Všichni Autoři a témata

Sapfó (3)

Sapfó, řecky v attickém dialektu Σαπφώ, v aiolském dialektu Ψάπφω , byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbos, kulturním centru 7. století př. n. l., vedla zde dívčí internátní školu. Sapfó se údajně narodila v Eresu na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis a po němž zdědila značné jmění. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí. S jejím životem je spojena řada legend. S jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště dodnes přežívá v označení ženské homosexuality – lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní věnována právě jí. Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně . Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skláda...

Sandra Marton (13)

Je autorkou více než třiceti milostných románů.

Saint-Exupéry (15)

Sabaa Tahir (8)

Vyrostla v rodinném motelu v Mohavské poušti v Kalifornii. Čas trávila hltáním fantasy románů, nájezdy na bratrovu skrýš s komiksy a špatným hraním na kytaru. Vystudovala Kalifornskou univerzitu v Los Angeles a pracovala ve Washington Post. Žije se svou rodinou v San Francisco Bay Area. Román Jiskra v popelu začala psát během nočních směn, když pracovala jako editorka. Kniha vychází ve třiadvaceti zemích a dostala se do žebříčku bestsellerů New York Times.

Ružena Scherhauferová (12)

Ružena Scherhauferová, rodená Dudášová, sa narodila v roku 1950 vo Svodove pri Želiezovciach. Vyrastala u starých rodičov v malebnom kraji pri rieke Hron. Po skončení strednej školy študovala na Pedagogickej fakulte v Nitre. Niekoľko rokov pracovala v oblasti kultúry, od roku 1991 učila na základnej škole v Seredi slovenský jazyk a výtvarnú výchovu. Začiatky jej tvorby siahajú do študentských čias na strednej škole pri tvorbe školského časopisu. Neskôr, pretože je narodená v znamení Blížencov, a tí majú široké spektrum záľub, venovala sa hlavne rodine a iným aktivitám vo voľnom čase. K písaniu sa vrátila v roku 2008 a debutovala knihou Odhalené tajomstvo pod pseudonymom Paulína Dudášová Svodovská. Pod jej menom jej vyšiel v roku 2010 román Už viem, že chcem teba, v roku 2011 Emine slzy a v roku 2012 v edícii Príbehy z kabelky Predajná láska. Žije v Seredi, je na dôchodku a okrem písania pracuje v ZPOZ pri MsÚ. Má rada život, jeho farby a odtiene, ľudí okolo seba a svoje dve dospelé dcéry. V hlave nosí veľa námetov zo života a chce ich spracovať knižne.

Růžena Nasková (7)

Národní umělkyně Růžena Nasková, dívčím jménem Růžena Nosková byla významná česká herečka, sestra spisovatelky Heleny Malířové. Provdala se za malíře Františka X. Naskeho. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech v dobře situované měšťanské rodině jako druhá ze dvou dcer. Otec Josef Nosek byl žurnalistou a fejetonistou, spolupracovníkem Jana Nerudy. Z existenčních důvodů se však stal magistrátním úředníkem. Od mládí toužila hrát divadlo, ale rodiče si to nepřáli. Tajně si sama pro sebe recitovala poezii, a také hodně četla. podporu našla při studiu na Vyšší dívčí škole. Až po otcově smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otilie Sklenářové–Malé. Od mládí však měla potíže kvůli své tělesné výšce i své robustní postavě. Již na počátku století vystupovala jako ochotnice v Pištěkově aréně na Vinohradech v roli Amálie v Schillerových Loupežnících. V letech 1904 až 1907 vystupovala ve slovinském národním divadle v Lublani, přičemž v létě v době divadelních prázdnin hrála v Praze na periferních scénách a v literárních kabaretech. Jejím manželem byl malíř František Xaver Naske, za kterého se provdala nejdříve civilně v roce 1910 na Staroměstské radnici a poté i církevně 25. června 1940 na Smíchově. Od roku 1907 až do roku 1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, pohostinsky však stále vystupovala i s ochotníky, kde hrála až do roku 1944. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát úplně, do důchodu odešla definitivně v roce 1955. Zpočátku byla značně ovlivněna dobovými trendy tzv. realistického herectví, kdy rozvíjela především kulturu herecké řeči. Hrála role tragické i komické, především jí vyhovovaly role aristokratických žen, kde vynikla její mohutná postava, efektní zjev i přirozená noblesa. Postupně si vytvořila image hrdinských matek a velice moudrých žen. Ve filmu se poprvé objevila už v roce 1915 , ale její systematická práce v kinem...

