142141–142200 z 143246 Autoři
Vladimír Beránek (1)
Rodák z brněnského Útěchova,vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.Působil v moravském hospodářském družstevnictví a včelařství.Napsal řadu článků do odborných časopisů s včelařskou tématikou.Na toto téma napsal i pět knih
Více od autora
Thomas Michael Zottmann (1)
Dětský psychoterapeut, spisovatel, autor knih pro mládež, populárně naučných knih, rozhlasových her a televizních scénářů.
Více od autora
Wolfgang Köppen (1)
Wolfgang Koeppen byl německý spisovatel. Dle literárního kritika Marcela Reicha-Ranického patří k nejvýznamnějším německým poválečným autorům. Narodil se jako nemanželské dítě, v jeho dvou letech se odstěhoval spolu s matkou z Greifswaldu ke strýci do polského Ortelsburgu, odkud se zase roku 1919 navrátil zpět do rodného Greifswaldu. Proslavil se především trilogií Tři romány . Trilogie pochází z počátku padesátých let a skládá se z románů Holubi v trávě , Skleník a Smrt v Římě . Autobiografický charakter má např. prozaické dílo Jugend .
Více od autora
Moström Jonas (1)
narozen 6. května 1973 Švédsko Švédský lékař píše detektivky jen v úterý, zbytek týdne ordinuje… Vystudoval medicínu na univerzitě v Uppsale. Už od dětství projevoval tvůrčí sklony, neomezoval se jen na jednu formu. Psal básně, písňové texty, scénáře k revuím. K završení nejvyšší tvůrčí mety – napsání vlastní knihy – přišel čas až na otcovské dovolené. V té době sloužil v nemocnici v oblasti Sundsvall, jejíž prostředí ho inspirovalo k napsání detektivky. Námět Moströma tak chytl, že využíval každou chvilku, kdy dcera usnula, a psal a psal. Nakonec tandem vyšetřovatelů inspektor Axberg a lékař Jensen vydržel autorovi na dalších sedm pokračování. Od roku 2014 píše novou sérii s novou hrdinkou – psychiatričkou Nathalií Svenssonovou, expertkou na psychopaty. Série má zatím tři díly a česky vydalo první díl nakladatelství XYZ. Jonas Moström žije se svou rodinou na kraji Stockholmu, kde pracuje jako rodinný lékař. Pouze v úterky vypíná mobil a relaxuje nad otevřeným rukopisem…
Více od autora
Benjamin Farrington (2)
Benjamin Farrington se narodil v Corku, v Irsku, v roce 1891. Vystudoval na univerzitě v Corku a na Trinity College v Dublině, přednášel na univerzitách v Belfastu, v Kapském městě , v Bristolu a od roku 1936 ve Walesu, kde byl profesorem klasických věd na univerzitě ve Swansea. Kromě překladů z latiny a dřívějších studií o jihoafrických domorodcích, jakož i výňatků z lékařských spisů Vesaliových a Boerhaaveových napsal: Věda ve starém Řecku, Věda ve starověku, Řecká a římská civilisace, Věda a politika ve starověkém světě a Hlava a ruka ve starém Řecku. Zemřel v roce 1974.
Více od autora
Jiří Malinský (1)
Narozen 1929 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc. Lékař, zabývá se mikroskopickými metodami. Autor prací z oboru, také autor autobiografické knihy.
Více od autora
Ludwig Kapeller (1)
Ludwig Kapeller byl populární německý autor kriminálních románů v letech 1940–1960. Používal také pseudonym Hans Nirwan.
Více od autora
Otto Sverdrup (1)
Otto Neumann Knoph Sverdrup byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky. V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii. V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla. V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“, a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“. Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři....
Více od autora
Franta Štěpánek (1)
Narozen 1.10.1891 v Praze. Ing., práce z oborů chemie a radioamatérství, prózy, překladatel z francouzštiny a z němčiny.
