Výpis všech autorů

František Kadlec

Narozen 1950. PhDr., historik, průvodce, pedagog a popularizátor historie zaměřený na pražské památky, ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu, autor odborných publikací, turistických průvodců a knížek pro děti.

Dana Kalvodová

Dana Kalvodová byla jedním z mála evropských sinologů, kteří zaměřují svoje celoživotní úsilí na čínské a obecně asijské divadlo. Vytkla si za cíl seznámit nejen posluchače teatrologie, ale i širší veřejnost s divadelními kulturami zemí východní Asie, a prolomit tak evropocentristický pohled na světové divadlo.

Belejová Katarína

Zita Kabátová

Zita Kabátová byla česká herečka, jedna z filmových hvězd přelomu 30. a 40. let 20. století. Otec Benno Kabát byl architekt a památkář, matka Anna Natalie, rozená Masopustová, byla dcera pražského obchodníka. Otec pracoval na opravách chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně a opravách dalších malostranských staveb. Hrál ochotnicky divadlo a psal divadelní hry pro loutkové divadlo. Matka hrála jako ochotnice v Malostranské besedě. Bratrancem matky byl Josef Šváb-Malostranský – pražský kabaretiér a první český filmový herec. Od dětství ochotnicky vystupovala v divadle, vedle toho vystudovala gymnázium. Od roku 1935 byla profesionální herečkou. K filmování se dostala brzy poté, když se zúčastnila konkurzu do filmu Sextánka, a místo toho dostala roli ve snímku Světlo jeho očí. Ve druhé půli 30. let a první půli 40. let pak ztvárnila desítky filmových rolí. Vrcholný výkon podala zejména ve filmu Muži nestárnou . Po roce 1945 jí přitížilo, že dva filmy natočila německy pod jménem Maria von Buchlow ; v říjnu 1945 byla Disciplinární radou filmových pracovníků spolu s dalšími vyloučena z filmové činnosti. Zákaz trval do 1. ledna 1946, kdy byla omilostněna. Roku 1946 se vdala za Jerryho Krále, ředitele firmy Zeiss Ikon v Bombaji. Nebylo jí však uděleno vízum a Jerry v roce 1948 zemřel. Aby se uživila po dobu hereckého zákazu, pracovala ve fotoateliéru jako koloratérka a retušérka. K herecké činnosti se dočasně vrátila v 50. letech pod jménem svého bývalého manžela, jako Zita Králová. Vystupovala ve Vesnickém divadle, v Pražské estrádě nebo v Alhambře. V roce 1956 se provdala za českého sportovce, veslaře–skifaře, československého reprezentanta a olympionika z Letních olympijských her v Berlíně roku 1936 Jiřího Zavřela. Byl redaktorem sportovního prvorepublikového časopisu Star a po okupaci spolupracovníkem Veřejné osvětové služby, vedoucí redaktor měsíčn...

Zdeněk Kárník

Zdeněk Kárník byl český historik a pedagog. Narodil se v rodině východočeského obchodníka Františka Kárníka. V mládí jej ovlivnil mj. starší bratr František, předčasně zemřelý v osmatřiceti letech, asistent a později docent Vysoké školy politických a hospodářských věd , silně vlastenecky orientovaný a za války podporující protinacistický odboj. Zdeněk Kárník vystudoval Reálné gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou a od roku 1950 Fakultu společenských nauk Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze, od roku 1952 sloučené s Filozoficko-historickou fakultou Univerzity Karlovy, od roku 1954 na témže ústavu vyučoval, v roce 1965 se stal docentem moderních československých dějin. Roku 1968 se angažoval v obrodném procesu na fakultě i mimo ni, po rozpuštění tamní stranické organizace se odmítl znovu do komunistické strany přihlásit a žádat o přijetí. V roce 1969 musel z politických důvodů ukončit pedagogickou činnost na vysoké škole, o rok později byl donucen fakultu opustit; vrátit se mohl roku 1990 . 1970–90 pracoval ve Středisku státní památkové péče Středočeského kraje. Řadě dalších perzekvovaných historiků pomohl z pozice referenta k obživě zadáváním odborných úkolů pod svými či cizími jmény. Publi­koval v samizdatu nebo pod cizími jmé­ny . Působil na Univerzitě Karlově v Praze, Akademii věd České republiky a rovněž na vysokých školách v rodném regionu, Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové, Fakultě humanitních studií, později Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. V letech 1968–1969 a 1990–1992 byl členem rehabilitační komise FF UK, 1989...

