Všichni Autoři a témata

Zdenka Koutenská (2)

Narozena 30. 7. 1931 v Chustu . Překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a polštiny.

Zdeňka Konečná (3)

Narozena 2. 10. 1975 v Kyjově. Ing., Ph.D., vysokoškolská pedagožka. Práce z oboru managementu a komunikace v obchodním jednání.

Zdenka Hodková (2)

Zdenka Hamerová (5)

Zdena Hamerová se narodila 2. listopadu 1971 v Mělníku, ale dětství prožila v Lysé nad Labem. Vystudovala Střední zemědělskou školu v Brandýse nad Labem. Nyní žije v Sadské , je deset let vdaná a má tři děti. Marii a dvojčata Amálii a Norberta . Po večerech se věnuje psaní, které je jejím velkým koníčkem. Žije a pracuje v Sadské.

Zdeněk Zikmund (5)

Narozen 1964. Žurnalista, konzultant, manažer, tiskový mluvčí. Publikuje v oblasti sportu, sportovního marketingu a novodobé historie.

Zdeněk Vybíral (7)

PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. se narodil ve Zlíně, vystudoval češtinu, dějepis a kulturní historii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Působí v Husitském muzeu v Táboře jako vedoucí Historického oddělení a je šéfredaktorem mezinárodního vědeckého časopisu Husitský Tábor. Ve své odborné praxi se věnuje především období končícího středověku a raného novověku. Kromě dějin politické komunikace se v současnosti zabývá osmanskou expanzí do střední Evropy.

Zdeněk Velíšek (4)

Bystrý, neúnavný a neobyčejně precizní rukopis Velíška charakterizuje jako autoritu v našich poměrech mimořádnou. Přes velký pracovní úvazek ve zpravodajství je Velíšek portálu ČT24 věrný od jeho založení. Jeho pohled na evropskou a světovou zahraniční poltiku je nenahraditelný. Dlouholetý člen a doyen zahraniční rubriky zpravodajství ČT - moderátor, redaktor, reportér a editor pořadu Evropské události. Komentátor světové zahraniční politiky, vynikající znalec problematiky EU, spolupracovník celé řady renomovaných redakcí, služebně nejstarší spolupracovník a komentátor internetového portálu ČT24.

Zdeněk Večeřa (1)

Práce z oboru chemie.

Zdeněk Švamberk (3)

Narozen 8.4.1927 v Praze. PhDr., CSc., asistent katedry českého a slovenského jazyka, spis Programové koncepce SPD 1918-1960.

Zdeněk Susa (6)

Zdeněk Susa je český lékař, evangelický kazatel, nakladatel a poutník. Maturoval v roce 1960, poté vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1966 působil jako lékař, měl pestrou praxi na různých pracovištích, vzhledem k angažmá k církvi byl opakovaně donucen ke změně místa . Proto CSc. až v roce 1991, habilitace v roce 1993. Habilitoval prací Elektrokardiografická diagnóza chronického cor pulmonale. Do roku 2009 učil vnitřní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se zvláště dýchacími funkcemi, plicními nemocemi a vztahy mezi plícemi a srdcem. Zároveň působí také na Jaboku – Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické v Praze a jako externí učitel v bakalářském studiu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1990 byl také členem Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví České republiky. Byl a je různě činný v Českobratrské církvi evangelické, od roku 1970 jako redaktor církevních tiskovin , pak ve vedení mládeže, od roku 1983 ordinovaný presbyter . Od roku 1990 seniorátní kurátor pražského seniorátu ČCE, v letech 1991–1997 synodní kurátor. V letech 1992–2002 byl členem Rady Českého rozhlasu , v letech 1998–2002 členem koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. V letech 2005–2006 předseda správní rady Hospice Štrasburk v Praze. Ve svém nakladatelství vydal od roku 1995 zatím na 70 titulů. V letech 1991–1996 putoval po etapách z Prahy do Santiaga de Compostela a vydal o tom knihu Ultreia. V letech 2005–2009 opět po etapách došel do Assisi a Říma. Po listopadu 1989 zakládal Křesťanskodemokratickou stranu, jejímž byl zvolen prvním místopředsedou. Záhy však poli...

