Všichni Autoři a témata

Filip Dřímalka (4)

Narozen 28. 5. 1983. Zabývá se digitální transformací a využitím informačních technologií. Mgr.

Ferdinand Prantl (5)

Doc. RNDr. Ferdinand Prantl byl český zoopaleontolog a také hermetik a alchymista. Byl členem známého hermetického spolku Universalia např. spolu s Dr. Janem Keferem nebo Petrem Kohoutem . Psal pod šifrou Dr. A. Lögell.

Ferdinand Leffler (6)

Narozen 12. 12. 1978. Zahradní architekt, hudebník, autor knihy pro děti.

Fenton S Bresler (3)

Britský právník, novinář, spisovatel.

Felix Vodička (7)

Felix Vodička byl český literární historik a univerzitní profesor dějin české literatury. Od 40. let se podílel na činnosti Pražského lingvistického kroužku. V roce 1952 byl jmenován členem korespondentem ČSAV. Působil v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, jehož byl v letech 1968 až 1970 ředitelem. V roce 1970 nuceně odešel do výslužby. Felix Vodička je považován za přední osobnost českého strukturalismu 60. let 20. století. Ve studii Literární historie, její problémy a úkoly zformuloval strukturální koncepci literárněhistorické práce. Usiloval zejména o uplatnění teoretických kategorií na literárněhistorickou problematiku a přispěl k založení teorie literárněkritické recepce. V roce 1969 obdržel Řád práce. V témže roce byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.

Felix Holzmann (6)

Felix Holzmann byl československý komik, humorista a performer, známý svými stand-up komediemi a humornými monology. Narodil se 7. července 1921 v Praze a v 50. a 60. letech 20. století se stal jedním z nejpopulárnějších bavičů v Československu. Jeho kariéra se vyznačovala břitkým vtipem a schopností zachytit absurdity každodenního života v komunistickém režimu s lehkostí, která měla u diváků ohlas.

Felicity O'Dell (8)

Autorka učebnic angličtiny.

Fedor Vasil'jevič Gladkov (8)

Ruský spisovatel.

Fedor Martiš (4)

Slovenský autor prací z oboru tělesné výchovy a sportu.

Fedor Ivanovič Šaljapin (5)

Ruský operní pěvec a tanečník, též autor autobiografických publikací.

Fedor Cádra (5)

Narozen 18.4.1926 v Novém Mestě na Váhom, zemřel 10.2.1998 tamtéž. Slovenský prozaik a básník, autor televizních her, redaktor a rozhlasový komentátor, též působil jako redkator nakladatelství Pravda.

Fanoš Mikulecký (5)

Český písničkář, většina z nich se stala lidovou tradicí. Narodil se 28. července 1912 v Mikulčicích. Zemřel 23. března 1970 v Hodoníně .

Fabrizio Petrossi (4)

Italský výtvarník, ilustrátor. Pracuje pro Disney.

F. P Vožický (6)

Narozen 28.6.1867 v Mladé Vožici, zemřel 22.12.1929 v Praze. Redaktor, prozaik, dramatik.

Ezra Pound (7)

