Výpis všech autorů

Václav Junek

Václav Junek byl český malíř a grafik, autor novoročenek a exlibris, ilustrátor dětských knih a učebnic, tvůrce cyklu litografií s náměty z rodného Kladna. Z velkého množství Junkových knižních ilustrací je například možno jmenovat:

Marija Jurić Zagorka

Marija Jurić byla spisovatelka a první chorvatská profesionální novinářka. Podle ankety vyhlášené v roce 2005 záhřebským deníkem Vjesnik, je druhým nejčtenějším chorvatským autorem všech dob. V roce 2004 se v soutěži Největší Chorvat umístila na 34. místě. O životě Marie Jurić nebylo mnoho známo, dokonce ani datum narození. Původně bylo nejčastěji zmiňováno datum 1. ledna 1873, ale zkoumáním registrů ve Státním archivu bylo zjištěno, že se narodila dne 2. března 1873 ve vsi Negovec poblíž obce Vrbovac v bohaté rodině matky Josipe Domin a otce Ivana Juriće. Křtěna byla 3. března 1873 jménem Marianna. Dětství strávila v chorvatském Záhoří, kde její otec vlastnil farmu Golubovec a řídil statek Šanjugovo, vlastněný baronem Gezou Rauchem. Marija Jurić Zagorka byla zaměstnána v časopise Obzor, v roce 1896 jí v něm vyšel první článek, za několik let zde působila jako šéfredaktorka. Později začala vydávat první chorvatský „ženský časopis“ s názvem Ženski list a také časopis Hrvatica . Bojovala v nich nejen proti sociálnímu útlaku, maďarizaci a germanizaci chorvatské společnosti, ale i za práva žen. V roce 1903, poté, co zorganizovala masovou ženskou demonstraci, se dostala do vězení. Jejím rádcem a mecenášem byl Josip Juraj Strossmayer, který ji podporoval a k psaní románů povzbuzoval. Marija J. Zagorka udržovala velmi dobré kontakty i s politickými reprezentanty zemí, jejichž osud byl podobný historii Chorvatska. Patřili k nim T. G. Masaryk a Milan Hodža. Zemřela v Záhřebu 30. listopadu 1957. Pohřbena je na záhřebském hřbitově Mirogoj. Je autorkou 34 románů a 14 dramat. Psala romány pro široké publikum, spojuje v nich milostné příběhy s prvky národní historie. Některé z jejích próz byly uvedeny jako divadelní hry, některé i zfilmovány. Jejímu dílu se věnoval překladatel Dušan Karpatský. V t...

Pavel Juřík

Ing. Pavel Juřík se narodil v roce 1965 v Praze. Po studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze měl příležitost podílet se v letech 1990-1998 na zavádění prvních mezinárodních platebních karet a bankomatů zapojených do systému MasterCard a později i Visa a American Express. V letech 1990-2001 byl předsedou nebo místopředsedou Sdružení pro bankovní karty a v bankovnictví pracuje dodnes. Na téma platebních karet napsal pět knih. Obsahem jeho knih nebyla jen technologie nebo marketing platebních karet, ale také historie, která sahá kupodivu až do konce 19. století. Na téma platebních karet a bankovnictví publikoval několik set článků v tuzemsku i v zahraničí. Jeho velkým koníčkem je historie, proto se rozhodl věnovat jiné oblasti, než je bankovnictví - historii české šlechty, která donedávna stála tak trochu stranou zájmu profesionálních historiků.

Karel Jungwirth

Narozen 15.9.1913 ve Vsetíně, zemřel 6.10.1978 v Praze. PhDr., CSc., docent německého jazyka na Vysoké škole ekonomické v Praze. Práce v oboru výuky němčiny.

