Všichni Autoři a témata

Sophie Hannah (20)

Sophie Hannahová je autorka několika psychologických thrillerů, které se staly bestsellery. Její romány vyšly ve 20 zemích světa, přeloženy do několika světových jazyků. Také píše poezii. Publikovala pět sbírek. Je vdaná a žije se svým manželem a dětmi v Cambridgi. SH je úspěšná britská básnířka, nominovaná například na cenu T.S. Eliota, a především prozaička, jejíž romány jsou vydány v 32 jazycích a 51 zemích. Je autorkou několika knih pro děti, mezinárodní renomé jí však vydobyly především psychothrillery. V žánru debutovala roku 2006 románem "Little Face", jehož se okamžitě prodalo více než 100 000 kusů a v němž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová. Za román "The Carrier", osmý titul z volné série s touto dvojicí, která vystupuje i v "Bludných sděleních", získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku. Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah "Vraždy s monogramem", který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava "královny zločinu" Agathy Christie - legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.

Slávek Janoušek (7)

Slávek Janoušek je český písničkář a kytarista, známý svým přínosem české folkové a akustické hudební scéně. Jeho kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž se stal uznávaným díky svým poetickým textům, osobitému hlasu a zručné hře na kytaru. Janouškova hudba často odráží osobní příběhy, filozofické postřehy a hluboký vztah k přírodě, což má ohlas u širokého publika v jeho vlasti i mimo ni. V průběhu let vydal řadu alb, na nichž se projevuje jeho skladatelský i interpretační talent. Dobře přijatá je i jeho spolupráce s dalšími umělci, například s Jaroslavem Samsonem Lenkem, která ještě více upevnila jeho pověst v českém hudebním průmyslu.

Richard Phillips Feynman (12)

Americký teoretický fyzik.

Rattlesnake Annie (3)

Rattlesnake Annie , vlastním jménem Rosan Gallimore, je americká country zpěvačka a skladatelka známá svou osobitou směsí country hudby s westernovým nádechem. Narodila se 26. prosince 1941 v Missouri a svou přezdívku získala díky své fascinaci hady v dětství. Annie zahájila svou hudební kariéru v 70. letech 20. století a získala si uznání díky své schopnosti hrát na různé nástroje a díky svým skladatelským schopnostem.

Radomír Socha (18)

RNDr. Radomír Socha, DrSc. Narozen v Krnově. Vědecký pracovník v oboru entomologie v Biologickém centru Akademie věd ČR - Ústavu původní biologie v Českých Budějovicích. Zabývá se též mykologií, fotografováním přírody, malbou obrazů a psaním poezie.

Radek Roubal (18)

Slovenský publicista, turista, horolezec. Redaktor časopisu Horolezec. Turistické průvodce, knihy o turistice a horolezectví

Petr Sís (19)

Petr Sís je mezinárodně uznávaný autor knih pro děti, ilustrátor, grafik a tvůrce animovaných filmů českého původu. Narodil se v Brně jako syn režiséra Vladimíra Síse, vyrůstal v Praze. Na konci 60. let podobně jako mnoho jeho vrstevníků propadl západnímu rock and rollu, nechal si narůst dlouhé vlasy a s přáteli založil bigbeatovou kapelu. O něco později se stal jedním z prvních československých DJs. Jako hudební publicista pořídil řadu rozhovorů s hvězdami tehdejší angloamerické hudební scény a v roce 1969 uváděl pražský koncert skupiny The Beach Boys. Vedle toho svými ilustracemi pravidelně přispíval do časopisů, maloval obaly na hudební desky a filmové plakáty. Studoval na The Royal College of Art v Londýně a pražské VŠUP, kterou v roce 1974 absolvoval animovaným videoklipem k písni kapely Blue Effect nazvaným Mimikry. V roce 1980 Sísův krátký animovaný film Hlavy získal hlavní cenu na filmovém festivalu v tehdejším západním Berlíně. O dva roky později na základě nabídky výboru olympijských her v Los Angeles natočit animovanou sportovní znělku na téma veslování získal povolení vycestovat do USA. Když se státy východního bloku rozhodly letní olympijské hry bojkotovat, dostal příkaz okamžitě se vrátit do ČSSR. Sís v té době pracoval na videoklipu ke skladbě Boba Dylana You Gotta Serve Somebody určenému pro tehdy začínající MTV, proto termín návratu oddaloval, až se jeho pobyt v zahraničí stal pro československé úřady nelegálním. V roce 1984 se přestěhoval na americké východní pobřeží, kde žije a pracuje dodnes. O čtyři roky později získal americké občanství. Je autorem sedmadvaceti knih pro děti a mládež a k dalším přibližně šedesáti knihám vytvořil ilustrace. Také natočil řadu animovaných filmů a věnuje se filmovému plakátu, výtvarným objektům i nástěnným malbám. Je autorem mozaiky v newyorském metru či obří tapiserie na letištích v Praze a v Dublinu. Od září 2019 do února 2020 se v pražské galerii DOX uskutečnila...

Petr Piťha (24)

