Všichni Autoři a témata

Ju-čŏng Čŏng (2)

Jihokorejská spisovatelka psychologických thrillerů. Původním povoláním zdravotní sestra.

jr. (5)

József S Nyírő (3)

Jozef Tatár (4)

Jozef Špaček (5)

Narozen 8.10.1950 ve Skalici. Slovenský prozaik, literární kritik a středoškolský profesor, autor učebnic literatury pro střední školy.

Józef Skrzek (2)

Józef Skrzek je známý polský multiinstrumentalista, skladatel a zpěvák, známý především jako spoluzakladatel a lídr progresivní rockové skupiny SBB . Skrzek se narodil 2. července 1948 v polském městě Siemianowice Śląskie a jeho hudební kariéra trvá několik desetiletí od počátku 70. let. Byl významnou osobností polské rockové a progresivní hudební scény. Jeho virtuozita se projevuje ve zběhlé hře na klavír, basovou kytaru, harmoniku a syntezátory.

Jozef Rudinský (1)

Slovenský právník, teolog, vydavatel a redaktor, žil v Kanadě a v USA, též autor publikace o vztahu Slováků k Masarykovi.

Jozef Rovenský (5)

Prof., MUDr., DrSc., revmatolog, publikace z oboru.

Jozef Kúdela (1)

Jozef Kollár (5)

Narodil sa 15. októbra 1960 v Trnave. Vyštudoval žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. V rokoch 1991 – 1992 pôsobil ako reportér mládežníckeho týždenníka Kamarát, od roku 1992 pracuje ako reportér v denníku Nový čas. Žije v Bratislave. Diela: Nedorozumenie , Medený vlas , Bol som tá smrť, ktorá stála pri dverách a zvonila , Žena v koberci , Musíme to prežiť Mestečko pod lopúchom , Nájdi si ma, vymaľuj a dobásni , Srdce čiernej labute , Ponpia a Piapon Barnabáš sa dotkol neba – Príbehy iných ľudí , Meky , Samorast – Môj život s džezom , Homošapiens

Jozef Huka (5)

Autor knih a učebnic o hydromechanice a mechanické technologii.

Jozef Gregor-Tajovský (4)

Jozef Gregor Tajovský ; byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik a básník. Narodil se v početné rodině řemeslníka, ale své dětství strávil u dědečka. Vzdělání získal v rodném Tajově, později v Banské Bystrici a na učitelském ústavu v Kláštore pod Znievem. Pracoval jako učitel na různých místech Slovenska. Vystřídal mnoho učitelských míst, protože se většinou neshodl s vrchností, ať už církevní nebo státní, pro své národní přesvědčení. Nakonec odešel znovu studovat, tentokrát do Prahy na obchodní akademii, kde jeho studium finančně podporovala Českoslovanská jednota. Po studiu nastoupil do Vesnické lidové banky, později do Tatrabanky, ale současně pracoval i ve slovenských Lidových novinách. V roce 1907 se oženil s Hanou Lilgovou, která se stala v literárním světě známou pod jménem po manželovi jako Hana Gregorová. Tajovský se v roce 1912 stal tajemníkem Slovenské národní strany v Martině, ale v období 1. světové války se stal redaktorem Národného hlásnika. V roce 1915 byl povolán k vojsku a odvelen na ruskou frontu, ale zběhl do ruského zajetí. Po válce se vrátil do Martina, v roce 1925 byl penzionován. Vrátil se do Bratislavy, kde žil a tvořil až do smrti. Spolu s manželkou se stal podporovatelem chudých začínajících autorů. Pochován je v Tajově. Velká část života prozaika a dramatika Jozefa Gregora Tajovského je spojená s rodným Tajovem, s Banskou Bystricou a s obcemi v jejím okolí: Pohorelá, Lopej, Horná Lehota, Podlavice. Citově přilnul zejména k Tajovu, ke kterému se vracel po celý život. V Banské Bystrici navštěvoval měšťanskou školu. Zde se započalo jeho národní uvědomění, v tomto městě vedl v roce 1891 prvomájovou demonstraci banskobystrických proletářů. Do tohoto města sa vrátil jako absolvent učitelského ústavu v Kláštore pod Znievem, aby zde učil krát...