Carl Gustav Jung

Carl Gustav Jung byl švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie. Jeho přínos psychologii spočívá v pochopení lidské psychiky na pozadí světa snů, umění, mytologie, náboženství a filosofie. Měl významný podíl na zkoumání příčin a léčbě schizofrenie. Jako syn protestantského faráře prožíval všechny otcovy pochybnosti spojené s vírou. Jako velmi citlivé dítě se často oddával osobní imaginaci, při níž se pokoušel navázat kontakt s Bohem. Vzhledem k velikému množství duchovních hodnostářů v rodině se předpokládalo, že i jeho dráha půjde v otcových stopách. Poté, co objevil v rané dospělosti filosofii a literaturu, rozhodl se vymanit z rodinné tradice a nechal se zapsat ke studiu lékařství. Po absolutoriu se specializoval v oboru psychiatrie. V letech 1895–1900 studoval na univerzitě v Basileji a později Curychu. Curyšská univerzita měla svoji klinickou bázi v Burghölzli a Jung se stal jejím lékařem v roce 1900. Ústav vedl Eugen Bleuler, který se zabýval spíše tradičním popisným zkoumáním duševních chorob. V opozici k filosofické psychologii se Jung zabýval experimentální psychologií, v níž odvozoval zákony se stejnou platností jako ve vědě. Se svým spolupracovníkem Franzem Riklinem významně přepracovali Bleulerem používaný asociační test, rozšířili škálu podnětných slov i asociačních párů. Asociační test tak pro Junga představoval bránu k obsahům nevědomých komplexů v lidské psychice. Ve fabulacích duševně nemocných nacházel podobnosti s mýty a tuto shodu chápal jako projev společné základny individuální imaginace a vědomí celé lidské rasy. Studoval mytologii a sbíral materiál přeludů, halucinací a snů pacientů, který se mu zdál pro tuto teorii relevantní. V určitém slova smyslu se hovoří o vztahu učitele a žáka, avšak spolupráci Junga s Freudem charakterizuje především důvěra a přátelství. Jung se poprvé setkal s Freudem v roce 1907, jejich spolupráce trvala do roku 1...

Vladimír Just

Vladimír Just je český teatrolog a literární a divadelní kritik. Spolu se svým bratrem Jiřím napsal také několik divadelních her. Jako divadelní kritik se zabýval tvorbou Vlasty Buriana. Před listopadem 1989 vystupoval jako herec a spoluautor se svým bratrem Jiřím v autorském divadle malých forem. V té době se věnoval, mimo jiné, též publikační činnosti – např. tematice Osvobozeného divadla nebo Vlasta Burian. V současnosti člen katedry divadelní vědy FF UK v Praze, do roku 2010 byl šéfredaktorem čtvrtletníku Divadelní revue. Pravidelně přispívá např. do časopisů Divadelní noviny, Lidové noviny, do poloviny ledna 2012 kriticky hodnotil umělecká díla v pořadu Kritický klub Jana Rejžka na rozhlasové stanici Český rozhlas 6. Ve svých příspěvcích se kromě divadelní kritiky zabývá nezávislostí veřejnoprávní televize, problematikou odsunu Němců, česko-německými vztahy nebo uspořádáním NP Šumava, kde hájí stanovisko respektování bezzásahových zón. Dne 24. června 2011 jej prezident Václav Klaus jmenoval profesorem.

Robert Jungk

Robert Jungk, vlastním jménem Robert Baum byl rakouský futurolog, novinář a spisovatel židovského původu. Studoval filozofii a psychologii v Berlíně, psychologii a sociologii na Sorboně v Paříži, historii v Curychu, kde v roce 1945 získal doktorát. Pro svůj židovský původ byl v roce 1933 nacistickým režimem zbaven německé státní příslušnosti a uvězněn. V letech 1965 až 1968 byl prezidentem vídeňského Ústavu pro otázky budoucnosti . Působil na výzkumných centrech v Německu, Rakousku, USA a Švýcarsku. V roce 1967 spoluzaložil skupinu Mankind 2000 a od roku 1974 byl jejím předsedou.

