Všichni Autoři a témata

Wolfgang Weinmann (1)

Autor lexikonu bojových sportů.

Alois Kalvoda (1)

Alois Kalvoda , byl český malíř-krajinář, grafik, publicista, redaktor a pedagog . Alois Kalvoda pocházel z chudé rodiny. Byl žákem prof. Julia Mařáka na pražské Akademii v letech 1892 až 1899. V roce 1899 obdržel Hlávkovo studijní stipendium. V letech 1900 a 1901 získal prestižní Hlávkovo absolventské cestovní stipendium. Stipendijní pobyty absolvoval v Paříži a v Mnichově. V roce 1900 otevřel soukromou malířskou školu v Praze na Vinohradech, v níž mezi jeho žáky patřili mj. Josef Váchal, František E. Prokeš, nebo slovenský malíř Martin Benka. Do roku 1905 byl členem SVU Mánes. V roce 1907 byl spoluzakladatelem Sdružení výtvarných umělců moravských. Rovněž byl dlouholetým členem Jednoty umělců výtvarných a redigoval umělecký časopis Dílo. V červenci 1905 kupuje chalupu houslisty Ferdinanda Laubeho pod Křivoklátem a často maluje v okolí Berounky. Roku 1918 zakoupil a v letech 1923–1927 adaptoval zámek Běhařov na Klatovsku, kde pak pořádal letní malířské kursy pro krajináře. Po smrti Jaroslava Špillara kupuje jeho věhlasný pojízdný ateliér, který využívá při malování zimních motivů. V roce 1929 Jednota umělců výtvarných vydala jeho knihu Přátelé výtvarníci , která zahrnuje i články dříve publikované v umělecké revue Dílo. V roce 1932 vydává vlastním nákladem autobiografickou knihu Vzpomínky. Již jako student se odchyloval od směřování první generace žáků Mařákovy školy, která ještě tvořila pod vlivem lyrického romantismu. Vyšel z plenérové malby Antonína Chittussiho, krajinu ale zachycoval živějšími a pestřejšími barvami. Jeho přístup dobře reprezentuje absolventská práce Osiky u Velkých Němčic . Vliv J. Mařáka je však patrný v dalších raných obarazech Chýše u strže a Olše u potoka . Již krátce po studiu se uvolněným štětcovým rukopisem přiblížil k impresionismu, např. Na Marně a Senoseč na Slovácku . Typický je však pro jeho pojetí kraj...

Richard Blunck (1)

Německý spisovatel, autor životopisů.

Doris Kittlová (1)

František Skřivánek (1)

Významný český speleolog s bohatými praktickými zkušenostmi ve výzkumu jeskyň a propastí. Účastník četných domácích i zahraničních expedic. Narozen 23.12. 1933. RNDr., původně geolog a speleolog, později se začal zabývat historickou geografií, heraldikou, genealogií a historií rytířských řádů. Je členem Suverénního řádu sv. Jana Jerusalémského z Rhodu a Malty.

Oracio Pedrazzi (1)

Josef Friedrich Perkonig (1)

autor je básníkem vysokých hor a modrých jezer, kterými oplývá rodný Karnten.Jeho literární díla s pojednávala o životě horalů, i historických postavách kraje. Psal romány i povídky

Jane Walmsley (1)

Jurij Serafimovič Melent'jev (1)

Ruský ministr kultury SSSR v letech 1974-1990, autor knih o kultuře a politice země.

Otto Frank Heinrich (1)

Zdeněk Matějka (1)