Více od autora
Václav Wagner (1)
Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...
Více od autora
Viktor Levonovič Israèljan (1)
Ruský diplomat, historik, autor pamětí, kromě ruštiny psal i anglicky a francouzsky.
Více od autora
Josef Tichý (3)
Narozen 12.12.1909 v Kladně, zemřel 25.5.1973 v Praze. PhDr., CSc., historik, muzejní pracovník a knihovník, věnoval se dějinám česko-polského pohraničí, česko-polských vtahů, vystudoval v Pardubicích a věnoval se též regionálním dějinám Pardubicka.
Více od autora
Bohumír Němec (3)
Narozen 16.5.1964 v Chebu. Nakladatel a vydavatel historických publikací, majitel českobudějovického nakladatelství Veduta, též autor publikací z oboru historie, genealogie a též autor turistické literatury Chebska.
Více od autora
Josef Konstantin Miklík (1)
Narozen 21. 3. 1895 v Žopech u Holešova, zemřel 31. 12. 1966 v Riu de Janeiru. PhDr., redemptorista, teolog, filozof, překladatel a historik, zaměřený na české a církevní dějiny.
Více od autora
Aleksander Brückner (1)
Aleksander Brückner byl polský jazykovědec zabývající se slovanskými jazyky a literaturou , filolog, lexikograf a historik literatury. Patří mezi nejvýznačnější učence konce 19. století a počátku 20. století. Byl prvním, který připravil kompletní monografii historie polského jazyka a kultury. Vydal více než 1 500 titulů. Narodil se v Berežany v Haliči, tehdy v rakouském císařství do rakousko-polské rodiny, která sídlila na východě. Studoval ve Lvově u Omeliane Ohonovského, ve Vídni u France Miklošiče a v Berlíně u Vatroslava Jagiće. Nejprve vyučoval na univerzitě ve Lvově). V roce 1876 získal doktorát na vídeňské univerzitě a v roce 1878 habilitoval za studii slovanského osídlení v okolí Magdeburgu . V roce 1881 začal učit v Berlíně, kde byl dlouhodobým vedoucím katedry slovanské filologie. Byl členem mnoha učených společností, včetně Polské akademie učení v Krakově, Petrohradské akademie věd, Ševčenkovy vědecké společnosti ve Lvově a Bulharské akademie věd, stejně jako akademií v Praze a Bělehradě. Brückner psal především polsky a německy o historii slovanských jazyků a literatury, především polské, o folklóru, starověké slovanské a baltské mytologii a o historii polské a ruské literatury. Jeho nejvýznamnější díla zahrnují historii polského jazyka , několik historií polské literatury v polštině a němčině, historii ruské literatury, etymologický slovník polského jazyka , díla o slovanské a baltské mytologii, encyklopedii starého Polska, čtyřdílnou historii polské kultury . Brückner byl specialistou na starší období polské a slovanské kultury a byl objevitelem, interpretem a vydavatelem nejstaršího známého rukopisu v polštině "Svatá křížová kázání/Kazania Swietokrzyskie". Měl neporovnatelné znalosti středověké polské ...
Více od autora
Jindřich Skopec (1)
Narozen 12.6.1873 v Sadské, zemřel 3.5.1942 v Praze. Katolický kněz, středoškolský profesor, literární historik, publikace z oboru.
