Všichni Autoři a témata

Chimamanda Ngozi Adichie (11)

Chimamanda Ngozi Adichieová je nigerijská spisovatelka žijící ve Spojených státech amerických, hlásící se k feminismu. Studovala lékařství a farmacii na Nigerijské univerzitě ve městě Nsukka, ale studium nedokončila a odešla do Spojených států amerických. Zde studovala komunikační vědu, politologii a tvůrčí psaní. Během studií začala psát svůj první román Purple Hibiscus , který vyšel roku 2003 a zaznamenal příznivý kritický ohlas. Za druhý román Půl žlutého slunce obdržela Orange Prize. Kniha byla v roce 2013 zfilmována. V tom roce vydala i třetí román Amerikána. Získala za něj National Book Critics Circle Award. Kniha vyšla ve více než dvaceti zemích. Vydala též knihu esejů Feminismus je pro každého . S autorčiným svolením využila módní značka Dior citát „We should all be feminists“ jako součást své AW19 kolekce.

Charlotte Lamb (10)

Je autorkou více než 150 novel. Píše romantické romány, thrillery i historické ságy. Je překládána do mnoha světových jazyků a prodalo se přes 100 miliónů výtisků. Se svým manželem a dcerou žije v domě s výhledem na moře na Isle of Man.

Charles-Louis de Secondat Montesquieu (7)

Charles Louis de Secondat, baron de La Brède et de Montesquieu , byl francouzský filosof a spisovatel, především kritik francouzského absolutismu a společnosti své doby. Proslavil se dílem O duchu zákonů, které položilo základy moderní politické filozofie.

Charles-Ferdinand Ramuz (9)

Charles-Ferdinand Ramuz byl švýcarský spisovatel a básník. Je považován za nejvýznamnějšího zástupce francouzsky psané švýcarské literatury.

Chainani Soman (13)

Čestmír Amort (9)

Narozen 21. 3. 1922 v Novém Kníně, okres Příbram, zemřel 2013. PhDr., pracovník Československé akademie věd a katedry historie na Filosofické fakultě University Karlovy, historické práce, také překlady.

Cesare Pavese (8)

Cesare Pavese byl italský básník, romanopisec, literární kritik a překladatel. Narodil se ve městě Santo Stefano Belbo v provincii Cuneo, vzdělání získal v Turíně. Už od studií projevoval zájem o anglicky psanou literaturu. Vystudoval angličtinu a věnoval se překládání anglické a americké poezie i prózy. Po nástupu fašismu se zapojoval v protifašistických kruzích, roku 1935 byl poslán do exilu do Kalábrie na jihu Itálie, protože u něho byly nalezeny dopisy od politického vězně. Po několika měsících byl propuštěn a držen ve „vnitřním exilu“ v severní Itálii. O rok později se vrátil do Turína, kde pracoval pro levicového nakladatele Giulia Einaudiho jako redaktor a překladatel. Za války byl povolán do armády, nicméně jako astmatik strávil šest měsíců ve vojenské nemocnici. Když se vrátil do Turína, město bylo okupováno německou armádou a řada jeho přátel se přidala k partyzánům. Pavese také utekl do kopců blízko Casale Monferrato, nicméně žádných partyzánských akcí se nezúčastnil. Po válce vstoupil do Italské komunistické strany, pracoval ve stranickém časopise l'Unità. V této době často navštěvoval rodnou oblast Langhe, kde nalezl útěchu. Přesto ho frustrace z lásky a politická deziluze dohnala k sebevraždě; 27. srpna 1950 se předávkoval barbituráty. V tomto roce obdržel prestižní literární cenu Strega. Okolnosti své smrti Pavese předpověděl už v závěru své předposlední knihy Tra Donne Sole . Jeho poslední kniha, vydaná v roce jeho smrti, se jmenovala La Luna e i Falò . Typickým rysem Paveseho románů je zklamání a osamocenost jednotlivce, typický hrdina je opuštěný, jeho milostné vztahy jsou krátké a povrchní, skončí bez přátel, jeho ideály se zhroutí. Kromě vlastních děl byl Pavese plodným a významným překladatelem z angličtiny (několik básní také napsal v anglič...

