19381–19440 z 157799 Autoři
Karel Jarolím (6)
Karel Jarolím je český fotbalový trenér a bývalý fotbalista, v letech 2016–2018 hlavní trenér české fotbalové reprezentace. Od prosince 2020 trénuje Mladou Boleslav. Je ženatý a má dva syny a dceru. Jeho manželka se jmenuje Jaroslava Jarolímová. Starší syn Lukáš působí v SK Slavia Praha. Mladší syn David je členem týmu Mladé Boleslavi a dcera Anet hraje závodně florbal. Začínal ve Spartaku Třemošnice , hostoval ve Spartaku Žleby a poté hrál v Pardubicích . Odtud odešel do Slavie Praha , následovala Dukla Praha , VTJ Tábor a opět Slavia Praha . Poté přešel do francouzského Rouenu a odtud do dalšího francouzského klubu Amiens . Po návratu do vlasti hrál opět za Slavii Praha , dále Viktorii Žižkov , Švarc Benešov , Bohemians Praha a Českou Lípa . Býval technickým záložníkem s výbornou kopací technikou. Nejvyšší soutěž hrál ještě ve 39 letech. Trenérskou kariéru začal v Příbrami, kde působil v letech 1997-8. Od července 1999 trénoval jako asistent Františka Cipra v pražské Slavii, kterou i v letech 2000-2001 vedl jako hlavní trenér. Přestože obsadil 2. místo, byl odvolán. Trenér Ivan Hašek si ho následně vybral jako svého asistenta u francouzského Racingu Štrasburk, kde působil v letech 2001-2003. Po této zahraniční misi se vrátil do české ligy a od srpna 2003 byl trenérem Synotu Uherské Hradiště, kde působil do prosince 2004. Do Slavie nastoupil na jaře 2005 na pozici hlavního kouče, kde nahradil Josefa Csaplára. V sezoně 2006/07 dovedl tým k druhému místu v lize. V následné kvalifikaci Ligy mistrů senzačně postoupil do základní skupiny, když vyřadil Žilinu a slavný Ajax Amsterdam. Ve skupinové fázi se Slavia utkala s FC Sevillou, londýnským Arsenalem a Steaua Bukureští. Získala pět bodů a postoupila do jarní části Poháru UEFA, kde hned v prvním vyřazovacím kole ...
Více od autora
Karel Hubka (3)
Narozen 6. 8. 1938 v Praze, zemřel 11. 7. 1986 v Londýně. PhDr., filolog, pracovník Pedagogického ústavu J. A. Komenského, překlad Spinozovy Etiky z latiny.
Více od autora
Karel Hojden (3)
Karel Hojden byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog. Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena a jeho ženy Marie, rozené Pilousové . Obecnou školu začal studovat v roce 1900. V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech, žák Jana Minaříka. V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze. Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského . Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách. Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami. Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou . Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka. Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně. V 1929 vrátil do Příbrami a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku. Sestry Karla Hojdena: Marie ; Kristina ; Anna ; Helena V roce 1930 se oženil s Ludmilo...
Více od autora
Karel Herloš (4)
Karl Herloßsohn, vlastním jménem Borromäus Sebastian Georg Karl Reginald Herloß, v českém prostředí známý více jako Karel Herloš byl německy píšící novinář a spisovatel, pocházející z Prahy a úzce spjatý s českým prostředím tematikou svých historických románů, které byly oblíbené i u českých čtenářů. Narodil se v německé rodině v Praze na Malé Straně, otec byl krejčím. Jako rok jeho narození je mnohdy chybně uváděn rok 1804 Po studiu na malostranském gymnáziu studoval na pražské univerzitě filosofii a po krátkém pobytu ve Vídni se vrátil do Prahy. Soukromě studoval práva a pracoval jako vychovatel. V Praze napsal i své první novely, Treue bis in den Tod a Eine Nacht in den Appeninen. V roce 1822 publikoval první verše v Dresdner Abend-Zeitung. V roce 1825 se odstěhoval do Lipska, pravděpodobně kvůli tomu, že v rakouské monarchii byla přísnější cenzura; zde se trvale usadil a věnoval se novinářské a literární činnosti. Byl spolupracovníkem listu Brockhaus’schen Literarischen Conversationsblatt, působil jako překladatel a psal pro různé, hlavně beletristické listy. V roce 1826 publikoval první historický román Die Fünfhundert vom Blanik. V roce 1830 založil časopis Der Komet , který patřil ve své době k nejúspěšnějším literárně-kritickým listům. Časopis redigoval 19 let, až do roku 1848. V roce 1839 podnikl cestu po Slezsku a Krkonoších, při níž se zastavil též v Praze . V roce 1848 převzal redakci Spindlerova almanachu Vergiss mein nicht. Připravoval se k návratu do Prahy, ale vážná nemoc mu v tom zabránila. Zemřel chudý, v nemocnici sv. Jakuba v Lipsku. Jednu stránku jeho díla představuje tvorba publicistická a satirická a účast na dílech encyklopedického charakteru. Kromě vlastního časopisu Der Komet , který vycházel v letech 1830-1848, publikoval v roce 1832 ve spolupráci s Johannem Peterem Lyserem ...