Více od autora
Wassily Kandinsky (1)
Vasilij Vasiljevič Kandinskij také Wassily Kandinsky nebo Kandinský, rusky Василий Васильевич Кандинский byl ruský malíř, grafik a teoretik umění, který později žil a pracoval v Německu a ve Francii. Spolu s Františkem Kupkou, Kazimirem Malevičem, Mikolajusem Čiurlionisem a Pietem Mondrianem patří k průkopníkům abstraktního malířství. Kandinský se narodil v zámožné rodině obchodníka s čajem, která se v roce 1871 odstěhovala z Moskvy do Oděsy. Rodiče se rozvedli a o Vasilije pečovala teta. Po maturitě na gymnáziu v Oděse studoval v letech 1886–1892 na univerzitě v Moskvě právo, národohospodářství a etnologii. Roku 1889 podnikl v rámci výzkumného programu Společnosti pro přírodní vědy výpravu do Vologdské oblasti, kde studoval právní systém syrjanských kmenů, jejich náboženství a kulturu. Neobyčejně ho zaujaly geometrické a abstraktní malby na jejich bubnech, což se zřetelně projevilo na jeho obrazech. Ještě během studií se oženil: V roce 1892 si vzal svou sestřenici Annu Šemjakinovou. Žil s ní ale jen do roku 1902, kdy poznal malířku Gabriele Münterovou. Manželství s Šemjakinovou bylo rozvedeno teprve roku 1911. Poté, co obhájil dizertaci na téma O zákonnosti dělnické mzdy, začal od roku 1893 učit jako asistent právo na moskevské univerzitě. Pro jeho rozhodnutí ukončit akademickou dráhu a zcela se věnovat malířství byly určující dva zážitky: zhlédnutí Wagnerovy opery Lohengrin a moskevská výstava francouzských impresionistů, kde ho uchvátil Monetův obraz Kupky sena. V roce 1896 odešel do Mnichova, který byl v té době po Paříži druhým uměleckým centrem v Evropě. Začal studovat v soukromé škole malíře Antona Ažbe, kde poznal krajany Alexeje Javlenského a Marianne Werefkinovou. V roce 1900 byl na druhý pokus přijat na tamní akademii do třídy renomovaného malíře Franze von Stucka. Po roce ale školu opustil a založil s přáteli skupinu Phalanx, zaměřenou proti akademickému způsobu malb...
Více od autora
Rosa Musílková (1)
Narozena 10.1.1928 v Kumanovu, zemřela 2.10.1972. Docentka na katedře obrábění Strojní fakulty ČVUT, práce v oboru.
Více od autora
Martin Hajný (1)
Narozen 30. 7. 1963 v Praze. PhDr., Ph.D., psychoterapeut, speciální pedagog. Publikuje a překládá v oboru.
Více od autora
Marie Řepková (1)
Narozena 9.8.1923 v Praze, zemřela 7.4.1990 v Praze. PhDr., pracovnice Ústavu české literatury, publikace z oboru.
Více od autora
Jan Machač (1)
Narozen v roce 1953. Elektroinženýr, profesor a vědec, zabývá se elektromagnetismem a radioelektronikou. Publikuje v oboru.
Více od autora
Akio Morita (1)
Akio Morita byl japonský podnikatel, který je znám především tím, že založil spolu s Mr. Masaru Ibuka společnost Sony Corporation .
Více od autora
Smiley Blanton (1)
Americký psychiatr a psychoanalytik, setkal se Sigmundem Freudem a ve svém díle mj. popisoval průběh jejich psychoanalytických sezení. Později spolupracoval s Normanem Vincentem Pealem a podíleli se na založení Americké nadace pro náboženství a psychiatrii
Více od autora
Petr Šída (1)
vědecko-výzkumný pracovník katedry archeologie PhDr., Ph.D., narozen 11.11. 1976 v Jablonci nad Nisou.
Více od autora
Václav Wasserman (1)
Narozen 19.2.1898 v Praze, zemřel 28.1.1967 tamtéž. Herec, filmový režisér, scenárista, též autor písňových textů, vysokoškolský pedagog v oboru režie. Práce v oboru.
Více od autora
Cesira Fiori (1)
Italská komunistka, povoláním učitelka, za fašistického režimu dlouhodobě vězněna.
Více od autora
Konstantin Sergejevič Ljalikov (1)
Ruský chemik, práce z oboru fotochemie a teorie fotografie a aerofotografie, též z oboru polymerů.