Yayo Kawamura

Ilustrátorka a grafička, narozena v Německu, působí též v Japonsku.

Vilma Kadlečková

Vilma Kadlečková, vlastním jménem Vilma Klímová je česká spisovatelka science fiction a fantasy, příznivkyně fandomu. Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Je vdaná za Martina Klímu , dívčí jméno Kadlečková používá jako literární pseudonym. Má tři dcery . Po letech strávených v Brně a kratším pobytu v Anglii žije v Praze. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Poté nastoupila jako redaktorka do nakladatelství Harlequin. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 . Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací náleží k cyklu 'Legendy o argenitu'. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy , mapující budoucí historii vesmíru, který je podobný našemu, ale existuje v něm 'argenit': fiktivní nerost, sloužící jako zdroj energie lidem s psychotronickými schopnostmi. Součástí cyklu jsou například romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží a další novely a povídky. Motiv argenitu se projevuje i v prozatím nedokončené šestidílné sáze Mycelium. Autorka se věnuje také fantasy . Podílela se na projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky bez SFF motivů píše výjimečně . Aktivně se zapojovala do různých aktivit tohoto hnutí. Od ...

Uladzìmìr Sjamenavìč Karatkevìč

Běloruský spisovatel, dramatik a scénárista.

Toshikazu Kawaguchi

Japonský divadelní scenárista a režisér, spisovatel a vedoucí divadelní skupiny 1110 Produce.

Stanislav Kábele

Major, příslušník jednotek pohraniční stráže, autor publikací v oboru a knih vzpomínek.

Ryszard Kapuściński

Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....

Roman Kaliský

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Robert Kalivoda

Robert Kalivoda byl český filozof a historik. V roce 1942 maturoval na klasickém gymnáziu, v roce 1943 absolvoval kurz na Obchodní akademii. Koncem války patřil ke skupině Spořilovští surrealisté. V letech 1945 až 1949 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1948 do roku 1950 byl středoškolským profesorem, od roku 1950 do roku 1953 byl zaměstnán na Ministerstvu školství. Od roku 1954 do roku 1970 vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV, kde byli jeho kolegy Květoslav Chvatík, Josef Zumr a Karel Kosík. V letech 1970 až 1974 vědecký pracovník Pedagogického ústavu ČSAV. V roce 1974 byl z politických důvodů předčasně penzionován a až do své smrti veřejně nevystupoval.

Renata Kaminská

Narozena 3. 1. 1983 v Ostravě. Pedagožka, autorka knih pro děti předškolního a mladšího školního věku o zdravém životním stylu.

Petr Karmín

Pavel Šrut byl český básník, překladatel, fejetonista, autor knih pro děti a písňových textů. V letech 1962–1967 studoval anglistiku a hispanistiku na Filosofické fakultě UK. Byl redaktorem nakladatelství Naše vojsko ; v letech 1971–1997 byl ve svobodném povolání. Posléze působil v rozhlasové stanici Vltava. Jeho první báseň vyšla roku 1960 v časopise Kulturní tvorba. Dále publikoval například v Hostu do domu, Literárních novinách, Plameni, Sešitech pro mladou literaturu a Tváři. I Šrutova tvorba vycházela během normalizace pouze v samizdatu. Jeho texty zhudebnili Petr Skoumal, 5P , Framus Five , C&K Vocal, a Etc…. Psal verše do časopisů Čtyřlístek, Sluníčko a Mateřídouška a do leporel. Dvakrát byl zapsán na Čestnou listinu IBBY: roku 1992 za knihu Kočičí král a znovu roku 2006 za knihu Verunka a kokosový dědek. Některé texty pro děti publikoval pod pseudonymem Petr Karmín. Obdržel ocenění v soutěži dětských knih Zlatá stuha v letech 2004 a 2005 a tři nominace na Magnesii Literu .