Jozef Drachovský (1)

Jozef Čekovský (4)

Doc. Ing. CSc., slovenský strojní inženýr, autor publikací z oboru strojírenství.

Jozef Bednár (3)

Slovenský autor publikací z oblasti mechanických vlastností materiálů, zaměřený na pružnost.

Joyce van den Goor (1)

Joy Parkinson (2)

Filoložka, učebnice lékařské angličtiny.

Journey (4)

Journey je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1973 v San Franciscu. Skupina prošla několika fázemi; největší komerční úspěch zaznamenala v letech 1978-1987, kdy byl jejím zpěvákem Steve Perry. V tomto období skupina vydala řadu hitů, včetně písně "Don't Stop Believin'", která se stala nejprodávanější skladbou v historii iTunes mezi skladbami, které nebyly vydány v 21. století. Obzvláště úspěšné bylo jejich album "Escape" vydané v roce 1981, na kterém se objevily známé skladby jako "Open Arms", "Who's Crying Now" a výše zmíněná "Don't Stop Believin'". Zvuk kapely se vyznačuje směsí rocku, jazzu a popu s důrazem na melodické prvky a silné vokály.

Josie Silver (4)

Britská spisovatelka.

Joshua Harris (4)

Joshua Harris je americký bývalý protestantský pastor a spisovatel, autor bestsellerů S nikým nechodím a nejsem cvok, Ani ň a My dva spolu. V letech 2004–2015 byl vedoucím pastorem megasboru Covenant Life Church v Gaithersburgu v Marylandu. V roce 2018 veřejně, prostřednictvím sociálních sítí, deklaroval významnou revizi svých dosavadních názorů týkajících se sexuality; následujícího roku se rozešel se svou manželkou a oznámil, že odpadl od křesťanské víry. Joshua Harris se narodil jako první ze sedmi dětí Gregga a Sono Harrisových, průkopníků křesťanského domácího vzdělávání v USA. S manželkou Shannon má tři děti.

Joshua Dalzelle (5)

Americký spisovatel sci-fi románů, letecký inženýr.

Josh Malerman (4)

JOSH MALERMAN je velký fanoušek hororové literatury. Nejprve psal básně a povídky, ale opravdovou kariéru zahájil až textováním písní. Působí jako zpěvák a frontman nezávislé rockové kapely The High Strung. Žije ve Ferndale v Michiganu.

Joseph-Émile Muller (2)

Francouzský kunsthistorik, autor monografií o výtvarném umění.

Joseph P Farrell (2)

Americký teolog a autor publikací z alternativní historie.

Joseph O'Connor (3)

Irský spisovatel.

Joseph Mercola (4)

Americký lékař, zabývá se alternativní medicínou.

Joseph Martos (2)

Religionista.

Joseph Janish (2)

Příručky o psech.

Joseph E Stiglitz (4)

Americký ekonom, profesor Columbijské univerzity. Je nositelem Medaile Johna Batese Clarka a Nobelovy ceny za ekonomii . Zastával funkci viceprezidenta a hlavního ekonoma Světové banky. Zabývá se zejména problematikou ekonomického rozvoje a globalizačních procesů ve světové ekonomice. V širším povědomí je znám jako kritik činnosti mezinárodních institucí a liberálních ekonomů . Ekonomům a politikům v České republice a ostatních tranzitivních ekonomikách je znám jako kritik "šokové terapie" transformace ekonomiky a metody kupónové privatizace. V roce 2000 zakládá při Columbijské univerzitě Iniciativu pro politický dialog , think tank zaměřený na otázky mezinárodního rozvoje. Stiglitz bývá nejčastěji řazen k ekonomické škole tzv. "nových keynesiánců," navazujících na ekonomickou teorii a závěry J. M. Keynese, prosazujícího státní zásahy do ekonomiky, zejména prostřednictvím fiskálních stimulů. Cílené státní zásahy do ekonomiky podle Stiglitze přinášejí v řadě oblastí efektivnější výsledky, než jakých by bylo dosaženo samovolným působením neregulovaných tržních mechanismů . Často pracuje s teorií existence tzv. asymetrických informací, příčiny nezaměstnanosti dle něj tkví v problematice tzv. efektivních mezd, což, spolu s Carlem Saphirem, osvětluje v tzv. Saphirově-Stiglitzově modelu.

