Výpis všech autorů

Toshikazu Kawaguchi

Japonský divadelní scenárista a režisér, spisovatel a vedoucí divadelní skupiny 1110 Produce.

Tereza Kadečková

Narozena v roce 1993 v Hradci Králové. Autorka povídek a komiksových scénářů. Na internetu působí pod jménem Kadet.

Robert Kalivoda

Robert Kalivoda byl český filozof a historik. V roce 1942 maturoval na klasickém gymnáziu, v roce 1943 absolvoval kurz na Obchodní akademii. Koncem války patřil ke skupině Spořilovští surrealisté. V letech 1945 až 1949 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1948 do roku 1950 byl středoškolským profesorem, od roku 1950 do roku 1953 byl zaměstnán na Ministerstvu školství. Od roku 1954 do roku 1970 vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV, kde byli jeho kolegy Květoslav Chvatík, Josef Zumr a Karel Kosík. V letech 1970 až 1974 vědecký pracovník Pedagogického ústavu ČSAV. V roce 1974 byl z politických důvodů předčasně penzionován a až do své smrti veřejně nevystupoval.

Renée Kayser

Autorka příručky pro skauty.

Pamela Kavanagh

Pamela Kavanagh se narodila v Chesteru. Vystudovala učitelství a působila jako učitelka na základní škole. V roce 1990 se přestěhovala do Walesu a začala se živit psaním. Roku 2008 získala ocenění Authors Christmas Award za knihu The Touchstone. V současné době žije v jižním Cheshiru.

Ota Kars

Ota Kars je český spisovatel a básník, autor úspěšných prozaických i básnických knih, držitel Magnesie Litera – Kosmas Ceny čtenářů za rok 2018. Býval přezdíván Iggy Pop české poezie. Sám se označuje za samozvaného veršotepce a prozorytce. Narodil se v Praze v porodnici na Štvanici. Absolvoval základní školu a nedokončil gymnázium v Nuslích. Za komunismu pracoval na vlakové překládce Nádraží Střed v Praze, jako závozník v Brně a také jako nekvalifikovaný učitel na základní škole na druhém stupni. Ota Kars je bývalý performer v rámci různých aktivit v akčním básnickém seskupení Ota Kars und Karpeles a organizátor a aktivní účastník akcí Poetické Oko, HuLiDi a festivalu Kadeřábek. Nyní opět žije a někdy píše v bytě na Letný, stejně jako dříve ve Strašnicích, Nuslích, v Líšni, Karlíně, Velvarech, Roudnici, Teplicích, Berlíně, Dejvicích, New Yorku a na Břevnově. Ve svém textu, básni Ro_zmlácená krajina napsané v roce 2007, která vyšla ve sbírce Má láska je kurva, píše o svém životě, rodině a vztahu k malíři Georgesu Karsovi. Obdržel několik ocenění za biografickou knihu o filmování a celém životě Tomáše Holého Jmenuju se Tomáš. Např. Magnesia Litera – Kosmas Cenu čtenářů a ocenění Český Bestseller . Trojsbírka Smrtelná hodina, Patetická utrpení lásky, Obscénní pohyby básní byla Knihou týdne časopisu Týden .

Nobuaki Kanazawa

Japonský scenárista, informatik, autor online románu, manga komiksů a her pro mobilní telefony.

Miroslav Kala

Narozen 30. 4. 1958. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie a neurochirurgie, též spisovatel, beletrista.

Kateřina Karolová

Kateřina Karolová se narodila v roce 1981 ve Zlíně. Vystudovala lékařskou fakultu v Praze a hned po promoci nastoupila na dětské oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně coby pediatr. V roce 2011, po třech letech praxe v české nemocnici, kývla na nabídku pracovního místa v Německu. O svých zkušenostech psala domů, rodině a známým a následně se rozhodla dopisy zveřejnit formou blogů. Vznikla tak série nazvaná „Já, Doktorin“, za kterou od čtenářů iDnes získala titul „Blogerka roku“ v kategorii Nováček. Úspěšné blogy vyšly následně jako její první knížka. Po návratu z Německa se usadila na Valašských pasekách a spolu s manželem se pustili do stavby rodinného domku na samotě. Během prvního těhotenství se stala součástí dokumentu České televize Čtyři v tom 3, který se týká mateřství a rodičovství. V rozmezí tří let porodila postupně tři děti - Matěje, Jonáše a Filipa. Čtenáři časopisu ONA-Dnes ji v roce 2018 zvolili ženou roku. V roce 2020 vychází její románový debut nazvaný Zítřek ti nikdo neslíbil.

