Všichni Autoři a témata

Zdislava Nováková (7)

Narozena 12. 4. 1956. Mgr., pedagožka a autorka učebnic pro základní školy.

Zdeno Zibrin (2)

Zdeno Zibrín byl slovenský horolezec a mistr sportu. Spolu s Radovanem Kuchařem přelezli jako první Čechoslováci severní stěny Grandes Jorasses , Matterhornu a Eigeru . Se sportem začínal jako lyžař, byl dorostenecký mistr Slovenska v obřím slalomu, než si zlomil nohu. V roce 1957 vystudoval chemickou fakultu v Bratislavě. Pracoval jako meteorolog na Chopku a později na Lomnickém štítu – Skalnatém plesu. S lezením začal na vápencích a pokračoval v Tatrách, kde se seznámil mezi jinými také se svým spolulezcem Radanem Kuchařem, se kterým lezl jako druhý a střídal ho v některých partiích. Horolezkyní a mistryní sportu byla také jeho žena Olina Zibrínová narozená ve stejném roce v Turnově jako Lásková.

Zdeňka Pohlreich (2)

Narozena 15. 10. 1972 v Chomutově. Manželka Zdeňka Pohlreicha , autorka autobiografické knihy.

Zdeňka Leiblová (6)

Právnička, zabývá se problematikou pracovního práva.

Zdenka Koutenská (2)

Narozena 30. 7. 1931 v Chustu . Překladatelka z ruštiny, ukrajinštiny a polštiny.

Zdeňka Konečná (3)

Narozena 2. 10. 1975 v Kyjově. Ing., Ph.D., vysokoškolská pedagožka. Práce z oboru managementu a komunikace v obchodním jednání.

Zdenka Hamerová (5)

Zdena Hamerová se narodila 2. listopadu 1971 v Mělníku, ale dětství prožila v Lysé nad Labem. Vystudovala Střední zemědělskou školu v Brandýse nad Labem. Nyní žije v Sadské , je deset let vdaná a má tři děti. Marii a dvojčata Amálii a Norberta . Po večerech se věnuje psaní, které je jejím velkým koníčkem. Žije a pracuje v Sadské.

Zdeněk Velíšek (4)

Bystrý, neúnavný a neobyčejně precizní rukopis Velíška charakterizuje jako autoritu v našich poměrech mimořádnou. Přes velký pracovní úvazek ve zpravodajství je Velíšek portálu ČT24 věrný od jeho založení. Jeho pohled na evropskou a světovou zahraniční poltiku je nenahraditelný. Dlouholetý člen a doyen zahraniční rubriky zpravodajství ČT - moderátor, redaktor, reportér a editor pořadu Evropské události. Komentátor světové zahraniční politiky, vynikající znalec problematiky EU, spolupracovník celé řady renomovaných redakcí, služebně nejstarší spolupracovník a komentátor internetového portálu ČT24.

Zdeněk Večeřa (1)

Práce z oboru chemie.

Zdeněk Švamberk (3)

Narozen 8.4.1927 v Praze. PhDr., CSc., asistent katedry českého a slovenského jazyka, spis Programové koncepce SPD 1918-1960.

Zdeněk Susa (6)

Zdeněk Susa je český lékař, evangelický kazatel, nakladatel a poutník. Maturoval v roce 1960, poté vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1966 působil jako lékař, měl pestrou praxi na různých pracovištích, vzhledem k angažmá k církvi byl opakovaně donucen ke změně místa . Proto CSc. až v roce 1991, habilitace v roce 1993. Habilitoval prací Elektrokardiografická diagnóza chronického cor pulmonale. Do roku 2009 učil vnitřní lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se zvláště dýchacími funkcemi, plicními nemocemi a vztahy mezi plícemi a srdcem. Zároveň působí také na Jaboku – Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické v Praze a jako externí učitel v bakalářském studiu na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1990 byl také členem Centrální etické komise Ministerstva zdravotnictví České republiky. Byl a je různě činný v Českobratrské církvi evangelické, od roku 1970 jako redaktor církevních tiskovin , pak ve vedení mládeže, od roku 1983 ordinovaný presbyter . Od roku 1990 seniorátní kurátor pražského seniorátu ČCE, v letech 1991–1997 synodní kurátor. V letech 1992–2002 byl členem Rady Českého rozhlasu , v letech 1998–2002 členem koordinační rady Česko-německého diskusního fóra. V letech 2005–2006 předseda správní rady Hospice Štrasburk v Praze. Ve svém nakladatelství vydal od roku 1995 zatím na 70 titulů. V letech 1991–1996 putoval po etapách z Prahy do Santiaga de Compostela a vydal o tom knihu Ultreia. V letech 2005–2009 opět po etapách došel do Assisi a Říma. Po listopadu 1989 zakládal Křesťanskodemokratickou stranu, jejímž byl zvolen prvním místopředsedou. Záhy však poli...

