Všichni Autoři a témata

Karel Kubát (5)

Karel Kubát je český hokejový obránce, působící v KHL v klubu Admiral Vladivostok.

Karel Krištoufek (4)

Narozen 9.12.1927 v Železném Brodě. Ing., CSc., konstruktér počítačů, práce z oboru výpočetní techniky.

Karel Koubek (4)

Narozen 14.6.1937 v Topoľčiankcáh , působí v Českých Budějovicích. Doc., PhDr., CSc., psycholog, sociolog a filozof, práce z oboru.

Karel Kavička (4)

Narozen 20. 6. 1940 v Prostějově. Teolog a filozof, arcidiecézní archivář , původním povoláním učitel matematiky a zeměpisu. Zabývá se dějinami křesťanského umění a architekturou církevních staveb.

Karel Kadlec (2)

Narozen 25.12.1914 v Klessheimu u Salzburgu , zemřel 1.5.1971 v Brně. MUDr., CSc., zakladatel Ústavu pracovního lékařství v Brně. Práce v oboru.

Karel Jaroslav Obrátil (6)

Karel Jaroslav Obrátil, často uváděn jako K. J. Obrátil, byl český kulturní pracovník, novinář, spisovatel, básník, překladatel a vydavatel. Psal také pod pseudonymy ABC, Alfa, Karel Jaroš a Jaroslav Olšanský. Někdy bývá mylně zaměňován se sběratelem a editorem Bezruče Jaromírem Obrátilem . Podoba křestních jmen s Erbenovými svádí k tomu, že bývá chybně jako Karel Jaromír uváděn i v různých slovnících a databázích. Působil jako ředitel školy v Uherském Hradišti. Podle autora doslovu Velkého slovníku sprostých slov Jana Hýska s ním bylo kvůli jeho zaobírání se pornografií přes čtyři roky vedeno disciplinární řízení, po němž byl nakonec plně rehabilitován, společensky byl ale nadále ostrakizován, proto se roku 1926 trvale stěhuje do Prahy. Netajil se protifašistickými postoji, což dlouho procházelo bez postihu, nakonec jej ale gestapo 6. března 1945 zatklo a odvezlo do svého pražského sídla – Pečkárny. O měsíc později, 5. dubna 1945, na následky mučení ve vězeňské nemocnici na Pankráci, umírá. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou původně kolportážně vydávaná třídílná Kryptadia, reeditovaná nakladatelstvím Paseka v letech 1999-2000, a pod čtenářsky srozumitelnějšími názvy Velký slovník sprostých slov a První a Druhá Kytice národních prasáren nakladatelstvím Lege artis . Výběr z Kryptadií vydal také Ivan Wernisch pod názvem Kdo to čte, je prase .

Karel Hůrka (2)

Narozen 2.6.1931 v Domažlicích, zemřel 2004. Prof., RNDr., DrSc., biolog, entomolog, práce z oboru.

Karel Hroch (6)

Karel Milota, vlastním jménem Karel Hroch, byl český spisovatel, básník, prozaik a překladatel. Odmaturoval roku 1957, poté se z politických důvodů nedostal na vysokou školu, proto nastoupil jako referent na ředitelství silnic. Roku 1964 mohl začít studovat na Filosofické fakultě UK , kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech přispíval do několika časopisů: Tvář, Sešity, Plamen. Z ruštiny přeložil např. knihu Džbán paměti Anatolije Marijengofa. Od roku 1983 manžel spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové. Milotova poezie vychází z permutačních technik, které do české literatury uvedl Jiří Kolář a rozvíjel například Miroslav Holub anebo Emil Juliš. Báseň je tak "dopředu vytvořena" na základě algorytmického prostřídávání prvků a výrazů dosazovaných do často neměnného větného rámce. Milotovy verše jsou však na rozdíl od výše jmenovaných vždy zatěžkány specifickou až romantizující metaforikou, tíživými či filosofickými obsahy, které je vzdalují pouhé hře se slovy. Ve své druhé sbírce Milota permutační techniku zčásti opouští a píše například básně navazující na poetiku michnovské barokní poezie, případně verše bez zjevné kompoziční techniky. Ve svých povídkách, novelách a románech navazoval Milota na francouzský nový román, který vsazoval jednak do reality socialistického Československa, jednak jej obohacoval o fantaskní a historizující prvky. Řada jeho próz je specifická zasazením do konkrétních míst často malých měst Česka, jejichž dopodrobna popisovaná topografie nabývá pro popisované děje symbolického charakteru.

