Všichni Autoři a témata

František Filip (1)

František Filip je český filmový a televizní režisér. Již během studií na FAMU počátkem 50. let 20. století točil své první dokumentární filmy, prakticky od dob jeho studií se také datuje jeho spolupráce s Československou televizí. Během svého života režíroval okolo 600 filmů a televizních pořadů všech žánrů pro diváky všech věkových kategorií. Dne 24. března 2018 převzal Cenu Thálie 2017 za šíření divadelního umění v televizi.

Alois Průcha (1)

Narozen 4.11.1884 v Kocelovicích. Pedagog, spisy pedagogické a pro mládež, učebnice.

Emo Bohúň (1)

Emo Bohúň byl slovenský spisovatel, novinář, redaktor, zakladatel humoristických časopisů Dereš, Bubon a Veselé noviny. Je také autorem memoárových a humoristických próz a lidových románů, přičemž některé z nich byly i zfilmovány. Studoval na gymnáziu v Ružomberku, v maďarském Makově a na obchodní akademii v Dolném Kubíně. Po roce 1918 působil jako referent, bankovní úředník a redaktor v Prešově. Následně působil jako úředník, nebo redaktor ve městech Košice, Ružomberok a Bratislava. V Bratislavě působil od roku 1925 jako redaktor několika časopisů, později jako redaktor v jistém období i ředitel Slovenské tiskové kanceláře. Po nástupu komunismu byl perzekvován, měl dočasně zákaz publikační činnosti a byl vystěhován z Bratislavy. Teprve v roce 1955 mu komunistický režim umožnil publikovat v okresních novinách Cíl v Žilině. Po pádu stalinismu publikoval jako redaktor závodního časopisu Úderník. V tomto období přispíval do Roháče, Nové literatury, Technických novin, Večerníku, Života a zejména do Kulturního života. Do Bratislavy se směl vrátit díky přímluvě Juraje Špitzera. Je také autorem libreta operety Ženské rozmary a překládal z maďarské literatury . V Žilině v ulici J. M. Hurbana má od roku 1999 umístěnou pamětní desku. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emo Bohúň na slovenské Wikipedii.

Franco Tanel (1)

Italský novinář a fotograf, zaměřuje se na dopravu, infrastrukturu, ekologické dopady turistiky, životní prostředí a přistěhovalectví.

Viktor Andrejevič Bokarev (1)

Helen Kennerley (1)

Britská klinická psycholožka. Přednáší a publikuje v oblasti kognitivně-behaviorální terapie a problematiky úzkostných poruch.

Barry Ives (1)

Ilustrátor.

Vladimír Hort (1)

Narozen 2.8.1930 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař a pedagog, práce o problematice poruch spánku a z oboru dětské psychiatrie.

Jan Kavan (2)

Jan Kavan je bývalý český politik a diplomat, po sametové revoluci poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za Klub poslanců sociálně demokratické orientace, v 90. letech místopředseda Zemanovy vlády a ministr zahraničních věcí, senátor za ČSSD, a také předseda Valného shromáždění OSN. V letech 1991-1996 čelil nařčení z údajné spolupráce se Státní bezpečností v době krátce po své emigraci z Československa do Spojeného království . Narodil se v rodině diplomata a důstojníka československé exilové armády Pavla Kavana a jeho britské manželky Rosemary, povoláním učitelky.. Jeho otec byl v 50. letech 20. století zatčen a v procesu s Rudolfem Slánským byl svědkem a v květnu 1953 souzen spolu s Eduardem Goldstückerem, Karlem Dufkem a Richardem Slánským, odsouzen k 25 letům vězení. V 60. letech byl Kavan jako posluchač Univerzity Karlovy jedním z čelných představitelů studentského hnutí. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, jejíž státní příslušnost jako země svého narození měl. Vystudoval mezinárodní vztahy na London School of Economics and Political Science a poté historii a politiku na univerzitách v Readingu a v Oxfordu. V Londýně založil a řídil agenturu Palach Press a dvě nadace – Nadaci Jana Palacha a Východoevropskou kulturní nadaci. Vytvořil tak jedno z nejvýznamnějších center československého exilu. V letech 1972–1990 byl členem Labouristické strany. V listopadu 1989 se vrátil do Československa a začal aktivně působit v Občanském fóru. Ve volbách roku 1990 zasedl do Sněmovny lidu za OF. Po rozkladu Občanského fóra v roce 1991 působil nejprve jako nezařazený poslanec a pak od října 1991 přešel do Klubu poslanců sociálně demokratické orientace. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V letech 1991-1996 čelil nařčení ze spolupráce s StB pod údajným krycím jménem "Kato". V roce 1993 vstoupil do ČSSD. V senátních volbách roku 1996 byl zvolen členem horní k...

