24661–24720 z 154615 Autoři
Jiřina Hásová (3)
Narozena 21. 2. 1954 v Praze. Doc., JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka zaměřená na insolvenční právo, obchodní právo a právo ochrany spotřebitele. Autorka prací z oboru.
Více od autora
Jiří Zhor (4)
Narozen 2.7.1903 v Kutné Hoře, zemřel 13.1.1979 v Praze. JUDr., úředník, próza, osvětová publikace, sakrální umění.
Více od autora
Jiří Zeman (5)
Narozen 5.9.1926 v Táboře. PhDr., publikace z oboru kybernetiky, překlad z ruštiny,též publikace z filozofie a přírodovědeckého poznání.
Více od autora
Jiří Weiss (3)
Jiří Weiss byl český režisér a scenárista židovského původu. Pocházel ze smíšené česko-německé židovské rodiny. Studoval práva na pražské univerzitě, ale studia nedokončil, a začal pracovat jako žurnalista a filmař. Roku 1939, počátkem 2. světové války jako Žid musel uprchnout před německými nacisty nejen kvůli obavám z pronásledování podle norimberských zákonů. Emigroval do Londýna, kde pracoval pro československou exilovou vládu, například točil dokumentární filmy o službě Čechoslováků v Royal Airforce. Po skončení druhé světové války se vrátil do Prahy a začal opět točit hrané filmy a vyučoval na filmové fakultě AMU. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy po roce 1968 emigroval podruhé, žil v Římě, v Anglii a nakonec se usadil v USA, kde vyučoval do roku 1982 na Hunter College v New Yorku, dále přednášel filmovou vědu jako docent na Kalifornské univerzitě v Santa Barbara v Los Angeles. Kromě toho psal filmové scénáře, divadelní hry, a také pod titulem Bílý mercedes vydal knihu vlastních pamětí. Krátce před listopadem 1989 se vrátil do Prahy a začal točit svůj poslední film – autobiografický film Marta a já. Celkem natočil 22 hraných filmů a mnoho filmů dokumentárních, dvakrát byl nucen emigrovat a pětkrát měnil zemi svého působení. Mezi jeho nejznámější a umělecky nejhodnotnější filmy patří Vlčí jáma s Jiřinou Šejbalovou, Miroslavem Doležalem a mladičkou Janou Brejchovou v hlavní roli. Druhým nejznámějším snímkem se stal film Romeo, Julie a tma natočený podle stejnojmenné novely Jana Otčenáška. S manželkou Martinou Weissovou vychoval dceru a syna. Druhé manželství bylo bezdětné s herečkou Danou Smutnou. Pak měl ještě třetí ženu, se kterou žil v USA . Je pohřben na pražském židovském hřbitově na Olšanech. ...
Více od autora
Jiří Vysušil (4)
Prof. Dr.Ing. Jiří Vysušil, CSc. Po studiu na reálném gymnáziu v Mělníce se Jiří Vysušil věnoval vysokoškolskému studiu ekonomie, které ukončil v roce druhou státní zkouškou na fakultě hospodářských Českého vysokého učení technického, a získal titul komerčního inženýra. Po zaměstnání na Státním úřadu plánovacím, kdo pracoval na finančním odbor, nastoupil na fakultu ekonomicko-inženýrskou ČTUV. Působil zde na katedře účetní evidence u profesora Josefa Blechy a získal zároveň ucelené základy pro svou pozdější práci v tomto oboru. V roce 1960 přešel na katedru ekonomiky a řízení strojírenské výroby, kterou vedl profesor František Brabenec. Tady postupně vytvořil moderní pojetí ekonomických témat, která vyučoval. Byl to nejprve předmět „Národohospodářské plánování a evidence“ a později pečlivě propracovaná a propojená trojice předmětů „Systémy ekonomických informací“, „Ekonomická analýza“ a „Financování podniku“. Tyto tři obory dokonale pokrývaly základní makro mikroekonomické znalosti posluchačů a zaručily jim plnou návaznost na světovou ekonomickou literaturu. Jiří Vysušil získal v roce 1953 doktorát věd obchodních na základě své disertační práce „Problémy stability měny“. V roce 163 obhájil kandidátskou disertační práci na téma „Analýza nákladových druhů a strukturní modely ve strojírenství“, která se zabývala tvůrčím rozpracováním metody „input-output“ laureáta Nobelovy ceny W. W. Leontiffa do oblasti mikroekonomické analýzy . Hlavní myšlenky byly přijaty k přednesení na sympóziu o aplikacích výpočetní techniky „Economics of ADP“ V Římě 1965 a publikovány ve sborníku z této konference. V roce předložil Jiří Vysušil svou habilitační práci na téma „Nové aplikace bilanční metody“ a po úspěšné habilitační přednášce byl jmenován v témže roce docentem pro obor ekonomika a strojírenství. V roce 1968 po vojenské intervenci odjel Jiří Vysušils rodinou z ...
