18001–18060 z 153228 Autoři
Miloš Máček (6)
Narozen 6. 1. 1922 v Hořicích v Podkrkonoší . Prof. MUDr., DrSc., pediatr z I. dětské kliniky vedené prof. Švejcarem. Zabýval se vlivem tělesných cvičení na mládež s některými chronickými onemocněními plic, oběhu, zažívání ad. V letech 1963-1969 děkanem Fakulty dětského lékařství UK v Praze, přednosta Kliniky tělovýchovného lékařství a rehabilitace. Člen Výtvarné skupiny lékařů.
Více od autora
Miloš Kulišťák (1)
Národopisný pracovník, regionální práce z oboru, rozhlasové a divadelní hry, dramatizace, fejetony. Miloš Kulišťák se narodil v Hážovicích v Rožnově pod Radhoštěm v rolnické rodině, která hluboce respektovala valašské tradice. Už v mládí hrál divadlo, zajímal se o lidové tradice, zapisoval zvyky a lidovou slovesnost. Vystudoval Hospodářskou školu v Rožnově a po 1. sv. válce, bojoval na ruské a italské frontě, začal pracovat jako hospodář ve výzkumné travinářské stanici v Rožnově p. R. Po celý život se věnoval národopisu a povznesení kultury rodném městě - podílel se na činnosti Muzejního spolku, byl spoluzakladatelem Valašského muzea v přírodě a blízkým spolupracovníkem Bohumíra Jaroňka. Byl jedním ze zakladatelů 1. Valašského roku, který se konal v roce 1925, a stal se duchovním otcem souboru Radhošť. Napsal knihu Veselé kúsky strýca Metúda a divadelní hru Bačova dcera a poté celou řadu drobnějších děl a článků. Dlouhá léta spolupracoval s ostravským rozhlasem, významné je také jeho kresebné a fotografické dílo. Za všestrannou činnost udělil Vlastivědný kroužek Valašského muzea v přírodě roku 1966 Miloši Kulišťákovi diplom za zásluhy při budování muzea, za dokumentární činnost sběratelskou, záslužnou činnost pro valašské lidové umění a za práci kronikářskou. Miloš Kulišťák zemřel v Rožnově p.R. a je pohřben na Valašském Slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Více od autora
Miloš Koch (4)
Narodil se 10.2.1961 v Brně. Doc. Ing., CSc., práce o informačních systémech a technologiích.
Více od autora
Milena Nováková (5)
Milena Nováková-Malinská, na matrice Lidmila Eugenie Josefa, byla česká pedagožka, spisovatelka a publicistka. Rodiče Mileny Josef Malinský soudce v Jičíně a Marie Malinská-Příhodová , se vzali 1. května 1882. Sourozenci: Karel Malinský , Maria Sedláčková-Malinská , Robert Malinský , Josef Malinský , Božena Kolářská-Malínská , Vlasta Malínská , Irena Malínská , Růžena Malinská , Zděnek Malínský , Jiří Malinský , Antonie Malínská , Anna Malínská a František Malínský . Matka byla veřejnou pracovnicí, spoluzakladatelkou Jičínského dívčího školství. Bratr Karel pracoval jako ministerský rada zemědělství a sestra Irena pracovala jako vyšší úřednice na Ministerstvu zahraničních věcí. Milena měla herecké plány, ale u rodičů s nimi neuspěla. Po literárních studiích se věnovala studiu skladby v Praze u Karla Boleslava Jiráka a J. Novotného, na konzervatoři externě klavírní hře u Jindřicha Kaana . 4. března 1916 se v Jičíně provdala za Vojtu Nováka režiséra Národního divadla v Praze. Měli spolu syna Vojena Nováka operního pěvce; 8. prosince 1918 vystoupila z církve. Krátce působila jako učitelka hudby, potom jako klavíristka provázela mužova vystoupení a věnovala se publicistice a literatuře. Cestovala po Německu, Itálii, Švýcarsku, Francii a Rakousku. Byla členka PEN-clubu v Praze, Syndikátu českých spisovatelů a hudebních skladatelů, Kruhu Přátel českého jazyka , Klubu umělců, Ústavu pro národní výchovu , Ženské národní rady, Osvětového odboru při Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen, Ochrany matek v Praze XIX. a Společnosti Boženy Němcové . Čas, Časopis lékařů českých, České slovo, Československá žena, Čin,...