Petr Kaniok

Narozen 1978. Mgr., politolog. Práce z oblasti mezinárodních vztahů a evropských studií.

Petr Kadlec

Narozen 14.7.1979 v Příbrami. Modelář, regionální historik, autor publikací a článků z dějin Dobříše.

Miroslav Kala

Narozen 30. 4. 1958. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie a neurochirurgie, též spisovatel, beletrista.

Miloslav Kalík

Fotograf Miloslav Kalík, duchcovský rodák, se narodil 20. listopadu 1928 v rodině horníka, která svým dvěma synům dokázala dát do vínku mnohé kulturní zájmy. Miloslav Kalík se více než čtyřicet let profesionálně zabýval uměleckou fotografií. Jeho doménou byla krajinářská fotografie a jeho nejoblíbenější krajinou České středohoří. Na počátku 50. let absolvoval Tyršův ústav tělesné výchovy a sportu a řadu desetiletí působil v Jablonci nad Nisou, kde se uplatnil nejprve jako pedagog a později například i jako propagační pracovník Mezinárodních výstav skla a bižuterie. V Jablonci měl blízko k dalším pozoruhodným krajinám v Jizerských horách i Českém ráji. Své snímky Miloslav Kalík uplatňoval všude, kde se nabízela příležitost propagovat a popularizovat jeho oblíbené krajiny. Jeho velkoformátové fotografie zdobí stěny společenských, kulturních a reprezentativních prostor řady významných firem a institucí. Jeho záběry najdeme na pohlednicích, na exkluzivních kalendářích, firemních prospektech i jiných propagačních materiálech. Objevíme je také v mnoha turistických sbornících i v časopisech o české krajině a naší přírodě. Namátkou alespoň některé tituly: Jablonec nad Nisou a okolí, O Libereckém kraji, Česká republika, Přehrada v klínu hor, Nejkrásnější sbírka, Stalo se na severu Čech. Nad tím vším vévodí dvě skutečně reprezentativní knihy – České středohoří a Mezi nebem a zemí . Boj mezi nebem a zemí o Miloslava Kalíka způsobený těžkou nemocí skončil v jablonecké nemocnici 22. srpna 2008. K rozloučení došlo v tichosti rodinného kruhu.

Milada Kaďůrková

Absolvovala FF UP a studium na Státním ústavu těsnopisném v Praze. Po roce 1989 se podílela na tvorbě celostátních osnov pro výuku etiky na středních školách. Pro VOŠ v Havířově, kde působí dodnes, vypracovala skripta Základy etiky v dějinách filozofie. Své literární aktivity rozvíjí v Kruhu přátel díla Viktora Fischla na severní Moravě, pro který připravuje ve spolupráci s herci NDM v Ostravě literární večery. Osobní přátelství se spisovatelem Viktorem Fischlem ji inspirovalo k sepsání monografie Setkání s Viktorem Fischlem a vydání souboru jeho dopisů pod názvem Zamyšlení nad dopisy Viktora Fischla.

Michaela Kalivodová

Narozena 1. 5. 1990 v Brandýse nad Labem. Spisovatelka, autorka příspěvků do internetového časopisu Dobrá adresa.

Martina Kašparová

Narozena 1976. Mgr., Ph.D., matematička, vysokoškolská pedagožka, publikace z oboru.

Luboš Kalousek

Karolová Kateřina

Karel-bylinář

Narozen 1898 v Lipencích u Zbraslavi, zemřel 1979 v Praze. Autor publikací o bylinářství a bylinkách.

Josef Kalus

Josef Kalus byl moravský pedagog, básník a spisovatel. Jeho otec byl Philip Kalus , matka Johanna Theimer , svatbu měli 10. 11. 1824. Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě. Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem , nejdéle učil v Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy. 4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou , se kterou měl dvě děti – Marii a Jaromíra. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239. Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický. Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem. Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.

Jiří Kašpar

Dr., CSc., docent katedry cestovního ruchu a veřejného stravování, publikace z oboru.

Jaroslav Kándl

Narozen 17.1.1917 v Szegedinu , zemřel 1979. Ing.architekt, grafik, autor ilustrací a kreslených filmů.

Jana Kadlecová

Pracovnice nakladatelství Artia, překladatelka z ruštiny.