Josef Káninský

Novinář, absolvent Fakulty žurnalistiky UK, začínal ve sportovních časopisech, v současné době je vedoucím editorem deníku Sport. Je autorem nebo spoluautorem publikací o sportu.

Josef Káďa Kadeřábek

Narozen 1954. Motocyklový nadšenec, organizátor motocyklových akcí a motorkářských srazů, též charitativních akcí pomáhajících nemocným se svalovou dystrofií, autor motocylového průvodce.

Jon Kabat-Zinn

Jon Kabat-Zinn je emeritním profesorem medicíny a jednou z klíčových osobností v USA, která zpopularizovala pojem mindfulness . Je zakladatelem Kliniky pro snižování stresu a Centra pro mindfulness v medicíně, zdravotní péči a společnosti na Massachusettské univerzitě. V roce 1979 vytvořil program proti snižování stresu MBSR . Je autorem celé řady vědeckých prací na téma klinické aplikace všímavosti v medicíně a ve zdravotnictví. O všímavosti píše rovněž praktické knihy pro širokou veřejnost. Dvě jeho publikace vyšly také v češtině. Kabat-Zinn se narodil v roce 1944 v New Yorku jako nejstarší ze tří dětí. Jeho otcem byl vědec Elvin Kabat, jeho matka Sally Kabat byla malířka. V roce 1964 vystudoval Haverford College a v roce 1971 získal titul Ph.D. v molekulární biologii. Jeho školitelem byl Salvador Luria, laureát Nobelovy ceny v medicíně. S meditací se poprvé seznámil při setkání s Philipem Kapleau, učitelem zen buddhismu. Vystudoval Insight Meditation Society, kde také občasně učil. Roku 1979 založil Kliniku snižování stresu. Kabat-Zinn zde vyvinul program Snižování stresu pomocí všímavosti , který využívá funkční prvky buddhistické meditace a jógy pro léčbu chronického stresu, bolesti, úzkosti a dalších psychosomatických obtíží. Program MBSR dnes využívá přes 720 zdravotnických zařízení po celém světě. MBSR vyučuje po celém světě s cílem pomáhat lidem zvládat stres, deprese, úzkosti, bolest a psychosomatická onemocnění. Program MBSR je nabízen v nemocnicích a dalších zdravotnických centrech. Prošlo jím přes 20 000 pacientů a dnes je považován za excelentní příklad praxe psychosomatické a také tzv. participativní medicíny, kdy se pacient spolu s lékaři aktivně podílí na prevenci nemocí a zlepšování svého zdraví. Jon Kabat-Zinn je autorem řady publikací. Mezi jinými to je „Full...

