rakovinou a ve 45 letech zemřela. Měl ještě dva sourozence. O rok starší bratr Jan vystudoval učitelství matematiky a fyziky na Univerzitě Karlově, stejně jako Zdeněk. Jeho o dva roky mladší sestra Milada byla absolventkou knihovnické školy a pracovala v pražské městské knihovně. Zdeněk po maturitě na reálném gymnáziu v tehdejších Královských Vinohradech vstoupil r. 1917 na filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se tehdy studovalo učitelství matematiky a fyziky. Jeho učiteli fyziky byli významní čeští profesoři: Č. Strouhal, B. Kučera, V. Posejpal, F. Záviška a A. Žáček. Z matematiků to byli profesoři: K. Petr, J. Sobotka, B. Bydžovský a B. Hostinský. Zkoušky, tehdy zvané kolokvia, skládal s výborným prospěchem. Studia ukončil r. 1920 na přírodovědecké fakultě, která vznikla odtržením příslušných oborů od filozofické fakulty až po první světové válce. V r. 1922 vykonal státní zkoušky a získal způsobilost středoškolského profesora matematiky a fyziky. Roku 1923 na základě disertační práce a po složení rigorózních zkoušek s vyznamenáním dosáhl hodnosti doktora přírodních věd . Pedagogickou činnost zahájil hned jako vysokoškolský učitel. Roku 1920, tedy ještě před vykonáním státních zkoušek, se stal asistentem u prof. Suchého ve Fyzikálním ústavu Vysoké školy obchodní při Českém vysokém učení technickém v Praze. Po smrti prof. Suchého přešel r. 1921 do Astronomického ústavu ČVUT k prof. S...

Zdeněk Hejzlar (2)

Zdeněk Hejzlar byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, v 50. letech postižen v rámci čistek v KSČ, v 60. letech 20. století rehabilitován a krátce poslancem České národní rady. Po roce 1969 žil v emigraci. Původním povoláním byl učitelem, za druhé světové války byl aktivní v odboji a v letech 1943 – 1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po válce se politicky angažoval v KSČ a v letech 1946 – 1952 byl předsedou Svazu české mládeže. Aktivně se tehdy podílel na budování komunistického režimu. IX. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Od ledna do května 1949 byl členem sekretariátu ÚV KSČ a od května 1949 do září 1951 členem organizačního sekretariátu ÚV KSČ. Ve volbách roku 1948 byl rovněž zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Hradec Králové. V parlamentu zasedal do září 1952, kdy rezignoval a nahradil ho Jan Jelínek. Jeho politická kariéra skončila náhle roku 1952. Z ÚV KSČ byl vyloučen v září 1952. Byl zbaven všech funkcí, vyloučen z KSČ a nastoupil jako dělník do dolů a válcoven na Ostravsku. Až od konce 50. let mu bylo povoleno znovu učit a stal se ředitelem základní školy. Politicky se angažoval během pražského jara. Vysočanský sjezd KSČ konaný 22. srpna 1968 bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho zvolil za člena ÚV KSČ. V srpnu 1968 také zasedal v přesednictvu a sekretariátu ÚV KSČ. Již předtím, v červnu 1968, byl po rehabilitaci jmenován ústředním ředitelem Československého rozhlasu. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do České národní rady. Krátce působil na velvyslanectví ve Vídni. Po nástupu normalizace byl ovšem znovu profesně eliminován. Již v listopadu 1969 byl jednomyslně zbaven mandátu v ČNR a ještě roku 1969 odešel do emigrace, přičemž v...

Zdeněk F Šedivý (4)

Zdeněk F. Šedivý, povoláním žurnalista, se narodil 12. března v Řevnicích. Po skončení války pracoval jako novinář v redakci Práva lidu. Pro svůj kritický postoj vůči lidově-demokratickému zřízení byl ve dnech únorového komunistického puče na zasedání akčního výboru vyloučen ze Svazu novinářů. Ihned opustil Československo. První roky exilu žil v Lucembursku. V únoru 1951 začal pracovat v Mnichově na organizování a programových přípravách rozhlasové stanice Svobodná Evropa. V roce 1955 a 1956 byl editorem známého pořadu Vzkazy domovu. V květnu 1956 odešel do Spojených států, kde byl o rok později přijat do Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Nejprve pracoval jako hlasatel a překladatel, později jako redaktor a režisér. V březnu 1985 nastoupil opět ve Svobodné Evropě jako ředitel československého vysílání. V květnu 1991 se ujal místa šéfredaktora Lidové demokracie v Praze. Zemřel v Kansas City 28.ledna 2006 po příletu na návštěvu USA.