Ivan Rada (1)

Promovaný historik, architekt - památkář - archeolog, v současnosti pracuje na MHMP, na odboru památkové péče. Autor řady odborných publikací z oblasti archeologie.

Dana Krejčíková (1)

Viktor Polášek (1)

Narozen 25.2.1911 v Úsově, zemřel 23.1.1989 v Praze. Malíř, grafik, ilustrátor.

Stanislav Buchlák (1)

Narozen 1928, zemřel 3.4.1972 v Praze. Podplukovník, redaktor vojenského tisku, literatura z oboru, reportáže a povídky.

Fr. V. Pokorný (1)

Cécile Krug (1)

Francouzská spisovatelka, autorka románů pro ženy.

Miroslav Houška (1)

Miroslav Houška vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze. O historii se zajímá již od dětství. Je spoluautorem knihy Tajemství 14 knížat a jejich křtu v roce 845, která zaujala čtenáře zcela novým pohledem na české dějiny v 9. století a teoriemi o tom, kdo ve skutečnosti byla první česká knížata.

Max Weiler (1)

Rakouský malíř a grafik.

John Fairbanks Kerr (1)

Britský spisovatel.

Petr Svoreň (1)

Autor cestopisné knihy o Anglii. Též fotograf.

Reinhard Wolters (1)

Reinhard Wolters je německý historik starověku a klasický archeolog. Reinhard Wolters vystudoval historii, germanistiku, publicistiku a katolickou teologii na univerzitách v Bochumi, Bonnu, Münsteru a ve Vídni. Roku 1987 obdržel doktorský titul v letech 1988–1989 získal postdoktorandské stipendium na Institutu pro numismatiku na Vídeňské univerzitě. Následně v letech 1989 až 1999 pracoval jako vysokoškolský asistent pro starověkou historii na Technické univerzitě ve Vídni a na Technické univerzitě v Braunschweigu, kde v roce 1995 získal profesorskou habilitaci. V letech 2000 až 2010 byl ředitelem numismatické sbírky a numismatického pracoviště Institutu pro klasickou archeologii na Univerzitě Eberharda Karla v Tübingenu. Od roku 2010 působí jako profesor numismatiky a dějin peněžnictví na Vídeňské univerzitě. Hlavní těžištěm jeho zájmu jsou historické a sociální vědy, antická geografie a etnologie, římská provinciální historie, především vztahy mezi Římany a Germány, a také pomocné vědy historické, především numismatika.

Giulio Di Martino (1)

Italský fyzik, zaměřený na mytická území a jevy z oblasti přírodních věd, historie a archeologie, též scenárista.

Hana Blažejová (1)

Narozena 11.10.1937 v Praze. Výtvarnice, grafička.

Clément Pichaud (1)

Francouzský psychosociolog, misionář . Práce z oboru.

Regula Pragensis (1)

Věra Mervartová (1)

Narozena 20. 7. 1923 v Praze. Malířka, grafička, ilustrátorka, designérka.

Jan Obrtel (1)

Narozen 30.6.1903 v Litomyšli, zemřel 16.2.1986 v Praze. MUDr., DrSc., profesor dermatologie, publikace z oboru.

Jack Jackson (1)

Potápěč, vůdce expedic, spisovatel, fotograf. Práce na téma život pod vodou, potápění, adrenalinové sporty.