Více od autora
Karel Herčík (5)
Karel Herčík je český historik. Narodil se v Kolíně, dětství strávil v Ústí nad Labem. Následně studoval na Filosoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy, promoval v roce 1959. Poté se stal archivářem v Mladé Boleslavi, kde ale o místo přišel z politických důvodů v roce 1969. V pozici archiváře mj. zpochybnil dobový oficiální výklad, že bombardování města 9. května 1945 způsobila německá letadla, když šlo o útok Rudé armády, který měl zabránit Němcům v útěku do amerického zajetí. Poté pracoval v úřednických pozicích a výsledky svého historického bádání nesměl publikovat, perzekvovaná byla i jeho rodina. V roce 1990 byl jako člen Občanského fóra zvolen prvním starostou Mladé Boleslavi po Sametové revoluci. Věnoval se hlavně personálním otázkám řízení města a také následkům privatizace mladoboleslavské automobilky Škoda. Na tomto postu zůstal jedno funkční období do roku 1994, následně pracoval až do důchodu jako středoškolský pedagog na Gymnáziu Dr. Josefa Pekaře. Zároveň se věnoval psaní článků a knih o historii Mladoboleslavska. Městem Mladá Boleslav byl několikrát oceněn.
Více od autora
Karel Havlíček (6)
Narozen 15. 9. 1950. Právník, filozof, publicista, lektor a nakladatel. Bývalý televizní moderátor a komentátor, šéfredaktor časopisu Soudce, zakladatel projektu Stálé konference českého práva. Majitel nakladatelství a multioborové konzultační agentury Havlíček Brain Team. Autor a editor odborných publikací z práva, autor soudniček.
Více od autora
Karel Hádek (5)
Narozen 11.10.1894 v Praze, zemřel 5.1.1950. JUDr. PhDr., úředník, redaktor, beletrie, překlady literatury německé, dánské, jugoslávské.
Více od autora
Karel Friedrich (3)
Karel Friedrich je český režisér, scenárista a prozaik, redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Karel Friedrich vystudoval dramaturgii a filmovou vědu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění. Pracoval jako dramaturg v Československé televizi a posléze byl postižen několikaletým zákazem práce v kultuře. Později působil jako redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy, kde v té době vydal dvě knihy pro mládež napsané společně s Janem Martincem. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa roku 1968 emigroval do Německa a roku 1969 se stal redaktorem rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Spolu s Richardem Belcredim a Jaroslavem Kučerou založil v Mnichově nakladatelství CCC Books , vůbec první české exilové nakladatelství, které na Západě vzniklo po roce 1968. V tomto nakladatelství také vydal svá dvě čtenářsky velmi úspěšná díla – sbírku povídek Cvokárna a novelu Malý Evropan .
Více od autora
Karel František Schwarzenberg (3)
Narozen 5.7.1911 v Čimelicích, zemřel 9.4.1986 ve Vídni . PhDr., historik, heraldik, archivář, práce z oboru, překladatel z němčiny.
