Všichni Autoři a témata

Caroline Nixon (11)

Učebnice angličtiny.

Carly Simon (11)

Carly Simon je americký zpěvák, skladatel, hudebník a autor knih pro děti. Poprvé se proslavila v 70. letech 20. století řadou hitů a její kariéra trvá již několik desetiletí. Simonová se narodila 25. června 1945 v New Yorku a patřila do hudebně založené rodiny - jejím otcem byl Richard L. Simon, spoluzakladatel nakladatelství Simon & Schuster.

Carlos A Cornejo (4)

Španělský autor knih pro děti.

Camille G (5)

Blogerka, autorka autobiografických příběhů.

C. L Taylor (8)

C. L. Taylor poslala svůj první rukopis do nakladatelství, když jí bylo osm let. Odmítnutí ji nezlomilo; psala dál, ale dlouhá léta jen pro sebe. Teprve když BBC vyhlásila soutěž pro začínající autory, odhodlala se svou tvorbu předložit světu podruhé. Tentokrát uspěla a její povídka byla zařazena do antologie britských literárních talentů. Během následujících dvou let byly její povídky publikovány tolikrát, až sama autorka ztratila přehled . Stejně tak nedokáže říct, kolik nominací či literárních cen v tomto období své spisovatelské kariéry posbírala. S jistotou ví jediné: že teprve opakované úspěchy, které sklidila za povídkovou tvorbu, ji podnítily k napsání románu. Bylo to velmi dobré rozhodnutí, protože její psychologické thrillery patří mezi to nejlepší, co v tomto žánru momentálně vychází. Kniha Lež dobyla první příčky všech významných žebříčků bestsellerů v Británii a byla přeložena do patnácti světových jazyků.

Bruce Sterling (5)

Michael Bruce Sterling je americký spisovatel science fiction, jeden ze zakladatelů kyberpunku. Je proslulý svými romány a důležitou prací na sbírce Mirrorshades , která definovala kyberpunk jako samostatný žánr. Spolu s Williamem Gibsonem, Rudy Ruckerem, Johnem Shirleym, Lewisem Shinerem a Pat Cadiganovou je považován za zakladatele pesimistického a zahořklého směru sci-fi jménem kyberpunk, který se poprvé objevil na počátku 80. let. Společně s W. Gibsonem napsal později román The Difference Engine , v němž proslavili steampunk. Jeho prvotina Involution Ocean pojednává o světě jménem Nulakva, na němž se veškerá atmosféra drží v jediném, několik kilometrů hlubokém kráteru. Příběh popisuje loď plavící se po oceánu prachu na jeho dně, jejíž posádka loví stvoření, označovaná jako prašné velryby, která žijí pod hladinou. Od konce 70. let psal Sterling sérii povídek, odehrávajících se ve vesmíru Tvárných/Mechanistů: Sluneční soustava je kolonizovaná, dvě největší frakce spolu vedou válku. Mechanisté hojně využívají technologie založené na výpočetní technice, Tvární ve velkém měřítku praktikují genetické inženýrství. Situace se komplikuje následným kontaktem s cizími civilizacemi. Lidstvo se nakonec rozdělí na mnoho poddruhů, z mnoha náznaků se můžeme domnívat, že velké množství z nich patrně Galaxii úplně opustí. Z tohoto světa taktéž pochází jeho patrně nejslavnější román Schismatrix, popisující životní dráhu Abelarda Lindsaye. Tento diplomat Tvárných je přinucen opustit svůj domov a stát se vyvržencem. Sledujeme vítězství a prohry tohoto zdatného manipulátora, konfrontovaného se Sterlingovým složitým světem. Povídky o Tvárných/Mechanistech lze nalézt ve sbírce Crystal Express a společně s románem Schismatrix jako součást knihy Schismatrix Plus . Působí jako ...

Bros (5)

Bros je britská popová skupina, kterou v roce 1986 založili bratři Matt a Luke Gossovi a Craig Logan. Skupina dosáhla široké slávy na přelomu osmdesátých a devadesátých let a její debutové album "Push" vydané v roce 1988 se stalo komerčně velmi úspěšným. Album obsahovalo hity jako "When Will I Be Famous?" a "I Owe You Nothing", které jim pomohly získat status idolu teenagerů. Navzdory počátečnímu úspěchu Craig Logan v roce 1989 skupinu opustil kvůli zdravotním problémům a neshodám s dvojčaty Gossovými.

Bronski Beat (10)

Bronski Beat bylo britské synthpopové trio hrající v období 1983–1995, které zaznamenalo nejlepší období kolem poloviny 80. let 20. století. Ve skupině tehdy zpíval Jimmy Somerville podporovaný hráči na klávesové nástroje a perkuse Stevem Bronskim a Larrym Steinbachekem. Sommerville poté formaci opustil a věnoval se vlastnímu projektu The Communards a sólové dráze. Největším šlágrem kapely se stal debutový singl Smalltown Boy vydaný v červnu 1984, který dosáhl v americké, italské a nizozemské hitparádě na 1. příčku žebříčku. Všichni členové se otevřeně hlásili k homosexuální orientaci a jejich tvorba toto téma reflektovala. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bronski Beat na anglické Wikipedii.

Brigitte Gillessen (2)

Porodní asistentka a léčitelka. Působí v Německu.

Brian Posehn (10)

Celým jménem Brian Edmund Posehn. Americký herec, bavič, dabér a autor komiksů s Deadpoolem.

Břetislav Štorm (8)

Břetislav Štorm byl český architekt, grafik, ilustrátor a propagační pracovník státní památkové péče. Břetislav Štorm začal v roce 1917 studium na reálném gymnáziu v Rakovníku. Zaujala jej gotická architektura a výtvarná tvořivost, zejména kreslil, maloval akvarely, také první literární pokusy. Byl ovlivněn svým profesorem, malířem a grafikem Rudolfem Pucholdem a školními cestami po kraji. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy. Po maturitě na gymnáziu, kde se intenzívně věnoval mj. francouzštině, byl o dva roky později přijat na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství ČVUT. Zde studoval u profesorů Antonína Engela, A. Mendla, O. Blažíčka, Rudolfa Kříženeckého, Severina Ondřeje, Rudolfa Kukače, Františka Kadeřávka, Antonína Ausobského a Zdeňka Wirtha. S Wirthem se spřátelil a spolupracoval s ním po celou svou další kariéru, stejně jako se Zdeňkem Mariou Zengerem. V roce 1936 se oženil se Slávkou Mohalovou, v roce 1945 se podruhé oženil, s Martou Podzemskou. Břetislav Štorm zemřel 11. února 1960 v Praze. V roce 1999 získal cenu za památkovou péči Ministerstva kultury ČR in memoriam. Působil při obnově a záchraně doslova bezpočtu památkových objektů, převážně hradů a zámků, z nichž jeho výtvarné a architektonické autorství dosud nesou Švihov, Kost a Buchlov, zatímco úpravy na Karlštejně byly odstraněny. Významné jsou i jeho návrhy zahradních zámeckých parterů v Jaroměřicích n. Rokytnou, Rájci n. Svitavou, Veltrusech, Náchodě, Mnichově Hradišti, Chlumci n. Cidlinou a Jemništi, nerealizovány byly návrhy do Liblic a do Liběchova. Nešlo o rekonstrukce, ale o autorské návrhy. Věnoval se užitému umění, navrhoval liturgické předměty , šperky, profánní předměty a nábytek. Jako grafik vynikl v heraldické kresbě, navrhoval značky, pečeti a exlibris. Graficky upravil množství knih. Zároveň byl činný jako autor básnických próz, drobných povídek a publicistických příspěvků o architektuř...

Bret Witter (6)

Bret Witter pracuje jako knižní redaktor a profesionální spisovatel. Vyrůstal v Alabamě, ale v současné době se svou ženou Beth, dvěma dětmi Lidií a Izákem a kočkou Kiki žije v Decatur, Georgia. Je spoluautorem řady populárně naučných knih.

Branislav Jobus (8)

Svojrázny slovenský muzikant a šoumen, člen viacerých originálnych hudobných zoskupení , moderátor , spisovateľ.

Božena Viková-Kunětická (11)

Božena Viková-Kunětická, rozená Novotná , byla česká nacionalistická politička, spisovatelka a dramatička. V roce 1912 byla jako historicky první žena zvolena na Český zemský sněm. Narodila se v rodině Jana Novotného, obchodníka s obilím a hostinského v Zámecké ulici v domě čp. 22 a Barbory Novotné-Šoltové z Mnětic. Měla dvě mladší sestry Annu Novotnou a Marii Novotnou. Vzdělání získala na školách v Pardubicích. Chtěla být herečkou, učila se u Otilie Sklenářové-Malé, roku 1881 absolvovala úspěšně zkoušku v divadle a odešla hrát do Prahy, kde se ubytovala u paní Brückové ve Ferdinandské ulici čp. 41. Roku 1884 její herecká dráha skončila, tajně se provdala za cukrovarnického úředníka Josefa Vika a věnovala se rodinnému životu. Po sňatku se kvůli Vikovu zaměstnání museli hodně stěhovat. V prvních letech manželství jej doprovázela do Štětí, Mostu a Duchcova, v 90. letech žili v Pečkách, Uhříněvsi a skončili Českém Brodě, kde Vik roku 1919 zemřel. Měli spolu tři děti: dceru Vlastu Vikovou a dva mladší syny, kteří zemřeli ještě malí. Božena Viková-Kunětická vstoupila do politiky roku 1909 za Národní stranu svobodomyslnou a v roce 1912 se stala vůbec první ženou zvolenou do Českého zemského sněmu . Český místodržitel hrabě Thun jí ale odmítl vystavit patřičná osvědčení a její mandát nebyl uznán. Sněm se v této době kvůli českoněmeckým sporům nescházel a následně byl Anenskými patenty v roce 1913 rozpuštěn. V letech 1918–1920 zasedala v Revolučním národním shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za Československou národní demokracii . Po parlamentních volbách v roce 1920 získala senátorské křeslo v Národním shromáždění za národní demokraty. Mandát nabyla ale až dodatečně roku 1925 jako náhradnice poté, co rezignoval senátor Jan Herben. V senátu zasedala jen krátkou dobu...

Börge Hellström (8)

narozený v roce 1957 , je švédský autor duo Jed Rubenfeld , a jeden z iniciátorů zločinců návratu do společnosti . Žije v Varmdo.

Bohuslav Žárský (9)

Narodil se 24. 5. 1946 v Ostravě, kde také vystudoval gymnásium a později VŠB – obor systémové inženýrství . Krátce byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu rozvoje měst, 1972 – 1991 v Čs. televizi, kde vytvořil několik stovek scenářů k publicistickým filmům, dokumentům a vzdělávacím cyklům a komentářů k pořadům tohoto žánru. Zároveň psal pro noviny, časopisy, Čs. rozhlas, roku 1982 mu také vyšla první knížka - umělecká reportáž z výstupu horolezcu na Eiger „Stěna“. 1991 – 1993 agentura N. A. R., kde vytvořil koncepci vysílání Rádia Sprint. 1994 – 1997 Kabel Plus, ředitelem programu v ČR a na Slovensku, stál u zrodu vysílání Kabel Plus Film. Pak tiskový mluvčí GEM Art Production, podílel se na přípravě pohádkového muzikálu na ledě „Mrazík“. Nyní se stabilně věnuje dlouhodobé autorské práci v nakladatelství Librex, kde vzniká volná řada titulů pro děti, spojená společným principem.

Bohumila Mouchová (4)

Narozena 5.11.1933 v Blazicích u Holešova. PhDr., CSc., odborná asistentka na katedře věd o antickém starověku filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru, publikovány též německy, překladatelka z latiny.

Bohumil Vít Tajovský (6)

Narozen 3. 3. 1912 v Klanečné u Havlíčkova Brodu, zemřel 11. 12. 1999 v Želivi. Katolický kněz, opat, člen řádu premonstrátů, autor publikací z oblasti náboženské literatury, memoárů a literární kritiky.

Bohumil Svozil (6)

Bohumil Svozil byl český literární historik, kritik a redaktor. Pocházel z dělnické rodiny. Roku 1958 ukončil studium češtiny a maďarštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolvování základní vojenské služby nastoupil roku 1960 jako redaktor do nakladatelství Československý spisovatel a s výjimkou let 1965–1968, kdy byl na studijním pobytu v Ústavu pro českou literaturu ČSAV , zde pracoval až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem ÚČL. Roku 1968 získal titul doktora filosofie a roku 1992 kandidáta věd. Roku 1998 odešel do důchodu. Publikovat začal roku 1954 literární publicistikou a literárněvědnými studiemi v různých periodikách, knižně debutoval roku 1971 studií Vůle k intelektuální poezii. Je autorem monografických studií o poetice významných básníků a prozaiků své doby a řady doslovů a předmluv, často ke knihám, jejichž vydání sám uspořádal .

Bohumil Svoboda (9)

Bohumil Svoboda byl český katolický filmový pracovník, politik, spisovatel a publicista. Po řadu let byl blízkým spolupracovníkem kardinála Tomáška. V dětství byl členem spolku Legio angelica pod vedením P. Klementa. Vystudoval Arcibiskupské gymnázium v Praze a poté pokračoval ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a FAMU. Z FAMU byl v lednu 1949 pro svoji víru vyloučen, na Filozofické fakultě dokončil studium doktorskou prací na téma Thomas More a jeho utopie a byl promován na doktora filozofie. Po studiu se snažil věnovat filmu, ale to mu komunistický režim v 50. letech dlouhodobě neumožnil. V 60. letech pracoval v experimentálním multimediálním divadle Laterna magika, které ve své době představovalo světovou avantgardu. S Laternou magikou se dostal v roce 1968 do Texasu na světovou výstavu Hemisfair, kde dostal nabídku na práci pro divadlo Dallas Theater Center, kde pracoval v letech 1969–1971. Po návratu do ČSSR pracoval jako redaktor víkendové přílohy deníku Lidová demokracie, který byl orgánem Československé strany lidové. Později byl nedobrovolně přesunut do týdeníku Naše rodina, kde pracoval až do 80. let. Po omezenou dobu také redigoval Katolické noviny. Trvale spolupracoval s katolickým disentem a podzemní církví, obvykle v pozici „těsně na hranici povoleného“. Od roku 1985 organizoval tzv. Obrodný proud v Československé straně lidové. 28. listopadu 1989 byl zvolen prvním místopředsedou Československé strany lidové a v této pozici se zúčastnil řady jednání a událostí sametové revoluce. Byl členem hlavního výboru Masarykova demokratického hnutí. Vzhledem ke svému věku neměl další mocenské ambice a po čase v politice skončil. V roce 1994 založil Občanské sdružení Karel IV. a do roku 2007 byl jeho předsedou. Později se věnoval publicistice, zejména sepisoval biografická díla o katolických osobnostech v komunistickém režimu. 5. července 2012 mu byla u...

Bohumil Sedláček (9)

Narozen 13. 8. 1914 v Šumicích, zemřel 2006. Učitel, učebnice češtiny, spisy z oboru estetické výchovy a ex libris.

Bohumil Janyš (9)

Narozen 30.3.1907, zemřel v prosinci 1983. PhDr., učitel na odborném učilišti, učebnice pro obor chemie, technického kreslení a mechaniky.

Bob Hastings (7)

Autor učebnic angličtiny.

Blahoslav Bednář (9)

Narozen 18.12.1916 v Kloboukách u Brna, zemřel 20.10.1998. MUDr. DrSc., profesor patologické anatomie na Universitě Karlově, redigoval časopis "Československá pathologie", práce z oboru.

Black Sabbath (12)

Black Sabbath je průkopnická britská heavymetalová skupina, kterou v roce 1968 v Birminghamu založili kytarista Tony Iommi, bubeník Bill Ward, baskytarista Geezer Butler a zpěvák Ozzy Osbourne. Kapela se často zasloužila o vznik žánru heavy metal díky svému temnému blues-rockovému stylu a začlenění hororem inspirovaných textů a laděných kytar. Black Sabbath Kariéru kapely odstartovalo debutové eponymní album z roku 1970, po němž ještě téhož roku následovalo vydání alba "Paranoid". "Paranoid" se stalo jejich komerčně nejúspěšnějším albem a obsahovalo kultovní skladby jako "War Pigs", "Iron Man" a titulní "Paranoid".

Bill Myers (9)

Americký spisovatel literatury pro mládež.

Beverly Swerling (7)

BEVERLY SWERLINGOVÁ je spisovatelka, poradkyně a horlivá amatérská historička. S manželem žije v New York City. Více informací na stránkách autorky www.beverlyswerling.com

Bertrand Russell (8)

Bertrand Arthur William Russell , Wales), třetí hrabě Russell, byl britský matematik, filosof, logik, sociální kritik a spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1950. V matematice je znám svým paradoxem v naivní teorii množin. Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil roku 1872. Pocházel z aristokratického prostředí s významnými politickými vazbami a po smrti svého staršího bratra se v roce 1931 stal 3. hrabětem Russellem. Ve věku tří let osiřel a byl vychováván právě svým dědečkem. Brzy prokázal své schopnosti pro matematiku a vyvinul se v něm zájem o filozofii. Po absolvování Cambridgeské univerzity roku 1894 pracoval Russel krátce na britské ambasádě v Paříži a roku 1895 se vrátil na Cambridgeskou univerzitu a působil zde na Trinity College jako odborný asistent. Proti přání své rodiny se Russell roku 1894 oženil s americkou kvakerkou Alys Persall Smithovou a odešel s ní do Berlína, kde studoval ekonomii; zde také roku 1896 napsal dílo Německá sociální demokracie, první ze svých více než devadesáti knih. O rok později vyšla Russellova dizertační práce Esej o základech geometrie. Jako mladý muž se Russell přikláněl k platónismu, ale další jeho filozofický vývoj ho však řadí spíše do novopozitivistické školy. Russel vycházel z názoru, že empirickou zkušeností lze bezprostředně poznávat ideje či univerzálie. Jediný skutečně účinný nástroj poznávání viděl proto Russell v přírodních vědách. Ty by měly být podle něho vzorem filozofie a nikoliv morálka nebo náboženství. Filozofie by měla pracovat jen v těch oblastech, jež dosud nejsou zpřístupněny exaktnímu přírodovědeckému bádání, ale i zde může pouze na problémy poukazovat, a nikoli je řešit. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdi...

Bernd A Mertz (2)

Německý dramatik, novinář a astrolog.

Benito Pérez Galdós (6)

Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.

Benedict Jacka (9)

Britský spisovatel fantasy, autor série městské fantasy Alex Verus.

Béla Illés (11)

Béla Illés byl levicově orientovaný maďarský spisovatel a novinář. Béla Illés se narodil roku 1895 v Horních Uhrách ve městě Kassa , ale dětství prožil v Berehovu na Podkarpatské Rusi. Již od mládí se účastnil revolučního hnutí. Roku 1916 ukončil doktorská studia práv na univerzitě v Budapešti. Během první světové války bojoval na rumunské, albánské a italské frontě. Po pádu Maďarské republiky rad, ve které zaujímal postavení člena vojenské rady, emigroval roku 1919 do Vídně a v letech 1920–1921 působil jako novinář na Podkarpatské Rusi. Za svou činnost byl zatčen a vyhoštěn z Československa. Od roku 1923 žil v Sovětském svazu, kde začínal jako dělník, ale brzy se prosadil jako romanopisec a stal se členem sekretariátu Svazu sovětských spisovatelů. Za druhé světové války bojoval jako důstojník v Rudé armádě. Do Maďarska se vrátil roku 1945 a věnoval se spisovatelské činnosti. Zemřel roku 1974 v Budapešti. Pochován je na místním hřbitově 'Kerepesi temető'. Pro svá díla čerpal Illés náměty z prostředí Podkarpatské Rusi a z bojů maďarské a sovětské armády za druhé světové války. Charakteristickým rysem jeho tvorby je anekdotický styl. Dvakrát obdržel Kossuthovu cenu .

Bedřich Bridel (9)

Bedřich Bridel, též Fridrich Bridel, Bridelius nebo Brydelius, byl český barokní spisovatel, básník a jezuitský misionář. Bridel byl synem radního písaře. Studoval nejprve na gymnáziu v pražském Svatováclavském semináři. Do jezuitského řádu vstoupil v osmnácti letech roku 1637. Společně se svým spolužákem Bohuslavem Balbínem vystudoval teologii a filosofii. Vysvěcen na kněze byl roku 1650 a poté působil jako profesor rétoriky a poetiky na Karlově Univerzitě. Protože měl značné finanční prostředky, založil roku 1656 v Klementinu tiskárnu, kterou vedl jako správce. V té době také napsal většinu svých významných děl. V roce 1660 se však začal věnovat misijní činnosti na Boleslavsku, Čáslavsku, Hradecku a Chrudimsku, kde obracel lidi na katolickou víru. Zemřel roku 1680, když pomáhal ošetřovat nemocné morem v Kutné Hoře. Jeho celoživotní tvorbu tvoří asi třicet děl. Hojně překládal a psal legendy, písně, básně i filosofická, meditativní a náboženská didaktická díla. Většina z nich vyšla ve své době anonymně, jen výjimečně byla podepsána monogramem F.B.S.I. O Bridelově autorství některých děl nevěděli ani někteří jeho současníci.

Beata Ćwikowska (5)

Polská autorka učebnic, pracovních listů a metodik výuky němčiny.

Bardugo Leigh (12)

Barbora Vajsejtlová (9)

Narozena 1979. Vystudovala žurnalistiku a psychologie. Novinářka, redaktorka.

Barbora Lundgren (6)

Narozena 7. 3. 1996. Fotografka pokrmů, spoluautorka kuchařských knih.

Barbora Kardošová (10)

Barbora Kardošová vyštudovala scenáristiku, debutovala románom Šialene milovaná o tridsiatničke Róze a je autorkou scenára k filmu pre mládež Amálka, ja sa zbláznim. Láska, smrť, erotika a dobrý koniec v kombinácii so schopnosťou vybudovať príbeh, dívať sa na veci s troškou recesie a humoru a pisateľskou zručnosťou, vytvárajú v jej románoch všetky predpoklady zaradiť sa medzi bestsellery.

Barbara Taylor (9)

Barbara Taylor Bradford je britsko-americká novelistka. Narodila se v Leedsu v severoanglickém hrabství Yorkshire. Už jako mladičká dívka ukázala, že má literární nadání - v šestnácti letech se stala reportérkou listu Yorkshire Evening Post a o čtyři roky později postoupila na londýnskou Fleet Street jako redaktorka a zároveň sloupkařka. V roce 1979 napsala svůj první román Zámožná žena. Posléze následovaly další úspěšné tituly, řada z nich se postupně stala předlohami k televiznímu zpracování. Romány B.T. Bradford se vyznačují přesvědčivým vykreslením rodinné atmosféry, pohody, hlubokého citu a lásky. Barbařina díla byla přeložena do čtyřiceti jazyků a prodávají se po celém světě. Jedním z českých vydavatelů je nakladatelství Alpress. Spisovatelka nyní žije s manželem Robertem Bradfordem, filmovým producentem v New Yorku a v Connecticutu.

Bára Basiková (10)

Bára Basiková je významná česká zpěvačka a herečka, známá svým silným hlasem a dynamickým vystupováním. Poprvé se proslavila jako zpěvačka české rockové skupiny Precedens v polovině 80. let. Po odchodu z kapely se vydala na úspěšnou sólovou dráhu. Hudební styl Basikové zahrnuje celou škálu žánrů od rocku po pop a je oceňována pro svou schopnost vtisknout svým vystoupením emocionální hloubku. Během své kariéry vydala několik alb, na kterých se projevuje její pěvecký talent a všestrannost. Kromě hudební kariéry se Basiková objevuje také v divadelních představeních, což dále dokládá její umělecký rozsah. Díky svému přínosu české hudební scéně se stala respektovanou osobností v oboru.

Auguste Rodin (7)

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin , byl jedním z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu, z níž vycházel a zůstal jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství. Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory talentu nikdy nebyl přijat na pařížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem École Spéciale de Dessin et de Mathématiques. V následujícím roce přechází do École des Arts décoratifs – takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní se na rozdíl od akademické École des Beaux-Arts učilo spíš umělecké řemeslo a užité umění. Zde objevil hlínu a její tvárnost. Rodinné poměry jej záhy přinutily, aby si sám vydělával na živobytí. Paříž byla v té době dynamicky se rozvíjejícím městem, velkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstával čas jen po celodenní náročné práci. Rok 1862 byl pro něj zlomový. Smutek ze smrti milované sestry jej přivedl do řádu „Pères du Très Saint-Sacrement“. Tam potkal otce Pietra Juliena Eymarda, který pochopil, že z Rodina sice může být mnich, ale štěstí mu to nepřinese. Povzbuzoval jej, aby pokračoval v umělecké tvorbě. O rok později se už mladý Rodin připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Jeho modelem se stal dělník Bibi. Bibi byl škaredý a měl zlomený nos. Rodina však zaujal výraz jeho tváře, a tak vzn...

Arthur Koestler (8)

Arthur Koestler, rodným jménem Artúr Kösztler, byl maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského původu . Proslul především knihou Tma o polednách z roku 1941. Ve 20. letech ho silně oslovil sionismus. Roku 1926 odjel do Palestiny. Chvilku žil v kibucu Ejn ha-Šofet, ale neshodl se s jeho ostatními členy. Pracoval poté pro Žabotinského revizionisty a zejména jako novinář pro tituly berlínského vydavatelství Ullstein Verlag. Roku 1929 byl převelen do Paříže a o rok později se vrátil do Berlína a nastoupil jako redaktor do Ullsteinova deníku Vossische Zeitung. Jako takový se ve stejném roce zúčastnil na palubě vzducholodi Graf Zeppelin polární expedice. Reportáže z výpravy mu zajistily reputaci po celé Evropě. Kolem roku 1931 se nadchl pro marxismus a vstoupil do Komunistické strany Německa. Roku 1932 cestoval po Turkmenistánu a střední Asii, poté ho Kominterna vyslala do Paříže organizovat protifašistickou propagandu. Dobrodružně se zapojil do španělské občanské války, kdy se pokusil proniknout do štábu generála Franca v Seville, když se vydával za novináře News Chronicle - byl však odhalen a prchl. Znovu se však na území ovládané royalisty vrátil a znovu se vydával za novináře News Chronicle. Byl zatčen, uvězněn a odsouzen k smrti. Čekání na popravu vylíčil posléze v knize Dialogue with Death. Popraven však nebyl, byl vyměněn za zajaté frankistické piloty. Po návratu do Francie poměrně náhle změnil oblast svého zájmu a napsal populární encyklopedii sexuality, pod pseudonymem "A. Costler, A. Willy, a jiní". Záhy vystoupil z komunistické strany, znechucen stalinskými praktikami. Své zklamání z totalitarismu vylíčil právě ve své nejznámější knize Tma o polednách, částečně inspirované zážitky Koestlerovy přítelkyně – designérky Evy Zeisel – která strávila šestnáct měsíců ve stalinistickém kriminále. Rukopis knihy dal své milence, sochařce Daphne Hardyové, aby ho dopravil...

Arnošt Klíma (10)

Narozen 1.3.1916 v Klimkovicích, zemřel 4.1.2000. PhDr., DrSc., člen korepondent Československé akademie věd, profesor filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Historik, práce v oboru, překladatel z němčiny.

Antonín Srkala (7)

Učebnice pro číšníky, kuchařské knihy.

Antonín Pochop (7)

Antonín Pochop byl český spisovatel, pedagog a sběratel povídek. Narodil se 7. února 1862 v Dolních Štěpanicích. Počátkem 80. let 19. století působil jako ředitel na škole v Martinicích v Krkonoších. Zavedl zde předmět ženské ruční práce. Roku 1885 ze školy odešel a nahradil jej Florian Nykl. Roku 1902 začal učit na Měšťanské škole chlapecké v Jilemnici, kde působil až do roku 1920. Od září 1904 do června 1905 vydával čtrnáctideník pro mládež Mladý Slovan. Časopis se snažil udržovat jako laciný. Sbíral krkonošské pohádky a jeho první sbírkou byl Devaterník čili devatero pohádek z horního Pojizeří od Antonína Pochopa roku 1904. Brzy se stal nejen uznávaným autorem, ale i řečníkem, což dokazuje jeho proslov 8. listopadu 1918 na oslavu znovuobnovení TJ Sokol v Martinicích, který nazval "O vzniku naši samostatnosti". Zemřel 16. ledna 1949 v Praze.

Antonín Beran (1)

Anton Markoš (10)

Anton Markoš je český teoretický biolog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK, kde později vedl patnáct let katedru filozofie a dějin přírodních věd. Působil také v Centru pro teoretická studia . Zaměřuje se na buněčnou a vývojovou biologii a biosémiotiku. Jeho manželkou je bioložka Fatima Cvrčková. Kromě odborných statí a překladů je autorem řady knih v češtině i angličtině, např. Povstávání živého tvaru , Tajemství hladiny - hermeneutika živého . Je spoluautorem knih Berušky, andělé a stroje , Život čmelákův - koláž o pobývání v různých světech a Staré pověsti zemské aneb Malá historie planety a života . Roku 2010 editoval soubor textů o vztahu mezi jazykem a životem Jazyková metafora živého. Dále je autorem mnoha odborných i popularizačních článků, které napsal v rámci dlouholeté spolupráce s časopisem Vesmír.

Anton Habovštiak (11)

Anton Habovštiak sa narodil v roľníckej rodine. Inšpirovaný prostredím, začal si zapisovať nárečové texty z oravskej oblasti, ktoré neskôr využil a uplatnil vo svojom bádateľskom a tvorivom živote. Svoju prvú štúdiu venoval svojmu rodnému kraju. Celý život zasvätil vedeckej práci v Jazykovednom ústave Ľudovíta Štúra - predovšetkým výskumu slovenských nárečí, predovšetkým oravských, a to najmä s uplatnením metód jazykového zemepisu. Venoval sa aj otázkam spisovného jazyka, štylistike, onomastike, lexikologickej a lexikografickej problematike, ale aj umeleckej literárnej tvorbe a literatúre faktu. Zaoberal sa aj výskumom slovnej zásoby slovenských a slovanských nárečí. Dlhé roky aktívne pracoval v lexikálnej sekcii. Ako autor riešil teoretické i praktické problémy lexikálnej a sémantickej diferenciácie jazykov skúmaného areálu zo širšieho slavistického hľadiska. Využil materiál získaný pomocou atlasového dotazníka na rozsiahlom slovanskom území a pripravil sériu príspevkov, ktoré potom publikoval v domácich i zahraničných periodikách, príležitostných zborníkoch a knižných vydaniach. Počas dialektologických terénnych výskumov venoval pozornosť aj ľudovej slovesnosti. Na základe získaných ľudových motívov napísal viacero zbierok rozprávok a povestí, v ktorých bohato využil hlbokú studnicu nárečovej lexiky, frazeológie a syntaxe i pozitívne etické posolstvo ústne tradovaných príbehov. Čitatelia mu neraz adresovali otázku, ako vraj súvisí vedecké poznávanie s fenoménom fantázie, čo tak veľmi charakterizuje slovesný útvar, akým je rozprávka. Venoval sa aj tvorbe literatúry pre mládež. Ako člen autorského kolektívu Slovníka slovenských nárečí I mal možnosť samostatne rozvinúť svoju lexikografickú prax. Zúročil ju najmä pri príprave troch dielov edície krátkych slovníkov slovenských nárečí. Neustále bol aktívny v besedovaní, oponovaní a popularizovan...

Anton Baláž (11)

Anton Baláž je slovenský spisovatel-prozaik, televizní a filmový scenárista, rozhlasový dramatik a publicista. Narodil se v hornické a dělnické rodině, vzdělání získal v Lehotě pod Vtáčnikem, Košicích, Prievidzi a později navštěvoval v letech 1965–1970 Filosofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studovat zde obor žurnalistika. Po skončení studia se stal redaktorem, později šéfredaktorem společenského týdeníku Sloboda. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Slovenského deníku. V letech 1993–1994 pracoval v Kanceláři prezidenta Slovenské republiky. V současnosti pracuje v Literárním a informačním centru. Žije v Bratislavě, kde působí hlavně jako novinář. Svoji první povídku zveřejnil už v roce 1970 v časopisu Mladá tvorba, ale první román mu vyšel až v roce 1977. Po skartaci debutu Bohovia ročných období oficiálně vstoupil do literatury historickými romány Sen pivníc a Tiene minulosti. Ve svých dílech se zaobírá společenskými problémy, , vykresluje zde obraz posledních let totalitního režimu , nicméně pro jeho dřívější tvorbu je také charakteristické groteskní a fantastické vnímání reality . V druhé polovině 90. let 20. století nalezl pro svoji tvorbu novou tematickou oblast: holokaust slovenské židovské komunity a poválečné osudy těch židů, kteří přežili německé vyhlazovací tábory a snaží se najít nový smysl svého života . V roce 2003 znova vyšla jeho prozaická prvotina Bohovia ročných období, která i s odstupem třech desetiletí od prvního vydání působí jako autentická výpověď o životě tehdejší mladé generace. Jeho díla byla přeložena do češtiny, němčiny, polštiny a ukrajinštiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Baláž na slovenské Wikipedii....

Anthony Riches (10)

Anthony Riches je britský autor historické románové série. Léta podrobně studoval fascinující válečná tažení, zvyky a vnitřní předpisy římské armády, takže dokáže čtenáře seznámit s životem prostých vojáků i vojevůdců, kteří je vedli do bojů s nemilosrdnými protivníky. Žije v Hertfordshire, GB, 3 děti.

Anne Suess (12)

Německá ilustrátorka dětské literatury.

Anna Vydrová (7)

Slovenská autorka kuchařských knih a praktických příruček proženy.

Anna Skalická (5)

Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.

Anna Sewell (8)

Anna Sewell se narodila 30. března 1820 v hrabství Norfolk v Anglii. Otec Isaac Sewell se stal úspěšným spisovatelem dětských knih, matka Mary Wright Sewell silně inklinovala k náboženství a věnovala se poezii, mladší bratr Filip pracoval jako inženýr. Krátce po Annině narození se rodina přestěhovala do Londýna, důvodem byly finanční potíže. Matka Annu vzdělávala doma, a tak byla ovlivňována jejím náboženstvím. Když bylo Anně 12 let přestěhovali se do Stoke Newington, kde začala poprvé chodit do školy. Získala tak výuku v nových oblastech jako byla matematika a cizí jazyky. Zajímala se o umění, a tak navštěvovala muzea a galerie. O dva roky později při cestě ze školy uklouzla a vážně si zranila kotníky. Léčba byla bohužel neúspěšná a Anna zůstala po celý zbytek života kulhající a musela používat hůl. Pak se přidaly další zdravotní potíže, které její zdravotní stav ztěžovaly. Annin otec přijmul práci v Brightonu v roce 1836 částečně v naději, že jí zdejší klima pomůže. Pro snadnější přemisťování jezdila v kočárech tažených koňmi, které prohlubovaly její lásku ke koním. Kvůli svému uzdravení nepřestávala navštěvovat lázně v Německu či ve Španělsku. Po cestách se seznámila s mnoha spisovateli, umělci a filozofi. Napsala jedinou knihu – Černého krasavce , kterého psala v letech 1871-1877. Poté se přestěhovala na venkov nedaleko Norfolku. Během této doby se její zdravotní stav zhoršil. Byla často tak slabá, že nemohla vstát z postele, a tak pro se pro ní psaní stalo výzvou. Román Černý krasavec prodala místním vydavatelům za pouhých 40 liber dne 24. listopadu 1877, kdy jí bylo 57 let. Přestože se nyní považuje za dětskou spisovatelku, původně psala pro ty, kteří o koně pečovali a pracovali s nimi. Anna Sewell se úspěchu své knihy nedočkala, zemřela 25. dubna 1878 pravděpodobně na tuberkolózu, pouhých 5 měsíců po zveřejněním Černého krasavce....

Anna Nováková ze Lhoty (5)

Autorka publikací o věštění, výkladu snů a astrologii.

Anna Beatrix Bártová (10)

Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.

Angus Wilson (5)

Sir Angus Frank Johnstone-Wilson, CBE byl anglický spisovatel. Vystudoval Oxfordskou univerzitu a pracoval v Britském muzeu. Za druhé světové války byl šifrantem v Bletchley Parku. V letech 1966 až 1978 přednášel na University of East Anglia. Otevřeně se hlásil k homosexuální orientaci. Jeho tvorba přináší satirický obraz privilegovaných vrstev britské společnosti a falešnosti jejich hodnot. Vydal romány Anglosaský postoj, Kdo by se taky smál a Čím hoří svět. Je také autorem životopisných knih o Charlesi Dickensovi a Rudyardovi Kipllingovi. V roce 1958 získal James Tait Black Memorial Prize. Byl členem Royal Society of Literature. V roce 1980 byl povýšen do šlechtického stavu.

Angelo Branduardi (11)

Angelo Branduardi je italský zpěvák, skladatel a textař, narozený 12. února 1950 v Cuggionu v Lombardii. Je známý svým výrazným hlasem a hudbou, která kombinuje vlivy folku, klasiky a popu. Branduardiho kariéra začala na počátku 70. let a výrazného úspěchu dosáhl se svým druhým albem "La Pulce d'Acqua" v roce 1977. V jeho písních se často objevují literární a historická témata a je uznáván pro svou schopnost hrát na různé nástroje, včetně houslí, kytary a klavíru.

Anežka Merhautová (8)

Anežka Merhautová - Livorová byla česká historička umění, přední badatelka v oboru dějin architektury, malířství, sochařství a užitého umění v českých zemích od konce 9. do poloviny 13. století. Po maturitě na reálném gymnáziu v Hranicích absolvovala Masarykovu státní školu zdravotní a sociální v Praze . Za války byla zaměstnána v České kardiografické společnosti. V letech 1945–1949 studovala dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V té době pracovala jako pomocná vědecká síla v Lehnerově knihovně a v grafické sbírce Národní galerie, Textilní tvorbě a Státním památkovém ústavu . Studium zakončila obhajobou rigorózní práce roku 1949. Roku 1959 obhájila kandidátskou disertaci a roku 1970 získala titul DrSc. Po založení Ústavu teorie a dějin umění Akademie věd České republiky zde působila jako vědecký pracovník, v letech 1953–1956 jako vedoucí oddělení středověku. Zabývala se románskou architekturou v Čechách, raně gotickou nástěnnou malbou, knižní iluminací a liturgickým náčiním a relikviáři. Byla dvakrát vdaná a vychovala tři děti. Její první manžel Demeter Livora byl sochař a pedagog, druhý manžel Josef Merhaut byl vědec, specialista v oboru elektroakustiky.

Andreas Wilhelm (4)

Narodil sa v roku 1971 v Solingene Kvôli otcovej práci pre nemecké ministerstvo zahraničia sme sa presunuli asi raz za štyri roky, preto som s môjím bratom vyrástal v ZSSR , v Južnej Afrike , Švajčiarsko , Nigéria a Portugalsku . To malo samozrejme vplyv na môj záujem o jazyky a kultúry. Po mojej poslednej skúške som sa presťahoval do Hamburgu, kde som mal možnosť začať štúdium grafického designu.