Jan Kazda

Jan Kazda je český kickboxer ve váhové kategorii do 91 kg a trenér, mistr světa, Evropy a České republiky. Společně se svým stejně starým bratrem Petrem Kazdou, vicemistrem světa, mistrem Evropy a České republiky, jsou trenéři kickboxu v Turnově.

Jan Kaštánek

Narozen 16.5.1933 ve Vysokém Mýtě. Redaktor, kriminalistické prózy.

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Jan Kameníček

Jan Kameníček je český spisovatel, dramatik a malíř. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, poté studoval na Pražské konzervatoři obor violoncello. Po ukončení studia pracoval rok v Československém rozhlase. Od roku 1980 je ve svobodném povolání. Literární historik František Kautman jej označil za pokračovatele Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkovského typu. Jan Kameníček se narodil do rodiny s výrazným technickým a uměleckým zaměřením. Zatímco jeho osobnost tíhla k múzickému odkazu příbuzných ze strany jeho matky, rodiči byl nucen ke studiu technických oborů, blízkých aktivitám příbuzných ze strany jeho otce. Hru na violoncello vystudoval až po absolvování střední průmyslové školy. Po krátkém profesionálním hraní se začal věnovat výhradně psané tvorbě. Zpočátku se věnoval životopisným povídkám z hudebního prostředí. Pozdější texty mají výrazně kafkovský charakter. Vedle své spisovatelské činnosti také maluje abstraktní obrazy, ilustroval i některé své knihy. Psal životopisné povídky a rozhlasové hry, mj. Třináct krásných let , Zrání , Interview , Variace na Paganiniho téma , Kontrapunkty , Z mého života , Hodiny u Bachů , Podzim v Novém světě aj. Pro televizi napsal spolu se svým dlouholetým spoluautorem Svatoslavem Gosmanem televizní hudební scénáře, mj. Obrazy z dějin české hudby nebo balet Alenka v říši divů. Začal publikovat časopisecky, první rukopisy vycházely samizdatově. V oficiální knižní tvorbě debutoval Jan Kameníček roku 1988 knihou Rekviem za kantora Bacha. Ve svých prvních knihách Kameníček přirozeně pokračoval v rozvíjení námětů, které předtím připravoval pro rozhlas a televizi. Brzy se však začal stále více věnovat otázkám lidské existence nebo přímo existencialismu. Už v roce 1990 a pak opakovaně i později český literární historik František Kautman označil Jana Kameníčka za v jistém smyslu následovníka Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkov...

Ján Kalinčiak

Ján Kalinčiak byl slovenský spisovatel a básník. Pocházel ze sedlácké rodiny, jeho otec byl evangelickým knězem a matka zemankou. Studoval v Záturčí, Necpaloch, Gemeru, později v Levoči a od roku 1839 v Bratislavě. O několik let později studoval i v německém Halle. Působil jako vychovatel a od roku 1846 působil jako profesor filozofie a rektor na gymnáziu v Modre. Od roku 1858 byl ředitelem na gymnáziu v Slezském Těšíně, kde se setkal s M. M. Hodžou. Po odchodu do penze se přestěhoval do Martina, a stal se redaktorem měsíčníku Orol. Pochován je na Národním hřbitově v Martině. Svojí tvorbou se Ján Kalinčiak řadí do období slovenské romantické literatury. Největší vliv na vývoj Kalinčiakova osobního i literárního formování mělo střetnutí se štúrovci, hlavně pak samotné přátelství s Ľudovítem Štúrem. V posledních letech Štúrova života přepisoval jeho dílo O národných povestiach a piesňach plemien slovanských do češtiny. Základními náměty jeho raných prací je slovanství, folklór a literatura, Slovensko v rámci Uherska. Také zapisoval slovenské lidové pohádky a překládal. Zpočátku psal hlavně v češtině, v roce 1843 mu vyšla první báseň v slovenštině, čím se zařadil mezi první autory, kteří na Slovensku psali v tomto jazyku. V jeho dílech se setkáváme s hlubokými autorovými rozpory a jejich způsoby řešení, kde nechybí ani prvky romantického titanismu. Tak se jeho tvorba dá porovnávat s jinými romantickými básníky, jako byl Andrej Sládkovič a zejména Janko Kráľ. Hlavní část jeho díla však tvoří prozaická tvorba, která je nejrozsáhlejší a zároveň nejvýznamnější částí slovenské romantické prózy. Jeho prozaická díla mají často autobiografické črty a hlavním motivem jsou rozpory mezi osobním a nadosobním, láskou a povinností, zákonem a jeho porušením z „vyšších“ důvodů, přičemž hrdina má osobní pocit neviny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Já...