Více od autora
Jiří Votava (2)
Doc. MUDr. Jiří Votava, CSc. působil jakopřednosta Kliniky rehabilitačního lékařství, 1LF a VFN, původní odbornost neurolog, nástavbová "fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace" Po maturitě v letech 1959-1965 studoval Fakultu všeobecného lékařství. Pak nastoupil jako aspirant na Fyziologickém ústavu fakulty a současně začal pracovat na Neurologické klinice -- s pacienty a v EMG laboratoři. 1969-1970 studijní pobyt v Neurofyziologické laboratoři ve Washingtonu. Po návratu měl z politických důvodů měl problém získat místo, koncem 1971 nastoupil na rehabilitační oddělení Neurologické kliniky FVL, spolupracoval na výzkumu v oblasti neurologické rehabilitace s prof. Pfeifferem. Po získání kvalifikace rehabilitačního lékaře organizoval v letech 1979-92 kurzy manipulační terapie a účastnil se výuky . Od r. 1979 přešel na Rehabilitační oddělení, později Kliniku rehabilitačního lékařství 1.LF, kde je od r. 1992 přednostou. Z odborných témat se zabýval rehabilitací dospělých osob i dětí se zdravotním postižením, rehabilitací osob po poranění mozku, využití jógy v rehabilitaci, využitím technických pomůcek v rehabilitaci, zavedením studia ergoterapie. Od r. 1980 spolupracuje s organizacemi osob se zdravotním postižením, od r.1988 spolupracuje s mezinárodní organizací Rehabilitation International, kde je od r. 1991 národním tajemníkem, od r. 2000 členem výkonného výboru. Podílel se na organizaci národních abilympiád i mezinárodní abilympiády v Praze. Spoluautor 12 knižních publikací.
Více od autora
Jiří Voráč (4)
Narozen 1965. Filmový historik, práce z oboru, též práce z oboru dějin divadla a literatury ve vztahu k filmu.
Více od autora
Jiří Vergner (1)
Narození, život i smrt teraristy Jiřího Vergnera jsou svázané s Prahou. Narodil se 27. 4. 1950, dětství prožil s rodiči v Praze. Rodiče se jmenovali Božena a Zdeněk Vergnerovi, dědeček, který bratry Ivana a Jiřího vedl k lásce k přírodě a chovu zvířat, se jmenoval Alois Ryšán. Jeho bratr, Ing. Ivan Vergner krásně vzpomíná: "Od nejranějších let nás rodiče vodili do pražské zoologické zahrady a četli nám knížky o zvířátkách v zoo, takže jsme záhy získali lásku ke zvířatům. V roce 1958 nás rodiče vzali poprvé na podzimní výstavu exotického ptactva v botanické zahradě UK, kde jsme obdivovali andulky, barevné kanáry, astrildy, amadiny a další exotické ptáčky. U klecí s barevnými rázy andulek jsme se díky rodičům seznámili s chovatelem Josefem Popelínským, který se stal pro další tři roky naším exotářským rádcem. Na jeho doporučení se naše matka přihlásila do ZO ČSCHDZ exotáři Praha a my kluci jsme díky tomu mohli s ní chodit na členské schůze. Začali jsme odebírat cyklostylovaný časopis Exotář, což byla naše první odborná chovatelská četba. Zároveň nám rodiče předplatili časopis Živa, kde se psalo o všech druzích zvířat, od hmyzu a ryb po savce. Od jednoho přítele rodiny jsme dostali první dřevěnou klec na ptáky a k Vánocům 1958 první pár andulek - samec byl modrý, samička zelená. K nim záhy přibyla korela. Rodiče nám na doporučení exotářů postavili tři skleněné pokojové voliéry na ptáčky a postupně jsme k tomu získali tři samostatné klece. Chovali zebřičky šedé a skořicové, chůvičky, agapornise, pásovníky, diamantové holoubky, čínské křepelky aj. V roce 1959 jsme navštívili nedávno před tím otevřené Akvárium Tatra na Smíchově a akvarijní rybky nás okouzlily neméně, než před tím ptáčci. Jeden z exotářů, pan Janda, měl doma, kromě exotů v klecích, také akvária. Na základě návštěvy pana Jandy jsme přemluvili rodiče, aby nám vedle chovu ptáčků dovolili akvárium s rybkami, což se záhy podařilo. První kardinálky jsme si přinesli z prodejny pana Sysla na Smíchově koncem rok...
Více od autora
Jiří Vencovský (3)
Nrozen 16.11.1953. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, zabývá se imunologií a imunogetikou systémových onemocnění.