Zdeněk Eminger (2)

Narozen 31.5.1922 v Plzni, zemřel 7.2.1977 tamtéž. DrSc., technik, profesor vysoké školy strojní a elektrotechnické, literatura o slévárenství.

Zdeněk Duffek (4)

Narozen 1939. Mgr., pedagog, spoluautor jubilejní publikace o Gymnáziu v Českém Krumlově.

Zdeněk Dubický (3)

Prozaik.

Zdeněk Doskočil (4)

Narozen 4. 7. 1978 v Chomutově. Historik, práce ze soudobých dějin Československa, zaměření na období tzv. normalizace.

Zdeněk Chromý (1)

Narozen roku 1949 v Brně. Chemik, vystudoval analytickou chemii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, člen Českého svazu hádankářů a křížovkářů.

Zdeněk Chmel (4)

Narozen 1933. PhDr., novinář, pedagog, překladatel, publicista a vydavatel, též se zabývá studiem podvědomí.

Zdeněk Chalabala (4)

Zdeněk Chalabala byl významný český dirigent, známý svou interpretací české operní a symfonické hudby. Narodil se 18. dubna 1899 v Uherském Hradišti a významně ovlivnil českou hudební scénu 20. století. Chalabalova kariéra byla poznamenána jeho působením v několika významných českých orchestrech a operních domech. V letech 1942-1945 působil jako šéfdirigent Slovenského národního divadla v Bratislavě a později v letech 1950-1956 zastával obdobnou funkci v Národním divadle v Praze.

Zdeněk Bureš (2)

Zdeněk Bureš je český divadelní herec. V roce 1979 úspěšně ukončil své studium na brněnské JAMU a od 1. srpna 1979 je členem souboru Městského divadla Brno.

Zdeněk Brotánek (4)

Učebnice mechaniky, působil ve 30.-60. letech 20. stol..

Zdeněk Bezděk (4)

Narozen 2.8.1919 v Tišnově, zemřel 18.10.1975 v Praze. Profesor loutkářské katedry, autor loutkových her a historické literatury z oboru.

Zdeněk A Bedřich Tylšarové (2)

České duo lesních rohů.

Zdena Zábranská (3)

Dívčím jménem Plešáková, sestra dramaturga a teatrologa Miroslava Plešáka , manželka výtvarníka Vlastimila Zábranského . S rodiči žila v Bzenci. Studovala na Pedagogické škole v Kroměříži a češtinu a francouzštinu na FF UJEP v Brně . V letech 1963–1966 učila na gymnáziu ve Slavkově u Brna a poté pracovala jako redaktorka brněnského nakladatelství Blok . Od roku 1997 je v důchodu. Roku 1958 přispěla do novin brněnské univerzity U 58 básní Pouť a dále publikovala v periodikách: Host do domu, Literární noviny, Světová literatura , Dokořán, Práce, Rovnost, Svobodné slovo, Tvář, Universitas, Duha, Proglas, List pro literaturu, ROK , Psí víno aj. Přispěla do samizdatových sborníků vydávaných v sedmdesátých letech Ludvíkem Kunderou: Podzim , Zima ; Nová zima ; Jaro ; Léto ; Věci ; Volné sebrání 1, 3, 4 . Česká televize uvedla její překlad hry Jean-Clauda Brisvilla Půlnoční večeře . Je členkou uměleckého Sdružení Q Brno od jeho založení v roce 1969. Zábranská ve své poezii usiluje – aniž postrádá smysl pro emocionalitu básnického sdělení – o koncentraci významu a směřuje k racionalitě, k nemélické lakoničnosti, v níž je každé slovo přesným vymezením okamžiku či pocitu. Autorčin svébytný jazyk míří k utváření těsných vazeb mezi metaforicky působivými obrazy. Zpočátku, ve verších poměrně složitě šifrovaných , se Zábranská s analytickým, místy až ironickým viděním skutečnosti obracela ke svým základním jistotám a k pocitům úzkosti, nepohody a chladu. Ve sbírce Kytice z ještěrek nabyl návrat k zážitkům z dětství a přírody podoby subjektivní, smyslově obrazné výpovědi a náznaku obecnějšího podobenství. Obdo...