Více od autora
Giambattista Basile (1)
Giambattista Basile byl neapolský barokní básník, dvořan a sběratel pohádek. Narodil se v neapolské rodině pocházející ze střední vrstvy. Rok jeho narození 1566, který uvádějí některé zdroje, je v rozporu s rokem 1575, který uvádí jeho životopisec Benedetto Croce. Basile byl během své kariéry dvořan a voják u různých italských knížat, včetně benátského dóžete. V Benátkách začal psát poezii. Později se vrátil do Neapole, aby sloužil jako dvořan pod záštitou Dona Marina I Caracciolo, avellinského prince, jemuž věnoval svoji idylu L'Aretusa . V době své smrti dosáhl hodnosti hraběte z Terrone . Basileho nejstarší známá literární tvorba je z roku 1604 v podobě předmluvy k hrdinskému eposu Vaiasseide jeho přítele, neapolského spisovatele Giulia Cesare Corteseho. Následující rok byla jeho villanella Smorza crudel amore zhudebněna a v roce 1608 publikoval svoji báseň Il Pianto della Vergine. Basile je zmiňován hlavně v souvislosti s jeho sbírkou neapolských pohádek s názvem Lo cunto de li cunti overo lo trattenemiento de peccerille , také známé jako Il Pentamerone. Sbírku publikovala posmrtně ve dvou svazcích jeho sestra Adriana v Neapoli v roce 1634 a 1636 pod pseudonymem Gian Alesio Abbatutis. Sbírka známá jako Pentamerone byla po nějakou dobu zapomenuta, pozornost si znovu získala, když ji bratři Grimmové označili jako první národní sbírku pohádek. Mnoho z těchto pohádek jsou nejstarší existující varianty známých pohádek jako Šípková Růženka, Popelka aj. Zemřel jako místodržící rodného města Giugliano in Campania při velké epidemii v roce 1632 a je pohřben ve zdejším kostele sv. Žofie ; ve městě je ulice nesoucí jeho jméno . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giambattista Basile na anglické Wikipedii....
Více od autora
John Rhode (1)
Cecil John Charles Street, známý jako CJC Street a John Street, začal svou kariéru jako dělostřelecký důstojník v britské armádě. Během první světové války se stal členem MI7, ve kterém zastával hodnost majora. Po příměří se pohybuje střídavě mezi Dublinem a Londýnem během irské války za nezávislost jako styčný důstojník pro Dublinský palác, úzce spolupracuje s Lionelem Curtisem . Později získal jméno jako plodný spisovatel detektivních románů s výstředním myslitelem doktorem Priestleyem.
Více od autora
Luboš Kopáč (1)
Narozen 29. 9. 1908 v Humpolci, zemřel 11. 3. 1983 v Liberci. Učitel, malíř, grafik, ilustrátor, spisy z oboru knihtisku, výtvarného umění a šachu.
Více od autora
Milada Benešová (1)
Česká hospodyně a dobrá kuchařka, autorka několika knih o vaření z konce 19. století. Mezi tehdejšími hospodyňkami byla velmi oblíbená; její kuchařky vycházely v mnoha vydáních, v roce 1928 došlo již k desátému vydání.
Více od autora
Yvonne Konečná (1)
Narozena 1965. Mgr., pedagožka oboru Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů , autorka a spoluautorka učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů k výuce v oboru.
Více od autora
Ladislav Janovec (1)
Narozen 27.4.1975 v Praze. PhDr., PhD., bohemista, autor publikací z oboru jazykovědy a jazykové didaktiky.