Více od autora
Jiří Uhlíř (4)
Jiří Uhlíř je český bibliograf, filmograf a publicista. Středoškolský pedagog PhDr. Jiří Uhlíř, narozený 21. dubna 1937 v obci Jasenná na Jaroměřsku, okres Náchod, od 19. května 1955 do 1. května 2021 opublikoval takřka 3000 prací, z toho přes 35 samostatných knížek a knih, u desítek dalších je spoluautorem. Uplatnil se především jako autor literatury faktu. Publikoval své články, recenze, studie, medailonky osobností, vlastivědy obcí, historické monografie, desítky bibliografií a filmografií. Články, statě i studie otiskl ve vícero jak 155 různých titulech periodik, almanachů i sborníků v českých zemích i na Slovensku. Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Jako pedagog Střední lesnické školy Trutnov v šedesátých letech 20. století na sebe upozornil coby amatérský bibliograf a filmograf. Zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 , na niž navazoval druhý díl registrující období let 1969–1992, vydaný Ministerstvem zemědělství ČR . To věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971. Byl jedním z průkopníků informatické výchovy na středních školách v ČR v letech 1971–1998. Jako pedagog podnítil a získal své studenty ke zpracování 311 soupisů lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především k soupisu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí ČR v letech 1971–1988, jimiž obohatili archiv vědeckého Ústavu pro český jazyk Československé akademie věd v Praze. V letech 1965–1981 natočil celkem 14 amatérských dokumentárních filmů. Jako amatérský filmograf zpracoval soupis filmů ve své knize Božena Němcová ve filmu a v televizi , jež reprezentovala Československo na mezinárodní filmologické výstavě v rámci mezinárodního festivalu v Benátkách ...
Více od autora
Jiří Tolar (3)
Narozen 25.3.1939 ve Zlíně. Prof., Ing., DrSc., fyzik, práce z oboru jaderné, matematické a kvantové fyziky.
Více od autora
Jiří Teryngel (2)
Narozen 20.2.1949 v Českém Krumlově. JUDr., právník, odborné i populárně naučné práce z oboru trestního práva a hospodářské kriminality.
Více od autora
Jiří Svoboda (3)
Narozen 5. 9. 1951 v Praze, zemřel pravděpodobně v lednu 2008 . Česko-kanadský cestovatel a spisovatel, emigrant po roce 1968, vyznavač autostopu, autor cestopisů.
Více od autora
Jiří Strouhal (5)
Narozen 15.5.1980 v Praze. Ing., ekonom, práce z oboru podnikového finančního účetnictví.
Více od autora
Jiří Stropnický (5)
Autor učebnic z oblasti technologie pokrmů a nápojů pro odborná učiliště.
Více od autora
Jiří Straka (3)
Jiří Straka je český sériový vrah známý též jako spartakiádní vrah. V rozmezí 17. února až 16. května 1985 napadl na území Prahy celkem 11 žen, přičemž brutalita jeho útoků se postupně zvyšovala. Nakonec byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Po propuštění z výkonu trestu žije pod jinou identitou. Jiří Straka pochází z běžné rodiny. Má bratra a sestru, kteří neměli žádné problémy se zákonem. Už v mládí se u něho začal projevovat neklid, kvůli kterému byl vyšetřován psychiatrem. Ačkoliv měl značně nadprůměrné inteligenční schopnosti , chyběla mu motivace k učení a nestanovil si žádné životní cíle. Vysoké inteligenci také neodpovídaly slabé školní výsledky. Během školní docházky měl také často problémy s chováním. Dopouštěl se drobných krádeží a nedodržoval školní řád. Po základní škole nastoupil v roce 1983 do hornického učiliště ve Stochově. V době páchání trestné činnosti bydlel o víkendech v Praze a v týdnu na internátě.
Více od autora
Jiří Štěpnička (4)
PhDr. Jiří Štěpnička. Narozen 18.4.1924 v Duchcově. Docent tělovýchovy, práce z oboru.
Více od autora
Jiří Srstka (5)
Narozen 20. 12. 1958 v Praze. Doc., JUDr., divadelní ředitel, dramatik. Ředitel divadelní, literární a audiovizuální agentury DILIA.
