Všichni Autoři a témata

Mirek Elpl (10)

Mirek Elpl,vlastním jménem Eduard Elpl byl český spisovatel, povoláním báňský inženýr. Narodil se v rodině Eduarda Elpla , učitele v Líšni a spisovatele, a jeho manželky Marie, rozené Štěpánkové . Pokřtěn byl jako Eduard Elpl. V roce 1923 maturoval na reálce v Brně, poté absolvoval Vysokou školu báňskou v Příbrami, studia úspěšně dokončil v roce 1931. V době krize nemohl najít ve svém oboru zaměstnání, proto v letech 1932–1938 pracoval jako úředník záložny. Jako báňský inženýr se uplatnil od roku 1938 v rosicko–oslavanském revíru. V době německé okupace pracoval na dole Kukla, včetně období, kdy zde byl židovský tábor . V listopadu 1944 byl Mirek Elpl zatčen a vězně nejprve v Kounicových kolejích, poté v koncentračním táboře Klettendorf . Tábor byl počátkem roku 1945 rozpuštěn před blížící se Rudou armádou a Elpl se pěšky dostal do Ivančic. Tam byl léčen v místní nemocnici a před dalším transportem ho zachránil lékař, který ho odeslal do sanatoria s nálezem TBC. V sanatoriu se dočkal konce války. V letech 1945–1953 byl ředitelem dolu Julius a poté pracoval na ředitelství Rosických uhelných dolů. Spolu se svou ženou je pochován na brněnském Ústředním hřbitově. Dne 29. prosince 1932 se v Praze oženil s Annou Rosenzweigovou . . Manželka byla Židovka, v letech 1943–1945 pracovala v kuchyni židovského tábora při dolu Kukla v Oslavanech. Mirek Elpl pracoval na tomto dole jako báňský inženýr. V srpnu 1944 byla Anna Elplová přemístěna do pražského Hagiboru a odsud v únoru 1945 do Terezína. Období německé okupace přežila. Anna Elplová byla jediná přeživší ze své rodiny – otec Hugo Rosenzweig , matka Hedvika a bratr Emil , byli zavražděni v průběhu holocaustu. Za nejznámější díla Mirka Elpla jsou považovány romány Mar...

Mirco De Cet (8)

Narozen v Itálii, žije v Anglii, encyklopedické publikace o automobilech, motocyklech a lokomotivách.

Miloslava Knappová (7)

Miloslava Knappová je česká jazykovědkyně zaměřující se na onomastiku, zejména antroponomastiku . Většinu svého aktivního života strávila jako pracovnice Ústavu pro jazyk český při akademii věd, kam nastoupila v roce 1962 a kde vedla onomastické oddělení v letech 1976–1993, po Vladimíru Šmilauerovi převzala v letech 1984–1992 vedení časopisu Acta onomastica . Byla také pedagogicky činná, v letech 1988–2001 vyučovala na pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty v Ústí nad Labem. Odborné znalosti využívá mj. jako soudní znalec. Posudky Miloslavy Knappové jsou zásadní při kodifikaci nových jmen na českých matrikách . Dlouhodobě a opakovaně je členkou Místopisné komise Rady hlavního města Prahy. Byla také autorkou některých epizod vzdělávacího pořadu Československé televize Tajemství řeči .

Miloslav Studnička (7)

Geobotanik a pracovník význačné české botanické zahrady. RNDr.Miloslav Studnička, CSc. Absolvoval studium odborné botaniky se zaměřením na geobotaniku a taxonomii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V současnosti je ředitelem Botanické zahrady v Liberci. V r. 1989 obhájil dizertační práci pod vedením akademika Slavomila Hejného na téma Studie kriticky ohroženého druhu Pinguicula bohemica se zřetelem na možnosti jeho záchrany. Svojí vědeckou i publikační činnost soustřeďuje především na xerotermní vegetaci Českého středohoří, slatinnou vegetaci na Českolipsku, některé rezervace Broumovska a Jizerských hor, dále pak na masožravé rostliny a orchideje a na kapradiny. Během působení v liberecké botanické zahradě popsal několik nových druhů pro Mexiko a několik nových kultivarů masožravých rostlin. Věnoval se botanice na expedicích do Makaronésie, Brazílie, Nikaraguy, Venezuely, Mexika a Indie. Za těžiště své práce považuje populárně vědeckou činnost, mimo jiné je spoluautorem architektonických projektů všech současných expozic Botanické zahrady Liberec, kde také pořádá naučné výstavy. V Nakladatelství Academia, SSČ AV ČR, v. v. i., vyšly M. Studničkovi knihy Masožravé rostliny a Kapradiny - Atlas domácích a exotických druhů , který je dosud nejobsáhlejším přehledem kapradin v české literatuře. Publikace se věnuje jejich systému, rozmnožování, pěstování a ekologii, text je doplněný bezmála 500 fotografiemi ze sbírek botanických zahrad, nebo pořízených ve volné přírodě po světě i v české krajině. V r. 2011 vydalo Nakladatelství jeho knihy povídek S botanikem v tropech 1–3 .

Miloslav Julina (4)

Autor učebnic z oboru mechanika.

Miloš Vítek (8)

Narozen 1940. Doc., ing., CSc., průkopník systémového inženýrství, děkan Fakulty územní správy, vedoucí katedry společenských věd, práce z ekonomie, politologie a společenských věd a systémové ekologie.

Miloš Velemínský (6)

Narozen 16. 9. 1969. MUDr., gynekolog, perinatolog, odborný asistent na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Spoluautor též publikací v oboru pediatrie.

Miloš Štědroň (9)

Miloš Štědroň je moravský hudební skladatel, hudební vědec a pedagog. Miloš Štědroň se narodil 9. února 1942 v Brně v hudbymilovné rodině. Matka byla učitelka hudby, otec hudebník, strýcové Vladimír Štědroň skladatel, Bohumír Štědroň muzikolog a Jan Štědroň houslista. Maturoval na Jedenáctileté střední škole v Brně na ulici Tábor. V letech 1959 až 1964 studoval muzikologii a bohemistiku na Filosofické fakultě University J. E. Purkyně v Brně. Současně od roku 1963 pracoval jako asistent v hudebně historickém oddělení Moravského muzea, kde také vedl Malé divadlo hudby. V letech 1965 až 1970 pokračoval studiem skladby a hudební teorie na Janáčkově akademii múzických umění u Aloise Piňose, Miloslava Ištvana, Ctirada Kohoutka a Jana Kapra. V té době začal i se skladatelskou činností. V roce 1967 získal titul PhDr. na Filozofické fakulta UJEP a téma jeho disertační práce bylo Leoš Janáček a hudební avantgarda. Kompoziční vzdělání si doplnil v letech 1970 až 1972 postgraduálním studiem experimentální a elektroakustické hudby na Janáčkově akademii múzických umění a studijními pobyty v Darmstadtu , Belgii, Nizozemí , Německu a ve Vídni. Roku 1972 získal místo odborného asistenta na Katedře muzikologie Filozofické fakulty UJEP a zároveň externě vyučoval na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a na JAMU. Roku 1978 získal titul kandidáta věd, roku 1988 se habilitoval jako docent a v roce 1994 byl na již přejmenované Masarykově univerzitě jmenován profesorem. Teorii skladby a další předměty vyučuje také na Janáčkově akademii múzických umění. Miloš Štědroň je členem vědeckých a uměleckých rad a oborových rad pro doktorské studium na MU Brno, JAMU a UP Olomouc, oponentem habilitačních a profesorských jmenovacích řízení, posuzovatelem projektů pro grantové agentury, členem Leoš Janáček Gesellschaft Zürich. Byl také členem správní rady Nadace Český hudební fond v Praze. V letech 1998–2000 působil...

Miloš Smetana (8)

Narozen 1. 3. 1932 v Kroměříži, zemřel v noci na neděli 20. 9. 2009. Redaktor Divadelních novin, divadelní kritik, dramatik, dramaturg, scenárista a spisovatel.

Miloš Netoušek (9)

Prof. MUDr. Miloš Netoušek, DrSc. byl český lékař, profesor patologie a terapie vnitřních nemocí, autor prací z oboru. Zdroj: aleph.nkp.cz

Miloš Mendel (9)

# Kvalifikace: V letech l970-75 studoval na tehdejší Katedře věd o zemích Asie a Afriky FFUK obory arabistika a kulturní dějiny islámských zemí. Poté absolvoval studijní pobyt na Burgibově institutu živých jazyků v Tunisu. V letech l976-84 pracoval jako redaktor v mezinárodní redakci ČTK a arabské sekci zahraničního vysílání Čs. rozhlasu. V letech 1978-1991 též příležitostně působil jako tlumočník arabštiny. Od září l984 je pracovníkem OÚ ČSAV . V r. l986 získal titul PhDr. na FFUK v Praze a r. l992 obhájil kandidátskou disertační práci na téma Islámský fundamentalismus na Blízkém východě. Egypt a Sýrie v 50.-70. letech. V listopadu 1999 se habilitoval na FSS MU v Brně a diplom docenta politologických věd mu byl předán v květnu 2000. # Specializace: arabista a islamista. V oblasti základního výzkumu se zabývá různými aspekty islámu . Při svém výzkumu kombinuje zejm. metody historiografie, politologie a sémantiky . Tyto metody aplikuje především na texty a problémy politické povahy . V širším smyslu se specializuje na moderní a soudobé dějiny Blízkého východu. Publikoval řadu vědeckých studií v domácích i zahraničních odborných periodikách . # Pedagogické působení: Od r. l994 externě působí na Ústavu religionistiky FFMU v Brně, kde přednáší problematiku islámu . Od 1. 9. 1999 do 30. 6. 2000 působil na tomtéž ústavu na poloviční úvazek a přednášel dvousemestrový kurz Arabština jako pramenný jazyk. Na FFUK, FFMU, FSV UK a UP v Olomouci příležitostně působí jako vedoucí nebo oponent bakalářských, diplomových a disertačních prací. Od června 2001 je členem oborové rady pro doktorandské studium na ...

Miloš Marten (8)

Miloš Marten , vlastním jménem Miloš Šebesta, vystupoval též pod pseudonymem Leon Brauner, Pavel Orsey a Ivan Skála, byl český spisovatel katolicko-symbolistického zaměření, esejista, literární a výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a angličtiny. Narodil se v kultivovaném měšťanském prostředí, otec byl právníkem, Miloš byl nejmladší ze šesti dětí. Od roku 1893 studoval na českém gymnáziu v Brně. Ze zdravotních důvodů opustil ve školním roce 1899–1900 školu a pokračoval v soukromých studiích. Odmaturoval v roce 1901 na Akademickém gymnáziu v Praze. Pokračoval ve studiu na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, v roce 1906 získal titul JUDr. Od roku 1902 byl důvěrným přítelem malířky Zdenky Braunerové, která podstatně ovlivnila jeho kulturní orientaci a uvedla jej do českých i francouzských kulturních kruhů. Od roku 1905 též ilustrovala a graficky upravovala jeho knihy. V letech 1907 a 1908 strávil několik měsíců ve Francii, kde se seznámil se spisovatelem Élémirem Bourgesem, Émilem Bernardem a básníkem Paulem Claudelem. Paul Claudel byl v letech 1909–1911 francouzským konzulem v Praze a byl svědkem na Martenově svatbě. V roce 1912 se oženil s Annou Kopalovou, dcerou továrníka z Přepeř u Turnova, s kterou ho v předchozím roce seznámila Zdenka Braunerová. Anna byla později překladatelkou a publicistkou. V letech 1912–1914 byl Marten konceptním úředníkem na pražském magistrátu. V únoru 1915 byl odveden k 88. pluku a v červnu odvelen do města Szolnok v Uhrách a dále na ruskou frontu, kde byl zraněn. Po dovolené v Praze se v roce 1916 vrátil na frontu. Byl poslán zpět na vyšetření do posádkové nemocnice v Praze. Zemřel za rekonvalescenčního pobytu v Přepeřích. Od svých sedmnácti let přispíval do časopisu Moderní revue. Později otiskuje své kritiky a eseje v celé řadě časopisů a sborníků. Věnoval se především tvorbě svých českých so...

Miloš Hlávka (7)

Miloš Hlávka byl český dramatik, divadelník, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny. Jeho hlavní význam spočíval v oblasti divadla. A to nejen v původních dramatech a ve specifických jevištních přepisech , ale i v jeho uvažování o divadle a v jeho dramaturgickém konceptu básnického divadla. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s Němci a bylo mu vyčítáno jeho manželství se ženou německé národnosti. Na dlouhá léta byl z české kultury vymazán, i když mu posmrtně bylo vydáno osvědčení o občanské bezúhonnosti a konkrétní spolupráce s okupanty mu nebyla nikdy prokázána. Narodil se v rodině dr. Antonína Hlávky, soudního adjunkta v Horšovském Týně a matky Mileny, rozené Smolíkové . Po maturitě na gymnáziu studoval na pražské Univerzitě Karlově. Začal na právnické a přestoupil na filozofickou fakultu, kde v roce 1933 své vysokoškolské vzdělání ukončil. V roce 1929 se Miloš Hlávka seznámil s tanečnicí v Osvobozeném divadle Irmgard Otte a v roce 1931 uzavřeli civilní sňatek na pražském magistrátě. V roce 1936 se jim narodil syn Petr, 1940 dcera Anna. V době Protektorátu zažívala česko-německá rodina obtíže národnostního charakteru. I když syn chodil do české školy, Češi matce vyhrožovali poválečným odebráním dětí. Pro německé úřady zase bylo nepřijatelné, aby dítě německé matky navštěvovalo českou školu. Koncem roku 1944 Hlávkova manželka s dětmi odjela do Meklenburska, kde žili její rodiče. Po válce bylo Irmgard Hlávkové zachováno československé státní občanství. Navrátila se do Prahy, kde žila, stejně jako její děti. 6. května 1945 byl Miloš Hlávka za pražského povstání v Celetné ulici postřelen. Po převozu do nemocnice Na Bulovce následující den zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V letech 1927-1929 byl členem prvního Voice-bandu E. F. Buriana. Tak...

Miles Davis (12)

Miles Davis byl zásadní osobností světového jazzu, proslulý svým inovativním přístupem k hudbě a významným vlivem na tento žánr. Davis se narodil 26. května 1926 v Altonu ve státě Illinois a ve 40. letech 20. století se rychle prosadil jako trumpetista, kapelník a skladatel. Stál v čele několika významných směrů vývoje jazzové hudby, včetně bebopu, cool jazzu, hard bopu, modálního jazzu a jazzové fúze.

Milena Štráfeldová (6)

Milena Štráfeldová se narodila v roce 1956 v Praze, vystudovala obor teorie a dějiny kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vystřídala řadu zaměstnání v muzeích, knihovnách, na ministerstvu kultury a mnoho let pracovala jako redaktorka v České televizi či různých rozhlasových stanicích. Od roku 2001 působí v zahraničním vysílání Českého rozhlasu, kde se věnuje především českým krajanům a exilu.

Milana Čechurová (13)

PhDr., pedagožka, redaktorka učebnic a prací ze společenskovědních oborů.

Milan Sobotka (7)

Milan Sobotka je český filosof, emeritní profesor Karlovy univerzity. Zabývá se hlavně německým idealismem a fenomenologií. Milan Sobotka se narodil v Olomouci, po maturitě v Prostějově studoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě univerzity v Olomouci, kde také po absolutoriu v roce 1951 působil jako asistent. Od roku 1954 působil na Katedře dějin filosofie Filozofické fakulty UK v Praze, kde spolupracoval s J. Patočkou. Roku 1965 se habilitoval a roku 1990 byl jmenován profesorem oboru filozofie. Roku 1992 odešel do důchodu a roku 2004 byl vyznamenán Medailí za zásluhy II. stupně. Milan Sobotka napsal řadu monografií a desítky článků česky i německy, vesměs věnovaných novověké filosofii, zejména německé. Psal také předmluvy a doslovy k vydáním spisů R. Descarta, F. Bacona, T. Hobbese, G. W. Leibnize, G. Berkeleye, I. Kanta, G. W. F. Hegela, F. Schillera a dalších. Je také svědomitým a velmi oblíbeným učitelem.

Milan Skala (10)

Narozen 1951. PhDr., novinář, daňový poradce se specializací na nemovitosti, také autor detektivní a sci-fi prózy.

Milan Lajdar (8)

Mgr. Milan Lajdar se narodil 30.10. 1950 v Náchodě, vystudoval pedagogickou fakultu v Hradci Králové a postgraduálně katedru dokumentární tvorby FAMU v Praze. Pracuje jako novinář, kameraman a režisér, rovněž se zabývá multimediálními projekty. Pravidelně publikuje v novinách a časopisech, i autor knih pro děti a humorných povídek.

Milan Kořínek (9)

Vzdělání: SZTŠ Přerov a Střední odborné učiliště Praha obor chovatel cizokrajných zvířat. Dlouho se věnoval chovatelství, především chovu terarijních zvířat. Od roku 1983 pracuje v ZOO Olomouc. Nejprve jako ošetřovatel, od devadesátých let jako kurátor chovu šelem a terarijních zvířat, nyní jako fotograf a pracovník marketingového oddělení. Od konce osmdesátých let se věnuje fotografování, především zvířat a živé přírody. Je autorem knih: "Zoologická zahrada" , "Velká kniha pro chovatele savců" , "ZOO Olomouc včera a dnes" , "Zajímavosti a rekordy ze světa zvířat" , fotografických publikací "ZOO v obrazech" a "Zoo Olomouc v obrazech" , "Průvodce Zoo Olomouc" , "Zoo Olomouc rok za rokem" , CD ROMu "ZOO" a autorem velké části fotografií v knize "První čtení o zvířátkách" a "První čtení o mláďátkách" . Je spoluautorem knih "Podivuhodný svět zvířat 1 a 2" a CD ROMu "ZOO Olomouc". Publikuje fotografie a články v mnoha odborných i populárně naučných periodikách, knihách a učebnicích. Je autorem celé řady fotografií z pohlednic, kalendářů, průvodců a dalších propagačních materiálů olomoucké zoo.

Milan Knížák (9)

Milan Knížák je český výtvarník, hudebník a performer, člen mezinárodního hnutí Fluxus. V letech 1990-1997 působil jako rektor Akademie výtvarných umění v Praze , od roku 1999 do května 2011 jako ředitel Národní galerie v Praze. V letech 1989–2015 byl vedoucím Ateliéru intermediální tvorby na AVU. Jeho aktivity zahrnují akce, výtvarné umění, architekturu, design, módu, básně, fotografie a hudbu. Narodil se 19. dubna 1940 v Plzni. Jeho matka byla Emilie Knížáková, otec Karel Knížák byl řídicím učitelem na měšťanské škole v Blovicích, kde vyučoval také kreslení. V roce 1945 odešel s rodinou na výzvu vlády učit do pohraničí – do Mariánských Lázní, kde začal chodit Milan Knížák do školy. Karel Knížák byl také malířem – krajinářem. Matka byla úřednicí. V roce 1957 maturoval na gymnáziu v Plané u Mariánských Lázní a poté nastoupil na Vysokou školu pedagogickou v Praze, obor výtvarná výchova – ruština. Podle jeho slov se jednalo o kompromis mezi jeho přáním malovat a přáním rodičů, později školu opustil. Poté se stal pomocným dělníkem v PKOJF. Později složil zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou také později opustil. Pak rok studoval matematickou analýzu na Matematicko-fyzikální fakultě v Praze. Studia po prvním roce zanechal. Poprvé vystavoval v roce 1958 v Mariánských Lázních. Na začátku šedesátých let začal vytvářet své první aktivity – happeningy, jako např. Ceremonie z roku 1968 a Kamenný obřad v roce 1971, dále se věnoval tvorbě objektů, např. Tělo a socha z roku 1963 a různým instalacím tzv. environments na ulicích a ve dvorech Prahy, především na Novém Světě, kde tvořil v atelieru v domě č. 19. v roce 1962. Společně s přáteli založil skupinu Aktuální umění , která někdy kolem roku 1966 slovo umění vypustila z názvu a užívala jen označení Aktual. Známé a již zdokumentované jsou jejich akce na Novém Světě v Praze a Demonstrace Jednoho . V roce 1965 byl přijat do Svazu československ...

Milan Jungmann (10)

Milan Jungmann byl český literární kritik a překladatel. V říjnu 1938 se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval gymnázium. Po gymnáziu absolvoval roční knihovnickou školu. Od 1942 pracoval v knihovně protektorátního Ministerstva školství a národní osvěty. Po druhé světové válce se stal knihovníkem Ministerstva informací a osvěty. 1948-1951 byl redaktorem úředního bulletinu "Přehled sovětského tisku", 1952-1954 vedoucím redaktorem měsíčníku Praha-Moskva. V roce 1953 byl členem kolektivu autorů nových socialistických čítanek pro základní a střední školy a spoluautorem učebnice "Nástin dějin české literatury". Od roku 1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slovanské literatury, filozofii a estetiku. Poté, co ukončil studia, působil v letech 1954-1955 jako ředitel Národní knihovny v Praze. Od roku 1955 byl redaktorem Literárních novin a šéfredaktorem od roku 1964 až do jejich zrušení v roce 1969. Po zrušení Literárních novin měl zákaz publikační činnosti. Od roku 1972 pracoval jako čistič výloh v podniku, toto povolání vykonával až do roku 1982. Během této doby překládal pod cizím jménem z ruštiny. Od roku 1982 publikoval své literární kritiky v samizdatovém časopise Obsah. V roce 1990 se stal předsedou Obce spisovatelů; funkci zastával až do roku 1994.

Milan Bouchal (10)

Narozen 29.1. 1925 v Bratislavě, zemřel 10. 6. 2004, MUDr., CSc., docent lékařské psychologie, práce z oboru.

Milan Balcar (7)

Milan Balcar byl český hudební skladatel a kritik. Milan Balcar vystudoval reálné gymnázium v Ostravě a začal studovat stavební inženýrství na ČVUT v Praze. V roce 1905 začal studovat na konzervatoři v Praze hru na varhany , na klavír , hudební teorii a skladbu . Konzervatoř absolvoval v roce 1910 Baladou večerní pro střední hlas a orchestr. Odešel do Zadaru v Dalmácii, kde se stal v učitelském ústavu učitelem klavíru a houslí. Kromě toho působil v hudební společnosti Zoranič a řídil srbský pěvecký sbor Branko. V roce 1913 se vrátil do Prahy. Byl učitelem hudby a působil i jako koncertní klavírista a doprovazeč. Za první světové války byl nucen narukovat a bojoval na italské frontě. Po vzniku republiky se stal učitelem hudby v Ostravě a Frenštátu pod Radhoštěm. Kromě toho dále pokračoval v koncertní činnosti. V roce 1927 např. poprvé souborně provedl Fibichův klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky. Intensivně se podílel na hudebně osvětové činnosti v severomoravském kraji. Spolupracoval s rozhlasem, kde uvedl více než 180 hudebních pořadů a přednášek. Pomník Milana Balcara od sochaře Karla Vašuta se nachází ve Frenštátě pod Radhoštěm. Ve svých skladbách vycházel Milan Balcar z díla Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera. Ve své době byly jeho skladby hrány, nestaly se však trvalou součástí koncertního repertoáru. Těžiště jeho díla tvoří komorní hudba, písně a sbory.

Miguel Ruiz (8)

Syn mexického lékaře, léčitele a ezoterika Miguela Ruize. Publikace v oblasti spirituality.

Michel Foucault (9)

Michel Foucault byl reprezentant francouzské intelektuální avantgardy sedmdesátých let, profesor Collège de France, filozof, sociolog a psycholog. Byl také historik filozofie, představitel filozofického strukturalismu a postmoderní filozofie, historik a teoretik kultury. Jeho dílo lze rozčlenit do několika období, tradičně je přijímáno dělení na období „fenomenologické“, „archeologické“, „genealogické“ a „etické“. Narodil se roku 1926 ve městě Poitiers jako Paul-Michel Foucault v rodině chirurga. Po maturitě si jeho otec přál, aby se stal lékařem, ale Paula-Michela zajímal spíše dějepis a literatura. Již v době studia na jezuitské Collège Saint-Stanislas byl zvláštním žákem, ale jeho odlišnost se plně projevila až na pařížské École normale supérieure, kam byl přijat roku 1946 a kde navštěvoval školního psychologa. Několikrát se pokusil spáchat sebevraždu . Během studií byl politicky neorganizovaný, ale v letech 1950 až 1953 byl členem komunistické strany Francie, ke které ho přivedl jeho přítel Louis Althusser. Později se z něj však stal vášnivý antistalinista. Po dokončení studií vyučoval na univerzitě v Lille jako asistent psychologie. V r. 1955 opustil Francii a strávil část svého života v Uppsale, Varšavě a Hamburku. Do Francie se vrátil až v roce 1960 a dokončil doktorát. Vyučoval na univerzitě v Clermont-Ferrand a po celou dobu jeho působení na zdejší půdě byla jeho oficiálním oborem psychologie. Od poloviny 60. let se Foucault angažoval i politicky . Mezi místa jeho dalšího působení patří také Tunisko a později Centre universitaire expériemental ve Vincennes, kde se Foucault stal ředitelem. Jeho kariéra zde byla přerušena, když byl zvolen do Collège de France, kde v r. 1970 přednesl svou inaugura...

Michal Kudělka (3)

Michal Kudělka byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a pedagog. Michal Kudělka vystudoval v letech 1965–1971 pod vedením profesorů Zdeňka Sklenáře, Antonína Strnadela a Jiřího Trnky Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Jako výtvarný redaktor, později i vedoucí výtvarné redakce nakladatelství Albatros, graficky upravil celou řadu titulů. Jako ilustrátor projevoval zájem o historii a populárně naučnou literaturu. Svou volnou tvorbu vystavil například v Galerii Vincence Kramáře. Působil také jako učitel figurálního kreslení a dějin umění na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Byl synem výtvarníka Zdeňka Kudělky.

Michal Černoušek (8)

Michal Černoušek byl český psycholog, pedagog a publicista. Vystudoval příbramskou Střední průmyslovou školu hornickou a geologickou a psychologii na Filosofické fakultě UK v Praze. Působil a přednášel na FF UK, na VŠCHT a v závěru života na Fakultě sociálních věd UK, poté, co se aktivně zapojil do jejího přerodu z předlistopadové Fakulty žurnalistiky. Byl autorem publikací, které rozvíjely myšlenky obecné psychologie či přesahovaly do jiných oborů – psychologie ekologické , psychologie médií a komunikace, psychohistorie a dějin psychiatrického myšlení, přičemž v některých případech byl jejich průkopníkem. Například jeho kniha Psychologie životního prostředí z roku 1986 je první českou knihou ve svém oboru.

Michaela Mysha Gautam (6)

Michael D Resnick (9)

Americký spisovatel, autor sciece fiction.

Michael Byrnes (5)

Spisovatel Michael Byrnes žije na Floridě s manželkou a dvěma dcerami. Získal magisterský titul z obchodní administrativy na Rutgers University a je spolumajitelem velice úspěšné pojišťovací makléřské firmy. Jeho knihy jsou inspirovány celoživotní fascinací vědou, teologií a stavem lidské společnosti. Knihy autora oslňují čtenáře zejména tím, s jakou precizností a nejmodernějšími vědeckými prostředky přistupují jeho hrdinové k řešení prastarých náboženských záhad. Do poslední chvíle zůstávají podivná úmrtí a starodávné relikvie zahaleny tajemstvím. Autor propojuje historii a mýty s ožehavými tématy současného světa a ve spojení s propracovanými charaktery postav vytváří úžasně čtivé a napínavé příběhy. Se svou knihou "Tajemstvíí morové jeskyně" - představuje konečně rovnocenného konkurenta Dana Browna a jeho Da Vinciho kódu.

Megan Alexander (9)

Autorka romantických příběhů pro ženy.

Mechthild Gerdes (5)

Autor jazykových učebnic.

Maurice Herzog (2)

Maurice Herzog byl francouzský horolezec a politik. Jako první člověk vystoupil 3. června 1950 na horu Annapurnu spolu s Louisem Lachenalem. Jednalo se o vůbec první výstup na horu vyšší než 8000 metrů n. m. Annapurna poté nebyla zdolána dalších 20 let až do roku 1970, kdy její severní a jižní stěnu vylezly dvě britské expedice. Výstup Herzoga a Lachenala byl však vykoupen mnoha zdravotními problémy. Oba utrpěli těžké omrzliny, Herzog během sestupu dokonce ztratil rukavici, přišel proto o všechny prsty na rukou. V roce 1951 vydal o expedici na Annapurnu knihu. V letech 1958 - 1963 byl francouzským ministrem mládeže a tělovýchovy, později starostou Chamonix-Mont-Blanc.

Maurice Cotterell (7)

MAURICE COTTERELL je mezinárodně uznávaným spisovatelem, technikem a průkopnickým vědcem. Roku 1989 se mu podařilo vypočítat délku trvání cyklu slunečních skvrn a povšiml si, že stejné číslo bylo uctíváno starými Mayi jako „mytologické zrození Venuše“. Za použití tohoto poznatku rozluštil kódy Mayů a odhalil tajné informace, skryté ve starověkých pokladech. Roku 1995 se Cotterellova Mayská proroctví, jež byla přeložena do 16 jazyků, stala okamžitě mezinárodním bestsellerem a stejně tak i o dva roky později Velebohové. Jeho práce, kterou lze nejlépe popsat jako odvážná fakta, propojuje moderní vědu, duchovno a starověkou moudrost, aby tak odhalila tajemství minulosti, současnosti a budoucnosti. Roku 1992 byla Cotterellovi udělena medaile Voluntariado Cultural za příspěvek mexické kultuře.

Matteo Strukul (10)

Matteo Strukul se narodil v Padově roku 1973. Absolvoval právnickou fakultu se specializací na evropské právo. Publikoval řadu historických románů, které vyšly ve dvaceti zemích. Největší úspěch zaznamenala trilogie "Medicejští". Píše pro kulturní rubriku "Venerdi di Repubblica a spolu se svou manželkou Silvií žije střídavě mezi Padovou, Berlínem a Transylvánií.

Matej Schwarzbacher (11)

Slovenský spoluautor fotografických a kartografických publikací o Slovensku, fotograf, cestovatel a člen folklorního souboru.

Maryla Rodowicz (8)

Maryla Rodowicz je známá polská zpěvačka, herečka a televizní osobnost, jejíž kariéra trvá již více než pět desetiletí. Narodila se 8. prosince 1945 v polské Zieloné Hoře a stala se jednou z nejtrvalejších a nejpopulárnějších osobností v historii polské populární hudby. Rodowiczová si díky svému výraznému hlasu a energickému vystupování na pódiu získala věrné fanoušky. Debutovala na Národním festivalu polské písně v Opole v roce 1967, což znamenalo začátek její úspěšné kariéry.

Martina Winkelhofer (4)

Martina Winkelhofer je historička a historička umění z Vídně. Vysokoškolská pedagožka, přednášela na univerzitách ve Vídni a v Praze.Specializuje se na dobu Rakouska-Uherska za doby císaře Františka Josefa I., na dvorskou problematiku a politiku19 století.

Martina Navrátilová (3)

Martina Navrátilová je bývalá česko-americká profesionální tenistka, která byla mezi lety 1978–1987 světovou jedničkou ve dvouhře. V devíti obdobích na čele strávila 332 týdnů, což ji řadí na druhé místo za Steffi Grafovou. Deblové klasifikaci vévodila nejdéle ze všech hráček, když na vrcholu setrvala 237 týdnů. Je považována za jednu z nejlepších tenistek všech dob. Celkově vyhrála padesát devět grandslamových turnajů, z toho osmnáctkrát dvouhru, jedenatřicetkrát ženskou čtyřhru a desetkrát smíšenou čtyřru, což ji v otevřené éře řadí na 1. místo. S Margaret Courtovou a Doris Hartovou je jednou ze tří tenistek historie, které zkompletovaly grandslamové tituly ze všech soutěží čtyř Grand Slamů. Ve dvouhře získala celkově 167 titulů, čímž vytvořila rekord okruhu WTA Tour. Ve čtyřhře dosáhla rovněž nejvyššího počtu 177 trofejí. Celkovým počtem 354 titulů WTA drží absolutní rekord tenisu. Pouze Margaret Courtová vyhrála vyšší počet 192 singlových trofejí, z nichž ovšem 100 bylo před založením okruhu WTA Tour. Americká tenistka Billie Jean Kingová ji v roce 2006 charakterizovala slovy: „Je nejlepší tenistkou dvouhry, čtyřhry i smíšené čtyřhry, která kdy žila.“ Tenisový novinář Steve Flink ji ve své knize The Greatest Tennis Matches of the Twentieth Century označil za druhou nejlepší hráčku 20. století za Němkou Steffi Grafovou. Tennis Magazine ji vybral za nejlepší tenistku, která hrála v období 1965 až 2005. Historik tenisu a novinář Bud Collins ji nazval „pravděpodobně největší hráčkou nebo hráčem tenisu všech dob.“ Čtyřikrát vyhrála Pohár federace, poprvé v roce 1975 za Československo a poté třikrát za Spojené státy. V roce 2000 byla uvedena do Mezinárodní tenisové síně slávy. Do Spojených států emigrovala po US Open 1975 a americké občanství obdržela v roce 1981. České občanství pak přijala v lednu 2008. V roce 1972, ve věku patnácti let, vyhrála mistrovství ...

Martina Květoňová (11)

RNDr., redaktorka středoškolské učebnice matematiky.

Martina Kutalová (12)

Narozena 1975. Pedagožka, učebnice a příručky pro výuku angličtiny.

Martina Jakubová (10)

Martina Hošková (10)

Narozena 1990 v Šumperku. DiS., nakladatelská redaktorka, editorka a grafička, zaměřená na multimediální služby a cestovní ruch.

Martin Jaroš (8)

Martin Jaroš je český marketingový odborník. Je autorem několika známých reklamních kampaní, například pro české telekomunikační operátory T-Mobile, Vodafone nebo Oskara. Od roku 2001 působil ve firmě Oskar Mobil, později ve Vodafonu, pro který zpracoval reklamu s čivavami a s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. Od roku 2012 pracoval pro T-Mobile, kde vytvořil reklamní kampaň s Chuckem Norrisem. Od února 2013 pracoval pro katarského operátora QTel a podílel se na jeho rebrandingu na Ooredoo. Jaroš je také autorem humoristického blogu Vosa na jazyku založeného roku 2003 a obnoveného v roce 2013. V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník za TOP 09 do Zastupitelstva města Benešova, ale neuspěl. Poprvé vstoupil do politiky v roce 2016, kdy založil politické Hnutí NE, se kterým se chystal kandidovat ve sněmovních volbách. K tomu ale nakonec nedošlo. Po prezidentských volbách v roce 2018 oznámil vstup do politiky znovu. Dostal nabídku – od TOP 09. Zvažoval také vstup k Pirátům. V dubnu 2018 ale nakonec oznámil, že založí novou stranu.

Marta Jánošovová (3)

Autorka publikace o výšivkách.

Mark Manson (7)

Americký spisovatel, bloger a podnikatel. Autor prací z oblasti rozvoje osobnosti.

Marie Voldánová (5)

Narozena 1944. Dietní sestra, autorka rozhlasových relací a článků o výživě, spoluautorka kuchařských knih.

Marie Korandová (7)

Plzeňská rodačka, jejíž kořeny sahají až na Chodsko , v současné době žijící na Slovensku. PhDr. Marie Majtánová–Korandová je absolventkou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, obor čeština – ruština. Pracovala v Ústavu pro jazyk český někdejší ČSAV, po odchodu na Slovensko přednášela češtinu na vysokých školách v Nitře a Bratislavě. Kromě děl vědeckého a populárně naučného charakteru překládala z polštiny, lužické srbštiny a slovenštiny. Ve vlastní literární tvorbě je autorkou řady knih pro děti. Převyprávěla české a slovenské pohádky a pověsti, řada jejích titulů také čerpá ze života rostlin a živočichů. V tvorbě pro dospělé se Marie Korandová věnuje v historických románech Zahrada pod kulatou věží , Plzeňské předjaří , Volba profesora Klostermanna a Všerubský doktor se vrací především období národního obrození na Domažlicku, Plzeňsku a v Pošumaví. Marie Korandová má k západním Čechám osobní vztah. Narodila se v Plzni a maminka pochází právě z Chodska. Drobné legendické příběhy, s citem upravené jako odpovědi na věčnou dětskou otázku Proč?, ve velké většině sama zaznamenala podle vypravování svojí babičky, narozené roku 1873 ve Stráži u Domažlic. Řadu z nich znala i její maminka ročník 1904, samozřejmě i nejstarší babiččina sestra, narozená 1865. Většina příběhů nebyla nikdy publikována, pouze některé jsou roztroušeny v chodských pohádkách Boženy Němcové, Jana Františka Hrušky, Jindřicha Šimona Baara a Jiřího Kajera.

Marie Hrubá (7)

Autorka kuchařských knih.

Marie Holečková (9)

Narozena 16.6.1948 v Berouně. Fotografka a vydavatelka. Majitelka nakladatelství MH v Berouně.

Marie Havelková (10)

Česká autorka kuchařek a dívčích románů. Kuchařské receptáře.

Marie Cristen (6)

Gaby Schusterová je německá spisovatelka. Píše nejen pod svým jménem, ale i pod pseudonymy Marie Cristenová, Gabriele Marie Cristenová, Marie Cordonnierová, Valerie Lordová. Gaby Schusterová absolvovala v letech 1965 až 1967 dobrovolnou výuku u regionálního deníku Allgäuer Zeitung. V sedmdesátých letech odešla z rodinných důvodů do Mnichova, kde pracovala ve vydavatelství Kauka. Od roku 1973 byla šéfredaktorkou mládežnického časopisu Melanie-Popcorn. Později se ujala vedení nově vzniklého časopisu Mädchen. Od roku 1984 je Gaby Schusterová spisovatelkou na volné noze. Žije v Horním Bavorsku v Egmatingu. Gaby Schusterová je autorkou mnoha knih pro děti a mládež, především pro dívky. Kromě toho píše pod různými pseudonymy knihy pro dospělé, především historické a milostné romány. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaby Schuster na německé Wikipedii.

Marianne Fredriksson (6)

Narozena 28. března 1927 v Gothenburgu, většinu života prožila ve Stockholmu a Roslagenu. Než se stala spisovatelkou, pracovala jako novinářka pro několik švédských novin a časopisů. Většina jejích knih je založena na biblických, leč nadčasových tématech. Zemřela v Österskäru 11. února 2007.

Mária Štefánková (10)

Slovenská spisovatelka pro děti, překladatelka z italštiny a angličtiny. Mgr., redaktorka beletrie v nakladatelství Slovart.

Maria Montessori (8)

Italská filosofka, lékařka a pedagožka známá především svými novými pedagogickými metodami.

María Mañeru (8)

Španělská autorka a editorka knih pro děti.

María Isabel Sánchez Vegara (10)

Spisovatelka a editorka, autorka naučné literatury pro děti.

Marek Valina (9)

Autor kriminálních příběhů.

Marcus Chown (9)

Marcus Chown je vědecký spisovatel, novinář a komentátor, v současné době konzultant na poli kosmologie pro časopis New Scientist. Vystudoval Londýnskou univerzitu v roce 1980, získal titul první třídy ve fyzice a později obdržel titul Master of Science in astrophysics z California Institute of Technology. Jeho knihy o astronomii a fyzice jsou určeny hlavně pro populární trh, včetně knihy Kvantová teorie nikoho nezabije, za kterou byl chválen díky „dokonale srozumitelným vysvětlení nejasných pojmů“. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Chown na anglické Wikipedii.