Více od autora
Milena Horálková (5)
Narozena 13.4.1951 v Praze. PhDr., lingvistka, učebnice němčiny.
Více od autora
Milena Bravermanová (3)
Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor prehistorie - dějepis. V současnosti pracuje jako odborná pracovnice oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Je historičkou, archeoložkou a kurátorkou sbírek, má zvláštní zájem o historické textilie. Uspořádala specializované textilní depozitáře na Pražském hradě, dala podnět k realizaci specializované restaurátorské dílny se zvláštním zaměřením na restaurování textilu na Pražském hradě a podílela se na ní. Rozsáhlá publikační a přednášková činnost.
Více od autora
Milan Valach (2)
PhDr. Milan Valach, Ph.D., byl český filozof, etik a pedagog. Působil na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde přednášel filozofii, etiku a jejich dějiny. Milan Valach byl výrazným představitelem české interpretace přímé demokracie a zaměstnaneckého vlastnictví, jejich zastáncem a propagátorem. Ve svých názorech vycházel z kritiky současného neoliberálního kapitalismu a jeho projevů zejména v České republice. Zabýval se také teorií a dějinami totalitních systémů, marxismem, problematikou ekologické krize a rozpory kapitalistického systému. Počátkem roku 2001 založil Hnutí za přímou demokracii , společně s Jiřím Polákem a skupinou přátel, scházející se v brněnské kavárně Slavia. Milan Valach je pohřben v hrobě č. 93 na hřbitově v Brně-Líšni. Nachází se poblíž jihovýchodního rohu areálu hřbitova, ve skupině označené cedulí "urnový háj 2".
Více od autora
Milan Suk (6)
Narozen 17.9.1953 v Plzni. JUDr., spoluautor učebnice, externí pedagog Právnické fakulty v Plzni.
Více od autora
Milan Skalník (3)
Milan Skalník byl český právník a skaut. V mládí se věnoval skautingu, měl přezdívku Medník. Studoval gymnázium v Třebíči, následně byl přijat na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity, po jejím zrušením přešel na pražská práva. Na jinošovské lesní škole přednášel estetiku a vedl levicově orientovaný Vysokoškolský roverský kmen . Byl zapáleným komunistou a během Února 1948 se stal členem akčního výboru ústředí Junáka , byl členem redakce levicového mládežnického časopisu Plameny a vystřídal Karla Průchu na pozici šéfredaktora časopisu Činovník. Svou komunistickou minulost však později nijak nereflektoval. Od 1. září 1955 působil jako advokát v Ostravě, kde roku 1990 spoluzaložil advokátní kancelář Jirousek, Skalník, Bernatík & partneři. V roce 1995 zastával funkci předsedy České advokátní komory. Roku 2009 zvítězil v soutěži Právník roku v oboru občanské právo.
Více od autora
Milan Růžička (3)
Milan Růžička , spisovatel, autor aforismů. Od roku 1969 žil v emigraci v USA, později ve Švédsku. Vyučil se elektromechanikem a prošel mnohými profesemi - pracoval jako směnový energetický dispečer, dělník na stavbě elektrárny, výčepní, číšník, ošetřovatel na psychiatrii i na záchytce, jeřábník. Od roku 1960 se věnoval výhradně literatuře jako autor proslulých aforismů zveřejněných v mnoha humoristických časopisech SSSR, Jugoslávie, Polska.