Více od autora
Jiří Srnka (4)
Jiří Srnka, známý také jako Georg Sirnker byl český hudební skladatel. Již od svých osmi let byl žákem legendárního houslového pedagoga Otakara Ševčíka. Pod jeho vedením hrál již v deseti letech Mozartův houslový koncert A-dur. Po maturitě na gymnáziu v roce 1922 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na housle u Jana Mařáka a Jindřicha Felda a skladbu o Otakara Šína. Absolvoval rovněž mistrovskou školu u Vítězslava Nováka a mikrotonální oddělení Aloise Háby. Po dokončení studia byl houslistou a kapelníkem v Osvobozeném divadle, v orchestru Jaroslava Ježka. V roce 1931 si i zahrál úlohu dirigenta ve filmu Voskovce a Wericha Pudr a benzin. Krátce působil v orchestru Národního divadla a v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu. V letech 1950–1953 pracoval jako externí učitel v kabinetu hudby Filmové fakulty Akademie múzických umění v Praze. S filmem se seznámil v roce 1936 jako člen skupiny mladých dokumentaristů vedených režisérem Jiřím Weissem a jeho první filmovou hudbou byl právě Weissův dokument Dejte nám křídla. Filmová hudba se stala jeho celoživotním posláním. Vedle Otakara Jeremiáše a E. F. Buriana se stal vůdčí a průkopnickou osobností filmové hudby u nás, ale řada jeho děl je mimořádným přínosem pro filmovou hudbu světovou. Napsal hudbu k téměř dvěma stům celovečerních filmů , ale i mnoha seriálům . Jeho poslední filmovou hudbou byla v roce 1977 hudba ke snímku režizéra Ivo Tomana Ve znamení Tyrkysové hory. Mimo filmové hudby komponoval i scénickou hudbu k činoherním dramatům a napsal i celou řadu vokálních i instrumentálních skladeb. Za svá díla získal řadu cen a vyznamenání.
Více od autora
Jiří Škoda (5)
Narozen 8. 7. 1972 v České Lípě. PhDr. Ph.D., pedagog, autor publikací z oboru didaktiky a speciální pedagogiky.
Více od autora
Jiří Skácel (3)
Narozen 4. 9. 1932. Průmyslový výtvarník, typograf, grafik, autor knižních obálek.
Více od autora
Jiří Sixta (1)
Narozen 15.4.1928 v Rakovníku, zemřel 14.5.1959 na Pleši. Promovaný filolog, publikace z oboru literatury, překlady z ruštiny.
Více od autora
Jiří Šindler (4)
Jiří Šindler byl český výtvarník, grafik, malíř, ilustrátor, kaligraf, středoškolský a vysokoškolský učitel. Otec Vladimír Šindler byl učitel, malíř, grafik a bibliofil. Jiří Šindler po studiu na Státním reálném gymnnáziu v Poličce a roční odborné průpravě na Státní grafické škole v Praze nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu do ateliéru Antonína Strnadela . V letech 1945–1948 absolvoval měsíční praxe u tiskaře Vlastimila Vokolka. Vyučoval písmo a propagační grafiku na Střední škole uměleckých řemesel , kaligrafii a základy teorie písma na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně , v letech 1998–2005 učil na Střední škole uměleckých řemesel a Vyšší odborné škole uměleckých řemesel. Jiří Šindler 50. letech ilustroval ruskou literaturu, později také knihy pro děti a poezii. Věnoval se písmu, zabýval se hebrejsou abecedou. Vytvořil tiskovou abecedu hlaholského písma, která byla v roce 1992 použita při tisku Hlaholského misálu. Kaligraficky přepsal např. Zdi Vladimíra Holana, Mozart v Praze Jaroslava Seiferta a Jsem nyní se všemi Ivana Blatného. Od písma také Jiří Šindler odvodil svou volnou tvorbu, která je na pomezí kaligrafie a abstraktního umění. Jiří Šindler byl členem tvůrčí skupiny Profil '58, TT klubu, Sdružení Q a čestným členem Sdružení Bienále Brno. Za obětavou dlouholetou službu v církvi, umělecký přínos a příkladný křesťanský život aktivního laika mu v roce 2007 brněnský biskup Vojtěch Cikrle udělil medaili sv. Petra a Pavla. 24. dubna 2014 mu biskup Cikrle medaili sv. Cyrila a Metoděje jako poděkování za dlouholetou obětavou práci pro církev. Jiří Šindler: Sny. 2002. Jiří Šindler: Příbuznosti. Brno: Sdružení šuřka, 2005. Jiří Šindler: Limeriky. Brno: Sdružení šuřka, 2005....