Stefan Dech (1)

Německý autor publikací z oboru geologie, sociologie, ekologie, informatiky, politologie; pedagog.

Dorling Kindersley (1)

Dorling Kindersley je anglické nakladatelství knih pro děti. Je známé především svými výukovými tituly. V poslední době vydává i dětská výuková CD. Bylo založeno v roce 1974 a má pobočky po celém světě. V roce 2006 koupilo BradyGames, specializující se na průvodce videoher, nebo například na karetní hry.

Zdeněk Měřínský (1)

Zdeněk Měřínský byl český archeolog a historik. Zaměřoval se na archeologii středověku, medievistiku, české a rakouské středověké dějiny, kastelologii, vývoj osídlení, historickou vlastivědu a topografii. V letech 1967–1972 studoval na katedře prehistorie FF UJEP v Brně, obor etnografie – prehistorie. Jeho diplomová práce nesla název Zaniklé osady na panství kláštera v Oslavanech. V roce 1975 získal titul PhDr., v roce 1988 CSc., 1996 se stal docentem, v roce 2001 byl jmenován profesorem. V letech 1972–1974 pracoval jako asistent na Katedře prehistorie FF UJEP v Brně, od roku 1974 do roku 1989 jako vědecký pracovník Archeologického ústavu ČSAV v Brně . V období 1989–1992 byl vedoucím historicko-archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Jako vědecký pracovník Archeologického ústavu zde působil v letech 1991–1992. Kromě toho byl odborným asistentem Historického ústavu FF MU v Brně . Od roku 1995 pracoval v Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně .

Pavel Uhlíř (1)

Narozen 11.5.1909 v Praze, zemřel 22.4.1961 v Praze. RNDr., středoškolský profesor, meteorolog, práce z oboru.

Kirill Jur'jevič Jes'kov (1)

Ruský spisovatel fantasy, povoláním mikrobiolog.

Marylou Ambrose (1)

Publicistka, věnuje se zdravotnictví a alternativní medicíně.

Howard Clewes (1)

Britský dramatik, filmový scenárista a spisovatel. Autor beletrie.

Jacqueline Vogt (1)

Britská novinářka, redaktorka a spisovatelka, zaměřená na gastronomii a též na politiku vzdělávání. Narozena v Londýně , žije v Německu.

Henri Limouzin (1)

Nicolas Priou (1)

Autor příručky z oblasti zahrádkářství.

Pavel Gallus (1)

Narozen 27.5.1952 v Olomouci. Provozní chemik, invalidní důchodce, publikuje časopisecky a v knize Tachov.

Steve Sleight (1)

Britský jachtař.

Miroslav Drápal (1)

Narozen 23. 12. 1916 v Praze, zemřel 8. 7. 1991 ve Františkových Lázních. Redaktor, překladatel z francouzštiny, italštiny, němčiny a holandštiny.

Roger Fisher (1)

Americký sociolog.

Collin Webber (1)

Anglický spisovatel.

Claude Augé (1)

Francouzský lingvista, lexikograf a a pedagog.

Barry James (1)

Britský botanik a zoolog, zabývá se zejména vodními rostlinami.

Ludvík Bendl (1)

Zemřel asi 7.2.1948 v Brně. Ředitel zahradnické školy, práce z oboru zahradnictví.

Slavoboj Tusar (1)

Slavoboj Tusar byl český grafik, typograf, knižní grafik, ilustrátor, exlibrista, písmař, kaligraf. V letech 1928–1945 byl ředitelem tiskárny Melantrich v Praze. V letech 1910–1912 studoval na UPŠ v Praze, roku 1914 na AVU tamtéž v ateliéru grafiky Augusta Brömseho. Absolvoval kurz úpravy knih u Methoda Kalába a Františka Kysely. Byl ředitelem nakladatelství Melantrich a Neubertových grafických závodů v Praze. Dne 17. října 1922 se oženil se spisovatelkou Marií Majerovou . Realizované typografické písmo Slavoboje Tusara, odvozené z geometrických tvarů kruhu a čtverce, bylo představeno na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v knize Richarda Weinera Ulice–Boulevard . Zpočátku se zabýval drobnou grafikou, plakátovou tvorbou, ilustrací, až později se zaměřil na typografickou a polygrafickou práci. Byl velmi zaujat rozmáhající se masovou kulturou, publikoval stati o reklamě a věnoval se plakátové tvorbě, pro niž volil méně konzervativní formu písma, než tomu bylo u tvorby knižní. Je autorem několika knižních a plakátových písem . Publikoval odbornou stať O amerických tiskárnách .

