Všichni Autoři a témata

Anna Quindlen (5)

Anna Marie Quindlen je americká spisovatelka, novinářka a publicistka, jejíž sloupek v New York Times "Public and Private", získal Pulitzerovu cenu v roce 1992. Novinářskou kariéru začala v roce 1974 jako reportérka pro New York Post. V letech 1977 až 1994 zastávala různé pozice v The New York Times. Narodila se ve Philadelphii irským rodičům, Quindlenová absolvoval v roce 1970 na Jižní Brunswick High School v New Jersey a poté navštěvovala Barnard College, na které absolvovala v roce 1974. Vdala se za právníka Geralda Krovatina, kterého potkala na vysoké škole. Quindlenová opustila žurnalistiku v roce 1995, aby se na plný úvazek stala spisovatelkou. V roce 1999 se připojila k Newsweeku, kde psala týdenní sloupek do roku 2009, kdy v časopisu oznámila odchod do důchodu. Quindlenová je známá kritička, která vnímá rychlý chod a materialistickou povahu moderního amerického života. Hodně z jejího osobní psaní se soustředí na svou matku, která zemřela ve věku 40 let na rakovinu vaječníků, když Quindlenové bylo 19 let. Napsala pět nejprodávanějších románů, z nichž tři byly zfilmované. "Jediná správná věc" byl zfilmován v roce 1998, kde hrála Meryl Streep a obdržela nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. "Black and Blue" a "Blessings" byly natočeny jako televizní filmy v letech 1999 a 2003.

Anna Kratochvílová (5)

Anna Kratochvílová, dívčím jménem Maixnerová . Prozaička a nakladatelská redaktorka, autorka knih pro děti a mládež. Absolvovala gymnázium v Litomyšli , po ukončení školy pracovala do roku 1960 v Pardubicích jako redaktorka časopisu Zář. Redaktorkou časopisu Východočeského kraje Pochodeň byla od roku 1960 do roku 1966, při zaměstnání vystudovala dálkově Vysokou školu politickou . Publikovala v časopisech, některé práce podepisovala dívčím jménem. Ve svých knihách se Anna Kratochvílová soustředila na život vesnických dětí, využívá postupů moderní pohádky a vytváří svět, v němž postava kouzelníka uvádí motiv možnosti návratu dospělého člověka do dětství. V prolínání pohádkových a reálných motivů nabývá nakonec převahy životní realita dětského světa.)

Anna Hogenová (7)

Narozena 23. 10. 1946 ve Flájích. Prof., PhDr., CSc., filozofka a fenomenoložka, profesorka kinantropologie, autorka prácí z oboru filozofie tělesné výchovy a sportu.

Anna Hessová (6)

Anna Hessová se narodila s příjmením Loskotová. Vystudovala střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou. Výtvarnictví se ale poté věnovala pouze krátce. Pracovala v administrativě, k umění se vrátila jako spisovatelka. Nejprve publikovala časopisecky povídky. V roce 1993 ale přišla změna. To jí vyšla její románová prvotina Návraty. „Jde o autobiografickou prózu o dětství v padesátých letech v malém městě v rodině třídního nepřítele socialismu,“ konstatoval vydavatel knihy z nakladatelství Zvon. Poutavá je i knížka Šest mužů Jindřišky O., kterou nakladatelství Oftis charakterizovalo takto: „Otevřená výpověď stárnoucí ženy Jindřišky, vlastně již důchodkyně, která se nekompromisně vyrovnává se svou minulostí.“ Realismem hýří rovněž poutavé dílko Neposkvrněné početí, pojednávající o padesátých letech 20. století. Z dalších knih - Oidipův návrat, Panny a netvor, Psí Pánbůh

Anna Grigorjevna Dostojevskaja (2)

Žena F.M. Dostojevského, vydavatelka jeho děl a autorka pamětí.