Ezra Weston Loomis Pound byl americký básník, esejista, překladatel a literární teoretik. Jeho současníci jej považovali za „pravděpodobně nejlepšího básníka své generace“ . Je považován za významného modernistu, za zakladatele imagismu a vorticismu. Zajímal se o klasickou poezii, starší románskou a okcitánskou literaturu. Svými překlady a revizí děl Ernesta Fenollosy podnítil zájem o čínskou poezii v západním světě. Většinu života prožil v Evropě, v Paříži a v Londýně, nejvíce pak v Itálii. V průběhu druhé světové války podporoval Mussoliniho režim a v Radio Roma propagoval fašismus. Při osvobozování Itálie byl zajat, převezen do Spojených států amerických a následně souzen. Byl umístěn do psychiatrické léčebny, kde strávil dvanáct let. Po propuštění odjel do Itálie, kde žil až do své smrti. Již první zveřejněné básně fascinovaly obtížnou krásou jazyka, snahou o dokonalost formy. Z básnických sbírek tohoto období jsou nejvýznamnější: Posléze se věnoval překladům z čínštiny, zejména překladům Li Po. Básnická sbírka Cathay obsahuje překlady Li Po , které významnou měrou přispěly k popularizaci čínské poezie v západním světě. Tyto básně měly vliv na jeho vlastní tvorbu. V Londýně a Pařiži pak přispíval do literárních časopisů, pro které objevil T.S. Eliota a Jamese Joyce. Vzniklo hnutí imagistů, kteří se snažili o dodržování následujících zásad, které Ezra Pound definoval: Ve vrcholném období svých „kratších útvarů“, básní v tradičním lyrickém stylu, byl objevitelem staronových forem . Jeho heslem bylo „Make it New“ – tedy „Udělej to nově“. Mimo tvorby výrazně expresivních básní také editoval Eliotovu Pustou zemi. Nejpopulárnější jeho básní je Hugh Selwyn Mauberley. Báseň má několik částí. V básni pop...

Evžen Korec (6)

Narozen 16. 9. 1956. RNDr., CSc., podnikatel, zabývá se obchodem s realitami, též majitel a ředitel Zoologické zahrady Tábor, původním povoláním molekulární biolog.

Eva Vitovská (6)

Autorka učebnic němčiny.

Eva Šafářová (7)

Autorka kuchařky.

Eva Pekárková (6)

Doc. Ing., CSc. - Publikace o pěstování zeleniny.

Eva Paulerová (5)

Eva Neumannová (4)

Eva Neumannová, roz. Švaňková je česká historička umění, galerijní pracovnice a kurátorka výstav zaměřená na výtvarné umění 20. století a kresbu. Po absolvování oboru polygrafie na Střední průmyslové škole grafické v Praze studovala v letech 1974–1979 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny umění a estetiku . Absolvovala roku 1979 diplomovou prací Jan Smetana, tvorba 40. let V letech 1980–1981 byla odbornou pracovnicí pro umělecké řemeslo na SÚPPOP Středočeského kraje. Od roku 1985 byla zaměstnána v Národní galerii v Praze, 1985–1990 jako odborná pracovnice Oddělení regionálních galerií, 1990–2000 jako samostatná odborná pracovnice Sbírky grafiky a kresby, 2001–2004 jako vedoucí odboru registru sbírek. Je členkou ICOM. Roku 2004 byla kvestorkou Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, v letech 2004–2008 vedoucí odborného oddělení Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích, od roku 2009 kurátorkou Galerie umění v Karlových Varech. Od roku 2016 je kurátorkou Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jako členka nákupních komisí působila v Galerii a muzeu v Klatovech , od roku 1995 v GMU v Hradci Králové , Galerii v Novém Městě na Moravě , GVU v Havlíčkově Brodě, od roku 2004 v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. Byla členkou poroty Mezinárodního bienále kresby v Plzni , Grafika roku a Ceny Vladimíra Boudníka .

Eva Matějková (7)

Mgr. Eva Matějková, PhD. se zabývá speciální pedagogikou, psychomotorikou a kinantropologií. Vystudovala Tělesnou výchovu a sport - speciální pedagogiku a absolvovala doktorskéo studium na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity .

Eva Kotulová (2)

Překladatelka z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V překladech se zaměřuje na prózu a literaturu faktu. Působí i jako editorka, vydala např. publikaci Kalendář aneb kniha o věčnosti a času , sestavila knihu detektivní literatury pro mládež Muži s dýmkou či Slovo má spravedlnost .

Eva Kollerová (8)

Eva Klímová (4)

RNDr., kartografka, práce z oboru.

Eva Kamínková (4)

Eva Kamínková, roz. Procházková, křtěná Eva Josefa Rudolfa byla česká klasická filoložka se zaměřením na latinskou medievistiku a profesorka dějin antického starověku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Narodila se v Holešovicích do rodiny úředníka pojišťovny Hynka Procházky a jeho ženy Karolíny roz. Horákové. V letech 1928-1934 studovala na filozofické fakultě Karlovy Univerzity. Sestavila knihu Dílo Jana Amose Komenského, učebnice pro posluchače vysokých škol Výbor středověkých latinských textů a přeložila knihu Homérští hrdinové ve vzpomínkách věků.