Josef Jungmann

Josef Jungmann, někdy také Josef Jakub Jungmann, byl český filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel. Rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý jej povýšil na rytíře . Rod Jungmannů pocházel z Hudlic. Roku 1637 se tam přistěhoval Matěj Jungkmon. Josef Jungmann se narodil jako šesté dítě z deseti v rodině ševce v Hudlicích a byl původně určen k církevní kariéře. Jeho mladší bratr Antonín Jan Jungmann se stal lékařem a univerzitním profesorem gynekologie, další bratr Jan byl knězem a členem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Od svých 11 let, v letech 1784 až 1788, navštěvoval Josef piaristické gymnázium v Berouně, odkud přešel do Prahy. Roku 1792 toto gymnázium, nacházející se v Panské ulici na Novém Městě, absolvoval. Dále studoval na filozofii na filozofické fakultě univerzity . Později studoval také práva, ale toto studium nedokončil. V této době působil zároveň jako soukromý učitel. V roce 1799 se přestěhoval do Litoměřic. Od roku 1800 vyučoval na tamním gymnáziu češtinu, za což nepobíral plat. Ve své době byl prvním gymnaziálním učitelem češtiny v Českém království. Jeho jméno nese dnešní litoměřické Gymnázium Josefa Jungmanna. Po jeho odchodu vyučoval češtinu v Litoměřicích Jan Jodl. Roku 1815 odešel Jungmann do Prahy, kde se stal ředitelem Akademického gymnázia v dnešní Štěpánské ulici. Český jazyk Jungmann vyučoval také na Filozofické fakultě pražské univerzity, kde se posléze stal děkanem. Jungmann položil teoretické základy vývoji novodobé češtiny. Byl vůdčí osobností tzv. druhé generace obrozenců. V době svého pobytu v Litoměřicích se Josef Jungmann seznámil s Johannou Světeckou z Černčic . Oženil se s ní v tomto městě dne 18. listopadu 1800. Ženichovi bylo 27 let, nevěstě pravděpodobně 19 let. Manželka pocházela ze staročeského šlechtického rodu, známého od 15. století. Do rodu patřil i třeboňsk...

Emil Juliš

Emil Juliš byl český básník a výtvarník. Pracoval v několika povoláních nesouvisejících s literaturou, roku 1966 se stal redaktorem ústeckého časopisu Dialog. Roku 1968 se stal jeho šéfredaktorem a v roce 1970 působil jako redaktor přidruženého nakladatelství. V tomtéž roce bylo toto nakladatelství i časopis zrušeno a Emil Juliš se stal ineditním spisovatelem. Až do roku 1980, kdy odešel do důchodu, pracoval nejprve v Povodí Ohře a poté v podniku služeb. Roku 1990 obdržel Cenu Jaroslava Seiferta. Roku 1996 obdržel Státní cenu za literaturu. Je po něm pojmenována Galerie Emila Juliše v Černčicích. Jeho tvorba má velmi blízko k experimentální poezii. Jeho témata jsou často civilní a čerpaná z průmyslového Mostecka. V druhé polovině 60. let se věnuje malbě a kolážím, které tvoří ještě v 80. letech. S dosud nedoceněným výtvarníkem Vladislavem Mirvaldem se věnuje tzv. fototextům; maluje rovněž na kameny. Vystavoval jak samostatně, tak na společných výstavách. V letech 2003–2006 vzniká řada výtvarných děl ve spolupráci s P. R. Vejrážkou, jemuž Juliš poskytuje k „přelepení“ téměř dvacet svých kreseb, které považuje za „nehotové“ či „nedodělané“.

Jan Jursa

Jan Jursa byl český učitel a pedagog, autor slabikářů, učebnic češtiny a čítanek. Od roku 1899 vycházel „Slabikář“ s kresbami Mikoláše Alše , na němž Jursa spolupracoval s A. Frumarem. Roku 1916, už po Frumarově smrti, vyšel nový „Slabikář B“ s barevnými obrázky A. Kašpara . Roku 1932 vydal Jursa „Nový slabikář“, kde Alšovy a Kašparovy obrázky zkombinoval. Jursa pak spolupracoval s Josefem Sulíkem a později jako redaktor učebnic hlavně s Josefem Müllerem.