Cathy Maxwell (9)

Autorka romantických příběhů.

Cassandra Kent (5)

Carol Marinelli (13)

Britská autorka romantických příběhů, žije v Austrálii.

Carley Fortune (10)

Camille Mauclair (12)

Rodným jménem Séverine Faust. Byl francouzský básník, spisovatel a kritik.

Buřinky (5)

Bryan F Peterson (7)

Profesionální fotograf, školitel a publicista.

Bruce Lansky (10)

Humorista.

Brian Clegg (10)

Brian Clegg absolvoval fyziku na Cambridgeské univerzitě; věnuje se psaní vědecko-populárních knih. Kromě titulu Před velkým třeskem má na kontě knihy jako A Brief History of Infinity , Light Years: An Exploration of Mankind´s Enduring Fascination with Light nebo Upgrade Me: Our Amazing Journey to Human 2.0 . Pravidelně přispívá do řady časopisů.

Bohuslav Novotný (5)

Novotný Bohuslav, 3. 10. 1921 - 1996, český archeológ; univerzitný profesor v Bratislave. Zaoberal sa najmä neolitom a archeologickými výskumami v podtatranskej oblasti. Hlavné dielo: Lužianska skupina a počiatky maľovanej keramiky na Slovensku.

Bohumíra Peychlová (7)

ejí otec byl právník, po 1948 však pracoval jako skladník. Po maturitě na střední zdravotnické škole vystudovala Peychlová na FAMU dramaturgii . 1961–67 pracovala jako dramaturgyně ve Filmovém studiu Barrandov, poté byla ve svobodném povolání. Otcem její dcery Dominiky byl skladatel a herec Jiří Šlitr. 1970 Peychlová odjela do Jugoslávie, kde byla krátce provdána za korvetního kapitána B. Jeremiče. Od 70. let externě překládala a upravovala dialogy pro dabing. V 60. letech přispívala humornými povídkami, fejetony, reportážemi a rozhovory do časopisů: Kino, Literární noviny, Mona, My aj. Je autorkou filmových scénářů Hledá se táta , Hvězda , jakož i autorkou námětů a scénářů seriálů pro televizní Večerníčky . Užila pseudonymů B. G. Umirov, Bibi Bellová. Peychlová debutovala v polovině 60. let novelou o milostném vztahu studentky divadelní fakulty a ženatého režiséra a dramatika . Ve sledu drobných faktů z dívčina života a jejích psychologických problémů zachytila s určitou dávkou vtipu a ironie peripetie lásky, končící hrdinčinou deziluzí. Po vydání dvou detektivních románů se věnovala psaní muzikálových textů, v nichž se pokoušela postihnout řadu muzikálových poloh od komických, milostných a lyrických scén až po happy end.

Bohumil Bouška (11)