Eva Janečková (8)

JUDr. Eva Janečková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a Právnickou fakultu Západočeské univerzity. V letech 2005-2014 byla zaměstnankyní Úřadu pro ochranu osobních údajů. Po tříletém působení na Ministerstvu práce a sociálních věcí nyní pracuje jako právník na Úřadu městské části Praha 8. Je autorkou a spoluautorkou mnoha odborných článků a publikací zaměřených nejen na ochranu osobních údajů, ale také na pracovní právo, poskytování sociálních služeb a svobodný přístup k informacím.

Eva Horzinková (8)

Narozena 1951. Doc., JUDr., PhD., akademická pracovnice Policejní akademie, zabývá se správním právem. Práce z oboru.

Eva Frantinová (6)

Narozena 4. 9. 1956 v Praze. Houslistka, básnířka, autorka básnické prózy.

Eva Csölleová (7)

Narozena 30. 8. 1964 v Rychnově nad Kněžnou. Spoluautorka publikace o válečných letcích, autorka článků a fotografka.

Eva Cihelková (6)

Narozena 1952 v Těšeticích. Prof., Ing., CSc., ekonomka, vysokoškolská pedagožka, specializace na světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy, publikace z oboru.

Eva Bomerová (8)

Učitelka na základní škole a externí vysokoškolská pedagožka, spoluautorka učebnice matematiky.

Eva Blažková (4)

Narozena 27. 3. 1954 v Jindřichově Hradci. PhDr., překladatelka z francouzštiny a ruštiny.

Eva (8)

Eumir Deodato (8)

Eumir Deodato je brazilský klavírista, skladatel, aranžér a producent, který významně ovlivnil svět hudby napříč žánry, včetně jazzu, funku a popu. Deodato se narodil v roce 1943 v Rio de Janeiru a jeho kariéra trvá již více než pět desetiletí, během nichž vydal řadu alb a spolupracoval s celou řadou umělců. Jeho album "Prelude" z roku 1973, vydané u CTI Records, obsahovalo jeho široce uznávanou adaptaci skladby Richarda Strausse "Also Sprach Zarathustra", která se stala hitem a vynesla mu cenu Grammy za nejlepší popový instrumentální výkon. Po úspěchu alba "Prelude" pokračoval Deodato ve zkoumání své jedinečné fúze klasiky, jazzu a funku a v roce 1973 vydal album "Deodato 2".

Estrid Ott (3)

Erwin Schulhoff (5)

Erwin Schulhoff byl český skladatel a klavírista, narozený 8. června 1894 v Praze. Patřil k významným osobnostem hudby počátku 20. století a byl jedním z prvních skladatelů klasické hudby, kteří se přihlásili k novému jazzovému idiomu, jenž se objevil ve 20. letech 20. století. Studoval na pražské konzervatoři a později ve Vídni, Lipsku a Kolíně nad Rýnem, kde ho ovlivnili Debussy, Skrjabin a Schoenberg. Jeho raná díla se vyznačovala postromantickým stylem, ale brzy se začal zajímat o dadaismus a do svých skladeb vnášel jazzové prvky.

Ervín Knobloch (3)

Český paleontolog, narozen 27. 9. 1934 v Rumburku, zemřel 11. 4. 2004 v Praze. Práce z oboru paleontologie a paleobotaniky, publikovány též německy.

Erroll Garner (8)

Erroll Garner byl americký jazzový pianista a skladatel, známý svou swingovou hrou a baladami. Jeho kariéra vzkvétala v polovině 20. století. Garner se narodil 15. června 1921 v Pittsburghu v Pensylvánii a byl převážně samoukem, nikdy se neučil číst noty, ale hrál výhradně podle sluchu. Jeho osobitý styl hry se vyznačoval rytmickým talentem, charismatickým vystupováním na pódiu a schopností hrát složité improvizace se zdánlivě nenucenou grácií.