Josefa Vejrychová (2)

Josefa Vejrychová-Dapeciová, v matrice Josepha Dapecy byla moravská spisovatelka, básnířka a překladatelka. Její matka Josepha Dapecy ji měla za svobodna, stejně tak jako bratra Vincence. V 19 letech se Josefa provdala za Rudolfa Vejrycha, železničního úředníka. Měla s ním tři děti: Karla Vejrycha, pianistu a hudebního pedagoga, Elu Švabinskou-Vejrychovou, první manželku Maxe Švabinského a Rudolfa Vejrycha, akademického malíře. Svou literární tvorbu začala básněmi, pokračovala překlady povídek z italštiny a nakonec ve svých povídkách vylíčila život vesničanů. Své práce otiskovala v Lidových novinách, Ženských novinách, Moravských novinách, Východočeském republikánu a Úsvitu.

Josef Zdeněk Raušar (4)

Narozen 4. 1. 1862 v Budislavicích, zemřel 22. 7. 1947 v Pardubicích. Inženýr, cukrovarský chemik, publicista, autor cestopisů, propagátor česko-srbských styků, překladatel ze srbštiny a do ní. Podrobněji viz Josef Páta: J. Z. Raušar 1862–1932. Československo-jihoslovanská revue 2, 1931–1932, č. 5.

Josef Žalud (2)

Narozen 12.3.1850 ve Stádlci u Tábora,. zemřel 12.3.1923 v Praze. JUDr., advokát, publikace z oboru práva, učebnice izraelského náboženství, překlady z němčiny a maďarštiny.

Josef Vydra (4)

Josef Vydra byl pražský taneční mistr, hudební skladatel a amatérský vzduchoplavec. Nejpozději od 70. let 19. století pořádal taneční kurzy a komponoval pro ně vlastní skladby. Roku 1877 podnikl několik krátkých letů balónem, čímž se stal prvním českým pilotem. Narodil se 18. března 1836 na Starém Městě pražském jako syn malíře pokojů. Rovněž se tomuto řemeslu vyučil a věnoval se mu nejméně do začátku 70. let 19. století. Roku 1871 byl jako malíř přijat za člena Umělecké besedy. V dalších letech byl ale už uváděn jako taneční mistr. V letech 1874 a 1875 několikrát navštívili Prahu francouzští akrobaté Henri Beudet a B. Sivel. Pokaždé se vznesli balónem z Rajské zahrady a během letu předváděli početnému nadšenému obecenstvu cvičení na hrazdě. Jejich vystoupení měla velký ohlas a mnoho lidí se je pokoušelo napodobovat vypouštěním podomácku vyráběných balónů. Beudetovy lety inspirovaly i tanečního mistra Vydru. 14. července 1877 oznámil denní tisk, že od neděle za týden uskuteční Vydra odvážný let ještě větším balónem z nuselské zámecké zahrady, ale termín bylo nakonec nutné posunout. 8. srpna na zkoušku vzlétl z nuselské zahrady a asi po deseti minutách bez problému přistál u letohrádku pana Bělského. První let pro publikum proběhl 11. srpna. Na dvoře nuselského pivovaru byla postavena kamna, v nichž se topilo slámou a horký kouř byl vháněn do balónu, nataženého nad nimi. Asi za deset minut byl balón naplněn a za přítomnosti tří set diváků v zahradě a dalších na okolních návrších se po menších komplikacích vznesl a s Vydrou mířil směrem k Vyšehradu. Asi po pěti minutách začal prudce klesat a dopadl na záhon celeru v zahradě blázince na Slupi. Vydra se nezranil, ale balón se při pádu protrhl. O další let se pokusil hned následujícího dne, 12. srpna. Díry z předchozího pádu se mu ale nepodařilo dobře utěsnit a balón nevzlétl. Platící diváky ale zčást...