Karel Haloun (5)

KAREL HALOUN studoval Střední odbornou školu výtvarnou a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou . Zabývá se převážně grafickým designem, plakátovou tvorbou, obaly na CD a logotypy. Věnuje se také knižním úpravám . Je autorem ilustrací , koláží, kreseb, tisků a objektů, spoluautorem interiéru pražské restaurace Kuře v hodinkách, podílel se i na výzdobě pražského Junior klubu Na chmelnici. Pracoval na obalech hudebních nosičů pro samizdatovou edici + - zvuk, Panton, Supraphon, Sony Music Bonton, Monitor EMI, BMG, Polygram, Indies, Anne rec., Black Point, Lotos, Wolf rec. a Globus International. Vystavoval doma i v zahraničí. Je členem TypoDesignClubu a nehrajícím členem skupin Jasná páka a Hudba Praha. V Kritické Příloze RR a Revolver Revui publikoval kriticky zaměřené texty. Např. v č. 66/2007 doprovodný text o typografickém projektu Tomáše Brousila, nazvaném Smuteční oznámení. Spolu s Luďkem Kubíkem byl představen v rubrice Z dílen grafiků v Revolver Revui č. 53/2003. Dále přispěl například textem o práci Stefana Sagmeistera v č. 58/2005, v č. 59/2005 o výstavě Vojtěcha Preissiga, v č. 62/2006 o výstavě The Pope smoked dope, č. 64/2006 je s ním otištěn rozhovor, v č. 65/2006 pojednání o práci výtvarnice Catheriny Zask a, v č. 66/2006 o práci Tomáše Brousila a v č. 69/2007 recenze výstav Neo Raucha a Veroniky Richterové a Michala Cihláře.

Karel Gottstein (3)

Narozen 19.1.1911 v Josefově, zemřel 6.6.1979 v Ústí nad Labem. Fotograf, práce o fotografii, vynálezce fotoaparátu Bednaflex.

Karel Gerlich (4)

Narozen 5.3.1905 v Přerově, zemřel 20.11.1944 v Brně. JUDr., docent civilního řízení soudního, literatura z oboru.

Karel Gaudl (6)

Spolupracovník na učebnici přírodopisu a čítanky.

Karel Fron (5)

Karel Fron se narodil 10. prosince 1921 v Českých Budějovicích. V rodném městě se vyučil knihkupcem a poté krátce studoval na Pedagogickém institutu v Karlových Varech. V Karlových Varech žije od roku 1954 natrvalo. Do literatury Fron vstoupil v roce 1940 básnickou sbírkou Můj jih, z níž báseň Vltavo byla za druhé světové války umístěna na stálé výstavě jihočeského písemnictví ve Zlaté Koruně jako úvodní panel v oddělení literatury. V padesátých a šedesátých letech se významně podílel na vzniku sborníků zejména karlovarských autorů Mladé vyznání , Cestou k poznání , Živé prameny a Sborníku A-klubu . Sám v nich publikoval. Západočeské nakladatelství v Plzni vydalo v roce 1966 Fronovu sbírku básní Návraty; o dva roky později Fron sám vydal vlastním nákladem sbírku Přetěžká křídla slov. V sedmdesátých a osmdesátých letech vydává Fron opět vlastním nákladem řadu bibliofilií: Deset básní s ilustracemi Zdeňka Jandy, Album pěti básní ke svým šedesátinám, Italský zápisník s ilustracemi Karla Frona ml., Ještě trochu slunce s ilustracemi Josefa Lieslera, Karlovarská intermezza s výtvarným doprovodem Petra Strnada, Ze skicáře a Řecká zastavení ilustrovaná opět Petrem Strnadem. Rovněž sbírka básní Pařížský kaleidoskop , ilustrovaná Vladimírem Komárkem, vyšla nákladem autora. Po změně společenského klimatu se Fron připomenul též jako prozaik. V roce 1991 sice přichází ještě s básnickými sbírkami Zrcadlení a Verše, ale hned následujícího roku s Františkolázeňskou romancí a k této próze přidal vzpomínkovou črtu Městečko na konci války . Krom toho přispěl Fron do sborníků Melodie , Milostné mosty , Krajina v nás , Mezi Radbuzou a Řeznou a Volná sebrání aneb Solná jezera , vydaných Střediskem západočeských spisovatelů v Plzni. Ve Fronově tvorbě devadesátých let mají význam i návrhy knižních obálek a uměleckých knižních vazeb a tvorba koláží. ...

Karel Cvrček (5)

Karel C. Grig je literární pseudonym architekta Karla Cvrčka , autora románu Třetí kaple . Identita autora tohoto textu není nakladateli známa. Rukopis byl do nakladatelství doručen elektronicky a veškerá komunikace mezi redakcí a autorem probíhala a probíhá přes anonymní internetové adresy.