Ernesto Che Guevara (5)

Ernesto Guevara , běžně přezdívaný Che Guevara nebo el Che, byl marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril. Původně vystudoval v Argentině lékařství. Otec, architekt Ernesto Guevara Lynch, byl irského a španělského původu, matka Celia de la Serna y Llosa pocházela ze španělské rodiny. Ze zdravotního důvodu, kterým bylo těžké astma, nechodil do běžné školy. Učila ho jeho matka a pěstovala v něm lásku ke knihám. Byla to ona, která v něm probudila náklonnost ke komunismu a levici prostřednictvím knih Marxe a Engelse. Dětství bez školního kolektivu se odrazilo v jeho uzavřenosti a introverzi. Rodinné zázemí jeho raného dětství nemělo daleko k ideálnímu: rodinu neprovázely žádné konflikty či rozepře. Na střední školu nastoupil v roce 1941, o studium projevoval malý zájem, více ho zajímal tělocvik. Hrál ragby, kde se projevily jeho vůdcovské sklony a taky odhodlání a cílevědomost. Ve studiu samotném byl však nadprůměrným. Lékařskou fakultu studoval na Univerzitě v Buenos Aires a v červenci 1953 ji dokončil bez větších problémů. Do Castrových jednotek narukoval právě jako lékař, brzy se však vypracoval až na Castrovu pravou ruku. Castro, který původně neměl ke komunismu vztah, se pod působením svého přítele Guevary postupně stal radikálním marxistou. Slovo che je rozšířeno v Argentině a Bolívii a používá se jako oslovení, případně jako ekvivalent zvolání „hej“ nebo „hele“. Guevara si svou přezdívku získal právě pro časté používání zmíněného slova, které jeho kubánským soudruhům muselo připadat jako pozoruhodný prvek jeho mluvy. Ernesto byl velkým čtenářem a diskutérem, a přesto, že měl jisté politické povědomí, stranil se zapojení do politiky až do věku hodně nad 20 let. V roce 1944 se Guevarova rodina přestěhovala do Buenos Aires. Měli vážné finanční problémy. V roce 1946 ukončil svá středoškolská studia a začal pracovat. Současně se přihlásil na lékařskou fakult...

Ernest Volkman (4)

Americký reportér, redaktor, publicista, autor publikací o špionáži.

Ernest Kolowrat (4)

Ernest Kolowrat se narodil v roce 1935 jako druhé z pěti dětí hraběte Jindřicha Kolowrata-Krakovského a Marie Klimtové. Po únoru 1948 odešel s rodiči do USA, kde vystudoval univerzitu v Yale. V rámci vojenské služby působil jako námořní důstojník v Pacifiku, později pracoval v USA a v západní Evropě jako redaktor, televizní režisér a v oblasti PR. Trvale žije ve Spojených státech s ženou Barbarou.

Ernest Bramah (1)

Britský spisovatel.

Erika Jarkovská (7)

Erika Jarkovská sa narodila 23. januára 1965 v Martine. Detstvo a mladosť prežila v Turčeku pri Kremnici a študentské časy na Strednej chemickej škole v Banskej Štiavnici. V súčasnosti pracuje a býva s rodinou vo Zvolene. Erika sa v mladosti prejavovala skôr výtvarne a hudobne. S písanou tvorbou začala na strednej škole , do rozsiahlejšieho diela sa pustila ako 18-ročná, ale potom sa na dlhé roky odmlčala po akejkoľvek umeleckej stránke kvôli materským a pracovným povinnostiam. K intenzívnemu písaniu sa vrátila v roku 2011, keď sa pustila do prepracovania románu Bojovníci dúhy, dovtedy uverejnenom na stránke Mámtalentu . Odvtedy sa viac rozpísala a stvorila celú trilógiu Bojovníkov dúhy, jeden novodobejší román o osude indiánskej ženy zo začiatku 20. storočia, spoločenský román zo súčasného Slovenska a neustále pracuje na ďalších, zväčša inšpirovaných skutočným životom Indiánov a kolonizátorov USA, no zo svojej spisovateľskej budúcnosti nevyníma ani iné spoločenské témy.