Josef Vrchovecký (4)

Narozen 1879 v Zábřehu, zemřel 29.12.1960 v Hrabini. ThDr., katolický kněz, náboženské práce.

Josef Vogel (1)

Autor publikací z oboru výpočetní techniky, práce zaměřené na programování.

Josef Vlášek (3)

Narozen 27.7.1958 v Praze. Redaktor v rozhlasu, novelista, práce o tenise, knihy pro děti a mládež.

Josef Veselý (4)

Narozen 28. 7. 1929 ve Zlámance , zemřel 5. 2. 2010. Mons., teolog, básník. Nositel Ceny Petra Bezruče .

Josef Vávra (5)

Narozen 1.12.1838 v Praze, zemřel 10.1.1912 tamtéž. Středoškolský profesor v Praze, historik. Práce v oboru historie, geografie a literární vědy.

Josef Valenta (5)

Narozen 29. 7. 1954 v Brandýse nad Labem. Doc., PhDr., CSc., činný na katedře pedagogiky FF UK a katedře výchovné dramatiky DAMU, vysokoškolský pedagog, divadelní teoretik a praktik. Práce z oboru psychologie dramatické výchovy, scénologie každodenního chování, vzdělávání dospělých, didaktiky osobnosti a sociální pedagogiky.

Josef Vacarda (1)

Josef Tyl (5)

Příručka pro řidiče.

Josef Tůma (4)

Josef Tůma byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Povoláním byl podle údajů z roku 1930 tajemníkem dřevoprůmyslu a místopředsedou odborového sdružení Československá obec dělnická v Praze. Po parlamentních volbách v roce 1929 získal za Československou stranu národně socialistickou poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1930 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Otakar Svoboda.

Josef Svojanovský (2)

Autor publikace o zahradnictví.

Josef Svatopluk Matějka (4)

Narozen 8.12.1924 v Praze, zemřel 30.3.1999 v Brně. Spisovatel, publicista a psycholog.

Josef Sula (3)

Narozen 11.6.1909 v Praze, zemřel 25.3.1973 v Olomouci. RNDr., profesor botaniky, publikace z oboru.

Josef Stanislaus Albach (5)

Rakouský kazatel.

Josef Staněk (2)

Narozen 29.12.1926 v Bohumilicích u Vimperka. Knihkupec, autor knih o pivu a vínu.

Josef Soukal (5)

Narozen 1.11.1852 v Předměstí u Proseče, zemřel 5.6.1928 v Tišnově. Pedagog, spoluzakladatel časopisu Národ a škola, básník a beletrista pro děti a mládež, překladatel z francouzštiny a ze slovanských jazyků, biografie J. Uhra.

Josef Šmidrkal (3)

Narozen 26.11.1929 v Dolní Branné, zemřel 21.8.1999. Docent katedry mapování a kartografie Stavební fakulty ČVUT v Praze.Práce z oboru fotogrammetrie.

Josef Slowík (4)

Narozen 1973 ve Vlašimi. PhDr., Ph.D., speciální pedagog, práce z oboru, též autor počítačových příruček.

Josef Škrábek (5)

Josef Škrábek žil před válkou ve Valči a v Karlových Varech, za války v Praze. Po válce se navrátil do Valče, vystudoval obchodní akademii v Karlových Varech a v letech 1948–1952 navštěvoval VŠPHV. Roku 1958 byl odsouzen za spolčení k velezradě na 7 let; propuštěn na amnestii v květnu 1960. V letech 1968–1969 působil jako redaktor časopisu Obroda. Autorská činnost: fejetony, eseje, povídky, ekonomické a politické úvahy.

Josef Skála (3)

PhDr. CSc., práce o mezinárodních a mediálních otázkách, politické překlady z ruštiny.

Josef Šimek (3)

Narozen 8. 10. 1929 ve Studenci , zemřel 28. 2. 2016. MUDr., DrSc., profesor fyziologie.