Jiří Kajínek

Jiří Kajínek je český recidivista a televizní celebrita. V roce 1998 byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu odnětí svobody. Z vězení se mu podařilo několikrát uprchnout. Jeho případ se stal všeobecně známým, byl podle něho natočen film Kajínek a probíhala veřejná diskuse, zda byl odsouzen právem. Dne 23. května 2017 mu prezident republiky Miloš Zeman udělil milost, což vedlo k jeho propuštění na svobodu. Kajínek měl první problémy se zákonem pro majetkovou trestnou činnost už jako nezletilý v roce 1974. Ve vězení byl poprvé v roce 1982 za vloupání do chat. V roce 1985 byl opět odsouzen za bytové krádeže, nedovolené ozbrojování a útok na veřejného činitele, protože při zatýkání zranil pěstmi dva policisty a třetího shodil ze schodů. V únoru roku 1990 byl propuštěn, nikoli na amnestii, kterou vyhlásil prezident Václav Havel, ale na vyhovění žádosti o prominutí zbytku trestu. V témže roce však byl znovu odsouzen, tentokrát na 11 let, za loupežné přepadení policistů se zbraní v ruce a krádež jejich vozu. Dne 23. června 1998 byl Krajským soudem v Plzni odsouzen k doživotnímu trestu odnětí svobody pro trestný čin vraždy a další podle v médiích opakovaného slovního spojení „méně závažné trestné činy“, ve skutečnosti např. podle usnesení NS z 19. září 2001 nedovolené ozbrojování extrémně velkým množstvím zbraní – samopalů, pistolí i s tlumiči, brokovnice a velkého množství nábojů i prázdných zásobníků. Trestného činu vraždy se dle rozsudku dopustil tím, že v zatáčkách pod plzeňskou věznicí Bory dne 30. května 1993 kolem 20.00 hod. zastřelil nejméně 12 výstřely plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše , kteří cestovali v osobním automobilu Mazda. Těžce zraněn byl i další Jandův osobní strážce Vojtěch Pokoš , který však díky rychlému lékařskému zákroku útok přežil a později se stal hlavním svěd...

Jana Kalová

Narozena 1965. RNDr., Ing., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, autorka publikací z oboru termomechanika, mechanika tekutin, matematika, matematické inženýrství a matematické modelování.

Jan Kašpar

Narozen 9.5.1950 v Praze. Redaktor, spisovatel, překladatel poezie ze španělštiny, reportáže ze Španělska a Nikaragui, básník, autor písňových textů.

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Jan Kaňka

KAŇKA, Jan . Vystudoval češtinu a němčinu na filozofické fakul- tě UK v Praze. Po absolutoriu učil na Československé obchodní akademii v Praze. Autor řady jazykových učebnic a příruček. Metodologicky v nich uplatňoval hledisko funkční.

Ján Kalinčiak

Ján Kalinčiak byl slovenský spisovatel a básník. Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se setkal s M. M. Hodžou. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině. Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny. Základními náměty jeho raných prací je slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ. Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Já...

Jan Kadlec

Student historie na FF UK v Praze. Publicista od roku 2004 působí v časopise Mladý svět.

Irena Kačírková

Helena Kadečková

Helena Kadečková byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku. Po maturitě na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou. Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura . Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika . Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu , Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje . V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, islandského Sokolího řádu, norské královské medaile Sv. Olava a norského královského Řádu sv. Olava.

H Karlacj

Frigyes Karinthy

Frigyes Karinthy byl maďarský spisovatel, novinář, dramatik a překladatel. Karinthy začal psát velmi brzy, už v patnácti letech mu v populárním časopise Magyar Képes Világ vycházel na pokračování román Svatební cesta do středu Země. Po absolvování gymnázia v Budapešti nějaký čas zkoušel studovat na univerzitě různé obory , ale nakonec dal přednost novinářské a spisovatelské dráze. Po zbytek svého života byl úzce spjat s literárním časopisem Nyugat , v němž publikoval své básně a povídky. Jestliže před první světovou válkou byl znám především jako humorista, karikující své kolegy spisovatele, mnohá jeho další díla jsou hořkou satirou na válečné hrůzy; Karinthy ve své době patřil k nejpřednějším kritikům války i poválečné společnosti. Jeho povídky často spadají do žánru utopie až science fiction, v tomto směru mají velmi blízko k tvorbě jeho současníka Karla Čapka. Karinthyho povídky vyhrocují běžné situace do absurdity, mnoha jeho díly prosvítá obdiv k úspěchům vědy a víra v racionální uspořádání budoucího světa. Operace mozkového nádoru, kterou podstoupil ve Stockholmu v roce 1936, byla částečně úspěšná, nakonec však této nemoci podlehl. Frigyes Karinthy mj. přeložil do maďarštiny populární příhody Medvídka Pú. Jako první v jedné ze svých povídek přišel s myšlenkou šesti stupňů odloučení, podle níž jsou prostřednictvím řetězu pouhých několika známých propojeni všichni lidé na Zemi . Jeho syn, Ferenc Karinthy , patřil též k předním maďarským spisovatelům 20. století.