Více od autora
Karel Eichler (6)
Karel Eichler byl římskokatolický kněz, hudebník a spisovatel. Ve svém díle se věnoval především místopisu a hudební vědě. Karel Eichler pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po dokončení reálky v Poličce vystudoval německé gymnázium v Brně. Vysvěcen na kněze byl roku 1870, poté pracoval na faře v Hovoranech, v Kurdějově a v Hodoníně. Studoval kanonické právo v Římském ústavu Animy. Mezi lety 1874 až 1880 působil jako profesor církevních dějin a kanonického práva na bohosloveckém ústavu v Brně. Tou dobou také dva roky redigoval brněnský časopis Hlas. Jeho dalším působištěm byla od roku 1880 fara ve Veverské Bítýšce. Zde napsal většinu svých děl, mimo jiné nejznámější Paměti panství veverského. Karel Eichler zemřel v Brně, kde žil od roku 1892. Na počest působení Karla Eichlera je po něm pojmenována ulice ve Veverské Bítýšce. Níže uvedený seznam děl Karla Eichlera není úplný: Mimo výše uvedených knih je Karel Eichler také autorem mnoha článků v časopisech Hlas, Obzor a Moravská orlice.
Více od autora
Karel Draxler (3)
Narozen 6.10.1940. Publikace v oborech Aeronautika, aerodynamika, letadla, Elementární částice a fyzika vys.energií, Termodynamika, Stavebnictví, Obecná matematika, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Senzory,.
Více od autora
Karel Drábek (4)
Narodil se v roce 1945 a vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, působil v Geoindustrii, Geologickém ústavu AV a v Národním muzeu v Praze . Publikuje odborné a populární články, spolupracoval na několika knihách. V současnosti se zabývá problematikou ochrany životního prostředí, fotografií , spolupracuje s nevládními organizacemi a školami. Je autorem a správcem webu věnovaného naučným stezkám: www.stezka.cz
Více od autora
Karel Doskočil (4)
Narozen 16.7.1908 v Olešnici u Boskovic, zemřel 4.2.1962 v Praze. PhDr., historik a archivář, básník, literární historik, editor a překladatel latinských děl starší literatury.
Více od autora
Karel Cikrle (3)
Narozen 17. 2. 1935 v Bosonohách. PhDr., muzikolog, katolický kněz, doktor filozofie, katecheta, hudebník a autor zpěvníku.
Více od autora
Karel Březina (3)
Karel Březina je český politik, místopředseda Krajského výkonného výboru ČSSD v Praze, v letech 2006 až 2018 zastupitel hlavního města Prahy, bývalý vedoucí kanceláře Úřadu vlády ČR a ministr bez portfeje ČR Zemanovy vlády. Stal se tak ve svých 27 letech nejmladším ministrem vlády ČR. V říjnu 2014 byl pravomocně odsouzen za neoprávněné pobírání odměn za práci v dozorčí radě Dopravního podniku hl. m. Prahy v letech 2007 až 2011. V roce 1997 absolvoval obor Hospodářská politika na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické. V letech 2001 až 2005 byl ženatý se spisovatelkou Barbarou Nesvadbovou, s níž má dceru Bibianu . V únoru 2002 se mu narodila nemanželská dcera Karolína, jejíž matkou je bývalá osobní asistentka premiéra Zemana Markéta Jedličková, třetí dcera se mu narodila v dalším vztahu v roce 2009. V letech 2011–2014 byl milencem členky ODS Gabriely Kloudové. Březina je vnukem bývalého tajemníka ÚV KSČ Josefa Havlína. V roce 1991 vstoupil do politiky za ČSSD a stal se členem Obvodního výboru Prahy 10, poté také jeho místopředsedou. V současnosti je předsedou stranického Obvodního výkonného výboru Prahy 15. V letech 1998–2002 byl vedoucím Úřadu vlády ČR a od roku 2000 ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. V letech 2006–2010 byl členem Zastupitelstva hlavního města Prahy a současně též členem Komise Rady hlavního města Prahy pro Opencard. V říjnu 2007 se stal předsedou dozorčí rady nově založené společnosti Žižkov Station Development, a.s., společného podniku Českých drah a developerské skupiny Sekyra Group. V lednu 2011 na funkci rezignoval. Po komunálních volbách se 30. listopadu 2010 stal náměstkem pražského primátora. Podle koaliční smlouvy by měl být náměstkem prvním. 24. listopadu 2011 podepsal primátor Bohuslav Svoboda koaliční dohodu s TOP 09, ke které se postupně připojilo všech 19 ostatních pražských zastupitelů za ODS. Březina i další dosavadní členové rady za ...