Erik Larson (6)

Narodil sa 3. januára 1954 v Brooklyne v New Yorku. Študoval Pensylvánsku univerzitu a Columbia univerzitu. Má 3 dcéry.

Erik Adolf Saudek (4)

Erik Adolf Saudek byl český překladatel, převážně z angličtiny , němčiny a francouzštiny . I jeho otec Emil byl překladatel a propagátor české literatury . Studoval střední školu ve Vídni, v Praze pak germanistiku, komparatistiku a dramaturgii na Filozofické fakultě UK. Publikoval v časopisech Cesta, Host, Kmen, Listy pro umění a kritiku, Komedie, Kritický měsíčník . Od roku 1927 překládá Goetha se svým učitelem Otokarem Fischerem a překladatelství se stává jeho hlavním zaměřením. V roce 1929 uvádí jako režisér první české provedení Goethova Fausta ve Fischerově překladu v holešovické Legii malých. Za okupace, kdy byl z rasových důvodů vyřazen z veřejné činnosti , vydává některé překlady pod jménem přítele Aloyse Skoumala . Po válce se stává dramaturgem Realistického divadla , divadelním kritikem Lidových novin a dramaturgem Národního divadla . Nesnažil se o tzv. věrný překlad, šlo mu spíše o postižení vnitřního smyslu předlohy a dobového koloritu. K tomu využíval i hovorové češtiny a umísťování nejzávažnějších slov na konec veršů, kde byly rýmem zdůrazněny. Zásadní význam má jeho 15 překladů nejhranějších Shakespearových her, na kterých pracoval od roku 1936 až do své smrti . Jeho manželkami byly herečka Eva Vrchlická, poté překladatelka Věra Saudková , neteř Franze Kafky. S druhou jmenovanou měl tři syny a dceru. Zahynul tragicky u moře v bulharském Sozopolu.

Eric Powell (8)

Americký kreslíř, tvůrce komiksů, též scenárista.

Epiktétos (4)

Byl řecký stoický filosof, který velkou část svého života strávil v Římě. Odtud musel odejít do exilu do Níkopole v severozápadním Řecku, kde kolem roku 135 zemřel. O jeho životě víme velmi málo a možná neznáme ani jméno, které dostal od svých rodičů. Slovo epiktétos v řečtině znamená "přidaný".

Emma Lord (6)

Americká redaktorka. Autorka beletrie.

Emil Synek (7)

JUDr. Emil Synek byl český novinář, divadelní dramatik, filmový scenárista a kritik, spisovatel. Vystudoval gymnázium v Praze, kde maturoval roku 1921. Následně dokončil úspěšně studia práv, titul získal v roce 1926. Krátkou dobu byl vyšetřujícím soudcem, v období 1927–1939 by redaktorem v listech A–Zet, České slovo a od roku 1936 byl šéfredaktorem deníku Telegraf. V roce 1932 se oženil s herečkou Evžou Budlovskou. Když v roce 1939 uprchnul z Protektorátu, zanechal manželku s dcerou ve vlasti. Za války pobýval v Londýně, od konce roku 1943 pracoval pro exilovou československou vládu jako zahraničněpolitický zpravodaj. Po válce se vrátil do Československa, od roku 1946 do roku 1955 byl poradcem na československém velvyslanectví ve Francii. Když byl svého pověření zbaven, do vlasti se již nevrátil. Ve dvacátých letech se prosadil jako spisovatel svými povídkami "Ano i ne" a "Usměvavý bůh" . Napsal romány "Muži mezi sebou "; "Krach " Ve třicátých letech pracoval jako novinář v České slovo a Telegrafu. Zde působil jako novinář a filmový recenzent. Používal šifry: -es- A-Zet 1932; České slovo 1935. Dramatické tvorbě se věnoval pod pseudonymy: Ricardo Gomez "" a Ríša Záhorský. Věnoval i politické publicistice. V knize "Svět, jaký je" zachytil atmosféru tehdejší Evropy a Asie těsně před propuknutím druhé světové války, kdy také emigroval do ciziny. Tam se umění dále nevěnoval. Tři jeho divadelní hry – "Jana ", "Mimo proud " a "Výdělečné ženy " – byly zfilmovány: Pro rozhlas napsal či upravil své hry Rychlebové , Dvojí tvář , Dějiny mluví a Noční hlídka .

