Všichni Autoři a témata

František Inovecký (1)

Autor publikace o Austrálii.

František Hykeš (2)

Narozen 13.5.1947 v Plzni. Zemědělský ing., agronom, pracovník zoologické zahrady, redaktor periodika Iris, publicistika o zoologické zahradě, též autor prací pro environmentální výchovu dětí, práce o rezervacích a chráněných oblastech ČR.

František Husák (1)

Narozen 17.11.1942 v Praze, zemřel 4.4.1996 v Českém Krumlově. Lesní inženýr a publicista.

František Husák (1)

Autor české i německé verze Seznamu ulic a náměstí Prahy.

František Hrušovský (1)

Bol slovenský historik, prvý syntetik slovenských dejín, verejný činiteľ, významný predstaviteľ slovenského exilu. Študoval na univerzitách v Prahe, Krakove a na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Počas štúdií sa aktívne zapájal do študentského života na katolíckom internáte Svoradov. Od roku 1931 vyučoval na gymnáziu v Kláštore pod Znievom, neskôr pracoval v Matici slovenskej ako redaktor historických zborníkov. V roku 1944 sa stal univerzitným profesorom. V rokoch 1938 - 1945 bol členom Slovenského snemu. V marci 1945 odišiel pred komunistickou hrozbou do exilu. Pôsobil v Taliansku a od roku 1947 v USA najskôr ako inštruktor na benediktínskej škole a od roku 1952 ako riaditeľ Slovenského ústavu v Clevelande.

František Hruška (1)

Narozen v roce 1998 v Ostravě. Básník, hudebník. Zabývá se též sonologií.

František Hrubý (1)

Autor publikací z přádelnické technologie.

František Hrubý (2)

Narozen 18.12.1876 v Polici u Záhřebu, zemřel 17.8.1927 v Jaktaři u Opavy. Katolický kněz, dramatik, básník, beletrista, novinář a publicista, vlastivědný pracovník ve Slezsku, zakladatel a redaktor slezského regionálního časopisu, překladatel z němčiny.

František Hrubec (1)

Narozen 1911, zemřel 1953. Osvětový pracovník, autor divadelních her pro ochotníky.

František Hromádko (1)

Narozen 12. 11. 1831 v Leštince na Chrudimsku, zemřel 22. 6. 1911 v Praze. Matematik, fyzik, středoškolský pedagog a překladatel z angličtiny. Autor učebnic a dalších publikací z oboru matematiky a fyziky.

František Hromádka (1)

Narozen 11. 2. 1916 v Brně, zemřel 17. 8. 1997 tamtéž. Ing., geodet, kartograf, autor publikací z oboru.

František Hříbal (1)

František Hrejsa (1)

Narozen 11.8.1861 v Humpolci, zemřel 19.2.1942 v Myslibořicích. Českobratrský kazatel, práce o církvi, redaktor církevních časopisů.

František Hrbek (2)

Narozen 7.12.1898 v Blatné, zemřel 15.7.1949 v Praze. Básník intimní a přírodní lyriky, prozaik, překladatel ze srbochorvatštiny, slovinštiny a němčiny.

František Hrbek (1)

Básník intimní a přírodní lyriky, prozaik, nacházející stálý zdroj inspirace v jihočeské krajině a přírodě. Povoláním byl zaměstnanec pojišťovny, ale zapojoval se i do veřejného a politického života regionu. .

František Hradil (1)

Doc., Ing., CSc. v oboru elektrotechniky, vysokoškolský pedagog, práce a učebnice z oboru.

František Hrádek (1)

Narozen 9. 4. 1940 v Chlumci, zemřel 2005. Prof., Ing., DrSc., hydrolog, práce z oboru.

František Houska (1)

23.7.1873 – 10.8.1945 Svojí činností v kynologické oblasti působil již v období Rakousko-Uherska, hlavně pak v období boje o záchranu plemene českého fouska po první světové válce. Za největší úsilí možno považovat léta 1924 – 1945, kdy zemřel. Vynikajícími odbornými znalostmi a organizační schopností, dále nekompromisností a zkoumáním historie plemene se zařadil na přední místo své doby v záchraně plemene českého fouska. Stal se největší osobností Klubu chovatelů českých fousků. Z jeho podnětu byl v roce 1924 ustaven Spolek pro ohaře hrubosrsté – český fousek. Vyhledával a zachraňoval poslední zbytky chovného materiálu. Jméno Františka Housky je zapsáno v historických dokumentech české myslivecké organizace mezi významnými postavami, a to mezi literáty 20. století. Byl významným publicistou. Po smrti Podhajského se stal odborným redaktorem časopisu Stráž myslivosti pro loveckou kynologii. Jeho nejvýznamnějším vydáním bylo dílo OHAŘ, dále pak CHOV A VÝCVIK LOVECKÝCH PSŮ. Z jeho zachovalé korespondence víme, že psal další, mnohem rozsáhlejší vydání odborné knihy o loveckých psech, která měla být dána do tisku po skončení 2. světové války. Zemřel a profesoru Jaroslavu Svobodovi a bratrovi Františka Housky se ani po určité době nepodařilo rukopis nalézt. OHAŘ byl výsledkem jeho životních zkušeností v teoretických studiích všech známých světových kynologických děl. Zařadil se mezi naše nejpřednější odborníky své doby. Získal také mnoho cenných poznatků o původu českého fouska, značnou měrou se podílel na zdokumentování toho, že český fousek je opravdu nejstarším plemenem hrubosrstých ohařů v Evropě a také naším národním plemenem. V této práci dále pokračoval MVDr. Josef Kuhn. Houska byl zakladatelem Jihočeského loveckého klubu v Písku, který stál též při zrodu České myslivecké jednoty v roce 1923....

František Hostička (1)

Narozen 31.3.1861 v Dolním Ostrovci, okres Písek, zemřel 25.4.1937 v Krakovci u Prostějova. Lesník, kynolog.

František Horský (1)

Narozen 29. 9. 1801 v Bílině, zemřel 6. 4. 1877 v Býchorách u Kolína. Zemědělský ekonom a reformátor, národohospodářský spisovatel.

František Horník (1)

Narozen 2.3.1889 v Čáslavi, zemřel 10.1.1955 v Lánech. Malíř a ilustrátor.

František Horník (1)

Narozen 9. 12. 1951. MVDr., veterinář se zaměřenim na léčbu skotu, malých přežvýkavců a koní. Publikace z oboru.

František Horna (1)

František Horčička (1)

Narozen 29. 6. 1776 v Praze, zemřel 5. 4. 1858 tamtéž. Malíř, portrétista, kreslíř, restaurátor, umělecký znalec, falsifikátor.

František Horáček (1)

Narozen 26.9.1875 v Ústí nad Orlicí, zemřel 3.6.1962 v Náchodě. Hudebník, autor hudebně pedagogických spisů a zpěvníku.

František Horáček (1)

Narozen 11.11.1847 ve Stěžerách u Hradce Králové, zemřel 18.1.1896. Pedagog, stati v pedagogických časopisech, beletrista.

František Hora (1)

Narozen 13.7.1902 v Brně, zemřel 26.6.1955 v Praze. MUDr., profesor vnitřních chorob, práce z oboru.

František Holeček (1)

Narozen 15.7.1871 ve Vlkonicích u Horažďovic, zemřel 31.10.1947 v Praze. Katolický kněz, literární kritik a historik, zpočátku též prozaik a básník, příslušník Katolické moderny, autor čítanek, redaktor a přispěvatel pedagogických časopisů.

František Hnizdík (1)

František Hnidzík (1)

František Hluchý (1)

Narozen 16.7.1876 v Litovli, zemřel 1940 asi ve Vídni. Typograf, hudební skladatel, autor románů, rróz a fejetonů.

František Hloska (1)

František Hlavička (1)

Ing., autor vysokoškolské publikace o elektronice.

František Hlavica (1)

František Hlavica byl akademický malíř, ilustrátor a vysokoškolský profesor. František Hlavica se narodil ve Vsetíně. Jeho otec František Jan Hlavica byl řezbář a lidový muzikant. František Pocházel ze šesti sourozenců z nichž dva, Emil a Rudolf byli rovněž umělecky nadaní. Po absolvování obecné školy šel studovat Odbornou školu pro zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí. Měl se původně stát otcovým nástupcem v řezbářské dílně. Touha po malování jej však dovedla až do Prahy na malířskou akademii. V roce 1901 složil přijímací zkoušky a nastoupil do přípravky. V roce 1902 pokračoval ve studiu v malířské speciálce prof. Hanuše Schwaigera. Během studia obdržel Hlavica několikrát první cenu na žákovských výstavách Akademie a byl představen císaři Františku Josefovi I. jako nejlepší žák. V roce 1907 ukončil úspěšně studium a nastoupil na vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník. Po návratu s vojenské služby se vydal do Itálii. Po návratu z Itálie žil střídavě v Praze a ve Vsetíně. V roce 1910 vystavoval v pražském Rudolfinu a následně obdržel stipendium na cestu do Španělska. V průběhu první světové války narukoval a převážnou část strávil na východní frontě, kde se zúčastnili bojů v zákopech. Koncem roku 1917 byl převelen do Krakova k leteckému oddílu. V roce 1918 byl jako technický důstojník poslán na italskou frontu. Byl raněn do pravé ruky a konec války strávil ve Vídni. Po válce se usadil v Brně, kde se svými bratry, patřil k vedoucím osobnostem brněnského kulturního života. Díky přátelství s Janem Masarykem procestoval Hlavica Francii a Velkou Británii. V roce 1928 byl jmenován profesorem krajinářského a figurálního kreslení na VUT v Brně. Dál jezdil na Valašsko do Nového Hrozenkova a v roce 1931 si postavil podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče chatu na "Kohútce". V roce 1938 se stal děkanem fakulty architektury a pozemního stavitelství na VUT v Brně. František Hlavica byl velmi plodný a namaloval mnoh...

František Hlaváč (2)

Doc. PhDr. Rudolf Vlasák vysokoškolský pedagog, dlouholetý ředitel Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK a čelní představitel české informační vědy je uznávaným odborníkem především v oblasti projektování automatizovaných informačních systémů a informační politiky. Významně se zasloužil o rozvoj oboru vědecko-technických informací a Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Biografie a vzdělání Po maturitní zkoušce na gymnáziu byl přijat ke studiu na České vysoké učení technické, fakultu inženýrského stavitelství. Velmi brzy se však rozhodl změnit nejen studovaný obor a fakultu, ale i vysokou školu a přihlásit se na Filologickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, na Katedru knihovnictví. Obory knihovnictví, čeština a technologie vystudoval a v roce 1961 obhájil diplomovou práci na téma Předmětový rejstřík k systematickému katalogu. Úspěšně složil státní zkoušku a zakončil studia s červeným diplomem. V roce 1992 obhájil na Katedře vědeckých informací a knihovnictví Univerzity Karlovy habilitační práci a získal titul docent v oboru vědeckotechnické informace.> Profesní kariéra Po základní vojenské službě nastoupil jako vedoucí dokumentace a studijně rozborových prací zahraničního politického tisku na Vojenskou politickou akademii Klementa Gottwalda, kde na základech vědecké knihovny vzniklo vědecko-informační středisko s důrazem na dokumentaci, studijně rozborové a rešeršní činnosti. Právě v této instituci se doc. Vlasák setkal s významnými osobnostmi informační vědy a příbuzných oborů, ale také s novými technologiemi , které přinášely nové výzvy. Zabýval se možnostmi lingvistického a také logického základu tvorby předmětových hesel. V druhé polovině šedesátých let byl projektantem a spoluautorem pořádacího systému KOMPAS . Klíčovou myšlenkou projektu KOMPAS byla schopnost systému vytěžit z jediného vstupu vždy co nejvíce různých druhů výstupů a tím plnit co nejvíce informačních funkcí. V roce 1969 se stal vedoucím oddělení automatizace systémů úseku výzkumu racionalizace ÚVTEI soustřeďujícím se na modernizaci jednotlivých zpracovatelských informačních procesů, orientovaných na výpočetní techniku. Byl členem týmu pracujícím na projektu automatizace Státní technické knihovny ÚVTEI a věnoval se i dalším dílčím výzkumům automatizace knihoven. V Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, které bylo pozdněji transformováno na Národní informační středisko ČR, naplno působil v různých pozicích až do roku 1992, kdy nastoupil na částečný úvazek jako odborný asistent na Katedru vědeckých informací a knihovnictví Filozofické fakulty UK . V letech 1994 - 2002 zastával doc. PhDr. Vlasák v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK funkci ředitele. V tomto období obor informační studia a knihovnictví zaznamenal nebývalý rozkvět. V roce 1996 ÚISK získal akreditaci doktorského studia pro obor informační věda, počet studentů tohoto oboru ve všech studijních programech se zvýšil ze sedmnácti na pět set a pro ÚISK byly získány nové prostory v Jinonicích. Na vzdory plnému pracovnímu nasazení v ÚISK doc. PhDr. Vlasák ještě zastával a to až do roku 1997 funkci vědeckého tajemníka ústředního ředitele Národního informačního střediska ČR. Od roku 2002 do roku 2005 doc. PhDr. Vlasák působil na ÚISK jako zástupce ředitele a od roku 2005 do roku 2009 jako kmenový pedagog. V současné době doc. PhDr. Vlasák stále vyučuje v Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK jako externista. Během své profesní kariéry publikoval 5 monografií a zhruba 270 odborných článků. Byl předsedou České informační společnosti Českého svazu vědecko-technických společností a dlouholetým předsedou oborové rady oboru Informační věda na FF UK.

František Hladký (1)

Narozen 12.3.1867 v Pačlavicích u Kroměříže, zemřel 1933 ve Chvalkovicích. Učitel, kronika města Ivanovic.