Více od autora
Karel Brachfeld (6)
Narozen 12.12.1914 v Kvasinech u Rychnova n. Kněžnou, zemřel 20.5.2002. MUDr. CSc., docent dětské neurologie, práce z pediatrie.
Více od autora
Karel Bárta (3)
Karel Bárta, autor Akce Cetus, patří ke generaci třicátníků. Narodil se v Praze. Své povídky příležitostně publikoval od svých dvaceti let časopisecky. Jejich tématikou byly příběhy z bojišť 2. světové války a hitlerovských táborů, dobroudružné příběhy pro mládež, ale i rozhlasové pohádky pro děti a humorně laděné sci-fi povídky. V roce 1992 knižně vydal románově zpracované osudy našich letců bojujících za 2. světové války v Anglii . Kniha Akce Cetus se tématikou řadí mezi humorné a dobrodružné sci-fi příběhy určené mládeži.
Více od autora
Karel Adámek (6)
Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...
Více od autora
Kamila Ženatá (5)
Kamila Ženatá je česká výtvarná umělkyně. Představuje kreativní všestrannou osobnost , která se plně zapojuje do současného uměleckého dění a reaguje na aktuální problémy dnešního světa. Používá media textu, malby, fotografie a videoinstalace. V letech 1968–1973 studovala na gymnáziu v Čáslavi. Poté v letech 1973–1979 vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze. V osmdesátých a devadesátých letech se prezentovala převážně svým grafickým dílem, v letech 1991–2013 byla členkou Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Svou první malířskou výstavu uspořádala v roce 2001 v Galerii Nová síň. Vystavovala rovněž v zahraničí, v Německu, v Japonsku, ve Švýcarsku, Holandsku a ve výstavních síních Českých center. V letech 1995–2005 vedla seminář Sebevyjádření pomocí výtvarných prostředků na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2001 je hostující členkou České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii. Od roku 2001 se věnuje i literární tvorbě. Od roku 2005 rozšířila své výrazové pole působnosti a začala se zabývat rovněž fotografií, videi a instalacemi. V roce 2007 připravila koncepčně náročnou a mediálně různorodou instalaci ve výstavní síni Mánes s názvem Nauč se stát na jedné noze, v níž umělecky ztvárnila své osobní porozumění čínské Knize Proměn. V roce 2009 kurátorsky připravila společně s Milenou Slavickou a ve spolupráci s Centrem současného umění DOX výstavu Čtrnáct S, prezentující díla čtrnácti současných českých umělců včetně videoinstalace Kamily Ženaté. V roce 2007 založila občanské sdružení Schrödingerova kočka/Schrödinger’s Cat. V letech 2009 a 2014 pobývala jako rezidenční umělkyně v Cill Rialaig Arts Centre, Kerry, Irsko. Od roku 2009 pracuje v Karlin Studios. Karlin Studios, Praha, site-specific, 2015, kurátorka výstavy: Caroline Krzyszton – Horizont událostí je svého druhu unikátním projektem. K jeho realizaci sestavila Ženatá experimentáln...
Více od autora
Kamila Ulčová (5)
Moderátorka, autorka a ilustrátorka fantasy pohádky a edukativních knížek pro děti.
Více od autora
Kamil Šimon (7)
Kamil Šimon, vlastním jménem Miloš Krejčí je český novinář a spisovatel. Pracoval jako obchodní expert a ředitel obchodní společnosti v cizině, byl spolupracovníkem Československého rozhlasu a zahraničním redaktorem Rudého práva. Za dvacet let zahraničního pobytu viděl šedesát sedm zemí ze čtyř světadílů, z toho osm let žil v Africe, kde působil v Jihoafrické republice jako konzul. Pod pseudonymem psal dobrodružné příběhy z exotického prostředí určené především mládeži, pod vlastním jménem politologické práce, většinou v duchu tehdejší oficiální ideologie.
