Všichni Autoři a témata

Sarah Adams (6)

Americká spisovatelka, autorka románů pro ženy.

Sára Topinková (7)

Narozena 2003. Autorka knižního blogu, organizátorka knižních akcí, autorka prózy pro mládež.

Sanjida O'Connell (1)

Saniová Jitka (4)

Sandra Orienti (3)

Italská historička umění.

Sandra Ingerman (6)

Sandra Ingerman je světově uznávaná šamanská učitelka, která učí přes 30 let. Vedla mezinárodní workshopy na témata šamanská cesta, léčení či odvrácení znečištění životního prostředí pomocí duchovních metod. Je známá tím, jak přemosťuje staré kroskulturní léčebné metody do moderní kultury a řeší potřeby naší doby. Dává dohromady globální duchovní komunitu, provádí silné transformativní rituály a inspiruje ostatní k tomu, aby zůstali silní ve své duchovní a sociální aktivistické práci a přitom si zachovali vizi naděje a světla ve světě. S velkou vášní pomáhá lidem se znovu spojit s přírodou. Od 80. let se tisíce lídí vyléčily ze starých i současných traumat skrze klasickou kroskulturní šamanskou léčebnou metodu, kterou Sandra učí a nazývá ji nalezení duše . Je licencovanou manželskou a rodinnou terapeutkou a profesionální poradkyní mentálního zdraví. Je certifikovanou odbornicí na traumatický stres. V roce 2007 obdržela cenu míru od světové nadace pro integrativní medicínu . Byla vybrána mezi Top 10 duchovních vůdců roku 2013 časopisem Spirituality and Health . Žije v Santa Fe v Novém Mexiku, USA.

Šanda Michal (3)

Samuel Sattin (6)

Sally Morningstar (3)

Zabývá se léčitelstvím a duchovním poradenstvím.

Sally Bradford (3)

Sally Ann Wright (6)

Autorka dětské náboženské literatury.

Salla Simukka (6)

Finská autorka a překladatelka.

Sailor (5)

Sailor je britská popová skupina známá svým osobitým stylem, který kombinuje prvky glam rocku, soft rocku a popu. Skupinu založili v roce 1973 Georg Kajanus, Phil Pickett, Henry Marsh a Grant Serpell. Výrazného úspěchu dosáhli v polovině 70. let 20. století díky hitům jako "A Glass of Champagne" a "Girls, Girls, Girls", které představily jejich jedinečný zvuk charakterizovaný použitím niklodeonového klavíru a harmonizovaných vokálů.

Sabrina (6)

Sabine Martin (2)

Sabine Letuwnik (5)

Je diplomovaná učitelka gymnstiky. Je trnérkou fitness. Má vlastní fitness studio specializované pro ženy. Má dvě děti.

Sabine Bruns (3)

Autorka publikací z oboru zahrádkářství, ilustrátorka.

Ryūnosuke Akutagawa (4)

Japonský spisovatel.

Ryan Ver Berkmoes (6)

Autor turistických průvodců. Napsal více než 110 příruček pro Lonely Planet.

Růžena Utěšilová (6)

Narodila se do rodiny úředníka 13. prosince roku 1900 v Horní Cerkvi u Pelhřimova. Vyrůstala společně s dalšími pěti sourozenci. Rodina se přestěhovala do Prahy v roce 1912. Prostředí rodiny, ve které budoucí spisovatelka vyrůstala bylo harmonické a tak i školní výsledky Růženy Neureiterové, jak se jmenovala za svobodna, patřily vždy mezi ty nejlepší. Po měšťanské škole, kterou ukončila v roce 1915, přešla na obchodní školu a odtud v roce 1917 vedla její cesta ke studiu na učitelský ústav. Po skončení studia v roce 1920 se stala úřednicí Okresní záložny na Smíchově. Od dětství zvídavá, pokračovala v dalším doplňování svých vědomostí tak, že ve svém volnu poslouchala přednášky na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, především profesorů Jana Máchala a Václava Tilleho. V roce 1921 se vdala a v době po roce 1923 se již plně věnovala literární a dramatické práci. Její příběhy vycházely dílem z jakýchsi představ o jednání a citových problémech dívek, pocházejících obvykle z lepší společnosti, které překonaly těžké zkoušky a dosáhly svého štěstí. Bez výrazných uměleckých záměrů, dosahovala úspěchů u svých čtenářů, včetně návštěvníků divadelních scén, které nastudovaly její hry. Její žánrová rozmanitost byla velmi pestrá, počínaje románem se sociálním pozadím, detektivní zápletkou, humoristickým i romantickým zabarvením děje. Často využívala situační komiku a v různých podobách obměňovala situace začínající zmatkem, rostoucím nedorozuměním, neustálých nových zvratů až do zdárného vyřešení zápletky. Románový debut si odbyla románem Jenka /1928/ a ještě téhož roku vydala příznivě přijatou rozsáhlejší prózu Tajemství starých hodin /1928/. V roce 1930 debutovala i jako dramatička inscenací na téma dívčí svět s velmi výmluvným názvem Dívčí vzpoura /1930/. Po sobě jdoucí dramatické tituly měly vzhledem k srozumitelným zápletkám a ve své době i malé přesycenosti dívčími příběhy, velkou obec příznivců, např. : Alenina sázka /1931/; Uličnice /1932, prem. 1929/; Směji m...