Více od autora
Svatopluk Bílý (1)
RNDr. Svatopluk Bílý, CSc. , biolog, entomolog, cestovatel. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na katedře zoologie a následně ukončil aspiranturu ukončenou obhajobou disertační práce Larvy rodu Amara ve střední Evropě . Od r. 1972 pracoval jako vědecký asistent v Parazitologickém ústavu ČSAV , zaměřil se na studium hmyzích vektorů, mezihostitelů a rezervoárových hostitelů helmintů. V letech 1978–2007 byl vědeckým pracovníkem a kurátorem brouků v entomologickém oddělení Národního muzea, kde se specializoval na taxonomii, morfologii a faunistiku čeledi krascovitých a larvální morfologii a taxonomii larev xylofágních brouků.Od r. 2007 přednáší na České zemědělské univerzitě, na katedře ochrany lesa a myslivosti.Je autorem 170 původních vědeckých prací a zhruba 100 vědeckopopulárních článků. Člensky působí ve vědeckých společnostech: Česká společnost entomologická, Coleopterologists Society , Asociacion Europia de Coleopterologia a Japanese Coleopterological Society.
Více od autora
David Appleby (1)
Specialista na psychologii zvířat, psovod, instruktor výcviku doprovodných zvířat. Publikace a články z oboru.
Více od autora
Vilém Flusser (1)
Profesor Vilém Flusser byl český filozof, který po většinu života působil v Brazílii. Zabýval se jazykem, obrazy a komunikací současné doby. Narodil se v Praze v židovské rodině. Je bratrancem Davida Flussera. Už od mládí byl součástí židovského, českého i německého jazykového a kulturního prostředí. Absolvoval první semestr na Právnické fakultě UK, v březnu 1939 uprchl z Prahy před nacisty. Jeho rodina byla nacisty vyvražděna. Přes Velkou Británii se dostal do Brazílie, kde se usadil a vzdělával se dál jako samouk. V roce 1962 se stal členem Brazilského filosofického institutu, v jehož časopise mu vycházela řada esejí. V São Paulu později vyučoval filozofii komunikace a koncepčně se podílel na vzniku katedry teorie komunikace. Od sedmdesátých let pobýval v Provence ve Francii. Zemřel při autohavárii na česko-německých hranicích 27. listopadu 1991, když se vracel ze své druhé pražské přednášky v Goethe-Institutu. Tu první, Fotografie a dějiny, pronesl 8. června 1991 v galerii Pražský dům fotografie. Šlo o jediný veřejný projev, jejž kdy filosof vedl v řeči rodné země, tedy v češtině. Flusser byl do jisté míry mimonárodní člověk – podle vlastních slov se však nikdy nepřestal cítit Pražanem; podstatnou část života prožil v Brazílii, uměl česky, portugalsky, anglicky, hebrejsky, německy, francouzsky. První knihu – Jazyk a skutečnost – napsal portugalsky, po r. 1966 psal stále více německy. Flusser byl kromě své životní zkušenosti ovlivněn zejména Wittgensteinem a Nietzschem. Hlavními tématy jeho filozofie jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti. První článek nazvaný O portugalštině je filosofickým „vyznáním lásky“ tomuto jazyku a naznačuje spolu s další esejí Pokus o průzkum ontologického významu jazyka , diskurzní zkoumání jazyka v „brazilském období“. Téma překladu je červenou nití, která spřádá autorovy vize jazyka jako celku, implikujícího strukturu ...
Více od autora
Paul B Davies (1)
Knižní ilustrátor, též autor publikací o kreslení a malování pro děti a mládež.
Více od autora
Josef E Klausnitzer (1)
Diplomovaný psychológ a riaditeľ ústavu Psychogénia pre psychogenetickú analytiku a psychodynamickú techniku. Je autorom viacerých publikácií, ktoré sa zaoberajú inteligenčnými testami a ich praktickým uplatnením.
Více od autora
Matthew Joseph Bruccoli (3)
Americký vysokoškolský pedagog anglické literatury, zabývá se tvorbou F. Scotta Fitzgeralda.
Více od autora
Gisela Sartorius (1)
Německá univerzitní lektorka. Zabývá se ochranou plodin a poradenstvím v zahradnictví. Publikace z oboru.
Více od autora