Karel Crkal (1)

Narozen 22.4.1927.Autor publikací o sukulentech, spisovatel.

Karel Červenka (2)

Vysokoškolská učebnice ovocnictví.

Karel Burda (2)

Narozen 11.9.1952 v Prachaticích, žije ve Vodňanech. Fotograf.

Karel Borský (3)

Kurt Biheller se narodil v r.1921 ve Fryštátu , ale židovská rodina později žila v Moravské Ostravě v Luxově ulici a Kurt vystudoval gymnazium a dva ročníky obchodní akademie. Otec, matka i 13letý bratr byli zavražděni v nacistických vyhlazovacích táborech, Kurt se dostal do SSSR útěkem z lágru Nisko. Od hodnosti prostého vojína prošel celou anabázi 1.čs.armádního sboru v SSSR, válku ukončil jako poručík-velitel dělostřelecké baterie 5.pluku. Je spíše znám pod jménem Karel Borský, přijatým po r.1945, autor nemoárového díla Zítra začne obyčejný den. Zůstal v armádě, ale v době antisemitského štvaní po procesu se Slánským byl vyhozen a dokonce celý rok 1951 vězněn. Rehabilitován byl v r.1957, byl členem dozorčí komise OSN v Koreji. Za svoji bojovou činnost byl vyznamenán 2x Čs.válečným křížem, Čs.medailí za chrabrost, sovětským řádem Rudé hvězdy a medailí Za pobedu nad Germanijej, rumunským Coroana Romaniei, polským Krzyz Walecznych atd. V r.2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, zemřel v r.2001.

Karel Balabán (4)

Narozen 24.12.1904 v Praze, zemřel 11.12.1975 v Praze. Dr. ing., docent lesnictví na Českém vysokém učení technickém, práce z oboru.

Karel Adámek (5)

Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...

Karas Miroslav (1)

Kamini Khanduri (2)

Britský spisovatel, autor a editor naučných knih pro děti a mládež.

Kamila Štreitová (1)

Fitness trenérka a lektorka TABATY.

Kamila Kopsová (6)

Narozena 1981 v Táboře. DiS, fyzioterapeutka, též projektová manažerka, zaměřená na design, spoluautorka diagnostické a terapeutické metody Životní mapy.

Kamila Jetmarová (2)

Ing., Mgr., psycholožka zaměřená na sportovní psychologii, též absolventka teologie a ekonomie, věnuje se józe a studiu východních filozofií.

Kamila Filipová (2)

Lingvistka, autorka učebnic češtiny pro cizince.

Kamil Barták (4)

Český bytový projektant a architekt.

K. M Moronova (6)

K. M Fabian (2)

K Szladits (4)

Jutta Schneider (3)

Německá fotografka, ilustrační fotografie prací o květinách a přírodě.

Jurij Pavlovič German (5)

Jurij Iosifovič Korinec (3)

Ruský autor knih pro děti.

Jurij Gavrilovič Tupicyn (3)

Jürgen Kolb (1)

Jürgen Habermas (5)

Německý sociolog a filozof.

Juraj Kalnický (4)

Slovenský pedagog, žijící v ČR, autor odborných prací z didaktiky vzdělávání dospělých, též publicista a básník.

Juraj Ilja Jenča (4)

Narozen 1. 8. 1942 v Bratislavě. Slovenský rozhlasový redaktor a komentátor působící v českých rozhlasových studiích, též autor publikací z oboru motocyklového sportu a překladu detektivního románu.

Juraj Alexander (3)

Slovenský klasický violoncellista.

Junior (5)

June Woolerton (2)

Julius Macháček (3)

Narozen 4.3.1948 v Praze. Mgr., novinář a vydavatel časopisů a prací z oboru bydlení a architektury.

Julius Fučík (6)

Narozen 18.7.1872 v Praze, zemřel 25.9.1916 v Berlíně . Vojenský kapelník a hudební skladatel.

Julius Evola (5)

Italský filozof, teoretik, esoterik a okultista, umělec a básník.