Více od autora
Milan Paumer (2)
Milan Paumer byl člen antikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů, s níž v roce 1953 utekl z Československa přes Východní Německo do Západního Berlína, aby v USA vstoupili do armády a připravili se na výsadek zpět do Československa. Během útěku z Československa zavraždili členové skupiny sedm policistů a pokladníka. Z původně pětičlenné skupiny se do Západního Berlína dostali jen bratři Mašínovi a Milan Paumer, další dva členové skupiny Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku v NDR zraněni, zadrženi a předáni do Československé republiky, kde byli později popraveni. Působení skupiny je historiky i českou veřejností považováno za kontroverzní , přesto premiér Mirek Topolánek udělil v roce 2008 Milanu Paumerovi čestnou Plaketu předsedy vlády České republiky. Narodil se v Kolíně, ale dětství strávil v Poděbradech kde se poprvé seznámil se syny generála Josefa Mašína, Ctiradem a Josefem. Po válce se vyučil strojním zámečníkem, pak studoval strojní průmyslovku v Kolíně. V roce 1952 nastoupil vojenskou službu a byl zařazen na Vojenskou akademii v Martině. Po únoru 1948 se s nimi účastnil organizace i provádění záškodnických akcí namířených proti komunistickému režimu. Nejprve šlo o drobné sabotáže jako zapalování stohů a rozbíjení Stalinových portrétů. K rozhodnému obratu došlo po květnu 1949, kdy režim začal popravovat z politických důvodů i studenty právnické fakulty, kteří jako Milan Paumer a rodina Mašínů sdíleli antifašistické a tedy i antitotalitní myšlení a šířili Masarykovy ideály . V roce 1951 skupina, ve snaze získat zbraně, přepadla služebny SNB v Chlumci nad Cidlinou a Čelákovicích, při čemž byli zavražděni dva příslušníci SNB, z toho jeden zcela bezcitným způsobem - svázanému a omámenému mu Ctirad Mašín podřízl hrdlo ska...
Více od autora
Milan Novák (5)
PhDr. Milan Novák je vedoucí odboru kultury Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Vedoucí správy zámku Brandýs nad Labem. Výtvarník a člen Sdružení pro umělecká řemesla Rudolfinea, in: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců, Chagall Ostrava, díl X.
Více od autora
Milan Míšek (1)
Narozen 24. 1. 1924 v Praze, zemřel v roce 1998. Umělecký řemeslník, grafik a designér.
Více od autora
Milan Majtán (5)
Slovenský jazykovědec, věnoval se především oblasti onomastiky, výzkumu dějin slovenského jazyka a dialektologie.
Více od autora
Milan Mach (3)
Milan Mach byl český herec, voiceover, hlasatel a konferenciér. Jednalo se o typického představitele malých, drobných, epizodních a vedlejších filmových i televizních rolí, který ale disponoval velmi měkkým a příjemným hlasem s dobrou dikcí.
Více od autora
Milan Macák (3)
Narozen 20.7.1963 v Táboře. Pedagog a publicista, historická a politická tematika.
Více od autora
Milan Lošťák (6)
Narozen 29.6.1953 v Bruntále. Ing., ekonom, odborné práce o daních a hmotném majetku.
Více od autora
Milan Kopecký (5)
Narozen 14.5.1925 v Brně, zemřel 17.9.2006. PhDr., CSc., profesor české literatury, komeniolog, publikační a redakční činnost v oboru.
Více od autora
Milan Kolář (4)
prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D. je český lékař, mikrobiolog a od roku 2011 děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, studijní obor: Všeobecné lékařství, 1982–1988.
Více od autora
Milan Jeřábek (6)
Narozen 11.9.1956. RNDr., geograf, práce z oboru, práce věnované česko-německému pohraničí a regionální politice.
Více od autora
Milan Hrdlička (6)
Doc. PhDr. Milan Hrdlička, CSc. po studiích na FF UK pracuje na tamním Ústavu bohemistických studií. Věnuje se teorii uměleckého překladu, mluvnici současné češtiny a oboru čeština jako cizí jazyk. Publikoval řadu studií v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících, je spoluautorem několika učebnic češtiny pro cizince a autorem šesti monografií. Přednášel a vyučoval na mnohých evropských univerzitách.
