2461–2520 z 153079 Autoři
Edith Pargeter (13)
* 28. 9. 1913 - + 14. 10. 1995 Edith Mary Pargeter je anglická spisovatelka velšského původu, autorka zejména historických a detektivních románů, bohemistka a překladatelka z češtiny. Po absolvování gymnázia pracovala jako asistentka v lékárně. Za 2. sv. války vstoupila do Královského námořnictva, jako „wrenka“ a po odchodu z armády se začala věnovat psaní. Nikdy navštěvovala vysokou školu, byla samouk. Birminghamská Universita jí udělila čestný titul magistra. Její první knihy byly válečné romány, těžily ze služby v armádě, nicméně výraznějšího ohlasu se dočkala v 60. letech historickou trilogií Nebeský strom, Zelená ratolest a Šarlatové zrnko a zejména se pak prosadila řadou historických detektivek s postavou bratra Cadfaela, napsanou pod pseudonymem Ellis Petersová. Napsala pod různými pseudonymy více jak 70 knih a mimo to, protože si oblíbila jak Prahu, tak i naši kulturu a literaturu, se naučila dobře česky natolik, že dokonce naše spisovatele překládala do angličtiny . Celý svůj život v podstatě prožila v rodném kraji – v hrabství Shropshire, kde také zemřela v roce 1995 ve věku 82 let po mrtvici.
Více od autora
Donatien Alphonse François de Sade (15)
Markýz de Sade, celým jménem Donatien Alphonse François, markýz de Sade byl francouzský šlechtic, autor řady zčásti pornografických, zčásti filosofických knih. Z jeho jména byl odvozen pojem sadismus. Pocházel ze starobylého jihofrancouzského šlechtického rodu. Jeho otcem byl hrabě Jean-Baptiste-François-Joseph de Sade a matkou Marie-Éléonore de Maillé de Carmen, která byla z příbuzenstva rodu Condé-Bourbon. Také proto se místem jeho narození stal pařížský palác Condé, kde vyrůstal až do roku 1744, kdy se dostal do konfliktu s princem Louis-Josephem de Bourbon a v důsledku toho bylo nutné místo jeho bydliště změnit. Odjel tedy ke své babičce do Avignonu, avšak kvůli svému chování ani zde dlouho nevydržel a byl poslán na zámek Saumane, který spravoval jeho strýc abbé de Sade. Od svých 10 do 14 let navštěvoval v Paříži školu řádu jezuitů Lycée Louis-le-Grand, poté nastoupil do Školy lehké kavalerie ve Versailles a 5. prosince 1755 byl promován v hodnosti druhého poručíka Královské pěší gardy. V letech 1757–1763 se účastnil sedmileté války, ale hned po jejím skončení odešel z vojenských služeb. Z důvodu tíživé finanční situace rodiny de Sade bylo nutné hledat finančně zaopatřenou nevěstu. Nejvhodnější se jevila Renée-Pélagie de Montreuil, s níž se také de Sade 17. května 1763 oženil. Rod de Montreuil neměl zdaleka takovou prestiž jako de Sade, ale byl o to bohatší, což v danou chvíli rozhodovalo. Spořádaný manželský život však netrval dlouho. Již 18. října 1763 umožnil svým činem vznik prvního z řady skandálů, které měly následovat později. Do své chaty si nechal pozvat prostitutku Jeanne Testardovou. To samo o sobě pro muže jeho poměrů tolik výjimečné nebylo, de Sade se však nespokojil pouze s běžnými službami a nutil Testardovou snášet bičování. Ta se po události obrátila na policii a de Sade byl 29. října zatčen a ve Vincennes vězněn do 13. listopadu 1763, kdy král Ludvík XV. podep...
Více od autora
Donald E Westlake (13)
Donald Edwin Westlake byl plodný americký spisovatel, autor více než sta knih. Specializoval se na kriminální příběhy , méně často psal sci-fi. Byl třikrát oceněn cenou Edgar Award a roku 1993 získal titul Grand Master společnosti Mystery Writers of America – její nejvyšší ocenění. Westlake nastoupil na Harpur College v Binghamptonu, ovšem nevydržel tu příliš dlouho. Další dva roky strávil v USAF. Je ženatý s Abigail Westlake , autorkou naučné literatury. Manželé žijí v severní části státu New York. Vedle románů, které Westlake vydal pod vlastním jménem, vyšlo mnoho jeho knih i pod nejrůznějšími pseudonymy: John B. Allen, Curt Clark, Tucker Coe, Timothy J. Culver, Morgan J. Cunningham, Samuel Holt, Sheldon Lord , Allan Marshall, Richard Stark a Edwin West. Westlake je znám velkou důvtipností děje svých příběhů a překvapivými nápady. Jeho styl a především dialogy jsou velmi živé. Hlavní hrdinové bývají plastičtí, věrohodní a chytří. Westlakovou nejznámější postavou je tvrdý drsný zločinec Parker a jeho komický protějšek John Dortmunder, smolařský kriminální genius, jenž se na scéně objevil ve chvíli, kdy se Parker nacházel ve značně komické situaci v románu The Hot Rock. Většina Westlakových románů se odehrává v New Yorku. V příbězích s Dortmunderem bývá většinou detailně zobrazena jedna z čtvrtí tohoto města. Některé z Westlakových románů byly zfilmovány, vznikly tak např. snímky Point Blank z roku 1967 s Lee Marvinem, Ukradený diamant z roku 1972 s Robertem Redfordem, Odplata z roku 1999 s Melem Gibsonem a Co horšího se může stát? z roku 2001 s Martinem Lawrenceem. Westlake sám je autorem několika scénářů, nejznámějším z nich je scénář k filmu Švindlíři, což je Westlakova adaptace románu Jima Thompsona, za kterou byl Westlake nominován na ...
Více od autora
Derek Parker (22)
Derek a Julia Parkerovi patří mezi nejznámější spisovatele zabývající se astrologií a výkladem snů. Narodili se v Anglii přesně dva měsíce po sebě ve stejném roce - Julia , 27. července, a Derek 27. května. O dvacet pět let později se vzali. Derek pracoval v redakci novin, pak se stal pracovníkem TWW, nezávislé televizní stanice v Cardiffu, Wales, jako moderátor, scenárista, novinář. Mezi lety 1965 a 1970 editoval Poetry Review a publikoval v roce 1968 krátkou biografii lorda Byrona. Již v roce 1970 publikoval studii o astrologii v moderním světě a společně s manželkou napsal mnohé další knihy na toto téma.
Více od autora
Collegium Musicum Pragense (10)
Collegium Musicum Pragense je renomovaný český komorní orchestr, který se specializuje na interpretaci klasické hudby, zejména z období baroka, klasicismu a raného romantismu. Soubor byl založen v 60. letech 20. století a rychle si získal uznání pro svou autentickou interpretaci a kvalitní výkony. Během své kariéry spolupracoval Collegium Musicum Pragense s mnoha významnými sólisty a dirigenty a přispěl tak k bohaté kulturní scéně Československa a později České republiky. Jejich repertoár zahrnuje širokou škálu hudebních skladeb, včetně děl známých autorů i méně známých českých mistrů, na které často upozorňují na mezinárodní scéně prostřednictvím svých nahrávek a koncertů. Díky své oddanosti hudební dokonalosti se soubor stal respektovaným jménem ve světě klasické komorní hudby.