Zdena Nepilová (2)

Manželka Františka Nepila, vybírá a sestavuje jeho knihy a zvukové nahrávky.

Zdena Malá (4)

Pedagožka, lektorka angličtiny, němčiny a češtiny pro cizince, autorka výukových materiálů.

Zdena Hadrbolcová (1)

Zdena Fleglová (1)

Absolventka DAMU, autorka vlastních scénických pořadů, rozhlasová režisérka, publicistka, s manželem Václavem Fleglem vede Dismanův rozhlasový dětský soubor.

Zdena Duhanová (3)

Překladatelka.

Zdena Benešová (4)

Zbyšek Nečas (1)

Zbyšek Nečas-Pemberton byl bývalým československým příslušníkem 68. noční stíhací perutě britského královského letectva RAF. Rodák z Moravy působil během druhé světové války jako palubní radarový operátor na letounech Beaufighter a Mosquito. Po válce se Nečas vrátil do vlasti. Nikdo z blízké rodiny už ale nebyl naživu a tak zakrátko opět nastoupil do britského letectva. Aby jej Britové ochránili před komunistickým Československem, pro které měl jako znalec britské vojenské techniky velkou cenu, fingovali Nečasovu smrt. K tomu využili úmrtí pilota Johna Pembertona, jehož jméno český letec převzal. Nečas alias Pemberton už pak v Anglii zůstal.

Zbyšek Dubnar (1)

Autor kriminálních příběhů.

Zbyněk Vavřín (2)

Otec byl okresním soudcem v Pelhřimově a zde také Zbyněk Vavřín prožil své dětství a absolvoval zdejší reálné gymnázium. Po maturitě /1938/ i během okupace pracoval v pelhřimovské nemocnici jako úředník. Vedle zájmu o literaturu a publikační činnost se u něj projevoval v té době také zájem o amatérské divadlo. Na konci roku 1943 inicioval a spoluzaložil Dramatické studio mladých při Jednotě divadelních ochotníků Rieger v Pelhřimově. Spolu s ním a dalšími byli zakládajícími členy i Oldřich Lipský a jeho bratr Lubomír Lipský. S vydaným zákazem činnosti se od podzimu 1944 mladí divadelníci scházeli tajně a pod změnili si název na Malá komedie. V druhé polovině roku 1945, po osvobození vlasti, se soubor plně profesionalizoval a přesídlil do Prahy, kde pod názvem Divadlo satiry hrál v malostranské Umělecké besedě. Zbyněk Vavřín jako dramaturg zde působil až do konce sezóny 1947/48. V roce 1945 se stal spoluzakladatelem satirického časopisu Dikobraz s řadou osobností výtvarného a literárního života, jehož název měl navrhnout Jaroslav Seifert. Jeho redaktorem byl až do roku 1957. Československá televize, studio Praha hledalo schopné literáty, kteří by byli schopni zkvalitnit televizní zábavu. Zbyněk Vavřín se tak stal dramaturgem a pracoval zde až do roku 1979, kdy odešel do důchodu. Časopisecky již jako septimán publikoval různé články, včetně poezie ve Studentském časopise a v Kultuře mladých . V průběhu okupace v době od 1943–44 zveřejňoval v Lidových novinách verše pro děti. Po roce 1945 byl autorem, který přispíval do časopisů Dikobraz, Plamen, aj. Byl rovněž autorem koláží a různých pásem-Vánoční dekameron /1963/, Jarní dekameron /1964/, u obou rež. Jaroslav Vašta/, Když hvězdy vyplovou/1975, rež. Jan Bonaventura/, Šel pan Lada na houby /1975, rež. Zdeněk Podskalský/, Devět jablek pro Helenu /1975, rež. Jan Bonaventura/. Známý je jeho soubor scénářů s haškovskou tematikou - Leporelo /1975, rež. Jan Bonaventura/, Z Haškova světa zvířat /1978, rež. M...