František Kameníček

Narozen 7.12.1856 v Chvalkovicích u Bučovic, zemřel 23.3.1930 v Praze. PhDr., profesor kulturních dějin, literatura z oboru historie.

František Kadleček

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

Eva Kašparová

Vystudovala filozofickou fakultu, obor němčina. Dosáhla titulu doktorka filozofie. Napsala několik brožur a učebnic o němčině.

Eva Kamínková

Eva Kamínková, roz. Procházková, křtěná Eva Josefa Rudolfa byla česká klasická filoložka se zaměřením na latinskou medievistiku a profesorka dějin antického starověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Narodila se v Holešovicích do rodiny úředníka pojišťovny Hynka Procházky a jeho ženy Karolíny roz. Horákové. V letech 1928-1934 studovala na filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Sestavila knihu Dílo Jana Amose Komenského, učebnice pro posluchače vysokých škol Výbor středověkých latinských textů a přeložila knihu Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků.

Erika Kadlecová

Dětství a mládí prožila v Brně, kde maturovala na klasickém gymnáziu ; do konce druhé světové války byla totálně nasazena. Ačkoli pocházela z evangelické rodiny, s církví se rozešla kvůli jejímu oportunismu ve válečném období a zapojila se do činnosti ilegální skupiny komunistické mládeže, která organizovala sociální pomoc Židům a perzekvovaným osobám. Bezprostředně po válce do komunistické strany vstoupila také oficiálně a stala se zaměstnankyní krajského výboru v Brně . V letech 1947–52 vyučovala na ústřední politické škole KSČ v Doksech , kde v letech 1951–52 rovněž vedla katedru dialektického materialismu. Zároveň vystudovala filosofii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze . V roce 1952 se stala zaměstnankyní ČSAV, avšak až do roku 1955 byla vyslána na interní aspiranturu v Akademii věd SSSR v Moskvě. Po návratu do Československa se v roce 1955 stala členkou Kabinetu pro filosofii ČSAV. Původně byla členkou oddělení vědeckého socialismu a pracovala na tématu lidově demokratický stát jako nástroj diktatury proletariátu, avšak na počátku 60. let založila oddělení teorie náboženství, jehož se stala vedoucí. V rámci tohoto oddělení vedla a zpracovala sociologický výzkum religiozity Severomoravského kraje a naplánovala několik dalších empirických šetření, která měla mezinárodní ohlas. V polovině šedesátých let se proto uvažovalo o ustavení samostatného religionistického pracoviště ČSAV, nakonec bylo oddělení teorie a sociologie náboženství včleněno do nově zřízeného Sociologického ústavu ČSAV . Kadlecová zůstala jeho vedoucí a oddělení se podílelo na dalším empirickém výzkumu religiozity mládeže v socialistických zemích ; plánovaná šetření postojů duchovenstva, role náboženství a církví v oblasti intersubjektivních vztahů a religiozity v celostátním měřítku již nebyla realizována, nebo z nich zůstalo torzo. Také sebraná data z výzkumu relig...

Dušan Kadlec

Dušan Kadlec byl český malíř žijící v Kanadě. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a na podzim 1968 emigroval do Kanady. Podle jeho amerického galeristy patřil Dušan Kadlec k nejlepším světovým umělcům tvořících mariny. V roce 2008 získal od Mystic Seaport Museum cenu Rudolfa J. Schaefera za námořní dědictví. Tato pocta je udělována výjimečnému umělci, jehož práce nejlépe dokumentuje a zachovává americké námořní dědictví. V rámci 6. světového antropologického kongresu v září 2019 v Humpolci, který se koná jedenkrát za 10 let a město Humpolec ho spoluorganizuje, mu byla udělena in memoriam pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky, která představuje pro Humpolec obdobu institutu čestného občanství města a jejím držitelem se může stát významný odborník v oboru antropologie nebo důležitá osobnost vědeckého, kulturního a společenského života.