Více od autora
Clifford D Simak (12)
Přední americký spisovatel vědecko-fantastické literatury a novinář Clifford Donald Simak se narodil roku 1904 v Millville jako syn Johna Lewise a Margarety . Jak napovídá samotné jméno, Simakovi předci pocházeli z Čech. Simak se nikdy nepovažoval za profesionálního spisovatele, ale za žurnalistu, což bylo povolání, kterému se věnoval celý svůj produktivní věk. Novinařinu vystudoval na University of Wisconsin. V roce 1929 začal jako reportér v malém regionálním žurnálu The Iron River Reporter. Ve stejném roce se i oženil s Agnes Kuchenbergovou, se kterou měl dva syny. O tři roky později začal pracovat pro McGuiffon Newspaper z Kansasu. Díky tomu procestoval Iowu, Dakotu a jiné typicky zemědělské státy. Možná zde našel své zalíbení pro venkovský život. Nakonec Simak skončil v roce 1939 v Minneapolis Star a Tribune na různých postech, především v technických rubrikách a zpravodajství, a zůstal tam až do svého odchodu do důchodu roku 1976. Do světa science fiction vstoupil Simak povídkou The World of the Red Sun, kterou uveřejnili v roce 1931 v prosincovém čísle časopisu Wonder Stories. Následně napsal další čtyři povídky, ale poté dobrovolně přestal psát, protože tehdejší magazínová tvorba SF se svými space operami mu přestala vyhovovat. Výjimkou byla pouze novela The Creator z roku 1935, která pro svůj námět byla vydána v druhořadém časopisu Marvel Tales. K sci-fi se vrátil až roku 1938 po nástupu legendárního Johna Campbella jr. na post šéfredaktora časopisu Astouding Science Fiction. Říkal: „Pro Campbella psát můžu, ten se nespokojí s tím průměrem, co teď vychází, ten bude chtít něco nového.“ Simak za svůj život napsal kolem 30 sci-fi románů a 130 povídek z tohoto žánru. Do češtiny byl však přeložen jen zlomek jeho díla. Řada Simakových povídek byly vydána jako součást různých antologií. V Simakových prózách se objevují obvyklé hrozby – mimozemšťané, různé formy bytí, nové možnosti existence. Ale jeho příběhy nám říkají: není se čeho...
Více od autora
Chris Colfer (22)
Christopher Paul "Chris" Colfer je americký herec, zpěvák a spisovatel. Jeho nejznámější role je Kurt Hummel v seriálu Glee, za kterou v roce 2011 vyhrál Zlatý glóbus a tři ceny People's Choice Awards . V roce 2011 se také objevil v časopise Time na seznamu 100 nejvlivnějších lidí. Sám napsal, produkoval a hrál ve filmu Zasažen bleskem, který měl premiéru v roce 2012 na Filmovém festivalu Tribeca. Jeho kniha The Land Of Stories: The Wishing Spell se stala číslem jedna v žebříčku New York Times. Chris Colfer se narodil v Clovis, v Kalifornii. Je synem Karyn Colfer a Timothyho Colfera. Má irské předky. Jako dítě ležel 3 měsíce v nemocni kvůli operaci lymfatických uzlin. Po operaci mu zůstala jizva na krku. Již velmi brzo v životě Chris objevil vášeň pro psaní. Jeho babička byla jeho první editorka a rádce. To ona ho podpořila k napsání první novely, která se později stala "The Land Of Stories". Knihu jí po vydání v roce 2012 věnoval. Chris byl na škole šikanován a proto byl v 7. a 8. třídě vyučován doma. Další rok Chris nastoupil na Clovis East High School, kde se zapojil do řečnického a debatního kroužku a vyhrál několik titulů. Také byl členem dramatického kroužku a editorem školního literárního magazínu Destination ImagiNation. Jako maturant napsal, hrál a režíroval svojí verzi parodii Sweeneyho Todda, kterou pojemnoval "Shirley Todd". Když byl mladší, účinkoval v muzikálu Za zvuků hudby jako Kurt von Trapp. V osmnácti letech hrál roli Russela Fishe v Russel Fish: The Sausage and Eggs Incident, krátkém filmu, kdy hlavní hrdina, drzý teenager musí projít fitness testy, aby nepřestal chodit na Harvard. Jeho první televizní role přišla v roce 2009, když byl obsazen v seriálu Glee jako Kurt Hummel, homosexuál, který má velký smysl pro módu, ale je ve škole šikanován, nejen proto, že je gay, ale také proto, že je členem nepopulárního Glee klubu. Původně se ucházel o roli vozíčkáře Artieho Abrahamse, kterého nakonec hraje Kevin Mc...
Více od autora
Caroline Cross (20)
Narodila se a vyrůstala ve státě Washington. Na vysoké škole studovala obor politické vědy. Nepraktičnost tohoto studia se projevila záhy, když nemohla najít pořádnou práci. Až jednou byla nucena zůstat doma, protože dcery onemocněly neštovicemi a Caroline neměla doma nic ke čtení , soused jí přinesl hromadu romantických příběhů, do kterých se zamilovala. Rozhodla se, že zkusí sama jeden napsat a za tři roky nato vydala svou první knihu. Našla své místo. Nyní spolu se svým manželem a dcerami žijí v Seattlu.
Více od autora
Carl Gustav Jung (25)
Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...
Více od autora
C. S Forester (14)
Anglický spisovatel, dramatik, novinář a válečný zpravodaj. Autor série 11 historických románů z námořnického prostředí doby napoleonských válek.
Více od autora
Boris Dočekal (18)
Boris Solanský je český novinář a spisovatel. Boris Dočekal se narodil v roce 1950 v Třebíči, absolvoval obory historie a archivnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Následně působil jako dělník, skladník, operátor a programátor. Mezi lety 1986 a 1998 pracoval na pozici redaktora v MF Dnes a posléze působil jako novinář na volné noze. Pracoval také jako nakladatele. Věnuje se psaní povídek a publicistických knih. Je ženatý, v roce 1974 si vzal manželku Hanu, má dvě děti.
Více od autora
Bohumil Tožička (27)
Narodil se 22. 4. 1871 v Praze. Učitel, učebnice češtiny a psaní, literatura pro mládež, redakční a překladatelská činnost. Zemřel 5. 3. 1963 v Poděbradech.
Více od autora
Bianca Iosivoni (11)
Německá spisovatelka románů pro mládež, redaktorka a spolupracovnice online magazínu Schreibwahnsinn.