Zdeněk Sobotka (4)

Zdeněk Sobotka byl český fotbalista, útočník. Odchovanec SK Židenice byl technicky vyspělým středním útočníkem menší postavy. Už v dorosteneckém věku prokazoval velký talent, byl to rozený kanonýr. Na sklonku druhé světové války například prakticky sám rozhodl mezizemský zápas dorosteneckých výběrů Čechy–Morava, který Moravané ovládli v poměru 4:1. V červenci 1947 zamířil do pražské Slavie, výměnou za něj přišel do Brna koncem sezony 1946/47 Ota Hemele. Pražský klub si tehdy od střelecky disponovaného Sobotky hodně sliboval, dokonce byl považován za budoucího nástupce Josefa Bicana v centru útoku, brněnský mladík se však ve Slavii výrazněji neprosadil. Do Prahy se ještě vrátil během základní vojenské služby v ATK . V československé lize hrál za SK / Zbrojovku Židenice, Slaviu Praha a ATK Praha. Nastoupil v 57 prvoligových zápasech, vstřelil 39 branek. Třikrát byl nejlepším střelcem Zbrojovky v sezoně: 1946/47 v nejvyšší soutěži, 1947/48 ve 2. nejvyšší soutěži a v ročníku 1954 ve 3. nejvyšší soutěži . V nižších soutěžích hrál i za brněnské Žabovřesky. V letech 1950–1951 byl vězněn na Borech.

Zdeněk Šmoldas (2)

Narozen 1924. Prof., Dr., DrSc., historik českého dělnického hnutí, autor publikací o dějinách československého letectví.

Zdeněk Škoda (5)

Narozen roku 1979. Knihovník a informační pracovník, příležitostný hudebník a herec, též překládá z angličtiny. Zabývá se historií sportu.

Zdeněk Roman (3)

Zdeněk Podskalský (4)

Zdeněk Podskalský byl český televizní a filmový režisér a herec. Jeho partnerkou se stala herečka Jiřina Jirásková. Syn Zdeněk Podskalský mladší je také režisérem. Zdeněk Podskalský režíroval celý život komedie, často se jednalo o filmy na bázi muzikálu, což byl jeho oblíbený žánr.

Zdeněk Paulín (3)

Práce z oboru elektrotechniky a radiotechniky.

Zdeněk Patrick (5)

Vlastním jménem Zdeněk Šmitmajer, narozen 16. 7. 1946 v Praze 2. Do roku 1986: údržbář, do 1989 vedoucí metodického oddělení. Od 1989 středoškolský učitel. Vystudoval PFUK v Praze. Jazyková výbava, sám autor uvádí ovládá též sanskrt, chaldejský klínopis...

Zdeněk Novák (3)

Doc., Dr., CSc., spoluautor turistických průvodců.

Zdeněk Nádvorník (6)

Práce o sportovních odvětvích.

Zdeněk Müller (4)

PhDr. Zdeněk Müller, CSc. se soustavně zabývá minulostí a současnými projevy islámu a muslimské civilizace. Jeho články publikovala odborná periodika , popularizační revue , časopisy i denní tisk . Poznatky z předchozího dlouhodobého studia palestinské otázky shrnul do knihy Jeruzalém mezi minulostí a budoucností a v publikaci Svaté války a civilizační tolerance se zaměřil na terorismus a radikální náboženské projevy. Je rovněž autorem rozsáhlého překladu Dějin Střední Asie, které vydalo Nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států. S cílem navázat kontakt s muslimy a islámem za hranicemi arabského světa podnikl cesty po Turecku a Íránu.

Zdeněk Moravec (2)

Autor příruček pro filmové amatéry.

Zdeněk Mendl (5)

Ing., spoluautor publikací o ekonomii.

Zdenek Los (5)

Farmář, autor autobiografické knihy o životě v kanadských horách, původem z Česka, dlouhodobě žijící v Kanadě.

Zdeněk Láznička (5)

Narozen 25.6.1911 v Bučovicích u Vyškova, zemřel 16.2.1974 v Brně. RNDr., CSc., geograf a historik, práce z oboru.

Zdeněk Kunert (4)

Narozen 10. 11. 1926 ve Vícově, zemřel 19. 11. 2021 v Uherském Hradišti. Lesní inženýr a ekonom. Autor článků z oboru a povídek z mysliveckého prostředí.