Více od autora
Milan Hrala (6)
Milan Hrala byl český vysokoškolský pedagog, rusista, překladatel z ruštiny a profesor ruské literatury. Milan Hrala v roce 1950 maturitní zkouškou ukončil studium na gymnáziu v Humpolci. Pokračoval studiem oborů ruština a čeština na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Studium ukončil v roce 1955 a v tomtéž roce zahájil své pedagogické působení na stejné fakultě – nejprve jako lektor jazyků a asistent Slovanského semináře , pak jako odborný asistent na katedře rusistiky , jako docent ruské literatury na katedře rusistiky a na katedře tlumočnictví a překladatelství a od roku 1983 jako profesor dějin ruské a sovětské literatury na katedře tlumočnictví a překladatelství . Překládal především odbornou literaturu. K teorii překladu přispěl např. publikacemi Současnost uměleckého překladu , Kapitoly z dějin českého překladu .
Více od autora
Milan Forejt (2)
Prof., Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, publikace z oboru teorie tváření.
Více od autora
Milan Dvořák (3)
Hře na klavír a hudební teorii se učil v letech 1944–52 v Hudební škole Leoše Janáčka v Prostějově. V letech 1953–58 studoval na Elektrotechnické fakultě Českého vysokého učení technického v Praze . Po absolutoriu se uplatnil jako pianista v různých orchestrech . V roce 1965 nastoupil do orchestru Divadla Semafor, vedeného Ferdinandem Havlíkem; v letech 1968–69 orchestr vedl, 1970 angažmá v Semaforu ukončil a působil pak ve svobodném povolání. Od roku 1964 byl pianistou a uměleckým vedoucím instrumentální skupiny, která doprovázela Hanu Hegerovou; od 1968 stál v čele TV Septetu, který se uplatňoval v programech tehdejší Československé televize. V letech 1970–81 byl hudebním dramaturgem Československého rozhlasu, kde pořídil několik set zvukových záznamů. Od 1993 působí jako pedagog skladby na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze. Rozsáhlou činnost skladatelskou zahájil koncem padesátých let kompozicí suity Sluneční soustava pro jazzový soubor Studio 5. Je autorem četných písní a šansonů pro Hanu Hegerovou, Evu Pilarovou a další zpěváky a řady hudeb k filmům a televizním hrám . Napsal rovněž řadu instrumentálních skladeb pro potřeby rozhlasu , několik muzikálů , hudby ke cvičení na celostátních spartakiádách a všesokolských sletech, k Večerníčkům, au...
Více od autora
Milan Balda (4)
Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...
Více od autora
Milada Součková (4)
Milada Součková, též Milada Rykrová byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička. Narodila se v rodině stavebního podnikatele a majitele domu Antonína Součka a manželky Marie, rozené Horové . Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali. Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin". Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Další knihy vyšly v exilu: Literární historie a teorie: Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.
Více od autora
Milada Čechová (3)
Narozena 2.5.1967 Kladno. Redaktorka, autorka knih o známých osobnostech.
Více od autora
Míla Myslíková (3)
Bohumila Myslíková byla česká filmová a divadelní herečka a spisovatelka. Bohumila Myslíková se narodila 14. února 1933 v Třebíči. Od mládí chtěla být spisovatelkou, ale vystudovala herectví na JAMU v Brně. Po absolutoriu sedm let působila na brněnských scénách , v letech 1962–1964 byla členkou souboru Československého filmu a Filmového studia Barrandov. Roku 1964 nastoupila do kladenského Divadla Jaroslava Průchy, angažmá v něm ukončila v roce 1977. Ve filmu debutovala již jako jedenadvacetiletá ve snímku s Vlastou Burianem Nejlepší člověk. Následující léta hrála mnoho vedlejších rolí v různých filmech, spolupracovala s televizí, rozhlasem a dabingem. V roce 1982 napsala cestopis Finský maraton a u této tematiky zůstala i později v knize V zemi Kalevově . Byla také autorkou tří úspěšných publikací pro děti – Lásko, Bože, lásko , Ta naše písnička česká a V dobrém jsme se sešli , její kniha o betlémech Narodil se nám Spasitel vyšla v roce 2000. Ve 23 letech se provdala za herce Štěpána Zemánka, po roce bylo manželství rozvedeno. Následně už se nevdala. Ke konci života onemocněla Parkinsonovou chorobou. Míla Myslíková zemřela v Praze 11. února 2005 na mozkovou mrtvici, je pohřbena na hřbitově svaté Barbory v Polné u Jihlavy.