Anna Blažíčková (6)

Anna BLAŽÍČKOVÁ , spisovatelka, bohemistka a lexikografka. V letech 1946–1949 navštěvovala gymnázium v Táboře, dokončila je v Týně nad Vltavou roku 1952. Její přihláška ke studiu na Filosofické fakultě UK v Praze byla zamítnuta z důvodů náboženského založení rodiny a neústupného chování autorčina otce, který odmítal vstoupit do zemědělského družstva. Byla ale přijata k tříletému studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích . Následně směla v letech 1955–1958 pokračovat ve studiu češtiny a ruštiny na pražské Filosofické fakultě UK. V letech 1958–1964 vyučovala na středních školách ve Voticích, Vlašimi a v Praze. Roku 1964 odešla na mateřskou dovolenou a poté byla zaměstnávána pouze externě. Spolupracovala s Památníkem národního písemnictví, Maticí slovenskou a Ústavem pro českou a světovou literaturu. Je spoluautorkou hesel v Lexikonu české literatury 1–3 , Slovníku české literatury 1970–1981 , Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých spisovatelů . Z knižně nezveřejněného souboru Čekání v zástupu publikovala povídky Buď vůle tvá , Babička se vrátila a Momentka . Knižně vyšly pohádky a novely pro děti Směr Červený Újezd , Kdo nesází, nevyhraje aneb Dostane se Honza k počítači , Zvířecí pohádky a Neomluvené hodiny . Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992 . Další vzpomínková kniha, s názvem Teď něco ze života, vychází v Triádě v roce 2012 – viz krátkou ukázku zde.

Anna Bauga (2)

Lotyšská překladatelka a folkloristka.

Ann Ward Radcliffe (5)

Anglická spisovatelka, představitelka gotického románu.

Anja Snellman (4)

Finská spisovatelka a scenáristka. Působila také jako novinářka, autorka televizní talk show a sexuální terapeutka.

Anita Franková (5)

Narodila se jako jediné dítě v rodině advokáta v Litomyšli. Krásné a šťastné dětství ukončil Mnichov. Rodina se přestěhovala do Prahy, kde ji zastihla okupace se všemi protižidovskými opatřeními, včetně zákazu školní docházky. Anita místo páté třídy navštěvovala jen ilegální kroužek. Tatínek náhle zemřel. V létě 1942 byly s maminkou deportovány do Terezína. V dívčím domově L 410 se seznámila s děvčaty, s nimiž se pak přátelila celý život. V prosinci 1943 byly s maminkou zařazeny do transportu s cílem Osvětim, rodinný tábor. Koncem července 1944 se dostaly do tábora Stutthof a poté do jeho pobočného tábora Guttau. Společně prožily, chatrně oblečené a vysílené, evakuační pochod vězňů. Když se po delším pochodu vrátily do tábora, Anita onemocněla, a dalšího pochodu už nebyla schopna. Obě proto spolu s několika málo vězni zůstaly v táboře. Jen náhodou pak unikly smrti, když esesáci začali vězně vraždit injekcemi, střelbou, údery pažbou pušek. Anita s maminkou po několika ranách upadly do bezvědomí, ale za nějaký čas se probraly na sněhu: esesáci byli pryč. Za tři dny je našli vojáci Rudé armády a převezli je do nemocnice v Syzrani a Kujbyševu. Domů se vrátila nejprve Anita v listopadu 1945, její maminka až v březnu 1946. O čtyři toky poději však na následky zranění z Guttau zemřela. Všechny Anitiny vzpomínky a vlastně celý její život byl pevně spojen s maminkou, která jí svou pohotovostí a statečností několikrát zachránila život. Po návratu se Anitě podařilo vystudovat vat obor dějepis-archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1951 se také provdala a narodila se jí jediná dcera Ela. Po promoci pracovala několik let ve Státním ústředním archivu jako archivářka, od 1. října 1969 až do své smrti, tedy téměř čtyřicet let, byla zaměstnána v pražském Židovském muzeu. Podílela se na vytvoření Dokumentačního střediska, z něhož později vzniklo oddělení holocaustu. Můžeme říci, že počáteční rozčlenění a uspořádání písemného, fotografického a ...

Anikó Csörgő (5)

Maďarská autorka dětské naučné literatury.

