122761–122820 z 157942 Autoři
Józef Budniak (1)
Polský teolog, katolický kněz a vysokoškolský pedagog zaměřený na ekumenismus.
Více od autora
Jozef Brimich (1)
Slovenský výtvarný pedagog, středoškolský profesor a ředitel střední umělecké školy v Bratislavě.
Více od autora
Jozef Brezák (1)
Slovenský demograf, vysokoškolský profesor, odborné práce z historické demografie.
Více od autora
Jozef Bobok (1)
Peter Sever byl slovenský spisovatel, scenárista, publicista, dramatik, překladatel a autor literatury pro děti a mládež. Narodil se v učitelské rodině a vzdělání získával v Rimavské Sobotě, Banské Bystrici a Zvolenu, později pokračoval ve studiu na Univerzitě Komenského v Bratislavě, a toto studium úspěšně ukončil v roce 1949 doktorátem práv. Pracoval ve vícero redakcích časopisů, např. Národná obroda, Život, Náš film, Kultúrny život či Pravda, v roce 1968 potom pracoval v agentuře Tatrapress. Od roku 1969 byl redaktorem časopisu Film a divadlo a od roku 1981 se věnoval psaní literatury na plný úvazek. Jeho knižní debut vyšel v roce 1954. Začínal psaním povídek, ale později se věnoval i psaní novel a románů jak pro děti a mládež tak i pro dospělé. Námětem jeho prvních děl je vojenský život v době 2. světové války a v období Slovenského národního povstání. Největší část jeho tvorby však představuje dramatická tvorba pro rozhlas a televizi, které se věnoval nejraději. V dílech pro děti a mládež se věnoval apelům na potřebu zdravého rodinné klimatu na vývoj mladých lidí, věnuje se problematice dospívajících dětí. V rozhlasové a televizní tvorbě se jeho díla dělí do třech námětových skupin: jedna pojednává o dějinách dělnického hnutí, druhá o národněosvobozeneckém hnutí a poslední se věnuje současnosti. Věnoval se též publicistice, v tisku mu vyšlo množství článků, reportáží, fejetonů, divadelních a filmových kritik, ale také recenzím televizních inscenací. Kromě vlastní tvorby se věnoval také překladům z maďarské a anglické literatury. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Sever na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Jozef Bob (1)
Narozen 6. 10. 1935 v Tekovské Nové Vsi, zemřel 6. 11. 2010 v Bratislavě. Literární kritik a historik, redaktor, prozaik, publicista a scenárista.
Více od autora
Józef Bilczewski (1)
Polský profesor teologie, lvovský arcibiskup, kanonizovaný 23.10.2005.
Více od autora
Jozef Bernáth (1)
Slovenský autor v oboru elektrotechniky, publikoval v polovině 20. století.
Více od autora
Jozef Beňovský (1)
Mgr., pracovník Slovenského národního literárního muzea v Martině.
Více od autora
Jozef Beňa (1)
Doc., JUDr., CSc., slovenský právník, práce z oboru dějin a teorie práva.
Více od autora
Jozef Baxa (1)
Slovenský vysokoškolský pedagog, odborné práce z petrochemie a technologie ropy.
Více od autora
Jozef Bavoľár (1)
Ing. Mgr., PhD., docent UPJŠ v Košicích; psycholog, zabývá se zejména sociální psychologií a psychologií práce: též inženýr v oblasti financí .
Více od autora
Józef Balcerak (1)
Polský redaktor. Práce z oblasti hudby, autor hudebního komiksu o Armstrongovi, který publikuje pod pseudonymem.
Více od autora
Jozef Andraško (1)
Slovenský vysokoškolský pedagog práva, specialista na právo informačních a komunikačních technologií, právo duševního vlastníctví, kybernetickou bezpečnost a elektronickou identitu. Publikuje slovensky a anglicky.
Více od autora
Jože Pirjevec (1)
Jože Pirjevec se narodil v Terstu 1. června roku 1940, prvních sedm let žil v Sežani. Roku 1947 se jeho rodina přestěhovala do Terstu. Po maturitě na slovinském lyceu se zapsal na Filozofickou fakultu na studium historie, kterou v roce 1966 úspěšně dokončil. V následujících dvou letech studoval v Pise, poté absolvoval diplomatickou akademii ve Vídni a v roce 1977 získal doktorát na Filozofické fakultě v Lublani. Svou akademickou kariéru začal v Pise poté v Terstu. Mezi léty 1986 až 1996 pravidelně přednášel o historické východní Evropě na Fakultě politických věd. V roce 1996 se vrátil do Terstu na Filozofickou fakultu na katedru historicko-slovanských národů. Na samém začátku své vědecké kariéry se zaměřil na studium mezinárodních vztahů a prozkoumal mnoho zahraničních archivů. Byl oceněn řadou ocenění, uznání, publikoval mnoho esejí, článků a monografií,
Více od autora
Józa Miroslav Horn (1)
Narozen 1868 ve Vilímově. Redaktor Kovářských listů, autor učebnice pro podkovářské odborné kurzy.
Více od autora
Joyce Kennedy (1)
Nezaměňovat s rhythm & bluesovou písničkářkou Joy Kennedy . Americká zpěvačka a perkusionistka, narozená v roce 1948 v Anguille, Mississippi, USA. Po smrti svého dědečka, když jí bylo sedm let, se Joyce s matkou přestěhovala do Chicaga. Tam začala svou pěveckou kariéru. V roce 1963 vydala svůj první singl. Po seznámení s Glennem Murdockem spolu začali vystupovat jako duo a nakonec se vzali. Murdock a Kennedyová založili skupinu, která je považována za původní černošskou rockovou kapelu: Mother's Finest.
Více od autora
Jovan Cvijić (1)
Jovan Cvijić byl srbský vědec, začínal studiem geografie a geologie, postupně však přesouval svůj zájem k otázkám etnologickým a sociologickým. Své práce psal v srbštině, francouzštině, němčině i angličtině. Vystudoval geografii na univerzitě v Bělehradě , kde absolvoval roku 1889. Poté studoval ještě geologii na Vídeňské univerzitě, zde získal titul roku 1893. Poté se vrátil do Bělehradu, kde byl na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity jmenován profesorem. Později se stal rektorem školy , pod jeho vedením vzniklo pět nových fakult - lékařská, zemědělská a teologická v Bělehradě, plus filozofické fakulty ve Skopje a v Subotici. Jeho žák Jovan Erdeljanović se stal prvním profesorem na nově vzniklé katedře etnografie. Roku 1910 Cvijić založil Srbskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Tuto pozici držel až do smrti. V roce 1921 byl zvolen prezidentem Srbské královské akademie věd a umění a zůstal jím rovněž až do své smrti. Již jeho vídeňská diplomová práce Das Karstphanomen, věnovaná krasovým jevům, byla přelomovou a dočkala se mnoha vydání a překladů. Jako první určil ledovcový původ 102 jezer v pohoří Stara planina, čímž výrazně posunul představy o průběhu doby ledové v Evropě. Když přesunul svůj zájem na lidi, vyslovil některé revoluční myšlenky - například, že člověk je ekologicky senzitivní bytostí a jeho životní prostředí ovlivňuje jeho psychiku . Zavedl též pojem "metastázové hnutí", aby popsal pomalé změny v lidských společnostech. Folkloristická a etnografická data, která sesbíral na Balkáně, byla často vůbec první vědecky získaná data z této oblasti. Jeho studie mj. sehrály velkou roli při určování státních hranic Jugoslávie po první světové válce, když byl vyslán srbskou vládou na Pařížskou mírovou konferenci . Za kontr...
Více od autora