Více od autora
Jiří Sejbal (3)
Jiří Sejbal byl český numismatik a ředitel Moravského zemského muzea. Na jeho počest se konala numismatická konference Sejbalovy numismatické dny. V roce 1948 absolvoval Gymnázium v Třebíči, následně mezi lety 1948 a 1952 vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Po vystudování nastoupil jako učitel do školy v Jemnici, kde působil do roku 1953. V roce 1953 začal působil v numismatickém oddělení Moravského zemského muzea, kde pracoval až do roku 1989. V roce 1963 se stal kandidátem věd na FF MU a od roku 1964 pak přednášel numismatické předměty na katedře pomocných věd historických, archivnictví a archeologie na Filozofické fakultě MU, přednáškové činnosti na FF MU se věnoval až do 2004. V roce 1967 získal titul PhDr, od roku 1977 do roku 1990 byl ředitelem Moravského zemského muzea. Mezi tím byl v roce 1985 jmenován docentem, roku 1987 získal titul doktor věd a v roce 1993 byl jmenován profesorem. Mezi lety 1991 a 1994 přednášel na vídeňské univerzitě a od roku 1995 až do své smrti v roce 2004 přednášel numismatické předměty na Ekonomickosprávní fakultě Masarykovy univerzity. V roce 1999 obdržel Cenu rektora MU. Obdržel také Řád za zásluhy o polskou kulturu, Medaili Gottfrieda Sempera a Medaili Kurta Reglinga . Zemřel v roce 2004 v Brně, pohřben byl na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
Jiří Šebek (4)
Narozen 16. 10. 1922 v Novém Městě na Moravě, zemřel 6. 6. 1999 v Praze. Malíř, grafik, učitel kreslení, výtvarný publicista se zaměřením na dílo sochaře Jana Štursy a umění na Českomoravské vysočině.
Více od autora
Jiří Scheufler (3)
Jiří Scheufler byl spisovatel, činovník Náboženské společnosti čsl. Unitářů, mystik a duchovní učitel, zpěvák. Absolvoval obchodní akademii a po celý život studoval koncertní zpěv. Vystupoval jako sólový zpěvák a působil v různých sborech, např. v pražském Hlaholu. V mládí se pokoušel o poezii, psal beletrii a věnoval se také malířství. Před druhou světovou válkou měl v Praze společně s přítelem H. Spitzem kartonážní firmu. Poté, co byla firma po roce 1948 znárodněna, prošel asi dvacítkou různých zaměstnání, byl režimem neustále „prověřován“ a ze zaměstnání vyhazován, až byl nakonec zařazen na podřadné místo účetního na železnici, kde kvůli dlouhodobým pobytům v nevytopených vagónech onemocněl těžkou ledvinovou chorobou. S první manželkou Helenou roz. Hrbkovou žil 28 let a měl s ní dvě dcery. Jejich manželství se rozpadlo, když Scheufler navázal známost s kolegyní ze studia zpěvu a ze sboru, Arnoštkou Dědkovou, kterou si po dlouholeté známosti vzal za ženu. Od svých pětapadesáti let byl v invalidním důchodu kvůli vážným srdečním problémům, a též malignímu nádoru v oku, který se sice jeho příteli prof. Kurzovi podařilo odstranit, avšak v důsledku toho měl pak jen jedno funkční oko. Zemřel po dlouhé a těžké nemoci r. 1996. Jeho bratrem je etnograf Vladimír Scheufler. Jeho synovcem je historik fotografie Pavel Scheufler. Byl od dětství hluboce věřícím člověkem a po setkání s Weinfurterovým „Ohnivým keřem“ se začal intenzivně zabývat duchovními naukami. Stal se členem a pravidelným návštěvníkem přednášek spolku praktických mystiků Psyché, kam chodil i se svou první manželkou a několika dalšími členy rodiny. Zhruba dvacet pět roků přednášel v pražské, brněnské a olomoucké Unitarii. Nosil přitom černý talár a vyzařoval určité charisma, takže jeho přednášky patřily k těm nejvíce navštěvovaným a vytvořila se kolem něj skupinka převážně mladých lidí, kteří v něm viděli svého guru. Pod jeho kazatelským stolkem vž...
Více od autora
Jiří Šavlík (3)
MUDr. Jiří Šavlík, CSc. je lékařem psychosomatické poradny Fakultní polikliniky v Praze. Psychosomatikou se zabývá od r.1970.
Více od autora
Jiří Sahula (5)
Narozen 27. 3. 1874 ve Skutči, zemřel 28. 2. 1956 v Cholticích. Katolický kněz a historika, též se věnoval hudbě. Psal též pod jménem Václav Luština.
Více od autora
Jiří Sádlo (4)
Jiří Sádlo , je český přírodovědec a biolog, věnující se fytocenologii. Zabývá se také cenogenezí, relikty a neofyty, dynamikou krajiny v holocénu a kulturně-naturálními jevy a procesy, jako je například nová divočina, suburbie, postkulturní krajina a nepřírodní biotopy. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a v současnosti působí v Botanickém ústavu Akademie věd ČR v Průhonicích. Kromě úzce odborných textů je spoluautorem knih Biologie krajiny a Krajina a revoluce a eseje Krajina jako interpretovaný text. Okrajově se zabývá i uměleckou tvorbou. Své deníkové postřehy, inspirované především proměnami krajiny a přírody během roku, vydal knižně pod názvem Prázdná země – listopadová část roku . Jeho kniha Praha a Brno byla na portálu Českého literárního centra zařazena do přehledu Vrcholy české non-fiction 2007-2017 .