Andrzej Zygmuntowicz (6)

Polský fotograf a autor kuchařských knih.

Andrzej Perepeczko (6)

Polský publicista a historik.

Andrzej Kuśniewicz (5)

Polský prozaik, esejista, básník, redaktor „Miesięcznika Literackiego”.

Andrzej Jaczewski (4)

Pediatr, specialista na školní lékařství, sexuolog a pedagog, čestný profesor Krakovské akademie.

Andrew Mollo (4)

Andrew Mollo je jedním z nejznámějších britských vojenských historiků; napsal dvanáct knih o vojenských uniformách, včetně německých uniformách druhé světové války. Působil jako odborný poradce na filmu Doktor Živago, Noc generálů a Špion, který přišel z chladu.

Andrew Matthews (6)

Australský mezinárodní mluvčí, autor publikací z oblasti motivace a osobního rozvoje, též kreslíř.

Andrew Martindale (4)

Historik umění. Vychodil westminsterskou školu v Londýně, vystudoval oxfordskou New College a absolvoval Courtauldův Institute of Art v Londýně, kde v letech 1959 - 1965 přednášel. Docent na škole výtvarných umění na univerzitě East Anglia, přispěvatel mnoha periodik, autor do mnoha jazyků přeložených knih o katedrálách a křesťanském umění.

Andrew Faulkner (3)

Britský klasický filolog, vysokoškolský pedagog klasických studií, helénista.

Andrej Mráz (8)

Slovenský literární a divadelní historik a kritik. Od roku 1948 šéfredaktor týdeníku Kultúrny život.

Andrej Georgijevič Kasatkin (6)

Ruský autor publikací z oblasti chemické technologie.

Andrej Drbohlav (4)

PhDr. Andrej Drbohlav se dlouhodobě věnuje analýze profilu sériového vraha a dalším extrémním formám behaviorální patologie a psychopatologie. Vystudoval behaviorální patologii na univerzitě v Hradci Králové, kde pak pět let tentýž obor učil. Spolupracuje na výzkumu genetických markerů impulzivity a vlastní výzkum zaměřuje na vývoj patologie chování a osobnosti u dětí a dospělých. Odborně se věnuje nejhorším formám deformace osobnosti a chování, jaké v prostředí lidské společnosti mohou vzniknout. Druhou profesí je výtvarník a designér, používá autorský pseudonym Andy Reiben. Založil virtuální uměleckou galerii Buyfeel, která zastupuje tuzemské i zahraniční výtvarníky.

Andreas Wilhelm (4)

Německý spisovatel.

Andrea-Anna Cavelius (5)

Německá redaktorka, autorka a lektorka knih z oboru zdravotnictví a psychologie.

Andrea Tornielli (7)

Andrea Tornielli, vatikanista, narodil se v roce 1964, vystudoval historii řeckého jazyka. Je ženatý a má tři děti. Bydlí v Římě a Miláně. Pracuje pro noviny La Stampa.

Andrea Kögel (4)

Německá publicistka. Zahradnice a odbornice na pěstování rododendronů, azalek a okrasných dřevin, práce z oboru.

Andrea Kane (4)

Andrea Kane je americká autorka romancí historických i těch ze současnosti. Sama o sobě tvrdí, že je zajímavou kombinací idealistky a pragmatičky – idealistka v ní miluje psaní romancí a pragmatička zas miluje psaní románů plných napětí. Jakmile má volnou chvilku, ráda si trénuje mozek nad křížovkami ). Během studií milovala Agathu Christie, četla jednu její knihu za druhou a snažila se přechytračit Hercula Poirota. Má ráda staré filmy pro pamětníky, ale nadevše miluje svou rodinu – manžela Brada a dceru Wendi. S rodinou žije v části Bridgewater Township nazvané Martinsville, ve státě New Jersey, USA.

Andrea Havlínová (6)

Narozena 10.1.1978 v Brně. Pedagožka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro ZŠ, SŠ a přípravných materiálů pro studium na VŠ.

André Stil (5)

Francouzský prozaik, kritik a novinář.

