Výpis všech autorů

Hiro Kamigaki

Japonský ilustrátor, designér a autor komiksů.

Hanuš Karnach

Gil Kane

Narozen v Litvě, zemřel v USA, autor comicsu.

František Kárník

Narozen 2.12.1897 v Nepoměřicích u Kutné Hory, zemřel 31.10.1961 v Kutné Hoře. Učitel, literatura pro děti a mládež.

František Kalenda

František Kalenda je český publicista, spisovatel, autor historických románů a dobrodružného románu pro děti a mládež. Mezi jeho knihy patří historická detektivka Ordál ze středověké Transylvánie, kterou vydalo na podzim roku 2012 nakladatelství Vyšehrad a obdrželo pozitivní hodnocení recenzentů. Doslovem jej opatřil literární historik Martin C. Putna. V roce 2016 nakladatelství Meander a Vyšehrad společně vydaly román pro děti a mládež ze středověku Pes, kocour a sirotek, ilustrovaný Renátou Fučíkovou. Ve stejném roce nakladatelství Vyšehrad publikovalo jeho historickou detektivku Vraždy ve znamení hvězdy z prostředí dvora Karla IV, v roce 2018 pak vyšlo volné pokračování Zlomený král. Vedle spisovatelské činnosti působí jako doktorand na Univerzitě Karlově a zabývá se také publicistikou; pravidelně přispívá pro Deník Referendum, pro který jako stálý spolupracovník v Brazílii pokrýval demonstrace během brazilských protestů v létě 2013 a kde působí jako expert na Latinskou Ameriku. Kromě toho spolupracuje s dalšími weby, například zpravodajským portálem Tiscali.cz.

Eva Kamínková

Eva Kamínková, roz. Procházková, křtěná Eva Josefa Rudolfa byla česká klasická filoložka se zaměřením na latinskou medievistiku a profesorka dějin antického starověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Narodila se v Holešovicích do rodiny úředníka pojišťovny Hynka Procházky a jeho ženy Karolíny roz. Horákové. V letech 1928-1934 studovala na filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Sestavila knihu Dílo Jana Amose Komenského, učebnice pro posluchače vysokých škol Výbor středověkých latinských textů a přeložila knihu Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků.

Daniel Kaiser

Daniel Kaiser je český novinář. Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Během studia pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, poté odešel do české redakce rádia BBC a v roce 2009 se vrátil do Lidových novin. V září 2013 odešel z mediální skupiny MAFRA poté, co ji koupil Andrej Babiš. V období od října do prosince 2013 psal pro týdeník Reflex. Od ledna 2014 píše pro Echo24.

Belejová Katarína

Bedřich Kareis

Spisy z oboru strojírenství.

Antonín Kachlík

Antonín Kachlík je český režisér a filmový pedagog. Již během svých studií na gymnáziu coby levicový intelektuál vstoupil do KSČ. Během druhé světové války byl po maturitě totálně nasazen v nacistickém Německu, odkud se mu podařilo uprchnout. Až do konce války se skrýval a byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce byl zaměstnán na ministerstvu informací a současně studoval na Vysoké škole politické, odkud posléze přešel studovat na FAMU, kde vystudoval režii. Na počátku 50. let pracoval jako režisér a dramaturg v Divadle pracujících v tehdejším Gottwaldově, od roku 1956 přešel k Československému státnímu filmu na Barrandov, kde nejprve pracoval jako asistent režie a pomocný režisér, od roku 1960 až do roku 1987 pak jako samostatný režisér. Zároveň v letech 1971 až 1992 vyučoval na pražské FAMU. Jeho režijní tvorba byla žánrově pestrá – od debutu "Červnových dnů" ve stylu neorealizmu, přes dodnes oblíbený hudební film z vojenského prostředí/oba podle vlastní knižní předlohy/" Bylo nás deset" s debutující O. Schoberovou a s již tehdy slavnou dvojicí J. Suchý–J. Šlitr/píseň Zčervená,zčervená,když jí hladím ramena/, dále tzv. trezorové filmy reprezentující stylově novou vlnu, podle knižní předlohy J. Trefulky: "Pršelo jim štěstí", "Třiatřicet stříbrných křepelek"/oba přes čtyřicet let neuvedené/, kam patří i předčasně stažený film "Já truchlivý bůh" podle Kunderovy povídky z cyklu Směšné lásky. Z kontextu jeho tvorby je neustále vytrháván a vyzdvihován ideologický film "Dvacátý devátý" coby jeho profilový film, ačkoliv ten tehdy představoval povinný ústupek době, jaký nalézáme v tomto období u většiny našich filmových režisérů. Naopak řada jeho filmů ze 70.a 80.let si získala trvalou oblibu a je uváděna dodnes: dvě pohádky: "Princ Bajaja" a "O zatoulané princezně" a filmy "Náš dědek Josef", "O moravské zemi","Já truchlivý bůh","Kouzelné dobrodružství" a další....