Ružena Murgová (11)

Slovenská autorka knih s gastronomickou tematikou.

Růžena Lukášová (9)

Rozená Ledvinková, do 1951 užívala jména Kapounová podle svého manžela básníka Karla Kapouna. Její rodiče byli učitelé. Otec se aktivně zasazoval o menšinové školství v poněmčelé severní Moravě a překládal. Lukášová vystudovala učitelský ústav v Olomouci a pak do 1939 působila na obecných a měšťanských školách na Uherskohradišťsku, Hodonínsku a Břeclavsku: Mařatice, Derfle-Sady, Staré Město , Lužice, Hodonín, Moravská Nová Ves. Od 1945 žila v Brně a byla zaměstnána jako referentka v sekci estetické výchovy Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského . Zároveň studovala PF MU v Brně . 1948–49 členka dramaturgické rady loutkového divadla Radost. 1955–61 vedla kabinet českého jazyka a dějepisu v Krajském ústavu pro další vzdělávání učitelů v Brně. Poté se věnovala literatuře. Fejetony, prózy a recenze publikovala od 1933 v Národním osvobození, Lidových novinách, Časopisu čs. knihovníků, po 1945 v Rovnosti, Bloku, Listu Sdružení moravských spisovatelů, Novém životě, Za vlast, Besedě venkovské rodiny, Mladé vesnici, Vlastě, Květech, Kultuře, Hostu do domu, Plameni, Literárních novinách, Rudém právu, Práci, Svobodném slově, Zemědělských novinách, Lidové demokracii aj. Odbornými články přispívala do časopisů Komenský, Štěpnice, Pedagogika, Předškolní výchova, Rodina a škola, Věstník Výzkumného ústavu pedagogického J. A. Komenského, Zlatý máj. Je autorkou rozhlasových her Amundsenova tragédie , Slepý mistr , Hošík u Ježíškova stromečku , Dívčí osada , Osvětlená okna , doprovodného textu k diafilmu O Zlatohlávkovi a literárních pásem. V rámci svého působení v pedagogických institucích zpracovala, případně se podílela na zpracování řady pomocných materiálů pro...

Ruth Ware (13)

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování manchesterské univerzity žila načas v Paříži a posléze se vrátila do Británie. Pracovala jako servírka, knihkupkyně, lektorka angličtiny pro cizince a tisková mluvčí. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.

Roxann Hill (11)

Česko-německá autorka romantických a detektivních románů. Narodila se v Brně, ale během svého dětství v letech Pražského jara s rodiči emigrovala do Německa. Spisovatelka, dříve projektová a public relations manažerka.

Rosemary Hammond (9)

Anglická autorka milostných románů.

Rosa-Maria Dallapiazza (12)

Autorka učebnic němčiny.

Roger Garaudy (5)

Roger Garaudy byl francouzský filozof, který začal svou myšlenkovou cestu na politické levici a skončil u islámu a popírání holocaustu. Narodil se v Marseille. Vystudoval filozofii u Gastona Bachelarda. Roku 1933 vstoupil do Komunistické strany Francie. Po jejím zákazu roku 1940 byl tři roky vězněn. Po válce působil i v Sovětském svazu. Zlom v jeho politické orientaci znamenal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu v roce 1956, který odhalil Stalinovy zločiny. Na tuto svoji deziluzi reagoval prací Perspectives de l'homme z roku 1959, kde se zaobíral francouzským filozofickým katolicismem a existencialismem. Roku 1968 vystoupil proti sovětské okupaci Československa a k myšlenkám pražského jara se přihlásil knihou La liberté en sursis. Prague 1968, načež byl vyloučen z Komunistické strany Francie. V 70. letech se přiklonil ke křesťanství a k víře v Boha. To ho vedlo ke stále ostřejší kritice západní civilizace, která Boha ztratila, až roku 1981 konvertoval k islámu. Roku 1987 založil ve španělské Córdobě institut k rozvíjení dialogu kultur, který však utrpěl značnou ztrátu prestiže po kontroverzních Garaudyho relativizacích nacistického holocaustu Židů v jeho pozdních pracích o Izraeli a Palestině. Za jeho klíčové dílo bývá považována kniha Alternative z roku 1972, která leží uprostřed autorova přechodu od komunismu k islámu, v jeho nejméně ideologické etapě tvorby. V této knize tvrdí, že teorie tříd je mrtvá, a že hlavní úlohy se v západních dějinách chápe "nový historický blok" tvořený dělnictvem, technickou inteligencí a intelektuály. Tento blok má v Garaudyho představě za úkol nastolit systém přímé demokracie a malých samosprávných jednotek, který musí vydobýt na úkor kapitalistických manažerů na straně jedné a "technobyrokracie" reálného socialismu na straně druhé. V této etapě své tvorby má Garaudy rovněž silný ekologický akcent. Zároveň v knize Alternative zdůrazňuje, že společenská proměna je neuskutečnitelná...