Jana Jůzlová

Vystudovala historii na FF UK a živí se jako spisovatelka a redaktorka naučných knih. Roku 2007 debutovala cestopisem Tři ženy v Indii , na nějž navázala knížečkou esejů Jak si užít cestování . S historikem Radkem Diestlerem vytvořila příručky Velcí panovníci Evropy a České dějiny v kostce , texty doplnila ilustrace Aleše Jiránka v knize Pražské věže . Dětským čtenářům jsou určené její knihy Světoví Češi 1 a II a Čeští cestovatelé , vše s ilustrátorem J. Fixlem. Původně se však věnovala psaní fantasy . Je držitelkou Ceny Karla Čapka, titulu Lady fantasy a Encouragement Award z Euroconu v Kyjevě.

Miloslav Julina

Autor učebnic z oboru mechanika.

Alexandra Julíčková

Středoškolská učitelka češtiny a tvůrčího psaní, autorka studijních materiálů k maturitě z českého jazyka.

František Jungwirth

František Jungwirth byl český překladatel a redaktor, spolupracoval také s rozhlasem a televizí. Překládal zejména z angličtiny, byl velkým znalcem detektivního žánru, jemuž se věnoval prakticky celý život. František Jungwirth se narodil 27. července 1920 v Ruské na Slovensku. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. V roce 1949 byl ze školy donucen odejít. V letech 1950–1955 pracoval v ČKD Praha, 1956–1961 byl zaměstnán v podniku zahraničního obchodu Motokov a poté přešel do svobodného povolání. Od roku 1963 se věnoval redakční práci: v letech 1963–1967 pracoval ve vydavatelství Panton, 1967–1977 byl redaktorem nakladatelství Orbis a 1977–1980 vedoucím redaktorem nakladatelství Panorama v Praze. Těžištěm jeho překladatelské práce byly převody anglické a americké beletrie . Postupně se začal věnovat detektivnímu žánru, kde překládal jak knihy a povídky a sci-fi . Z polštiny překládal především dílo Stanislawa Lema a několik knih přeložil i z němčiny. Od vzniku revue Světová literatura v roce 1956 zde otiskoval své překlady i odborné články. Věnoval se také časopiseckým útvarům, překládal například z Ellery Queen’s Mystery Magazine či Alfred Hitchcock’s Mystery Magazine.Tyto pak zveřejňoval v například v časopise My, nebo ve víkendových přílohách Mladé Fronty nebo Práce. Své časopiské překlady zveřejňoval pod vlastním jménem, pod pseudonymem J. F. Pícha-Stockinger nebo pod značkou -th.

Josef Jůza

Narozen 29.12.1943 v Poličce. JUDr., archivář. Zabývá se regionálními dějinami okresu Rychnov nad Kněžnou.

Scott Jurek

Scott Gordon Jurek je americký ultramaratonský běžec polského původu, fyzioterapeut, autor bestselleru New York Times Jez a běhej a veřejný mluvčí. V průběhu své kariéry, jako jeden z nejdominantnějších ultra-maratonských běžců na světě, vyhrál mnoho prestižních závodů a to i několikrát, včetně Hardrock 100 , Badwater Ultra Marathon , Spartathlon a Western States 100 Mile Endurance Run . V roce 2010, na mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Brive-la-Gaillarde ve Francii, Jurek získal stříbrnou medaili a stanovil nový americký rekord v zaběhnuté vzdálenosti během 24 hodin s uběhnutými 165,7 mílemi . Jurek od roku 1997 nejí maso a od roku 1999 je vegan.

Viliam Judák

Mons. prof. ThDr. Viliam Judák, PhD. je diecézní biskup nitranské diecéze, profesor církevních dějin na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Dne 16. června 1985 v Nitře přijal kněžské svěcení. Svoji pastorační službu vykonával jako kaplan v Nitře - Dolním Městě a Drietomě, kde byl i správcem farnosti do roku 1990. V té době postgraduálně studoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získal v roce 1991 doktorát teologie. 1. srpna 1990 byl jmenován prefektem Kněžského semináře sv. Gorazda v Nitře a 18. října 1991 církevním soudcem. Je členem sboru konzultorů. Od roku 1990 přednáší církevní dějiny na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě UK v Bratislavě a na Teologickém institutu v Nitře. Od roku 1991 také působí i na Vysoké škole pedagogické v Nitře, na katedře katechetiky a etiky . 1. července 1993 byl jmenován docentem Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty UK v Bratislavě a v letech 1995 až 1998 byl proděkanem uvedené fakulty. V době od 1. července 1996 do l. července 2001 zastával funkci rektora Kněžského semináře sv. Gorazda v Nitře. V roce 1997 se stal vedoucím Katedry církevních dějin Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty UK v Bratislavě a ve stejném roce byl prezidentem Slovenské republiky jmenován profesorem v oboru Katolická teologie. V letech 2001 až 2004 působil ve funkci děkana Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaobírá se obdobím křesťanského starověku a středověku se zřetelem na slovenské církevní dějiny. Je autorem více monografií z oblasti církevních dějin, mnoha knih, článků a publikací. Ovládá němčinu a italštinu. Papež Benedikt XVI. jej 9. června 2005 jmenoval diecézním biskupem Nitranské diecéze....

