Profesor Vilém Flusser byl český filozof, který po většinu života působil v Brazílii. Zabýval se jazykem, obrazy a komunikací současné doby. Narodil se v Praze v židovské rodině. Je bratrancem Davida Flussera. Už od mládí byl součástí židovského, českého i německého jazykového a kulturního prostředí. Absolvoval první semestr na Právnické fakultě UK, v březnu 1939 uprchl z Prahy před nacisty. Jeho rodina byla nacisty vyvražděna. Přes Velkou Británii se dostal do Brazílie, kde se usadil a vzdělával se dál jako samouk. V roce 1962 se stal členem Brazilského filosofického institutu, v jehož časopise mu vycházela řada esejí. V São Paulu později vyučoval filozofii komunikace a koncepčně se podílel na vzniku katedry teorie komunikace. Od sedmdesátých let pobýval v Provence ve Francii. Zemřel při autohavárii na česko-německých hranicích 27. listopadu 1991, když se vracel ze své druhé pražské přednášky v Goethe-Institutu. Tu první, Fotografie a dějiny, pronesl 8. června 1991 v galerii Pražský dům fotografie. Šlo o jediný veřejný projev, jejž kdy filosof vedl v řeči rodné země, tedy v češtině. Flusser byl do jisté míry mimonárodní člověk – podle vlastních slov se však nikdy nepřestal cítit Pražanem; podstatnou část života prožil v Brazílii, uměl česky, portugalsky, anglicky, hebrejsky, německy, francouzsky. První knihu – Jazyk a skutečnost – napsal portugalsky, po r. 1966 psal stále více německy. Flusser byl kromě své životní zkušenosti ovlivněn zejména Wittgensteinem a Nietzschem. Hlavními tématy jeho filozofie jsou jazyk, automat a vztah budoucnosti, minulosti a přítomnosti. První článek nazvaný O portugalštině je filosofickým „vyznáním lásky“ tomuto jazyku a naznačuje spolu s další esejí Pokus o průzkum ontologického významu jazyka , diskurzní zkoumání jazyka v „brazilském období“. Téma překladu je červenou nití, která spřádá autorovy vize jazyka jako celku, implikujícího strukturu ... Zdroj: wikipedia.org