Výpis všech autorů

Bruno P Kremer

Bruno P. Kremer studoval biologii na univerzitě v Bonnu a promoval v r. 1973. Do r. 1979 byl odborným asistentem v Botanickém ústavu, od r. 1979 působí jako vědecký rada na univerzitě v Kolíně nad Rýnem. Publikoval řadu vědeckých prací, píše a překládá

Andrea Křístek Kozárová

Alexandr Kramer

Alexandr Kramer byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK . Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru. V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview , Interview 2 , Interview 3 , Interview 4 , Interview 5 (2006 – 74 rozhovo...

Alexa Kriele

Alexa Kriele studovala filozofii a psychologii a pracovala jako novinářka a trenérka pro manažery. Od roku 1994 zaměřuje své aktivity na knihy o andělech.

Viktor Krupa

Viktor Krupa byl slovenský jazykovědec, který pracoval v oblasti všeobecné a orientální jazykovědy, typologie, folkloristiky, japanistiky. Překládal z orientálních literatur, zejména mytologii a ústní slovesnost. Po ukončení vysokoškolského studia absolvoval několik dlouhodobých pobytů v zahraničí, např. v letech 1965–1966 na Havajských ostrovech a na Novém Zélandu , v roce 1969 v USA, na Kalifornské univerzitě v Berkeley , v letech 1970–1971 na univerzitách v Münsteru a Tübingenu v Německu a v roce 1988 na Novém Zélandu . Dlouhodobě se zabýval jazykovědou, religionistikou a mytologií, především polynéskou. Je nejvýznamnějším slovenským odborníkem na kulturu Oceánie, v letech 1990 až 2006 byl ředitelem Kabinetu orientalistiky Slovenské akademie věd. Uveřejnil řadu knih v angličtině , v ruštině a slovenštině, např.: V zahraničních odborných kruzích jsou ceněny především jeho publikace: Překládá především z angličtiny. Přeložil některá díla Rudyarda Kiplinga, Edwarda Gibbona, Jonathana Swifta, Marka Twaina, Thomase Stearnse Eliota, Daniela Defoa a dalších. Překlady však vytvořil také z japonštiny a němčiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktor Krupa na slovenské Wikipedii.

Saša Král

Narozen 29.8.1892 v Praze. Učitel, autor učebnic a románů, též práce o skautingu. Patřil k první zakladatelské generaci českých skautských vůdců. Vlastním jménem Karel Kalivoda.

Samuel Noah Kramer

Samuel Noah Kramer, přední světový sumerolog, se narodil 28.09.1897 v Rostově na Donu, Ukrajina. V devíti letech se s rodiči odstěhoval do Ameriky, kde prožil v podstatě celý svůj život. Vystudoval asyriologii na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii, které už zůstal věrný a kde sám působil jako profesor a kustod klínopisných sbírek Universitního muzea. Zaměřil se především na oblast kultury Sumerů, sám procestoval mnohokrát země Předního východu a účastnil se výkopů a výzkumů v oblasti Sumerů. Proslavil se především rekonstrukcemi a zpracováním sumerských literárních památek, při jejich sestavování navštívil většinu světových ústavů a muzeí uchovávajících sumerské památky a byl uznáván jako světový expert, především pro své rozsáhlé znalosti dosud nepublikovaných materiálů. Zemřel 26.11.1990.

Rudolf Kremlička

Rudolf Kremlička byl český malíř, který patří k velkým osobnostem českého moderního malířství a krajinomalby 20. století. Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde byl ovlivněn díly malířů Slavíčka a Schwaigera. Navštívil Paříž, kde měl možnost zhlédnout díla významných impresionistů . Byl také silně ovlivněn Ingresem. V roce 1924 vydal Malířské konfese ve kterých formou deníku vysvětloval svůj přístup k modernímu umění, aktům i krajinomalbě. Zemřel ve věku 45 let a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Kremlička byl jedním z hlavních členů Tvrdošíjných, skupiny malířů, kteří tvořili v naivistickém primitivismu. Skupina se po pěti uskutečněných výstavách rozpadla. Zpočátku tvořil Kremlička ve spojení s krajinnými náměty. Jeho tvorba se s časem měnila, avšak nikdy se nepřikláněl k žádnému uměleckému směru, snad kromě neoklasicismu. Sám svým myšlením a syntézou skutečnosti rozvíjel svůj styl. Po krajinných motivech maloval častěji ženy a ženský akt, s postupem času postavy mnohem stylizovanější a osobitější.