Emil Sobota (4)

Emil Sobota byl český právník, spisovatel a publicista, povoláním úředník v prezidentské kanceláři za první republiky. Byl odborníkem na ústavní právo, těsně před koncem druhé světové války byl popraven. Narodil se do rodiny železničního úředníka, absolvoval gymnázium v Olomouci a pak pražskou právnickou fakultu, roku 1916 byl promován doktorem práv. Následovala tříletá přípravná praxe v advokacii, přičemž už od dob studií psal do různých novin a časopisů. Emil Sobota se angažoval také politicky, nejdříve patřil k Masarykovým realistům, pak vstoupil ke státoprávním demokratům a od roku 1925 byl členem sociální demokracie. Po vzniku Československé republiky byl postupně tajemníkem olomouckého okresního národního výboru a sekretářem klubu státoprávně demokratických poslanců v Revolučním národním shromáždění, úředníkem českého zemského výboru a ministerstva železnic a pak od roku 1921 až do roku 1939 působil jako úředník v politicko-legislativním odboru Kanceláře prezidenta republiky. Zde relativně rychle služebně postupoval, získal např. titul ministerský rada. Kromě své úřední práce byl stále veřejně činným. Pod pseudonymem Emil Havlík psal knihy pro mládež a věnoval se publicistice, dlouhá léta psal své komentáře a úvodníky především do revue Naše doba, spojené s prezidentem Masarykem. Vydal ale také celou řadu odborných monografií. Práce v prezidentské kanceláři ho přivedla k napsání studie o ústavním postavení prezidenta republiky O presidentu naší republiky , studijní pobyty ve Švýcarsku a USA ho zase inspirovaly k vydání prací ČSR a Švýcary. Srovnávací politická skizza a Amerika a evropský divák . Jako odborník na ústavní právo publikoval čtyřdílný komentář Ústava republiky Československé nebo studii Naše ústava, jak zní a jak ji máme čísti . Nejvíce se ale asi věnoval otázkám postavení národnostních menšin a garancím jejich práv v Československu, naps...

Emil Pospíšil (2)

Born 22 April 1958, Olomouc – died 14 October 1994, České Budějovice Czech folk guitarist, a sitar player, composer, singer

Emil Gilels (5)

Emil Gilels byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou výjimečnou technikou a hloubkou interpretace. Narodil se 19. října 1916 v Oděse na Ukrajině, na klavír začal hrát již v mládí a v Sovětském svazu se rychle prosadil. Gilelsova mezinárodní kariéra odstartovala poté, co v roce 1938 získal první cenu na Ysaÿeově mezinárodním festivalu v Bruselu, což znamenalo počátek jeho celosvětového uznání.

Emerich Coreth (4)

Emerich Coreth bol rakúsky filozof, pracuje v oblasti kresťanskej filozofie, filozofickej hermeneutiky a filozofickej antropológie. Vychádzajúc z historického výskumu nemeckého idealizmu, Husserla, Heideggera a i. pokúša sa o vypracovanie transcendentálneho zdôvodnenia metafyziky.

Emanuela Nohejlová-Prátová (3)

Emanuela Nohejlová-Prátová byla česká historička, přední česká numismatička, vedle Gustava Skalského je považována za zakladatelku moderní vědecké numismatiky. Vystudovala historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po většinu života pracovala v numismatickém oddělení Národního muzea. Přednášela na Masarykově a Karlově univerzitě, kde byla i řádnou profesorkou. Ve svém díle se nejvíce zabývala starším českým mincovnictvím, také českým mincovnictvím třicetileté války, českými medailemi a numismatickou metrologií. Ve intencích svého lokálního patriotismu věnovala podrobné vědecké zkoumání dějinám kláštera benediktinů v rodných Opatovicích nad Labem a v Praze bydlela na Novém Městě v Opatovické ulici, kde bývala v době předhusitské rezidence opatů Opatovického kláštera.