Více od autora
Arto Paasilinna (16)
Arto Paasilinna byl finský spisovatel, autor převážně humoristických románů. V současnosti je nejprodávanějším finským autorem. Jeho knihy se překládají do řady cizích jazyků. Narodil se v obci Kittilä za severním polárním kruhem. Jeho rodiče byli Väinö Paasilinna, původním jménem Gullstén, a Hilda-Maria Paasilinna . Měl čtyři bratry a dvě sestry, z nichž někteří byli také významnými osobnostmi finské kultury. Erno Paasilinna byl novinář a spisovatel, který za sbírku esejů Yksinäisyys ja uhma získal několik literárních cen. Reino Paasilinna byl mezi lety 1996 a 2009 poslancem Evropského parlamentu. Mauri Paasilinna je také spisovatelem a pracuje ve státní správě. Arto Paasilinna pracoval pro noviny Nuoren Voiman Liitto, Nuori Voima-lehti a pro týdeník Apu. V roce 1975 začal být nespokojen s prací novináře. Prodal svou loď, aby byl finančně zajištěn a mohl napsat svou první knihu Jäniksen vuosi . Kniha měla dobrý čtenářský ohlas a Paasilinna se stal nezávislým spisovatelem. Knihy Zajícův rok a Vlčí léto laponského mlynáře byly zfilmovány. V roce 2006 navštívil Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě, kam jej pozvala ředitelka veletrhu, překladatelka z finštiny a bývalá kulturní atašé v Helsinkách Markéta Hejkalová. V říjnu 2009 prodělal mozkovou mrtvici, částečně ztratil paměť a od dubna 2010 žil v domě s pečovatelskou službou. Zde také v roce 2018 zemřel.
Více od autora
Arkady Fiedler (13)
Arkady Fiedler byl polský spisovatel, novinář, zoolog a cestovatel. Arkady Fiedler vystudoval reálné gymnázium v Poznani a pak studoval filosofii a přírodní vědy na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studium bylo přerušeno vypuknutím světové války. Byl povolán do německé armády a bojoval v oblastech Velkopolska. V letech 1918–1919 se podílel na Velkopolském povstání, díky kterému bylo Velkopolsko připojeno k nově vzniklé Polské republice. Stal se nadporučíkem četnictva a byl jmenován vedoucím organizačního oddělení Národního policejního ředitelství. Po skončení války pokračoval ve studiu na univerzitě v Poznani a v letech 1922–1923 vystudoval Akademii grafických umění v Lipsku. Od roku 1927 procestoval jako zoolog řadu zemí, kde sbíral exponáty pro polská muzea a poznával tamější život a kulturu. O svých cestách pak psal cestopisy a reportáže oblíbené zejména mezi mládeží, protože v nich spojoval poznatky s dobrodružným syžetem. Za druhé světové války byl důstojníkem polských ozbrojených sil ve Francii a Anglii. Roku 1946 se vrátil zpět do Polska a usadil se v Puszczykówu u Poznaně, kde v roce 1974 založil ve svém domě muzeum věnované jeho literární činnosti. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Seznamuje v nich čtenáře se zážitky ze svých cest , se zajímavou přírodou, neznámými domorodými kmeny i zaniklými civilizacemi. Za své dílo obdržel mimo jiné roku 1974 Cenu předsedy vlády za tvorbu pro děti a mládež, roku 1978 Státní cenu 1. stupně za celoživotní dílo a roku 1979 Řád budovatelů lidového Polska.
Více od autora
Antonio Vivaldi (29)
Antonio Vivaldi byl italský barokní skladatel, houslový virtuos, pedagog a duchovní. Narodil se v Benátkách v roce 1678, je považován za jednoho z největších barokních skladatelů a jeho vliv byl za jeho života široce rozšířen po celé Evropě. Je známý především jako skladatel instrumentálních koncertů, zejména pro housle, dále duchovních sborových děl a více než čtyřiceti oper. Jeho nejznámějším dílem je série houslových koncertů známá jako "Le Quattro Stagioni" neboli "Čtvero ročních dob".
Více od autora
Antonín Trýb (19)
Antonín Trýb , byl český lékař, básník a spisovatel. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1912 se habilitoval pro dermatovenerologii. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Na fakultě je po něm dnes pojmenován Klub Antonína Trýba. Zabýval se pohlavními nemocemi, je průkopníkem histopatologie kůže u nás. Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou se stal členem KSČ. Byl vyznamenán Řádem 25. února a v roce 1954 obdržel Řád práce. Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.
Více od autora
Amos Oz (18)
Amos Oz byl izraelský spisovatel, esejista, novinář a profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beer Ševě. Od roku 1967 byl předním zastáncem dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Jeho knihy byly vydány ve zhruba 41 jazycích, včetně arabštiny, ve 35 státech světa. Je nositelem řady ocenění a vyznamenání, včetně Řádu čestné legie, Ceny knížete asturského, či Izraelské ceny. V roce 2005 byl v internetové soutěži 200 největších Izraelců deníku Ynet zvolen 41. největším Izraelcem všech dob. Amos Oz se narodil v Jeruzalémě ve čtvrti Kerem Avraham na Amosově ulici č. 18. Jeho rodiče, Jehuda Arje Klausner a Fanja Musman, byli sionističtí přistěhovalci z východní Evropy. Otec vystudoval historii a literaturu v litevském Vilniusu, později pracoval v Jeruzalémě jako knihovník a spisovatel. Jeho dědeček z matčiny strany vlastnil mlýn v Rovně v západní Ukrajině. Rodina patřila mezi pravicové revizionistické sionisty. Ozův příbuzný Josef Klausner byl při prezidentské volbě roku 1948 protikandidátem Chajima Weizmanna za stranu Cherut. Rodina byla nábožensky vlažná, přesto Oz navštěvoval náboženskou školu Tachkemoni. Střední školu absolvoval v Rechavji. Hluboce ho poznamenala sebevražda jeho matky, ke které došlo v jeho dvanácti letech. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina . Tehdy si Amoz změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla. Až do roku 1986 učil v kibucu na střední škole. Poté se kvůli astmatu syna Daniela přestěhovali i se svou ženou Nily do Aradu v Negevské poušti. Oz začal vyučovat literaturu na nedaleké Ben Gurionově univerzitě. Po prvních literárních úspěších postupně i díky honorářům snižoval svou angažovanost v kibucu. V 50. letech sloužil v izraelské armádě v jednotce Nachal, zúčastnil se mimo jiné potyček na izraelsko-syrské hranici. Bě...
Více od autora
Alfons Bohumil Šťastný (24)
Alfons Bohumil Šťastný, křtěný Bohumil Václav byl český spisovatel a překladatel, autor skautských příběhů a pravděpodobný autor detektivních příběhu s Léonem Cliftonem, které jsou také připisovány Jaroslavu Puldovi. Narodil se v Praze na Starém Městě v rodině řezníka Karla Šťastného. V roce 1900 se oženil s Josefou Knotkovou. Původním povoláním byl učitel, ale kvůli chorobě se musel učitelství vzdát a věnoval se literatuře pro mládež. Národní knihovna uvádí na 380 dobrodružných knih od A. B. Šťastného, označuje ho za pravděpodobného autora cliftonek, avšak totéž tvrdí i o Jaroslavu Puldovi, kterému cliftonky ve svém fondu připisuje. Na stranu Šťastného se přiklání portál detektivní literatury. Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky cliftonky digitalizuje a zveřejňuje, avšak otázku autorství neřeší. Každopádně se jedná o zajímavý fenomén české literatury, i když se knihy tváří jako překlady z angličtiny. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
A. Jaroslav Urban (18)
Narozen 23.10.1899 v Bylanech, zemřel 4.3.1962 v Praze. Novinář, překladatel z angličtiny, prózy.