Julius Dolanský (5)

Julius Dolanský, vlastním jménem Julius Heidenreich , byl český a československý literární historik, politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Jeho původní jméno bylo Julius Heidenreich. Dne 9. listopadu 1945 si zvolil příjmení Dolanský. Jeho manželkou byla operní pěvkyně, divadelní a hudební referentka a překladatelka Jelena Holečková-Dolanská . V letech 1914–1915 studoval na gymnáziu ve Strážnici a později na gymnáziu v Kroměříži, kde maturoval roku 1922. Absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde se zaměřoval na češtinu, němčinu a slovanskou literaturu. Jeho učitelem byl Arne Novák. V roce 1927 získal doktorát prací na téma Vliv Mickiewiczův na českou literaturu předbřeznovou. V letech 1926–1928 učil na reálce v Brně a v letech 1928–1930 působil jako stipendista na jugoslávských univerzitách v Bělehradě, Záhřebu a Lublani. Pak až do roku 1945 byl profesorem na reálných gymnáziích v Praze. V roce 1933 se habilitoval v oboru srovnávacích dějin slovanských literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde učil jako soukromý docent až do uzavření českých vysokých škol v roce 1939. Už před druhou světovou válkou byl členem Slovanského ústavu a zasedal v redakční radě Ottova slovníku naučného nové doby. Byl rovněž aktivní ve Společnosti pro kulturní a hospodářské styky se SSSR a v Československo-jihoslovanské lize. Za okupace byl kratší dobu vězněn na Pankráci. Po válce byl jmenován profesorem oboru jugoslávských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde učil až do roku 1971. Do zrušení Sokola v roce 1952 byl aktivní i v této organizaci. Působil jako sekční šéf Ministerstva informací. Zabýval se pedagogikou a literaturou. Vydával díla o sovětských spisovatelích. V letech 1952–1963 byl ředitelem Slovanského ústavu Československé akademie věd. Byl členem Českoslove...

Július Cmorej (2)

Slovenský Ing., práce z oblasti cestovního ruchu.

Július Antoliak (2)

Slovenský spisovatel, autor detektivních románů.

Juliette Clarke (6)

Ilustrátorka.

Juliet Navrátilová (2)

Juliet Landon (4)

Juliet Landonová se hluboce zajímá o umění a historii, tedy obory, které i sama vyučovala. Spolu s bohatou představivostí jí tyto zájmy pomáhají vytvářet ty nejlepší historické příběhy, jaké napsala. Zvláštní zájem v nich věnuje středověku a životu tehdejších žen v mužské společnosti. Mládí prožila v Severním Yorkshiru a nyní bydlí ve vesničce v Hampshiru v blízkosti svých dětí. Své první knihy publikovala pod vlastním jménem Jan Messent.

Julien Offray de La Mettrie (4)

Francouzský lékař a filozof.

Julien Dan (2)

Julie Kenner (6)

Americká autorka Julie Kenner původně pracovala jako advokátka, ale od útlého věku si přála být spisovatelkou, kterou se stala na plný úvazek v roce 2004. Byla nominována nebo získala na dvě desítky literárních cen v oblasti detektivního žánru a románů pro ženy. Žije s rodinou v texaském Georgetownu.

Julie Clark (4)

Americká spisovatelka. Autorka románů. Povoláním učitelka.

Julianne Donaldson (4)

Americká spisovatelka.

Julian Huxley (4)

Biolog.

Jules Claretie (5)

Francouzský spisovatel, dramatik, libretista, publicista a historik. Jako novinář publikoval pod různými pseudonymy.

Juhani Aho (6)

Juhani Aho , vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ . Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných. Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872–1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce. Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži. V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887–1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti. V letech 1889–1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena. V letech 1893–1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius. Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kauris...

Juhan Smuul (4)

Juhan Smuul, vlastním jménem Johannes Schmuul byl estonský spisovatel a novinář. Pocházel z rolnické rodiny z ostrova Muhu, střední školu nedokončil kvůli nemoci. Za druhé světové války sloužil v Rudé armádě. Po válce byl redaktorem periodik Rahva Hääl, Sirp ja Vasar a Pioneer. V roce 1951 vstoupil do Komunistické strany Sovětského svazu. Byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Estonska, poslancem Nejvyššího sovětu SSSR a od roku 1953 do své smrti zastával funkci předsedy Estonského svazu spisovatelů. Byla mu udělena Stalinova cena , Leninova cena a titul národního spisovatele Estonské SSR . Smuulova raná tvorba náleží k socialistickému realismu, později se zaměřil na čtenářsky atraktivní reportáže z cest po světě. Jeho nejpřekládanějším dílem je Ledová kniha, pojednávající o výpravě do Antarktidy. K dobrodružnému žánru patří i prózy Japonské moře, prosinec a Punťa mořeplavec. Sbírka povídek Dopisy ze Sydegate zobrazuje s humorem život na estonském venkově. Smuul je také autorem divadelní hry Lea, odehrávající se za druhé světové války, a satirického monodramatu Plukovníkova vdova. Napsal scénář k úspěšné filmové komedii Suleva Nõmmika Tady jsme. Byla po něm pojmenována Literární cena Juhana Smuula a v obci Koguva se nachází muzeum věnované jeho tvorbě.

Judson Philips (2)

Americký dramatik, detektivní příběhy.