Jaroslav Jurášek

Český cimbalista, kapelník, folkový producent.

Jiří Just

Brother of Vladimír Just

Tony Judt

Tony Robert Judt byl britský historik, univerzitní profesor, který se specializoval na moderní evropské dějiny, a veřejný intelektuál. Je známý svými esejemi, v nichž se kriticky vyjadřoval k zahraniční politice USA, státu Izrael a budoucnosti Evropy. Ve svém mládí původně inklinoval jako teenager k levicovému sionismu, nicméně nedlouho poté opustil svoji víru v agrární socialismus a marxismus a prohlašoval se za "universalistického sociálního demokrata. Narodil se v sekulární a apoliticky smýšlející židovské rodině, nicméně i přesto ho jeho rodiče pobízeli k tomu, aby se připojil k levicové sionistické organizaci Dror, kde si měl najít přátele. Strávil několik let jako pomocník v kibucech. Sloužil také jako pomocná síla v izraelské armádě během šestidenní války v roce 1967. Pracoval zde jako tlumočník pro další dobrovolníky v nově dobytých Golanských výšinách. Zde podle svých slov ztratil svoji víru v sionismus a začal vnímat Izrael jako tu "špatnou okupační mocnost", přičemž vlastní definice Izraele jako židovského státu z něj učinila anachronismus. Postoje vůči Izraeli z něj udělaly polarizující a kontroverzní postavu. V roce 2003 navrhl tzv. "one state solution", dvounárodnostní stát Izrael, v němž by Židé i Arabové měli rovnoprávné postavení. Studoval na univerzitách v Cambridge a Paříži a působil mj. jako profesor Newyorské univerzity a ředitel Remarqueova institutu, který založil v roce 1995. Jeho prvotním zájmem byla francouzská intelektuální historie, později se začal věnovat i problémům evropských dějin. V 70. a 80. letech se zabýval také děním v zemích východního bloku. Díky tomu navázal styky s disidenty a mj. se také naučil česky. V roce 2008 mu byla diagnostikována amyotrofická laterální skleróza a od října roku 2009 byl ochrnutý od krku dolů. Na ALS zemřel ve svém domě na Manhattanu 6. srpna roku 2010. Za svůj život byl třikrát ženatý, přičemž první dvě manželství skončila rozvod...

Ľuboš Jurík

Narodil sa 14. septembra 1947 v Nových Zámkoch. V rokoch 1962 – 1965 študoval na Strednej všeobecnovzdelávacej škole v Bratislave, po maturite pracoval ako robotník. V rokoch 1967 – 1972 študoval žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. V rokoch 1972 – 1988 bol redaktorom týždenníka Nové slovo, v rokoch 1988 – 1991 redaktor a šéfredaktor Literárneho týždenníka, neskôr v rokoch 1991 – 1992 šéfredaktor denníka Koridor. Od roku 1992 do roku 1997 bol hovorcom predsedu Národnej rady SR a zodpovedným redaktorom mesačníka Parlamentný kuriér. Od roku 1998 je šéfredaktorom mesačníka Euroreport. V 90. rokoch 20. storočia absolvoval množstvo zahraničných ciest a odborných stáží v Európe a USA, ktoré využil vo svojej esejistickej a publicistickej tvorbe. Žije v Bratislave. Tvorba:Na Poľnej ulici , Dlhá namáhavá cesta , Emigranti , Novinári , Už o tom nehovorme , Spravodliví , Keď sa raz nahnevám , Tri detektívne prípady reportéra AZ , 3 X reportér AZ , Mesto v pondelok ráno , Posledné kriminálne prípady reportéra AZ , Krimi prípady reportéra AZ , Bratislavské poviedky , Choď za svojím snom. Bratislavské krimi , Všetci sme potomkovia Kainovi