Růžena Schwarzová (6)

Růžena Schwarzová, v matrice psána Růžena Františka Švarcová byla česká spisovatelka, básnířka a překladatelka z bulharštiny a polštiny. Její otec Václav Schwarz pocházel ze selské rodiny. Po studiích v Praze se stal soudním praktikantem. V roce 1888 se oženil s Annou Mrvíkovou, dcerou lesního kontrolora. V Českých Budějovicích se jim postupně narodily dcery Marie 1891 a Růžena 1893. V Písku pak syn František 1896. Zaměstnání Václava Schwarze přineslo několikeré stěhování. Po Písku následovala Kdyně, kde byl povýšen na okresního soudce. Po několika měsících byl jmenován soudním radou, což znamenalo stěhování zpět do Českých Budějovic. Nadobro se rodina odstěhovala do Tábora. Růžena v Českých Budějovicích navštěvovala hudební školu založenou Bohuslavem Jeremiášem. Po maturitě na lyceu chtěla studovat dál v Praze, ale musela navštěvovat průmyslovou školu v Českých Budějovicích, kde se učila šít a vařit. V osmi letech napsala své první verše na lovecké psy. Ve 13 letech ji v Písku uvedl otec ke svému příteli Adolfu Heydukovi, který mu potvrdil její básnický talent. Poděkování otci, který ji v psaní podporoval, vyjádřila svou první uveřejněnou básní, nazvanou Otci. Zlomem v jejím životě byl podzim roku 1916, kdy se seznámila se spisovatelkou Růženou Svobodovou a jejím mužem Františkem Xaverem Svobodou. Stala se její žačkou a žačkou jejího muže, u kterého navštěvovala přednášky o české a cizí literatuře na Vyšší dívčí škole. V salonu Růženy Svobodové potkávala významné osobnosti, díky nimž získala cenné spisovatelské zkušenosti, např. Antonína Klášterského, Boženu Benešovou, Emanuela Chalupného. Růžena Schwarzová se vedle poezie a prózy zabývala psaním přednášek pro rozhlas. Vedle toho přispívala do nedělní přílohy Národní politiky. Sblížila se s ruským básníkem Konstantinem Balmontem, který přeložil několik jejích básní do ruštiny. Blízký jí byl hudební skladatel Otakar Jeremiáš, který se v několika svý...

Růžena Přibylová (6)

Narozena 1970. Autorka příruček z oblasti kuchařství, přípravy jídel a domácího hospodářství.

Ruth Symons (7)

Editorka a autorka převážně dětských knih.

Ruth Newman (2)

Ruth Newman se narodila a vyrůstala v Londýně. Psaní příběhů se věnuje od šesti let a dnes je považována za nejvýraznější literární talent v Británii. Vystudovala psychologii a kriminalistiku na King´s College v Cambridgi a po absolutoriu se rozhodla zůstat. V současnostu pracuje v univerzitním nakladatelství jako odborná redaktorka.

Russian State Symphony Orchestra (6)

Russian State Symphony Orchestra , známý také jako Ruský státní symfonický orchestr, je jedním z hlavních ruských orchestrů. Byl založen v roce 1936 a má dlouhou a významnou historii. V průběhu let se v jeho čele vystřídala řada renomovaných dirigentů, včetně jeho prvního šéfdirigenta Alexandra Gauka. Orchestr provedl široký repertoár, který sahá od klasických až po současná díla a představuje nejen ruské skladby, ale i mezinárodní díla.

Rus Dmitrij (2)

Rupert A Sheldrake (4)

Ph. D. Britský biochemik a filozof.

RuNyx (7)

Rumiko Takahashi (7)

Rudolf Vrba (3)

Narozen 1924 v Topoľčanech , zemřel 26. 3. 2006 ve Vancouveru . Slovenský profesor farmakologie a terapeutiky, autor prací o chemických procesech v mozku, také autor memoárů z koncentračního tábora.