Bohumil Bouška byl český spisovatel, dramatik a pedagog. Narodil se 4. dubna 1864 v Praze. Celý život působil jako učitel. Nejprve ve Všelibicích a Smržově u Českého Dubu. Nejzásadnější část jeho pedagogického života je spojena s Troskovicemi u Rovenska pod Troskami, kde učil v letech 1910 až 1926, od roku 1911 jako řídící učitel. Čile se účastnil vesnického dění. Spolupracoval s Klubem českých turistů v Rovensku pod Troskami, redigoval Zpravodaj Českého ráje, zároveň byl zaníceným režisérem místního divadelního spolku Tyl. S ochotníky i dětmi ze školy nacvičil řadu představení a besídek. Po roce 1926, kdy odešel na odpočinek, si ponechal v troskovickém hostinci malý byt a často sem z Prahy dojížděl, aby dál pomáhal při nacvičování divadelních her. Ještě v lednu 1934 byl zvolen předsedou spolku Tyl. Zemřel ve věku 70 let 30. ledna 1935 v Praze. Jeho rozsáhlé dílo čítá množství žánrů – historicko-dobrodružné romány, divadelní hry pro dospělé, loutkové hry pro děti, básně. V souborném katalogu Národní knihovny České republiky je Bouška zastoupen více než 70 položkami. Divadelní hry mj.: Švédové v Praze aneb Zrádcova smrt , Přemysl Otakar II. , Ať žije naše republika! , Zločin a svědomí . Dobrodružná beletrie mj.: Setník císařských kyrysníků , V klášterní hrobce , Tajemná maska . Z tvorby pro děti: Zakletá princezna Zlatohlávka , Květ kapradí , Princezna Šmordulina a loupežník Klecián . V roce 1925 vychází sbírka Bouškových proslovů a básní Od srdce k srdci a v roce 1933 obdobné čtení s názvem Pramen. Zajímavé jsou Bouškou sebrané a historickými glosami doplněné pověsti Českým rájem na Trosky, které byly donedávna tištěny a distribuovány po hradech Českého ráje. Jeho dílo bylo vydáváno jen za jeho života, od té doby upadá do zapomnění. Jedinou dosud živou knihou jsou pověsti Českým rájem na Trosky. Jeho divadelní hry Ať žije naše republika! a Štěstí u lože...

Bohdan Prošek (10)

Narozen 6.6.1896 v Sofii , zemřel 1974 ve Svratce. Kulturní pracovník, příručky bulharštiny, překladatel z bulharštiny.

Bob Hastings (7)

Autor učebnic angličtiny.

Bithia Mary Croker (10)

, romantická spisovatelka. Narodila se v hrabství Roscommon, vzdělaní dostala v Cheshire, než si vzala armádního důstojníka. Její rané romány, jako je Proper Pride a Krásná slečna Neville , líčí Anglo-Indie. V království Kerry , . Nepřijatelný a Lismoyle jsou další irské romány. Read more: http://www.answers.com/topic/mrs-bithia-mary-croker#ixzz1dhXwH7Vz

Berta Daňková (8)

Spoluautorka knihy - Sbírka maturitních příkladů z matematiky.

Bernie Paul (4)

Bernie Paul , vlastním jménem Bernd Vonficht, je německý zpěvák a skladatel známý svou tvorbou v žánru popu a disca v 70. a 80. letech 20. století. Popularitu si získal řadou hitů po celé Evropě, zejména písní "Oh No No", která dosáhla úspěchu v několika zemích. Bernie Paul 'hudba se vyznačovala chytlavými melodiemi a tanečními rytmy, typickými pro dobový pop-disco crossover. Během své kariéry vydal několik alb a singlů, které přispěly k soundtracku tohoto období. I když dnes není tak uznávaný jako někteří jeho současníci, zůstává jeho tvorba součástí bohaté tapiserie historie evropské pop music. Bernie Paul .

Benno Pludra (7)

Benno Pludra byl německý spisovatel, především příběhů pro děti a mládež. Studoval na námořnické škole v Hamburku a roku 1942 vstoupil do obchodního loďstva. Po skončení války se roku 1945 navrátil ke svým rodičům žijícím v Sasku a vstoupil do komunistické strany. Absolvoval pedagogický kurz a krátce pracoval jako učitel na základní škole. Od roku 1948 studoval germanistiku, historii a dějiny umění na univerzitě v Halle a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Během této doby začal psát povídky publikované v novinách a časopisech. Roku 1950 přerušil univerzitní studia a odešel do východního Berlína, kde pracoval jako redaktor novin Der Rundfunk. Od roku 1952 byl spisovatelem na volné noze. Děj jeho povídek a románů se většinou odehrává u moře, někdy též ve velkoměstském prostředí. Benno Pludra patří k nejúspěšnějším autorům pro děti a mládež v bývalé NDR a za své práce obdržel celou řadu ocenění, například roku 1981 Národní cenu NDR a dvakrát Německou cenu za literaturu pro děti .