Zbyněk Šedivý (2)

Narodil se 17. 9. 1947 v Rumburku. PaedDr., botanik, odborník na léčivé rostliny. Zabývá se aromaterapií a kosmetikou.

Zbyněk Pitra (3)

Narozen 28.3.1943 v Boskovicích. Prof., Ing., DrSc, práce o managementu, marketingu, teorii řízení.

Zbyněk Moravec (4)

Narozen 4. 4. 1981 v Opavě. Mgr., archeolog, kurátor archeologické sbírky muzea, publikuje v oboru. Též autor fantasy povídek.

Zbyněk Lubovský (2)

Spoluautor elektrotechnické příručky.

Zbyněk Kašpar (3)

Narozen 30. 9. 1970. Středoškolský učitel francouzštiny a italštiny, dějěpisu, překladatel a tlumočník, průvodce, autor turistického průvodce.

Zbyněk Gross (2)

Překladatel z angličtiny a němčiny.

Zbyněk Gilgalad Holub (3)

Zbyněk Holub patří již řadu let k velmi aktivním a plodným autorům. Jeho první časopisecky zveřejněnou prací bylo již bezmála před deseti lety dobrodružství pro Dračí doupě Deset pečetí Giriadu . V roce 2001 se stal členem autorského týmu tvořícího nejrozsáhlejší původní český RPG svět Asterion; od té doby se podílel na tvorbě již sedmi asterionských modulů. Od roku 2001 rovněž pravidelně publikuje v Dechu draka články a dobrodružství zasazené do Asterionu. V roce 2007 mu v nakladatelství Straky na vrbě vyšla první samostatná kniha – sbírka povídek Kaat z prostředí Cechu Eldebranských katů. V témže roce se editorsky i autorsky podílel na povídkové antologii Zrození Modrého měsíce a jeho nejnovějším dílem je kniha Krumpáč a motyky: Smrťáček aneb Cesta za smrtí a zase zpátky.

Zbyněk Černý (4)

Mgr. Zbyněk Černý byl historik a publicista, ředitel Muzea Cheb. Specializoval se na regionální dějiny a dějiny umění novověku. Zemřel po krátké těžké nemoci. Absolvent Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity .

Žanna Ovočeva (4)

Žaneta Kremsa (1)

Narozena 1980 v Praze. Specialistka na holistickou a funkční výživu. Zajímá se o zdravý životní styl a homeopatii.

Zana Muhsen (1)

Zana Muhsen pochází z jemenské rodiny, která se usadila v Birminghamu. Jak píše ve své knize, vždy chtěla žít v Anglii a stát se zdravotní sestrou. Osudovým mezníkem jejího života byl červenec 1980, kdy spolu se sestrou odcestovaly do Jemenu. Zde jí bylo oznámeno že je provdána za muže, kterého nikdy neviděla a byla vystavena osmi letům nevýslovného ponížení. Rok po návratu do rodné Anglie se obrátila na novináře Andrewa Croftse a společně s ním sepsala svůj příběh.

Zacharias Heyes (3)

Německý kněz, benediktinský mnich.

Žáček Jan (4)

Z.K. Slabý (3)

Z Švarcová (4)

z Marný (1)

Z Majznar (1)

Yvonna Fričová (2)

Narozena v roce 1954. PhDr., novinářka, majitelka nakladatelství Titanic, redaktorka, překladatelka, vydavatelka díla A. V. Friče.

Yvetta Hlaváčová (2)

Narozena 26. 5. 1975 v Blansku. Dálková plavkyně, autorka autobiografie.

Yveta Shanfeldová (3)

Narozena v roce 1957 v Praze, od roku 1976 žije v Kanadě, nyní v New Jersey. Klavíristka, učitelka hudby, básnířka a fejetonistka, překlady z češtiny do angličtiny.