Více od autora
Jiří Růžička (4)
Majitel vydavatelství Omega software, publikace o historii českých zámků též autor turistických průvodců.
Více od autora
Jiří Reynek (2)
Narozen 5. 7. 1929 v Grenoblu , zemřel 15. 10. 2014. Překladatel z francouzštiny, práce o otci B. Reynkovi, grafik, básník, spisovatel.
Více od autora
Jiří Reinsberg (4)
Jiří Reinsberg byl český katolický kněz a spisovatel. Přes půl století působil v pražském kostela Matky Boží před Týnem a kostele svatého Havla. Jeho farnost byla po celou dobu komunistického režimu živým společenstvím intelektuálů, disidentů i studentů, a byla prvním místem zavádění české liturgické reformy po Druhém vatikánském koncilu. Jiří Reinsberg byl také skautem a až do pozdního věku se skautství věnoval i literárně. Jiří Reinsberg vyrostl v pražské měšťanské a intelektuální rodině. Jeho dědeček, lékař Josef Reinsberg byl rektorem Univerzity Karlovy a otec Viktor Reinsberg rektorem Komenského univerzity, profesorem dermatologie. V dětství nebyl příliš aktivním křesťanem. V roce 1933, když studoval na gymnáziu, jej nadchl nekonformní benediktin Karel Method Klement, zakladatel ministrantského skautského svazu Legio angelica, národnostně smíšeného hnutí vzniklého roku 1929, působícího převážně v Čechách a zabývajícího se nejen moderní liturgickou formací, ale i vedením k životní poctivosti, sociální solidaritě, skutečné zbožnosti i zálibám pro volný čas včetně sportů či skautingu. Antonín Svojsík, zakladatel českého skautingu, byl zase Reinsbergovým tělocvikářem na gymnáziu v Křemencově ulici. Ještě jako gymnazista Jiří Reinsberg dělal korektury druhého vydání Misálu na každý den, jehož autorem byl emauzský benediktin Marian Schaler. V Emauzích také začal zpívat v chorálním sboru. Poté, co mu Method Klement rozmluvil záměr vstoupit do kláštera, rozhodl se Jiří Reinsberg pro kněžství a pro své velké nadání byl roku 1937 poslán na studium do Itálie do koleje Nepomucenum. Za studií v Itálii prošel válkou, zažil hlad a zimu. Jeho bratr Svante 30. ledna 1942 zahynul v nacistickém koncentračním táboře. Během války Jiří dokončil v Římě studia a po vysvěcení odjel na jižní fron...
Více od autora
Jiří Řehořek (2)
Narozen 1926, zemřel 13.1.1987. Ing. původně strojní inženýr; filmový technik, amatérský filmař, publicista; zajímal se o fotografii a film.
Více od autora
Jiří Rambousek (3)
Narozen 26. 12. 1927 v Jihlavě, zemřel 4. 11. 2018. Doc., PhDr., CSc., literární historik, editor a vysokoškolský pedagog. Autor prací z oboru.
Více od autora
Jiří Rak (3)
Narozen 1957. Ing. ekonomie, manažer cestovního ruchu, autor turistických průvodců a fotografických publikací o Českosaském Švýcarsku.
Více od autora
Jiří Raichl (5)
Prozaik, básník, ochotnický dramatik a režisér. Stvořitel nakladatelství TOFANA, v němž dosud vydal tiskem dva tituly, oba v roce 2018: román Poblíž nebe a povídkovou sbírku Zítra už bylo. Žánrové vymezení jeho tvorby by se dalo definovat asi takhle: humor, napětí, tajemno, někdy i romantika ... přeloženo do češtiny: svižný, čtivý vypravěčský styl, jehož cílem je čtenáře v první řadě pobavit, napnout a ponořit do tůně záhadného tajemna. Na dně tohoto chytlavého koktejlu pak číhají ony plíživě neodbytné hlubší myšlenky a úvahy, připraveny zakousnout se a nepustit ... Knihy Jiřího Raichla lze "načuchnout" a případně zakoupit na e-shopu nakladatelství TOFANA: www.pribehy.eu
Více od autora
Jiří R. Haager (2)
Dlouholetý ředitel Botanické zahrady v Teplicích Jiří Haager, uznávaný odborník na botaniku a autor 12 popularizačních knih. Od jeho dětství bylo zcela jasné, že nic jiného než biologii snad ani dělat nemůže. Na přírodovědecké fakultě UK se sice na katedře bezobratlých živočichů věnoval ekologií lesního edafonu, ale už na první expedici do Jižní Ameriky ho natolik uchvátily epifytní rostliny , že se již přes 40 let zabývá výhradně tropickou botanikou. Ředitelem je od 1. 1. 2002, kdy vlastně byla samostatná Botanická zahrada Teplice oficiálně založena.