Jan Kábrt

Narozen: 14.5.1901 Havlovice, zemřel: 14.8.1985 Úpice. archivář a odborník v oboru lnářského a textilního průmyslu, ředitel Městského muzea Úpice, národní správce a 1.ředitel závodu 2 národního podniku Juta Úpice; jako důchodce správce podnikového archivu. Bohatá sběratelská činnost pro muzeum. /Kraj mládí Boženy Němcové, Krakonošova zahrada bratří Čapků; stati v region. a odbor.text.čas. mj. Krkonoše-Podkrkonoší, Lnářský prům. přísp. Krkonoše-k dějinám./ Nekrology: Krkonošská pravda, 17.10.1985,s.5. Pochodeň,3.9.1985,s.4. - Textil, 40,1985,č.10,s.379. - Podkrkonoší, 8, 1989, s.284-286.

Jacqueline Kahn-Nathan

Dr. Jacqueline Kahn-Nathan je lékařka specializující se na gynekologii a plánováné rodičovství.

Ivana Karásková

Narozena 20.1.1952 ve Znojmě. Publicistka, autorka reportáži zdravotnických a sociálních témat, působí též v Českém rozhlase.

H Karlacj

František Kavan

František Kaván byl významný český malíř-krajinář, básník a překladatel z ruštiny. Studoval na pražské Akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. V roce 1900 získal diplom a zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který vytvořil roku 1894 ve své rodné vsi. František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě , dnes součást Víchové nad Jizerou, do chudé rodiny chalupníka Davida Kavána a dcery chalupníka Anny rozené Kubátové. František měl dva mladší sourozence, Marii a Jana. Rodina byla hluboce věřící, předpokládá se, že patřili k jednotě bratrské, protože to bylo v regionu dosti běžné. Podle zápisu o křtu v katolické matrice narozených jsou ovšem oba Kavánovi rodiče zapsáni jako katolíci. Školu navštěvoval v Křížlicích a teprve až od svých čtrnácti gymnázium v Hradci Králové, kde ho učil i klasický filolog Jan Červenka. V Hradci se poprvé seznámil s díly Antonína Chittussiho a Julia Mařáka, sám začal tvořit první malby . Kvůli své první lásce Ludmile začal psát také první básně. Rodiče sice chtěli mít nejprve z Františka kněze, ale ten se po maturitě v roce 1889 rozhodl pro studium malířství, k čemuž nakonec rodiče svolili, když ho v tom podporoval i Mařák poté, co viděl jeho obrazy. Doba, kdy se Kaván dostal do Prahy na Akademii výtvarných umění, byla v akademii pod Mařákovým vedením poznamenána velkými změnami, kdy se Mařák snažil přiblížit úrovni světových akademií. Byl také posílen profesorský sbor, objevili se zde malíři Maxmilián Pirner, Václav Brožík a Vojtěch Hynais. V celém českém umění se výrazně prosadil realismus, který je spojen například s silným fenoménem sporu o rukopisy, nebo výzdoba rekonstruovaného Národního divadla. V krajinářství se prosadil výše zmíněný Antonín Chittussi, o kterém pochvalně psal kritik Karel Borom...

František Kadleček

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

Dušan Kadlec

Dušan Kadlec byl český malíř žijící v Kanadě. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze a na podzim 1968 emigroval do Kanady. Podle jeho amerického galeristy patřil Dušan Kadlec k nejlepším světovým umělcům tvořících mariny. V roce 2008 získal od Mystic Seaport Museum cenu Rudolfa J. Schaefera za námořní dědictví. Tato pocta je udělována výjimečnému umělci, jehož práce nejlépe dokumentuje a zachovává americké námořní dědictví. V rámci 6. světového antropologického kongresu v září 2019 v Humpolci, který se koná jedenkrát za 10 let a město Humpolec ho spoluorganizuje, mu byla udělena in memoriam pamětní medaile Dr. Aleše Hrdličky, která představuje pro Humpolec obdobu institutu čestného občanství města a jejím držitelem se může stát významný odborník v oboru antropologie nebo důležitá osobnost vědeckého, kulturního a společenského života.