Daniel Kaiser

Daniel Kaiser je český novinář. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Během studia pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, poté odešel do české redakce rádia BBC a v roce 2009 se vrátil do Lidových novin. V září 2013 odešel z mediální skupiny MAFRA poté, co ji koupil Andrej Babiš. V období od října do prosince 2013 psal pro týdeník Reflex. Od ledna 2014 píše pro Echo24.

Antonín Kamarýt

Práce z matematiky.

Aleš Kalina

Narozen 2. 4. 1965 v Praze. Kouč v oblasti osobního rozvoje.

Vladimír Kafka

Narozen 11. 4. 1963 v Praze, zemřel 2018 tamtéž. Malíř, spisovatel a léčitel.

Vašek Káňa

Vašek Káňa, vlastním jménem Stanislav Řáda, byl český novinář a dramatik, typický představitel socialistického realismu. Pocházel z dělnické rodiny, za první světové války byl údajně v sirotčinci a polepšovně, později se vyučil strojním zámečníkem. V době nezaměstnanosti se toulal jako tramp po Evropě. V roce 1930 vyšly jeho Dva roky v polepšovně. Pseudonym Vašek Káňa prý vymyslel redaktor Rudého večerníku Eduard Urx. V roce 1930 byl Káňa na II. mezinárodní konferenci proletářských revolučních spisovatelů v Charkově . Po návratu pracoval jako novinář v komunistickém tisku. Od roku 1938 pracoval opět v továrnách. Po válce krátce působil jako redaktor a stal se spisovatelem z povolání. Po komunistickém převratu se Káňa uplatnil především jako dramatik. Jeho veselohra Parta brusiče Karhana se stala doslova hitem. Druhá hra na podobné téma však již tak úspěšná nebyla. Káňa se proslavil jako tvůrce budovatelských dramat. Byl jedním z nejaktivnějších prorežimních komunistických redaktorů, dramatiků.

Václav Kálal

Narozen 12.1.1906 v Bernarticích u Písku. Dr. ing., profesor zemědělsko-technické školy v Táboře. Práce v oboru chovu drobného hospodářského zvířectva.

Uwe Kant

Německý spisovatel, zejména autor knih pro děti a mládež.

Tomás Katrnák

Doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., proděkan pro zahraniční vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vystudoval sociologii na MU v Brně. Zabývá se sociálními nerovnostmi, třídní analýzou, sociální a vzdělanostní mobilitou, sociální statistikou.

Tomas Kasper

Narozen 1974. PhDr., Ph.D., historik, práce z oboru dějin školství a vzdělávání, filozofie výchovy a obecné pedagogiky.

Stratis Karamanolis

Ing. - obor letectví a vesmírné lety, spisovatel, nakladatel.

Stacia Kane

Než se stala spisovatelkou vystřídala mnoho zaměstnání od psycholožky, až po barmanku a uvaděčku v kině. Kromě několika samostatných titulů je autorka série knih žánru urban fantasy pod názvem Megan Chase a pětidílný cyklus Downside. Spisovatelka je vdaná, má dvě děti a žije v Atlantě, USA.

Sheila Kaye-Smith

Sheila Kaye-Smith byla anglická spisovatelka, známá svými mnohými romány odehrávající se v pohraničí Sussexu a Kentu v anglických regionálních tradicích. Její kniha Konec domu Alard se stala bestsellerem a dala ji do popředí, byla následována dalšími úspěchy a její knihy se těší celosvětovému prodeji.

Semjon Karatov

Roman Kaliský

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Riina Kaarla

Finská výtvarnice, autorka publikace pro děti.

Reki Kawahara

Japonský spisovatel. Autor manga románů.

Philip Kaufman

Americký režisér, scenárista, producent a herec.

Petr Kaniok

Narozen 1978. Mgr., politolog. Práce z oblasti mezinárodních vztahů a evropských studií.