Ben Carson (7)

Benjamin Solomon „Ben“ Carson je americký konzervativní politik, politický komentátor a neurochirurg. V roce 1987 vedl sedmdesátičlenný tým, jenž jako první na světě oddělil siamská dvojčata spojená lebkou při 22 hodin trvající operaci. Je držitelem Prezidentské medaile svobody, kterou mu v roce 2008 udělil George W. Bush. V letech 2017–2021 působil jako ministr bytové výstavby a rozvoje měst Spojených států amerických ve vládě Donalda Trumpa. Ben Carson v roce 1973 absolvoval psychologii na Yaleově univerzitě a roku 1977 ukončil studium lékařství na Michiganské univerzitě. Po studiích nastoupil do nemocnice Johnse Hopkinse v Baltimoru, kde se stal v roce 1984 primářem dětské neurochirurgie . Vedoucím tamního oddělení dětské neurochirurgie byl pak 29 let. Mimo to vydal několik knížek, tematicky většinou o své kariéře a životních hodnotách a postojích. Od roku 1999 do léta 2015 byl členem představenstva obchodního řetězce Costco Wholesale Corp, mimo to jeho jméno figurovalo v seznamu vedení potravinářského konglomerátu Kellogs Co. Kariéru chirurga se rozhodl ukončit v roce 2013, kdy přijal místo sloupkaře pro The New York Times. V květnu 2014 oznámil, že se zúčastní kampaně pro nominaci na kandidáta Republikánské strany na post prezidenta USA. Jistý čas se podle průzkumů pohyboval na 2. místě za Donaldem Trumpem. Počátkem března po volebním superúterý ale ohlásil konec své kampaně o republikánskou nominaci, když nedokázal v primárkách zvítězit v žádném státě a byl v té době na posledním místě z pěti zbývajících republikánských kandidátů. V listopadu 2020 u něj byla potvrzena nákaza nemocí covid-19. Stalo se tak po účasti na večírku v Bílém domě během volební noci. Již o několik dní dříve bylo oznámeno, že se tehdy pravděpodobně infikoval i ředitel kanceláře Bílého domu Mark Meadows. Praktikoval homeopatickou léčbu, kterou již v září odmítl schválit Úřad pro...

Bedřich Kočí (10)

Bedřich Kočí byl nakladatel a knihkupec v Plzni a Praze, autor teosofických spisů a vlastních pamětí a rovněž léčitel. Vydával české klasiky a světovou literaturu v levných dobře prodejných edicích pro široké čtenářstvo, takto v sešitové podobě vyšla např. dvoudílná obecná encyklopedie B. Kočího Malý slovník naučný, vydával také časopis Národní obzor. Zemřel roku 1955 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Bedřich Bösser (6)

Narozen 14.11.1919 v Praze. PhDr., překladatel z ruštiny, uspořadatel sborníku novel.

Beate Helm (14)

Autorka milostných povídek.

Bärbel Oftring (10)

Německá bioložka se zaměřením na zoologii, botaniku a paleontologii, autorka publikací z oboru a populárně naučných publikací pro děti.

Barbara Gordon (6)

Barbara Gordon pracuje jako scénáristka a režisérka newyorské televize. Je autorkou několika románů.

Barbara Bickmore (10)

Učila dvacet let angličtinu a vychovala tři děti, než vydala první román Na východ od slunce.

B Greene (5)

Augustín Jurák (8)

Slovenský překladatel, zaměřený na angličtinu.

Artemidóros (2)

Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.

Armin Lutz (3)

Německý autor publikací o stavbě skleníků a apařenišť.