Více od autora
Zdeněk Václav Tobolka (20)
Zdeněk Václav Tobolka byl český historik, politik a knihovník, otec české knihovědy. Narodil se v rodině hostinského, otec však brzy zemřel a matka se přestěhovala do Kolína. V letech 1892–1896 studoval historii a bohemistiku na Karlově univerzitě, kde ho ovlivnili Jaroslav Goll, Josef Emler a zejména Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1897–1918 byl knihovníkem C. k. veřejné a univerzitní knihovny v Praze . Na přelomu století s Masarykem zakládal Českou stranu lidovou a podílel se na vypracování jejího programu. V rámci realistického tábora bývá řazen k takzvaným mladorealistům, kteří nebyli spokojeni s vedením listu Čas Janem Herbenem. Vynutili si pak vznik paralelní realistické revue nazvané Přehled. V roce 1905 realistickou stranou otřásla aféra, v níž byl Jan Herben svými rivaly obviněn z defraudace peněz z veřejné sbírky. Celé mladorealistické křídlo pak reagovalo odchodem k mladočechům. Od roku 1906 byl aktivním politikem mladočeské strany. Šlo o součást širší vlny, kdy do mladočeské strany vstoupili mladí aktivisté z řad původních masarykových realistů. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal za mladočechy poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 21. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie. Poté, co byla v počátečních letech světové války paralyzována česká politická scéna raziemi a mladočeská strana přišla o vězněné předáky Karla Kramáře a Aloise Rašína, reprezentoval Tobolka dočasně aktivistický, prorakouský proud v oslabené straně. Poté, co byly zastaveny Národní listy, vydávali Tobolka a Jindřich Maštálka jako tiskový orgán aktivistického křídla mladočechů list Česká svoboda. Od podzimu 1915 se za mladočechy podílel na organizování schůzek v rámci zamýšleného vzniku Národního souručenství (nezaměňovat se stejnojmennou organizací v Protektorátu ...
Více od autora
Zdeněk Sklenář (12)
Zdeněk Sklenář – 19. dubna 1986 Praha) byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze, studium dokončil u prof. Zdeňka Kratochvíla roku 1939. Roku 1943 vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes a v letech 1945–1950 byl asistentem na UMPRUM, kde byl pak v roce 1968 jmenován profesorem. Jako grafik byl ovlivněn Janem Zrzavým a Amedeo Modiglianim, později zejména surrealismem, na jeho tvorbu měla velký vliv jeho cesta do Číny v roce 1955 a seznámení s čínskou kaligrafií. Písmo se pak často objevuje v jeho grafikách. Sklenář významně ovlivnil celou generaci svých žáků, k nimž patřili například Ladislav Kuklík, Karel Demel nebo Eva Hašková. Vedle množství ilustrací, knižních obálek atd. vytvořil například obrazy: Ilustrace ke knihám : Obálky knih :
Více od autora
Zdeněk Rosenbaum (17)
Zdeněk Rosenbaum je český novinář, redaktor a spisovatel, mj. žánru science fiction. Publikoval i poezii. V žánru science fiction je pro něj typický vážný náhled na smysl další existence lidstva. Prvky sci-fi slouží často jako alegorie .
Více od autora
Vladimír Šustr (13)
Vladimír Šustr byl český spisovatel, autor dobrodružných románů pro mládež i pro dospělé. Šustr vystudoval roku 1930 obchodní školu v Olomouci a do roku 1936 pracoval jako úředník. Poté působil jako nezávislý reportér v Jižní Americe . Po návratu do vlasti pracoval do roku 1943 opět jako úředník, poté jako reklamní textař a od roku 1950 jako scenárista Československého státního filmu. V letech 1952–1958 však musel pracovat jako pomocný dělník a topič. Od roku 1958 se mohl zcela věnovat literatuře. Šutr je autorem řady dobrodružných románů odehrávajících se většinou v Jižní Americe, přispíval i do Rodokapsu a Rozruchu. Psal také divadelní hry pro mládež.
Více od autora
Veronika Bendová (19)
Veronika Bendová je česká spisovatelka. Veronika Bendová vystudovala scenáristiku a dramaturgii na FAMU. Debutovala v roce 2012, knižně jí vyšly dvě novely. Nonstop Eufrat byl přeložen do španělštiny jako Non-stop Éufrates. Vytěženej kraj byl nominován na cenu Magnesia Litera v kategorii Litera za prózu.
Více od autora
Václav Vydra (12)
Václav Vydra se narodil v Praze v roce 1956. Je synem divadelních herců Václava Vydry a Dany Medřické. Po studiich na pražské konzervatoři začal hrát v divadle Kladno . Zde si zahrál např.ve hrách Zkrocení zlé ženy nebo Sen noci svatojanské . Poté hrál v Městských divadlech pražských , např. Osel a stín , Sen noci svatojanské atd. V Divadle na Vinohradech se objevuje jako Filip francouzský ve hře Král Jan nebo jako Martin Kabát v Hrátkách s čertem. V tomto divadle hrával také jeho dědeček a rodiče. Nejvíce se ale proslavil na televizní obrazovce jak ve filmových, tak v seriálových rolích. Účinkoval ve velice úspěšných českých filmech a také v pohádkách . Z televizních seriálů můžeme jmenovat např. Bylo nás pět, Život na zámku, Návštěvníci nebo Náměstíčko.
Více od autora
Václav Černý (20)
Narozen 26. 3. 1905 v Jizbici u Náchoda, zemřel 2. 7. 1987 v Praze. PhDr., profesor srovnávacích dějin literatury, literární historik a kritik, bohemista, romanista, filozof, autor esejí, monografií, memoárů, překladatel z románských jazyků, autor esejů o románských literaturách.