Zdeněk Sobotka (4)

Zdeněk Sobotka byl český fotbalista, útočník. Odchovanec SK Židenice byl technicky vyspělým středním útočníkem menší postavy. Už v dorosteneckém věku prokazoval velký talent, byl to rozený kanonýr. Na sklonku druhé světové války například prakticky sám rozhodl mezizemský zápas dorosteneckých výběrů Čechy–Morava, který Moravané ovládli v poměru 4:1. V červenci 1947 zamířil do pražské Slavie, výměnou za něj přišel do Brna koncem sezony 1946/47 Ota Hemele. Pražský klub si tehdy od střelecky disponovaného Sobotky hodně sliboval, dokonce byl považován za budoucího nástupce Josefa Bicana v centru útoku, brněnský mladík se však ve Slavii výrazněji neprosadil. Do Prahy se ještě vrátil během základní vojenské služby v ATK . V československé lize hrál za SK / Zbrojovku Židenice, Slaviu Praha a ATK Praha. Nastoupil v 57 prvoligových zápasech, vstřelil 39 branek. Třikrát byl nejlepším střelcem Zbrojovky v sezoně: 1946/47 v nejvyšší soutěži, 1947/48 ve 2. nejvyšší soutěži a v ročníku 1954 ve 3. nejvyšší soutěži . V nižších soutěžích hrál i za brněnské Žabovřesky. V letech 1950–1951 byl vězněn na Borech.

Zdeněk Šmoldas (2)

Narozen 1924. Prof., Dr., DrSc., historik českého dělnického hnutí, autor publikací o dějinách československého letectví.

Zdeněk Škoda (5)

Narozen roku 1979. Knihovník a informační pracovník, příležitostný hudebník a herec, též překládá z angličtiny. Zabývá se historií sportu.

Zdeněk Roman (3)

Zdeněk Polický (3)

Publikace o stavebních a keramických hmotách a strojích.

Zdeněk Podskalský (4)

Zdeněk Podskalský byl český televizní a filmový režisér a herec. Jeho partnerkou se stala herečka Jiřina Jirásková. Syn Zdeněk Podskalský mladší je také režisérem. Zdeněk Podskalský režíroval celý život komedie, často se jednalo o filmy na bázi muzikálu, což byl jeho oblíbený žánr.

Zdeněk Novák (3)

Doc., Dr., CSc., spoluautor turistických průvodců.

Zdeněk Nádvorník (6)

Práce o sportovních odvětvích.

Zdeněk Müller (4)

PhDr. Zdeněk Müller, CSc. se soustavně zabývá minulostí a současnými projevy islámu a muslimské civilizace. Jeho články publikovala odborná periodika , popularizační revue , časopisy i denní tisk . Poznatky z předchozího dlouhodobého studia palestinské otázky shrnul do knihy Jeruzalém mezi minulostí a budoucností a v publikaci Svaté války a civilizační tolerance se zaměřil na terorismus a radikální náboženské projevy. Je rovněž autorem rozsáhlého překladu Dějin Střední Asie, které vydalo Nakladatelství Lidové noviny v edici Dějiny států. S cílem navázat kontakt s muslimy a islámem za hranicemi arabského světa podnikl cesty po Turecku a Íránu.

Zdeněk Mendl (5)

Ing., spoluautor publikací o ekonomii.

Zdenek Los (5)

Farmář, autor autobiografické knihy o životě v kanadských horách, původem z Česka, dlouhodobě žijící v Kanadě.

Zdeněk Láznička (5)

Narozen 25.6.1911 v Bučovicích u Vyškova, zemřel 16.2.1974 v Brně. RNDr., CSc., geograf a historik, práce z oboru.