Alois Jukl

Ing. Jukl, Alois autor odborných publikací o vytápění budov. Zemřel 10.6.1979 v Praze.

Václav Junek

Narozen 16. 8. 1913 na Kladně, zemřel 29. 1. 1976 v Praze. Malíř, grafik, typograf, knižní ilustrátor. Práce v oboru.

Jurgita Juškaitė-Jakaitienė

Litevská malířka a ilustrátorka dětských knih.

Václav Jurečka

prof. Ing. Václav Jurečka, CSc. , český ekonom a vysokoškolský pedagog. V roce 1967 absolvoval inženýrské studium na Fakultě politické ekonomie Vysoké školy ekonomické v Praze. Po čtrnáctiletém působení ve sféře vzdělávání dospělých byl v roce 1991 jmenován docentem a v roce 1993 profesorem v oboru Obecná ekonomie na Ekonomické fakultě, VŠB-Technické univerzitě Ostrava , kde působí do současné doby. a kde 18 let vedl katedru ekonomie na Ekonomické fakultě. Dlouhodobě studoval ekonomické chování malých evropských zemí; v této oblasti obhájil kandidátskou a habilitační práci. V posledních letech se zaměřuje na vliv institucionálních faktorů na ekonomický rozvoj. V roce 1993 byl jmenován profesorem ekonomie. Vyučuje základní kurz mikroekonomie a makroekonomie, institucionální ekonomii a dějiny české ekonomie. Dlouhodobě je školitelem doktorandů a členem několika vědeckých rad a oborových rad pro doktorská studia.

Pavlína Jurková

Narozena 18. 3. 1977. Herečka a spoluautorka knihy pro děti.

Milan Jungmann

Milan Jungmann byl český literární kritik a překladatel. V říjnu 1938 se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval gymnázium. Po gymnáziu absolvoval roční knihovnickou školu. Od 1942 pracoval v knihovně protektorátního Ministerstva školství a národní osvěty. Po druhé světové válce se stal knihovníkem Ministerstva informací a osvěty. 1948-1951 byl redaktorem úředního bulletinu "Přehled sovětského tisku", 1952-1954 vedoucím redaktorem měsíčníku Praha-Moskva. V roce 1953 byl členem kolektivu autorů nových socialistických čítanek pro základní a střední školy a spoluautorem učebnice "Nástin dějin české literatury". Od roku 1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slovanské literatury, filozofii a estetiku. Poté, co ukončil studia, působil v letech 1954-1955 jako ředitel Národní knihovny v Praze. Od roku 1955 byl redaktorem Literárních novin a šéfredaktorem od roku 1964 až do jejich zrušení v roce 1969. Po zrušení Literárních novin měl zákaz publikační činnosti. Od roku 1972 pracoval jako čistič výloh v podniku, toto povolání vykonával až do roku 1982. Během této doby překládal pod cizím jménem z ruštiny. Od roku 1982 publikoval své literární kritiky v samizdatovém časopise Obsah. V roce 1990 se stal předsedou Obce spisovatelů; funkci zastával až do roku 1994.

Hana Justová

Autorka příruček němčiny.