Yayo Kawamura

Ilustrátorka a grafička, narozena v Německu, působí též v Japonsku.

Vladimír Kafka

Vladimír Kafka byl český nakladatelský redaktor, germanista a překladatel z němčiny a okrajově z francouzštiny. Narodil se v Praze v rodině státního úředníka Vladimíra Kafky. Po maturitě na gymnáziu vystudoval v letech 1950–1956 češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde absolvoval diplomovou prací F. X. Šalda a německá literatura. Od roku 1956 až do své smrti pracoval v nakladatelství Mladá fronta, nejprve jako korektor a od roku 1957 jako odpovědný redaktor pro německou a francouzskou literaturu. Napsal řadu studií o německé literatuře, především o německém literárním expresionismu a je autorem mnoha předmluv a doslovů k vydání děl německých spisovatelů. Ve své překladatelské činnosti se zaměřoval na Franze Kafku a na soudobou německou literaturu . Okrajově překládal také z francouzštiny. Přispíval také do revue Světová literatura, do Časopisu pro moderni filologii a do měsíčníku Nový život. V letech 1968–1969 byl členem redakční rady časopisu Tvář. Jeho syn Štěpán je prozaikem, básníkem a nakladatelem a mladší syn Tomáš básníkem, historikem a diplomatem.

Vladimír K Karenský

Uladzìmìr Sjamenavìč Karatkevìč

Běloruský spisovatel, dramatik a scénárista.

Smirnoff Karin

Schaler Karen

Roman Kaliský

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Robert Kalivoda

Robert Kalivoda byl český filozof a historik. V roce 1942 maturoval na klasickém gymnáziu, v roce 1943 absolvoval kurz na Obchodní akademii. Koncem války patřil ke skupině Spořilovští surrealisté. V letech 1945 až 1949 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1948 do roku 1950 byl středoškolským profesorem, od roku 1950 do roku 1953 byl zaměstnán na Ministerstvu školství. Od roku 1954 do roku 1970 vědecký pracovník Filosofického ústavu ČSAV, kde byli jeho kolegy Květoslav Chvatík, Josef Zumr a Karel Kosík. V letech 1970 až 1974 vědecký pracovník Pedagogického ústavu ČSAV. V roce 1974 byl z politických důvodů předčasně penzionován a až do své smrti veřejně nevystupoval.

Pamela Kavanagh

Pamela Kavanagh se narodila v Chesteru. Vystudovala učitelství a působila jako učitelka na základní škole. V roce 1990 se přestěhovala do Walesu a začala se živit psaním. Roku 2008 získala ocenění Authors Christmas Award za knihu The Touchstone. V současné době žije v jižním Cheshiru.