Zdeněk Král (5)

Narozen v roce 1946. Fotograf a žurnalista.

Zdeněk Kalkus (6)

Narozen 30. 5. 1951. Překladatel ze španělštiny, věnuje se latinskoamerickým reáliím a historii. Pracoval ve Škodaexportu a žil v zahraničí, zejména v Latinské Americe.

Zdeněk Hůrka (3)

Působil na různých pozicích v řadě médií, mj. jako ředitel programu Radia FM Plus nebo jako regionální redaktor celostátního zpravodajství TV Prima. Nyní zastupuje různé subjekty při komunikaci s novináři, pořádá tiskové konference, věnuje se mediálnímu tréninku . Organizuje a moderuje sportovní, společenské a kulturní akce, zajímá se o sport, historii, zeměpis, rád cestuje po exotických zemích. Je spoluzakladatelem nakladatelství Starý most.

Zdeněk Gintl (3)

Zdeněk Gintl byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar. Po dokončení reálky v Praze se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií ; jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Zdeněk František Oliverius (4)

Narozen 5.1.1927 v Mlečicích u Rokycan, zemřel 20.9.1978 v Praze. PhDr., DrSc., docent ruského jazyka, publikace z oboru.

Zdeněk Fafl (2)

Narozen 13.2.1881 v Rokycanech, zemřel 21.4.1961 v Praze. JUDr., literatura z oboru obchodní politiky.

Zdeněk Dobřichovský (2)

Autor publikací o potápění a ponorkách.

Zdeněk Burda (5)

Narozen 25.2.1951 v Praze. Ing., CSc., práce z oboru daní a účetnictví, ekonomika, řízení a statistiky.

Zdeněk Brunecký (6)

Narozen 3.2.1915 v Brně, zemřel v dubnu 1985 v Brně. Prof., MUDr. CSc., profesor dětského lékařství a genetiky v Brně, práce z oboru.

Zdeněk Bláha (5)

Zdena Brožová (6)

Narozena 5. 3. 1946 v Březnici . Vydavatelka, redaktorka, spisovatelka a básnířka, podnikatelka.

Zbyněk Vostřák (4)

Český skladatel. Narozen 10. června 1920. Zemřel 4. srpna 1985 .

Zbyněk Stárek (5)

Zbyněk Stárek . Původním povoláním důlní technik, potom novinář, nakladatel. Práce z oboru hobby a volnočasové aktivity.

Zbyněk Fišer (4)

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Zbigniew Herbert (3)

Zbigniew Herbert byl polský básník a esejista. Narodil se ve Lvově, účastnil se protiněmeckého odboje v řadách Zemské armády. Studoval filozofii a práva, v roce 1956 vydal první sbírku Struny světla. Kriticky se vyjadřoval ke komunistickému režimu, od roku 1986 žil v exilu v Paříži. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Powązkowski' ve Varšavě. Jeho básnická tvorba je intelektuálně náročná, vyznačuje se četnými mytologickými a filozofickými odkazy. Psal také fejetony pod pseudonymem Pan Cogito. Česky vyšel výbor jeho poezie Druhý pokoj a uměnovědné eseje Barbar v zahradě a Zátiší s udidlem. V roce 2008 se v Polsku slavil Rok Zbigniewa Herberta.

Zbigniew Brzeziński (3)