Robert Palmer (8)

Robert Palmer byl anglický zpěvák, skladatel a hudebník, známý svým hladkým, oduševnělým hlasem a eklektickou směsicí hudebních stylů, včetně rocku, popu, blues a jazzu. Palmer se narodil 19. ledna 1949 v Batley v Anglii a značnou popularitu získal na konci 70. a v 80. letech 20. století. Nejprve se proslavil jako člen skupiny Vinegar Joe, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho sólový úspěch upevnily hity jako "Addicted to Love", "Simply Irresistible" a "Bad Case of Loving You ". Tyto písně předvedly jeho charakteristický hlas a doprovázely je povedené videoklipy, které se staly stálicemi na MTV.

Robert Binder (11)

Ing., slovenský pedagog v oboru strojnických předmětů, autor učebnic.

Ricky Skaggs (2)

Ricky Skaggs je známý americký country a bluegrassový zpěvák, hudebník, producent a skladatel. Skaggs se narodil 18. července 1954 v Cordellu ve státě Kentucky a již od mládí projevoval mimořádný hudební talent. Hudbě se začal věnovat v pěti letech a už v šesti letech uměl výborně hrát na mandolínu. V sedmi letech už vystupoval na jednom pódiu s bluegrassovou legendou Billem Monroem.

Richard Strauss (12)

Richard Strauss byl německý hudební skladatel a dirigent, který se proslavil v období romantismu a rané moderny. Jeho kariéra trvala od konce 19. století do poloviny 20. století a proslavily ho zejména jeho tónové básně a opery. Straussův skladatelský styl se postupem času vyvíjel, zpočátku byl ovlivněn například Richardem Wagnerem a Johannesem Brahmsem, později si však vytvořil vlastní osobitý styl.

Richard Dübell (8)

Richard Dübel je v současné době jeden z nejoblíbenějších německých autorů historických románů. Richard Dübell se o literaturu zajímal již v mládí, kdy ho však zaujal žánr sci - fi. Podílel se mj. na přípravě časopisu CAPRICORN. Kromě své profese spisovatele se věnuje také fotografování a výtvarnému umění, zvl. grafice a karikatuře. Richard Dübell několikrát navštívil i Českou republiku, naposledy na podzim 2007 při představení své knihy Ďáblova bible.

Richard Crha (6)

Narozen 19. 10. 1953 v Litoměřicích, zemřel 12. 3. 2017 tamtéž. Dramaturg kulturního střediska, novinář a redaktor, spisovatel, básně v časopisech.

René Descartes (14)

René Descartes byl francouzský filosof, matematik a fyzik. Descartes , 2. pád , psáno Descartese či Descartesa, objevuje se také tvar Descarta. Základním Descartovým východiskem je metodická skepse, soustavná pochybnost zejména o datech smyslového poznání. Tímto odvážným myšlenkovým krokem dokázal podstatně změnit evropské myšlení a stát se zakladatelem: Descartes ovšem odmítá běžnou skepsi, „pochybování pro pochybování“, a pochybnost užívá jen proto, aby se dobral pravdy. Naproti tomu v životě je třeba jednat, i když naše poznání není jisté. Jako první výslovně formuloval zásady vědecké metody, významně se podílel na rozvoji matematiky a fyziky, na vytvoření číselné reprezentace geometrických objektů známé jako kartézská soustava souřadnic, na vzniku analytické geometrie a na matematizaci optiky. Descartes se narodil ve vzdělané šlechtické rodině 31. března 1596 v La Hayne, dnes Descartes, asi 40 km jižně od Tours. Jeho otec byl radou soudu v Rennes, matka brzy zemřela a nadaného, ale neduživého chlapce vychovávala jeho babička. V letech 1604 až 1612 studoval na jezuitské univerzitě v La Flèche, kde se mu dostalo důkladného vzdělání ve scholastické filosofii, matematice i ve vědách. V Rozpravě o metodě sice o užitečnosti tohoto vzdělání pochyboval, v dopise však později svému příteli tuto univerzitu vřele doporučuje. Roku 1616 získal právnické vzdělání na univerzitě v Poitiers a odešel do Paříže, kde psal různá pojednání . Protože chtěl poznat svět, odjel do Holandska, kde se seznámil s fyzikem Beeckmanem, s nímž si pak dlouho dopisoval. Roku 1617 vstoupil do vojska Mořice Oranžského, od roku 1619 bavorského kurfiřta Maxmiliána I. Bavorského, ale bitvy na Bílé hoře se zřejmě nezúčastnil. 16. listopadu 1619 měl blízko německého Ulmu noční vidění Krista, o němž si poznamenal, že v...