Josef Šíma (2)

Josef Šimánek byl český básník, prozaik, dramatik a člen společnosti Universalia. Dětství a mládí strávil na Jindřichohradecku, jehož magická krajina se mu stala trvalou inspirací. Studoval gymnázium v Jindřichově Hradci, pak světovou literaturu a moderní filologii na Karlo–Ferdinandově universitě v Praze . Začínal jako typický dekadentní básník. Patřil do okruhu České moderny. Ve svých textech se často věnoval okultním a mystickým tématům, lze jej považovat za jednoho z průkopníků české sci-fi literatury. Náměty si s oblibou vybíral z období antiky. Pracoval jako tajemník Českého Zemského Svazu cizineckého a odborný rada v knihovně ministerstva zemědělství. Redigoval Pokrokovou revui , Knihovnu západních literatur , Knihovnu pro filosofii, umění a život , Zrcadlo, satirickou přílohu časopisu Samostatnost , časopis Týden světem , Nový obzor a další. Od roku 1918 pracoval v Zemské komisi pro péči o mládež, v letech 1924–49 byl vedoucím knihovny Pozemkového úřadu. Byl také generálním sekretářem Svazu skautů. Jeho přáteli byli grafik Josef Váchal, překladatel a autor mystické literatury Karel Weinfurter, básník Jaromír Borecký, psychiatr Vladimír Vondráček, manželé filosof Vladimír Hoppe a výtvarnice Marie Hoppeová–Teinitzerová, a především básník Jaroslav Vrchlický . Spřátelil se také s operní pěvkyní Emou Destinnovou a navštěvoval ji v zámečku Stráž nad Nežárkou. Destinnová si jeho knihy oblíbila a vozila si je s sebou na své koncertní cesty.

Josef Růžička (1)

Narozen 1947. Autor publikací z oboru kynologie.

Josef Říman (2)

Josef Říman byl český a československý lékař, biochemik, molekulární biolog, genetik, předseda Československé akademie věd, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1955 získal titul kandidát věd, roku 1967 docent lékařské chemie a biochemie a roku 1982 profesor biochemie. K roku 1986 se profesně uvádí jako předseda Československé akademie věd. Od roku 1973 v ní působil jako člen-korespondent, od roku 1977 jako akademik. Působil jako profesor na Univerzitě Karlově, přednášel na Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 1975 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky ČSAV. V ČSAV zastával v letech 1978–1980 post vědeckého sekretáře, v letech 1981–1985 místopředsedy a od roku 1986 předsedy ČSAV. V roce 1969 a znovu roku 1978 se stal laureátem státní ceny Klementa Gottwalda. V roce 1979 mu byla udělena Státní cena SSSR a roku 1983 Řád práce. V roce 2017 vyšly jeho paměti. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru KSČ, XVII. sjezd KSČ ho zvolil členem ÚV KSČ. Ve volbách roku 1986 zasedl za KSČ do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do prosince 1989, kdy rezignoval na svůj mandát v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci. Ve vědeckých kruzích byl znám především jako průkopník studia onkogenních virů a molekulárních mechanismů základních buněčných genetických procesů. V těchto oborech se se svými spolupracovníky kolem roku 1970 pohyboval na světové špičce a měl blízko k tematice, která byla později odměněna Nobelovou cenou. V roce 1991 skončil ve funkci ředitele ústavu, odešel zpět do laboratoře a tam ještě 15 let spolu s jedinou laborantkou pracoval na výzkumu nádorových buněk – za toto období napsal 12 dobrých vědeckých publikací....

Josef Rejlek (4)

Narozen 28.6.1888 v Čekanicích u Tábora, zemřel28.1. 1958 v Berouně. Středoškolský profesor, překladatel z francouzštiny.

Josef Přibyl (3)

Prof., Ing., DrSc., zemědělský inženýr, výzkumný pracovník, vysokoškolský pedagog, práce z oboru šlechění hospodářských zvířat.

Josef Pešák (2)

Narozen 21. 5. 1942 v Olomouci. Prof. RNDr. CSc., odborník na koktavost a vady řeči, pracovník Ústavu lékařské biofyziky. Věnuje se folkloru Slovácka, scenárista a režisér folklorních pořadů, autor publikace o souborech Lúčka a Olšava.

Josef Pavlovský (2)

Narozen roku 1939, zemřel 1994. Ing., projektant, spoluautor průmyslových vzorů saun, publikace z oboru.