Vladimír Justl

Vladimír Justl byl český editor Holanových, Langerových či Škvoreckého spisů, literární historik, divadelní vědec a znalec české literatury a divadla. V roce 1948 byl pro špatný kádrový profil vyloučen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Později absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění , byl režisérem a dramaturgem Divadla Viola , zabýval se uměleckým přednesem. Od poloviny 50. let byl dvorním editorem básníka Vladimíra Holana; zasadil se o rehabilitaci jeho díla ve druhé polovině 50. let i o vydání většiny jeho děl v 60. až 80. letech; inicioval a vedl vydávání novátorsky pojatých Sebraných spisů V. Holana a byl autorem autentického básníkova životopisu. V letech 1965–1992 řídil Divadlo Viola. Jako nestraník se stal předsedou Komise uměleckého přednesu SČDU a místopředsedou její Subkomise divadla jednoho herce. Z této pozice spoluzaložil biennale Přehlídka divadla jednoho herce v Chebu , která se koná za účasti zahraničních umělců nepřetržitě dodnes. V době předlistopadové to byl prostor pro divadelnickou „šedou zónu“, tvorbu režimem sice povolenou, ale spíše trpěnou než vítanou. Přehlídky měly mediální ohlas, postupně vyšlo i několik knižních publikací. K páté Přehlídce divadla jednoho herce vyšel v Justlově uspořádání sborník Divadlo jednoho herce. Sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů, který vydal Svaz českých dramatických umělců . V rámci VII. ročníku Přehlídky divadla jednoho herce vydaly Společnost přátel kultury slova a Divadelní ústav První dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce. Slovo a hlas je sdružení osob, podporujících kulturu mluvního projevu a především um...

Vilém Jůza

Narozen 13. 6. 1930 ve Znojmě, zemřel 5. 3. 1998 v Ostravě. Historik umění, pracovník Galerie výtvarného umění v Ostravě.

Anodea Judith

Anodea Judith je americká terapeutka, autorka a řečnice, uznávaná autorita přes čakry, jógu a psychosomatiku. Jejím velkým tématem je zapojení východního systému čaker do našeho západního života. Akademické vzdělání získala v oboru klinické psychologie, na různých úrovních studovala bioenergetiku, mytologii, sociologii, systémovou teorii a mystickou spiritualitu. Její nejslavnější kniha Wheels of Life česky vyšla jako Velká kniha o čakrách.

Oldřich Jurman

Narozen 27. 6. 1940, zemřel v červenci 2021. Ing. ekonomie, ředitel nakladatelství, spisovatel. Zajímal se o oblast military 20. století, autor příběhů ze zákulisí tajných služeb.

František Jungbauer

učitel, školní inspektor a autor knih pro mládež 01.01. 1895 Velké Záblatí, okr. České Budějovice 24.02. 1941 , Soběslav, okr. Tábor

Marija Juričová-Zagorka

Pavel Jurkovič

Pavel Jurkovič byl český hudebník, zpěvák, skladatel, pedagog a popularizátor lidových písní. Pavel Jurkovič se narodil 18. srpna 1933 ve Starém Poddvorově na Hodonínsku. Jeho vztah k hudbě ovlivňovala lidová hudební tradice na rodném Podluží. Zpěv začal studovat po válce již ve svých dvanácti letech v pražské Schole cantorum při břevnovském klášteře. V roce 1957 se stal členem pozdějších Pražských madrigalistů. V letech 1965–1967 studoval postgraduálně v Salcburku u Carla Orffa. Založil Českou Orffovu společnost a propagoval Orffův didaktický systém na našich školách. Od roku 1967 pravidelně spolupracoval s rozhlasem. V letech 1987–1990 byl redaktorem hudebních stránek dětského časopisu Sluníčko. Od roku 1968 spolupracoval se souborem Chorea Bohemica a později Musica Bohemica Jaroslava Krčka, stejně jako s řadou dalších souborů a kapel. Některé z nich, jako Musica Poetica nebo Musica Humana, sám založil a vedl. Více než polovinu svého učitelského života prožil Pavel Jurkovič v Praze 7 v ZŠ v Umělecké ulici. Pavel Jurkovič je autorem či spoluautorem mnoha učebnic a odborných publikací. Je držitelem Výroční ceny Československého rozhlasu za tvorbu pro děti ocenění za zásluhy o šíření orffovských myšlenek uděleném Orffovou nadací v Mnichově a Cenou České hudební rady za iniciativní počiny v hudební výchově .

František Jungeirth

Joe Juhnke

Joe Juhnke je německý spisovatel, především dobrodružných románů.