Rudolf Svačina (5)

Autor žil a působil na Chodsku,vydal i napsal řadu publikací o životě a historii Chodska, o národopisu a pamětech lidí zde žijících

Rudolf Roden (5)

Rudolf Roden se narodil v židovské rodině v meziválečném Československu. Za druhé světové války přežil jako jeden z nemnoha hrůzy Terezína a Osvětimi, ale již brzy po válce musel opět utíkat, tentokrát před komunistickou diktaturou. V roce 1948 emigroval do Kanady, kde dokončil studia medicíny, později se stal řádným profesorem psychiatrie. Společně se svou ženou vydali svědectví o svém životním příběhu v době holokaustu, které česky vyšlo v roce 2007 pod názvem Životy ve vypůjčeném čase. Kniha je příběhem o síle lásky, vytrvalosti, důmyslnosti, věrnosti a vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se díky tomu podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu. V Česku Rodenovy vzpomínkové a esejistické knihy vycházely od roku 2003. Autorem nakladatelství Prostor se stal roku 2009 souborem esejistických črt Čtvereček rumby, poté následovala kniha Spolehni se! , prozaický debut Mia a fejetonistické soubory Až po svatbě! a Někdo se přece vrátí .

Rudolf Krupička (6)

Rudolf Krupička byl český dekadentní básník a dramatik z okruhu časopisu Moderní revue. Narodil se ve Starkoči. Jeho rodiče měli sušárnu čekanky nedaleko Starkoče v Bučicích. Rodina záhy přesídlila do Kutné Hory, kde vlastnili octárnu. Rudolf Krupička vystudoval nižší reálku v Kutné Hoře a obchodní akademii v Praze . Po maturitě nastoupil do podniku svých rodičů. V letech 1910–1914 jezdil jako obchodní zástupce firmy do Berlína. Léta 1915–1916 strávil v armádě. Potom pracoval jako úředník v rodinné octárně až do jejího znárodnění. V Krupičkově rodině se rovněž amatérsky muzicírovalo. Krupička s přáteli pořádali v letech 1900–1914 přednášky, ochotnická představení a koncerty v okolí Kutné Hory, v Polabí a Posázaví. Prameny k tomuto článku laskavě poskytla knihovna Českého muzea stříbra v Kutné Hoře

Rudolf Kopec (2)

Autor odborných publikací z oblasti povrchové úpravy kovů.

Rudolf Horáček (6)

Narozen 25. 3. 1910 v Příboře. Učitel matematiky, autor učebnic matematiky pro základní školy.

Rudolf Fišer (5)

Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...

Rudolf Elias (6)

Narozen 19.4.1878 v Pavlově u Telče, zemřel 29.6.1964 v Ostravě. Učitel, kulturní pracovník na Těšínsku, redaktor, básně, próza, historické monografie, literatura pro mládež.

Rudolf Dušek (3)

Narozen 1930. Autor knihy o sportu v Československu.

Rudolf Dalibor Straka (6)

Narozen 10.5.1906. Ing., vzduchotechnik, práce z oboru.

Rudolf Černý (4)

Narozen 12.12.1920 v Praze, zemřel 4.2.1982 v Přerově nad Labem. Prozaik, publicista. Otec prozaika a publicisty Ivana Černého . Byl dělník, havíř a spisovatel. Vyrostl v pražské dělnické rodině, vyučil se kloboučníkem. Podle vlastních slov byl od května 1945 několik měsíců členem Revolučních gard, poté nastoupil vojenskou prezenční službu, po jejím ukončení v roce 1946 střídal různé profese. V roce 1955 se přihlásil na celostátní výzvu a stal se havířem na Kladně. Po vážných úrazech musel zaměstnání roku 1958 opustit a krátkou dobu pobíral invalidní důchod, od roku 1960 se živil jako novinář a spisovatel. V roce 1969 nastoupil jako scenárista Československého státního filmu, na Barrandově pracoval až do roku 1973. V tomto období nebyly realizovány žádné scénáře a není jasné, zdali nějaké předložil. Podle jeho námětu byly natočeny filmy Bitva o Hedviku a Zbraně pro Prahu , jako dramaturg se podílel na dalším dobově tendenčním filmu Člověk není sám .

Rudolf Brdička (3)

RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálně-chemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltného a stal se doktorem přírodních věd. Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Czechoslovak Chemical Communications. Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova....