Renata Šindelářová (13)

Narodila se 6.března 1973 v Ostrově. Pracuje v pojišťovnictví, autorka beletrie.

Rebecca Ross (14)

Rebecca Ross píše fantasy romány pro dospívající a dospělé. Žije v Apalačském podhůří severovýchodní Georgie se svým manželem, jejich temperamentním australským ovčákem a nekonečnou hromadou knih. Když nepíše, můžete ji najít při čtení nebo na zahradě, kde pěstuje květiny a nápady na příběhy.

Raven Kennedy (11)

Rastislav Druga (11)

Rastislav Druga je český lékař – anatom a pedagog. Emeritní přednosta Anatomického ústavu 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Spoluautor několika učebnic anatomie .

Radomír Choděra (11)

Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.

Radmila Hýblová (7)

RNDr. Radmila Hýblová - autorka fyzikálních učebnic

R. Austin Freeman (6)

Britský lékař, chirurg, autor povídek, příběhů a detektivek.

Prokop Toman (10)

Narozen 21.12.1872 v Praze, zemřel 6.7.1955 tamtéž. JUDr., soudní úředník, básně, publikace z oboru výtvarného umění, překlady z francouzštiny.

Přemysl Janíček (8)

Narozen 1.12.1935 v Šaštíně , působí v Brně. Prof., Ing., DRSc., strojní inženýr, práce z oboru mechaniky a biomechaniky, výpočetních modelů, fotografické publikace.

Pražský Výběr (2)

Pražský Výběr je česká rocková skupina, která vznikla koncem 70. let 20. století v Praze v Československu. Skupinu založili kytarista a zpěvák Michal Pavlíček, který je výraznou osobností české rockové scény, a baskytarista Vilém Čok. Pražský Výběr prošla různými změnami v sestavě a obdobími činnosti i nečinnosti v důsledku politických tlaků v rámci bývalého komunistického režimu v Československu.

Pražské Smyčce (5)

Prague Wind Quintet (8)

Prague Wind Quintet , v češtině známý jako Pražské dechové kvinteto, je renomovaný komorní soubor, který působí od svého vzniku v roce 1959. Kvinteto je složeno z vynikajících hudebníků, kteří jsou často sólisty, členy České filharmonie nebo pedagogy na konzervatořích a hudebních akademiích. Specializují se na interpretaci klasického repertoáru dechového kvinteta, který zahrnuje díla skladatelů, jako jsou Mozart, Beethoven a Reicha, ale i skladby současné. Soubor je známý svou technickou precizností, vřelým zvukem a schopností zprostředkovat složitou souhru dechových nástrojů. V průběhu let natočili řadu nahrávek a absolvovali rozsáhlá turné, na kterých představili svou hudbu posluchačům po celém světě.

Pierre Couronne (10)

Francouzský ilustrátor.

Philharmonia Orchestra (14)

Philharmonia Orchestra je jedním z předních světových symfonických orchestrů, který je proslulý svými vystoupeními a nahrávkami klasického i současného repertoáru. Orchestr byl založen v roce 1945 Walterem Leggem, nahrávacím producentem společnosti EMI, a stal se všeobecně uznávaným pro svou vysokou úroveň hry pod taktovkou mnoha nejlepších světových dirigentů, včetně Otto Klemperera, Riccarda Mutiho, Giuseppe Sinopoliho a Esa-Pekky Salonena, který je od roku 2008 jeho šéfdirigentem.