Více od autora
Jiří Prosecký (1)
Jiří Prosecký je český asyriolog. Vystudoval klínopis na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1973–1978 pracoval v Národní Knihovně v Praze, od roku 1978 do roku 2019 působil v Orientálním ústavu AV ČR, nejprve v oddělení knihovny, později jako vědecký pracovník oddělení Předního východu a Afriky. Od roku 1994 do roku 2002 byl zástupcem ředitele ústavu. V roce 1987 během studijního pobytu v Iráku se zúčastnil výzkumu starověkého města Sipparu na jih od dnešního Bagdádu. Autor řady časopiseckých studií a knižních publikací zabývajících se dějinami akkadské literatury, spoluautor kolektivních monografií a encyklopedií, překladatel odborných publikací zabývajících se dějinami a náboženstvím starověké Mezopotámie a Předního východu. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Prosecký
Více od autora
Jiří Přibyl (2)
Publikace v oborech Navigace, spojení, detekce a protiopatření, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Teorie a systémy řízení, Teorie informace.
Více od autora
Jiří Pecha (1)
Jiří Pecha, zvaný Peca , byl český divadelní, filmový a rozhlasový herec, autor knih pro děti a spoluautor hry Poslední leč, ze které vznikla stejnojmenná inscenace v režii Boleslava Polívky. Jeho herecká kariéra byla spojena s brněnským Divadlem Husa na provázku. Narodil se a vyrůstal v Třebíči, v místní části Borovina. Jeho otec pracoval v továrně na boty BOPO a byl redaktorem Baťových Zlínských novin. Mimo to byl i divadelní ochotník v Dramatickém kroužku Baťových zaměstnanců v Borovině. Matka, profesí zdravotní sestra, šila divadelníkům kostýmy. Dětství tak Pecha trávil v divadelním prostředí a společně s bratrem Františkem často hrával menší role a pomáhal se stavbou kulis. Ve Žďáru nad Sázavou se vyučil elektromechanikem , ačkoliv maturitu nesložil. Na popud třebíčského učitele češtiny a ochotníka Josefa Gerži se přihlásil na brněnskou JAMU, kam byl díky svému výjimečnému hereckému talentu přijat a vystudoval obor herectví u prof. Loly Skrbové a režiséra Evžena Sokolovského. Divadlu zasvětil celý život. Patřil mezi zakládající členy brněnského Divadla na provázku. V tomto divadle působil v letech 1967 až 2017. Pecha byl představitelem zejména komických charakterů a často ztvárňoval i ženské postavy. Jeho proslulou divadelní rolí byla Babička, za kterou v roce 1997 obdržel speciální Cenu Alfréda Radoka za „mužský herecký výkon v ženské roli“. Představil se však také např. v tragické roli Krále Leara. Ve filmu ztvárňoval menší postavy. Známou rolí byl loupežník Lotrando z filmu Lotrando a Zubejda . Objevil se i ve filmech Balada pro banditu nebo Pupendo a dalších. Byl dvakrát ženatý. Dcera z prvního, rozvedeného manželství se odstěhovala do Austrálie, s druhou ženou Janou měl Pecha dvě dcery. Jako čestný rodák Třebíče obdržel v roce 2017 Cenu města Třebíče. Jiří Pecha se dlouhodobě potýkal se zdravotními obtížemi, bojoval se žaludečními vředy, s rak...
Více od autora
Jiří Pavelka (3)
Narozen 28.8. 1949 v Bělotíně. Doc. PhDr., CSc., literární teoretik a kritik, zabývá se dějinami a teorií kultury, kulturní antropologií, estetikou a mediálními a kulturními studiemi.
Více od autora
Jiří Patoka (5)
ačalo to roku 1978, kdy jsem se narodil v Rakovníku. Tím byly zřejmě kostky vrženy, aniž bych to byl tušil. Po absolvování Vyšší odborné školy vodního hospodářství a ekologie ve Vodňanech jsem nastoupil jako technik do Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. Po třech letech jsem zběhl ke komerci, několik let jsem prodával zvířata v několika prodejnách s chovatelskými potřebami a nakonec jsem zakotvil ve velkoobchodu s importovanými vodními organismy a začal se věnovat chovu desetinohých korýšů, především raků. Podařilo se mi shromáždit kolekci devatenácti druhů raků pocházejících ze Severní a střední Ameriky a především z Austrálie a Papuy-Nové Guiney. Devět druhů jsem úspěšně rozmnožil a odchoval. Opustil jsem komerční sektor a v letech 2008-2012 jsem opět působil ve VÚV, T.G.M., v.v.i. V roce 2011 jsem dokončil magisterské studium na České zemědělské univerzitě v Praze. V současné době jsem interním doktorandem a technikem na Katedře zoologie a rybářství na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na ČZU a nadále se věnuji studiu ekologie a etologie raků.
