134401–134460 z 153235 Autoři
Friedrich Benesch (1)
Německý přírodovědec, spisovatel, antropozof a evangelický duchovní.
Více od autora
Friedrich August von Hayek (1)
Friedrich August von Hayek byl ekonom a filozof tzv. Rakouské školy. Proslul zejména svou obhajobou klasického liberalismu. Jeho rodištěm bylo Rakousko-Uhersko, velkou část života však strávil ve Velké Británii, dále v USA a Německu. Roku 1938 získal britské občanství. V Británii také roku 1944 napsal svou proslulou knihu Cesta do otroctví, ve které kritizuje socialismus a nacismus směřující k totalitnímu státu. V roce 1974 mu byla spolu s jeho názorovým rivalem Gunnar Myrdalem udělena Nobelova cena za ekonomii, za přínos v teorii měnové politiky a hospodářského cyklu. Významné jsou i jeho příspěvky v oborech jurisprudence a kognitivních věd. Roku 1984 mu britská královna Alžběta II. udělila Řád společníků cti, a to na doporučení tehdejší předsedkyně vlády Margaret Thatcher. F. A. Hayek se narodil ve Vídni v Rakousko-Uhersku 8. května 1899 jako syn univerzitního profesora, působícího v oblasti biologie a botaniky. Po matčině straně byl bratrancem filosofa Ludwiga Wittgensteina. Během První světové války bojoval na italské frontě. Po válce studoval na univerzitě ve Vídni politologii, právo, psychologii, filosofii a ekonomii. Tam také roku 1921 získal doktorát z práv a roku 1923 doktorát politických věd. Mezi jeho učitele patřil Friedrich von Wieser. V mládí ho velmi ovlivnila kniha Socialismus od Ludwiga von Misese, která ho přivedla mezi zastánce Rakouské školy. V roce 1927 se po několika letech ve státní službě stal prvním ředitelem Rakouského ústavu pro ekonomický výzkum. V roce 1929 se Hayek habitoval a přednášel na částečný úvazek na vídeňské univerzitě. V roce 1931 získal na základě přednášek na London School of Economics profesuru a titul doktora věd v oboru ekonomie a odstěhoval se do Londýna. V roce 1938 se stal britským občanem a zůstal jím do své smrti. Při pobytu v Londýně, během Druhé světové války, napsal svou, pravděpodo...
Více od autora
Friedrich Adler (1)
Rakouský sociálně demokratický politik, jeden z teoretiků austromarxismu, fyzik, spisovatel. Syn Viktora Adlera .
Více od autora
Friedhelm Strickler (1)
Německý zahradník, specialista na pěstování bylinek a planě rostoucí rostliny, spoluautor knihy z oboru.
Více od autora
Friedhelm Moser (1)
Studoval klasickou filologii a filozofii. Po třinácti letech pedagogické činnosti se rozhodl plně se věnovat psaní. Je autorem několika úspěšných knih, mezi jinými Filozofie bleší trh a Vše na ženě je záhada .
Více od autora
Friedemann Mahlke (1)
Architekt, zabývá se ekologickým způsobem stavění. Publikace z oboru.
Více od autora
Friedel John (1)
Německý manažer, práce o personálním rozvoji a podnikovém managementu.
Více od autora
Frieda Rossová (1)
Narozena r. 1949 v Praze. Pod jménem Petr Klíma vydala pohádky, pod vlastním jménem Věra Eisenbergerová překlad knihy Heleny Epsteinové Děti holokaustu.Pod jménem Frieda Rossová pracuje jako novinářka.
Více od autora
Frieda Fromm-Reichmann (1)
Německá lékařka a psychoanalytička, práce z oboru. Manželka Ericha Fromma.
Více od autora
Friderike Maria Zweig (1)
Rakouská spisovatelka. Pracovala také jako novinářka, překladatelka a učitelka. První žena Stefana Zweiga.
Více od autora
Frida Bern Andersson (1)
Švédská psycholožka, terapeutka kognitivně-behaviorální terapie, specialistka na pocity osamělosti u single osob.
Více od autora
Freya Stark (1)
Freya Madeline Starková byla anglická cestovatelka po oblasti Středního východu. V mládí se, po překonání vážné nemoci, při níž jí hrozilo navždy upoutání na lůžko, začala věnovat studiu arabštiny, aby měla jazykový základ pro své plánované výpravy. Na cestu vyrazila v listopadu 1927, když jí bylo 34 let. Lodí se nechala dovézt do libanonského Bejrútu a odtud pokračovala do syrského Damašku, následně do Jeruzaléma, až svou cestu skončila v Káhiře. Celkem takto putovala sedm měsíců, po nichž se vrátila zpět do Evropy. Nakrátko odjela do Kanady, ale během září 1929 odcestovala do Bagdádu. Příští rok v dubnu se odtud vypravila do perského Hamadánu, odkud následně pokračovala do Kazvínu a následně do Ašnistánu. Pak se vydala k průsmyku Čada a po jeho překonání cestovala dále údolím řek Alamut a Kasir Rúd, které do té doby nebyly příliš probádány, až k hoře Kasir chán, na němž je zbudován hrad Alamút, jenž v 11. století představoval opevněné centrum Asasínů, tajného ismáílitského hnutí. Dál pak pokračovala ke Kaspickému moři, kde svou výpravu ukončila. Hned o rok později se vydala na další objevitelskou cestu, při níž se ubírala přes Raštagan a následně průsmyk Lala Čak, až se dostala k řece Šah Rúd a k Šahristánu. Odtud pokračovala k ruinám hradu Lamiasar. Následně ji postihla malárie a onemocněla i úplavicí. Přesto se jí podařilo dostat do údolí, které již znala ze své loňské výpravy. Prošla Salambarským průsmykem a pokusila se vystoupat na horu Tachet-i-Sulajmán . To se jí ale nepovedlo, ale přesto pokračovala v prozkoumávání a mapování oblasti Mázandaránu. Po návratu do Evropy se Starková stala uznávanou odbornicí na arabské země a na Persii, tedy na oblast Středního východu. V průběhu druhé světové války byla nápomocna britskému ministerstvu informací, v němž se zaměřovala na oblast Arábie a tamní problematiku. S cestováním po celém světě pokračovala i po válce, kdy se...
Více od autora