Aristofanés (9)

Aristofanés , byl starořecký dramatik, hlavní představitel antické komedie. O jeho životě není mnoho známo, v letech 430–428 př. n. l. získal dramatické vzdělání a začal psát hry, první z nich ještě anonymně. Při athénských divadelních soutěžích, věnovaných bohu Dionýsovi , získal třikrát první a třikrát druhou cenu. Aristofanés byl zřejmě váženým občanem, neboť kolem roku 390 př. n. l. zastával úřad prytana. Jeho synové, Araros, Filippos a Nikostratos byli také úspěšní dramatici a inscenovali jeho poslední hry. Aristofanés napsal přes 40 her, ale v úplnosti se zachovalo pouze jedenáct. Z ostatních je dnes známo celkem 968 zlomků různé délky. Zachoval se jediný antický portrét Aristofana, dvojitá busta s Menandrem, dnes v muzeu v Bonnu. Aristofanovy komedie se vždy týkají aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápily. Řada z nich persifluje Peloponéskou válku, jiné karikují pokažené mravy mladých, kteří se vzdělávají v sofistických školách, aby pak dokázali obratnými řečmi zesměšnit své rodiče a vytáhnout z nich peníze. V komediích vystupují skutečné a veřejně známé osoby, Aristofanés například karikoval styl dramatika Euripida a v komedii Oblaka posměšně líčí Sókratovu školu. Roku 429 př. n. l., když v komedii Babyloňané nelichotivě vylíčil athénského vojevůdce Kleóna, byl obviněn z pomluvy úředníka a musel se hájit před soudem. O dva roky později se Kleón pokusil zpochybnit Aristofanovo občanství, opět bez úspěchu. Naopak Platón nechává Aristofana vystupovat v dialogu Symposion. V Athénách i později v Římě a v Alexandrii byl Aristofanés velice populární autor. Jeho dílo chválí římští básníci a na jeho komediální styl navazovalo mnoho římských i novověkých a moderních autorů. Aristofanova satira silně ovlivnila anglickou literaturu, hru Ptáci zpracoval Goethe a Heinrich Heine byl přesvědčen, že v jeho době by byl jistě pronásledován cenzurou. Ve 20. stol...

Aphrodite's Child (13)

Aphrodite's Child byla řecká progresivní rocková skupina, kterou v roce 1967 založili zpěvák a baskytarista Demis Roussos, klávesista Vangelis Papathanassiou a bubeník Lucas Sideras. Skupina dosáhla na přelomu 60. a 70. let 20. století významného komerčního úspěchu v celé Evropě se svou směsicí psychedelického a progresivního rocku. Jejich první album "End Of The World" vydané v roce 1968 představilo jejich experimentální styl a obsahovalo hitový singl "Rain and Tears", který byl inspirován slavným Pachelbelovým Kánonem in D.

Antonín Tony Linhart (4)

Antonín Langhamer (13)

Antonín Langhamer . Výtvarný teoretik, vědecký pracovník v oboru skla a bižuterie, stati a redakční činnost v oboru.

Antonín Hrbek (9)

Je nezávislým publicistou a autorem nebo spoluautorem třinácti knih a více než čtyři sta publikací doma i v zahraničí. Astrologií se zabývá od roku 1945, drahými kameny od roku 1952. Znalosti a zkušenosti z těchto oborů prohlubuje spoluprací s odbornými pracovišti v USA a v Německu.

Antonín Dvořák (9)

Narozen 12.9.1920 v Praze, zemřel 29.5.1997 v Praze. Grafik, divadelní výtvarník, režisér, profesor Akademie múzických umění, dramata, teatrologická literatura.

Anton Baláž (13)

Anton Baláž je slovenský spisovatel-prozaik, televizní a filmový scenárista, rozhlasový dramatik a publicista. Narodil se v hornické a dělnické rodině, vzdělání získal v Lehotě pod Vtáčnikem, Košicích, Prievidzi a později navštěvoval v letech 1965–1970 Filosofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studovat zde obor žurnalistika. Po skončení studia se stal redaktorem, později šéfredaktorem společenského týdeníku Sloboda. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Slovenského deníku. V letech 1993–1994 pracoval v Kanceláři prezidenta Slovenské republiky. V současnosti pracuje v Literárním a informačním centru. Žije v Bratislavě, kde působí hlavně jako novinář. Svoji první povídku zveřejnil už v roce 1970 v časopisu Mladá tvorba, ale první román mu vyšel až v roce 1977. Po skartaci debutu Bohovia ročných období oficiálně vstoupil do literatury historickými romány Sen pivníc a Tiene minulosti. Ve svých dílech se zaobírá společenskými problémy, , vykresluje zde obraz posledních let totalitního režimu , nicméně pro jeho dřívější tvorbu je také charakteristické groteskní a fantastické vnímání reality . V druhé polovině 90. let 20. století nalezl pro svoji tvorbu novou tematickou oblast: holokaust slovenské židovské komunity a poválečné osudy těch židů, kteří přežili německé vyhlazovací tábory a snaží se najít nový smysl svého života . V roce 2003 znova vyšla jeho prozaická prvotina Bohovia ročných období, která i s odstupem třech desetiletí od prvního vydání působí jako autentická výpověď o životě tehdejší mladé generace. Jeho díla byla přeložena do češtiny, němčiny, polštiny a ukrajinštiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Baláž na slovenské Wikipedii....

Anne Geddes (11)

Anne Geddes je australská fotografka, návrhářka a obchodnice žijící nyní na Novém Zélandu. Anne Geddes, fotografka narozená v roce 1956 v Austrálii, žijící v Aucklandu na Novém Zélándu, si svou tvorbou získala srdce mnoha lidí na celém světě. Její díla, tak úspěšná na poli komerčním, se setkávají i mezi odborníky s velice kladnou kritikou, čehož jsou dokladem mnohá ocenění, jež získala na světových výstavách profesionálních fotografů. Je pověstná svými stylizovanými snímky dětí. Na jejích fotografiích jsou děti většinou oblečené jako fiktivní postavy, víly, pohádková zvířátka nebo květiny. Její práce je extrémně idealizovaná: děti na jejich fotografiích téměř vždy spí nebo se dívají nepřítomně do prázdna, jako by byly v mateřském lůně. Její práce s dětmi zrcadlí radost a lásku, kterou našla v těch, jež tvoří budoucnost naší planety. K tomu všemu sama říká: „Možnost zachytit na filmu tu nevinnost, důvěru a štěstí, tak vlastní těm nejmenším, v sobě skrývá velkou zodpovědnost. Je to práce, která mě naplňuje každý den pocitem radosti a osobního uspokojení.“ Anne Geddes je jedna z nejvíce respektovaných a úspěšných profesionálních fotografů na světě. Její fotografie dětí jsou vizuální prezentací její víry v to, že musíme chránit a milovat všechny děti. Staly se ikonami oslavy narození a života což můžeme vidět na velmi úspěšných knihách, kalendářích, pohlednicích, fotoalbech a mnoha jiných produktech. Značka Anne Geddes je všeobecně respektována a oblíbená. Mnoho z jejích fotografií je mezinárodně publikováno v prestižních časopisech, jako je americký „Life Magazine“, německé „Tempo“, britský „London Sunday Mirror“, a v neposlední řadě i ve světovém „Sunday Magazine“. Její práce je vydávána v 77 zemích od Ameriky, přes Evropu, Spojené království, Austrálii, Nový Zéland, Afriku a Asii. Knihy Anne Geddes se prodávaly ve více než 15 miliónovém nákladu a byly přeloženy do 20 jazyků: arabštiny, brazilštiny, portugalštiny, čínštiny, češtiny, nizoze...

Anne Frasier (5)

Anne Frasierová je úspěšnou autorkou pětadvaceti knih, přeložených do více než dvaceti jazyků, a spisovatelkou, které nečiní nejmenší problém střídat žánry – získala prestižní RITA Award v kategorie romance s napětím , za paranormální romanci Bad Karma o rok později cenu Dauphne du Maurier Award, vydala několik sbírek povídek a básní a úspěšně si vedly i její paměti The Orchard . Thriller Nejsem mrtvá z předloňského roku obdržel ocenění International Thriller Writers Award za rok 2017 v kategorii nejlepší původní paperback. Narodila se v Burlingtonu ve státě Iowa.

Anne de Vries (6)

Holandský učitel a autor. Byl ženatý s Alidou Gerdinou van Wermeskerken, měli 5 dětí. Uznání získal románem Bartje. Píše provinční romány. Napsal také čtyřdílnou dětskou knihu Journey Through the Night.

Ánna Swiderková (3)

Anna Świderkówna - v českém jazykovém prostředí uváděna jako Anna Świderková byla významná polská historička, klasická filoložka, papyroložka a biblistka, profesorka Varšavské univerzity. Během 70. let publikovala pod jménem Anna Świderek. Zabývala se zejména obdobím helénismu a studiem antických papyrů. Překládala z latiny a řečtiny .

Anna Skalická (5)

Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.

Anna Katharina Emmerich (8)

Anna Katharina Emmerich byla německá augustiniánská řeholnice, římskokatolická mystička, vizionářka a stigmatička. Narodila se ve Flamschen, zemědělské obci u Coesfeldu v münsterské diecézi v německém Vestfálsku, zemřela v nedalekém Dülmenu ve věku 49 let. Dne 3. října 2004 byla papežem Janem Pavlem II. blahořečena. Pocházela z chudé rodiny v západním Německu. Ve 30 letech složila řeholní sliby v augustiniánském klášteře a po sekularizaci řádů žila v ústraní v Dülmenu, postižená paralýzou. Přes 10 let zakoušela na svém těle znaky „umučení našeho Pána Ježíše Krista“. V roce 1813 byla upoutána na lůžko a na těle se jí objevila stigmata. Její život a pravost jejích zázračných znamení zkoumala biskupská komise. Generální vikář Overberg a tři lékaři provedli vyšetření. Dospěli k přesvědčení o její svatosti a pravosti jejích stigmat. Koncem roku 1818 Emmerichová sdělila, že Bůh vyslyšel její modlitby, aby byla stigmat zbavena. Rány na jejích rukou a chodidlech se zacelily, ale ostatní zůstaly a vždy na Velký pátek se znovu otevíraly. V roce 1819 byla Emmerichová znovu vyšetřena. Byla násilím odnesena do velké místnosti v jiném domě a tři týdny byla dnem i nocí pod neustálým přísným dohledem, bez možnosti kontaktu se svými přáteli, kromě svého zpovědníka. , které kontemplovala, přijímala a viděla v nich nástroj spásy pro všechny. Zdrojem jejího života byla Eucharistie, a i přes své omezení dávala mnohým příklad, pro který otevírali svá srdce a odevzdávali se Kristu.

Anna Dvořáková (11)

Spoluautorka knihy kuchařských receptů.

Anita Moorjani (6)

Anita se narodila v Singapuru indickým rodičům, ale ve dvou letech se s nimi přestěhovala do Hongkongu. Po mnoho let pracovala ve světě byznysu, než jí v dubnu 2002 diagnostikovali rakovinu. Fascinující a dojemný zážitek blízké smrti na počátku roku 2006 jí zásadně změnil pohled na život a její současná práce je prodchnuta hloubkou, kterou si přinesla z vyšších sfér. Se svým životním příběhem se rozhodla podělit ve své knize „Musela jsem zemřít“ , která se rychle stala bestsellerem. Anita dostává často pozvání na konference po celém světě. Je vtělením pravdy, že všichni máme vnitřní sílu překonat v životě i ty nejtěžší situace, a je živoucím příkladem toho, že je to možné. V současnosti Anita žije s manželem v USA.

Andrea R Cremer (7)

Andrea Cremer známá též jako Andrea Robertson prožila své dětství sněním v lesích a při jezerech severního Wisconsinu. Nyní žije v Minnesotě, ale spíše považuje za svůj domov „kanadský štít“, než Středozápad. Vždy milovala psaní a nikdy nepřestala psát, ale až nedávno se do literární tvorby pustila profesionálně. Když nepíše, učí historii na vysoké škole svobodných umění v St Paul. Její debut román, Nightshade, první z řady YA fantasy, byl zveřejněny na podzim 2010 ve vydavatelství Penguin .