Udo Jürgens

Udo Jürgens byl slavný rakouský skladatel a zpěvák, který měl za sebou více než pět desetiletí plodné kariéry. Narodil se 30. září 1934 v rakouském Klagenfurtu, svou hudební kariéru zahájil již v mládí a široké slávy dosáhl v 60. letech 20. století po vítězství v písňové soutěži Eurovize v roce 1966 s písní "Merci, Chérie". Toto vítězství ho katapultovalo mezi mezinárodní hvězdy a upevnilo jeho postavení jedné z vůdčích osobností evropské populární hudby.

Jürgen Jürgensen

Dánský spisovatel.

Václav Alois Jung

Narozen 8.8.1858 v Městské Habrové u Rychnova nad Kněžnou, zemřel 3.12.1927 v Praze. Profesor angličtiny na obchodní akademii v Praze. Autor učebnic a slovníků angličtiny, překladatel z angličtiny a ruštiny, básník, beletrista.

Patrick Jusseaux

Francouzský profesor dějin umění.

Branka Jurca

Branka Jurca se je rodila 24. maja 1914, v Koprivi pri Sežani. Po prvi svetovni vojni se je družina preselila v Maribor, kjer je Branka obiskovala osnovno šolo in učiteljišče. Po štirih letih brezposelnosti je dobila službo učiteljice v Slovenskih Goricah pri Sv. Jakobu. Ob izbruhu druge svetovne vojne se je preselila v Ljubljano, kjer se je že leta 1941 pridružila Osvobodilni Fronti, za kar je dobila Partizansko spomenico. Kasneje so jo aretirali in poslali v koncentracijsko taborišče Gonars, nato pa naprej v Ravensbrück. Po drugi svetovni vojni je zapustila učiteljski poklic in za nekaj časa postala urednica otroške revije Ciciban in kasneje revije Otrok in družina. Po nekaj letih dela v uredništvih se je posvetila predvsem otroški in mladinski literaturi. Ustvarila je mnogo mladinskih povesti, samostojnih zgodb, romanov in zbirk krajših pripovedi. Po hudi bolezni je umrla v Ljubljani, 6. marca leta 1999.

Mirko Juna

Český spisovatel a ilustrátor.

Božena Juráňová

Narozena 1936. Pedagožka, autorka knih kuchařských předpisů.

Petr Jüngling

Redaktor, spolumajitel nakladatelství Votobia.

Ela Jungmannová

Spoluautorka knihy výtvarných činností pro děti.

Dušan Junek

Slovenský grafik-designér, pedagog, publicista, autor kulturních projektů a výstav.

Marek Junek

Narozen 1975. Mgr., historik, práce z dějin novověku.

Anton Jurovský

Slovenský psycholog a pedagog.

C. G Jung

Stanislav Jurnečka

Ing., překladatel ekonomické literatury.

Jana Jurmanová

Narozena 1985. Mgr., Ph.D., fyzička, vysokoškolská pedagožka, didaktické práce o školních pokusech a cvičení z fyziky, z vývojové kosmologie, speciální a obecné teorii relativity.

Vincent Jullien

Francouzský matematik, vysokoškolský pedagog v oboru historie a filozofie, zaměřený na epistemologii a dějiny matematiky.

Věra Jungbauerová

Překladatelka z němčiny.

Břetislav Jüngling

Narozen 28. 11. 1921 v Kunčicích u Rychnova nad Kněžnou, zemřel 14. 5. 1980 v Hradci Králové. Malíř, grafik, ilustrátor.

Junior

Richard Jura

Narozen 28.06.1909 Zastávka u Brna, okr. Brno-venkov, sběratel lidových pověstí.

P Judina

Karel Jůva

Prof. Dr. Ing. Karel Jůva, DrSc. byl český vysokoškolský profesor na katedře zemědělských meliorací na Vysoké škole zemědělské v Brně a také autor řady publikací z daného oboru. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) encyklopedie.brna.cz

Jitka Juráňová

Narozena 1969. Terapeutka v psychiatrickém stacionáři v Olomouci, zabývá se problematikou osob trpících demencí nebo poruchami paměti.