Petr Piťha je český katolický kněz, bohemista, lingvista a pedagog. V letech 1992–1994 zastával post ministra školství v první vládě Václava Klause, kam byl delegován coby nestraník Křesťanskodemokratickou stranou. Papež František jej 13. listopadu 2015 jmenoval kaplanem Jeho Svatosti. Je autorem řady odborných a populárně naučných knih z oblasti výchovy, učení a lingvistiky a jedním ze zakladatelů české matematické lingvistiky. Mimo to sepsal řadu životopisů významných osobností katolické církve, např. sv. J. N. Neumanna, Zdislavy z Lemberka či Jana Sarkandera. Za své dílo obdržel řadu ocenění, mimo jiné New Europe Prize a Komenského medaili UNESCO. Východočeská Univerzita v Hradci Králové mu udělila čestný doktorát z Pedagogiky. V letech 1957–1966 vystudoval český jazyk, obecnou lingvistiku a historii na FF UK, roku 1966 získal titul kandidáta věd. Soukromě vystudoval katolickou teologii, na kněze byl tajně vysvěcen roku 1969 v Nizozemsku pro diecézi Breda. Začátkem 70. let 20. století působil v Leidenu. V roce 1988 a znovu v akademickém roce 1994-95 působil na Netherland Institut of Advanced Studies. V letech 1962–1990 působil na MFF UK a spolu s P. Sgallem, J. Panevovou a E. Hajičovou se zasloužil o zrod oboru matematická lingvistika. V r. 1991 se na brněnské Masarykově univerzitě habilitoval v oboru Bohemistika a téhož roku na podzim byl navržen na profesora v oboru Dějiny a teorie kultury . V r. 1992 byl prezidentem V. Havlem jmenován. Od roku 1990 byl vedoucím katedry občanské výchovy na PedF UK, od roku 1992 jako profesor. Reformoval studium učitelství v tomto oboru a zpracoval vzdělávací projekt „Obecná škola“ pro základní školy. Roku 1998 odešel do důchodu. Od září 2012 zastává úřad probošta Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. Mons. Petr Piťha přednesl 28. září 2018 v katedrále sv. Víta u příležitosti svátku svatého Václava a za přítomnosti kardinála Duky kázání, ve kterém ostře ...

Petr Křivský (8)

Narodil se 28. 6. 1944 v Sobíňově a od roku 1969 žije v Praze. Vystudoval obor historie-filozofie na filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Pracoval v Ústavu československých a světových dějin ČSAV a ve Státním pedagogickém nakladatelství. Původním povoláním je historik a jeho zájem je zaměřen k evropským dějinám XIX. století a k dějinám sociálně utopického myšlení. Kromě desítek odborných a populárně vědných článků, recenzí a knižních doslovů sestavil a přeložil výbor z díla Ch. Fouriera Velká metamorfóza a spolu s Alešem Skřivanem vydal knihy Opožděná expanze , Moře, objevy, staletí , Století odchází a Věk starý a nový .

Peter Tremayne (20)

Peter Berresford Ellis , publikující také pod pseudonymy Peter Tremayne a Peter MacAlan je britský spisovatel a historik. V češtině vyšly jeho historické detektivní romány tvořící sérii s hlavní postavou sestrou Fidelmou. Peter Berresford Ellis se narodil v anglickém Coventry, přítomnost jeho rodiny na místě byla doložena už v roce 1288. Vystudoval Brighton College of Art, University of London a North East London Polytechnic. Začínal jako novinář, od roku 1975 se plně věnuje spisovatelské dráze. Po odborné stránce se zabýval keltskou historií a kulturou. Napsal také životopisy spisovatelů jako Henry Rider Haggard, William Earl Johns a Talbot Mundy. Znalost historie uplatnil ve své beletristické činnosti, vydal přibližně stovku knih historického a fantasy žánru. Pod pseudonymem Peter Tremayne vydává známou sérii detektivních příběhů se sestrou Fidelmou, odehrávající se většinou na britských ostrovech v 7. století, která je překládána také do češtiny. Sestra Fidelma, pocházející z irské královské rodiny, řeší případy se svým společníkem bratrem Eadulfem. V příbězích hraje často roli politická a náboženská situace a propracovaný irský právní systém. povídky: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Berresford Ellis na anglické Wikipedii.

Pavel Valíček (20)

Pavel Valíček je český botanik, agronom a zemědělec, zaměřený na užitkové rostliny tropů a subtropů, zvláště na asijské léčivé rostliny. Po ukončení základní školy studoval na Střední zemědělské škole v Poděbradech a od roku 1957 na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Praze. Více než třicet let pracoval v Institutu tropického a subtropického zemědělství, katedře tropických a subtropických plodin. Od roku 2000 je v důchodu, věnuje se zahradám léčivých rostlin v Třebíči a Sádku, přednáší a publikuje. Pavel Valíček je autorem desítek publikací, odborných pojednání i populárních knih. Byl vedoucím autorského kolektivu rozsáhlé publikace Užitkové rostliny tropů a subtropů, dále knih Rostliny pro zdravý život, Léčivé rostliny třetího tisíciletí, Rostliny a omamné drogy a v poslední době například Léčivé rostliny Číny a Vietnamu.

Oldřich Matoušek (18)

Oldřich Matoušek byl český psycholog specializovaný na problematiku práce a ergonomie. Rozhodujícím přínosem jeho práce byla podpora rozvoje psychické části ergonomie, která byla dlouho v praktických aplikacích zanedbávána. Oldřich Matoušek vystudoval psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.  Od roku 1945 pracoval v Ústavu lidské práce, kde se věnoval především problematice psychologie práce, psychologickým aspektům bezpečnosti práce a později též v oblasti inženýrské psychologie, zejména při navrhování a projektování řídících center. V roce 1951 byl tento ústav zrušen a dr. Matoušek pokračoval v této činnosti ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce. Od roku 1961 do roku 2001 pracoval ve Státním zdravotním ústavu, jeho hlavním pracovištěm bylo oddělení hygieny práce a chorob z povolání. Podílel se na řešení úkolů ergonomie, hygieny a psychologie práce, například při přípravě legislativy, harmonizaci našich předpisů a norem s legislativou EU, stanovení ukazatelů a limitů pro hodnocení fyzické, senzorické a psychické zátěže a dále i na kategorizaci prací a posuzování projektů různých technických zařízení z pohledu ergonomie apod. Byl spoluzakladatelem České ergonomické společnosti a řadu let byl i jejím předsedou. Bohatá je i jeho publikační činnost. Publikoval přes 300 odborných a popularizačních článků a 7 odborných publikací. K nejvýznamnějším patřily v roce 1972 „Člověk a práce“ , v roce 1979 „Metody studia práce v průmyslu“, v roce 1988 „ABC ergonomie pro vedoucí pracovníky“, v roce 1998 „Pracovní místo a zdraví“ . Poslední publikací byla v roce 2002 „Ergonomie – optimalizace lidské činnosti . Pravidelně publikoval v časopise Průmyslový design, čím výrazně obohatil kvalitu a komplexnost práce jeho vydavatele – Institutu průmyslového designu Praha. Byl lektorem nejen na řadě konferencí a sympozií, ale velmi často též při osvětové a vzd...