André Philippus Brink (10)

André Aciman (12)

André Aciman je americký spisovatel egyptského původu. Narodil se a vyrůstal v Alexandrii. Jeho rodiče byly Židé s tureckými a italskými kořeny, a v rodině se hovořilo francouzsky, italsky, řecky a arabsky. Jeho rodina ale kvůli svému židovskému původu nemohla získat egyptské občanství a v roce 1965 musela Egypt opustit. Utekli nejprve do Říma, kde získali italské občanství, a v roce 1968 se přestěhovali do New Yorku. Aciman v USA vystudoval Anglický jazyk a literaturu. V roce 1988 získal doktorát ze Srovnávací literatury na Harvardu. Následně vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě v New Yorku a francouzskou literaturu na Princetonu a Bard College. Už v roce 1994 vydal svoji první knihu, biografii Out of Egypt, za kterou obdržel cenu Whiting Award. Prozatím největší uznání mu ovšem vynesl román Dej mi své jméno, za který v roce 2007 získal cenu Lambda Literary Award v kategorii Gay Fiction. Aciman je v současné době profesorem na Graduate Center of City University v New Yorku. Jeho oborem jsou literární teorie a díla Marcela Prousta. Je ženatý a má tři děti.

Andersen Jan (12)

Anatolij Naumovič Rybakov (6)

Anatolij Naumovič Rybakov byl ruský spisovatel, autor částečně autobiografických antistalinistických děl jako např. Děti Arbatu a Třicátý pátý a další roky. Byl nositelem mnoha významných literárních cen, nikdy však nezískal Nobelovu cenu za literaturu. Narodil se v ukrajinském Černigově, v židovské rodině. V roce 1934 byl jako student Vysoké školy dopravní, zatčen NKVD a poslán na 3 roky do vyhnanství na Sibiři. Na rozdíl od Solženicyna tedy může referovat o podmínkách stalinismu v předválečném SSSR . Za druhé světové války byl velitelem tanku, se kterým dojel až do Berlína. Po jejím skončení psal i o protifašistickém odboji. Jeho knihy vyšly ve více než 52 zemích a byly vydány v celkovém nákladu přesahujícím 20 milionů kusů.

Alphonse de Lamartine (12)

Alphonse de Lamartine, plným jménem Alphonse Marie Louis de Prat de Lamartine byl francouzský romantický básník, spisovatel a politik. Roku 1848 krátce působil jako francouzský ministr zahraničí.

Alois Urban (12)

Narozen: 9. října 1912 v Ústí nad Orlicí Zemřel: 9. ledna 1981 v Praze Alois Urban po maturitě na reálce v České Třebové v roce 1931 pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity v Praze. V roce 1935 získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. V roce 1937 získal doktorát za práci z diferenciální geometrie. Do roku 1945 působil na středních školách, po válce se stal asistentem na Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. V roce 1948 studoval v Holandsku u profesora Schoutena. V roce 1950 se habilitoval a v roce 1954 byl jmenován profesorem deskriptivní geometrie na stavební fakultě ČVUT. Alois Urban byl spoluautorem středoškolské učebnice Deskriptivní geometrie pro 11. ročník. V 60. letech vyšly dva díly jeho známé vysokoškolské učebnice Deskriptivní geometrie.

Alice (8)

Alice , vlastním jménem Carla Bissi, je italská zpěvačka, skladatelka a hudebnice známá svým výrazným hlasem a eklektickým hudebním stylem, který v sobě mísí prvky popu, rocku a avantgardy. Narodila se 26. září 1954 v italském městě Forli a poprvé na sebe upozornila koncem 70. let po účasti na hudebním festivalu v Sanremu. V její kariéře nastal výrazný obrat, když v roce 1985 spolupracovala se známým italským zpěvákem a skladatelem Francem Battiatem na albu "Gioielli Rubati", které obsahovalo coververze jeho písní.

Alexandra Bracken (8)

Americká spisovatelka.