Zdeněk Krušina (4)

Prof. ThDr. Zdeněk Krušina, Th.D., Dr.h.c. byl český teolog, religionista, antropolog, numismatik a astronom. Vyučoval na Univerzitě Karlově v Praze, kde působil jako asistent na katedře systematické teologie Husitské teologické fakulty. Vyučoval církevní a konfesní právo na Vysoké škole zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety Bratislava. Působil v Církvi československé husitské, kde zastával funkci vikáře benešovského a faráře ve Vlašimi. Narodil se ve Vlašimi, kde studoval gymnázium , druhou maturitu složil na Střední ekonomické škole v Mladé Boleslavi . Od mládí navštěvoval vlašimskou hvězdárnu, kde ho formoval nestor místní astronomie Jan Zajíc . Od roku 1978 spolupracoval s renomovaným slunečním fyzikem RNDr. Ladislavem Křivským, CSc. na programu prognóz slunečních erupcí . Rozvinul problematiku prognóz slunečních protonových erupcí na základě fotosférických konfigurací, kterou prezentoval a publikoval i v zahraničí , v roce 1981 se stal vítězem mezinárodní fyzikální soutěže v Moskvě. V letech 1988–1990 byl samostatným odborným pracovníkem Astronomického ústavu ČSAV v Ondřejově. Po roce 1989 se začal věnovat oborům, pro jejichž studium nebyl za předchozího politického režimu dostatek porozumění . V Církvi československé husitské absolvoval kazatelský kurs u prof. ThDr. Rudolfa Horského , od roku 2000 působí jako duchovní, jáhenské svěcení obdržel 3. června 2001, kněžské svěcení přijal v chrámu CČSH v Praze–Dejvicích 8. prosince 2002. V letech 2003–2004 byl šéfredaktorem církevního týdeníku „Český zápas“. Podnikl studijní cesty na univerzity v Oxfordu, Salzburgu, Regensburgu a Leidenu. Studoval na Univerzitě Karlově a na Husitské teologické fakultě v Praze, kde v roce 2002 obdržel titul Mgr. , v letech 2003–200...

Zdeněk Král (5)

Narozen v roce 1946. Fotograf a žurnalista.

Zdeněk Kalkus (6)

Narozen 30. 5. 1951. Překladatel ze španělštiny, věnuje se latinskoamerickým reáliím a historii. Pracoval ve Škodaexportu a žil v zahraničí, zejména v Latinské Americe.

Zdeněk Hůrka (3)

Působil na různých pozicích v řadě médií, mj. jako ředitel programu Radia FM Plus nebo jako regionální redaktor celostátního zpravodajství TV Prima. Nyní zastupuje různé subjekty při komunikaci s novináři, pořádá tiskové konference, věnuje se mediálnímu tréninku . Organizuje a moderuje sportovní, společenské a kulturní akce, zajímá se o sport, historii, zeměpis, rád cestuje po exotických zemích. Je spoluzakladatelem nakladatelství Starý most.

Zdeněk Hampejs (4)

Zdeněk Gintl (3)

Zdeněk Gintl byl český knihovník, překladatel a spisovatel. Publikoval též pod pseudonymy Justus a Zdeněk Grygar. Po dokončení reálky v Praze se stal posluchačem ČVUT, avšak studia nedokončil. V roce 1905 se stal úředníkem Magistrátu hl. m. Prahy a od roku 1921 pracoval v pražské městské knihovně, o jejíž vybudování se zasloužil a nakonec se stal ředitelem jejího literárního oddělení. V roce 1929 si nechal postavit vilu v Dejvicích, kde žil se svou manželkou Marií ; jeho manželství však zůstalo bezdětné. Řadu let trávil svou dovolenou v Nové Včelnici, kde oceňovali jeho upřímnou, bodrou povahu a nenucené společenské chování.

Zdeněk František Oliverius (4)

Narozen 5.1.1927 v Mlečicích u Rokycan, zemřel 20.9.1978 v Praze. PhDr., DrSc., docent ruského jazyka, publikace z oboru.

Zdeněk Fafl (2)

Narozen 13.2.1881 v Rokycanech, zemřel 21.4.1961 v Praze. JUDr., literatura z oboru obchodní politiky.

Zdeněk Eis (4)

Psychoterapeut, založil linku důvěry Středočeského Kraje. Narodil se v Bratislavě, vystudoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze a rovněž studoval na filozofické fakultě UK. Od roku 1973 pracoval jako psychoterapeut a je autorem řady prací s psychoterapeutickou tématikou.

Zdeněk Dobřichovský (2)

Autor publikací o potápění a ponorkách.

Zdeněk Burda (5)

Narozen 25.2.1951 v Praze. Ing., CSc., práce z oboru daní a účetnictví, ekonomika, řízení a statistiky.

Zdeněk Brunecký (6)

Narozen 3.2.1915 v Brně, zemřel v dubnu 1985 v Brně. Prof., MUDr. CSc., profesor dětského lékařství a genetiky v Brně, práce z oboru.

