13141–13200 z 153293 Autoři
M. R Kopmeyer (4)
Podnikatel, filantrop, autor publikací z oborů psychologie, sociologie, managementu financování, komunikace apod.
Více od autora
M. C Escher (3)
Maurits Cornelis Escher byl nizozemský umělec, známý svými kresbami a grafikami , ve kterých zobrazuje paradoxy perspektivního kreslení, topologické útvary a rozvržení roviny na pravidelné obrazce. Ve své tvorbě často využíval teselace. Maurits Cornelis Escher byl nejmladším synem stavebního inženýra a hydraulika George Arnold Eschera a jeho druhé ženy Sary Gleichman. V roce 1903 se rodina přestěhovala do Arnhemu, kde se učil truhlářskému řemeslu a hře na klavír až do třinácti let. V letech 1912 až 1918 navštěvoval střední školu Arnhemu. Jeho učitel kreslení F. W. van der Haagene ho naučil technice linorytu a přispěl k rozvoji jeho grafického nadání. Ačkoli exceloval v kreslení, jeho výsledky byly obecně chabé, byl proto nucen opakovat druhý ročník a neudělal závěrečné zkoušky. V roce 1919 Escher nastoupil na otcovo přání na Harlemskou vysokou školu architektury a umělecké ornamentiky. Po několika měsících ale přešel na interiér a studoval pod vedením Samuela Jessuruna de Mesquita, umělce s nímž se pak po léta přátelil. V roce 1922 Escher opustil školu se zkušenostmi s kresbou a obzvláště dřevořezbou. V roce 1921 navštívil poprvé Itálii a v listopadu mu v novinách vyšly první dřevořezby. V roce 1922 cestoval po Itálii a Španělsku. Velký vliv na něj měla ornamentální výzdoba v Alhambře. V roce 1923 během další cesty po Itálii potkal svou ženu, Švýcarku Jettu Umiker, s níž se 12. června 1924 oženil ve Viareggiu. Mladý pár se usadil v Římě a zůstal tam až do roku 1935. Když se politická atmosféra pod vládou Mussoliniho stala nesnesitelnou, rodina se přestěhovala do Château-d'Œx , kde setrvala další dva roky. Escher, inspirován a okouzlen italskou krajinou, byl ve Švýcarsku zjevně zklamán. V roce 1937 se proto rodina přestěhovala znovu, a to do Ukkelu, malého městečka blízko Bruselu . Druhá světová válka je d...
Více od autora
Lynne Reid Banks (5)
Narodila se v Londýně v rodině skotského lékaře a irské herečky. Léta druhé světové války prožila jako jedno z evakuovaných dětí v kanadských prériích. Po návratu se připravovala na hereckou dráhu v Královské akademii dramatického umění. Po pěti letech, které strávila v divadle jako herečka a autorka divadelních her, se stala jednou ze dvou prvních televizních reportérek. V roce 1959 napsala svůj první román "Pokoj ve tvaru L", který byl později zfilmován. V orce 1962 se odstěhovala do Izraele, kde pracovala v kibucu jako učitelka angličtiny. Vdala se za sochaře, je matkou tří synů. V roce 1971 se s rodinou vrátila do Anglie. V současné době žije střídavě v Dorsetu a v Londýně a plně se věnuje spisovatelské dráze. Lynne Reid Banksová napsala dvacet pět knih pro dospělé i dětské čtenáře všěčch věkových kategorií a řadu divadelních, rozhlasových a televizních her.
Více od autora
Lyn Ellis (3)
Americká autorka románů a milostných příběhů, též profesionální fotografka.
Více od autora
Lukáš Vavrečka (5)
Narozen 2. 3. 1987 v Lounech. Žije a studuje v Humpolci. Publikuje v Listech Vysočiny. Spisovatel a básník, píše hry, povídky, detektivky.