Petr Kadlec

Narozen 14.7.1979 v Příbrami. Modelář, regionální historik, autor publikací a článků z dějin Dobříše.

Pavel Kačer

Práce o motocyklových a automobilových závodech.

Nikolaj Ivanovič Karjakin

Ruský fyzik, autor publikace z oboru fyziky.

N. I Karjakin

Muneyuki Kaneshiro

Miroslava Kachlová

Mgr., zdravotní sestra, učitelka odborných předmětů na středních zdravotnických školách .

Miroslav Kalina

MUDr., neurolog, od 1993 primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha. Autor publikace z oblasti lékařství.

Milena Kadlecová

Michaela Kalivodová

Narozena 1. 5. 1990 v Brandýse nad Labem. Spisovatelka, autorka příspěvků do internetového časopisu Dobrá adresa.

Method Kaláb

Method Kaláb byl český grafik, ilustrátor, tiskař, typograf, tvůrce písma, odborný publicista a bibliofilský specialista. Od r. 1922 byl ředitelem Průmyslové tiskárny v Praze. Pocházel z chudých poměrů. Otec pracoval jako zemědělský dělník, matka zemřela, když mu bylo osm roků. Vyučil se sazečem a pracoval postupně v malých tiskárnách a písmolijeckých dílnách u nás i v zahraničí . Navštěvoval typografické kurzy, soustavně se vzdělával v oboru tvorby písma a knih. Po návratu do Prahy byl jmenován faktorem v tiskárně Grafia. V roce 1922 byl Ústředním spolkem čsl. průmyslu cukrovarnického pověřen úkolem vybudovat velkou knižní tiskárnu a stal se jejím ředitelem. Strojovou sazárnu vybavil jedním typem sázecích strojů-monotypy. To mu umožnilo dokonalou sazbu nejen propagačních materiálů, ale i bibliofilských tiskovin. V r. 1948 obdržel se svými spolupracovníky státní cenu za přínos české knize. Byl průkopníkem nových směrů české typografie, stal se autorem mnoha typů klasicizujících písem, snad nejznámější je jeho antikva. Dal typografickou podobu mnoha krásným knihám, spolupracoval s předními výtvarníky jako V. H. Brunnerem, Alfonsem Muchou, Františkem Kyselou, Cyrilem Boudou, Josefem Ladou, Karlem Svolinským, Maxem Švabinským a řadou dalších. V písmolijně pražské Průmyslové tiskárny byla realizována písma Slavoboje Tusara a Karla Svolinského . Kaláb se rovněž zasadil o vydání písma Oldřicha Menharta v Anglii . V letech 1908–1963 graficky upravil téměř 800 knižních titulů. Byl grafickým úpravcem a členem redakční rady časopisu Hollar. Navrhoval obálky časopisu Typografia , s nímž spolupracoval též odborně. Řada Kalábových teoretických textů, kterými usiloval propagovat grafi...

Martin Kápl

Narozen 1955. Ekonom, práce z oboru.

Margit Kaffka

Margit Kaffka byla maďarská spisovatelka, básnířka, feministka a novinářka. Její otec byl úředníkem, který zemřel mladý; dcera teprve studovala v klášterní škole. Kaffka získala v roce 1902 diplom pro učitelství a učila v Miskolci. V roce 1905 se provdala za Bruna Fröhlicha, lesního inženýra. Po pěti letech neúspěšného manželství odešli do Budapešti, kde vyučovala dalších 5 let. Rozvedla se a časem se provdala za Ervina Bauera, lékaře a biologa. Od roku 1915 se věnovala jen literární činnosti. Ona a její syn se roku 1918 stali obětí celosvětové španělské chřipky. První básně 21leté Kaffky publikoval časopis Magyar Géniusz. Byla pravidelným spolupracovníkem literárního časopisu Nyugat. Kaffka měla dvě hlavní témata: krizi zbídačené šlechty a polohy současné ženy. Jako novinářka byla vysoce ceněna. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Margit Kaffka na německé Wikipedii.

M Kabaštová