André Chénier (3)

André Chénier byl francouzský básník, jedna z obětí kritické fáze Velké francouzské revoluce. Pro procítěný styl svého básnického díla bývá považován za jednoho z předchůdců romantického uměleckého směru. Za „zločiny proti státu“ byl ve věku 31 let odsouzen revolučním tribunálem k trestu smrti a popraven. Stalo se tak dva dny před pádem diktátora Maximiliena Robespierra, tedy těsně před koncem jakobínského teroru. Jeho bratr Marie-Joseph Chénier byl básníkem a dramatikem. Jeho život je námětem velmi často uváděné opery Andrea Chénier italského skladatele Umberta Giordana. Fiktivní děj této opery nemění nic na působivosti jejího varování před nelidskostí teroru, ať je motivován jakkoliv.

André Chastel (4)

Francouzský historik umění, též překladatel z italštiny a španělštiny do francouzštiny.

André Bloc (8)

Anděla Horová (3)

PhDr., teoretička a historička výtvarného umění, práce z oboru.

Anatolij Vasil'jevič Kuznecov (4)

Ukrajinský sovětský spisovatel, novinář a rozhlasový redaktor.

Anatolij Ignat'jevič Pristavkin (4)

Ruský prozaik, novinář, aktivista bojující za lidská práva.

Anastáz Opasek (6)

Jan Anastáz Opasek, mukly přezdíván Opat chuligán , byl římskokatolický kněz, básník, teolog a benediktinský mnich, opat a později arciopat břevnovského kláštera. V letech 1919–1932 žil v Kolíně, kde vystudoval gymnázium. Studoval teologii v Praze a Římě. Na kněze byl vysvěcen v roce 1938, v roce 1939 se stal konventuálním převorem břevnovského kláštera. Po druhé světové válce byl vyznamenán řádem za zásluhy v boji proti nacismu. V roce 1947 se stal opatem břevnovského kláštera. V září 1949 byl zatčen a na počátku prosince následujícího roku ve vykonstruovaném monstrprocesu odsouzen na doživotí . Záznam přelíčení s Opaskem je zaznamenán v knize Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci . Autorem muklovské přezdívky je spoluvězeň Josef Petr Ondok. V roce 1968 odešel do Rakouska a posléze Západního Německa, kde žil do roku 1990. Byl jedním z hlavních organizátorů křesťanského laického sdružení Opus Bonum, které bylo založeno roku 1972. V prosinci 1989 na dálku jmenoval Prokopa Siostrzonka převorem břevnovského kláštera, aby mu tato funkce na úřadech pomohla při jednání o vrácení kláštera řádu. Během několika měsíců získal řád klášter zpět. Opasek však poté dostal infarkt a byl hospitalizován ve Vídni, Siostrzonek soudí, že se tak mohlo stát právě z velké radosti nad znovuzískáním Břevnova. Po zotavení se Opasek v Praze znovu ujal úřadu opata. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Při povýšení břevnovského opatství na arciopatství v roce 1993 jej papež Jan Pavel II. jmenoval prvním břevnovským arciopatem. Zemřel 24. srpna 1999 při návštěvě sesterského benediktinského kláštera Rohru v Bavorsku, místě svého exilového pobytu. Jeho tělo bylo posmrtně převezeno do vlasti, je pochován na břevnovském hřbitově u sv. Markéty v Praze. Ke své přezdívce přišel Opasek ve věznici v Leopoldově. Když se zde j...

Amaru (1)

Amaru byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie. Podle tradice byl králem v Kašmíru, ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic. Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka , ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života. Nezahrnula ho slovy hněvivými, neodvrátila se, vpustila ho dál, jenom její pohled byl tak chladný, přímý, jak by před ní zcela cizí člověk stál. Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.

Amanda McCabe (6)

Americká spisovatelka.

Alžběta Birnbaumová (8)

Alžběta Birnbaumová , rozena Šourková byla česká historička umění první absolventka dějin umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity a spisovatelka, v letech 1923-1925 manželka Václava Breindla a v letech 1926-1934 manželka Vojtěcha Birnbauma. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu na Smíchově v Praze vystudovala v letech 1920-1925 dějiny umění na Filosofické fakultě UK . Již během studií se provdala za profesora přírodopisu smíchovského gymnázia a pozdějšího profesora obecné zoologie na Přírodovědecké fakultě UK dr. Václava Breindla .. Jako první historička umění na české Karlově univerzitě roku 1925 obhájila rigorózní práci na téma Zámek "Troja" u Prahy. Vydala k tomuto tématu řadu časopiseckých článků a publikací. V době studií se zamilovala do svého o 21 let staršího profesora, Vojtěcha Birnbauma, za něhož se 21. ledna 1926 na Staroměstské radnici provdala, za svědka šel Birnbaumův příterl, historik Josef Šusta. Po osmi letech manželství Birnbaum předčasně zemřel. Alžběta po něm převzala činnost v klubu Za starou Prahu a od roku 1928 také funkci. Na počest svého manžela sestavila sborník Listy z dějin umění, do kterého kromě statí zařadila také jeho korespondenci. Od roku 1938 spolupracovala s redakcí Ottova naučného slovníku nové doby. V letech 1938-1948 byla editorkou edice Poklady národního umění, 1946 založila knižnici Horizont. V 50. letech byla zatčena, po propuštění pracovala v Pražském památkovém středisku. Zemřela v Praze 18. 11. 1967. Přeložila knihu Friedricha Wilhelma Foerstera "Evropa a německá otázka", Praha 1938 Literární pozůstalost je uložena v archivu Ústavu dějin umění České akademie věd. Konvolut předmětů ze své domácnosti Birnbaumová darovala do sbírek Národního muzea v Praze....

Alvah Cecil Bessie (5)

Americký romanopisec, publicista a scénárista.

Aloys Skoumal (4)

Aloys Skoumal byl český literární kritik a překladatel z němčiny a především z angličtiny. Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži , filozofii a anglistiku na pražské univerzitě a Vyšší knihovnickou školu . Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Univerzitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně , ve Vojenském ústavu vědeckém , jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad . Na konci války byl internován, po návratu literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, pak kulturním přidělencem v Londýně , pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd, Univerzitní knihovny. Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho význam je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství. Je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.

Alois Marhoul (7)

Narozen 24. 6. 1951 v Praze. Básník, spisovatel, živnostník v oboru gastronomie.

Alois Josef Kulišan (5)

Narozen 21.6.1885 v Domažlicích, zemřel 3.2.1948 v Praze. Zahradní architekt, práce z oboru.

Alois Hába (5)

Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...

Alois Červín (6)

Narozen 15. 11. 1890 v Kolíně, zemřel 24. 1. 1953 v Praze. Ing., RNDr., chemik, fyzik, středoškolský učitel, překladatel děl z oboru fyziky. Též pravoslavný duchovní, stoupenec Gorazdova pravoslavného proudu, zformovaného na půdě Církve československé .

Alison Mackonochie (5)

Anglicky píšící autorka publikací o těhotenství a péči o dítě. Redaktorka a spisovatelka.

Alison Kent (5)

Autorka romantických příběhů.

Alighiero Tondi (5)