Více od autora
Luise Rinser (6)
Luise Rinserová byla německá spisovatelka, autorka mnoha románů a povídek. Absolvovala střední školu v Mnichově, vystudovala pedagogiku a psychologii. Pracovala pak jako asistentka na několika školách v Horním Bavorsku. Seznámila se tam s reformovanými pedagogickými metodami Franze Seitze, který tak ovlivnil její způsob výuky. Během tohoto období také napsala své první povídky. Ačkoli odmítla vstoupit do NSDAP, po roce 1936 patřila k jejímu ženskému křídlu . V roce 1939 se vdala. V roce 1944 byla uvězněna poté, co ji udal nacistický „přítel" kvůli podrývání vojenské morálky. Soudní proces, který by pravděpodobně skončil trestem smrti za zradu, byl zastaven díky konci války. Otřesnou zkušenost vězeňského života popsala v Deníku z vězení , vydaném v roce 1946. Od roku 1945 do roku 1953 byla na volné noze, psala pro noviny Neue Zeitung München. V roce 1959 se přestěhovala do Říma, o šest let později do městečka Rocca di Papa v jeho blízkosti. Naposled žila v Unterhachingu u Mnichova, kde v roce 2002 zemřela. Rinserová se angažovala v politických a sociálních otázkách. Podporovala např. Willyho Brandta, protestovala proti investicím do jaderných zbraní v Německu. Stala se také ostrým kritikem katolické církve. Přesto ji však nikdy neopustila, byla rovněž akreditovanou novinářkou na druhém vatikánském koncilu. V roce 1984 ji němečtí Zelení navrhli jako kandidátku na německou prezidentku. Spolkový president Johannes Rau Rinserovou ocenil jako jeden z velkých literárních hlasů poválečného období. Jejím prvním manželem se v roce 1939 stal skladatel Horst Günther Schnell, který také byl otcem jejích dvou synů. Zemřel za 2. světové války na východní frontě. Po jeho smrti se provdala za komunistického spisovatele Klause Herrmanna; toto manželství bylo ukončeno kolem roku 1952. Jejím třetím manželem se stal skladatel Carl Orff. Brali se v roc...
Více od autora
Ludwig Güttler (6)
Ludwig Güttler je proslulý německý virtuózní trumpetista, dirigent a muzikolog, který se proslavil zejména svou hrou na barokní trubku. Narodil se 13. června 1943 v Sosně v Sasku a významně přispěl k oživení přirozené trubky a loveckého rohu . Güttler studoval hru na trubku na Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech a později pokračoval v dalším studiu hudební vědy.
Více od autora
Ludvík Mühlstein (5)
Narozen 28.9.1934 v Náchodě, zemřel 17.9.2008 v Úpici. Středoškolský učitel, muzejní a vlastivědný pracovník, dlouholetý ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici a člen redakční rady časopisu Rodným krajem.
Více od autora
Ludovic Halévy (8)
Ludovic Halévy se narodil v Paříži. Jeho otec Léon Halévy byl státním úředníkem a chytrým a všestranným spisovatelem, který se vyzkoušel téměř každý druh literatury - prózu a básně, vaudeville, činohru, historii - aniž by však v nějakém dosáhl zásadního úspěchu. Jeho strýc, Fromental Halévy, byl známým operním skladatelem. Odtud pramenilo dvojité a časné spojení Ludvíka Halévyho s pařížskou uměleckou scénou. Jeho otec konvertoval z judaismu na křesťanství před svatbou s Alexandrinou Lebasovou, dcerou křesťanského architekta. V osmnácti letech vstoupil do řad francouzské administrativy a pracoval na různých postech, poslední byl secrétaire-rédacteur v Corps législatif. V této funkci se těšil zvláštní přízni a přátelství vévody z Morny, tehdejšího prezidenta tohoto shromáždění.V roce 1865 mu rostoucí popularita jako autora dovolila opustit veřejnou službu. Deset let předtím se seznámil se skladatelem Offenbachem, který na Champs-Élysées začínal se svým malým divadlem a pro úvodní představení napsal druh prologu, Entrez, messieurs, mesdames. Následovaly další malé produkce, z nichž nejpozoruhodnější byla Ba-ta-clan. Tato díla tvořil pod pseudonymem Jules Servierese. Jméno Ludovic Halévy se poprvé objevilo na plakátech 1. ledna 1856. Brzy poté jeho jméno proslavil nebývalý úspěch Orfea v podsvětí, hudební parodie napsané ve spolupráci s Hectorem Crémieuxem. Na jaře roku 1860 byl pověřen, aby napsal hru pro manažera Variétés ve spolupráci s dalším vaudevilistou Lambert-Thiboustem.Když Lambert-Thiboust náhle odstoupil od spolupráce, nastal pro Halévyho problém jak splnit závazky smlouvy. V té době se na schodech divadla setkal s pro něj tehdy poměrně neznámým Henri Meilhacem. Navrhl Meilhacovi práci odmítnutou Lambert-Thiboustem, a ten nabídku okamžitě přijal. Začala tak spolupráce trvající více než dvacet let, která se ukázala být velmi přínosnou jak pro pověst dvou autorů, tak pro prosperitu malých pařížských divadel. Jejich společné práce mohou být rozdě...