Rudolf Bing (2)

Působil od mládí jako umělecký manažer v oblasti operního podnikání.Byl asistentem intendanta divadla v Darmstadtu a později ve Státní opeře v Berlíně.V roce 1935 odešel do Anglie.Byl prvním uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Edinburgu.Odtud odešel do New Yorku,kde se stal generálním ředitelem Metropolitní opery.Za zásluhy mu byl udělen šlechtický titul.

Rudolf Bačkovský (3)

Narozen 4.4.1881 v Havlíčkově Brodě, zemřel 20.4.1964 v Praze. Středoškolský profesor v Praze a Benešově, práce zeměpisné, dějepisné, slovníky.

Ruby Dixon (5)

Royal Philharmonic Orchestra (7)

Roy Lewis (1)

Anglický ekonom, žurnalista a spisovatel.

Rostislav Nový (2)

Rostislav Nový byl český historik a pedagog. Studoval v letech 1951–1956 archivnictví a pomocné vědy historické na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po studiu krátce působil v Státním ústředním archivu v Praze, od roku 1958 se vrátil na almu mater jako pedagog. V roce 1964 obhájil kandidátskou práci, rok 1968 zamezil jeho habilitaci, nicméně učitelem zůstal až do své smrti . Teprve po smrti se stalo veřejnou informací, že od 70. let spolupracoval s StB. Za svou odbornou kariéru se věnoval platně celé řadě z pomocných věd historických, včetně příspěvků k hospodářským dějinám. Jako pedagog byl velmi oblíbený.

Rossella Calabrò (2)

Rossella Calabró je spisovatelka, literární agentka, autorka dětských scénářů a písní. Parodie na trilogii Fifty shades je její nejznámější prací na mezinárodní úrovni.

Rosie Banks (7)

Spisovatelka literatury pro děti a mládež, dříve učitelka základní školy. Žije ve Velké Británii.

Rosalind Miles (5)

matka dvou dětí, provdaná za historika Robina Crosse

Ros Jay (3)

Nakladatelka. Publikace o marketingu.

Ronald W Chan (7)

Zakladatel a investiční ředitel Chartwell Capital Limited.

Romy Hausmann (4)

Romy Hausmannová se narodila v roce 1981 a ve 24 letech se stala vedoucí redakce v jedné mnichovské televizní produkci. Tam pracovala se stovkami lidí a vyprávěla o jejich životech: o týraných manželkách, somálských utečencích, zanedbávaných dětech. Od narození svého syna pracuje pro televizi na volné noze, od roku 2016 píše pravidelně pro blog www.mymonk.de. Kniha Milé dítě je autorčin debut. Bydlí se svou rodinou v osamělém lesním domku nedaleko Stuttgartu.

Roman Uhrin (5)

Po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, což přispělo k formování jeho zájmu o zdravější způsob stravování. Při svém externím studiu v oboru „Provoz společného stravování“ začal praktikovat a propagovat vegetariánský životní styl. Od roku 1993 působí jako lektor občanského sdružení Život a Zdraví. V roce 1995 byl šéfkuchařem 5. evropského vegetariánského kongresu, dále pracoval jako šéfkuchař několika stravovacích zařízení se zaměřením na racionální stravování. Po pětiměsíční stáži v Paříži nastoupil na post šéfkuchaře a vedoucího vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Je autorem několika televizních kurzů zdravého vaření a kuchařek zdravé výživy. Je zakladatelem a koordinátorem Klubů zdraví v ČR. Pořádal několik seminářů ve státech východní Evropy se snahou o expanzi zdravotně-osvětových aktivit. Působí v Institutu životního stylu jako učitel a odborný garant rekvalifikačního kurzu kuchař pro restaurace s racionální výživou.

Roman Šmucler (4)

Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc. je český zubní lékař, maxillofaciální chirurg, vysokoškolský pedagog, podnikatel, moderátor a scenárista. Vyrůstal v Příbrami, kde absolvoval základní školu a gymnázium. V roce 1987 byl přijat na Fakultu všeobecného lékařství v Praze obor stomatologie. Po absolutoriu v roce 1992 nastoupil na Stomatologickou kliniku 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde pracuje dodnes. Nyní ve funkci vedoucího lékaře Centra fotonické medicíny vedoucí výuky v anglickém jazyce. V roce 1995 složil I. a v roce 2002 II. atestaci ze stomatologie. Téhož roku obdržel titul kandidáta věd . Habilitoval se na 1. LF UK v Praze v oboru stomatologie habilitační prací Terapeutické využití laserů v orofaciální onkologii. Jmenován docentem byl 1. února 2010. Absolvoval odborné stáže v Bostonu, Paříži, Uppsale a ve Vídni. Je členem řady českých i mezinárodních odborných společností, kde též pracuje v různých funkcích . Hlavním směrem výzkumu jsou aplikace laserů, mimo jiné pracuje od roku 1996 ve výboru Společnosti pro využití laserů v medicíně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, kde byl vědeckým sekretářem. Dále se věnuje výzkumu v oblasti zubních implantátů a dentoalveolární chirurgie. Dosud publikoval 47 původních a přehledových vědeckých sdělení. Byl spoluřešitelem 4 výzkumných projektů. Je školitelem postgraduálních studentů. Věnuje se popularizaci vědy, napsal 112 článků a podílí se na monografiích, televizních a rozhlasových odborných pořadech. Publikovat začal systematicky v deseti letech v regionálním tisku. V roce 1986 obsadil druhé, v roce 1987 první a druhé místo v celostátní literární soutěži. Na jaře 1989 vyhrál spolu s Robertem Tamchynou a Martinem Ondráčkem konkurz do Mikrofóra, pořadu Českého rozhlasu. Patřil do týmu nové federální stanice E+M. V listopadu 1989 se podílel na revolučním vysílání, začal moderovat Mikrofórum a přispívat do pořa...

Roman Machálek (3)

Narozen 10.12.1962. Speciální pedagog, ilustrátor.

Roman Ludva (6)

Roman Ludva je český prozaik, scenárista a fejetonista. Ve čtyřech letech se s rodiči přestěhoval do Olomouce, kde se svou rodinou žije dodnes. V roce 1985 maturoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc. Poté pokračoval ve studiu na Fakultě strojní VUT v Brně, ze které však po roce odešel a začal se živit manuální prací. Pracoval mimo jiné i jako dělník či konstruktér, dramaturg v Divadle hudby v Olomouci, redaktor nakladatelství Votobia , v redakci Českého rozhlasu . Od roku 2005 pracuje jako lektor v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Pravidelně přispíval do literárních příloh deníků Právo, Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Reflex, Literární noviny a Listy, a to především svými fejetony . Ludva je také tvůrcem několika scénářů. Nejúspěšnější je televizní pohádka Království potoků z roku 2005, která získala Cenu dětské poroty na Festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří.

Roman Kozák (6)

Roman Kozák je český železničář - výpravčí, milovník Šumavy a spisovatel. Je autorem většího počtu sbírek pohádek, železničních příběhů a vlastivědných knih. Část jeho děl byla přeložena do němčiny. Je místopředsedou Stifterova pošumavského železničního spolku se sídlem ve Vimperku. Narodil se 18. září 1965 v Podbořanech. Je zaměstnán na železnici. Od roku 1988 žije ve Volarech. Pracuje jako výpravčí.

Roman Jakobson (7)

Roman Osipovič Jakobson byl ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století vůbec. Před druhou světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Po válce přednášel ve Spojených státech amerických. Roman Osipovič Jakobson se narodil v Moskvě v zámožné židovské rodině a už v dětství objevil kouzlo jazyků. Jako student patřil k avantgardě a inspiroval se dílem švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussure, jednoho z otců strukturalismu. V protikladu k tehdy vládnoucí mladogramatické škole, která se věnovala historickému vývoji jazyka , zdůrazňoval Saussure sdělovací funkci jazyka a studium vzájemných vztahů mezi prvky jazyka, tedy synchronní perspektivu. Roku 1920 se přestěhoval do Prahy jako člen sovětské diplomatické delegace, brzy však toto místo opustil a věnoval se akademické dráze. Jeho studie o českém verši udělaly velký dojem na české lingvisty, zejména na Viléma Mathesia, René Wellka a Jana Mukařovského, kteří spolu s Jakobsonem a Nikolajem Sergejevičem Trubeckým roku 1926 založili Pražský lingvistický kroužek. Od roku 1933 byl profesorem univerzity v Brně. Jakobson se věnoval fonologii, kde vypracoval teorii příznakovosti a teorii verše, a české kultuře vůbec. Na začátku války se přes Německo, Dánsko a Norsko dramaticky dostal do Švédska a nakonec do New Yorku, kde spolu s Claude Lévi-Straussem a J. Maritainem zakládal svobodnou francouzskou univerzitu při New School for Social Research. Spřátelil se zde s americkými lingvisty a antropology, jako byl Franz Boas nebo Benjamin Lee Whorf, a významně ovlivnil zejména Lévi-Strausse. Od roku 1943 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě, od roku 1949 na Harvardově univerzitě a později přednášel lingvistiku také na sousedním Massachusettském technologickém institutu (MIT...

Rolf Schneider (4)

Německý spisovatel. dramaturg a režisér.