Naděžda Kalábová

Naděžda Kalábová pracuje v oblasti výchovy dětí mimo vyučování. Po absolvování kvalifikačních zkoušek dostala možnost pracovat jako vedoucí na mezinárodním táboře v Německu a jako reprezentant jihomoravského kraje se zúčastnila výměnného pracovního pobytu mládeže v Belgii. Několik let pracovala jako vedoucí oddělení techniky a tělovýchovy na DDM. V současné době pracuje jako vychovatelka a vedoucí výtvarně-keramického kroužku na základní škole v Prostějově. V průběhu pedagogické praxe pracovala i jako učitelka tělesné a výtvarné výchovy.

Miroslav Kala

Narozen 30. 4. 1958. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie a neurochirurgie, též spisovatel, beletrista.

Milada Kaďůrková

Absolvovala FF UP a studium na Státním ústavu těsnopisném v Praze. Po roce 1989 se podílela na tvorbě celostátních osnov pro výuku etiky na středních školách. Pro VOŠ v Havířově, kde působí dodnes, vypracovala skripta Základy etiky v dějinách filozofie. Své literární aktivity rozvíjí v Kruhu přátel díla Viktora Fischla na severní Moravě, pro který připravuje ve spolupráci s herci NDM v Ostravě literární večery. Osobní přátelství se spisovatelem Viktorem Fischlem ji inspirovalo k sepsání monografie Setkání s Viktorem Fischlem a vydání souboru jeho dopisů pod názvem Zamyšlení nad dopisy Viktora Fischla.

Mieko Kawakami

Japonská spisovatelka a blogerka. Autorka románů, básnické sbírky, esejů a rozhovorů se spisovatelem Haruki Murakami. Dříve zpěvačka.

Michaela Kalivodová

Narozena 1. 5. 1990 v Brandýse nad Labem. Spisovatelka, autorka příspěvků do internetového časopisu Dobrá adresa.

Martina Kašparová

Narozena 1976. Mgr., Ph.D., matematička, vysokoškolská pedagožka, publikace z oboru.

Klára Kaiserová

Narozena 1970. Mgr., psycholožka, práce z oboru.

Kateřina

Kateřina Tučková se narodila v roce 1980 v Brně. Vyrůstala v jihomoravské vesnici Moutnice, posléze v Kuřimi. Vystudovala gymnázium na třídě Kapitána Jaroše v Brně a historii umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity . Během studií se nastěhovala do bytu v centru Brna, do míst, kterým se přezdívá brněnský Bronx, odkud byli v květnu 1945 vyhnáni němečtí obyvatelé v tzv. brněnském pochodu smrti. Toto zjištění ji inspirovalo k napsání románu Vyhnání Gerty Schnirch o dívce z místní česko-německé rodiny. Její knižní prvotinou byla novela Montespaniáda , ale teprve svou druhou knihou upoutala pozornost širší veřejnosti. Byla za ni nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého, nakonec však získala čtenářskou cenu Magnesia Litera . Ve své třetí knize nazvané Žítkovské bohyně se pak znovu zaměřila na českou historii. Zachytila v ní příběh výjimečného rodu léčitelek z oblasti Bílých Karpat, které přežily čarodějnické procesy, útlak církví i protektorátními úřady, aby byly nakonec zničeny bezohledností komunistického režimu. V letech 2006–2014 pokračovala Kateřina Tučková v doktorských studiích historie umění na Univerzitě Karlově v Praze. Během této doby vydala řadu odborných publikací z oblasti výtvarného umění: Transfer , Slovem i obrazem , nebo Normální malba a mnoho dalších. V řadě z nich propojuje své odborné zkušenosti s literární tvorbou – kniha Můj otec Kamil Lhoták je beletrizovaným životopisem malíře Kamila Lhotáka nahlíženého očima vlastního syna . Také publikace Na hraně příběhu – Sochy v ulicích a Fabrika – příběh textilních baronů z moravského Manchesteru vyšly jako libreta k výstavním projektům. Podle povídkových textů v první publikaci vystavěli umělci v rámci výs...