Více od autora
Ludmila Sinkulová (2)
Ludmila Sinkulová byla česká lékařka, historička medicíny a redaktorka. Ludmila Sinkulová, rozená Eliášová, vystudovala klasické gymnázium v Praze a přihlásila se na lékařskou fakultu v Praze, kde promovala 17. října 1936. Již během studia byla spoluzakladatelkou Jednoty nemajetného a pokrokového studentstva na lékařské fakultě a časopisu Roentgen. Při angažované činnosti v rámci JNPS se seznámila s jejím předsedou, aktivistickým členem KSČ, Václavem Sinkule, s nímž uzavřela sňatek. Aktivistické působení manžela vedlo k jeho internaci a později popravě v koncentračním táboře Mauthausen. Ludmila Sinkulová se rovněž angažovala v levicovém odbojovém hnutí. Před hrozícím zatčením se zachránila prostřednictvím odjezdu do Německa, kde vystupovala pod falešnou identitou jako Marie Nedbalová či Marie Novotná. Zde vystřídala mnohá zaměstnání, profesi dělnice v Lipsku, pracovnice v tiskárně, později působila jako služebná, konec válečného konfliktu pak prožila v pozici pomocné ošetřovatelky v jedné z vídeňských nemocnic. Na začátku své lékařské praxe pracovala před vypuknutím 2. světové války na několika klinikách – v Jedličkově ústavu, v nemocnici na Bulovce, v roce 1939 pak půl roku v táboře pro uprchlíky českého původu ze Sudet ve Svatobořicích. Za války pracovala jako sekundářka Baťovy nemocnice ve Zlíně, později v infekční nemocnici v Praze na Bulovce. Profesní dráha byla přerušena nuceným útěkem do zahraničí. Po návratu do Československa se vrátila k profesní dráze, zastával však především vedoucí pozice v administrativě, kde prosazovala v rámci poválečných reforem zdravotnictví nové uspořádání zdravotní péče. V rozmezí let 1945 – 1949 byla vedoucí odboru ministerstva sociální péče, během let 1949 – 1951 v odboru zdravotní osvěty ministerstva zdravotnictví, v let...
Více od autora
Ludmila Mlýnková (8)
PhDr. Ludmila Mlýnková je česká romanistka , působící jakožto akademická pracovnice na katedře románských jazyků Vysoké školy ekonomické v Praze. Doktorka Mlýnková vystudovala v letech 1979–1984 oborovou kombinaci španělština–portugalština na FF UK v Praze, doktorát filozofie zde pak získala o rok později. Ve spolupráci s kolegyní a hispanistkou dr. Olgou Macíkovou publikovala řadu úspěšných didaktických materiálů, věnujících se výuce španělského jazyka.
Více od autora
Ludmila Jandová (7)
Ludmila Jandová, rozená Kalibánová , byla česká malířka, kreslířka, grafička a ilustrátorka, žačka profesorů Vladimíra Silovského a Vojtěcha Tittelbacha. Specializovala se především na přírodní a církevní témata. Její díla zdobí mimo jiné katedrálu svatého Ducha či královéhradeckou biskupskou rezidenci, vytvořila též logo pro Diecézní eucharistický kongres, který proběhl v Hradci Králové v roce 2002. Za celoživotní dílo a přínos pro církev jí papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání „pro ecclesia et pontifice“, Litomyšl jí udělila Zvláštní Cenu za přínos městu. Jejím manželem byl akademický sochař František Janda .
Více od autora
Luděk Schneider (7)
Ilustrátor, akademický malíř, humorista. Štukatér. Spolupráce s humoristickým časopisem Dikobraz.
Více od autora
Luděk Kubát (8)
Luďka Kubáta známe zejména z kláštereckého výtvarného prostředí. Je vyučeným malířem porcelánu, léta pracoval v různých profesích v porcelánce. Odmalička chodil do knihovny, četl klasickou i dobrodružnou literaturu. „Zaujala mě zejména současná skandinávská detektivka a tak jsem si řekl, že bych mohl napsat něco podobného, temně severského. Vyšla mi z toho detektivka ze severních Čech, která má v sobě i prvky humoru,“ prozrazuje o své prvotině s názvem Stvůry. Příběh zasadil přímo do Klášterce nad Ohří, děj prokládá různými postavami, které poznal právě v Klášterci nad Ohří.
Více od autora
Lucinda Edmonds (6)
Lucinda vystudovala herectví,ale nyní se plně věnuje spisovatelské práci. Kniha Árie je jejím pátým dílem ,předcházely romány Milenci a hráči,Skrytá krása,Okouzlená,Žádný anděl,které byly přeloženy do dvanácti jazyků. Žije s manželem a malým synem v Irsku.
Více od autora
Lucie Víchová (8)
Narozena 1979. Mgr., pedagožka, zaměřená též na volnočasové aktivity dětí.