Zbigniew Kazimierz Brzeziński byl polsko-americký politolog, vedle Henryho Kissingera a Samuela P. Huntingtona považovaný za šedou eminenci americké zahraniční politiky. V letech 1977–1981 byl bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Jimmyho Cartera a později zahraničně-politickým poradcem Baracka Obamy. Zároveň byl profesorem americké zahraniční politiky na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru, poradcem Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, D.C. a autorem odborných politologických knih. Vedle toho byl činný jako poradce mnoha velkých amerických a mezinárodních firem. Brzezinski se narodil ve Varšavě jako syn polského diplomata Tadeusze Brzezinského. Strávil část svého dětství v Lille , v Lipsku a v Charkově, v ruské části dnešní Ukrajiny, poté se s rodinou přestěhoval do kanadského Montrealu. Vystudoval McGillovu univerzitu v Montrealu, kde v roce 1949 získal titul bakaláře a v následujícím roce i magistra. V roce 1953 promoval v oboru politických věd na renomované Harvardově univerzitě, kde poté i přednášel. Roku 1961 přestoupil na Kolumbijskou univerzitu, kde převzal vedení nově založeného Institutu komunistických věd. Zbigniew Brzezinski se stal naturalizovaným občanem Spojených států amerických v roce 1958. V šedesátých letech působil jako poradce pro administrativy Kennedyho a Johnsonovy vlády. Během posledních let Johnsonovy administrativy byl zahraničněpolitickým poradcem viceprezidenta Huberta Humphreyho. V roce 1973 se Brzezinski stal prvním ředitelem Trilaterální komise, což byla skupina prominentních politických, akademických a vědeckých osobností ze Spojených států, západní Evropy a Japonska. Cílem této skupiny bylo posílit vztahy mezi těmito třemi regiony. Členem komise byl i budoucí americký prezident Jimmy Carter. Během své kandidatury na post prezidenta USA v roce 1974 si Carter vybral jako svého zahraničně-politického pora...

Zaharia Stancu (4)

Zaharia Stancu byl rumunský prozaik, romanopisec, básník a filozof. Stancu se narodil v roce 1902 v Salcia, vesnici v kraji Teleorman. Poté, co opustil školu ve věku třinácti let, pracoval v různých zaměstnáních. V roce 1921, s pomocí Galaction Gala, se stal novinářem. V roce 1933 ukončil studium v literatuře a filozofii na univerzitě v Bukurešti . Během druhé světové války byl uvězněn pro opozici vůči fašistické vládě Iona Antonesca v Targu Jiu - internačním táboře pro politické vězně . V roce 1946 se stal ředitelem Národního divadla Rumunska . Poté, co komunistický režim byl založen, byl členem rumunské akademie a prezident svazu spisovatelů Rumunska odst. 1966-1974). Získal rumunskou státní cenu za literaturu a v roce 1971. V letech 1926 a 1944 Stancu publikoval šest básnických sbírek. V roce 1948 vyšel jeho první důležitý román, Desculţ . Ten byl přeložen do třiceti jazyků. Jiné významné romány jsou Satra a Jocul cu moartea .

Yvonne Reidelbach (4)

Německá módní designérka, spoluautorka knihy o šítí.

Yuval Zommer (7)

Britský ilustrátor, autor obrázkových knih.

Yuval Harari, (7)

Yukio Mishima (7)

Japonský spisovatel, básník a dramatik. Herec a model. Politický aktivista.

Yoshitoki Ōima (4)

Japonská autorka a ilustrátorka manga komiksů.

Yoshiko Murakami (7)

Yo Yo Band (5)

Yehudi Menuhin (6)

Yehudi Menuhin byl americký houslista a dirigent, oslavovaný jako jeden z největších hudebníků 20. století. Narodil se 22. dubna 1916 v New Yorku a již od mládí projevoval mimořádný talent. V sedmi letech debutoval s houslovým orchestrem Sanfranciského symfonického orchestru a ve třinácti letech pořídil svou první nahrávku. Po celou dobu své slavné kariéry vystupoval Menuhin s předními světovými orchestry a dirigenty.

Yann Martel (7)

Yann Martel je kanadský spisovatel. Narodil se v Španělsku, ale kvůli tomu, že jeho rodiče byli diplomaté, vyrůstal i na Aljašce, Kostarice, Mexiku a Francii. Celá jeho rodina je také literárně činná. Přestože Martel sám mluví francouzsky, píše jen v angličtině. Žije v Montrealu.

Yann Le Bohec (3)

Yang Jwing-ming (7)

Dr. Yang Jwing-Ming se narodil v r. 1946 na Tchaj-wanu. V 15 letech se začal učit wu-šu u šaolinského mistra stylu Bílého Jeřába Ccheng Ťin-caoa. Za 13 let svých studií u mistra Cchenga se stal dr. Yang odborníkem v metodě Bílého Jeřába pro obranu a útok, což zahrnuje jak použití holých rukou, tak různých zbraní jako jsou šavle, hůl, kopí, trojzubec a dvě krátké tyče. U stejného mistra studoval také styl Bílého Jeřába, oddíl čchin-na, masáž a léčbu bylinami. Ve věku 16 let začal studovat Jangův styl tchaj-ťi-čchüan u mistra Kao Tchao. Po studiu u mistra Kao Tchao pokračoval dr. Yang ve studiu a výzkumu tchaj-ťi-čchüanu pod vedením několika mistrů v Tchaj-peji. Získal kvalifikaci učitele tchaj-ťi. Když bylo Yangovi 18 let, vstoupil do koleje Tamkang v Tchaj-peji , aby tam studoval fyziku. Za pobytu na koleji začal studovat šaolinskou Dlouhou Pěst u mistra Li Mao-čchinga v klubu Kuo-šu koleje Tamkang a nakonec se stal pomocným instruktorem u mistra Li. V r.1971 získal titul bakaláře na tchajwanské Národní universitě a pak sloužil u vojenského letectva. Za této služby dr. Yang vyučoval fyziku na akademii čínského letectva a zároveň také vyučoval wu-šu. Po řádném propuštění z armády se v r. 1972 vrátil na kolej Tamkang, kde vyučoval fyziku a pokračoval i ve výcviku pod vedením Mistra Li. Li Mao-čching jej učil severnímu stylu wu-šu, který zahrnuje jak techniky beze zbraní , tak použití četných zbraní. Celkem vzato se nyní dr. Yang zabývá více než 20 let čínským wu-šu . Z toho 13 let zasvětil výcviku šaolinského stylu Bílého Jeřába , šaolinské Dlouhé Pěsti a tchaj-ťi-čchüan. Dr. Yang má za sebou 16 let praxe s vyučováním: 7 let na Tchaj-wanu, 5 let na Purdue University, 2 roky v Houstonu a 2 roky v Bostonu....

Xueqin Cao (2)

Čínský romanopisec a básník.

Wolfgang Schwangen (6)

Spoluautor knihy o středověkém rytířské mnišském řádu.

Wojciech Żukrowski (4)

Polský prozaik, básník, esejista a reportér, filmový scénárista a literární kritik.

Witold Makowiecki (3)

Witold Makowiecki byl polský spisovatel, autor dvou dobrodružných knih pro mládež. Witold Makowiecki byl synem publicisty Zygmunta Makowieckého . Jeho bratr Tadeusz byl básník a literární historik. Povoláním byl Makowiecki zemědělským inženýrem. Nemoc mu znemožnila pokračovat v kariéře a tak se věnoval psaní. V letech 1940-1945 napsal pro své děti dva poutavé a napínavé, které vyšly až po jeho smrti. Děj obou knih, které na sebe volně navazují, je zasazen do starověkého Řecka.

Willsová Amanda (7)

William Trevor (7)

William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.

William Painter (1)

William Painter byl anglický renesanční spisovatel, jehož sbírka povídek The Palace of Pleasure , vycházející především z klasických italských originálů, sloužila jako zdroj námětů pro alžbětinské dramatiky. Šlo o rodáka z Kentu, který v letech 1554 až 1560 studoval na St John's College v Cambridgi a poté získal roku 1561 místo úředníka arzenálu v londýnském Toweru . Tato funkce mu umožnila obohacovat se z veřejných prostředků, takže byl roku 1586 nucen se přiznat že zpronevěřil 1000 liber. Přesto si udržel své místo až do smrti. Roku 1566 vydal první dil své sbírky povídek The Palace of Pleasure , který obsahoval šedesát příběhů, a hned o rok později díl druhý se třiceti čtyřmi příběhy. Druhé vydání z roku 1575 pak obsahovalo ještě o sedm příběhů více. V současné době je sbírka vydávána v úpravě Josepha Haslewooda z roku 1813. Jde hlavně o překlady italských renesančních novel a povídek , dále o zpracování příběhů z Heptameronu od Markéty Navarské a také příběhů z antické literatury . Z jeho sbírky čerpali náměty pro své divadelní hry mnozí alžbětinští dramatici včetně Williama Shakespeara . Z dalších dramatiků je možno jmenovat Francise Beaumonta a Johna Fletchera , Johna Webstera , Roberta Wilmota , Thomase Heywooda , Philipa Massingera nebo Jamese Shirleyho .