Zdeněk Bláha (5)

Zdeněk Adam (6)

Profesor Mudr. Zdeněk Adam CSc. je odborníkem na interní lékařství a klinickou onkologii, pracuje ve zdravotnickém zařízení Brno 25.

Zdena Brožová (6)

Narozena 5. 3. 1946 v Březnici . Vydavatelka, redaktorka, spisovatelka a básnířka, podnikatelka.

Zbyněk Vostřák (4)

Český skladatel. Narozen 10. června 1920. Zemřel 4. srpna 1985 .

Zbyněk Stárek (5)

Zbyněk Stárek . Původním povoláním důlní technik, potom novinář, nakladatel. Práce z oboru hobby a volnočasové aktivity.

Zbigniew Brzeziński (3)

Zbigniew Kazimierz Brzeziński byl polsko-americký politolog, vedle Henryho Kissingera a Samuela P. Huntingtona považovaný za šedou eminenci americké zahraniční politiky. V letech 1977–1981 byl bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Jimmyho Cartera a později zahraničně-politickým poradcem Baracka Obamy. Zároveň byl profesorem americké zahraniční politiky na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru, poradcem Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, D.C. a autorem odborných politologických knih. Vedle toho byl činný jako poradce mnoha velkých amerických a mezinárodních firem. Brzezinski se narodil ve Varšavě jako syn polského diplomata Tadeusze Brzezinského. Strávil část svého dětství v Lille , v Lipsku a v Charkově, v ruské části dnešní Ukrajiny, poté se s rodinou přestěhoval do kanadského Montrealu. Vystudoval McGillovu univerzitu v Montrealu, kde v roce 1949 získal titul bakaláře a v následujícím roce i magistra. V roce 1953 promoval v oboru politických věd na renomované Harvardově univerzitě, kde poté i přednášel. Roku 1961 přestoupil na Kolumbijskou univerzitu, kde převzal vedení nově založeného Institutu komunistických věd. Zbigniew Brzezinski se stal naturalizovaným občanem Spojených států amerických v roce 1958. V šedesátých letech působil jako poradce pro administrativy Kennedyho a Johnsonovy vlády. Během posledních let Johnsonovy administrativy byl zahraničněpolitickým poradcem viceprezidenta Huberta Humphreyho. V roce 1973 se Brzezinski stal prvním ředitelem Trilaterální komise, což byla skupina prominentních politických, akademických a vědeckých osobností ze Spojených států, západní Evropy a Japonska. Cílem této skupiny bylo posílit vztahy mezi těmito třemi regiony. Členem komise byl i budoucí americký prezident Jimmy Carter. Během své kandidatury na post prezidenta USA v roce 1974 si Carter vybral jako svého zahraničně-politického pora...

Yvonne Reidelbach (4)

Německá módní designérka, spoluautorka knihy o šítí.

Yuval Harari, (7)

Yukio Mishima (6)

Japonský spisovatel, básník a dramatik. Herec a model. Politický aktivista.

Younghill Kang (5)

Narozen v Hongwonu v Koreji, odkud v roce 1921 emigroval nejprve do Kanady, posléze do USA, kvůli svému protijaponskému postoji. Nejprve psal korejsky a japonsky, od roku 1928, pod vlivem své americké manželky Frances Keeleyové, anglicky. Je autorem prvního "amerického korejského" románu Drnová střecha , kterou k vydání doporučil romanopisec Thomas Wolfe. S velkým ohlasem se setkalo i jeho pokračování "East Goes West: The Making of an Oriental Yankee". Překládal z korejštiny do angličtiny, učil, recenzoval a cestoval. Je považován za otce korejské americké literatury.

Yoshitoki Ōima (4)

Japonská autorka a ilustrátorka manga komiksů.

Yoshiko Murakami (7)

Yo Yo Band (5)

Yehudi Menuhin (6)

Yehudi Menuhin byl americký houslista a dirigent, oslavovaný jako jeden z největších hudebníků 20. století. Narodil se 22. dubna 1916 v New Yorku a již od mládí projevoval mimořádný talent. V sedmi letech debutoval s houslovým orchestrem Sanfranciského symfonického orchestru a ve třinácti letech pořídil svou první nahrávku. Po celou dobu své slavné kariéry vystupoval Menuhin s předními světovými orchestry a dirigenty.

Yann Martel (7)

Yann Martel je kanadský spisovatel. Narodil se v Španělsku, ale kvůli tomu, že jeho rodiče byli diplomaté, vyrůstal i na Aljašce, Kostarice, Mexiku a Francii. Celá jeho rodina je také literárně činná. Přestože Martel sám mluví francouzsky, píše jen v angličtině. Žije v Montrealu.