Milan Drobný (15)

Milan Drobný je český zpěvák a skladatel, který působí v hudebním průmyslu od 60. let 20. století. Ve své vlasti si získal popularitu díky svým melodickým popovým a country písním. Během své kariéry vydal Drobný řadu alb a singlů a stal se známou osobností české hudební scény. V jeho tvorbě se často mísí popová hudba s prvky folku a country, což odráží jeho všestranný přístup k psaní písní a vystupování.

Miki Ryvola (11)

Miki Ryvola, vlastním jménem Mirko Ryvola je český trampský písničkář, zpěvák a kytarista. Narodil se 7 let po svém bratrovi Wabim, se kterým hrál dlouho v trampské skupině Hoboes. Během společného působení složil a nazpíval mnoho písní, které jsou dnes klasikou u táboráků – například Bedna vod whisky, Bál v lapáku, Pane bože vod tý lásky zachraň nás, Mrtvej vlak a mnoho dalších. V současné době vystupuje buď sám nebo s členy skupiny Nezmaři. Dne 18. září 2012 obdržel Cenu města Kladna.

Martin Schulman (11)

Astrolog.

Martin Kovář (17)

Martin Kovář je český historik, jehož působení je spojeno s Ústavem světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vykonával i funkci prorektora této univerzity. Z univerzity a tamních akademických funkcí odešel poté, co byl na konci roku 2018 obviněn a následně také usvědčen z plagiátorství. Poté začal pracovat jako komentátor portálu Info.cz a na Rádiu Z, současně působí jako zástupce vedoucího Katedry hospodářských dějin na Vysoké škole ekonomické v Praze. Martin Kovář se narodil 6. listopadu 1965 v Jičíně. Je absolventem Lepařova gymnázia tamtéž . Poté, v letech 1984–1989, vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory bohemistika a historie. V roce 1990 tam složil rigorózní zkoušku a v letech 1998–2001 absolvoval doktorské studium . V letech 1990–1993 působil jako středoškolský učitel na Gymnáziu a Střední pedagogické škole v Nové Pace. Poté nastoupil jako odborný asistent na Katedře hospodářských dějin Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. V letech 1995–2002 byl odborným asistentem Ústavu světových dějin FF UK v Praze. V roce 2002 se na této fakultě habilitoval a stal se ředitelem Ústavu světových dějin, jímž byl až do srpna 2017. V roce 2005 kandidoval na funkci děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; ve volbách nejtěsnějším rozdílem zvítězil Michal Stehlík. V únoru 2014 jej rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima jmenoval prorektorem Univerzity Karlovy pro vnější vztahy. Působil v redakčních, edičních či vědeckých radách časopisů Historický obzor, Prague Papers on the History of International Relations, Český časopis historický a Dvacáté století – The Twentieth Century. Vedle toho absolvoval také velké množství studijních a přednáškových pobytů na zahraničních univerzitách, například ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Polsku a Itálii. V roce 2013 byl jmenován profesorem světových a obec...

Markus Heitz (23)

Markus Heitz je německý spisovatel žánru fantasy, science fiction a hororu. Po studiu na střední katolické škole Johanneum v Homburgu, které ukončil v roce 1991 a po vojenské službě, vystudoval v roce 2000 germanistiku a historii. Příležitostně pracoval jako novinář pro list Saarbrücker. Patří mezi nejúspěšnější německé autory své doby, přízeň čtenářů i kritiků si získal již fantasy ságou Ulldart v roce 2002, úspěšné byly také romány ze světa Shadowrun. Dosud největší úspěchy však zaznamenal s tetralogií ze světa trpaslíků, která byla záhy po svém publikování v rodné vlasti autora přeložena a vydána také v českém jazyce pod názvy Trpaslíci, Válka trpaslíků, Pomsta trpaslíků, Osud trpaslíků a Triumf Trpaslíků. Jidáš 1. Spravedlivý hněv česky-2010 Fantom Print 2. Spalující nenávist česky-2012 Fantom Print 3. Temné stezky česky-2013 Fantom Print 4. Zuřící Bouře česky-2014 Fantom Print Kolektoři

Markéta Muchová (3)

Marie Calma (23)

Marie Veselá, roz. Hurychová , byla česká spisovatelka, překladatelka a pěvkyně , ale i přední organizátorka kulturního dění v Luhačovicích. Pocházela z rodiny pražského advokáta Matěje Hurycha. Byla druhou manželkou MUDr. Františka Veselého , zakladatele lázeňství v Luhačovicích. Je pochována na pražských Olšanech. Od 30. let 20. století udržovala také písemnou korespondenci s Marií Calmou–Veselou česká prvorepubliková spisovatelka Tylda Meinecková. Marie Calma se ve své literární činnosti věnovala jak poesii , Jarní zpěvy , Ejhle člověk ), tak pohádkám , Pohádka o českých muzikantech ) a próze ). Marie Calma překládala především z francouzštiny a také polštiny .

Luule Viilma (16)

nar.6.4.1950 ... †20.1. 2002 - lékařka, léčitelka, spisovatelka V letetech 1968- 1974 studovalalna lékařské fakultě Tartuské státní university. Osmnáct let pracovala jako gynekolog a porodník a v r.1991 si otevřela soukromou praxi- zůstala stále lékařem, který vychází ze znalostí získaných na universitě, které jsou základem pro její další studium a práci. Absolvovala kurz parapsychologie, který znamenal významný obrat v jejím životě. Časem zanechává tradiční medicínu stranou a začíná uplatňovat své léčitelské schopnosti na úrovni interpretace oblasti citů a myšlenek. Nezatratila tradiční medicínu- její znalosti jí zůstaly, jen šla jinou cestou...

Luanne Rice (11)

Luanne se narodila v roce 1995 ve státě Connecticut. K literatuře tíhla už od malička a její matka, učitelka angličtiny, dceřinu zálibu ochotně podporovala. V jedenácti letech vydala svou první báseň. O čtyři roky později publikovala první povídku a první román jí vyšel v roce 1986

Linda Chapman (25)

Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.

Leni Behrendt (23)

Německá spisovatelka.

Laura Janáčková (14)

Laura Janáčková je docentka klinické psychologie a autorka knih o lidských vztazích a komunikaci. Laura Janáčková je zaměstnána v Sexuologickém ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Zabývá psychologií v oblasti aplikované medicíny a komunikace, psychologií u onkologických a jinak těžce nemocných pacientů, psychosomatikou, problematikou bolesti, partnerských a rodinných vztahů a sexuálního chování. Publikovala desítky odborných i populárních článků, je autorkou řady knih. V letech 1987 – 1990 studovala obor psychologie na FF UK v Praze. V roce 1990 získala titul PhDr. na FF UK v Praze a v roce 1996 titul CSc. na téže fakultě. V roce 2004 nostrifikovala a získala titul Dr.phil  na Universitat Wien. V roce 2012 získala titul docentka klinické psychologie  na FF UP v Olomouci. V roce 2009 bylo zahájeno její habilitační řízení na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. To bylo v březnu 2012 zastaveno. V listopadu 2011 bylo zahájeno její habilitační řízení na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Habilitační práce měla název Komunikace ve zdravotnictví a habilitační přednáška Psychologické aspekty onkologického onemocnění. Vědecká rada FF UP schválila návrh na jmenování Dr. Laury Janáčkové Strouhalové docentkou pro obor klinická psychologie v květnu 2012. Je jednatelkou a společnicí ve společnosti Institut partnerských vztahů s.r.o., je zakladatelkou a členem správní rady Ústavu onkologické psychologie z.ú., který vznikl v červenci 2014. Laura Janáčková je 3× vdaná, má dva syny a jednu dceru. Žije v Praze. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidovala jako nestraník za ANO v obvodu č. 27 – Praha 1. Pozornost vzbudila odvážnými billboardy, kde je vyfocená pouze v noční košilce a s volebním heslem „Láska, sex a politika“. Billboard se stal hitem sociálních sítí, kde s...

Katapult (9)

Katapult je česká rocková skupina, která vznikla v roce 1975 v Praze. Skupinu tvořili Oldřich Říha , baskytarista Jiří Schmutz a bubeník Pavel Chrastina. Na přelomu 70. a 80. let se stali jednou z nejpopulárnějších rockových kapel v Československu. Jejich hudební styl obsahoval prvky hard rocku a byl ovlivněn západními kapelami, což bylo pro východní blok v období komunistické vlády poněkud neobvyklé.

Karl Baedeker (23)

Německý vydavatel, jehož společnost Baedeker stanovila standard pro autoritativní průvodce pro turisty. Karl Baedeker byl potomkem dlouhé řady tiskařů, knihkupců a vydavatelů.

Josef Václav Bečka (15)

Josef Václav Bečka byl český jazykovědec, specializující se na oblast stylistiky.

Josef Pondělík (13)

Sportovní novinář a redaktor, publikace z oboru.Začínal ve sportovní rubrice deníku Práce v letech 1945 - 50.Pak působil v deníku Československý sport a v Týdeníku Gól.Jako novinář byl při triumfu naší kopané v Chile 1962.Byl spoluautorem dalších knih o kopané.Jeho poslední kniha Století fotbalu vyšla po jeho smrti.

Josef Hendrich (23)

Narozen 1. 5. 1920 ve Střížovicích, zemřel 9. 4. 2012 v Praze. PhDr., CSc., filolog, autor učebnic francouzštiny.

John Lennon (15)

John Lennon byl kultovní anglický hudebník, zpěvák a skladatel, který se celosvětově proslavil jako člen skupiny Beatles, jedné z nejúspěšnějších a nejvlivnějších skupin v historii populární hudby. Po rozpadu Beatles v roce 1970 se Lennon vydal na sólovou dráhu, během níž vydal několik uznávaných alb. Jeho debutové sólové album " John Lennon /Plastic Ono Band", vydané v roce 1970, je známé svým syrovým, minimalistickým zvukem a hluboce osobními texty, které odrážejí jeho boje a terapeutický dopad terapie prvotním křikem.

John Knittel (16)

John Hermann Knittel se narodil v r.1891 v Dhárváru Indii jako syn basilejského misionáře a vnuk zvonaře z Esslingenu. V pěti letech přesídlila rodina do Švýcarska. Po absolvování gymnázia a obchodní školy odešel do Anglie, kde pracoval jako bankovní úředník, obchodoval s filmy a podílel se na vedení divadla, později se stal spisovatelem. Zimu trávil většinou v severní Africe a nakonec se usídlil u Ženevského jezera. od r. 1933 žil poblíž Káhiry, potom střídavě v Egyptě a v Maienfeldu, kde zemřel v r.1970. Kromě svého několikrát zfilmovaného světového bestselleru "Via Mala" napsal jedenáct dalších románů a mnoho povídek.

John Jakes (21)

John Jakes celým jménem John William Jakes, je americký spisovatel.

John Habberton (16)

John Habberton byl americký spisovatel a literární kritik. Pracoval v novinách New York Herald. Známý je především jako autor knihy pro děti, v češtině obvykle uváděné jako Hýta a Batul nebo Helenina drůbež . Kromě toho psal příběhy ze života v Kalifornii, sebrané později v knize Romance of California Life: Illustrated by Pacific Slope Stories, Thrilling, Pathetic and Humorous .

John Fowles (11)

John Robert Fowles byl britský spisovatel a esejista. Mnozí kritici řadí jeho díla na rozmezí modernismu a postmodernismu. Lze jej však považovat za prvního postmodernistického autora v tom smyslu, že se mu jako prvnímu podařilo propojit vysokou a nižší literaturu. Proslavil se především trojicí prvních románů Sběratel, Mág a Francouzova milenka. Všechny tři byly zfilmovány, k Mágovi dokonce Fowles napsal vlastní scénář. Odmítá být zaškatulkován povrchní nálepkou „romanopisec J. F.“ a svůj názor hájí v knize poznámek a myšlenek Aristos, jako jeden z mnoha motivů se tento vzdor mihne i metarománem Mantisa. John Fowles se narodil v Leigh-on-Sea v Jihovýchodní Anglii v hrabství Essex do středostavovské rodiny Gladys May Richardsové a Roberta Johna Fowlese. Fowles prožil dětství ve společnosti matky a o osmnáct let starší sestřenice Peggy Fowlesové, jež byla jeho vychovatelkou a blízkou společnicí po deset let. Fowles nastoupil na soukromou základní školu Alleyn Court Preparatory School. V té době měl v oblibě knihy Richarda Jefferiese, především pak ty o dětském hrdinovi Bevisovi. Do svých 16 let byl Fowles jedináček. V roce 1939 Fowles získal umístění na státní Bedford School vzdálené dvě hodiny cesty vlakem od jeho domova. Bedford navštěvoval během druhé světové války až do roku 1944. Byl premiantem a často Bedford reprezentoval – mimo jiné se stal hvězdou atletiky, členem ragbyového či kapitánem kriketového týmu, kde působil jako nadhazovač. Poté, co v roce 1944 opustil Bedford, se Fowles zapsal na krátký námořní výcvik na Edinburské univerzitě. Připravoval se na pozici u Královského námořnictva. Výcvik ukončil 8. května 1945 – v den skončení druhé světové války v Evropě –, byl proto nakonec přidělen na dva roky do tábora Okehampton na venkově v blízkosti Devonu. V roce 1947, po dokončení vojenské služby, Fowles nastoupil na Oxfordskou univerzitu na New College. Začal studovat němčinu ...

Jiří Stránský (17)

Jiří Stránský byl český spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut. Jiří Stránský pocházel z pražské patricijské rodiny, po svém otci JUDr. Karlu Stránském měl šlechtické předky , z matčiny strany byl vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patřil i zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení . Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení . Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem. Po roce 1989 začal znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 v Kolíně na Valném sněmu Junáka obdržel za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona, a za celoživotní příklad ostatním ...

Jiří Kostečka (16)

Jiří Kostečka je český pedagog, didaktik češtiny, autor učebnic českého jazyka a literatury. V roce 2014 byl oceněn ministrem školství nejvyšším resortním vyznamenáním, Medailí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně za celoživotní pedagogické působení. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština-angličtina. Z fakultních učitelů byl nejvíce ovlivněn profesorkou Marií Čechovou, která ho při studiích i v dalším profesním působení výrazně orientovala na didaktiku českého jazyka a slohu. Následně se věnoval pedagogické činnosti na řadě středních i vysokých škol v České republice i v zahraničí. V r. 1982 nastoupil jako učitel češtiny, angličtiny a filozofie na Gymnázium Na Zatlance, pak působil na několika dalších pražských gymnáziích a na Gymnáziu Václava Hraběte v Hořovicích. Devět let strávil na kolejním Gymnáziu Open Gate, kde se podílel na výuce podle programu mezinárodní maturity International Baccalaureate, stejně jako později na Gymnáziu Nový PORG v Praze. Souběžně s výukou na středních školách vedl semináře didaktiky českého jazyka i literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a na Katedře českého jazyka a literatury na Technické univerzitě v Liberci. V roce 2008 obhájil disertační práci na téma Motivace a aktivizace žáků při výuce českého jazyka na gymnáziích. V roce 2014 pomáhal založit bilingvní česko-anglickou základní školu Wonderland Academy v Praze, na které působil jako ředitel a učil na 1. stupni. V zahraničí vyučoval v letech 1993 až 1996 češtinu na Pekingské univerzitě zahraničních studií. Dále učil výběrově starořeckou literaturu na athénském gymnáziu Moraitis School; při výměnných pobytech též vyučoval na gymnáziu v nizozemském Hilversumu a na Brecon High School ve Velké Británii. V pedagogické dráze pokračuje od roku 2017 působením u krajanských dětí v Austrálii a na Novém Zélandu. Kostečka je členem redakční rady recenzov...

Jiří Dušek (18)

Mgr. Jiří Dušek, Ph.D. je ředitelem Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně, kde se mj. věnuje přípravě multivizuálních představení pod umělou oblohou planetária, stejně jako dalším způsobům astronomického vzdělávání. Je autorem řady populárně-vědeckých publikací , vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, předsedá Sdružení hvězdáren a planetárií. V roce 2004 po něm byla pojmenována planetka Dušek. Kromě astronomie je jeho velkou láskou cestování, potápění, speleologie a balónové létání.

Jindřiška Ptáčková (23)

Jindřiška Ptáčková Po vysoké škole pracovala nejprve ve školství, posléze jako redaktorka v Učitelských novinách, v časopisech Mladá dáma, Delfín, Světem zvířat a v nakladatelstvích Orbis a Rodiče jako knižní redaktorka. Publikovala povídky, pohádky a básničky například ve Sluníčku. Trvale žije v Praze, e-mail: jindriptac@centrum.cz

Jindřich Snížek (20)

Spisovatel a filmový publicista. Vystudoval reálné gymnázium v Kutné Hoře a učitelský ústav v Hradci Králové. Účastnil se bojů v první světové válce a po návratu domů působil jako dramatik a organizátor divadelních představení na Kutnohorsku. V roce 1923 byl obviněn, že se účastníkem vraždy hajného v roce 1918 .

Jennifer Probst (18)

Svůj první příběh s milostnou zápletkou napsala Jennifer Probstová ve dvanácti letech. Přečetla ho sice jen svojí tehdejší třídní učitelce, ale sama říká, že od té doby už nemohla s psaním přestat. Dala si sice několik drobných přestávek – například když se vdávala, když čekala prvního syna, když s manželem kupovali a zařizovali dům, když čekala druhého syna, když dělala státnice z anglické literatury nebo když se u nich doma zabydlovali dva nalezení psi –, nyní už se však psaní zase věnuje na plný úvazek. Jennifer Probstová se proslavila především jako autorka erotických romancí ze současnosti a její knihy se pravidelně objevují na špicích prestižních žebříčcích bestsellerů New York Times, USA Today a Wall Street Journal. Manželská smlouva , která je prvním dílem volné „manželské“ série , byla v první desítce nejlepších knih Amazonu za rok 2012.

Jane Austenová, (11)

Jan Patočka (21)

Jan Patočka byl jeden z nejvýznamnějších českých filosofů 20. století. Zabýval se fenomenologií, filosofií dějin, filosofickým dílem J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla, českou literaturou, uměním a kulturou. Patočkovo dílo a jeho osobnost výrazně ovlivnily soudobé české myšlení, zejména v kruzích nezávislé inteligence a disentu 60. až 80. let. Byl jedním z prvních mluvčích Charty 77. K jeho početným žákům patří mj. V. Bělohradský, V. Borecký, T. Halík, L. Hejdánek, P. Kouba, D. Kroupa, L. Menzel, J. Michálek, J. Němec, Z. Neubauer, R. Palouš, M. Petříček, Z. Pinc, Petr Rezek, J. Sokol a mnoho dalších. Narodil se jako třetí ze čtyř synů klasického filologa a středoškolského pedagoga Josefa Patočky a zpěvačky Františky, rozené Procházkové. Dva z jeho bratří se také stali vysokoškolskými profesory. Jeho otec choval velkou úctu k Masarykovi a Hostinskému, za jejichž žáka se považoval. Po maturitě na vinohradském reálném gymnáziu v Praze se roku 1925 zapsal ke studiu slovanské filologie, romanistiky a filosofie na Filozofické fakultě UK. V roce 1928 při studijním pobytu v Paříži se poprvé setkal s Edmundem Husserlem. 31. června roku 1931 promoval z filozofie disertační prací Pojem evidence a jeho význam pro noetiku u J. B. Kozáka a stal se jeho asistentem. Vedlejší rigorózní zkoušku složil z estetikyJako stipendista Humboldtovy nadace v roce 1933 studoval u Husserla a Martina Heideggera ve Freiburgu fenomenologii a navázal celoživotní přátelství s Husserlovým asistentem Eugenem Finkem. Podílel se na založení Cercle philosophique de Prague, stal se jeho českým sekretářem a v roce 1936 se habilitoval prací Přirozený svět jako filosofický problém, která ovlivnila české filosofické prostředí na mnoho let. Od roku 1937 byl redaktorem časopisu Česká mysl, spoluorganizoval Husserlovy přednášky v Praze a po jeho smrti se přičinil o záchranu jeho pozůstalosti. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1...

Jan Hanzák (16)

RNDr. Jan Hanzák se narodil v Praze 1.září 1923, mládí prožil v Bystřici u Benešova. V roce 1943 odmaturoval, později byl totálně nasazen. Po válce absolvoval Přírodovědeckou fakultu v Praze, v roce 1946 začal pracovat v zoologickém oddělení Národního muzea. Významný český ornitolog a zoolog, dlouholetý jednatel a místopředseda České ornitologické společnosti, napsal řadu odborných publikací, známý i v zahraničních odborných kruzích. Zemřel 20.září 1994 v Praze.

Jan Eskymo Welzl (10)

Jan Velcl nebo Jan Eskymo Welzl , dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck. Po základní škole se vyučil zámečníkem ve Zvoli. Roku 1884 se stal tovaryšem, v následujících dvou letech pěšky procestoval značnou část tehdejší Rakousko-uherské monarchie. V roce 1888 na tři roky narukoval. Po návratu z vojny se vydal do Janova, kde získal místo topiče na zámořské lodi. Od roku 1892 pracoval jako dělník v přístavu Port Arthur na hranicích Ruska a Číny, následujícího roku odešel do Irkutska, kde pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály, po několika měsících ale stavbu opustil a putoval pěšky přes Jakutsk, Verchojansk a Nižněkolymsk na Novosibiřské ostrovy, kde údajně prožil následujících 28 let. Na Novosibiřských ostrovech a později na Aljašce Welzl působil jako lovec kožešin, obchodník a nakonec i neoficiální smírčí soudce. Jeho soudcovské aktivity při potírání kriminality však byly spíše vigilantismem a zahrnovaly dokonce lynčování provinilců. Oblast jeho obchodních aktivit prý sahala od Země Františka Josefa až po severní Kanadu, kde zásoboval lovce, zlatokopy a polární badatele potravinami, léky, střelivem a dalším potřebným zbožím. Rozvážel s psím spřežením také poštu. K domorodým Inuitům na Aljašce a v Kanadě zastával přátelský vztah, jednal s nimi bez předsudků, jako se sobě rovnými. Byl mezi nimi znám jako Pojídač medvědů. Welzl tvrdil, že ho dokonce zvolili náčelníkem. Tento i další údaje o kontaktech s domorodými obyvateli dalekého severu je však obtížné prokázat. Není vůbec jisté, jestli Welzl inuitsky uměl, protože ukázky „eskymáčtiny“ v jeho knihách jsou z lingvistického hlediska pochybné až nesmyslné. V roce 1924 Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s ...

Ivo Štuka (19)

Ivo Štuka byl český básník a novinář. Ivo Štuka se narodil 10. února 1930 v Brně. Jeho otec Antonín Štuka se za války účastnil protifašistického odboje a byl po prozrazení skupiny zatčen a v roce 1943 popraven. Ivo Štuka po maturitě na reálném gymnáziu v Brně nastoupil jako redaktor do Lidových novin, nejprve v Brně, potom v Ostravě a od 1951 v Praze. Na setkání mladých autorů na zámku Dobříš se seznámil s Ilonou Borskou, kterou si o rok později vzal a měl s ní postupně tři děti. Od roku 1953 byl redaktorem časopisu Čs. voják, později pak redaktorem časopisu Plamen a Signál . Spolu s Ilonou Borskou psali pro Plamen a další časopisy epigramy pod značkou IBIŠ. Jeho kniha sci-fi povídek Nález na Bílých kamenech byla koncem šedesátých let připravena do tisku, ale v ovzduší nastupující normalizace již nemohla vyjít. Některé povídky byly po roce 1989 uveřejněny samostatně . Krátce po nástupu normalizace byl vyhozen z redakce a dva roky byl bez zaměstnání. Pak dostal špatně placenou práci technického korektora v tiskárně. Publikovat nesměl dvacet let. Bez uvedení autorství v té době spolupracoval na některých dětských knížkách a překladech Ilony Borské. Jedinou skulinou v zákazu publikovat pro něj bylo psaní textů pro skupinu "Pražský šanson" . Po roce 1990 se Ivo Štuka na čas vrátil do časopisu Signál, kde se později stal zástupcem šéfredaktora. V dalších letech pak pracoval jako novinář na volné noze. Ivo Štuka zemřel 20. listopadu 2007 v Praze a je pohřben na malém hřbitově v Ďáblicích. Ivo Štuka se aktivně věnoval zejména poezii a literatuře, ale zajímal se rovněž o klasickou filozofii a ovlivněn zážitkem z válečného dětství zajímal se poněkud překvapivě i o letectví a kosmonautiku. V jeho díle nacházíme tuto tematiku opakovaně ve sci-fi novele Šest dnů na Luně 1, nebo v životopisné knize Král vzduchu o proslulém ...

Iva Hoňková (20)

Iva Hoňková se narodila r.1977 v Bílovci. Od narození bydlela ve Studénce . Když jí bylo 24 let, odstěhovala se do Čech - přesněji do Čisté u Rakovníka. Česká spisovatelka, ilustrátorka a malířka. Od dětství kreativně tvoří, píše knihy a maluje. Zajímá se o kosmonautiku, astronomii, letectví a výtvarné umění, zejména staré mistry. Maluje akvarelem, pastelem, temperou a tuší.

Henry Fielding (19)

Henry Fielding byl anglický osvícenský prozaik, dramatik, publicista, právník a soudce. Pocházel z chudé, ale vážené aristokratické rodiny. Když mu byly tři roky, přestěhovala se rodina do Dorsetu. V mládí se vyznačoval nezvládnutelnou, vznětlivou a vášnivou povahou. Elitní střední školu Eton College nedostudoval, ale odnesl si z ní dobrou znalost klasických jazyků a literatury. Své vzdělání ještě prohloubil na univerzitě v Leydenu, kterou však pro dluhy nedokončil. Roku 1734 se oženil s Charlotou Cradockovou, začal v Londýně studovat práva a zintenzivnil svou novinářskou činnost. Stal se z něho osvícenský humanista, který stál společně s dalšími v opozici proti vládě Roberta Walpoleho považované mnohými za korupční. V letech 1739-1740 působil v opozičním časopise The Champion , v letech 1745-1746 vydával časopis True Patriot a v letech 1747-1748 parodoval stoupence jakobitské rebelie v časopise The Jacobite's Journal . Své volnomyšlenkářské postoje vyjádřil i v osobním životě tím, že roku 1747 si vzal za druhou manželku bývalou služebnou své první ženy, která zemřela roku 1744. Začínal jako dramatik a své hry psal pod pseudonymem Scriblerus Secundus. Vyznačují se mistrným zvládnutím tehdejších divadelních žánrů a postupů. Vytvořil dvacet pět komedií, satir, frašek a burlesek. Proslavil se zejména satirami psanými pro divadla v Drury Lane a Haymarketu, v nichž parodoval současnou tvorbu a kritiku , společenský život a politické praktiky vládnoucí whigistické strany . Od konce 30. let se věnoval také próze. Napsal romány Shamela, Josef Andrews,Jonathan Wild, Tom Jones a Amelie, ve kterých se snažil o naplnění své koncepce „komického eposu v próze“, v níž je hrdinství morálním postojem a ne jen statečným činem a v popisu lidských slabosti převažuje la...

Hana Kneblová (21)

Narozena roku 1976 v Novém Jičíně. Historička, jazyková redaktorka a překladatelka. Autorka populárně naučné publikace z historie.

Gianni Rodari (9)

Gianni Rodari byl italský novinář a spisovatel literatury pro děti a mládež. Po světě se proslavil jako autor moderních pohádek pro děti i dospělé. V roce 1970 se stal laureátem Ceny Hanse Christiana Andersena, nejvyššího mezinárodního ocenění na poli dětské literatury. Do češtiny bylo přeloženo několik Rodariových knih pro děti. Mezi nejznámější patří:

Gerry Duggan (17)

Americký autor komiksů, režisér a fotograf žijící v Los Angeles. Mezi jeho největší úspěchy patří Deadpool, který vychází i u nás díky nakladatelství Crew.)

George Gordon Byron (17)

Anglický básník a představitel romantismu

František Widimský (16)

Narozen 15.11.1887 v Plzni, zemřel 25.12.1974 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, pracovník olympijského výboru, překlad z francouzštiny.

František Novotný (19)

Narozen 15. 3. 1944 v Brně. Spisovatel, beletrista, publicista, autor literatury faktu, překladatel, elektroinženýr, jachtař, modelář, autor prací o historii námořních bitev, též literatury sci-fi.

František Gel (14)

František Gel, vlastním jménem František Feigel, byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel z angličtiny, němčiny a latiny. V roce 1919 Gel vystudoval gymnázium v Prostějově. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V Brně začal, ale nedokončil, studium práv. V roce 1924 začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky Rudolfu Těsnohlídkovi byl přijat do redakce Lidových novin na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich. V únoru 1934 málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes Maďarsko, kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a Jugoslávii. Po příchodu do Francie byl prezentován 26. ledna 1940 v čs. zahraniční armádě ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost 2. října 1940 propuštěn do civilu. Gel se nehodlal s touto situací smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. Sám tuto funkci formuloval a podařilo se mu prosadit na MNO její zavedení v čs. zahraniční armádě. Do této funkce byl jmenován výnosem MNO/NT č 16/42 ze dne 1. července 1942. Po porážce Německa v letech 1945–1949 zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z Norimberského procesu. Po válce pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 opět v r...

Felix Timmermans (15)

Leopold Maximiliaan Felix Timmermans je nejvíce překládaným spisovatelem z Flander. Narodil se v Belgii v Lier, jako 13. ze 14 dětí. Zemřel v Lier ve věku 60 let. Byl autodidakt, psal hry, historické romány, náboženská díla a poezii. Jeho nejznámějším románem je Pallieter . Timmermans také psal pod pseudonymem Polleke van Mher. V prvních letech 2. světové války Timmermans vydával Flemish nationalist Volk. Také se zúčastnil setkání Europäische Schriftsteller-Vereinigung , které bylo svoláno Josephem Goebbelsem. Kvůli tomu byl chybně pokládán za kolaboranta, což mu možná způsobilo zdravotní potíže a předčasnou smrt.

Erma Bombeck (12)

Erma Louise Bombecková byla americká humoristka, kterou proslavily humoristické novinové sloupky a fejetony popisující život ženy na předměstí. Později byly vydávány jejich knižní sbírky, které byly přeloženy do řady jazyků, včetně češtiny. Erma Fisteová se narodila v Daytonu v Ohiu. V roce 1949 úspěšně ukončila studia angličtiny na University of Dayton. Tentýž rok zahájila svoji novinářskou kariéru jako reportérka Dayton Journal Herald, nicméně poté, co se vdala za svého přítele ze studií, ředitele školy Billa Bombecka, opustila zaměstnání a vychovávala tři děti, které spolu měli. Když děti odrostly, začala psát humorné sloupky tematicky zaměřené na život ženy v domácnosti na předměstí. Debutovala v roce 1964 v Kettering-Oakwood Times. Placena byla po třech dolarech za sloupek. Jejich popularita byla tak obrovská, že velice rychle začaly vycházet i v dalších novinách a později vycházely třikrát týdně ve více než 700 novinách po celých Státech. Při započtení evropských novin vydávala své sloupky ve více než 800 novinách. Později vznikla řada knižních sbírek těchto sloupků, které se ukázaly být velice úspěšnými bestsellery a byly přeloženy do mnoha dalších jazyků, včetně češtiny a např. němčiny. Vznikl podle nich i sitcom Maggie. V roce 1971 se rodina Bombeckových přestěhovala do Paradise Valley v Arizoně. Zdravotní stav Bombeckové, trpící autozomálně dominantním polycystickým onemocněním ledvin, se postupně zhoršoval. V roce 1996 podstoupila transplantaci ledvin a krátce poté zemřela na pooperační komplikace. Je pohřbena na Woodland Cemetery V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erma Bombeck na anglické Wikipedii.

Emmuska Orczy (18)

Emmuska Orczy, celým jménem Emma Magdalena Rosalia Maria Josefa Barbara Orczy , byla anglická autorka dobrodružných a detektivních povídek maďarského původu. Jejím nejúspěšnějším románem byl The Scarlet Pimpernel o anglickém hrdinovi, který zachraňuje francouzské aristokraty před gilotinou.

Don Sparling (17)

Narodil se v kanadské Ottawě. Na Torontské a Oxfordské univerzitě vystudoval anglický jazyk a literaturu. Do Československa poprvé přicestoval pár týdnů po před 21. srpnem 1968, v březnu 1969 nastoupil jako lektor do brněnské Státní jazykové školy. V letech 1970-1977 vyučoval angličtinu v Praze, poté v letech 1977-2009 působil na Masarykově univerzitě coby učitel na katedře anglistiky, odkud přešel jako zakladatel a ředitel do Centra zahraničních studií. Jako manažer vedl několik let Brno Expat Centre. Obdivuje slovácký folklor .

Derek Parker (21)

Derek a Julia Parkerovi patří mezi nejznámější spisovatele zabývající se astrologií a výkladem snů. Narodili se v Anglii přesně dva měsíce po sebě ve stejném roce - Julia , 27. července, a Derek 27. května. O dvacet pět let později se vzali. Derek pracoval v redakci novin, pak se stal pracovníkem TWW, nezávislé televizní stanice v Cardiffu, Wales, jako moderátor, scenárista, novinář. Mezi lety 1965 a 1970 editoval Poetry Review a publikoval v roce 1968 krátkou biografii lorda Byrona. Již v roce 1970 publikoval studii o astrologii v moderním světě a společně s manželkou napsal mnohé další knihy na toto téma.

Darren Shan (20)

Darren Shan je sága napsaná irským autorem Darrenem O'Shaughnessey. Sága obsahuje 12 knih, v ČR vyšly všechny. Celý příběh popisuje osud normálního lidského chlapce, který si nedobrovolně vymění část krve s upírem Lartenem Hroozleym, a tak se stane jeho pomocníkem a polovičním upírem. Sága je rozdělena do 4 trilogií: První trilogie, Darren se učí jak se stát správným upírem. Upíři vždy pijí jen tolik krve, kolik pouze potřebují a nikdy nezabíjí svou oběť. Část klanu s tímto postupem nesouhlasila a před 700 lety se odpojila se od upírů. Nazvali se vampýři a svou oběť zabijí a vysají do poslední kapky krve, čímž vstřebají i duši a vzpomínky své oběti. Díky takto velkým dávkám krve, kterou vypijí, se jejich kůže časem zbarví do nachové barvy a jejich rty, nehty a vlasy se zbarví do krvavě červené. Vampýři žijí mírně déle než upíři, ale jinak jsou jejich síly naprosto vyrovnané, stejně jako upíři, vampýři nikdy nelžou, nepoužívají střelné zbraně a jsou velmi odvážní. Vždy mezi nimi existovalo křehké příměří, ale díky zásahu pana O. Sudda se mezi nimi příměří protrhlo a nastala takzvaná Válka jizev. Pozn.: Upíři a stejně tak vampýři se značí jizvičkami na bříšcích prstů.