Zdeněk Matějka byl český chemik a vysokoškolský pedagog, který se zabýval iontovou výměnou. Narodil se v Teplicích a po vystudování gymnázia začal v roce 1955 studovat chemii na VŠCHT Praha. Studium dokončil v roce 1960 a začal pracovat ve výzkumném ústavu ČKD Dukla. Později započal externí kandidaturu na Ústavu tepelné techniky , VŠCHT Praha pod vedením profesora Františka Karase, zakladatele ústavu. Kandidátskou práci, která se zabývala elektrodeionizací, obhájil v roce 1967. V letech 1972 až 1990 pracoval jako odborný asistent na Ústavu energetiky VŠCHT Praha. Zabýval se jak teoretickými základy iontové výměny, tak i jejími praktickými aplikacemi. V roce 1990 se habilitoval na docenta. Jeho pracovní skupina v tu dobu pracovala hlavně na selektivním odstraňování iontů toxických kovů z vodných roztoků a odstraňování dusičnanů pomocí ionexů. V roce 1997 se stal vedoucím Ústavu energetiky. V tu dobu se již jeho hlavní zájem začal přesouvat od sorpce toxických kationtů k oxoaniontům. 16. května 2000 byl za svoji celoživotní práci v oblasti výzkumu a pedagogiky jmenován profesorem. V roce 2002 musel po dosažení věku 65 let odejít do důchodu, zůstal však na ústavu na poloviční úvazek. Stále vedl s plným nasazením svou skupinu. V roce 2006 po dlouhotrvající nemocí zemřel. Během své práce na VŠCHT vychoval Matějka asi 60 studentů inženýrského studia a 20 doktorandů. Navázal spolupráci s mnoha pracovišti zejména v Japonsku, Německu, USA, Spojeném království a Turecku. Zemřel roku 2006. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zdeněk Matějka na anglické Wikipedii.

Lev Aleksandrovič Lipin (1)

Ruský autor publikace o objevení a vysvětlení klínového písma.

Jaroslav Bala (1)

Narozen v r. 1925 v Mutěnicích. Ing., věnuje se potravinářským technologiím a výživě člověka. Autor prací o konzervování a vaření. Autor vystudoval zemědělskou vysokou školu a stal se předním představitelem zahrádkářského sdružení ve své době. Napsal knihu "Konzervování potravin v domácnostech", která vyšla v Československu v několika vydáních.

Jaroslav Volejník (1)

Jiří Votinský (1)

Narozen 22. 8. 1936 v Bratislavě, zemřel při autonehodě 19. 7. 2004. Prof., Ing., DrSc., experimentální chemik, publikace a skripta z oboru.

Otakar Hejnic (1)

Narozen 29.5.1851 v Praze, zemřel 11.9.1925 tamtéž. Středoškolský profesor, uměleckohistorická literatura o Kutné Hoře.

Vasilij Sergejevič Rjabov (1)

Ruský spoluautor knihy o 2. sv. válce.

Nadeije Laneyrie-Dagen (1)

Francouzská historička umění se specializací se na modernu. Pedagožka.

Ladislav Dostál (1)

Mgr., učitel základní školy, též herec a autor regionální publikace.

J. V Staněk (1)

Michal Kubát (2)

Michal Kubát je český politolog. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se především komparativní politologií. Vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . Absolvoval řadu studijních pobytů, včetně ročního studia na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát získal v roce 2005 v oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Habilitoval se v roce 2009 v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V roce 2019 byl na návrh vědecké rady Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru politologie. V letech 2010–2016 působil jako proděkan nejprve pro doktorské studium a následně pro vědu a výzkum na FSV UK. Je členem vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a řady oborových a redakčních rad. Působí jako garant a předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Kromě domovské FSV UK působí také na částečný úvazek na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se komparativní politologií a politickými systémy zemí střední Evropy. Věnuje se také analýze díla slavného italského politologa Giovanniho Sartoriho, který je jeho hlavním odborným vzorem. Je autorem mnoha odborných monografií a časopiseckých studií publikovaných v češtině, polštině, angličtině, němčině a francouzštině. Věnuje se také překladatelské činnosti. Byl aktivním účastníkem diskusí o reformách českého demokratického režimu. Ve svých komentářích a odborných publikacích se vyslovoval proti zavedení přímé volby prezidenta. Namísto toho navrhoval celkovou racionalizaci českého parlamentarismu včetně zavedení doukolového většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny ...

Rudolf Feifer (1)

Autor příruček z oboru motorových vozidlech.

J. L Cloudsley-Thompson (1)

Britský přírodovědec, zoolog, vysokoškolský učitel se zaměřením na pouštní faunu. Profesor zoologie na univerzitě v Chartúmu a správce Súdánského přírodovědného muzea.

Roger Gheyselinck (1)

Belgický geolog, publikace z oboru.

Pavel Škranc (1)

Čes. historik umění, pedagog, publikace v oboru umění, architektura, kulturní dědictví.