Emanuel Vitejček (7)

Učebnice pro obor elektrotechniky.

Emanuel Swedenborg (7)

Emanuel Swedenborg  byl švédský vědec, vynálezce, teolog a mystik, autor mnoha latinských spisů. Z jeho učení vzešla Církev Nového Jeruzaléma, jejíž členové jsou známi jako swedenborgiáni. Swedenborg pocházel ze zámožné švédské rodiny, jeho otec Jesper Swedberg byl profesorem teologie na universitě v Uppsale a děkanem v tamní katedrále. Později se stal biskupem ve Skaře, a to znamenalo povýšení jeho rodiny do šlechtického stavu a změnu rodinného jména ze Swedberg na Swedenborg. Emanuel vystudoval na univerzitě v Uppsale filozofii. Fakulta filosofie zahrnovala také vědu a matematiku; dalším studiem a cestováním si pak osvojil latinu, hebrejštinu, řečtinu, angličtinu, holandštinu, francouzštinu a italštinu. Pro zábavu psal v latině poezii a studoval hudbu.  Roku 1710 se vydal na velkou cestu po Evropě, na které mu bylo umožněno individuálně studovat fyziku, astronomii a většinu dalších přírodních věd. Také se začíná intenzivně zajímat o praktickou mechaniku a od zručných anglických řemeslníků se učí sestrojovat hodiny, vázat knihy, osvojuje si rytectví a konstrukci dechových nástrojů. Jeho pozdější studia zahrnují kosmologii, matematiku, anatomii, fyziologii, politiku, ekonomii, metalurgii, mineralogii, geologii, důlní inženýrství a chemii.  V roce 1716 jej jmenoval král Karel XII. mimořádným poradcem Královského kolegia dolů. To představovalo různé druhy povinností spojených s inspekcí a rozvojem těžby. Po třicet jedna let Swedenborg také sloužil jako asesor Báňské rady, která rozhodovala o všech záležitostech v důlním průmyslu. Se svým švagrem, chemikem E. Berzeliem, vydával v latině časopis "Severský vynálezce" , první periodikum, které se ve Švédsku zabývalo přírodními vědami. V královských službách Swedenborg zastával místo stavebního dozorce na několika důležitých veřejných stavbách. Byl pověřen zpracováním projektů a provedením staveb nového typu suchého doku, plavebních kanálů, st...

Emanuel Šimek (7)

Emanuel Šimek byl český archeolog. Šimek vystudoval v letech 1906-1910 na české univerzitě v Praze historii, prehistorii a geografii . Po nedlouhém období úřednické kariéry a středoškolského působení se v roce 1920 habilitoval na Karlově universitě prací Čechy a Morava za doby římské a roku 1931 byl instalován jako vedoucí katedry na nově vzniklou katedru prehistorie Filosofické fakulty brněnské university, kde na vybudoval v krátké době sice nevelký, ale funkční ústav. Ve vědecké práci pokračoval v kritických studiích – viz níže. Ne všechny historické konstrukce, k nimž prof. Šimek dospěl erudovanou analýzou historických zpráv v konfrontaci s archeologickými nálezy, se novými výzkumy potvrdily , Šimek byl ostatně více historickým geografem nežli archeologem. Zanechal však po sobě velké dílo a množství inspirujících myšlenek. Mladým generacím vědců může být vzorem zejména pracovitostí, věčnou touhou po poznání a bezmeznou oddaností vědě.

Emanuel Masák (8)

Narozen 25. 12.1883 v Lazinově u Letovic, zemřel 24. 9.1964 v Brně. Působil jako katolický kněz, psal teologické stati, prózy, básně, a literární kritiky. Překládal z polštiny.

Emanuel Kettner (5)

Klasický filolog. Spoluautor středoškolských učebnic a cvičebnic latiny.