Ladislav Pospíšil (1)

Jan Ladislav Pospíšil byl knihkupec, majitel knihtiskárny a náměstek purkmistra v Hradci Králové. Převzal a zvelebil rodinný podnik, založený dědečkem Janem Hostivítem Pospíšilem. Zasloužil se o zřízení městského muzea a především o zboření hradeb. Byl také autorem několika převážně výchovných a vlastivědných publikací pod pseudonymy Jan Karlík a Pavel Volný. Narodil se 24. prosince 1848 v Humlově Dvoře č. 21 na Dolním Starém Městě u Trutnova jako syn knihtiskaře Ladislava Pospíšila a vnuk Jana Hostivíta Pospíšila, zakladatele rodinné tiskařské a vydavatelské tradice. Jako dítě se přestěhoval s rodiči do Hradce Králové, kde jeho otec roku 1856 převzal vedení rodinné tiskárny. Měl zájem o vědu, úspěšně absolvoval hradeckou reálku a začal studovat na pražské technice. Když ale roku 1866 zemřel jeho bratr, který se měl stát otcovým nástupcem v rodinném závodě, nechal se přesvědčit a začal se věnovat knihkupeckému podnikání. Základy řemesla získal v otcově podniku. Poté strávil několik let v Brockhausově nakladatelství v Lipsku, pak určitou dobu v pražském závodě Grégr & Dattl a nakonec kolem roku 1876 převzal rodinný závod. Vydával tam spisy pro mládež, některé i sám přeložil z němčiny. Vedle toho se věnoval obecním záležitostem. R. 1880 byl zvolen do obecního zastupitelstva, o čtyři roky později do městské rady a následující rok do funkce náměstka purkmistra. Ve funkci se zasloužil o zvelebení města: například založil městské muzeum, zasadil se o zestátnění reálných škol a zachování odborné zámečnické školy, přispěl k založení Klicperova divadla a zajistil, že na místě někdejšího německého kasina získala stálou scénu Beseda, Byl rovněž zasloužilým členem Sokola. Jeho největší zásluhou je zboření královéhradeckých hradeb, které obepínaly město jako pevnost od 18. století a bránily jeho růstu. Pokrokovým občanům vadilo, že kvůli hra...

Jenny Roberts (1)

Jenny Robert je spisovatelkou a vydavatelkou křesťanských knih a příruček Bloomsbury Good Word Guide a Guinness Book of Words. je také spoluautorkou mnoha knih s křesťanskou tématikou.

Jozefína Kyzeková (1)

Jaromír Fiala (7)