Vladimír Peša (1)

Narozen 20.9.1972 v Praze. Archeolog a etnolog, specialista na speleoarcheologii, práce z oboru.

Nikolaj Michajlovič Skomorochov (1)

Antonín Přecechtěl (3)

Narozen 6.11.1885 v Srbcích u Přerova, zemřel 5.2.1971 v Praze. MUDr., DrSc., profesor otorinolaryngologie, práce z oboru.

Pavel Bartušek (1)

Narozen v Hranicích, Ing., CSc., odborník v oboru ochrana a integrovaná prevence životního prostředí, čištění odpadních vod a ekologicky šetrné technologie výroby především v textilním průmyslu.

Ladislav Rosival (1)

Prof. MUDr., DrSc., slovenský hygienik, publikace v oboru hygiena a preventivní lékařství.

Werner Braun (1)

Německý muzikolog, též hudební vydavatel.

Eva Hanyková (1)

Narozena 23. 12. v České Třebové, zemřela 4. 10. 2020. Karlovarská novinářka a spisovatelka, též redaktorka Lázeňského časopisu. Autorka publikací o Karlových Varech.

Renée Randolph (1)

Spoluautorka astronomického průvodce pro úspěch v kariéře.

Karen Christino (1)

Americká astroložka.

Jaroslava Šindelářová (1)

Botanické práce.

Miroslav Pinc (1)

Miroslav Pinc byl český ilustrátor knih z oblasti botaniky, resp. dendrologie. Během života publikoval své perokresby ve více než dvou stovkách knih. V roce 1981 byla Ing. Pincovi udělena Výroční nakladatelská cena Státního zemědělského nakladatelství za ilustraci knihy Karel Hieke – Pokojové rostliny. Mezi jeho první práce patří Sadovnická dendrologie od autorů Ing. Václava Hurycha a Ing. Ernesta Mikuláše. Z dalších českých titulů lze jmenovat např. M. Wolf a kol.: Květinářství, V. Hurych: Sadovnictví – okrasné dřeviny pro zahrady a parky, B. Wágner: Sadovnická tvorba, Č. Böhm: Okrasná zahrada, F. Mareček: Zahradnický slovník, Zákrejs: Pěstujeme orchideje, M. Součková: Pnoucí dřeviny na zahradě i v bytě aj.

Joan D Vinge (1)

Americká spisovatelka, autorka sci-fi románů.

Hieronym Oravský (1)

Slovenský autor literatury faktu a publikací z oboru klempířství.

Josef Herbst (1)

Narozen 12.4.1877 v Neveklovicích u Mnichova Hradiště, zemřel 15.1.1950 v Turnově. Profesor šperkařské školy, publikace o Turnovsku.

Jiří Bauer (5)

PhDr., CSc., profesor marxisticko-leninské filozofie, práce a překlady z oboru.

Miroslav Vildman (1)

Narozen 30.10.1937 v Praze, zemřel 30.9.1991. Divadelní režisér, dramatizace.

Jaroslav Šíma (3)

Jaroslav Šíma byl český hokejista. Byl odchovancem Karlových Varů, kde hrál již v sedmnácti letech druhou nejvyšší soutěž na pozici útočníka. V roce 1963 narukoval do jihlavské Dukly, kde se však neprosadil do ligového kádru a hrál za VTJ Litoměřice a VTJ Hodonín. Po odchodu do civilu získal angažmá v Gottwaldově, kde ho trenér Vladimír Kobranov zařadil do obrany. V roce 1968 utrpěl vážnou nehodu na motocyklu a v průběhu rekonvalescence byl vyřazen z kádru, takže přijal nabídku na přestup do HC Sparta Praha. Zde se stal oblíbencem fanoušků jako průkopník v roli „zlého muže“ vyhledávajícího tvrdé osobní souboje. V roce 1974 byl silně medializován jeho likvidační zákrok na Jaroslava Holíka, za který byl distancován na dva měsíce. Po osmi sezónách ve Spartě se vrátil do Gottwaldova a kariéru ukončil ve Spolaně Neratovice. V nejvyšší soutěži odehrál 412 utkání a vstřelil 73 branek. Za československou reprezentaci nastoupil k sedmnácti zápasům.

James Bedford (1)

James Bedford Hiram byl z Kalifornské univerzity profesor psychologie, který napsal několik knih o profesní poradenství.