Karel Kazbunda

Karel Kazbunda byl český historik, archivář a pedagog, docent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jičínský rodák Karel Kazbunda absolvoval v roce 1910 pražskou univerzitu pracoval jako archivář na různých ministerstvech Československé republiky. Rozsáhlou praxí nabyté zkušenosti předával 1943–1948 svým studentům jako profesor Státní archivní školy. V letech 1921–1923 řídil tzv. spisovou a archivní rozluku s Rakouskem. Současně publikoval knižní i časopisecké práce o domácí české a zahraniční politice v habsburské monarchii 2. poloviny 19. století. Po penzionování a zákazu publikování roku 1948 se vrátil do rodného města, kde v ústraní prožil dalších 38 let svého života. Během nich čelil pokusu o vyvlastnění svého domu ve Fügnerově ulici městem, po neúspěchu této akce byli do jeho domku alespoň nastěhováni cizí nájemníci. I nadále pracoval a do šuplíku, bez možnosti zveřejnění ukládal díla, jež se dočkala vydání až po roce 1989 . V Archivu Národního muzea jsou vedle jiných rukopisů uloženy i Kazbundovy dosud nevydané paměti Moje matka, můj otec. Jeho ženou byla snacha malíře Luďka Marolda. Metodou práce patřil Karel Kazbunda do proudu pozitivistické historiografie. Jeho hodnotově neutrální, na faktech založený a spekulaci i ideologii se vyhýbající přístup ke studovanému tématu se po únoru 1948 ocitl mimo hlavní proud oficiální historické marxistické vědy, jakkoli Kazbunda neopomíjel zjištěná fakta prezentovat v ekonomických, sociálních, kulturních i právních souvislostech. V rozsáhlém čtyřsvazkovém díle zpracoval historii „stolice dějin na pražské univerzitě“ . Knihu o Karlu Sabinovi lze číst i jako autorovo vyrovnání s válečným i poúnorovým konfidentstvím....

Karel Kašparovský

Narozen 13. 5. 1937 v Ivančicích. Středoškolský pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce zeměpisu.

Josef Kautzner

Narozen 9.11.1957 ve Vlašimi. Lékař - kardiolog.

Jiří Kašpar

Dr., CSc., docent katedry cestovního ruchu a veřejného stravování, publikace z oboru.

Jiří Kabele

Jiří Kabele je český sociolog známý, mimo jiné, svými teoriemi transformačních procesů. Soustředil se zejména na proces postkomunistické transformace. Je autorem několika knih a mnoha studií. Od roku 1976 pracoval ve Státní knihovně v Praze až do roku 1990. Kabele vystudoval statistiku na matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity v Praze a také estetiku se sociologií na filosofické fakultě UK. Doktorát získal v roce 1887 na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. V roce 1990 nastoupil na fakultu sociálních věd Karlovy univerzity, kde byl postupně jmenován docentem a následně profesorem . V rámci následného působení Kabeleho na fakultě sociálních věd UK měl velký podíl na institucionálním a symbolické etablování kvalitativní sociologie v ČR. V letech 1976–1990 pracoval ve Státní knihovně v Praze. Postupně zde vystřídal zde několik odvětví. v Období 1976–1979 pracoval v Institutu průmyslového designu, ve Sportpropagu , ve Fakultní nemocnici Motol a v Institutu pro další vzdělávání lékařů . V letech 1990 až 1992 byl poradcem ministra zdravotnictví Martina Bojara. Mimo jiné, byl i několik let politicky aktivní, kdy v roce 1990 byl jeden ze zakládajících členů Občanské demokratické aliance. Politické kariéry se vzdal na úkor kariéry sociologa. V rámci svého zaměstnání ve Sportpropagu se Jiří Kabele setkal s Milošem Zemanem, kde byl Zeman jeho nadřízeným. V roce 2005 obdržel cenu rektora UK za svou knihu Z kapitalismu do socialismu a zpět. Ve svých knihách se zaměřoval Jiří Kabele hlavně na socialismus a jeho vliv na společnost.