Rostislav Křivánek

Rostislav Křivánek je český spisovatel, dramatik, básník, libretista a novinář. Až do svých osmnácti let žije v rodném Děčíně, kde studuje gymnázium a po celé studium stojí v čele děčínské pobočky Hudební mládeže. Tady také debutuje v oblasti dramatické literatury prvotinou Chopin v Děčíně, kterou se spolužáky nastuduje pro Městskou knihovnu Děčín. V letech 1978–1982 studuje na divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze obor Organizace a řízení divadel a kulturních zařízení. Po absolutoriu se stává provozním ředitelem divadelní scény DAMU Disk. Tady začíná spolupracovat s tehdejším studentem režie Zbyňkem Srbou, pro kterého autorsky upravuje hru Carlo Gozziho Král jelenem a píše pro ni texty písní. Jejich zhudebnění se ujímá čerstvý absolvent práv JUDr. Vladimír Franz. Roku 1985 tak začíná plodná spolupráce Rostislava Křivánka s Vladimírem Franzem, která trvá dodnes. K textu hry se s režisérem Srbou a hudebníkem Franzem později vracejí ještě v roce 1992, kdy Krále jelenem inscenují v pražském divadle ABC. Z Disku Křivánek odchází v roce 1986 do svobodného povolání, aby s většinou absolventského ročníku DAMU, který odchází do angažmá v mosteckém divadle, spolupracoval jako dramaturg na dnes již legendárních inscenacích Filozofská historie a Cirkus Humberto . Zároveň pro soubor píše hru Masopust, kterou se ale nepodaří realizovat. Vedle toho objíždí česká divadla a kulturní zařízení s agenturní verzí Králem jelenem jako zvukař, osvětlovač i herec. Do tohoto období patří i jeho kabaretní féerie Bedekr aneb Pozdvižení ve zdviži , kterou i režíruje. V roce 1987 nastupuje jako reportér do kulturního časopisu pro mládež Pionýr. Když se o dva roky později změní společenská situace, stává se šéfredaktorem časopisu, jehož název se mění na FILIP . Pro neshody s vedením vydavatelství Mladá Fronta odchází pak s celou redakcí počátkem ro...

Pavel Kraus

Rodák z Prahy, vystudoval strojní průmyslovku. Pracoval jako dělník, konstruktér, dispečer a technický překladatel. Od roku 1959 publikoval v periodikách, od roku 1969 se věnuje pouze literatuře. Prozaik specializující se na kriminalistický žánr. Autor rozhlasových her a televizních scénářů, publicista.

Ota Kramář

Ota Kramář, vlastním jménem Otto Kramář byl český redaktor, scenárista a spisovatel, autor populárně naučných a dobrodružných knih pro děti a mládež.

Michal Kříž

Elektroinženýr, práce z oboru elektrotechniky a norem z této oblasti.

Matúš Krajňák

Slovenský pilot, fotograf, manažer leteckého fotografování, spoluautor fotografických publikací.

Marek Krajewski

Marek Krajewski je polský filolog a spisovatel. Česky vyšly jeho ponuře laděné detektivní příběhy s kriminalistou Eberhardem Mockem, odehrávající se ve Wrocławi v době mezi světovými válkami.

Lubomír Král

Fotbalový historik, člen Fotbalové asociace ČR - komise pro historii a statistiku. Žije v Písku.

Lenka Křesadlová

Narozena 8.3.1976 v Rokycanech. Inženýrka zahradnictví, odborné práce ze zahradnictví a zahrádkářství. Bibliografická poznámka: Ing., PhD., NPÚ Kroměříž. Práce o zámeckých zahradách.

Ladislav Krnáč

Ladislav Krnáč významný slovenský športový novinár a v rokoch 1961 až 1963 aj tréner basketbalovej reprezentácie mužov bývalého Československa. Bol dlhé roky vedúcim zahraničného oddelenia denníka Šport a uznávaným odborníkom najmä na atletiku a basketbal. Absolvent Vysokej školy ekonomickej v Bratislave Ladislav Krnáč sa pri príprave ME v atletike v roku 1978 v Prahe podieľal na vzniku tzv. flash quotes - rýchlych rozhovorov s medailistami. Tento systém mal práve na pražskom Strahove európsku premiéru. Odvtedy sa aj vďaka IAAF stal súčasťou štandardného mediálneho servisu na najvýznamnejších atletických podujatiach.

Karl Kraus

Karl Kraus byl rakouský spisovatel, dramatik, básník a novinář. Třikrát byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Karl Kraus se narodil jako deváté a nejmladší dítě v rodině jičínského židovského majitele papírny Jakoba Krause a jeho ženy Ernestiny, rozené Kantorové. Když mu byly tři roky, přestěhovala se rodina do Vídně. Jeho matka brzy zemřela. Po absolvování gymnasia v roce 1892 začal Kraus studovat práva na Vídeňské univerzitě. Na filozofické fakultě téže univerzity od roku 1896 studoval filozofii a germanistiku, ale studia nedokončil. Již během studií se zabýval psaním a přispíval do literárních časopisů. Od roku 1896 se neúspěšně pokoušel uplatnit jako herec a divadelní režisér. Krátce působil ve skupině Jung Wien, která soustřeďovala přední osobnosti tehdejší kulturní Vídně. Patřili sem např. básník Peter Altenberg, dramatik Hermann Bahr a spisovatelé Hugo von Hofmannsthal a Felix Salten. Od roku 1897 působil Kraus jako novinář. Od roku 1899 vydával vlastní časopis Die Fackel , ve kterém pranýřoval pokrytectví, korupci, měšťáckou morálku, nacionalismus, pangermanismus a v neposlední řadě i psychoanalýzu. V prvním období měl řadu externích přispěvatelů z řady uměleckých profesí. Do Fackelu psali např. Peter Altenberg, Richard Dehmel, Egon Friedell, Oskar Kokoschka, Else Lasker-Schülerová, Adolf Loos, Heinrich Mann, Arnold Schönberg, August Strindberg, Georg Trakl, Frank Wedekind, Franz Werfel a také Houston Stewart Chamberlain a Oscar Wilde. Během první světové války pro něj některé novinové výstřižky v Olomouci zpracovával Paul Engelmann, Ludwig Wittgenstein, a Jindřich Groag. Od roku 1911 publikoval Kraus výlučně vlastní texty. Fackel vydával až do své smrti . Celkem vyšlo 922 sešitů o celkem více než 20 000 stranách. Kromě žurnalistiky se věno...

Karel Kramář

Karel Kramář byl český a československý pravicový, nacionalistický politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany, za světové války účastník odboje, po roce 1918 první ministerský předseda ČSR, dlouholetý předseda Československé národní demokracie, později Národního sjednocení. Narodil se ve Vysokém nad Jizerou v rodině vyučeného zedníka Petra Kramáře ze Stanového, později regionálně uznávaného zámožného stavitele a majitele cihelny. Matka Marie, rozená Vodseďálková, pocházela z rolnické rodiny vysockých starousedlíků, její dědeček byl starostou. Karel Kramář byl jediným přeživším z pěti dětí svých rodičů. Rodiče se upjali na jeho budoucí kariéru a spolu s ním rozhodli pro studium v Praze. V šestnácti letech Karel Kramář opustil domov a studoval na reálném gymnasiu v Praze na Malé Straně, bydlel v podnájmu na Hradčanech. V roce 1871 začal svá studia na malostranském gymnáziu, které v tehdejší době mělo dobrou vlasteneckou pověst. Od primy až do oktávy studoval s vyznamenáním, učil se jazykům, hrál na piáno a housle, kreslil a maloval. Tento širší zájem o jazyky a kulturu v mladých, studentských letech provázel Dr. Kramáře po celý život. V červnu 1879 maturoval s vyznamenáním a po prázdninách na podzim téhož roku odjel do Berlína, kde se dal zapsat na právnické fakultě, ale v letním semestru již studoval na univerzitě ve Štrasburku. Na podzim 1880 byl zapsán jako posluchač práv na pražské univerzitě, kde se účastnil velmi živě tehdejšího studentského národního života. Dne 24. dubna 1881 se stal doktorem práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po dokončení právnických studií se nemusel živit prací a připravoval se na kariéru vysokoškolského pedagoga, proto se vypravil na další studia do ciziny. Nejdříve studoval národní hospodářství na berlínské univerzitě u prof. Adolfa Wagnera, jednoho z tzv. „katedrových socialistů” a odborníka finanční vědy a ještě týž rok se dal zapsat na pařížské svob...

Jaroslav Kratěna

Je český cestovatel a spisovatel. Je autorem cestopisů zemí Severní Ameriky, které navštívil a procestoval. V roce 2012 vydal již desátý cestopis s názvem Zlatá hora.

Jan Kratochvíl

Jan Kratochvíl byl český režisér, herec, divadelní organizátor, televizní dramaturg a producent, syn spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla a dlouholetý partner herečky a zpěvačky Věry Křesadlové. Po absolutoriu pražské FAMU v roce 1963 nejprve působil jako pomocný režisér a asistent režie na Barrandově. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, na počátku 70. let vystupoval se Ctiborem Turbou v Cirkuse Alfred. Poté pracoval jakožto externí režisér Československé televize, režíroval koncerty hudebních skupin a divadelní představení. Působil také jako umělecký vedoucí Revue Alhambra, pracoval jako režisér na Divadelních poutích na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1991 byl zaměstnancem Československé televize, později České televize, kde pracoval jakožto produkční a dramaturg. Mimo jiné pořady společně s Pavlem Andělem připravoval také na ČT 2 pořad Noc s Andělem.

Herbert Kratzer

Narozen 4.8.1944. PhDr., publicista a novinář.

Andrea Králíková

Narozena 24. 7. 1982 ve Slavičíně. Mgr., Ph.D., bohemistka, metodička pro český jazyk a literaturu, zaměřuje se na teorii literatury a na současnou českou literaturu, též autorka básní.

Aleš Krejča

Narozen 2. 3. 1941 v Praze. Knižní grafik a malíř, práce v oboru grafického umění.

Aleš Kraus

Narozen 23.6.1936 v Kolíně. Fotograf.

Vlastislav Křivohlavý

Autor pohádek a próz pro děti. Narodil se 29.3.1928 v Praze, zemřel 6.7.1991 v Čáslavi. Absolvent Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství v Praze . Pracoval jako zemědělský odborník v Pardubicích, Brandýse nad Orlicí a Chocni. Od 1955 trvale v Čáslavi. Beletrii začal psát teprve jako nevidomý od 1971. Beletristické příspěvky v Lid. demokracii a Vlastě, dále v Zem. novinách, Pochodni, Světě práce a Mateřídoušce. Spolupráce s Čs. rozhlasem, vysílána řada pořadů pro děti a mládež. Z díla: Bořek má psa, 1973, Dědečkovy brýle, 1977, Bořek, pes a Modrý květ, 1981.

Vladimír Křížek

Narodil se 24.7.1924 v Praze. Vystudoval medicínu na Karlově Univerzitě, kde promoval roku 1950.Stal se odborným lékařem internistou a specialistou pro fyzikální medicínu, balneologii a rehabilitaci. Od roku 1967 až do roku 1990 působila jako primář klinického oddělení Výzkumného ústavu balneologiského v Mariánkých Lázních. Celkové jeho životní dílo ho řadí k čelným osobnostem českomoravské balneologie.

Viktor Kripner

Narozen 13.5.1906 v Praze, zemřel 22.4.1956 v Teplicích nad Bečvou. PhDr., středoškolský profesor, básník.

Václav Kříž

Publikace z oboru svářečství.

Václav Králíček

Václav Králíček byl český a československý politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. K roku 1971 se profesně uvádí jako vedoucí provozu Státních lesů. Ve volbách roku 1971 tehdy zasedl do Sněmovny lidu . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1976.

Rudolf Krňák

Publikace z oboru svařování kovů.

Rudolf Krautschneider

Rudolf Krautschneider je český publicista, vydavatel a ilustrátor, námořník, mořeplavec a dobrodruh . Napsal zhruba desítku knih a natočil několik dokumentárních filmů. Sám o sobě říká, že je tak trochu Rakušanem, trochu Němcem i Čechem, ale „přesvědčením” je Polákem. Je členem ČANY – České asociace námořního yachtingu. Narodil se ve Vídni v roce 1943 v rodině rakouského otce a moravské matky. Po skončení 2. světové války bydlel v dětském domově a pak se svou matkou ve Znojmě, otec byl vojákem wehrmachtu a vrátil se z vězení až šest let po válce. Základní školu ukončil sedmou třídou, po té pracoval v dole a delší dobu jako dřevorubec v lese. Svoji první jachtu začal stavět na řece Dyji. Moře, které se později stalo jeho vášní, spatřil poprvé, když mu bylo 16 let. Zkoušel se plavit na cizích lodích, ale snil o vlastním plavidle, a tak začal budovat svoji jachtu. V 60. letech se poprvé kontaktoval s polskými námořníky a staviteli jachet. Z polských přístavů se pak vydával na velké námořní plavby. Potěšil Poláky tím, že je považoval za lidi, na které se mořeplavec může v nesnázích spolehnout, s čímž se setkal v různých přístavech světa. Popularitu mezi světovými jachtaři získal díky plavbám na svých jachtách „Vela”, „Polka”, „Polárka” a „Victoria”. S jachtou „Vela” doplul v roce 1976 na Shetlandy a v dalších letech s jachtou „Polka” na Špicberky a na Falklandy , kde se octl v době mezistátního konfliktu. Na ocelové „Polárce” vykonal plavbu kolem Antarktidy . Jeho oceánské lodi mají pevnou konstrukci, ale délku jen 3 metry a 30 až 60 cm. Pokud nepluje na lodi, věnuje se rodině, píše nebo ilustruje knihy, objíždí české školy se svými přednáškami. Dříve si také na plavby vydělával jako dřevorubec....

Roman Kroufek

Narozen 26.10.1979 v Ústí nad Labem. Mgr., botanik, vysokoškolský pedagog, didaktické materiály pro environmentální výchovu a vzdělávání.

Nicole Krauss

Kdyby nezačala psát, byla by se nejspíš věnovala astronomii, snila o ní odmalička. Jenže někdy ve třinácti letech pocítila dcera chirurga, vyrůstající na Long Islandu v "brutálně moderním" domě, navrženém slavným architektem, nepřekonatelnou touhu po sebevyjádření. Ta touha už ji neopustila. Pocity ji začaly zajímat mnohem víc než fakta. V devatenácti začala Nicole Kraussová publikovat poezii. Studovala tenkrát v Oxfordu literaturu a dějiny umění. Dodnes vzpomíná na nejlepší zamítavý dopis, jaký kdy dostala: "Bolí mě to neméně než Vás," napsal jí redaktor z Times Litterary Supplement. Jinde jí ovšem básně tiskli, například v uznávané Paris Review. Oceňoval je i její oblíbený učitel na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Josif Brodskij. Najednou jí ale začalo být ve verších těsno a opustila je kvůli próze. "Nerada bych se k nim dnes vracela," říká. "Nejen že nejspíš nejsou nijak zvlášť dobré, ale také už se mi moc nepodobají." V roce 2002 vyšel její první román, kniha Muž vchází do pokoje . Příběh šestatřicetiletého muže, který v důsledku nádoru na mozku ztratil pamět, psala třináct měsíců. "Román je cosi, v čem se můžete zabydlet jako v domě," vysvětluje, co ji přitahuje na próze. Líbí se jí pocit, že se ráno probudí a na stole na ni čeká práce, ke které se může vrátit. Kniha o muži, kterého nemoc osvobodila od zodpovědnosti, jakou s sebou nese paměť, vznikala svérázně. Začínající prozaička si vzala k srdci názor Normana Mailera, že na psaní se člověk musí připravit jako na maraton, získat pořádnou fyzickou kondici. "Při psaní knihy Muž vchází do pokoje jsem uběhla spoustu mil, kdyby se to sečetlo, určitě bych doběhla až do Kanady," vzpomíná. Chtěla, aby její prvotina byl americký román, ať už to znamená cokoli, a tak četla Rotha, Bellowa a Cheevera. Dokáže ale vyjmenovat celou řadu světových autorů, o kterých říká: "Měli vliv na to, kdo jsem, což je důležitější než to, jak píšu." Je mezi nimi mnoho básníků, hlavně Brodskij, ale také Polák...

Mojmír Krejčiřík

Mojmír Krejčiřík je stavební inženýr a železniční historik. Kritizoval záměr odsunu brněnského hlavního nádraží z centra, je jedním z 19 brněnských expertů, kteří podepsali výzvu Zastavte odsun hlavního nádraží.

Miloš Krno

Miloš Krno byl slovenský spisovatel, překladatel a publicista, otec politologa Svetozára Krna a publicisty Martina Krna. Docházel na gymnázium v Kežmaroku a poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . V letech 1946 až 1953 působil na československém velvyslanectví v Moskvě a v letech 1954 až 1964 byl poslancem Slovenské národní rady. Začínal jako básník , později se věnoval převážně próze. Vydal přes třicet knih. Poslední z nich vyšla pod názvem Ak je na zemi raj v roce 2002 v rámci edice Hory, diaľavy, kterou připravuje jeho syn Svetozár. Je spoluautorem scénářů k filmům Zajtra bude neskoro a Slnko vychádza nad Prašivou . Jeho knihy byly předlohou filmům Vrátim sa živý a Cnostný Metod . Zemřel v roce 2007 několik dnů před svými 85. narozeninami. Jeho manželkou byla překladatelka Viera Krnová.

Magdalena Krátká

Mgr. Odborná asistentka katedry matematiky UJEP v Ústí nad Labem, publikuje v oboru.

Lukáš Král

Zabývá se regionem Králicko.

Kreis

Východoněmecká poprocková skupina, založená v roce 1973 v Berlíně, NDR, rozpadla se v roce 1982.

Jiddu Krišnamurti

Džiddú Krišnamúrti byl indický filozof a básník. Patří k nejvýznamnějším duchovním učitelům 20. století. Svým neformálním přístupem se řadí k učitelům života, jako byli Henry David Thoreau nebo Albert Schweitzer. Džiddú Krišnamúrti se narodil v jižní Indii ve městě Madanapalle v chudé bráhmanské rodině. Jeho otec Džiddu Narayaniah zastával funkci na finančním úřadě pod britskou správou. Matka Sandžívamma byla duchovně založená žena, zcela oddaná své rodině a uctívání boha Kršny V roce 1909 si malého Krišnamúrtiho a jeho bratra všiml Charles W. Leadbeater, spolupracovník prezidentky Theosofické společnosti Annie Besantové. Krišnamúrti ho zaujal svou čistou osobností údajně prostou ega. Krišnamúrti společně se svým mladším bratrem byl nadále vychováván pod vedením Annie Besantové, aby byl připraven na svou úlohu Světového učitele. Objevem malého Krišnamúrtiho bylo završeno usilovné hledání theosofů, kteří pátrali po Mesiáši. Duchovní matka Theosofické společnosti Helena Blavatská totiž prohlásila, že budoucí buddha Maitréja se v následujících letech projeví v lidském těle a Theosofická společnost se měla postarat o přípravu světa na tuto událost. V roce 1912 byl Krišnamúrti prohlášen za novodobého Mesiáše, v důsledku čehož došlo k rozkolu uvnitř Theosofické společnosti, z které se odštěpila Anthroposofická společnost v čele s Rudolfem Steinerem. Krišnamúrtiho přívrženci se sjednotili do řádu Hvězdy východu. Avšak po smrti svého bratra v roce 1929 se Krišnamúrti odmítl nadále účastnit jakékoli náboženské činnosti Hvězdy východu a tento řád rozpustil, jelikož dospěl k závěru, že hledání pravdy nelze organizovat. Jako svůj základní cíl si vytyčil pěstování osobní svobody jedince, jež je předpokladem pro nalezení pravdy. Krišnamurtí dalších 60 let po rozpuštění řádu cestoval po světě a přednášel o svém pojetí života. Také inicioval zakládání nadací, které měly sloužit k t...

Jaroslav Kříženecký

Narozen v roce 1955. Publicista a fotograf.

Jaroslav Krejčí

Jaroslav Krejčí byl československý právník a politik, druhý předseda československého ústavního soudu a později předseda protektorátní vlády. Absolvoval gymnázium v Uherském Hradišti a poté Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde roku 1916 získal titul doktora práv. V letech 1918 až 1920 působil na zemské politické správě v Brně, později jako vrchní odborový rada v prezidiu ministerské rady v Praze. Od roku 1921 až do roku 1938 byl činný jako tajemník ústavního soudu. Roku 1928 se stal členem českého zemského zastupitelstva, roku 1936 zástupcem prezidia ministerské rady v Právní radě. Téhož roku se stal na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně soukromým docentem pro obor ústavního práva, o dva roky později byl jmenován mimořádným profesorem. Ve své době patřil k nejuznávanějším československým odborníkům na ústavní právo, patřil mezi stoupence brněnské právní školy. Ve svých dílech se zaměřoval na vztahy jednotlivých státních mocí, zvláště reflektoval postavení ústavního soudu, postupně však rezignoval na čistý konstitucionalismus a obhajoval zmocňovací zákony přenášející pravomoci parlamentu na vládu. Za druhé republiky působil v období od 1. prosince 1938 do 15. března 1939 jako ministr spravedlnosti ve vládě Rudolfa Berana. Současně působil, byť jen krátce, též jako předseda ústavního soudu. Funkci ministra spravedlnosti zastával i za protektorátu v Beranově druhé vládě a ve vládě Aloise Eliáše . Kromě toho přechodně působil v čele ministerstva zemědělství a jako místopředseda vlády. V období od 19. ledna 1942 do 19. ledna 1945 působil již jako předseda protektorátní vlády. Zároveň nadále zastával i funkci ministra spravedlnosti. Obdržel protektorátní vyznamenání – Svatováclavskou orlici I. stupně se zlatým věncem. Patřil k přátelům prezidenta Emila Háchy, který Krejčího ve své politické závěti z roku ...

Jarmila Krčálová

Jarmila Krčálová byla česká historička umění, specialistka na umění a architekturu renesance a manýrismu, pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV. Jarmila Krčálová se narodila 17. května 1928 v Košicích. Dějiny umění vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, kde vypracovala rigorózní práci zaměřenou na dílo architekta Mattea Borgorelliho. Tématem její kandidátské disertační práce se stala renesanční nástěnná malba na panstvích pánů z Hradce a pánů z Rožmberka. Po celý profesní život se zaměřovala na renesanční architekturu v českých zemích a v tomto oboru se stala naší nejvýznamnější specialistkou. Pracovní dráhu spojila s Ústavem pro teorii a dějiny umění ČSAV, kde se v pozici výkonné redaktorky zásadním způsobem podílela na vzniku a vydání čtyřsvazkové topografie Umělecké památky Čech. Studie zaměřené na renesanci v Čechách i na Moravě publikovala především v časopise Umění a vydala několik samostatných monografií, například knihu o architektu Baldassaru Maggim. Zemřela 23. dubna 1993 v Praze.

Jana Králová-Kullová

Narozena 9.4.1950 v Plzni. Doc., PhDr., CSC., filoložka, hispanistka, práce a překlady z oboru.

Jan Křeček

Narozen 1943. RNDr., CSc., entomolog, stati z oboru.

J. H Krchovský

Básník J. H. Krchovský se narodil 22. dubna 1960 v Praze. Žije v Praze a v Brně. Poezii se věnuje od konce sedmdesátých let, v roce 1998 vydalo brněnské nakladatelství Host jeho sebrané dílo – svazek Básně. Krchovského groteskní, rýmovaná a pečlivě rytmizovaná poezie se navrací k tradici české dekadence, jejímiž konstantními symboly jsou smrt, bolest a zmar zahalené do dusivého alkoholicko-erotického oparu. J. H. Krchovský dosud knižně vydal: Noci, po nichž nepřichází ráno Leda s labutí Dodatky... Básně Vše nejlepší... Poslední list Nad jedním světem Mladost - Radost...

Ivan Krejčí

Narozen r. 1946, projektant dopravních staveb, manažer. Autor humorných příběhů.

František Václav Kříž

Narozen 26.2.1900 v Šumicích u Brna, zemřel 24.12.1982 v Brně. Učitel, básník a prozaik, esejista, pedagogický publicista, spoluautor čítanek.

František Krupička

doc. PhDr. František Krupička byl český anglista, překladatel a také autor jazykových učebnic angličtiny. Zdroje: a) www.databaze-prekladu.cz b) aleph.nkp.cz c) prijmeni.cz

Dušan Křístek

Dresdner Kreuzchor

Dresdner Kreuzchor je jedním z nejstarších a nejslavnějších chlapeckých sborů na světě, jehož historie sahá až do počátku 13. století. Sbor sídlí v německých Drážďanech, je nedílnou součástí kulturního dědictví města a je úzce spjat s kostelem svatého Kříže . Sbor se skládá převážně z chlapců a mladých mužů a slouží jako chrámový i koncertní sbor. Členové Dresdner Kreuzchor jsou známí svým přísným výcvikem a výjimečným hudebním uměním, které jim vyneslo mezinárodní uznání.

Arno Kraus

Narozen 19. 2. 1895 v Kolíně, zemřel 5. 5. 1974 v Třebotově u Prahy. JUDr., romanopisec, překladatel z maďarštiny, angličtiny, němčiny a ruštiny.

Ad. W Krüger

Zuzana Križková

Vyštudovala filmovú a televíznu dramaturgiu na FAMU v Prahe. Od r.1999 bola dramaturgičkou v Slovenskom rozhlase, v súčasnosti dramaturgička Slov.televízie.

Zdeněk Kropáč

Narozen 17.1.1925 v Líském, zemřel 21.10.2005. Novinář, reportér, reportáže z cest.

Zdeněk Kratochvíl

Narozen 30.10.1952 v Brně. Asistent na filozofické fakultě, přednášky a práce z filozofie, teologie a filozofické antropologie.

William Kent Krueger

Toužil se stát spisovatelem od třetí třídy ZŠ. Prošel řadou nejrůznějších zaměstnání, ale nakonec se nevzdal. Stvořil Corka O'Connora a stal se spisovatelem na celý úvazek. Kruegerovy romány se často točí kolem nějakého sociálního tématu.

Vratislav Křivák

Narozen 8.10.1954 v Kojetíně. PhC., básník.

Vlastislav Kroupa

Vlastislav Kroupa byl zakladatel odbojové organizace Hnutí slovanské domoviny popravený za svoji činnost ve Vratislavi. Narodil se v rodině řezníka, pocházejícího z dělnického prostředí. Jeho otec jako drobný živnostník s pokrokovými názory a výhradami k buržoaznímu vedení republiky, byl okolím chápán jako člověk levicového zaměření, ač jím nebyl. Neměl tedy dobré postavení v obci a otci se nedařilo. Roku 1937 se s rodinou přestěhoval do sousedního Starého Lískovce, kde se uvolnila řeznická živnost. Ve stejném roce začal Vlastislav Kroupa studovat na obchodní akademii, kde se setkal s Marxovým Komunistickým manifestem. Od mládí byl sečtělý, zajímal se o základy a principy společnosti, ve které žil a oplýval politickým přehledem. Zpočátku se jako pasivní posluchač účastnil politických schůzí stran první republiky, ale později i vystupoval v diskuzích. V Brně-Lískovci založil junácký oddíl, do kterého se marně pokusil vnést svoje myšlenky. Na svých názorech a na svém panslavistickém přesvědčení tedy založil skupinu stejně smýšlejících kamarádů nazývanou "Slovanská obec práce". Kroupa postupně budoval organizaci mladých v rozsáhlém brněnském okolí a pomocí svého spolužáka vytvořil bojovou skupinu až na Moravskobudějovicku. Během tří let mělo hnutí již 200 členů a v roce 1941 Vlastislav Kroupa navrhl nový název "Hnutí slovanské domoviny". Hnutí se dařilo ucházet pozornosti gestapa do doby než byla zrazena konfidenty a 16. listopadu 1942 byl Kroupa zatčen a uvězněn v Kounicových kolejích v Brně. Odolával tvrdým výslechům gestapa a díky statečnému postoji Kroupy i jeho druhů trvalo gestapu téměř rok, než uzavřelo případ Hnutí slovanské domoviny, i když se mu podařilo zatknout jen 67 členů z více jak 200 organizovaných. 19. ledna 1944 byl postaven spolu se svými spolubojovníky před breslauský Volksgericht a odsouzen k trestu smrti. Trest byl vykonán dne 27. dubna 1944 ve Vratislavi. V den popravy napsal svůj posled...

Vladimír Křivánek

Vladimír Křivánek je český básník, literární historik, kritik, vysokoškolský pedagog, editor a překladatel, který v současnosti působí na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Narodil se v roce 1951 v Kolíně. Jeho otec byl technický úředník, mezi roky 1959 a 1966 vykonával profesi obchodního zástupce v Číně a na Kubě. Tehdy navštěvoval českou základní školu při tamních velvyslanectvích. Po návratu rodiny do Čech vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu v Hořicích v Podkrkonoší s maturitou v Praze a po roce 1970, v němž pracoval jako prodavač v antikvariátu, vystudoval učitelství češtiny a dějepisu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . Poté pár let pracoval v Kladně jako učitel na základní škole , načež se stal pracovníkem Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV . Na konci 70. let 20. století získal na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy titul PhDr. a začal navštěvovat Bulharsko, kde se od té doby několikrát účastnil letní školy bulharistiky v Sofii, což mu umožnilo komparatistická studia a občasné překlady. O jedenáct let později se na přelomu osmdesátých a devadesátých let stal zakládajícím šéfredaktorem časopisu mladé literatury Iniciály. Vzápětí se až do roku 2005 stal odborným asistentem a následně docentem na katedře české literatury Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a mezi roky 1994 a 1997 jejím vedoucím. To již měl titul kandidáta věd CSc. od Ústavu pro českou literaturu AV ČR z roku 1995 , už předtím půlroční zkušenost mezi roky 1992 a 1993 se studijním pobytem v Londýně na Škole slovanských a východoevropských studií na Londýnské univerzitě a od roku 1998 pozici vědecké...