Rambousek (1)

Ota Rambousek je americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudní procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci, odešel po druhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR.

Miloš Nový (1)

Miloš Nový byl český herec, režisér a divadelní ředitel. Byl synem tajemníka a inspektora První české vzájemné pojišťovny, publicisty, herce a režiséra pražského ochotnického spolku Pokrok Antonína Karla Nového a strýcem herce a zpěváka Oldřicha Nového. Nedokončil gymnaziální studia, za účast v hnutí Omladiny mu bylo zakázáno studovat na rakouských středních školách. V šestnácti letech začal hrát na ochotnických jevištích, vystupoval také v Divadle v Národním domě na Královských Vinohradech, herectví studoval soukromě u herce ND Josefa Šmahy. Následně prošel divadelními společnostmi Antonína Chlumského , Jana Pištěka a Vendelína Budila . V letech 1898–1900 byl herecky činný ve Švandově divadle na Smíchově a v Pištěkově aréně na Královských Vinohradech . Jako herec a režisér umělecky dozrál pod vedením Vendelína Budila v Městském divadle v Plzni . Od roku 1914 se stal členem pražského Národního divadla , kde působil do roku 1926, poté ještě v letech 1931–1932 . V období 1926–1930 byl ředitelem, šéfem činohry, režisérem, scénickým výtvarníkem většiny svých inscenací a hercem ostravského Národního divadla moravsko-slezského. Poté se nakrátko vrátil do pražského Národního divadla, ale brzy byl nucen odejít do penze kvůli ztrátě paměti. Zemřel ve všeobecné nemocnici na mrtvici. Patřil k výrazným divadelním osobnostem své doby, v plzeňské éře herecky vynikl v rolích klasického repertoáru, později se uplatnil především jako uznávaný představitel salónního oboru v konverzačních komediích a mondénních společenských hrách, které také v Plzni a v Praze nejčastěji režíroval. Během své...

Nicolas Ségur (1)

Antonín Král (1)

Narozen 8.10.1897 v Praze, zemřel 8.4.1980 tamtéž. Divadelní pracovník, publikace z oboru.

Ladislav Šíma (1)

Tento kněz, spisovatel a pedagog se nesmazatelně zapsal do našich vzpomínek svojí laskavostí a otcovskou láskou, kterou se staral o své svěřené ovečky. Otec Simajchl byl dlouholetým příznivcem a duchovním správcem KR Tři STudně. V poslední době, kdy se jeho zdravotní stav zhoršil často říkával : "Už se těším, až mě Pán povolá k sobě a já se setkám se svými přáteli." nebo nás posiloval slovy: "Až zemřu, tak nebuďte smutní, ale radujte se !"

Michael Jackson (1)

Michael Jackson , známý jako "král popu", byl americký zpěvák, skladatel a tanečník, jehož kariéra trvala více než čtyři desetiletí. Je jednou z nejvýznamnějších kulturních osobností 20. století a je považován za jednoho z největších bavičů v dějinách hudby. Jacksonův přínos hudbě, tanci a módě spolu s jeho medializovaným osobním životem z něj učinily celosvětovou osobnost populární kultury.

Bohuslav Indra (1)