Petra Hederová (12)

Petr Motýl (14)

Petr Motýl je český básník, prozaik, autor divadelních her, umělecký kritik, vydavatel časopisů a internetových periodik. Vystudoval Pedagogickou fakultu, obor český jazyk – dějepis, v Ostravě. Po absolutoriu se v r. 1989 přestěhoval do Prahy, na ubytovnu podniku Stavby silnic a železnic, kde pracoval jako vrátný. Poté bydlel do roku 2004 ve Zbuzanech u Prahy. Prošel řadou zaměstnání, byl topič, vrátný, prodavač v knihkupectví, poštovní doručovatel, nakonec zakotvil na osm let u geologických firem jako čerpač-hlídač vrtů, z čehož šest let strávil na pracovišti v Kostelci u Heřmanova Městce. Od roku 2004 bydlel v Praze na Smíchově. V roce 2006 byl zaměstnaný na hřbitově v Praze Břevnově. Poté pracoval například jako kustod v Národní galerii nebo jako noční hlídač na nejmenovaném ministerstvu. V současné době žije v Praze Radlicích. V poezii začal wernischovsky laděnou sbírkou Ten veliký kamenný dům tam daleko, daleko v horách. Od její lyričnosti se poté odklání a v polovině devadesátých let je jeho poetika spjata s drsným prostředím průmyslového Ostravska, nejvýrazněji toto jeho tvůrčí období představuje sbírka Šílený Fridrich, v níž autor pracuje nejen s civilními, ale i s mýtickými motivy. Prožitou galerii obyvatel jedné dělnické ubytovny vytvořil ve sbírce Lahve z ubytovny, místopisem obyvatel jednoho městečka, ovšem s obecným přesahem je sbírka Městečko pod lesy. Konkrétnost a lyrismus se jako dva základní póly autorovy poezie prolínají ve sbírkách jako Maják na konci světa nebo Dva ořechy/10 000 piv . Kontinuální součástí Motýlova díla je svět hospod, na toto téma se soustředil ve sbírce 2 000 000 piv. V poezii Petra Motýla se snoubí tradice Skupiny 42 i s jejím přihlášením se k básníkům jako Carl Sandburg nebo Edgar Lee Masters s českou lyričností v tradici Jaroslava Seiferta, Melancholických procházek Ivana Blatného či Zimohrádku Ivana Wernische. V prozaických textech Spratek a krásná Danuše a Doktor Pilka si kope ...

Petr Lapáček (9)

Narozen 15. 12. 1951. Ing., železniční inženýr, odborník v oboru zabezpečovací a sdělovací techniky a trakce v železniční dopravě. Též zaměřený na dějiny železniční dopravy.

Petr Bárta (4)

Petr Bárta byl český publicista, novinář a cestovatel. Petr Bárta se účastnil dvou expedic. V roce 1968 se jako zpravodaj účastnil Expedice Lambaréné, která vezla vozem Tatra 138 zdravotnický materiál do nemocnice Alberta Schweitzera v africkém Gabonu. V letech 1987–1990 se pak jako specialista na propagaci účastnil expedice Tatra kolem světa. V rámci této cesty byl i fotografem expedice a vedl také palubní deník. Zajímavostí je, že se na obou expedicích podílel společně s kameramanem Jiřím Stöhrem. Cestovní deník Petra Bárty z expedice Tatra kolem světa vyšel knižně pod názvem Tatra kolem světa. Cestopis vydalo v roce 1993 nakladatelství Univers Praha pod ISBN 80-901506-7-5.

Peter Holka (9)

Peter Holka je slovenský spisovatel, dramatik a publicista, autor literatury pro děti a mládež. Své dětství strávil v Púchově, později v Čadci. Po maturitě prošel různými zaměstnáními, pracoval jako novinář ve vícerých redakcích a při zaměstnání vystudoval politologii. V letech 1996–1999 byl šéfredaktorem slovenského Literárneho týždenníka. Od roku 1999 působil jako spisovatel ve svobodném povolání. V současnosti pracuje v Literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Knižně debutoval v roce 1983. Základní charakteristikou jeho prózy je neustále se stupňující vypravěčství, dynamický děj a přítažlivý příběh. Má smysl pro zkratku, detail a zná mnoho atraktivních prostředí. Jeho první knihy okouzlily hlavně mládež, oslovily ji svojí upřímností a nekonformním pohledem na střet světa otců a jejich synů s jejich rozdílnými hodnotovými systémy. Část své tvorby adresoval i mládeži – často prezentované skrz obrazy drsné reality, v jaké se současná mládež pohybuje. Svoje příběhy autor neidealizuje, hovoří v nich tzv. „na rovinu“, s naturalistickou drsností poukazuje na okolnosti a vlastnosti, které často křiví charakter mladých lidí, ale současně jeho novely vyzývají mladé lidi, aby sa nevzdávali svých skrytých tužeb, sebe samého a aby o ně bojovali. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Holka na slovenské Wikipedii.

Peter Ferdinand Drucker (11)

Peter Ferdinand Drucker byl americký teoretik a filosof managementu, ekonom a autor související literatury. Platí za zakladatele moderního managementu. Drucker se narodil do rodiny vysoce postaveného úředníka v habsburském Rakousku-Uhersku. Na svět přišel v hlavním městě čokolády Rakouska, v malé vesnici jménem Kaasgraben, která je dnes součástí Vídně . Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce byl ve Vídni nedostatek pracovních míst, a tak se po dokončení školy přestěhoval do Německa, kde nejprve pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Ve 20. letech studoval na univerzitě v Hamburku a potom studoval ve Frankfurtu mezinárodní právo, z kterého získal doktorát. Zde také pracoval jako redaktor listu Frankfurter General-Anzeiger pro mezinárodní vztahy a hospodářství. Vzestup nacismu jej však donutil v roce 1933 opustit zemi. Poté, co odešel, spálili nacisti jedno z jeho děl. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro noviny Financial Times, odešel roku 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor, ale také spisovatel na volné noze a vážený odborník přes management a podnikání. O schopnostech Druckera může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z roku 1939. Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy roku 1987. Roku 1943 získává Drucker státní občanství USA. Nejprve pracoval na Bennington College v Benningtonu, kde také roku 1945 napsal jedno ze svých nejlepších děl Concept of the Corporation. Od roku 1950 vyučoval jako profesor managementu na Newyorské univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce několika nadnárodním koncernům jako například General Motors a Sears Roeb Od roku 1971 až...

Peter B Kyne (9)

Plodný spisovatel westernů a dobrodružných knih.Hojné překlady a filmová zpracování.

Pavol Tarábek (12)

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.

Pavla Kytlicová (10)

Narozena 8. 4. 1874 ve Vídni, zemřela 29. 1. 1932 v Tasově. Prozaička, autorka vzpomínkových knih, vydavatelka děl J. Demla.

Pavel Viskup (10)

Pavel Viskup Narozen 27.7.1901 v Myjavě , zemřel 2.7.1981 v Praze. MUDr., dietetik, publikace z oboru výživy.

Pavel Trost (6)

Narozen 3.10.1907 ve Šternberku na Moravě, zemřel 6.1.1987 v Praze. PhDr., DrSc., profesor srovnávacího jazykozpytu indoevropské a baltské filologie, stati v odborném tisku.

Pavel Šamšula (12)

Narozen 19.1.1943 v Příbrami. PaeDr., CSc., vysokoškolský pedagog na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty UK, věnuje se didaktice výtvarné výchovy, práce z oboru.

Pavel Hénik (11)

Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .

Pavel Gabzdyl (11)

Mgr. Pavel Gabzdyl pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium . V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.

Paul Seligson (14)

Autor učebnic, pracovních sešitů a metodických příruček pro výuku angličtiny.

Patrick Lynch (6)

Britský spisovatel znám především jako autor brilantně zvládnutých románů souvisejících s lékařskou vědou. Jeho knihy vycházejí ze skutečných poznatků moderní vědy, ať už se jedná o bakterologii, biologii či medicínu. Dokáže se však se ctí vyrovnat i s tématy naprosto odlišnými, například s problematikou psychopatického pronásledování populárních osobností, o němž se dočteme v napínavém thrilleru POSEDLÍ. Díky obrovské autorově vypravěčské invenci vznikají charakteristické příběhy, čtené zpravidla doslova jedním dechem. Patrick Lynch je autorem několika románů, z nichž většina vyšla i v češtině. V současné době žije a pracuje v Londýně.

Patricia Knoll (10)

Americká prozaička, autorka milostných románů.

Otakar Zich (8)

Otakar Zich byl český skladatel a estetik. V letech 1897–1901 poslouchal na pražské filozofické fakultě přednášky z matematiky, fyziky a estetiky. Byl žákem vynikajícího estetika Otakara Hostinského a chráněnec obrazoboreckého muzikologa a kritika Zdeňka Nejedlého. V letech 1903–1906 vyučoval fyziku a matematiku na střední škole v Domažlicích. V letech před první světovou válkou Zich žil v Praze, kde se aktivně podílel na hudebním životě jako kritik. Z této funkce podporoval snahy Nejedlého pro-smetanovské kliky proti intelektuálním zastáncům Antonína Dvořáka, zejména během tzv. Dvořákovy aféry v letech 1911–1914, kdy zpochybňoval uměleckou integritu Dvořákovy kompozičního jazyka. Tyto aktivity pevně spojily Zicha s akademickým okruhem Nejedlého na Univerzitě Karlově, kde se roku 1911 habilitoval z estetiky. V letech 1919–1923 dojížděl z Prahy do Brna, kde na Masarykově univerzitě zřídil a vedl filozofický seminář. Přednášel zde nejen z dějin filozofie, ale také a především z psychologie a estetiky. Roku 1924 byl jmenován profesorem estetiky na Univerzitě Karlově, kde obnovil a až do své smrti roku 1934 vedl estetický seminář. Zemřel v červenci 1934 a pohřben byl na Vinohradském hřbitově. Jako skladatel byl Zich z velké části samoukem, ačkoli bychom ho mohli označit za pokračovatele post-smetanovské linie českých skladatelů . Jeho hlavními příspěvky ke koncertnímu životu v Praze byly opery Malířský nápad , Vina a Preciézky . Také vytvořil několik sólových vokálních a sborových skladeb. Jeho hudební styl je rozkročený mezi pozdním romantismem a raným neoklasicismem, spojujících hutnou orchestraci, Wagneriánské leitmotivy a mohutně lineárním kontrapunktem s hravou ...

Otakar Pertold (7)

Otakar Pertold byl český indolog, historik náboženství, etnolog a religionista. Bývá považován za průkopníka religionistiky v Československu. Byl 1. profesorem religionistiky na Karlově univerzitě. Byl členem mnoha vědeckých komunit a za svého života publikoval mnoho knih a studií v odborných časopisech, především v souvislosti s východním náboženstvím. Narodil se v Jaroměři. Roku 1902 odmaturoval na gymnáziu ve Slaném a poté začal studovat na Karlově univerzitě matematiku, filozofii a fyziku. Za nedlouho začal studovat orientální jazyky a náboženství Indie. Za těchto studií se dostal do Anglie, Francie, Nizozemska i Německa, kde navštěvoval přednášky indologa Paula Deussena. V roce 1908 studia završil doktorskou prací Herbatismus v pedagogické literatuře anglické a americké. Následující rok se poprvé vydal do Indie a na Cejlon. S příchodem první světové války odchází na frontu, ale již rok po jejím skončení se habilitoval díky práci Cejlonská božstva Gará a Girí. Příspěvek k poznání původního náboženství cejlonského. V roce 1920 vydává jedno ze svých stěžejních děl Základy všeobecné vědy náboženské. Mezi lety 1920-1923 pracoval jako konzul v indické Bombaji. Od roku 1927 působil jako mimořádný, od roku 1934 jako řádný profesor srovnávací vědy náboženské na Karlově univerzitě. Během okupace byl nucen odejít z akademické půdy na venkov. Po skončení války zaujal místo vedoucího etnologické katedry a historie náboženství. Po roce 1948 se přihlásil k marxismu-leninismu a stal se vědecky i společensky konformním s komunistickým režimem. Pertold pojímal náboženství specifickým způsobem. V každém náboženství spatřoval tří složky: rozumovou, citovou a složku kultu. Náboženství dělil na tři stupně: Původ náboženství spatřoval v lidské představivosti nadpřirozena . Odmítl tak nejen Spencerovu a Tylorovu teorii o původu náboženství, ale odmítl také koncepci J. G. Frazera, který spatřoval prv...

Ondřej Kundra (7)

Jako novinář se dlouhodobě specializuje na českou politiku a justici. Za své investigativní texty byl oceněn novinářskou Křepelkou a následně i Novinářskou cenou. S Respektem spolupracuje od roku 1999, stálým členem redakce je od roku 2002. Od května 2008 vede domácí rubriku Respektu, od září 2009 pak rubriky Politika a Společnost a od března 2011 rubriku Politika. Ve svých textech popisuje především dobrodružný svět české politiky se zaměřením na korupci a veřejné zakázky. V roce 2011 získal za politické analýzy a investigativní texty novinářskou Křepelku.

Olga Walló (11)

Olga Walló je česká dabingová režisérka, psycholožka, překladatelka a spisovatelka, dcera dabingového režiséra K. M. Walló. Jako dabingová režisérka pracovala zhruba na stovce celovečerních filmů. V současné době se věnuje své původní profesi psychoterapeutky, dále také pracuje jakožto překladatelka, věnuje se i své vlastní literární tvorbě.

Olga Vomáčková (6)

PhDr., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, germanistka, zaměřená na výuku lexikologie a frazeologie.

Olga Drahotová (6)

Absolvovala gymnázium v Pardubicích a obory dějiny umění a národopis na Filozofické fakultě UK v Praze v l. 1951–1956. Po kratším působením v Českém rozhlase a v historicko-archeologickém oddělení Národního muzea v Praze pracovala od r. 1960 v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze, nejdříve při inventarizaci nezpracovaných sbírek, poté v odboru skla a keramiky jako odborný asistent, pak jako samostatný odborný pracovník a v l. 1990–1996 jako vedoucí odboru. I v důchodovém věku byla pak ve stavu muzea až do r. 2000. V l. Byla členkou AIHV – Mezinárodní asociace pro dějiny skla, Sklářské sekce ICOM, Sklářské sekce při České archeologické společnosti a České sklářské společnosti.

Ole Nydahl (10)

Ole Nydahl je dánský láma linie Karma Kagjü. Krátce sloužil v dánské armádě a poté studoval filozofii, anglický a německý jazyk na univerzitě v Kodani; také v USA, Tübingenu a Mnichově. Se svou ženou Hannah se s buddhismem poprvé setkali v roce 1968 na své svatební cestě v nepálském Káthmándú. Potkali zde Lobpöna Ccheču rinpočheho, jednoho z největších buddhistických učitelů v oblasti Himálaje. V roce 1969 se setkali s 16. Karmapou devět let poté, co se britská žena Freda Bedi stala prvním západním studentem 16. Karmapy se Nydahlové stali jeho studenty a žáky. Karmapa je nejvyšší lama 1 100 let staré školy Karma Kagjü tibetského buddhismu, která učí vadžrajánu a kterou Ole Nydahl propaguje jako Diamantovou cestu . Ole a Hannah obdrželi abhišeky a učení přímo od 16. Karmapy a ostatních mistrů školy Karma Kagjü. Obdrželi také abhišeky jiných škol tibetského buddhismu. V roce 1972 poslal 16. Karmapa Oleho a jeho ženu Hannah podpořit buddhismus na Západ. Po návratu do Evropy Hannah a Ole Nydahl začali učit buddhismus a organizovat meditační centra, nejprve v jejich rodném Dánsku, poté v Německu a dalších zemích. Zmocnil je k udělování slibu bódhisattvy a útočiště, obřadu, při kterém se člověk formálně stává buddhistou. Od té doby dal Ole útočiště více než 500 000 lidí. V roce 1972 byla založena první centra buddhismu Diamantové cesty v Rakousku , Norsku, Švédsku a Dánsku . V roce 1974 bylo založeno první centrum v Německu a od té doby bylo po celém světě založeno již více než 600 center. Od roku 1973 lama Ole Nydahl se svou ženou Hannah organizovali přednášková turné pro nejvyšší tibetské učitele – nejdříve po Evropě, později také po Severní a Jižní Americe, Rusku a Austrálii. Následující léta lama Ole tráví péčí o své studenty a rozvíjením svých center po celém světě. Tráví život na cestách, přednáší, vede kurzy a píše knihy a články. Už dnes se dá prohlásit, že Ole Nydahl je člověk, který podpořil ro...

Oldřich Schůrek (2)

Spis o krbech.

Nino Rota (15)

Nino Rota byl italský hudební skladatel, klavírista, dirigent a akademik, který se proslavil především svou filmovou hudbou, zejména k filmům Federica Felliniho a Luchina Viscontiho. Narodil se 3. prosince 1911 v Miláně a již od útlého věku projevoval pozoruhodný hudební talent. Rota absolvoval milánskou konzervatoř a později studoval na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii.