Všichni Autoři a témata

Jaroslav Mráz (2)

Jaroslav Mráz je český trenér házené. Národní házenou začal hrát v Poděbradech, po válce se přestěhoval do Prahy a začal hrát mezinárodní házenou za Bohemians Praha. V roce 1960 převzal 2. ligový tým Slavii Praha. Po roce se probojovali do 1. ligy. Slavie se stala překvapením ligy a na jejich zápasy chodilo až 2500 diváků. Od roku 2001 hraje jeho syn Michal házenou ve Slavii Praha. V roce 1961 se spolu s Laco Šestákem stává trenérem národního družstva, kde v té době hráli Jiří Vícha, Pepík Trojan, Vojta Mareš, Rudla Havlík, Franta Heřman, Venca Duda, proti kterým ještě nedávno hrál. Dostali nesnadný úkol stát se na mistrovství světa v roce 1964 v Praze mistry světa. Co čert nechtěl, se vztahy mezi Duklou a Tatranem přiostřovali a při zápase Tatran Prešov - Dukla Praha a po velkém incidentu na prešovském hřišti, kde rozvášnění fanoušci zmlátili deštníky rozhodčího, kterým byl předseda svazu házené František Boček, musel být trenér Laco Šesták odvolán z pozice trenéra národního družstva. Jaroslav Mráz se stal hlavním trenérem a jeho asistentem se stal trenér Dukly Praha Bedřich Konig. Spolu s "Beďárem", prožívali trenérský křest ohněm na střídačce. Protože naše diplomacie byla slabá, vytvořil se pakt Rumunsko - Švédský. Zápas v semifinále ČSR - Rumunsko pískal švédský rozhodčí Janerstam a proti jeho problematickým rozhodnutím téměř bez přestání bouřila vyprodaná sportovní hala s osmnácti tisíci diváky. Prohráli po boji 15-16. A kdo se utkal ve finále - Rumunsko-Švédsko. Skončili na 3. místě. V roce 1967 se stali ve Švédsku mistry světa, ale u toho už nebyl, v roce 1966 skončil u národního družstva, kdy mu FTVS, na které učil, nepovolila dále trénovat národní družstvo. Po mistrovství ho zastavovala spousta lidí a unisono ho utěšovala - "Nevadí, že jste nevybojovali titul, hlavně, že jste porazili Rusáky..." Po osmileté trenérské činnosti u Slávie a pětileté u národního družstva, v roce 1968 odešel trénova...

Jaroslav Mottl (6)

Narozen 2.2.1900 v Praze, zemřel 31.3.1986 tamtéž. Hudební skladatel, písničkář, autor filmových scénářů, textových hudebních vložek a operety.

Jaroslav Morávek (5)

Jaroslav Morávek je český živnostník a účastník odboje a odporu proti komunistickému režimu, v roce 2016 kandidoval na Olomoucku ve volbách do Senátu za ODS. Dětství trávil v západním pohraničí, kde jeho otec sloužil jako voják z povolání. Ten také po okupaci v srpnu 1968 emigroval do SRN, když předtím odmítl pustit do kasáren sovětská okupační vojska. Následovaly domovní prohlídky a perzekuce ze strany Státní bezpečnosti, které trvaly téměř nepřetržitě do doby, než se otec vrátil z emigrace na základě amnestie vyhlášené Ludvíkem Svobodou a Alexandrem Dubčekem. Přesto byl v září 1973 otec nakonec zatčen a 11 a půl roku vězněn. Začal se stýkat se stejně smýšlejícími lidmi, kteří měli blízko k undergroundu a signatářům Charty 77. Rozhodl se mezi svými přáteli rozšiřovat materiály a tiskoviny získané na různých setkáních a hudebních festivalech. Tuto činnost nevynechal ani v průběhu základní vojenské služby, byl však v hledáčku StB. V roce 1982 byl na základě sledování souzen a odsouzen vojenským soudem za trestné činy hanobení republiky a jejího představitele a pobuřování. Dostal podmíněný trest, ve své "protistátní činnosti" však pokračoval až do listopadu 1989. Živí se jako živnostník, od roku 1993 vlastní firmu "Jaroslav Morávek - Guard", která se zabývá ostrahou objektů. Angažuje se jako člen Konfederace politických vězňů a v roce 2014 mu byl přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu. Jaroslav Morávek žije v obci Lutín na Olomoucku. Je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho zájmy patří hudba , motorky, historie, politické dění, umění, knihy a příroda. V komunálních volbách v roce 1998 kandidoval jako nezávislý do Zastupitelstva obce Lutín na Olomoucku, ale neuspěl. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2002 kandidoval jako člen strany Česká pravice v Olomouckém kraji, ale rovněž neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za ODS v obvodu č. 6...

Jaroslav Mellan (2)

Jaroslav Mellan byl český advokát, dramatik, divadelní herec a sběratel aforismů. V advokacii působil především jako obhájce ve věcech trestních. Věnoval se ale i divadlu, napsal několik her a byl ochotnickým hercem. Byl také členem Jednoty divadelních ochotníků Jaroslav v Luži. Jeho manželkou byla herečka, režisérka a dramaturgyně Míla Mellanová, oba jsou pohřbeni na vyšehradském hřbitově.

Jaroslav Medek (4)

Bratr legionářského spisovatele Rudolfa Medka. Psát začal po návratu z první světové války. Působil jako redaktor, mj. ve Vilímkově a v Ottově nakladatelství, v Orbisu, vedl nakladatelství Orel a Pamir.

Jaroslav Kvesánek (1)

Jaroslav Kozlík (5)

Jaroslav Kozlík byl český pedagog a volejbalista. V roce 1937 se oženil s Annou Chalupovou, mistryní ČSR a ČOS v lehkoatletickém pětiboji. V manželství se mu narodily tři dcery – Iva, Jarmila, Alena. Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži. V letech 1926–1929 a 1931–1945 byl učitelem na obecných a měšťanských školách. Spolupracoval při zpracování moderní koncepce tělovýchovy na školách, která byla později zavedena celostátně. Po válce studoval na Výzkumném ústavu pedagogickém. Zde pokračoval na svém díle modernizace školského systému. Působil také jako šéfredaktor časopisu Tělesná výchova mládeže. Napsal více než 30 knih a přes 300 článků a statí, které byly publikovány i v zahraničí. Titul přeborník ČOS: V přeborech Svazu slovanského sokolstva: Mistrovství Moravy:

Jaroslav Koutek (2)

Historik, knihy o druhé světové válce.

Jaroslav Kos (5)

Narozen 5. 11. 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova, zemřel 15. 10. 2012. Prof. MUDr., anatom. V letech 1947-1983 vedoucí Ústavu anatomie, Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Plzeň.

Jaroslav Konrád (4)

Narozen 13. 1. 1926 v Lutové, zemřel 2. 5. 2010 v Brně. Prof., MVDr., DrSc., veterinární lékař, vědec, vysokoškolský pedagog, práce v oboru nemoci zvířat a zejména nemoci malých zvířat.

Jaroslav Kohout (4)

Autor publikací z oboru podnikání, reklamy, komunikace.

Jaroslav Klodner (6)

Narozen 24. 5. 1953 v Poličce. RNDr., pedagog, autor učebnic matematiky.

Jaroslav Kestřánek (1)

Hydrolog.

Jaroslav Kándl (1)

Narozen 17.1.1917 v Szegedinu , zemřel 1979. Ing.architekt, grafik, autor ilustrací a kreslených filmů.

Jaroslav Kalivoda (6)

MUDr., lékař v oboru diabetologie, publicista, populárně naučné knihy pro diabetiky, příběhy z lékařského prostředí, též autor průvodců.

Jaroslav Kabeš (5)

Jaroslav Kabeš ] byl český a československý ekonom, bankéř a politik KSČ, v poúnorovém období ministr financí, v 50. letech generální ředitel Národní banky Československé. V letech 1907–1914 vystudoval reálné gymnázium a pak abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Od roku 1920 pracoval na pozici účetního v Agrární bance československé a v jejích dceřiných společnostech Centrocarbon a Agrocarbon v uhelném průmyslu. Členem KSČ byl již od jejího založení roku 1921. V září 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky , v září 1946 se stal prvním náměstkem vrchního ředitele Živnobanky. Působil i v Národní bance Československé jako člen její dočasné správy a pak i člen bankovní rady. V dubnu 1949 se stal ministrem financí v československé vládě Antonína Zápotockého. Na postu setrval do září 1953. Za jeho ministerského období byla provedena československá měnová reforma. V letech 1954 - 1957 byl generálním ředitelem Národní banky Československé. Zastával i významné stranické funkace. VIII. sjezd KSČ a IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ho pak zvolil za člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1961 mu byl udělen Řád republiky. Kromě politických aktivit se věnoval též poezii. Vydal několik básnických sbírek.

Jaroslav K. Man (4)

Jaroslav Jiránek (5)

Český hudební vědec. Narozen 21. 8. 1922 v Praze, zemřel 19. 7. 2001 tamtéž. PhDr., CSc., hudební vědec a kulturně politický pracovník, lektor marxismu-leninismu na pražských vysokých školách, docent dějin a teorie novodobé hudby, autor muzikologických publikací a publikací z oblasti marxistické filosofie a estetiky.

Jaroslav Jílek (5)

Narozen 8. 2. 1931 v Olomouci, zemřel 7. 11. 2007. Prof., Ing., CSc., ekonom, statistik, práce a překlady z oboru.

Jaroslav Janovský (6)

Spisovatel, který velmi úspěšně debutoval 1937 v ženském týdeníku Ozvěny domova a světa románem na pokračování Zářivý cíl. Psal romány pro Rodokaps o newyorském detektivu Bobu Sheridanovi. Po změně kulturních poměrů se obrátil proti své - utajované - literární minulosti a dvěma didaktickými dramaty Noc pod Čerchovem a Tygří bratrstvo se pokusil "vytlouci" dětem a mládeži "tu pitomou rodokapsovou romantiku z hlavy" . Jako rozhlasový dramaturg uvedl 1949 do českého éteru cyklus sovětských divadelních her. V letech 1951-56 byl ministerským úředníkem pro oblast dětského divadla, poté členem vedení Divadla Spejbla a Hurvínka.

Jaroslav Humberger (4)

Jaroslav Humberger, vlastním příjmením Jaroslav Humburger byl český spisovatel a novinář, oběť holokaustu. Narodil se v rodině obchodníka z Nových Dvorů Josefa Humburgera a jeho manželky Hedviky, rozené Lengsfeldové . Poté, co vychodil obecnou školu v rodišti absolvoval v letech 1915–1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Vyučil se elektrotechnikem a vystudoval v letech 1918–1920 dvouletou živnostenskou školu v Nových Dvorech. Jako novinář pracoval ve 20. a 30. letech 20. století. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Pro svůj židovský původ byl po vzniku Protektorátu perzekvován, již v listopadu 1939 bylo vydání jeho knihy oznámeno s poznámkou „t. č. mimo redakce“. V srpnu 1942 byl odtransportován do Terezína, odsud v říjnu 1944 do Osvětimi, kde zahynul. Dne 5. listopadu 1938 se v Kutné Hoře oženil s Hedvikou Polákovou . Manželé Humburgerovi měli dceru Hedviku . Celá rodina byla vyvražděna v průběhu holokaustu. V Osvětimi zahynuli i rodiče Jaroslava Humbergera. Jaroslav Humberger byl především znám jako autor životopisných děl. Literární věda jim vyčítá, že zachycují dobový kolorit, ale méně se zajímají o tvůrčí život popisovaných osobností. Lépe je z tohoto pohledu hodnocen román o Prokopu Divišovi. Podobně se již v roce 1939 vyjádřil F. X. Šalda o románu Mikuláš Dačický z Heslova: „...nedovedl Dačického dotvořit a dobásnit v zákonný typ, nenalezl v něm a nevynesl vnitřního dramatu.“ Přispíval zejména do Národního osvobození, Lidových novin a dalších deníků, psal humoresky do Humoristických listů.

Jaroslav Hojdar (5)

PhDr. Jaroslav Hojdar se narodil 26. 6. 1933 v Klenovicích, okr. Tábor. Stal se učitelem a jeho celoživotním zájmem je historie. První zaměstnání získal v českokrumlovském pohraničí, kde učil děti rumunských krajanů. Po čase se vrátil na Táborsko a byl učitelem v Sezimově Ústí a Táboře. Dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UK. Kromě práce ve škole ho pohltila regionální historie válečných let. Setkal se téměř se všemi pamětníky, kteří se na Táborsku a v okruhu jižních Čech zapojili do protinacistického odboje, studoval dostupnou literaturu i dobové prameny a napsal mnoho článků o odboji. Po propuštění ze školství na počátku sedmdesátých let pracoval jako klempířský dělník a poté topič v kotelně v Plané nad Lužnicí. Nepřestal však psát, byť články mohly vyjít až po roce 1989. Po převratu se nakrátko vrátil do školství, ale brzy odešel do důchodu. Publikuje příspěvky o dějinách jihočeských obcí, sestavil knihu o táborském popravišti a heydrichiádě a také knihu o sovětském poručíkovi Michejenkovi, který utekl z koncentračního tábora Mauthausen přes Šumavu až na Táborsko.

Jaroslav Hofman (5)

RNDr. Jaroslav Hofmann se narodil 23. 4. 1961 v Praze, kde také vystudoval biologii na přírodovědecké fakultě UK. Pět let pracoval v základním výzkumu v tehdejší Československé akademii věd, od roku 1990 působí pracovně střídavě či najednou ve dvou oblastech – v oblasti redakčně-editorské a v cestovním ruchu. Kromě toho je od poloviny 80. let aktivní jako publicista, fotograf, lektor a překladatel, procestoval na 50 zemí pěti kontinentů. Většinu svých aktivit propojil ve svém aktuálním zaměstnání – od roku 2006 je odpovědným redaktorem cestopisného měsíčníku Země světa.

Jaroslav Gazda (3)

Narozen 23. 4. 1926 v Litvínovicích, zemřel 9. 10. 2010. Doc., RNDr., CSc., botanik, florista a vysokoškolský učitel.

Jaroslav Folta (4)

Narodil se 2.4.1933 v Plzni. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na základě jeho návrhu byl Národnímu technickému muzeu přiznán výzkumný záměr Dějiny věd a techniky na léta 1999–2003. Nejvýznamnějším publikačním výstupem tohoto výzkumného záměru se staly třísvazkovové Studie o technice v českých zemích oceněné zvláštní cenou Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2003. Byl činným i v redakčních radách časopisů Dějiny věd a techniky a Pokroky matematiky, fyziky a astronomie . Od roku 2003 editorsky vedl publikační řadu Práce z dějin techniky a přírodních věd. Od roku 1989 byl místopředsedou Společnosti pro dějiny věd a techniky, od téhož roku viceprezident a od roku 1997 prezidentem Mezinárodní komise pro vyučování dějinám věd a techniky Mezinárodní unie pro dějiny a filozofii vědy . Od roku 1999 byl místopředsedou Rady vědeckých společností ČR, od roku 1998 pak členem vědecké rady Historického ústavu AV ČR a od roku 1999 místopředsedou oborové rady programu Zpřístupňování výsledků výzkumu české veřejnosti MŠMT ČR. Externě vyučoval dějiny matematiky na MFFUK a PedF UK . Ve vědecké práci se soustřeďoval na dějiny matematiky, obecné otázky vývoje vědy a dějiny techniky. Zemřel 25.3.2011 v Praze.

Jaroslav Foit (5)

Literatura z oboru elektroenergetiky.

Jaroslav Fleischmann (5)

Narozen 8. 1. 1916 v Jičíně, zemřel 27. 1. 1984 v Praze. Lékař, profesor anatomie, literatura z oboru.

Jaroslav Fenyk (6)

Narozen 1961. JUDr., Ph.D., práce z oboru práva. Autor příruček pro vzdělávání soudců a státních zástupců.

Jaroslav Fábera (4)

Autor turistického průvodce po rozhlednách, člen Klubu přátel rozhleden .

Jaroslav Dvořák (1)

Autor publikace z oblasti motoristického sportu.

Jaroslav Drábek (5)

Jaroslav Drábek byl český právník a publicista. Za německé okupace byl činný v odboji a posléze vězněn v koncentračním táboře Auschwitz. Po druhé světové válce byl vrchním veřejným žalobcem Mimořádného lidového soudu pro potrestání německých válečných zločinců a kolaborantů. Po únoru 1948 emigroval, usadil se v Americe a pracoval jako redaktor Hlasu Ameriky. Byl členem komise pro Památník holocaustu zřízené prezidentem Carterem. Narodil se v rodině chrudimského advokáta Jaroslava Drábka. Matka pocházela z rodiny zámožného pekaře Hrabánka. V roce 1905 se s rodiči přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde otec koupil advokátní kancelář po zemřelém dr. Veselém. V roce 1911 nastoupil na Jiráskovo gymnázium v Žitné ulici v Praze. Ještě před maturitou se v roce 1918 přihlásil jako dobrovolník do sokolských jednotek a v hodnosti svobodníka jel na Slovensko bojovat proti Maďarům. Nakrátko se vrátil složit maturitní zkoušky a na jaře 1919 odjel opět na Slovensko bojovat proti maďarským bolševikům. Po návratu se vydal ve šlépějích otce a nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po získání doktorátu práv společně s Prokopem Drtinou založili debatní politicko-kulturní klub Přítomnost a po Drtinově odchodu do služeb prezidenta Beneše se stal předsedou tohoto klubu, jehož členy bylo až 200 českých osobností. Oženil se s Jarmilou Kučerovou z Ústí nad Orlicí a měli spolu dva syny, Jaroslava a Jana. Ve 30. letech jako advokát často hájil zájmy lidí, které pronásledoval nacistický režim a kteří emigrovali do Československa . Na podzim 1936 se v bytě Jaroslava Drábka začala scházet skupina převážně mladých politiků, kteří chtěli zmenšit vliv a moc agrární strany. Jádro skupiny tvořili P. Zenkl, H. Ripka, V. Krajina, J. Jína, Z. Chytil, P. Drtina, H. Masařík, A. Kinkal, ke schůzkám se občas připojili i F. Hála, A. Procházka, J. J. Rückl, J. Schei...

Jaroslav Doubek (1)

Jaroslav Doubek byl československý rychlobruslař a cyklista. Rychlobruslařských závodů se účastnil již v roce 1943, o čtyři roky později vyhrál juniorské československé mistrovství. Jako cyklista, především dráhový, působil v pražském klubu ÚDA. Rychlobruslení se začal více věnovat v první polovině 50. let. Roku 1953 zvítězil na Světových univerzitních hrách a v roce 1955 debutoval na Mistrovství Evropy i světa . Zúčastnil se Zimních olympijských her 1956 . Na československých šampionátech získal jedno druhé a jedno třetí místo. Sportovní kariéru ukončil v roce 1961, nicméně v letech 1964 a 1968 se ještě zúčastnil několika závodů. Zemřel 22. července 2017 ve věku 86 let.

Jaroslav Dostál (5)

Jaroslav Dostál je mezinárodně uznávaný geolog, od roku 2006 emeritní profesor na St.Mary’s Universitě v Halifaxu v Kanadě, kde pracoval od roku 1975. Zabývá se širokým spektrem problémů v mineralogii, geochemii a petrologii vyvřelých hornin. Publikoval přes 300 článků v odborných časopisech a podílel se na mnoha výzkumných projektech. Během působení na universitě významně přispěl k rozvoji katedry geologie i university jako celku. 12 let působil jako vedoucí katedry geologie. Byl členem Akademického senátu i rady guvernérů university. Je vědecký pracovník v oboru geochemie vyvřelých hornin a její aplikaci ke studii pohybu ker zemské kůry a v souvislosti s tím ložisek nerostných surovin. Jaroslav Dostál se narodil roku 1941 v Praze. Po základní škole studoval od roku 1955 na Průmyslové škole geologické v Praze, kterou ukončil maturitou a odbornou prací "Návrh na průzkum tuhového ložiska u Českého Krumlova" v roce 1959. Dále pokračoval ve studiu na Přírodovědecké fakultě University Karlovy, obor geologie se specializací mineralogie. Studium dokončil v roce 1964 jako promovaný geolog. Diplomová práce "Geologické a petrografické podmínky v oblasti Maršíkova". V letech 1964–67 pracoval jako asistent a do roku 1969 jako odborný asistent na katedře ložiskové geologie. V srpnu 1968 byl účastníkem světového geologického kongresu, který předčasně ukončila invaze vojsk. V roce 1967 na konkurz získal stipendium na graduální studium.do Kanady na Mc Master Universitě v Hamiltonu, kam s obtížemi po invazi odjel..Studium dokončil v roce 1974 s titulem PhD. Od roku 1975 přednášel a pracoval na výzkumných úkolech St.Mary’s Universitě v Halifaxu, od roku 1980 do 2006 jako řádný a po roce 2006 emeritní profesor.

Jaroslav Čížek (2)

Autor kriminálních příběhů.

Jaroslav Čech (3)

Prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. je český historik specializující se především na novověké sociální dějiny, konflikty, rebelie, kriminalitu, stavovskou politiku a politickou kulturu sněmování. Základní vzdělání získal na školách ve Štáhlavech a Starém Plzenci, gymnázium absolvoval úspěšně v Blovicích. Jaroslav Čechura vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie-politická ekonomie. Tituly kandidáta a doktora věd získal na Akademii věd. V letech 1990-92 studoval v SRN. Od roku 1992 docent a od roku 2000 profesor na FF UK v Praze. V letech 1977 až 1986 byl pracovníkem Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze. Dále pracoval do roku 2002 ve vedení Archivu Národního muzea. Od tohoto roku přednáší na Ústavu dějin FF UK a je zaměstnán jako odborný pracovník ANM. Také přednáší na Technické univerzitě v Liberci.

Jaroslav Bradna (3)

Autor publikací z oblasti technického zařízení budov.

Jaroslav Bína (3)

Autor prací z oboru chemie.

Jaroslav Bém (3)

Elektrotechnické práce.

Jaroslav Bartl (4)

Narozen 2.8.1906 v Hradci Králové, zemřel 1.7.1945. Ředitel školy v Praze, práce dějepisné a zeměpisné i beletrie.

Jaroslav Balík (4)

Jaroslav Balík byl český scenárista, režisér a filmový pedagog. U československého filmu začínal po druhé světové válce v různých asistentských funkcích. Zároveň s tím studoval na pražské FAMU, kterou dokončil v roce 1952. Po ukončení školy působil jako asistent režie a pomocný režisér, od roku 1957 pak jako samostatný režisér. V letech 1973 až 1990 vyučoval na pražské FAMU. Hned na počátku své kariéry natočil dodnes poměrně ceněný film Bomba, známý je i snímek z roku 1962 Blbec z Xeenemünde z Václavem Sloupem v hlavní roli, poněkud pozapomenuta zůstala česká filmová komedie Slečna Golem z roku 1972 v Janou Brejchovou v hlavní roli. Z televizní tvorby na počátku 70. let patří mezi jeho nejznámější díla Případ Mauricius z roku 1970, legendární televizní film Romeo a Julie na konci listopadu a milostný film Milenci v roce jedna s Martou Vančurovou a Viktorem Preissem v hlavní roli. Úspěch zaznamenaly i další celovečerní filmy Jeden stříbrný z roku 1976, Stín létajícího ptáčka z roku 1977 a snímek Konečná stanice z roku 1981.

Jaroslav Bálek (5)

Narozen 8. 10. 1946 v Praze. Ing., ekonom, též spisovatel.

Jaromír Vonka (2)

Narozen 29. 10. 1982 v Žatci, žije v Plzni. Projektový manažer v nakladatelství, absolvent oboru geografie.

Jaromír Šimša (5)

Narozen 15.10.1954 v Ostravě. Doc., RNDr., CSc., matematik, publikace z oboru matematiky a matematických olympiád.

Jaromír Plch (4)

Narozen 24. 7. 1918 ve Vyskři u Turnova, zemřel 2. 12. 1990. Profesor českého jazyka a literatury, práce z oboru. Organizátor knihovnictví na Mnichovohradišťsku. Inspektor pro kulturu rady ONV v Mnichově Hradišti.

Jaromír Plachý (6)

Narozen 1986. Výtvarník, animátor, autor komiksů a her, ilustrátor.

Jaromír Mysliveček (4)

Narozen 23. 9. 1922 v Humpolci, zemřel 14.6.1997. Prof. MUDr., DrSc., fyziolog. Zabýval se neurofyziologií v průběhu ontogenetického vývoje, vlivem časné dekortikace na vývoj funkcí a elektrogeneze mozku, vývojem sluchového a zrakového analyzátoru u různých živočišných druhů, ontogeneticky podmíněnými odchylkami vlivu neuromediátorů a dalších biologicky aktivních látek, studiem mechanizmů učení a paměti v nejranějších etapách postnatálního vývoje s ohledem na působení neurotransmiterů, včetně účinků oxidu dusnatého.

Jaromír Křivan (2)

Jaromír Křivan se narodil v roce 1929 v Praze. Vystudoval fakultu sociálních věd a publicistiky . Po studiích začal pracovat jako novinář pro ČTK. Od roku 1967 začíná jeho dráha spisovate a spolu s R.Cílkem vydává literárně reportážní rekonstrukci "Smrtelný byl druhý zásah.." ,kde popisuje případ vraždy vojína československé armády. Druhým románem "Zastavte expres 63" ,se snaží pomocí faktů zrekonstruovat slavný případ únosu vlakové soupravy do Německa.

Jaromír Kazda (5)

PhDr., divadelní historik, publikace z oboru. Narozen 30.12. 1948 v Praze.

Jaromír Janoušek (3)

Narozen 19. 3. 1931 v Polici nad Metují, zemřel 10. 10. 2017. Psycholog, vědec a vysokoškolský pedagog. Působil v řadě institucí . Specializoval se zejména na sociální psychologii, lidskou psychiku, sociální a verbální komunikaci aj. Publikace v oboru.

Jaromír Herle (6)

Jaromír Herle byl český hudební skladatel a sbormistr. V dětství byl žákem Josefa Förstera a Karla Förstera. Byli to děd a strýc Josefa Bohuslava Foerstera. Ve čtrnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Praze, studoval u Františka Zdeňka Skuherského. U svého strýce, hudebního nakladatele Františka Augustina Urbánka se seznámil s předními českými hudebními skladateli: Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem, Josefem Bohuslavem Foersterem aj. Po absolvování školy, až do roku 1894, hrál na housle a lesní roh ve vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze. Odešel do Srbska a stal se na další čtyři roky učitelem zpěvu na gymnáziu v Šabaci. Zde získal i první zkušenosti sbormistra smíšeného pěveckého sboru. Od roku 1898 působil v souboru Dvorní opery ve Vídni. Nejprve jako sborový zpěvák, ale hned následujícího roku se stal zástupcem sbormistra. Byl rovněž sbormistrem vídeňských pěveckých sdružení Lumír a Slovanský zpěvácký spolek. S Lumírem ve Vídni provedl kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka , Bouři Vítězslava Nováka , Českou píseň Bedřicha Smetany a Stabat Mater Josefa Bohuslava Foerstera. Ve Vídní nastudoval i Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a další české opery. Po vzniku Československé republiky se vrátil do Prahy a působil jako ředitel kůru,zpěvák, sbormistr a varhaník v řadě pražských chrámů. Ve spolupráci s vídeňskou Dvorní operou a sborem Lumír však pokračoval až do roku 1921. Vyvrcholením jeho kariéry se stal rok 1921, kdy byl jmenován sbormistrem Národního divadla, dirigentem činoherního orchestru a sbormistrem pražského Hlaholu. S tímto souborem provedl v Praze vrcholná díla českého i světového kantátového a oratorního repertoáru. Mimo jiné nastudoval Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, Requiem Hectora Berlioze, Stabat Mater Antonína Dvořáka, či Kantátu o posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka. Jako skladatel komponoval především...

Jaromír Farník (4)

Jaromír Farník , sběratel, jehož snem je vybudovat muzeum českých herců. Od roku 1980 shromažďuje veškeré památky na divadlo, film a zábavu v Čechách. Sbírá fotografické, tiskové, hudební i osobní materiály našich herců a zpěváků. Jako hudební redaktor působil v rádiu ECHO. Uspořádal několik výstav, léta spolupracuje s Ondřejem Suchým. Je členem Společnosti VLASTY BURIANA. Podílel se na výzdobě restaurace MONTMARTR. Ze svých knih si nejvíce cení „Album Vlasty Buriana“ a také „Voskovec & Werich aneb Válka s lidskou blbostí“.

Jaromír Cihelka (3)

Narozen 24.2.1920. Dr. ing., docent, vzduchotechnik, práce o vytápění.

Jaromír Adamec (3)

Narozen 15.9.1940 v Praze. PhDr., historik umění a výtvarný pedagog, práce z oboru, publicista, turistické průvodce, překlady z angličtiny, němčiny, italštiny a ruštiny.

Jarmila Závadová (3)

Úpravy a překlady pohádek z ruštiny, ukrajinštiny a slovenštiny.

Jarmila Sýkorová (3)

Narozena 1954. RNDr., bioložka, odborné práce o chráněných územích a přírodních rezervacích.

Jarmila Slováková (6)

Jarmila Minaříková (5)

Narozena 25.11.1909 v Praze. Autorka beletrie pro děti, překladatelka z polštiny.

Jarmila Ligasová (3)

Novinářka, sportovní publicistka, práce o cyklistice a cykloturistice.

Jarmila Jindrová (5)

Narozena 14.5.1923 v Mukačevu. PhDr., ředitelka Muzea hlavního města Prahy. Práce v oboru dějin umění, památkové péče a muzejnictví.

Jarmila Hašková (3)

Narozena 28.6.1887 v Praze, zemřela 20.9.1931 v Praze. Novinářka, prozaička, autorka humoristických povídek, románů a knih pro děti a mládež, vzpomínkové črty o J. Haškovi.