Bel Kaufman

Bella \"Bel\" Kaufman je rusko-americká učitelka a autorka. Kaufmanová se narodila v Berlíně v Německu, kde tehdy její otec studoval medicínu. Přestože se narodila v Německu, její rodný jazyk byla ruština. Rodina se později vrátila do Oděsy . Spolu s rodiči emigrovala v roce 1923 do Spojených států , stěhuje se do New Yorku, kde se poprvé začíná učit anglicky. Ve věku 18 let, absolvovala Hunter College v New Yorku, na níž získala titul BA, poté magisterský titul na Columbia University. Posléze začala pracovat jako učitelka na různých školách v New Yorku, současně se věnuje psaní . V roce 1965 vydala svůj nejznámější román Nahoru po schodišti dolů, jejíž děj byl založen na jwejích vlastních učitelských zkušenostech. Kniha měla obrovskýmúspěch, na seznamu New York Times Best Seller zůstala 64 týdnů. V roce 1967 byl podle knihy natočen stejnojmenný film. V roce 1979 publikovala Kaufmanová druhý román Láska, atd . Od té doby pak psala různé další krátké příběhy. Zároveň pokračovala jako pedagog a lektor. Kaufmanová je vnučka slavného jidiš spisovatele Šoloma Alejchema.

Alois Kánský

Narozen 20. 10. 1954 v Praze, zemřel 31. 10. 2008. Katolický kněz, autor katechetických příruček, publicista.

Aleš Kalina

Narozen 2. 4. 1965 v Praze. Kouč v oblasti osobního rozvoje.

West Kasie

Kasie Westová je autorkou knih pro děti a dívky. Žije ve střední Kalifornii, kde se ji v létě snaží zabít 115°F . Kromě psaní je jednou z jejích nejoblíbenějších věcí Wakeboarding. Její úroveň dovednosti na wakeboardu však dle jejích slov neodpovídá její vášni pro sport. Chtěla by tvrdit, že se jí to možná daří, ale je příliš opatrná. Nechce se zranit totiž. Vystudovala Fresno State University s titulem BA, který nemá nic společného s psaním. Nyní pracuje na svém doktorském studiu. Má ráda strašidelné alternativní rockové balady a čtení v době spánku.

Vlastimil Kaiser

Narozen 22.6.1964 v Kladně. PhDr., středoškolský pedagog, též fotbalový komentátor a sportovní publicista.

Vladimír Karfík

Vladimír Karfík byl československý architekt a vysokoškolský pedagog. V letech 1919–1924 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, s podporou Masarykovy akademie práce absolvoval 1925–1926 studijní praxi u Le Corbusiera v Paříži a 1928–1929 praxi u Franka Lloyda Wrighta v jeho studiu Taliesin. V letech 1930–1946 byl vedoucí projekčního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Patřil k výrazným postavám na poli české a slovenské moderní architektury 20. století. Je zároveň osobností kontroverzní – v socialistickém Československu patřil k prominentním osobnostem, roku 1956 byl vyznamenán Státní cenou a jako architekt působil zejména v oboru teorie architektury jako profesor na SVŠT v Bratislavě. Vladimír Karfík se narodil ve Slovinské Idriji v rodině českého závodního lékaře Františka Karfíka, který léčil choroby z povolání a úrazy pracovníků tamějších rtuťových dolů, a jeho manželky Hermíny jako nejstarší z třech sourozenců se stal profesorem Lékařské fakulty UK v Praze, sestra Jarmila byla právničkou). V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy. Počátky jeho profesní dráhy sahají do 20. let 20. století, kdy se jako čerstvý absolvent architektury uplatnil s podporou Masarykovy akademie práce jako kreslič u Le Corbusiera v Paříži, zde se také osobně setkal s architektem Adolfem Loosem a poté delší dobu působil v ateliéru významného průkopníka moderní architektury v USA Franka Lloyda Wrighta. Právě při pobytu v Americe jej poprvé oslovil a později ve svých zlínských ateliérech zaměstnal Tomáš Baťa, který již tehdy rozpoznal jeho nadání a cenil si zejména jeho americké zkušenosti. Právě ve Zlíně jako zaměstnanec firmy Baťa pak v průběhu 30. let realizoval celou řadu velmi progresivních a účelně navržených staveb. Mezi ně patří například Baťův mrakodrap, Společenský dům , firemní...