Více od autora
Kajetan Kovič (4)
Básník, prozaik a překladatel Kajetan Kovič se narodil v Mariboru. Vystudoval literaturu na Lubljaňské Univerzitě. Od roku 1995 je členem Slovinské Akademie Vědy a Umění . V roce 1978 se stal laureátem ceny Prešerna. Jeho prvním vážnějším dílem je básnická sbírka Pesmi štirih . Tato sbírka se stala ve slovinské poezii přelomovou pro svébytný pohled na subjektivismus a intimitu. Kovič vydal přes 35 básnických sbírek, prozaických děl a knížek pro děti a mládež. Mezi ty nejdůležitější patří rozsáhlý příběh Pot v Trento , sbírka sonetů Kajdoskop nebo dvanáct esejů o slovinské poezii Sled sence zarje . Kovič je znám také jako překladatel z nemčiny, francouzštiny, maďarštiny, češtiny a ruštiny.
Více od autora
Július Mackerle (5)
Julius Mackerle byl český automobilový inženýr, vynálezce a zlepšovatel. Jeho otec, Julius, vlastnil cihelnu v Jevíčku a jeho bratr Jaroslav Mackerle byl architekt, výtvarník, amatérský archeolog, historik a etnograf. Julius Mackerle vystudoval Vysoké učení technické v Brně, kde i zkonstruoval a postavil svoje první motorové vozidlo – dvoumístný sportovní roadster s motocyklovým motorem JAP 1000 cm³. Studium dokončil v roce 1935. Mackerle byl poté zaměstnán ve Škodovce v Plzni jako konstruktér motorů, později se stal vedoucím konstrukce vznětových motorů a nakonec přešel na pražské ústředí Škodových závodů. Po II. světové válce odešel Mackerle do Tatry Kopřivnice, kde jako šéfkonstruktér nastavil koncepci nových vzduchem chlazených motorů Tatra: podle jeho návrhu a pod jeho vedením vznikl v roce 1949 vidlicový osmiválec T603 , který byl v roce 1950 namontován do závodního monopostu Tatra 607 – tehdy se uplatnil i systém ejektorového chlazení motoru, aby ventilátor zbytečně neodebíral užitný výkon. Motor T603 o výkonu 70 kW byl od roku 1955 montován do reprezentativní limuzíny Tatra 603, která převzala označení právě podle motoru. Vedle toho Mackerle zkonstruoval i vidlicový vznětový osmiválec T928 s úhlem válců 75°, který sloužil ve velmi úspěšném nákladním automobilu Tatra 138. Jeho dílem je také motor pro vojenský valník Tatra 128. V roce 1958 Mackerle přešel jako vedoucí oddělení odboru motorů do Ústavu pro výzkum motorových vozidel, kde také postavil pokusné vozidlo Rotoped. Přednášel na technických univerzitách v Praze, Brně a Bratislavě a napsal několik knih a řadu článků v technické literatuře. Za práci na vzduchem chlazených motorů mu Institute of Mechanical Engineers v Londýně v roce 1962 udělil Herbert Akroyd Stuart Prize....
Více od autora
Július Lenko (6)
Július Lenko byl slovenský básník a překladatel. Narodil se 10. prosince v Hybe a vzdělání získával v Liptovském Mikuláši a v Bratislavě, kde studoval slovenštinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského. Po ukončení vysokoškolského studia v roce 1939 působil jako středoškolský profesor v Humenném a Prešově, v letech 1945 – 1957 učil v Liptovském Mikuláši. V roce 1957 začal pracovat na pověřenectvu školství a kultury v Bratislavě, od roku 1960 pracoval jako redaktor vydavatelství Tatran, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 1977. Jeho život a dílo mapuje i dokumentární film Július Lenko . Svá první literární díla začal uveřejňovat už během středoškolských studií v časopisech Slovenský ľud, Nový rod a Svojeť, později publikoval i v časopisech Slovenské smery, Slovenské pohledy, Elán, Pero a Nové slovo. Knižně debutoval v roce 1941 sbírkou básní V nás a mimo nás. Jeho tvorba byla silně ovlivněna poetismem a nadrealismem, ale i spisovateli jako Emil Lukáč, Laco Novomeský, Ivan Krasko, ze zahraničních pak zejména Jiří Wolker. Ve svých začátcích se věnoval tématům dobového vystěhovalectví a milostné lyrice, později se v jeho tvorbě objevovala i témata války, utrpení, později i vzpomínky na dětství a mládí. Kromě vlastní tvorby se věnoval i překládání z němčiny , francouzštiny a ruštiny . Zasloužil se o založení Muzea Janka Krále v Liptovském Mikuláši. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Július Lenko na slovenské Wikipedii....