František Hladík (1)

Narozen 1946 v Českých Budějovicích. Ing., od roku 1969 pracoval ve státním podniku Povodí Vltavy, v letech 2003-2007 jako generální ředitel. Autor textu k fotografické publikaci o řece Vltavě.

František Hindák (1)

Narozen 25. 3. 1937 v Modrance u Trnavy, zemřel 6. 9. 2019. Slovenský hydrobiolog a algolog, vysokoškolský pedagog se zaměřením na taxonomii, biodiverzitu a ekologii sinic a řas.

František Hezoučký (1)

Narozen 18.8.1942 v Praze. Strojní ing., odborné práce z jaderné energetiky.

František Hermann (1)

Autor prací o léčivých rostlinách.

František Herles (2)

Narozen 9.5.1900 v Praze, zemřel 6.3.1991. MUDr., DrSc.,profesor patologie a terapie nemocí vnitřních, kardiolog, literatura z oboru.

František Heran (1)

Narozen 2.12.1865 v Sedlčanech, zemřel 27.9.1934 v Praze. Učitel, stati z oboru pedagogiky, autor románu, divadelních her pro lidové publikum a výchovných dramatických prací pro děti a mládež.

František Hendl (1)

Zemřel asi 6.10.1970. Dr., spisy o znárodnění průmyslu a o nové technice v Polsku, překlady z ruštiny.

František Hemr (1)

Autor technologické publikace z oblasti tváření kovů.

František Helešic (1)

Narozen 18.6.1933 v Mikulčicích. PhDr., historik, bibliograf.

František Helešic (1)

Narodil se 24. srpna 1954 v Ústí nad Labem. JUDr., CSc., předseda představenstva AVM CORP,a.s.,Ústí n.Labem, publikace z oboru družstevního práva.

František Helebrant (1)

Narozen 27.1.1948. Doc., Ing., CSc., strojní inženýr, práce ze strojírenských technologií, zaměřené na technickou diagnostiku strojů a výrobních zařízení, práce z procesního inženýrství.

František Havel (1)

Práce z oblasti účetnictví.

František Hasa (1)

Narozen 4.2.1863 ve Stínavě, zemřel 27.3.1945 v Mníšku p. Brdy. Ing., dr.techn.h.c., profesor mechanické technologie, práce z oboru.

František Harant (1)

Narozen 5. 8. 1925 v Plzni, zemřel 13. 5. 1985. Doc. RNDr., CSc., matematik specializující se zejména na diferenciální a deskriptivní geometrii. Publikace z oboru.

František Harant (1)

František Harant byl český matematik. Zaměřoval se na diferenciální geometrii a výuku deskriptivní geometrie. V letech 1936-1944 studoval reálné gymnázium v Plzni, v roce 1945 se zapsal na studium matematiky a deskriptivní geometrie na přírodovědecké fakultě. Pro učitelství na středních školách v roce 1946 složil I. státní zkoušku, v roce 1948 pak II. státní zkoušku. Již od roku 1946 začal spolupracovat s Vysokou školou inženýrského stavitelství při ČVUT, a to na II. ústavu matematiky nejprve jako pomocná síla, v letech 1947-1949 jako pomocný asistent. Po absolvování povinné vojenské služby od r. 1951 nastupuje jako odborný asistent pro deskriptivní geometrii na katedře matematiky a deskriptivní geometrie. Kandidátskou práci z oblasti diferenciální geometrie O kolineárních plochách obhájil v roce 1962. V roce 1972 pak habilitoval a obhájil práci Dotykové vlastnosti a poloinvarianty přímkových a kuželosečkových kolineačních ploch.

František Hanzal (1)

Práce z oboru soudnictví.

František Hanuš (1)

Narozen 2.4.1860 v Lanškrouně, zemřel 7.7.1937 v Praze. Ing.chemie, filozof, sběratel přírodnin, práce z oboru cukrovarnictví, filozofie a etiky.

František Hamerník (1)

Marxistická filozofie.

František Halas (1)

Narozen 15.4.1880 v Sasině u Boskovic, zemřel 2.11.1960 v Brně. Dělník, prozaik.

František Hájek (1)

Narozen 31.10.1915 v Praze, zemřel 7.1.2001. MUDr., psychiatr.

František Hadri-Drevenický (1)

Narozen 13.6.1905 ve Spišském Podhradí, zemřel 11.11.1961 v Hnilčíku. Slovenský římskokatolický kněz, básník, etnograf a překladatel náboženské literatury.

František Habětínek (1)

Autor publikací z oboru radioelektroniky.

František Guldan (1)

František Grundel (1)

Narozen 25. 3. 1906. Technolog, práce z oboru umělých hmot.