Více od autora
Mike Michalowicz (2)
Americký podnikatel, publicista a lektor, práce z oblasti podnikání a marketingu.
Více od autora
Mick Wall (5)
Mick Wall je britský hudební kritik, rozhlasový a televizní moderátor a spisovatel. Svou kariéru zahájil v roce 1977 pro časopis Sounds. V roce 1983 začal psát pro Kerrang!. Později se prosadil jako autor biografií mnoha rockových umělců, jako jsou Ozzy Osbourne, Status Quo, Led Zeppelin, Iron Maiden, Guns N' Roses nebo Metallica.
Více od autora
Michelle Obama (4)
Michelle Obamová, celým jménem Michelle LaVaughn Robinson Obama je bývalá první dáma Spojených států amerických, z titulu manželky 44. prezidenta Baracka Obamy, který zvítězil jak v listopadových prezidentských volbách roku 2008, tak ve volbách roku 2012. Představuje první Afroameričanku v této roli. Narodila se a vyrůstala ve čtvrti South Side v Chicagu. Vystudovala sociologii na Princeton University a Právnickou fakultu na Harvard University . Po ukončení studia se vrátila do Chicaga a přijala pozici v právnické firmě Sidley Austin, kde se setkala se svým budoucím manželem. Současně pracovala pro starostu Richarda M. Daleyho a pro lékařské centrum chicagské univerzity. Má dvě dcery, Maliu a Sashu. Jejím bratrem je Craig Robinson, trenér mužského basketbalového týmu Oregonské státní univerzity. Jejími rodiči byli Fraser Robinson III., zaměstnanec městských vodáren, a Marian Shields Robinson, sekretářka zasilatelského obchodu Spiegel's, která po narození dětí byla ženou v domácnosti do doby, kdy nastoupila na střední školu. Kořeny rodin Robinsonů a Shieldsů je možné vysledovat až do doby před občanskou válkou. Pra-pradědeček z otcovy strany, Jim Robinson, byl otrokem v Jižní Karolíně. Pra-pra-prababička z matčiny strany, Melvinia Shields, byla také otrokyní. Od šestého ročníku začala chodit do třídy pro talentované děti na škole Bryn Mawr Elementary School , poté navštěvovala výběrovou chicagskou střední školu Whitney Young High School. Tuto školu ukončila v roce 1981. Později následovala svého bratra Craiga na Princeton University . Jejím hlavním oborem byla sociologie, vedlejším oborem afroamerická studia. V roce 1985 školu dokončila s titulem B.A. . V roce 1988 získala na Harvard University titul J.D. . Během studia na Harvardu se účastnila politických demonstrací ...
Více od autora
Michèle Curcio (2)
Francouzská autorka publikací z oblasti parapsychologie, astrologie a okultismu.
Více od autora
Michel Polnareff (4)
Michel Polnareff je známý francouzský zpěvák a skladatel, který je od poloviny 60. let 20. století vlivnou osobností hudební scény. Polnareff, známý svou osobitou směsí popu, rocku a francouzského šansonu, okouzlil publikum svou okázalou pódiovou prezentací a eklektickým stylem. Jeho kariéra se rozjela po úspěchu jeho raných hitů, jako je "La Poupée qui fait non" z roku 1966, které ho prosadily jako významného umělce ve Francii i mimo ni.