Více od autora
Julius Glücklich (2)
Narozen 10. 5. 1876 v Březových Horách, zemřel 28. 9. 1950 v Praze, PhDr., historik, středoškolský učitel v v Chrudimi , Německém Brodě , v Praze , vysokoškolský učitel na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity , vedoucí historického semináře, děkan fakulty , řádný člen České akademie věd a umění , mimořádný člen Královské české společnosti nauk , člen Historického klubu; zabýval se zejména dějinami raného novověku, dobou bělohorskou, stavovským povstáním, hlavně Václavem Budovcem z Budova.
Více od autora
Julius Firt (3)
Julius Firt, původně Julius Fürth , byl český a československý politik, člen Československé strany národně socialistické, za kterou byl po válce poslancem Prozatímního a Ústavodárného Národního shromáždění, později exilový politik a kulturní pracovník. Vystudoval na plzeňském gymnáziu, absolvoval jednoroční obchodní školu v Praze. Pracoval nejprve v bance, později jako úředník lihovaru v Plzni. Po roce 1929 spoluřídil nakladatelství Borový. Roku 1936 byl jmenován generálním ředitelem vydavatelského koncernu Lidové noviny Jaroslava Stránského, roku 1939 emigroval přes Polsko do Anglie, během emigrace byl přednostou informační správy Československého národního výboru v Paříži, poté i členem Státní rady Československé. Po válce byl od roku 1945 do roku 1948 ředitelem nakladatelství Melantrich. Po osvobození se vrátil do ČSR a byl významným politikem národně socialistické strany. Působil jako jednatel jejího předsednictva. V roce 1946 se podílel na prosazení Vladimíra Krajiny na post generálního tajemníka strany. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za národní socialisty. V lednu 1946 mu úředně byla povolena změna příjmení z Fürth na Firt. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do parlamentních voleb v roce 1948. Po únorovém převratu v roce 1948 odešel do Francie, Anglie a USA, později se stal zástupcem šéfredaktora v redakci rádia Svobodná Evropa v New Yorku. Podílel se na činnosti exilové národně socialistické strany. Byl členem Rady svobodného Československa, v níž byl členem jejího výboru. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. stupně.
Více od autora
Julie-Anne Long (4)
Julie Anne Long je americká spisovatelka romancí, která svou kariéru začala už od okamžiku, kdy se naučila psát. Její první dílo byl ilustrovaný opus o mluvících jablíčkách. Sice spisovatelskou kariéru během dospívání ohrožovala touha stát se rockovou star , ale láska k psaní zvítězila. Julie Anne četla knihy různých žánrů, ale srdce jí táhlo k romancím – inspirací jí byla Rosemary Rogers nebo Kathleen E. Woodiwiss. Romance si zvolila taky proto, že si užívá vymýšlet hrdiny a hrdinky, jejich citové projevy a sledovat vývoj jejich vztahu. No paak taky proto, že má ráda happyend. Období regentské Anglie, do níž svá díla zasadila, zas Julie Anne zvolila díky Jane Austen. Julie Anne žije a píše v San Franciscu a ve volném čase ráda navštěvuje muzea, balet a koncerty vážné hudby. Na kontě má zatím sedm historických romancí.
Více od autora
Julie Kenner (7)
Americká autorka Julie Kenner původně pracovala jako advokátka, ale od útlého věku si přála být spisovatelkou, kterou se stala na plný úvazek v roce 2004. Byla nominována nebo získala na dvě desítky literárních cen v oblasti detektivního žánru a románů pro ženy. Žije s rodinou v texaském Georgetownu.