Více od autora
Jiří Pala (3)
Jiří Pála je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Baník Ostrava. Nastoupil v 5 ligových utkáních. Gól v lize nedal. Ve druhé nejvyšší soutěži hrál za VOKD Poruba.
Více od autora
Jiří Oulík (2)
Jiří Oulík je právník, textař a humorista. Psal písňové texty pro Olympic a Michala Prokopa i do filmů a seriálů pro děti. Je autorem několika právních příruček a básnických sbírek Z pilnosti , Z nerozumu a Z legrace . V té poslední, ze které pocházejí uváděné texty, básnicky reflektuje jak dobu minulou, tak současnou a budoucí.
Více od autora
Jiří Netrval (2)
RNDr. Jiří Netrval vystudoval mikrobiologii na PF UK, žije v Praze a pracuje jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu antibiotik a biotransformací v Roztokách u Prahy. Píše od roku 1960, téměř výhradně sci-fi.
Více od autora
Jiří Mlčoušek (3)
Jiří Mlčoušek se narodil 25.8.1946 v Brně. Myslivost a lesařina mu byla dána do vínku po předcích. Jak sám říká, podařilo se mu vystopovat vlastní „zelené“ kořeny více než 300 let zpět do minulosti. V této rodové linii se obvykle přes další generace spojovaly různé lesnické rody a syn hajného si nacházel životní partnerku na některé jiné hájovně. Jiří Mlčoušek po vychození základní školy absolvoval maturitní vzdělávání na tehdejší Střední všeobecně vzdělávací škole, po které nastoupil na lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Po promoci v roce 1969 našel první zaměstnání na Lesním závodu Albrechtice, kde prošel funkcemi lesníka, technika polesí, vedoucího polesí a provozního inspektora lesního závodu. Ve vlastním vzdělávání pokračoval v rámci postgraduálního studia myslivosti na své původní fakultě v Brně a koncem roku 1974 nastoupil na podnikové ředitelství Severomoravských státních lesů v Krnově. Postupně vystřídal pozice provozního inspektora, vedoucího provozního inspektora a zástupce vedoucího útvaru řízení výroby. V pracovní náplni měl vždy mimo jiného také řízení myslivosti a ochranu lesů. Po vzniku státního podniku Lesy české republiky nastoupil u této organizace jako inspektor pro myslivost a ochranu lesů, později jako inspektor pro genetiku, pěstění a ochranu lesa. Od roku 1992 působí jako soudní znalec v oboru lesní hospodářství, ekonomika, myslivost, odhady škod zvěří a oceňování loveckých trofejí. V oblasti zájmové myslivosti vystřídal Jiří Mlčoušek řadu funkcí na okresní i místní úrovni. Byl členem předsednictva Českého mysliveckého svazu v Bruntále, předsedou myslivecké komise, na místní úrovni předsedou MS a mysliveckým hospodářem. Posledně jmenovanou funkci vykonává dodnes. Více než deset let Jiří Mlčoušek působil jako lektor a zkušební komisař ČMMJ. Jeho dlouholetá práce byla po zásluze odměněna udělením všech tří stupňů vyznamenání Za zásluhy o myslivost a posléze i Věrnostní medailí ČMMJ. Do literatury vstoupil Jiří Mlčoušek jako au...
Více od autora
Jiří Matoušek (5)
Jiří Matoušek byl český matematik a informatik, který se věnoval problémům v diskrétní matematice, teoretické informatice, optimalizaci a topologii. Byl žákem matematika Miroslava Katětova. Od roku 1986 až do své smrti učil na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, jakožto člen Katedry aplikované matematiky. V roce 2000 se zde stal profesorem. Byl rovněž profesorem na Eidgenössische Technische Hochschule Zürich. V roce 1996 získal cenu Evropské matematické společnosti. Byl členem Učené společnosti České republiky a Academie Europaea. Byl signatářem výzvy The Cost of Knowledge, která protestovala proti byznysovým praktikám v odborných časopisech a vyzývala k otevřenému přístupu k vědeckým informacím. Byl jedním z nejcitovanějších českých matematiků a informatiků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jiří Matoušek na anglické Wikipedii.
Více od autora
Jiří Malenovský (4)
Narozen 15.7.1950 v Kroměříži. Doc., JUDr.,CSc., práce z oboru mezinárodního a veřejného práva.
Více od autora