Více od autora
Michel Laclotte (2)
Francouzský historik umění, kurátor, specialista na francouzské malířství 14. a 15. století.
Více od autora
Michel de Montaigne (6)
Michel Eyquem de Montaigne byl francouzský renesanční myslitel, humanista, skeptik. Dal vzniknout novému literárnímu žánru – eseji. Narodil se 28. února 1533 v Périgordu na zámku Montaigne jako třetí syn bohatého vinaře a obchodníka. Byl gaskoňským šlechticem, který pocházel z prostředí nobilizovaných obchodníků. Montaignův otec Pierre Eyquiem de Montaigne zastával různé funkce v bordeauxském parlamentu a stal se i starostou města. Matka Antoinette de Louppes pocházela z rodiny španělských obchodníků, kteří uprchli před inkvizicí do Francie. Jelikož otci záleželo na tom, aby jeho syn byl fyzicky zdatný, poslal ho hned po narození do vesnice Papessus mezi drvoštěpy. Díky otci získal rovněž vynikající humanistické vzdělání. Od dětských let se o něho staral německý vychovatel, který s ním hovořil pouze latinsky. Díky tomu Montaigne později ovládal latinu stejně dobře jako svůj mateřský jazyk. Znalosti získané domácí výchovou si pak rozšířil na koleji v Bordeaux, kde studoval od 6 do 13 let. O tom, zda měl možnost studovat na jedné z jihofrancouzských univerzit, nejsou spolehlivá svědectví. Avšak z jeho znalosti starověké i soudobé vědecké a filosofické literatury můžeme vyvozovat neustálé sebevzdělávání a vytrvalou četbu. Nicméně Montaigne se nikdy nestal profesionálním vědcem, filosofem ani bohoslovcem. A i když během svého života zastával řadu veřejných funkcí , sám tvrdil, že své politické činnosti nepřikládá nijak zvláštní význam. V roce 1558 navázal přátelství s Etienem de la Boétiem. Jejich známost trvala sice pouhých pět let, Etien v roce 1563 umírá, avšak Montaigne na něho vzpomínal celý život. V roce 1565 se oženil s Francoise de La Chassaigne, ale neměl k ní nijak blízký vztah. Celkem z manželství vzešlo pět dcer, jen jedna Montaigne přežila. Když v roce 1568 zemřel jeho otec, zdědil Montaigne velký majetek a přestěhoval se na ro...
Více od autora
Michel Chossudovsky (3)
Michel Chossudovsky je kanadský ekonom, poradce, novinář a spisovatel literatury faktu. Je emeritním profesorem ekonomie na univerzitě v Ottawě. Od roku 2001 je prezidentem a ředitelem Centra pro výzkum globalizace, které publikuje konspirační teorie a falešné zprávy. Chossudovsky sám je propagátorem konspiračních teorií o 11. září. Chossudovsky se narodil ruskému židovskému emigrantu, diplomatu Evgeny Chossudovskému a irské protestantce Rachel Sullivanové. V roce 1968 byl přijat na univerzitu v Ottawě. Učil jako hostující profesor na akademické půdě v západní Evropě, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, fungoval jako ekonomický poradce ve vládách rozvojových zemí a pracoval jako konzultant pro mezinárodní organizace včetně projektů jako jsou Rozvojový program OSN , Africká rozvojová banka, Africký institut Spojených národů pro ekonomický rozvoj a plánování , Fond obyvatelstva OSN , Mezinárodní organizace práce , Světová zdravotnická organizace , Ekonomický výbor OSN pro Latinskou Ameriku a Karibskou oblast . V roce 1999 se Chossudovsky přidal k Mezinárodnímu fondu pro výzkum míru a budoucnosti jako poradce. Chossudovsky je bývalý prezident Kanadské asociace výzkumu Latinské Ameriky a Karibiku. Je členem organizací, které zahrnují Výbor na fiskální a ekonomické reformy , Geopolitickou drogovou hlídku a Mezinárodní koncil lidského zdraví . Je aktivním členem protiválečného hnutí v Kanadě, rozsáhle psal o válce v Jugoslávii. Byl angažován v propagaci alternativních teorií o útocích na New York 11. září 2001. Jeho článek Pravda skrytá za 9/11: Kdo je Usáma bin Ládin byl pravděpodobně vůbec prvním, který zpochybňoval Bushovo tvrzení, že bin Ladin je za útoky na Světové obchodní centrum a Pentagon zodpovědný. Je častým přispěvatelem do periodik Le Monde diplomatique, Third World Resurgence a Covert Action Quarterly ....
Více od autora
Michal Ztratil (5)
Ekonom, odborník na oblast nemocenského pojištění a pojistného na sociální zabezpečení.
Více od autora
Michal Zeman (4)
Narozen 1959. Akademický malíř, vysokoškolský pedagog filmové a televizní grafiky, režisér, výtvarník animované tvorby, knižní ilustrátor.
Více od autora
Michal Vaníček (4)
Narozen 12. 2. 1989. Redaktor, žije v registrovaném partnerství s Davidem Vaníčkem, se kterým napsal knihu pro děti.
Více od autora
Michal Třetina (2)
Narozen 18. 12.1962 v Mělníku, zemřel 1. 9. 2015 ve Vliněvsi. Ing., cykloturista, horolezec a cestovatel, publicista, autor cestopisné publikace.
Více od autora
Michal Šťovíček (6)
Ing. Michal Šťovíček. Narozen v roce 1954. Překladatel z francouzštiny a autor knih z oblasti dějin vojenství.
Více od autora
Michal Schonberg (3)
Michal Schonberg se narodil v Anglii v roce 1945 v anglicko-slovenské rodině. Rodiče však záhy přesídlili do Čech, a tak vyrůstal postupně v Mostě, v Ústí nad Labem a nakonec v Praze. Odtud v roce 1966, už jako student anglistiky na Filizofické fakultě Karlovy univerzity, odjel do Kanady a v Montrealu již zůstal a pokračoval ve studiu. Získal bakalariát na McGill University. Poté se přestěhoval do Toronta, kde se stal doktorem divadelních věd a doktorem filozofie. Roku 1972 založil na Scarborough College Torontské university program v oboru divadelních věd a dodnes tu přednáší . V letech 1980-1985 působil jako dramaturg v kanadském Stratfordu, zároveň byl i hlavním editorem série Shakespearovských her, vydávaných zde v rámci shakespearovských festivalů ve spolupráci s CBC Corporation.
Více od autora
Michal Pospisil (3)
Narozen 16. 8. 1972. JUDr., advokát, vysokoškolský učitel VŠE a VŠAP.
Více od autora
Michal Pohludka (3)
Ing., PhD. student v Ústavu dědičných metabolických poruch 1. LF UK, laboratoř molekulární patologie.
Více od autora
Michal Oláh (4)
Autor odborných článků, knih a statí z oblasti ekonomie a cenotvorby, též marketingu.
Více od autora
Michal Nesvadba (4)
Michal Nesvadba je český herec , syn českého herce, kreslíře a karikaturisty Miloše Nesvadby a kostýmní výtvarnice Jaroslavy Nesvadbové. Vystudoval Státní konzervatoř v Praze , obor hudebně-dramatický. Téhož roku založil společně s Václavem „Upírem“ Krejčím a Světlanou Nálepkovou soubor Mimtrio. Byl libretistou a režisérem baletu Billiard a lední show Princezna Zmrzlina . V roce 1997 poprvé předvedl jevištní práci se samolepicí páskou, čímž se představil i na festivalu v Japonsku. Od roku 1999 je protagonistou pořadu pro děti Kouzelná školka , úspěšně tak navazuje na rodinnou tradici, kterou kdysi svými pořady pro děti založil již jeho otec herec Miloš Nesvadba. V roce 2020 přerušil moderování Kouzelné školky z důvodu strachu před pandemií koronaviru, do pořadu se po dvou měsících vrátil.
Více od autora