Více od autora
Julie Kagawa (6)
Julia Kagawa je americká autorka, známá především díky své vílí sérii, která nese název Iron Fey . Julie se narodila v Sacramentu v Kalifornii, kde se ovšem obvykle nedělo nic zajímavé. A tak se v jejích devíti letech celá rodina přestěhovala na Hawai, kde bylo o zábavu postaráno - ať již za to mohl masožravý hmyz, kolonie gekonů kolem jejich domu a nebo časté hurikány. Mnoho času trávila v oceánu, ze kterého ji mohli vyhnat snad jedině mořské příšery. Stejně jako mnoho jiných budoucích autorů ráda četla a zpříjemňovala si s knihami i školní hodiny. Její láska ke čtení ji dovedla až ke psaní temných a hrůzostrašných příběhu a svými podrobnými ilustracemi často šokovala své nešťastné učitele. Krvavé příběhy sice časem zmizeli, ale její vášeň pro psaní s ní zůstala i do chvíle, kdy absolvovala školu a bylo načase získat skutečnou práci. Aby zaplatila účty, pracovala v různých knihkupectvích, kde se ovšem manažerům nezamlouvalo její čtení knih, které měla ukládat do regálů. A tak se obrátila se svému dalšímu koníčku: výcviku zvířat. Několik let pracovala jako profesionální psí trenérka a to až do chvíle, kdy se začala prodávat její první kniha a zaznamenávala první úspěchy. V té době se rozhodla plně věnovat psaní a dokončení své série. V současnosti žije v Louisvill v Kentucky se svým milujícím manželem, dvěma urážlivými kočičími slečnami, příliš chytrým australským ovčákem a jedním neuvěřitelně aktivním štěnětem.
Více od autora
Julie Johnson (4)
Americká spisovatelka, zaměřena na romantické romány pro mládež a pro ženy.
Více od autora
Julian Holland (2)
Jools Holland, OBE je britský hudebník a televizní moderátor. Byl jedním ze zakládajících členů skupiny Squeeze, se kterou nahrál celkem šest řadových alb. Od roku 1992 moderuje televizní pořad Later... with Jools Holland. V roce 2003 získal Řád britského impéria. V roce 2015 hrál na albu Rattle That Lock hudebníka Davida Gilmoura.
Více od autora
Julia Ginsbach (4)
Německá historička umění, germanistka, výtvarnice, knižní ilustrátorka, autorka knih pro děti.
Více od autora
Julia Cameron (5)
Julia Cameron se narodila 4. března 1948 v Illinois. Je učitelkou, autorkou, umělkyní, básnířkou, napsala romány i hry, natočila filmy, je hudební skladatelkou i novinářkou. Patrně nejznámější se stala ale pro svou knihu The Artist's Way .
Více od autora
Judy Garland (7)
Judy Garlandová, vlastním jménem Frances Gummová, byla americká herečka a jazzová zpěvačka, jež dodnes patří mezi největší hollywoodské legendy všech dob, matka herečky Lizy Minnelli. Zpěvu a herectví se věnovala od útlého dětství, zpívala v pěveckém triu Sestry Gummovy a hrála ochotnicky divadlo. Ve dvanácti letech uspěla v konkurzu společnosti Metro-Goldwyn-Mayer a od té doby hrála ve filmu. Jako děvče si zahrála v legendárním snímku Čaroděj ze země Oz , kde narychlo zastoupila Shirley Templeovou. Za tuto roli obdržela Oscara pro dětské herce. Od té doby vystupovala ve filmových muzikálech společnosti MGM pravidelně po boku Micky Rooneyho, se kterým vytvořila úspěšnou uměleckou dvojici, která byla ve své době nesmírně populární. Šla z filmu do filmu, což nakonec vedlo k tomu, že byla velice unavená a utahaná, již v patnácti letech začala tyto svoje pracovní problémy řešit prášky a konzumací alkoholu, se závislostí na nich pak bojovala až do konce svého života. To se jí stalo nakonec osudným, zemřela předčasně ve věku 47 let v Londýně.
Více od autora