Alighiero Tondi pocházel z liberální protiklerikální rodiny. Jako mladík se přiklonil ke katolické církvi. V r. 1936 vstoupil do jezuitského řádu. S dějinami římskokatolické církve se seznámil tak důkladně, že se vypracoval v úspěšného docenta filosofie a teologie na papežské Gregoriánské univerzitě. Ale jak pronikal do dějin své církve, a jezuitského řádu, začal pochybovat o základech katolické víry. Několik let tajil své pochybnosti, až se mu přihodilo velké neštěstí. On, který se v mládí rozhodl pro katolickou víru , vyřešil svou vnitřní krizi tím, že svou nesnadně osvojenou náboženskou víru zase zavrhl a nahradil ji marxleninismem . Několik měsíců se tajně scházel s komunisty, až si dojednal tajnou rozmluvu s šéfem italské KS Palmirem Togliattim. Krátce na to nechal zveřejnit, že vstoupil do komunistické strany. Jako dříve horlil pro církev , nyní agitoval pro KS. Psal protikatolické pamflety. V letech 1957–1962 komunisticky působil ve Východním Berlíně na Humboldtově univerzitě. Tam napsal a publikoval útočné protikatolické knihy Vatikan und Neofaschismus a Die Jesuiten . Byly přeloženy do mnoha jazyků. Tondi se přimkl k marxleninismu těsně před jeho hlubokým propadem. Do italské KS vstoupil rok před Stalinovou smrtí. Do NDR přesídlil rok poté, co Chruščov šokoval světovou veřejnost upozorněním na některé z obrovských Stalinových zločinů. Další závažná svědectví toho, že sovětský režim nezaostal v zločinnosti za Hitlerovou Třetí říší, měla následovat. Pobyt ve Východním Berlíně bezpochyby urychlil Tondiho vystřízlivění z marxleninismu. Snadněji z tohoto města, než odněkud z Itálie, mohl sledovat, jak se zevnitř hroutí usilovná snaha komunistických režimů o dosažení cílů, stanovených Marxovým utopickým programem: jednak v sousedním Polsku a Československu, ale především v samotné NDR. Na přelomu padesátých a šedesátých let šlo už jen o to, aby se odd...

Alice Lily Neradová (4)

Narozena 12. 11. 1992. Autorka fantasy povídek a novel.

Alice Le Moigné (1)

Alice Kraemerová (6)

Vystudovala obory japanologie a anglistika na FF, UK. Dále se pak živila jako překladatelka a tlumočnice nebo výukou angličtiny a japonštiny. V současné době je kurátorkou japonské a korejské sbírky asijského oddělení Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Alice G Masaryková (6)

Narozena 3. 5. 1879 ve Vídni , zemřela 29. 11. 1966 v Chicagu . PhDr., socioložka a osvětová pracovnice, korespondence, memoáry, spis o Červeném kříži, překlady z angličtiny, němčiny, francouzštiny.

Alfred Wellm (3)

Německý spisovatel po skončení války pracoval jako učitel a také jako ředitel na středních školách. Jako spisovatel se věnoval zejména tvorbě literatury pro děti a psaní scénářů.

Alfred Flückiger (5)

Švýcarský spisovatel.

Alfons Sedláček (5)

Narozen 1897 v Hranicích, zemřel 7.6.1981 v Praze. Redaktor, prozaik. Zakladatel a redaktor týdeníku Moravská brána Hranice 1926-1929, v Praze byl redaktorem deníku Venkov, Večerník; řadu let strávil v armádních službách.

Alexandra Jirkovská (7)

Prof. MUDr. Alexandra Jirkovská, CSc. je přední osobností v oboru diabetologie a vnitřního lékařství. Byla zvolena do výboru European Foot Study Group, do níž se dostala vytrvalou pílí a aktivitou v oboru. Prof. Jirkovská přednáší zejména na postgraduálních akcích, seminářích, symposiích i předatestačních kursech. Profesorka vnitřních nemocí , MUDr., CSc., diabetoložka . Zabývá se syndromem diabetické nohy. Publikace z oboru.

Alexandr Kramer (6)

Alexandr Kramer byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK . Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru. V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview , Interview 2 , Interview 3 , Interview 4 , Interview 5 (2006 – 74 rozhovo...

Alexandr Isajevič Solženicyn (3)

Alexandr Flek (8)

Narozen 3.4. 1968 v Hradci Králové, evangelikální pastor, misionář, biblista, překladatel Bible, pastor společenství Voda života, Církve Slovo života, zakladatel a vedoucí Pražského evangelického společenství Ta Cesta , ředitel pražské biblické školy Slovo života, zakladatel nakladatelství Biblion .

Alex Scarrow (4)

Britský spisovatel nigerijského původu, autor literatury z oblasti sci-fi a thrilerů Činný také v oblasti rockové hudby a tvorby počítačových her.