Bludovský rodák Bohuslav Indra se narodil 5. října 1891. Již během středoškolských studií na zábřežském gymnáziu se zabýval sbíráním lidových písní z Bludova a jeho okolí. Tak vznikla první kniha, vydaná roku 1919 v Zábřeze pod názvem Severomoravské lidové písně. Po absolvování kurzu na obchodní akademii se stal hospodářským úředníkem. Ve třicátých letech vydal sbírku pověstí ze severomoravského Horácka Severomoravské pověsti a zkazky. Jeho populární Severomoravské večery v brněnském rozhlase seznamovaly publikum s bohatstvím lidové slovesnosti Severní Moravy. Zájem o lidovou píseň přivedl Bohuslava Indru na Filozofickou fakultu brněnské Masarykovy univerzity, kde vznikla jeho disertace Havlíčkovy práce o verši české lidové písně, která vyšla v roce 1939 jako druhý svazek Pražského lingvistického kroužku. Poněvadž nacisté po okupaci zavřeli vysoké školy, na svou promoci musel počkat až do roku 1945. V průběhu války však vydal sbírku Hlasy domova, kde jako druhý svazek vyšla vyšla v roce 1942 sbírka severomoravských lidových vyprávění Anežky Šulové Když se předl len. Po válce v roce 1946 Bohuslav Indra publikoval moravské lidové nénie v knize Hřbitove, zahrado zelená, sbírku básní Návrat a v roce 1947 Myšlenky o slovanském zpěvu podle rukopisu Ludvíka Rittera z Rittersberku z roku 1843. Obě světové války však neprožil pouze jako spisovatel. Když vypukla první z nich, musel narukovat a časem získal hodnost důstojníka. Během okupace Československa působil v letech 1944 – 1945 v Radě tří, největší odbojové organizaci na území Protektorátu Čech a Moravy. Po skončení druhé světové války se v hodnosti podplukovníka stal přednostou kanceláře ministerstva obrany v Praze. V roce 1949 pak odešel do výslužby. Poté začal spolupracovat s Ústavem pro lidovou píseň ČSAV v Praze, Slovanským ústavem ČSAV v Brně a Slezským studijním ústavem v Opavě. Plně se věnoval sbírání moravských a slezských písní. V únoru 1961 Bohuslav Indra zemřel v Pánově u Brna. Jeho rozsáhlé rukopisné dílo...

Bedřich Stožický (1)

Autor byl jeden z prvních českých námořníků a posléze i kapitánem lodi. Napsal řadu zajímavých publikací o moři a svém působení jako námořníka. Po 1. světové válce studoval na Královské námořní akademii v Bakru, kterou absolvoval, oženil se zde

Karel Čulík (1)

Narozen 10. 7. 1926 ve Skalici , zemřel 21. 6. 2002 ve Farmington Hills , prof., PhDr., DrSc., matematik, informatik, učitel matematiky v Liberci a Jablonci nad Nisou , aspirant, odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU, vědecký pracovník Matematického ústavu ČSAV ; v roce 1976 emigroval do USA, vysokoškolský učitel na University of Massachusetts at Amherst, Pennsylvania State University a Wayne State University; věnoval se teorii grafů a stromů, teorii algoritmů, formálním jazykům a gramatikám, booleovským rovnicím, asynchronním automatům, algoritmizaci algeber a algoritmickým algebrám počítačů, paralelním počítačům, Petriho sítím, programovacímu jazyku ALGOL.

Klaus Viedebantt (1)

Autor zeměpisných knih.

Helene Uri (1)

Lingvistka, dříve badatelka humanitní fakulty Univerzity v Oslu. Napsala řadu knih pro děti a mládež a dva romány pro dospělé.

Olga Prchalová (1)

Reportáže z Afriky.

Vladimír Truhlář (1)

Spisy o pěstovaní citrusů.

Jana Becková (1)

Jana Bečková . Historička, odborné práce z oboru.

Edward Kajczynski (1)

Pavla Gomba (1)

Pavla Gomba je výkonná ředitelka UNICEF v České republice. Před tím působila jako finanční analytička na Nizozemské obchodní komoře a v obchodním oddělení Dánského velvyslanectví v Praze. Jako konzultantka pracovala rovněž na finančním oddělení Magistrátu města Masvingo v Zimbabwe. V letech 2004–2010 působila ve funkci členky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2008 je členkou správní rady Nadace rozvoje občanské společnosti. V roce 2013 byla zvolena členkou vládního Výboru pro práva dítěte. Od roku 2018 je členkou Rady DMS Fóra dárců. Pavla Gomba absolvovala obor Finance a Řízení lidských zdrojů na VŠE Praha, kde také pravidelně přednáší v předmětu „Financování neziskových organizací“. Pravidelně publikuje na aktuální témata z oblasti rozvojové pomoci a mezinárodního dění, na základě zkušeností z cest do krizových oblastí vydala knihu Slyšíte nás. Od roku 2013 je magazínem Forbes nepřetržitě řazena mezi nejvlivnější ženy České republiky, stejně tak se pravidelně umisťuje v žebříčku nakladatelství Economia TOP ženy Česka v kategorii Veřejná sféra. V roce 2014 byla zařazena mezi European Young Leader .

Jeffrey Cooper (1)

Autor literárních adaptací filmových hororů Noční můra z Elm Street.