Jan Kazda

Jan Kazda je český kickboxer ve váhové kategorii do 91 kg a trenér, mistr světa, Evropy a České republiky. Společně se svým stejně starým bratrem Petrem Kazdou, vicemistrem světa, mistrem Evropy a České republiky, jsou trenéři kickboxu v Turnově.

Jan Kapras

Jan Kapras byl český historik, právník a politik. Narodil se v rodině středoškolského profesora a psychologa Jana Nepomuka Kaprase, který v té době působil v Brně. Nikdy však neztratil vazby s Novobydžovskem, rodným krajem svého otce. Roku 1898 odmaturoval na gymnáziu v Brně, poté v letech 1898–1905 studoval práva v Innsbrucku, Praze a Berlíně. V roce 1903 získal titul doktora práv na právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze a o dva roky později se zde v oboru české právní dějiny habilitoval. Od samého počátku jeho pedagogického působení byly Kaprasovy přednášky velmi oblíbené. V roce 1904 začal přednášet v letním semestru o českém zástavním právu. V zimním semestru si jeho přednášky o poručenském právu zapsalo 121 posluchačů, což byl největší počet, jakého kdy soukromý docent dosáhl. Roku 1910 už získal mimořádnou profesuru a v roce 1917 se stal řádným profesorem dějin českého a německého práva. Cesta k řádné profesuře se neobešla bez potíží. Tři roky zvažovaly rakouské úřady jeho jmenování, protože pražský učitelský sbor na univerzitě spojil jeho jmenování se snahou prosadit české právní dějiny za povinný obor a sám Kapras vystupoval jako zastánce českého státního práva a stoupenec celistvosti zemí České koruny. Odmítal dělení na české a německé okresy, což v té době nebyl politicky nejvhodnější postoj. Jmenován mohl být až po oživení činnosti Říšské rady a uvolnění veřejného života. Po vzniku republiky se stal významnou pedagogickou osobností, již se podařilo konstituovat nový studijní obor Právní dějiny československé, a založil vlastní historickoprávní školu z absolventů svého semináře . Velmi cenná byla publikační možnost, kterou prof. Kapras zajistil pro studie vzniklé v semináři. Založil ediční řadu Práce ze semináře českého práva na Karlově univerzitě v Praze, obětavě pro ni opatřoval finanční prostředky a udržel ji až do roku 1940 (vydal ...

Jan Kamrla

Mgr., autor pracovních sešitů pro výuku vlastivědy na základní škole.

Jan Kabelík

Jan Kabelík byl český literární historik, pedagog a autor učebnic, s celoživotním vztahem k Moravě. Narodil se v rodině přerovského měšťana Františka Kabelíka a jeho manželky Antonie, rozené Lehnerové. Rodiče pocházeli z Rokycan. Na gymnáziu v Přerově maturoval v roce 1881, poté vystudoval filozofickou fakultu pražské univerzity, kde úspěšně ukončil studia v roce 1886. Poté učil na středních školách v Telči, Přerově a Plzni; v letech 1902–1923 byl profesorem na státní průmyslové škole na Smíchově. Na Smíchově žil i zemřel. Jan Kabelík byl aktivním členem řady spolků jako Moravská beseda , Moravské kolo spisovatelů, Kruh přátel literatury české, Moravskoslezská beseda, Ústřední matice školská , Spolek Radhošť a další. S manželkou Karlou, rozenou Šikutovou měl tři syny. Nejstarší syn MUDr. Jan Kabelík byl zakladatel českého preventivního lékařství a profesor na univerzitě v Olomouci. Další syn Vladimír Kabelík starší byl filmový producent, vedoucí výroby a scenárista. Přispíval do řady deníků a časopisů jako Lidové noviny,Časopis Matice moravské, a mnoha dalších. Spolu s Albertem Pražákem byl Jan Kabelík kritikem věcných nedostatků knihy Roberta Williama Seton-Watsona The New Slovakia. Tato kniha, která vyšla v roce 1924, obsahovala některé nesprávné statistické údaje, které zhoršovaly pohled na podíl Čechů na tehdejším rozvoji Slovenska.

Jacqueline Kahn-Nathan

Dr. Jacqueline Kahn-Nathan je lékařka specializující se na gynekologii a plánováné rodičovství.

Ivana Karásková

Narozena 20.1.1952 ve Znojmě. Publicistka, autorka reportáži zdravotnických a sociálních témat, působí též v Českém rozhlase.

H Karlacj

František Kameníček

Narozen 7.12.1856 v Chvalkovicích u Bučovic, zemřel 23.3.1930 v Praze. PhDr., profesor kulturních dějin, literatura z oboru historie.

František Kadlec

Narozen 1950. PhDr., historik, průvodce, pedagog a popularizátor historie zaměřený na pražské památky, ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu, autor odborných publikací, turistických průvodců a knížek pro děti.

Erika Kadlecová

Dětství a mládí prožila v Brně, kde maturovala na klasickém gymnáziu ; do konce druhé světové války byla totálně nasazena. Ačkoli pocházela z evangelické rodiny, s církví se rozešla kvůli jejímu oportunismu ve válečném období a zapojila se do činnosti ilegální skupiny komunistické mládeže, která organizovala sociální pomoc Židům a perzekvovaným osobám. Bezprostředně po válce do komunistické strany vstoupila také oficiálně a stala se zaměstnankyní krajského výboru v Brně . V letech 1947–52 vyučovala na ústřední politické škole KSČ v Doksech , kde v letech 1951–52 rovněž vedla katedru dialektického materialismu. Zároveň vystudovala filosofii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze . V roce 1952 se stala zaměstnankyní ČSAV, avšak až do roku 1955 byla vyslána na interní aspiranturu v Akademii věd SSSR v Moskvě. Po návratu do Československa se v roce 1955 stala členkou Kabinetu pro filosofii ČSAV. Původně byla členkou oddělení vědeckého socialismu a pracovala na tématu lidově demokratický stát jako nástroj diktatury proletariátu, avšak na počátku 60. let založila oddělení teorie náboženství, jehož se stala vedoucí. V rámci tohoto oddělení vedla a zpracovala sociologický výzkum religiozity Severomoravského kraje a naplánovala několik dalších empirických šetření, která měla mezinárodní ohlas. V polovině šedesátých let se proto uvažovalo o ustavení samostatného religionistického pracoviště ČSAV, nakonec bylo oddělení teorie a sociologie náboženství včleněno do nově zřízeného Sociologického ústavu ČSAV . Kadlecová zůstala jeho vedoucí a oddělení se podílelo na dalším empirickém výzkumu religiozity mládeže v socialistických zemích ; plánovaná šetření postojů duchovenstva, role náboženství a církví v oblasti intersubjektivních vztahů a religiozity v celostátním měřítku již nebyla realizována, nebo z nich zůstalo torzo. Také sebraná data z výzkumu relig...

Camila Karolinss

Česká numeroložka, která již vydala velmi úspěšný titul Jméno předurčuje Váš osud.

Bel Kaufman

Bella \"Bel\" Kaufman je rusko-americká učitelka a autorka. Kaufmanová se narodila v Berlíně v Německu, kde tehdy její otec studoval medicínu. Přestože se narodila v Německu, její rodný jazyk byla ruština. Rodina se později vrátila do Oděsy . Spolu s rodiči emigrovala v roce 1923 do Spojených států , stěhuje se do New Yorku, kde se poprvé začíná učit anglicky. Ve věku 18 let, absolvovala Hunter College v New Yorku, na níž získala titul BA, poté magisterský titul na Columbia University. Posléze začala pracovat jako učitelka na různých školách v New Yorku, současně se věnuje psaní . V roce 1965 vydala svůj nejznámější román Nahoru po schodišti dolů, jejíž děj byl založen na jwejích vlastních učitelských zkušenostech. Kniha měla obrovskýmúspěch, na seznamu New York Times Best Seller zůstala 64 týdnů. V roce 1967 byl podle knihy natočen stejnojmenný film. V roce 1979 publikovala Kaufmanová druhý román Láska, atd . Od té doby pak psala různé další krátké příběhy. Zároveň pokračovala jako pedagog a lektor. Kaufmanová je vnučka slavného jidiš spisovatele Šoloma Alejchema.

Balharová Kamila

Alena Kastnerová

Autorka knih pro děti.

Vlastimil Kaiser

Narozen 22.6.1964 v Kladně. PhDr., středoškolský pedagog, též fotbalový komentátor a sportovní publicista.

Vladimír Karlický

Narozen 29.5.1927 v Plzni, zemřel 28.6.2007. PhDr., vojenský historik, literatura z oboru, překlad z ruštiny.

Vladimír Kafka

Narozen 11. 4. 1963 v Praze, zemřel 2018 tamtéž. Malíř, spisovatel a léčitel.

Verena Kast

Verena Kast vystudovala filozofii a psychologii, působí jako analytička ve švýcarském St. Gallenu a přednáší na institutu C. G. Junga v Curychu. Do roku 1998 byla předsedkyní mezinárodní společnosti pro analytickou psychologii. Je autorkou řady knižních titulů.

Vašek Káňa

Vašek Káňa, vlastním jménem Stanislav Řáda, byl český novinář a dramatik, typický představitel socialistického realismu. Pocházel z dělnické rodiny, za první světové války byl údajně v sirotčinci a polepšovně, později se vyučil strojním zámečníkem. V době nezaměstnanosti se toulal jako tramp po Evropě. V roce 1930 vyšly jeho Dva roky v polepšovně. Pseudonym Vašek Káňa prý vymyslel redaktor Rudého večerníku Eduard Urx. V roce 1930 byl Káňa na II. mezinárodní konferenci proletářských revolučních spisovatelů v Charkově . Po návratu pracoval jako novinář v komunistickém tisku. Od roku 1938 pracoval opět v továrnách. Po válce krátce působil jako redaktor a stal se spisovatelem z povolání. Po komunistickém převratu se Káňa uplatnil především jako dramatik. Jeho veselohra Parta brusiče Karhana se stala doslova hitem. Druhá hra na podobné téma však již tak úspěšná nebyla. Káňa se proslavil jako tvůrce budovatelských dramat. Byl jedním z nejaktivnějších prorežimních komunistických redaktorů, dramatiků.

Václav Karel

* 4. 7. 1896 – † 3. 11. 1974, český básník a prozaik, kulturní historik. Jeho romány zachycují rozvoj dělnického života v Praze.

Václav Kác

Narozen 28.10.1897 v Brně, zemřel 30.8.1975 v Praze. Doc., ing., dr., pracovník Vysoké školy zemědělské v Praze. Práce v oboru ovocnářství.

Uwe Kant

Německý spisovatel, zejména autor knih pro děti a mládež.

Swan Karen

Stacia Kane

Než se stala spisovatelkou vystřídala mnoho zaměstnání od psycholožky, až po barmanku a uvaděčku v kině. Kromě několika samostatných titulů je autorka série knih žánru urban fantasy pod názvem Megan Chase a pětidílný cyklus Downside. Spisovatelka je vdaná, má dvě děti a žije v Atlantě, USA.

Simona Kadlíková

Sheila Kaye-Smith

Sheila Kaye-Smith byla anglická spisovatelka, známá svými mnohými romány odehrávající se v pohraničí Sussexu a Kentu v anglických regionálních tradicích. Její kniha Konec domu Alard se stala bestsellerem a dala ji do popředí, byla následována dalšími úspěchy a její knihy se těší celosvětovému prodeji.

Semjon Karatov

Renata Kaminská

Narozena 3. 1. 1983 v Ostravě. Pedagožka, autorka knih pro děti předškolního a mladšího školního věku o zdravém životním stylu.