Jaromír Fiala byl český hudební pedagog, spisovatel, překladatel a skladatel. Maturoval na gymnáziu na Smíchově a pokračoval studiem románských jazyků na Karlově univerzitě. V roce 1913 byl na studijním pobytu ve Francii v Poitiers. Absolvoval v roce 1917 a stal se profesorem na střední škole v Domažlicích. V Domažlicích byl i sbormistrem pěveckého sboru Čerchovan. V roce 1919 byl jmenován středoškolským profesorem v Praze. Vedle toho se intenzivně věnoval hudbě. Studoval na Pražské konzervatoři hru na klavír u Albína Šímy, skladbu u Otakara Šína a zpěv u Antonína Heřmana. V roce 1922 vykonal nejen státní zkoušky ze zpěvu, ale získal i doktorát filosofie na Karlově univerzitě. Dál učil na středních školách, ale byl i učitelem francouzské výslovnosti na konzervatoři a lektorem francouzského jazyka na Univerzitě. Po skončení 2. světové války se stal inspektorem středních škol pro filologii a hudební výchovu. Až do odchodu do důchodu v roce 1953 byl školským referentem Krajského národního výboru v Praze. Dílo Jaromíra Fialy zahrnuje široké oblasti, hudby, hudební vědy i filologie. Spolupracoval se skladatelem Jindřichem Jindřichem při sběru lidových písní. Sestavil řadu bibliografií našich předních skladatelů a věnoval se popularizaci vážné hudby, jak přednáškovou činností, tak svými publikacemi, rozhlasovými pořady a předmluvami pro Státní nakladatelství hudby a umění. Připravil mnoho metodických příruček pro výuku hudby a zpěvu. Překládal z francouzštiny libreta oper a oratorií předních světových skladatelů . Do češtiny převedl texty více než 300 písní. Články o české hudbě přispíval i do francouzských novin a časopisů. Zasloužil se i o znovuuvedení skladeb starých českých mistrů, založil a redigoval edici Staří mistři. Jako skladatel vycházel z díla Josefa Bohuslava Foerstra. Těžiště jeho skladatelské tvorby tvořily písně a sbor...

Chufo Lloréns (1)

Chufo Lloréns je španělský spisovatel historických románů. V letech 1949- 1954 vystudoval práva, ale dále se věnoval především divadlu. Vždy měl touhu stát se spisovatelem., ale svůj první román Nada sucede la víspera vydal až roku 1986. Kniha byla okamžitě nominována na prestižní cenu Premio Planeta. Jeho nejslavnějším dílem je román Te daré la tierra , přeložený do několika jazyků. Na příběhu lásky, ctižádosti, vášně a nenávisti pracoval Lloréns čtyři roky, aby mohl přesně popsat život v Barceloně v 11. století. Kniha se stala okamžitě bestsellerem, v jeden den se jí prodalo dokonce 150 000 výtisků.

Zbyněk Kuna (1)

Narozen 27.10.1955 v Pardubicích. Inženýr ekonomie, vysokoškolský pedagog, odborné práce z oboru. Též autor práce o dopravních letadlech.

Herbert Léonard (1)

Francouzský hudební skladatel a šansoniér, též autor několika publikací o vojenských letadlech.

Jan Bittner (1)

Jan Bittner byl rakouský lékař a politik české národnosti z Moravy, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu. Roku 1849 se uvádí jako Johann Bittner, doktor medicíny z obce Rohle. Uvádí se jako Slovan. Pocházel ale z etnicky německé vesnice Rohle. Žil pak v Zábřehu. Během revolučního roku 1848 se zapojil do veřejného dění. Ve volbách roku 1848 byl zvolen i na ústavodárný Říšský sněm. Zastupoval volební obvod Zábřeh. Tehdy se uváděl coby doktor medicíny. Řadil se k sněmovní levici. Na sněmu podpořil zrušení roboty bez náhrady.

Josef Odráška (1)

Narozen 27. 5. 1945 v Ostravě. Grafik a malíř.

Karel Pašek (1)

Práce o využití větrné energie.

Václav Buriánek (1)

Narozen 16.4. 1946 v Praze. PhDr., psychoanalytik a fotograf, práce z aplikované psychoanalýzy a terapie, též umělecká fotografie a katalogy výstav.

John K Lattimer (1)

Americký urolog, chirurg, odborník na balistiku, sběratel historických památek, který ošetřoval nacistické velitele během Norimberských procesů s válečnými zločinci, autor historických knih a publikací.

Henry van Dyke (1)

Henry va Dyke byl americký spisovatel, pedagog a duchovní. Narodil se 10. listopadu v Pensylvánii. Vystudoval Princetonskou univerzitu a teologický seminář. Byl profesorem na Princetonské univerzitě v letech 1899-1923. V letech 1908-1909 byl lektorem na univerzitě v Paříži. V roce 1913 se stal velvyslancem v Nizozemí a v Lucembursku. Byl jmenovám do Americké akademie umění a literatury a dosáhl mnoha dalších vyznamenání.

John Jordan (1)

Autor publikací a článků o moderních lodích a ponorkách.