Vladimír Kalina

Narozen 29.3.1927 v Praze, zemřel 5.10.1995. Prof., PhDr., filmový scénárista a dramaturg, práce v oboru, spisovatel.

Vladimír Kafka

Vladimír Kafka byl český nakladatelský redaktor, germanista a překladatel z němčiny a okrajově z francouzštiny. Narodil se v Praze v rodině státního úředníka Vladimíra Kafky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval v letech 1950–1956 češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací F. X. Šalda a německá literatura. Od roku 1956 až do své smrti pracoval v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako korektor a od roku 1957 jako odpovědný redaktor pro německou a francouzskou literaturu. Napsal řadu studií o německé literatuře, především o německém literárním expresionismu a je autorem mnoha předmluv a doslovů k vydání děl německých spisovatelů. Ve své překladatelské činnosti se zaměřoval na Franze Kafku a na soudobou německou literaturu . Okrajově překládal také z francouzštiny. Přispíval také do revue Světová literatura, do Časopisu pro moderni filologii a do měsíčníku Nový život. V letech 1968–1969 byl členem redakční rady časopisu Tvář. Jeho syn Štěpán je prozaikem, básníkem a nakladatelem a mladší syn Tomáš básníkem, historikem a diplomatem.

Vladimír Kadlec

Prof., JUDr., DrSc., vystudoval právnickou fakultu UK, zabýval se národohospodářstvím, v r. 1966 byl zvolen rektorem Vysoké školy ekonomické a poté členem ÚV KSČ, v r. 1968 působil jako ministr školství, v r. 1969 rezignoval, r. 1970 byl vyloučen z KSČ. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Vydal 14 odborných ekonomických publikací o měnových problémech a o použití matematických metod v ekonomii,

Věra Karfíková

Narozena 14. 2. 1932 v Českých Budějovicích, zemřela 12. 5. 1989. Promovaná filoložka, redaktorka, literární historička a kritička, práce z oboru dějin české literatury, autorka učebnic literární výchovy.

Václav Karel

* 4. 7. 1896 – † 3. 11. 1974, český básník a prozaik, kulturní historik. Jeho romány zachycují rozvoj dělnického života v Praze.

Václav Kaplan

Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.

Václav Kác

Narozen 28.10.1897 v Brně, zemřel 30.8.1975 v Praze. Doc., ing., dr., pracovník Vysoké školy zemědělské v Praze. Práce v oboru ovocnářství.

Uwe Kant

Německý spisovatel, zejména autor knih pro děti a mládež.

Swan Karen

Smirnoff Karin

Simona Kadlíková

Sheila Kaye-Smith

Sheila Kaye-Smith byla anglická spisovatelka, známá svými mnohými romány odehrávající se v pohraničí Sussexu a Kentu v anglických regionálních tradicích. Její kniha Konec domu Alard se stala bestsellerem a dala ji do popředí, byla následována dalšími úspěchy a její knihy se těší celosvětovému prodeji.

Roman Kanda

Roman Kanda je literární vědec, editor a publicista. Zabývá se marxistickým myšlením o literatuře, teoriemi postmodernismu a moderní českou a polskou prózou. Je hlavním editorem a spoluautorem knih Trhliny světa. Kniha studií o Bohumilu Hrabalovi a Podzim postmodernismu. Teoretické výzvy současnosti . Připravil edici knihy Roberta Kalivody Moderní duchovní skutečnost a marxismus a spolupracuje s Filosofickým ústavem AV ČR na edičním projektu Sebraných spisů Karla Kosíka. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze.