Všichni Autoři a témata

František Lukeš (5)

Narozen 27.2.1921 v Hořicích v Podkrkonoší, zemřel 11.7.1998 v Hradci Králové.Katolický kněz, básník, prozaik, fejetonista, esejista, pedagog, memoárová literatura.

František Lstibůrek (7)

Práce z oboru elektrotechniky a automatizační techniky.

František Kučera (7)

František Kučera je bývalý český hokejový obránce. Na začátku své kariéry působil ve Spartě, kde svým umem brzy převyšoval své vrstevníky. Ve věku 18 let se zúčastnil mistrovství Evropy juniorů a po něm byl v roce 1986 ve 4. kole draftován do NHL týmem Chicago Blackhawks. O rok později pomohl juniorské reprezentaci získat stříbrné medaile na juniorském mistrovství světa 1987. Po pádu železné opony mohl v roce 1990, ve věku 22 let, odejít do zámoří. Zde svou kariéru zahájil nejprve ve farmářském klubu Chicaga, v Indianapolis Ice, kde se setkal též s Dominikem Haškem. Poté začal nastupovat přímo za tým Chicago Blackhawks, s nímž se v sezóně 1991/92 dostal až do finále Stanleyova poháru, které však prohrál s Jágrovým a Hrdinovým Pittsburghem. V Chicagu vydržel až do sezóny 1993/94, v jejímž průběhu přestoupil do klubu Hartford Whalers. Zde působil až do sezóny 1995/96, během níž přestoupil do týmu Vancouver Canucks. V následující sezóně hrál nejenom za Vancouver, ale též za Houston Aeros či Syracuse Crunch. Navíc 18. března 1997 přestoupil do Philadelphie Flyers, za níž hrál jednak v NHL, ale také v jejím farmářském klubu Philadelphia Phantoms. Po sezóně 1996/97 zamířil zpět domů do pražské Sparty a nastupoval za ni až do sezóny 1999/2000. Během působení ve Spartě vyhrál vedle české Extraligy též titul mistra světa a především se stal olympijským vítězem. V době vítězství v Extralize navíc vedl Spartu jako její kapitán. Následující sezónu již opět hrál NHL, a sice v Columbusu. V průběhu sezóny však přestoupil do Pittsburghu, který v tu dobu trénoval Ivan Hlinka. Vydržel zde až do konce sezóny. V létě roku 2001 se vrátil zpět domů a na začátku sezóny 2001/02 nastoupil opět za pražskou Spartu. Po 10 odehraných kolech však odešel již potřetí do zámoří, tentokrát do klubu Washington Capitals, kam byl z Pittsburghu ...

František Kříž (3)

František Křižík byl významný český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem byla oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

František Kreuz (5)

Byl šéfredaktorem časopisu Tenis, významným žurnalistou a sportovním publicistou. Pracoval v Československém sportu a týdeníku Stadión, spolu se Stanislavem Chvátalem napsal publikace Velcí bílí muži, Královny a princezny kolem poháru, rukopis knihy o Jaroslavu Drobném a je autorem čtyřdílného televizního seriálu z tenisového prostředí Počkej si na bílé štěstí.

František Kozák (6)

Narozen 14. 11. 1857 v Lísku u Jimramova, zemřel 24. 2. 1926 v Praze, ThLic., ThDr.h.c., farář reformované církve / Českobratrské církve evangelické, působil ve Vanovicích , ve Velké Lhotě u Dačic , v Čáslavi ; spoluvydavatel osvětového časopisu Hus , spoluzakladatel sociálních organizací Husův asyl, Marta; otec architekta Bohumíra Kozáka , filozofa Jana B. Kozáka a architekta Ladislava Kozáka .

František Kortus (7)

Pedagog, autor učebnic zeměpisu.

František Kohoutek (5)

Autor kilometráží řek.

František Klika (5)

František Klika byl český herec a divadelní režisér, autor dramatizace Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka. Narodil se v Praze, v rodině holičského pomocníka Antonína Kliky a jeho manželky Karoliny, rozené Tomíčkové . Otec byl divadelní ochotník, ale nepřál si, aby se syn stal profesionálním hercem. Když zemřel, matka s jeho bratry odjeli do Ameriky s tím, že je Karel Klika bude následovat, až dostuduje průmyslovou školu. Když mu matka lodní lístek poslala, neuposlechl, lístek prodal a začal dráhu herce. Celý život věnoval filmu a divadlu jako herec, režisér a divadelní ředitel. Významné bylo zejména jeho působení v Brně, od roku 1946 pracoval v Praze. Zemřel v Praze. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Jako herec začínal ve společnosti Rudolfa Lince . Hrál v Národním divadle v Praze a v Zemském divadle v Brně . V roce 1943 uvedl časopis Pestrý týden, že za 25 let herecké dráhy vytvořil František Klika více než 200 významných rolí. Ihned po válce převzal vedení českého divadla v Brně, které údajně opustil po neshodě s novým ředitelem E. F. Burianem. Poté se stal ředitelem Hanáckého divadla, ze kterého podle deníku Slovo národa odešel proto, že trval na nadstranickosti divadla a nechtěl vyhovět požadavkům komunistů. V letech 1946–1948 hrál v Činohře 5. května. Poté se v letech 1948–1951 stal hercem a režisérem Divadla státního filmu. Ve vlastní úpravě, hrál hlavní roli v Osudech dobrého vojáka Švejka v roce 1954 v pražské Alhambře.

František Kasl (1)

František Kalandra (3)

Bohemista a vysokoškolský pedagog.

František Kadleček (3)

Autor učebnic o údržbě a opravách nábytku a dřevařství pro střední průmyslové školy.

František Janura (5)

Narozen 3.2.1914 v Praze, zemřel 20.12.1986 v Praze. Televizní redaktor a dramaturg, hry, soudničky, práce pro děti.

František Hyhlík (4)

Narozen 20.10.1905 v Loukonosech u Kolína, zemřel 21.4.1981 v Praze. RNDr., profesor psychologie, práce z oboru.

František Hovorka (4)

František Ladislav Hovorka, také Ferenc, byl český varhaník, sbormistr, hudební skladatel a pedagog. Po absolvování obecné školy studoval na gymnáziu v Praze a soukromě hudbu u Zdeňka Fibicha. Vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval hru na varhany u Josefa Kličky a skladbu u Karla Steckera). Působil jako varhaník v Karlíně a na Smíchově a jako ředitel kůru a sbormistr v Radnicích. V roce 1908 složil státní zkoušky ze zpěvu a hudby a odešel do Rokycan, kde prožil prakticky celý život. Nejprve působil jako varhaník a ředitel kůru v děkanském chrámu Panny Marie Sněžné. Současně byl sbormistrem rokycanských pěveckých spolků Záboj a Pěvecké sdružení. V době první světové války musel narukovat do armády a stal se kapelníkem a varhaníkem u 88. pěšího pluku v Szolnoku. I za války se věnoval koncertní činnosti. Pořádal varhanní koncerty, na kterých uváděl díla světové klasické varhanní hudby. Po skončení války se vrátil do Rokycan, založil zde vlastní hudební školu a učil zpěv na místních středních školách. Řídil pěvecký sbor Ozvěny a místní Orchestrálního sdružení. S těmito tělesy nastudoval i velká oratorní díla . Stále veřejně vystupoval i jako varhaník a klavírista. Chrámové skladby tvoří těžiště tvorby. Napsal na tři sta skladeb pro církevní potřeby. Zkomponoval řadu sborů. Vynikají zejména mužské smuteční sbory a velké sbory smíšené: Složil i mnoho skladeb pro komorní obsazení. Nejčastěji pro klavír, housle či varhany. Smyčcový kvartet zůstal nedokončen. Z větších kompozic stojí za pozornost melodramy a písňové cykly především na slova Vítězslava Hálka a Fráni Šrámka. Psal i příležitostnou hudbu k sokolským a hasičským cvičením a úpravy lidových písní pro školy a sbory, které řídil. Nezanedbatelná je i jeho publicistická činnost. Přispíval do řady hudebních časopisů...

František Horník (3)

Autor učebnic biologie.

František Holec (3)

PhDr. František Holec, CSc. V letech 1949 až 1986 pracoval v Archivu hlavního města Prahy . Byl zakladatelem a dlouholetým redaktorem sborníku Documenta Pregensia, v letech 1966 - 1986 redaktorem Pražského sborníku historického, v období let 1975 - 1990 členem redakční rady Sborníku archivních prací. Dále byl aktivním členem komise památkové péče rady NVP v letech 1975 - 1990 a členem muzejní rady Muzea hl. m. Prahy ve stejném období.

František Hladík (3)

František Hladík byl český akademický malíř. František Hladík se narodil na Královských Vinohradech do rodiny lakýrníka Václava Hladíka. Studoval na pražské malířské Akademii v letech 1908-1914, naposled ve speciální škole profesora Vojtěcha Hynaise. V roce 1915 se oženil s Marií Tittlbachovou z Kunratic. Za první světové války sloužil na italské frontě, v polní nemocnici portrétoval některé vojenské osobnosti a provedl alegorické obrazy v kapli vojenského hřbitova ve "Sternthalu" ve Štýrsku. Mnohé jeho práce byly reprodukovány v časopisech Dílo a Zlatá Praha. Účastnil se výstav Jednoty umělců výtvarných v Praze a soubornou výstavu měl v roce 1930 a 1936 v Humpolci.

František Goldschneider (7)

František Goetz (4)

František Frýdecký (7)

Narozen 11.11.1891 ve Slaném, zemřel 4.10.1943. Středoškolský profesor, literární historik, literatura z oboru, editor literárních textů, překladatel z francouzštiny.

František Frýda (5)

Narozen 19.1.1914 v Hořovicích, zemřel 6.10.1999. Autor próz a divadelních her, pod psudonymem Frank Farrady psal rodokapsy.

František Dražan (4)

František Dražan byl český strojní inženýr, profesor a děkan Fakulty strojní ČVUT Českého vysokého učení technického v Praze. Dražan se narodil v Michli v rodině železničního zřízence. Roku 1930 maturoval na české reálce v Praze 12 a poté nastoupil na strojní odbor Vysoké školy strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Studium dokončil roku 1936 složením II. státní zkoušky. Poté nastoupil jako konstruktér do Škodových závodů. V letech 1938 – 1939 pracoval v podniku Ferrovia v Radotíně a poté se opět vrátil do Škodových závodů, kde zůstal do konce roku 1952. V následujících letech působil na Ministerstvu těžkého strojírenství jako hlavní inženýr. V roce 1958 byl jmenován profesorem pro obor strojů pro práce zemní a stavební. Od roku 1960 vyučoval na Fakultě strojní ČVUT. Od roku 1961 se stal vedoucím katedry transportních zařízení, v letech 1962 – 1964 byl děkanem fakulty. Byl také proděkanem pro vědecko-výzkumnou činnost a prorektorem pro vědecko-výzkumnou činnost. Je autorem několika publikací.

František Drašner (4)

František Drašner se celý svůj život zajímal o regionální dějiny. Od mládí chtěl být archivářem či muzejníkem. Ke studiu archivářství mu však byl zamezen přístup, jako syn živnostníka - pekaře neměl patřičný třídní původ. A tak se přes dělníka, archivního praktikanta, požárního statika stal nakonec po své matce učitelem, několik let i školním inspektorem. Po vystudování Pedagogické fakulty v Hradci Králové přišel na Vysočinu. Působil na základních školách v Lipnici nad Sázavou, Krásné Hoře, Okrouhlici, ve Světlé nad Sázavou a Svinném u Chotěboře. Stěžejními předměty v jeho povolání mu byl dějepis, zeměpis a výtvarná výchova. Svoji mimoškolní činnost obohacoval prací s dětmi, vedl je v turistických, vlastivědných a šachových kroužcích. Jeho zálibami bylo cestování a šachy, dříve orientační běh. Své celoživotní lásce, regionální historii, se naplno začal věnovat až poté, co ze zdravotních důvodů odešel do důchodu. Od roku 1967 se zajímal o události v Číhošti. V roce 1990 a 2002 vydal dvě knížky "Číhošťský zázrak", z níž druhá dopodrobna a pravdivě vysvětluje příčiny mučednické smrti P.Josefa Toufara i jí předcházející pohyby křížku. Během roku 2003 vydal další knihy: "Ohně na Vysočině" - popisují násilnou kolektivizaci v obci Olešná na Havlíčkobrodsku, "Karel Havlíček Borovský na Vysočině" - v níž velmi detailně seznamuje čtenáře s osudy jednoho z největších Čechů v našem regionu. Při své práci důsledně uplatňuje použití archivních pramenů, které doplňuje významným svědectvím pamětníků. František Drašner zemřel dne 13.6.2006. Knihu "Havlíčkobrodský poutník" však již autor neviděl v konečné knižní podobě. Poslední publikaci "Partyzánský výsadek Mistr Jan Hus" vydala po autorově smrti jeho dcera Martina Krejčiříková, která cítila povinnost zveřejnit již zpracovaný text o problematice partyzánského odboje u Leškovic na Vysočině, k níž František Drašner sbíral materiály již od 60. let minulého století. František Drašner tak ...

František Dostál (4)

Narozen 21. 7. 1938 v Praze, zemřel 5. 12. 2022. Fotograf, reportér. Pracoval jako konstruktér obráběcích strojů.

František Dlouhý (6)

Prof. František Dlouhý – bol menej známy, ale z hľadiska koleopterologického významný český prírodovedec, pedagóg – stredoškolský profesor, spisovateľ, hudobník – skladateľ a entomológ – hlavne koleopterológ, ktorý má význam predovšetkým ako autor niektorých významných entomologických prác, ktoré používali pri svojej práci i naši – slovenskí entomológovia.

František Čuřík (6)

František Čuřík byl český matematik. Od roku 1921 byl mimořádným a od roku 1922 řádným profesorem na Vysoké škole báňské v Příbrami. V letech 1924-1926 a 1927-1929 působil ve funkci rektora a prosazoval stěhování Vysoké školy báňské do Prahy. Je autorem několika vysokoškolských učebnic matematiky, odborně se zabýval také balistikou. Za druhé světové války mu Němci nabízeli spolupráci při konstrukci balistických raket, což však odmítl a než by se nechal donutit ke spolupráci, raději spáchal sebevraždu. Původně pochován na hřbitově na Panské louce v Příbrami, později byl exhumován a převezen do Prahy.

František Cinek (4)

František Cinek byl katolický kněz, profesor dogmatiky na teologické fakultě v Olomouci a jedna z nejvýznamnějších osobností katolického prostředí. Spolu s olomouckým arcibiskupem Antonínem Cyrilem Stojanem patří k největším kněžským osobnostem na Moravě první poloviny 20. století. Narodil se do chudé věřící rodiny. Jeho otec František Cinek obdělával asi 10 měřic pole a pracoval jako domácí krejčí. František Cinek ml. navštěvoval prostějovské gymnázium kam docházel pěšky. Po gymnáziu vstoupil do kněžského semináře v Olomouci, kde na něj silně zapůsobila osobnost dr. Stojana. V mládí byl ovlivněn uměleckým okruhem Karla Dostála-Lutinova a Josefem Florianem. Na velehradských unionistických kongresech se výrazně sblížil s Antonínem Cyrilem Stojanem a stal se jeho předním spolupracovníkem, přítelem a později i životopiscem. Po kněžském svěcení roku 1912 krátce pracoval v duchovní správě a posléze působil jako studijní prefekt na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. Roku 1917 získal doktorát z teologie a byl promován na teologické fakultě v Olomouci. Po Stojanově nástupu na olomoucké arcibiskupství se stal spirituálem v olomouckém kněžském semináři a profesorem dogmatiky na fakultě. Za nacistické okupace, 17. 2. 1942, byl zatčen gestapem a odsouzen ke čtyřem letům káznice a třem letům ztráty občanské cti. Prošel káznicemi v Německu a Polsku. Počátkem roku 1945 byl poslán do koncentračního tábora Osterode v Sasku a následně do solných dolů ve Walbecku. Těžká práce a nepřetržitý pobyt v solné šachtě v nepředstavitelných hygienických podmínkách těžce podlomily jeho zdraví, takže po osvobození americkou armádou se dva měsíce léčil v nemocnici v Helmstedtu. 8. 7. 1945 navštívil svého bratra v Domamyslicích. Ještě v červenci 1945 se vrátil do kněžského semináře v Olomouci, dal se do práce a byl zvolen děkanem fakulty. Byl jedním z iniciátorů vzniku Univerzit...

František Chorvát (5)

Autor publikací z oboru výchovy a etiky, chování ve společnosti a v rodině.

František Čech (7)

Narozen 28.3.1875 v Dlouhé Lhotě u Kunštátu, zemřel 31.1.1952 v Praze. Prozaik, autor lidových románů, povídek a fejetonů.

František Beníšek (6)

Autor kuchařských předpisů.

František Beneš (6)

Narozen 15. 4. 1955. Filatelistický znalec a publicista. Soudní znalec v oboru filatelie, znalec Filatelistické zkušebny, předseda komise znalců SČF a zkušební znalec pro obor ČSR, ČR a pČaM; člen AIEP a AIJP. JUDr, Ing., CSc. Syn ing. Františka Beneše 1931-2007.

František Bareš (4)

František Bareš byl český středoškolský pedagog, historik a muzejní pracovník. Absolvoval reálné gymnázium v Táboře a poté vystudoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzity v Praze. V letech 1876–1908 byl profesorem na mladoboleslavském gymnáziu. Současně byl zakladatelem a správcem mladoboleslavského muzea od roku 1863. Založil „Krajinský muzejní spolek“ a měl podíl na otevření první městské muzejní expozice. Od roku 1886 byl správcem městského archivu a jednatelem Muzejního spolku v Mladé Boleslavi.

František Alois Soukup (7)

Pedagog, filozofující publicista, veřejný pracovník. V l. 1910–15 ve Vídni redigoval Vídeňský deník. Podílel se na založení Svazu českého studentstva. Svou životní dráhu končil jako profesor Státní průmyslové školy v Praze-Smíchově. Jako publicista se rozběhl do několika směrů: V Úvodu do etiky vykládal převážně historicky pojem, metody, hlavní problémy i směry etiky; k tomu připojil kapitoly o umění, vlastnictví a výchově ze stanoviska etiky. Spis O náboženství vydal pod pseudonymem F. S. Nežárecký. Zabýval se rovněž problematikou rodinné výchovy a sociologie dítěte. Několik prací věnoval metodice výuky cizím jazykům, dějepisu, zeměpisu, občanské, mravní a branné výchovy.

Frank Röllke (3)

Německý autor publikací o orchidejích.

Frank E Peretti (4)

Americký spisovatel literatury pro děti a mládež.

Frank Dufresne (1)

Americký spisovatel, autor knih o aljašské přírodě.

François Hinard (3)

Fancouzský filolog a historik, vysokoškolský pedagog, zabývá se starověkem.

François Cérésa (4)

Francouzský spisovatel a novinář.

Francisca Valiente (7)

Španělská ilustrátorka dětské literatury.

Francis Stuart (4)

Henry Francis Montgomery Stuart byl irský spisovatel. Před svou smrtí obdržel nejvyšší literární ocenění v Irsku, avšak mnohem více diskusí dodnes vyvolává jeho pobyt v nacistickém Německu.

Francis Poulenc (5)

Francis Poulenc byl významný francouzský skladatel a klavírista, člen skupiny skladatelů známé jako Les Six. Narodil se 7. ledna 1899 v Paříži a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností klasické hudby 20. století. Jeho kompoziční styl je známý melodickou invencí a jedinečnou směsí hravosti a vážnosti, v níž se často snoubí vtip a ironie s hlubokým citem.

Francis Fukuyama (3)

Yoshihiro Francis Fukuyama je americký spisovatel, politolog a filosof japonského původu. Proslavil se především dílem Konec dějin a poslední člověk , které je považováno za protiklad díla též amerického spisovatele Samuela P. Huntingtona. Zatímco Huntigton předpovídá neustálý spor základních civilizačních celků , Fukuyama tvrdí, že pádem tzv. Železné opony dějiny v podstatě skončily, neboť sice stále budou „probíhat události a vycházet noviny, které o nich budou psát“, ale demokratický a ekonomicky liberální světařád svou úspěšnou expanzí ukazuje, že je jediným možným a finálním stádiem sociokulturního vývoje lidstva a lidské vlády. Totalitní státy a diktatury jako např. Kuba, či Bělorusko jsou pouze anachronismem a je otázkou času, kdy i v nich zvítězí západní model fungování společnosti. Fukuyama srovnává své myšlenky s Marxovými tak, že Karl Marx považoval dějiny za spění ke komunismu, Fukuyama za jejich konec považuje právě dosažení liberální společnosti, volného trhu a západního životního stylu. Ve svém následném díle Trust: Social Virtues and Creation of Prosperity však dochází k pozměnění původních východisek a uznává, že kulturu nelze beze zbytku oddělit od ekonomie. Fukuyama je také spojován s nástupem neokonzervatismu v USA v době vlády Ronalda Reagana. Během úřadování prezidenta George Bushe se od neokonzervatismu distancoval. Během své kariéry Fukuyama postupně působil na George Mason University a Johns Hopkins University, od roku 2010 pak na Stanford University.

Francis Bacon (4)

Anglický filozof, vědec, historik, politik a spisovatel.

Francine Oomen (5)

Nizozemská spisovatelka.

Frances Williams (3)

Anglická praktická lékařka, práce z oboru.

Florinda Donner (3)

Florinda Donnerová byla žačkou dona Juana Matuse a jeho skupiny čarodějů, s jejichž učením jste se mohli seznámit v knihách Carlose Castanedy. Výuka, kterou prošla, se od učení Carlose Castanedy poněkud liší, a to jednoduše proto, že ženy jsou způsobilejší pro vstup do neobvyklých oblastí vědomí. Florinda reprezentuje část učení čarodějů Mexika, kteří využívají ve své praxi zvláštní techniky, spočívající v ovládání snových stavů vědomí, jež umožňují vnímání jiných světů, než je tento svět každodenního života. Důležitým aspektem učení je osvobození se od nadvlády svého já. Lidé jsou magickými bytostmi, jež jsou schopné ohromujících činů, pokud se ovšem dokáží zbavit své sebedůležitosti a oprostit se od navyklých způsobů jednání a vnímání světa. Cílem učení je připravit adepty na setkání s nekonečnem. Florinda Donnerová pochází z německé rodiny usazené v Caracasu ve Venezuele. S družinou čarodějů dona Juana se setkala poprvé v červenci 1970, když ji bylo něco okolo dvaceti let. Ujaly se jí čarodějky a zasvěcovaly ji do umění snění. Snění je něco, co se nedá popsat, pouze zažívat a praktikovat. Pomocí snění se dostaneme do světů, svojí existencí stejně reálných, jako je ten náš. Ovšem svými atributy tyto světy daleko přesahují vše, co si dokážeme představit. Praktikovat čarodějné snění znamená prožívat něco, co by nedokázala vytvořit ani naše nejbujnější fantazie.

Fionnuala Kearney (5)

Fionnuala Kearneyoá pochází z početné irské rodiny, což je možná důvodem, proč jsou ústředním motivem jejích příběhů mezilidské vztahy, především ty mezi mezi nejbližšími příbuznými. Dlouhá léta se živila jako realitní makléřka, než se rozhodla, že je čas na změnu, a začala se plně věnovat psaní. Debutovala románem TY, JÁ A TI DRUZÍ. S manželem a dvěma dcerami žije v Ascotu.

Fiona MacLeod (5)

Skotský romanopisec, básník, esejista. Pseudonym Williama Sharpa.

Fiona Chandler (5)

Historička

Filip Sajler (4)

Filip Sajler je český kuchař. Praktické zkušenosti získal v prestižních restauracích v Německu, USA i tuzemsku. Je členem Českého národního kulinářského týmu. V roce 2005 získal zlatou medaili s Českým národním týmem kuchařů a cukrářů AKC ČR, z kuchařské olympiády v Erfurtu bronzovou medaili a další ocenění z kuchařských soutěží v Basileji, Lucemburku, Singapuru aj. Od září 2005 uvádí v České televizi kulinářský pořad Kluci v akci. Věnuje se podnikání v oboru gastronomie a cateringu. Sailer je též automobilový závodník. V roce 2014 se stal vicemistrem v automobilových závodech do vrchu v rámci mistrovství Česka ve skupině N. V tomto závodě skončila na prvním místě jeho manželka Gabriela a na třetím jeho tchán Martin Jerman.

Filip Koleják (7)

Narozen v r. 1981 v Ostravě. Básník a prozaik.

Fero Fenič (4)

Fero Fenič , občanským jménem František Fenič, je slovenský a český filmový režisér, scenárista, producent, filmový organizátor, televizní a filmový podnikatel. Jeho firma Febio je známá nejen svojí tvorbou pro Českou televizi, ale i organizací velkého filmového festivalu Febiofest. Až doposud natočil asi 35 různých filmových děl. Žije a pracuje v Praze. Připravuje vysílání digitální televize Febio TV.

Ferdinand Veselý (7)

Narozen 1903 v Lounech, zemřel 7.2.1958 v Praze. Profesor matematiky, práce z oboru.

Ferdinand Pelikán (4)

Ferdinand Pelikán byl český filozof a univerzitní profesor. Narodil se jako druhý syn pražského selfmademana Julia Karla Pelikána a jeho ženy Anny, rozené Charazimové. Jeho starší bratr Julius se stal továrníkem vah na Smíchově. Ferdinand v Praze absolvoval gymnázium a v letech 1904-1908 vystudoval filozofii na české Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v červnu 1908 obhájil rigorózní práci s titulem Fridrich Ludwig Bouterwek v dějinách filozofie. Zdědil či zakoupil velkostatek v Radvánově u Mladé Vožice. V přihlášce pražského magistrátu k pobytu roku 1917 uvádí, že je velkostatkářem s dosavadním bydlištěm v Radvánově, kde se roku 1912 oženil a roku 1913 se mu narodila dcera. V letech 1925–1931 učil na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici. Roku 1931 obhájil habilitační práci a stal se docentem na filozofické fakultě Karlovy univerzity, brzy na to byl jmenován profesorem. V listopadu 1938 pronesl na Filosofické fakultě University Karlovy přednášku, nazvanou "Co nás ničilo ve filosofii", po které radikální studenti svrhli bustu T. G. Masaryka, umístěnou na hlavním schodišti budovy. Zemřel roku 1952 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Ferdinand Pelikán napsal:

Felix Salten (6)

Felix Salten, rodným jménem Siegmund Salzmann byl rakouský spisovatel, kritik, dramatik, esejista, libretista a scenárista židovského původu. Mezi jeho nejznámější literární díla patří příběh malého kolouška Bambiho z knihy Bambi, život v lese z roku 1923, příběh o veverce Perri z roku 1938. Velmi známý je též jeho eroticko-pornografický román Josefina Mutzenbacherová z roku 1906. Všecha tato díla byla přeložena do mnoha jazyků a později byla i zfilmována. V roce 1891 se stal členem literární skupiny Mladá Vídeň. Od roku 1927 působil ve funkci předsedy Rakouského PEN klubu. Narodil se v Pešti, když mu byl 4 týdny, jeho rodina se přestěhovala do Vídně. Zde žil až do roku 1936. Po nacistickém obsazení Rakouska, kdy mu hrozilo jako Židovi velké nebezpečí, se natrvalo přestěhoval do neutrálního Švýcarska, kde také zemřel.

Felicitas Waldeck (2)

Německá léčitelka, práce o Jin Shin Jyutsu.

Félicien Champsaur (5)

"Narodil se v Digne, pan Félicien Champsaur přišel do Paříže studovat práva, ale zajímala jej hlavně literatura. Poté, co pracoval v různých literárních a fantazijních časopisech, sestal se známý jako fejetonista několika velkých novin. Gaulois, Le Figaro, Event, The Journal, atd ... Mimo jiné vydal romány : Dinah Samuel, Miss America, Le Coeur, Le Cerveau de Paris, Le Massacre, L' Amant des danseuses, Le Mandarin, Sa Fleur, Poupée japonaise, La Faute des roses, La Glaneuse, Le Semeur d'amour, L'Orgie latine, L' Arriviste, L' Ingénue, Régine Sandri, atd.

Fedor Kuz'mič Sologub (5)

Ruský spisovatel a dramatik.

Fedor Aleksandrovič Abramov (6)

Ruský spisovatel a literární vědec.