Yann Le Bohec (3)

Xueqin Cao (2)

Čínský romanopisec a básník.

Wolfgang Schwangen (6)

Spoluautor knihy o středověkém rytířské mnišském řádu.

Willsová Amanda (7)

William Trevor (7)

William Trevor byl irský spisovatel, autor románů a povídek, ale také divadelních, rozhlasových a televizních her. Za svá díla získal třikrát Whitbreadovu cenu a pětkrát byl nominován na Man Bookerovu cenu. V roce 2002 byl oceněn Řádem britského impéria.

William Ritter (5)

Švýcarský publicista, výtvarník, hudebník, též historik umění a umělecký kritik zabývající se středoevropským a východoevropským uměním, podporovatel česko-francouzských a slovensko-francouzských vztahů, po roce 1918 pobýval v Praze i na Moravě.

William Painter (1)

William Painter byl anglický renesanční spisovatel, jehož sbírka povídek The Palace of Pleasure , vycházející především z klasických italských originálů, sloužila jako zdroj námětů pro alžbětinské dramatiky. Šlo o rodáka z Kentu, který v letech 1554 až 1560 studoval na St John's College v Cambridgi a poté získal roku 1561 místo úředníka arzenálu v londýnském Toweru . Tato funkce mu umožnila obohacovat se z veřejných prostředků, takže byl roku 1586 nucen se přiznat že zpronevěřil 1000 liber. Přesto si udržel své místo až do smrti. Roku 1566 vydal první dil své sbírky povídek The Palace of Pleasure , který obsahoval šedesát příběhů, a hned o rok později díl druhý se třiceti čtyřmi příběhy. Druhé vydání z roku 1575 pak obsahovalo ještě o sedm příběhů více. V současné době je sbírka vydávána v úpravě Josepha Haslewooda z roku 1813. Jde hlavně o překlady italských renesančních novel a povídek , dále o zpracování příběhů z Heptameronu od Markéty Navarské a také příběhů z antické literatury . Z jeho sbírky čerpali náměty pro své divadelní hry mnozí alžbětinští dramatici včetně Williama Shakespeara . Z dalších dramatiků je možno jmenovat Francise Beaumonta a Johna Fletchera , Johna Webstera , Roberta Wilmota , Thomase Heywooda , Philipa Massingera nebo Jamese Shirleyho .

William Hazlitt (2)

William Hazlitt byl anglický romantický literární historik a kritik, esejista, novinář a malíř, společně s Charlesem Lambem přední představitel eseje 19. století. Narodil se jako syn unitářského duchovního reverenda Williama Hazlitta. Vyrůstal v Irsku a v Nové Anglii, kde jeho otec založil v Bostonu první unitářský kostel. Podle přání svého otce se měl stát také duchovním, ale studium teologie nedokončil. Začal se podobně jako jeho bratr John a sestra Margaret zaobírat malířstvím, ale postupně se jeho pozornost začala obracet k literatuře. Studoval filosofii a jeho první prací bylo pojednání An Essay on the Principles of Human Action . V té době se již znal s předními představiteli anglického literárního romantismu , sestrou novináře Johna Stoddarta. Od roku 1812 začal publikovat své eseje v týdeníku The Examiner a literární kritiky v novinách The Morning Chronicle. Později následovala jejich knižní vydání. Otevřenost, s níž Hazlitt vyjadřoval své názory, mu vynesla celou řadu nepřátel, zejména v táboře konzervativců, kteří proti němu vedli novinářskou válku. Jeho manželství se Sarah skončilo v roce 1823 v důsledku aféry se služkou Sarah Walkerovou. Roku 1824 se podruhé oženil s Isabellou Bridgewaterovou , se kterou podnikl dlouhou cestu po Evropě, na které se seznámil se Stendhalem. Roku 1827 se pro neshody jeho syna s nevlastní matkou jeho druhé manželství prakticky rozpadlo. Roku 1830 pak zemřel na rakovinu žaludku. Hazlitt je jedním z nejvýznamnějších esejistů 19. století. Jeho eseje jsou intimní, citové a autobiograficky zaměřené, psané živým hovorovým jazykem a odrážejí jeho literární znalosti a šíři jeho zájmů. Společně s Leighem Huntem a Charlesem Lambem tvořil jádro tzv. cockneyské ško...

William H McRaven (5)

Je bývalý admirál amerického námořnictva. V letech 2008-2011 byl velitelem United States Joint Special Operations Command a v letech 2011-2014 působil jako vrchní velitel United States Special Operations Command.

William Goldman (3)