Více od autora
Tereza Boučková (16)
Tereza Boučková je česká spisovatelka, scenáristka a publicistka. Tereza Boučková je nejmladší ze tří dětí spisovatele Pavla Kohouta a jeho druhé ženy Anny Kohoutové, asistentky režie. Bratr Ondřej, malíř a scénograf, žije v Rakousku a sestra ve Švýcarsku. Po absolvování základní školy studovala na dvouleté ekonomické škole, brzy ale přestoupila na Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici v Praze, kde v roce 1976 maturovala. Po maturitě podepsala Chartu 77 a pak pracovala mj. jako uklízečka, poštovní doručovatelka, domovnice nebo balička gramofonových desek. Další studium jí nebylo umožněno, ale vzdělávala se soukromě, složila státní zkoušku z angličtiny, navštěvovala přednášky tzv. bytových univerzit. Několikrát se neúspěšně pokoušela o přijetí na DAMU. Svůj herecký talent mohla uplatnit jen v disidentských představeních konaných v bytě Vlasty Chramostové, např. v roce 1978 spolu s ní, svým otcem Pavlem Kohoutem, Pavlem Landovským a Vlastou Třešňákem účinkovala v inscenaci Kohoutovy adaptace Shakespearova Macbetha . Od roku 2001 je členkou Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Angažuje se v ochraně životního prostředí, podporuje mj. Hnutí DUHA, Děti Země. V Evropských volbách 2004 kandidovala za Stranu zelených. Po krátkém prvním manželství se v roce 1985 podruhé provdala za Ing. Jiřího Boučka, se kterým se přestěhovala do chaty svých prarodičů v osadě Záhrabská , kde žijí dodnes. Mají tři syny, dva adoptované, Dominika a Mariána, a jednoho vlastního, Vincka . Literární práci se Tereza Boučková věnuje od konce osmdesátých let jako prozaička. Na konci 80. let 20. století samizdatově publikovala několik povídek, povídka Indiánský běh vyvolala rozruch, neboť se v ní autorka kriticky vyjádřila k řadě známých osobností, např. ke svému otci Pavlu Kohoutovi nebo Václavu Havlovi. Podle této povídky je také pojmenována c...
Více od autora
Tamara McKinley (20)
Tamara McKinley se narodila 25.2.1948 v australském Launcestonu v Tasmánii. Od šesti let ji vychovávala babička. Později byla nucena jít do Anglie s babičkou, kde dokončila své vzdělání v dívčí škole v Sussexu a tam již zůstala. Její zkušenosti z dětství a trvalé vzpomínky na její úžasnou babičkou a dvou mimořádných skvělých tet, tvoří převážně ve svých románech, které jsou z milované Austrálie. Do Austrálie se ráda vrací, aby tam hledala náměty nových děl. Vychovávala tři děti v oblasti Eastbourne, začala psát psychologické thrillery, než se vrátí ke svým kořenům v podobě australských rodinných ság stanovených na pozadí vnitrozemí průkopníků. Její osm románů do dnešního dne jsou zveřejněny nejméně v 15 různých jazycích. Působila též v Německu, kde její knihy jdou rovnou do seznamu bestsellerů, s každým titulem prodeje přibližně 4 milióny výtisků. Její knihy jsou také populární ve Skandinávii, zejména ve Švédsku, kde její první sága, Matildy Poslední valčík byl zvolen knihkupci za román roku. Nakonec se vdala za svou životní lásku z dětství a společně sdílejí dvě dcery, tři syny a šest vnoučat, která jsou rezeseta všude možně po světě. Nyní žije a píše na jižním pobřeží Anglie, v Sussexu, ale každoročně cestuje do rodné země na podporu své práce, kde čerpá další atmosféru pro další psaní a též navštěvuje svého nejstaršího syna a její dva vnuky. Knihy píše též pod pseudonymem Ellie Dean - viz http://www.ellie-dean.co.uk/
Více od autora
T Svatopluk (21)
Vlastním jménem Svatopluk Turek. Pocházel z rodiny lékaře. Po maturitě na reálce v Kroměříži začal studovat malbu na Akademii výtvarného umění v Praze u prof. Maxe Švabinského a Jakuba Obrovského. 1922 ze školy odešel a studia již neukončil. Živil se výtvarnou prací. 1924 spoluzakládal v rodné obci organizaci KSČ. Od 1926 byl reklamním malířem u firmy Baťa ve Zlíně. Próza Botostroj, vyjadřující jeho postoj k této firmě, však vyvolala soudní proces, v němž byl rodinou Tomáše Bati žalován za urážku na cti. Proces probíhal od ledna 1933 do února 1938, kdy bylo vydání knihy soudně zakázáno. Po nuceném odchodu ze Zlína Svatopluk několik měsíců pracoval u prostějovské oděvní firmy Nehera a pak se stal výtvarníkem a spisovatelem ve svobodném povolání. Krátce redigoval časopis Nový obzor , od prosince 1938 do okupace kryl svým jménem jako majitel a vydavatel časopis Svět v obrazech . Žil postupně v Krásně nad Bečvou u Valašského Meziříčí, v Radošovicích u Prahy a v Praze. Během války se účastnil komunistického odboje, podílel se mj. na tisku ilegálního Rudého práva. Po 1945 pracoval nejprve v redakci Rudého práva a od 1947 opět ve Zlíně jako redaktor závodního listu Tep nového Zlína. Od 1950 se věnoval literatuře. Debutoval 1925 povídkou v časopise Pramen. Dále postupně přispíval do novin a časopisů: Lidová kultura, Tvorba, Kultura doby, Čteme, Praha–Moskva, Literární noviny, Rudé právo, Český dělník, po 1945 : Nový život , Literární noviny, Host do domu, Květy , Plamen, Tvorba, Film a doba. Režisér K. M. Walló natočil filmy podle románů Botostroj a Bez šéfa . Novela Švédský mramor byla Jaroslavem Kubátem zdramatizována pro divadlo s titulem Skandál v Březůvce ....
Více od autora
Susan Crosby (23)
žije se svým manželem a dvěma syny ve slunné Kalifornii. Při psaní romantických příběhů čerpá ze svých vlastních bohatých zkušeností, které získala v nejrůznějších profesích. Byla instruktorkou synchronizovaného plavání, vedoucí personálního oddělení v továrně na hračky, manažerkou automobilky a působila také v místním amatérském divadle. Nezapírá, že ji neustále uchvacuje téma vzájemné komunikace v milostných vztazích. Hrdinové jejích příbehů jsou silné osobnosti s vřelým srdcem a důvěrou ve vlastní schopnosti, které bojují za svou lásku a proměňují své sny o láskyplných vztazích ve skutečnost.
Více od autora
Stanislav Procházka (10)
Stanislav Procházka je český zpěvák a hudebník, známý svou tvorbou v žánru pop music. Popularitu získal v bývalém Československu a po jeho rozdělení úspěšně pokračoval v kariéře v České republice. Procházkova hudební kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž vydal řadu alb a singlů, čímž si vydobyl pevné místo na české hudební scéně. Jeho tvorba se často vyznačuje chytlavými melodiemi a romantickými motivy, které oslovují široké publikum.
Více od autora
Stan Lee (21)
Stan Lee , rodným jménem Stanley Martin Lieber, byl americký komiksový scenárista, redaktor, herec, producent, vydavatel, televizní osobnost, prezident a předseda společnosti Marvel Comics. Ve spolupráci s několika umělci, nejvíce s Jackem Kirbym a Stevem Ditkem, vytvořil příběhy známé po celém světě, které vycházely dříve v komiksové podobě, především tedy Spider-Man, X-Men, Iron Man, Fantastic Four, Avengers, Hulk, Thor, Daredevil, Doctor Strange a mnoho dalších. Lee následně svými komiksy přispěl k rozšíření společnosti Marvel Comics z malého vydavatelského domu ve velkou multimediální společnost. Roku 1994 byl oficiálně uveden do Síně slávy komiksového průmyslu. Rovněž byl v roce 2011 o jeho životě natočen osmdesátiminutový dokumentární film With Great Power – The Stan Lee Story. Narodil se 28. prosince 1922 jako Stanley Martin Lieber na Manhattanu v New Yorku do emigrantské rodiny rumunských Židů Celie Solomonové a Jacka Liebera. Ačkoliv vyrůstal v židovské rodině, nikdy se nevyjádřil, zda je či není věřícím. Jeho rodina byla zasažena velkou hospodářskou krizí, i proto se museli přestěhovat do Washington Heights. V roce 1931 se mu narodil sourozenec, bratr Larry Lieber. Kvůli špatné finanční situaci se Lieberovi znovu přestěhovali, tentokrát do Bronxu. Stanley Lieber v dětství obdivoval filmy s Errolem Flynnem. V mládí studoval na DeWitt Clinton High School v Bronxu. Už od mládí se zajímal o psaní a snil o napsání románu, ovšem jako mladý pracoval pouze v různých příležitostných zaměstnáních, např. v centru výzkumu tuberkulózy, kde psal nekrology a lékařské zprávy. Vystudoval roku 1939 a přidal se k WPA Federal Theatre Project, který byl vytvořen na podporu divadel. V roce 1939 díky svému strýci Robbie Solomonovi získal pozici asistenta v Timely Comics, divizi vydavatelství Timely, které vlastnil Martin Goodman, manžel Stanleyho Liebera sestřeni...
Více od autora
Songling Pu (4)
Čínský prozaik a básník. Psal naučnou prózu, divadelní hry, fantastické povídky a výpravné básně.
Více od autora
Slovak Radio Symphony Orchestra (17)
Slovak Radio Symphony Orchestra , známý také jako Slovenský národní symfonický orchestr, je uznávané těleso se sídlem v Bratislavě na Slovensku. Orchestr byl založen v roce 1929 a stal se jedním z nejvýznamnějších těles klasické hudby v zemi. Během své historie orchestr pracoval pod taktovkou několika uznávaných dirigentů a hrál široký repertoár od klasické hudby až po hudbu současnou. Soubor je známý svými nahrávkami méně známých děl a skladatelů, čímž přispívá k zachování a šíření slovenské klasické hudby v mezinárodním měřítku. Kromě nahrávání alb, jako jsou "Famous Opera Overtures And Intermezzi", "In Concert" a "La Bohème", se podíleli také na nahrávání hudby pro filmy, televizní a rozhlasové vysílání. Orchestr Slovak Radio Symphony Orchestra spolupracoval s řadou uznávaných sólistů a absolvoval rozsáhlá turné, na kterých představil slovenskou hudbu posluchačům po celém světě.
Více od autora
Rudolf Pecinovský (24)
Ing. Rudolf Pecinovský, CSc. patří k našim špičkovým odborníkům na výuku programování. Publikoval 44 učebnic, které byly přeloženy do pěti jazyků, a řadu článků v odborných časopisech. Pravidelně vystupuje na konferencích zabývajících se výukou programování. Je autorem metodiky Karel a navazující metodiky pro programový systém Baltík, a moderní metodiky označované anglickým termínem Architecture First. V současné době učí programování na několika univerzitách a paralelně doškoluje profesionální programátory. Má IQ 164 – měřeno mezinárodními testy organizace Mensa v roce1994. VZDĚLÁNÍ: • 1973-76 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, obor inženýr matematik, zaměření teoretická kybernetika. • 1976-79 Fakulta elektrotechnická ČVUT, obor technická kybernetika, zaměření řídicí technika. Diplomová práce na téma Řízení tuhých systémů. • 1980-83 Aspirantura v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV. Disertační práce z oblasti rozpoznávání obrazců na téma Selekce příznaků pomocí míry diskriminativnosti. PRAXE: • 1978-79 SPŠTM v Praze - profesor matematiky. • 1979-80 Vojenské učiliště Nové Mesto nad Váhom. Základní vojenská služba – učitel programování. Vývoj aplikací v jazycích Fortran, Basic a PL/1. • 1980-84 ÚTIA ČSAV Praha - aspirant, později vědecký pracovník. Výzkum v oblasti rozpoznávání příznaků, vývoj aplikací v PL/1. • Paralelně: Publikační apřednášková činnost, vědecko populární články o výpočetní technice a programování, vývoj interpretu jazyka Forth pro 602. ZO Svazarmu. • 1985-90 Tesla Elstroj Praha - výzkumný a vývojový pracovník. Vývoj programového vybavení pro počítače řady SAPI v jazycích assembler, Basic, Forth, Pascal, C a C++, především vývoj klíčových programů ovlivňujících přijetí velkých zakázek...
Více od autora
Radomír Socha (20)
RNDr. Radomír Socha, DrSc. Narozen v Krnově. Vědecký pracovník v oboru entomologie v Biologickém centru Akademie věd ČR - Ústavu původní biologie v Českých Budějovicích. Zabývá se též mykologií, fotografováním přírody, malbou obrazů a psaním poezie.
Více od autora
Plútarchos (13)
Plútarchos, starořecky Πλούταρχος byl řecký spisovatel, historik a filozof, autor historických a moralistických děl. Plútarchos v mládí hodně cestoval po tehdy známém světě – osobně poznal Řecko, Egypt, Malou Asii, několikrát navštívil Řím. Studoval v Athénách, Korinthu a v egyptské Alexandrii a získal velmi kvalitní vzdělání. V pětačtyřiceti letech se usadil ve svém rodném městě a žil zde až do smrti. Stal se slavným již za svého života. V rodném městě zastával významné úřady a založil zde pobočku platónské akademie. Získal čestné občanství Athén, byl poctěn přátelstvím římských císařů Traiana a Hadriana a udržoval úzké kontakty s delfskou věštírnou, kde pravděpodobně působil jako kněz. Plútarchos byl velmi plodný autor. Ve starověku bylo známo 227 jeho literárních prací, do současnosti se dochovalo jen asi 150. Jeho hlavním historickým dílem jsou Životopisy slavných Řeků a Římanů , dvacet dva dvojic životopisů významných řeckých a římských osobností, které navzájem porovnával a které měly podle něho být vzorem a poučením pro život. Plútarchos totiž nehledal jen společné rysy slavných osobností, ale především jejich morální kvality. Plútarchovy životopisy měly velký význam i v pozdějších obdobích, kdy z nich čerpali náměty pro své hry mnozí světoví dramatici . Druhou velkou skupinu jeho děl tvoří moralistická etická díla, latinsky nazývaná Moralia . Jde o drobnější práce, které řeší mnohé etické otázky každodenního života, morálky a chování . Napsal také mnohá díla, která se věnovala literatuře, přírodovědě, filozofii, matematice, náboženství a dalším oborům. Pro svou manželku napsal dílko Útěcha ženě a kromě toho vytvořil asi sto stručných příběhů Ctnosti žen....
Více od autora
Petra Lamschová (15)
Je absolventkou Univerzity Palackého v Olomouci. Vystudovala obor učitelství pro 1. stupeň ZŠ na pedagogické fakultě a žurnalistiku na filozofické fakultě. V médiích působí více než deset let. V současné době je šéfredaktorkou časopisu Dieta a spolupracuje s nejvýznamnějšími odborníky na zdravou výživu, dietology, fitness trenéry či lektory, kteří jsou nejrespektovanější ve svém oboru v ČR.
Více od autora
Petr Sís (21)
Petr Sís je mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů českého původu. Narodil se v Brně jako syn režiséra Vladimíra Síse, vyrůstal v Praze. Na konci 60. let podobně jako mnoho jeho vrstevníků propadl západnímu rock and rollu, nechal si narůst dlouhé vlasy a s přáteli založil bigbeatovou kapelu. O něco později se stal jedním z prvních československých DJs. Jako hudební publicista pořídil řadu rozhovorů s hvězdami tehdejší angloamerické hudební scény a v roce 1969 uváděl pražský koncert skupiny The Beach Boys. Vedle toho svými ilustracemi pravidelně přispíval do časopisů, maloval obaly na hudební desky a filmové plakáty. Studoval na The Royal College of Art v Londýně a pražské VŠUP, kterou v roce 1974 absolvoval animovaným videoklipem k písni kapely Blue Effect nazvaným Mimikry. V roce 1980 Sísův krátký animovaný film Hlavy získal hlavní cenu na filmovém festivalu v tehdejším západním Berlíně. O dva roky později na základě nabídky výboru olympijských her v Los Angeles natočit animovanou sportovní znělku na téma veslování získal povolení vycestovat do USA. Když se státy východního bloku rozhodly letní olympijské hry bojkotovat, dostal příkaz okamžitě se vrátit do ČSSR. Sís v té době pracoval na videoklipu ke skladbě Boba Dylana You Gotta Serve Somebody určenému pro tehdy začínající MTV, proto termín návratu oddaloval, až se jeho pobyt v zahraničí stal pro československé úřady nelegálním. V roce 1984 se přestěhoval na americké východní pobřeží, kde žije a pracuje dodnes. O čtyři roky později získal americké občanství. Je autorem sedmadvaceti knih pro děti a mládež a k dalším přibližně šedesáti knihám vytvořil ilustrace. Také natočil řadu animovaných filmů a věnuje se filmovému plakátu, výtvarným objektům i nástěnným malbám. Je autorem mozaiky v newyorském metru či obří tapiserie na letištích v Praze a v Dublinu. Od září 2019 do února 2020 se v pražské galerii DOX uskutečnila...
Více od autora
Peter Straub (13)
Peter Francis Straub je americký spisovatel, který se stal známý svými hororovými romány. Spolu se Stephenem Kingem patří k nejvýznamnějším představitelům žánru fantasy v anglickojazyčné literatuře. Peter Straub vyrůstal v americkém spolkovém státu Wisconsin společně se svými dvěma mladšími bratry. Otec byl obchodník, matka pracovala jako nemocniční sestra. Přáli si, aby se Peter stal lékařem nebo luteránským pastorem. Již od školních let ale Petra zajímala především dobrodružná literatura. V první třídě základní školy prodělal autonehodu, při které takřka přišel o život. V jejím důsledku až do svých 20 let koktal. Jako střední školu si zvolil Milwaukee Country Day School. Titul bakaláře anglického jazyka získal Straub v roce 1965 na Universitě ve Wisconsinu–Madisonu, magisterský titul ve stejném oboru o rok později na Columbia University. Krátce učil na střední škole, kterou sám vystudoval. Roku 1969 se odstěhoval do Dublinu. Na tamní univerzitě získal titul Ph.D. a začal se věnovat profesionálně psaní. V Irsku a v Anglii prožil 10 let, pak se vrátil do USA. V současné době žije v Londýně. První velký úspěch zaznamenal jeho román z roku 1977 If You Could See Me Now. Straubovy romány získaly mnohá ocenění, mj. World Fantasy Award, British Fantasy Award a Bram Stoker Award. Dlouholeté přátelství ho pojí se Stephenem Kingem. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Peter Straub na anglické Wikipedii a Peter Straub na německé Wikipedii.
Více od autora
Peter Lipa (11)
Peter Lipa je známý slovenský zpěvák, skladatel a propagátor jazzové hudby, často označovaný za jednu z vůdčích osobností slovenské jazzové scény. Narodil se 30. května 1943 v Prešově na Slovensku a jeho plodná kariéra trvá již několik desetiletí. Lipa ve svém osobitém stylu mísí jazz s vlivy blues, soulu a rocku, díky čemuž si získal širokou základnu fanoušků napříč různými žánry.
Více od autora
Pavel Kucharský (16)
Narozen 11.1.1910 v Nemošicích u Pardubic, zemřel 22.3.1979 v Praze. PhDr., klasický filolog, jazykovědné práce, překlady z latiny.
Více od autora
Pavel Klener (18)
Pavel Klener je český lékař, specializací hematoonkolog a onkolog, a politik. Za rok 2012 obdržel hlavní Národní cenu projektu Česká hlava za průkopnictví v zavádění chemoterapie zhoubných nádorů do klinické praxe, její vysvětlování moderními poznatky molekulární biologie a založení této disciplíny v Československu. V roce 1961 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Poté pracoval jako lékař a pedagog na II. interní klinice FN. V roce 1988 byl jmenován profesorem. Od roku 1990 do prosince 2007 byl přednostou I. interní kliniky hematologie 1. LF UK a VFN. Mezi lety 1990–1993 byl proděkanem 1. LF UK v Praze a v období 1994–2006 pak prorektorem UK pro vědu. Od roku 2002 byl ředitelem Ústavu hematologie a krevní transfúze. Z této funkce byl 7. listopadu 2007 odvolán ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem pro tato údajná selhání: Zdroj: audiovizuální záznam MZČR. V letech 1989 až 1990 byl ministrem zdravotnictví a sociálních věcí v české vládě, v letech 1990 až 1992 pak poslancem ČNR za Občanské fórum a působil také mj. ve Výboru pro vědu, kde vedl Komisi pro vědu. V květnu 1990 byl zvolen členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. V letech 1992 až 1995 byl členem ODA. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2006 kandidoval jako nestraník za Stranu zelených v obvodu č. 17 - Praha 12. Postoupil sice do druhého kola, ale v něm ho porazil v poměru hlasů 37,57 % : 62,42 % kandidát ODS Tomáš Grulich. Neuspěl ani ve volbách do Senátu PČR v roce 2008, kdy kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v obvodu č. 27 - Praha 1. Se ziskem 11,82 % hlasů skončil na 5. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola.
Více od autora
Pavel Jansa (22)
Pavel Jansa je český lékař a spisovatel. Jeho dětství a mládí je spjato s městy Prostějovem, Brnem a s obcí Radějov u Strážnice, v nichž střídavě žil. Roku 1959 složil v Prostějově maturitní zkoušku, v roce 1964 úspěšně ukončil studia medicíny v Brně. Po studiích se uplatnil v medicínském oboru, mezi lety 1964–1971 působil v Brně ve Výzkumném ústavu pediatrickém a ve Fakultní nemocnici. V letech 1971–1994 působil v Olomouci na Lékařské fakultě Univerzity Palackého, od roku 1994 pak jako manažer výzkumných, marketingových a edičních projektů jak ve vlastní agentuře, tak v domácích i zahraničních korporacích. Neomezil se pouze na české prostředí, jeho jméno je známé i v zahraničí díky vědecké práci a přednáškám v USA, Velké Británii, Německu a Rakousku. Od roku 1990 se soustavně věnuje beletrii, ovšem psal, překládal a redigoval i popularizační příručky, učebnice, odborné texty a časopisecké články s medicínskou tematikou. V současné době žije v Olomouci. Jeho manželka MUDr. Katarína Jansová, CSc., je docentka stomatologie, starší syn Pavel je lékařem, mladší syn Petr právníkem. Má dva vnuky Patrika a Davida a jednu vnučku Sophii Patricii. Ve svém odborném výzkumu studoval problematiku buněčných obranných reakcí. Výsledky této práce se staly základem jeho disertací – CSc. v Bratislavě roku 1967 a DrSc. v Praze roku 1979. Habilitační práci obhájil na Masarykově univerzitě v Brně a v roce 1975 byl jmenován docentem. Profesorské řízení proběhlo na Univerzitě Karlově v Praze a profesorem byl jmenován v roce 1983. V roce 1982 získal medaili Pro merito Univerzity Palackého v Olomouci, v roce 1984 mu byla udělena cena České lékařské společnosti za vědeckou práci roku, roku 1987 obdržel medaili Za obětavou práci ve Fakultní nemocnici v Olomouci. Roku 1994 byl jmenován členem Newyorské akademie věd. Výsledky své rozsáhlé vědecké práce publikoval ve více než 350 statích v odb...
Více od autora
Paula Hawkins (15)
Paula Hawkins je britská spisovatelka, známá především svou novelou Dívka ve vlaku, která vyšla v roce 2015. Paula Hawkins vyrůstala v Salisbury v Rhodésii . Její otec byl profesor ekonomie a finanční žurnalista. Do Londýna se přestěhovala v roce 1989. Studovala filozofii, politologii a ekonomii na univerzitě v Oxfordu. Pracovala jako novinářka pro deník The Times. Poté pracovala na několika novelách jako spisovatel na volné noze a napsala knihu finančního poradenství pro ženy, kterou nazvala The Money Goddes. Kolem roku 2009 psala pod jménem Amy Silver romantické komedie jako např. Confession of a Reluctant Recessionista. Její nejprodávanější kniha z roku 2015 Dívka ve vlaku je thriller s tematikou domácího násilí, zneužívání, alkoholu a drog. Román psala téměř půl roku a dokončila jej v době, kdy se nacházela zrovna v tíživé finanční situaci. V současné době žije v Londýně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paula Hawkins na anglické Wikipedii.
Více od autora
Paul Féval (20)
Paul Henri Corentin Féval byl francouzský prozaik a dramatik období romantismu, považovaný za jednoho ze zakladatelů moderního kriminálního thrilleru, známý svými dobrodružnými romány psanými v duchu Alexandra Dumase staršího a Eugèna Suea. Často bývá označován jako Paul Féval starší pro odlišení od svého syna, rovněž spisovatele Paula Févala mladšího. Život Paul Féval se narodil roku 1816 v Rennes v Bretani. Pocházel ze staré advokátské rodiny a jeho rodiče si přáli, aby pokračoval v rodinné tradici. Vystudoval proto práva na univerzitě v rodném městě a v devatenácti letech se stal advokátem. Ztráta prvního případu mu však natolik znechutila právnickou praxi, že odešel do Paříže, kde získal zajištěné postavení jako bankovní úředník. Pro zanedbání svých pracovních povinností, zaviněné jeho čtenářskou vášní, byl však po několika měsících propuštěn, a musel se živit jako pracovník reklamní kanceláře a jako korektor. Roku 1841 však vydal v La Revue de Paris svou prvotinu, novelu Klub tuleňů , která zaujala, a od té doby rostlo jeho jméno v oblibě jak u čtenářů, tak i u redaktorů nejdůležitějších pařížských novin. Roku 1844 pak vydal pod pseudonymem Francis Trolopp dodnes vydávaný kriminální román Tajnosti Londýna , napsaný po vzoru Tajností pařížských Eugèna Suea, který měl veliký úspěch, což mu umožnilo věnovat se zcela psaní. Následovalo potom neméně než třicet románů, jejichž cílem bylo napnout a pobavit čtenáře, z nich je dnes nejznámější historický dobrodružný román napsaný v duchu Alexandra Dumase staršího Hrbáč z roku 1857. Féval se také snažil své romány zdramatizovat, v tom však již příliš úspěšný nebyl, s výjimkou Hrbáče z roku 1862, kterého napsal ve spolupráci s Augustem Anicetem-Bourgeoisem a který byl uváděn nepřetržitě 250x za sebou. Roku 1865 se Féval stal prezidentem Société des Gens de Lettre , tuto pozici si ...
Více od autora
Paul Claudel (22)
Paul Claudel byl francouzský básník a dramatik. Vychází z tradic symbolismu. Věci mu nejsou jen objekty poznání , ale i pohnutkami spoluzrození . Postavy v jeho hrách jsou symbolem či alegorií. V jeho hrách se často odehrává křesťanský zápas o duši a o tělo. Od roku 1893 diplomatem: Boston, Šanghaj, Peking, ale také Praha . Bratr sochařky Camille Claudelové, milenky Augusta Rodina.
Více od autora
Patricia Shaw (15)
Patricia Shawová se narodila v roce 1928 v Melbourne, vzdělání získala v dívčí škole a v Teachers College v Melbourne. Původně pracovala jako učitelka, ale tuto dráhu opustila, aby se mohla naplno věnovat politice a později literatuře. Poté, co získala několik cen za poezii, povídky a historické publikace, začala psát první román, který vyšel v roce 1989 a velmi rychle se stal mezinárodním bestsellerem. Patricia Shawová je autorkou celkem šestnácti románů, které si získaly v Austrálii, v USA i v Evropě množství nadšených čtenářů. Kromě psaní je její velkou vášní ochrana přírody. Patricia Shawová má dvě děti a dvě vnoučata a žije na australském Zlatém pobřeží.
Více od autora
Patricia Gibney (15)
Irská spisovatelka, autorka kriminálních románů, autorka knihy pro děti.
Více od autora
Oldřich Žurman (13)
Narozen 29.6.1920, zemřel 16.2.1978 v Praze. Sportovní redaktor, publikace z oboru.
Více od autora