Více od autora
Lucie Stošková (3)
Narozena 1980 ve Frýdku-Místku. Učitelka českého jazyka a dějepisu na základní škole, autorka románu pro mládež.
Více od autora
Lucie Sára Závodná (8)
Narozena 16.7.1984 v Olomouci. Ing., ekonomka, vyučuje manažerské účetnictví na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Publikace o mediální výchově. Spisovatelka beletrie.
Více od autora
Lucie Kaňovská (4)
Narozena 9.1.1979 ve Zlíně. Ing., Ph.D., ekonomka, práce z oboru marketingu a podnikového managementu.
Více od autora
Lucie Jarkovská (3)
Narozena 29.9.1978 v Broumově. Mgr., socioložka, zabývá se problematikou gender.
Více od autora
Lucie Faulerová (5)
Narodila se roku 1989 v Pardubicích. Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v rámci své doktorské práce se zabývala fenoménem „nespolehlivého vypravěče“. Od roku 2014 působí jako redaktorka literárního časopisu Aluze. Spolupracuje s Kateřinou Šedou, je např. spoluautorkou knihy Brnox, která získala Literu. V roce 2017 jí vyšel debutový román Lapači prachu.
Více od autora
Lucia Švaral (4)
Spoluzakladatelka portálu fitshaker.sk, šéfredaktorka Fitshaker blogu, výživová poradkyně, profesionální trenérka a instruktorka fitness, spoluautorka kuchařky.
Více od autora
Lucia Kollárová (5)
Lucia Kollárová je scenáristka a publicistka relácií "zábavného" charakteru. Často sa vyskytuje po boku celebrít, ktoré majú blízko k drogovým škandálom a sama rada komentuje dianie v slovenskom aj svetovom showbiznise - prípadne reaguje na módne výstrelky ľudí, ktorí si to, na rozdiel od nej možu dovoliť. Na druhú stranu, v rokoch 1995-2003 spravila niekoľko pekných rozhovorov napr. s Philom Collinsom, Bryanom Adamsom, REM, Mel C, Cranberries, Travis, Rammstein, A-ha, Him, The Corrs, Apocalyptica, Die Fantastischen Vier, Natashou Bedingfield... V roku 2001 vyhrala v ankete o najhorší reklamný ksicht Fun rádia V roku 2008 získala pekné 8. miesto v ankete Nového času o najhlúpejšiu celebritu Lucia má doktorát z filozofie. Plynule ovláda anglický i nemecký jazyk. Špecializuje sa na štúdium starých tlačí - v odbornej verejnosti vzbudila rozruch jej rigorózna práca - považovaná za priekopnícku - v ktorej analyzovala judaiká, vycházajúce v nemeckom jazyku na Slovensku medzi dvoma svetovými vojnami. Na internete sú dostupné Luciine články, recenzie a eseje, publikované napríklad v karentovanom odbornom časopise Filozofia alebo v mesačníku Delet.
Více od autora
Luc Durtain (3)
Luc Durtain, jehož skutečné jméno je Robert Gustave André Neveu, narozen 10.března 1881 v Paříži , zemřel 29. ledna 1959 v Paříži , je francouzský básník, prozaik, dramatik a esejista.
Více od autora
Luboš Úradníček (5)
Narozen 13. 2. 1961 v Havlíčkově Brodě. Doc., Ing., CSc, vysokoškolský pedagog, dendrolog, věnuje se též ekologii lesa.
Více od autora
Luboš Tichý (4)
Narozen 18.1.1948 v Praze. Doc., JUDr., CSc., právník, práce z oboru evropského práva.
Více od autora
Luboš Kropáček (6)
Luboš Kropáček je český islamolog, arabista, afrikanista a vysokoškolský pedagog. V šedesátých letech vystudoval arabistiku a anglistiku na FF UK. V roce 1968 se zúčastnil expedice Lambaréné. V letech 1961–1989 spolupracoval se Státní bezpečností, StB jej dokonce roku 1972 vyslala na tři týdny do Izraele, roku 1973 na orientalistický kongres do Paříže a poté ještě do několika arabských zemí. Od roku 1984 byl veden jako agent. Sám však tuto skutečnost přiznal a v jeho svazku sama StB uvádí, že se jedná o osobu neperspektivní k další spolupráci. Navzdory spolupráci s StB mu na FF UK nebyla prodloužena smlouva a až do roku 1990 se živil jako tlumočník politických špiček republiky a komunistického aparátu. Titul kandidáta věd získal až v roce 1990. V roce 1992 se habilitoval, profesorem byl jmenován v roce 2001. V současné době působí jako profesor v Ústavu Blízkého Východu a Afriky na Univerzitě Karlově. V letech 2008–2009 působil jako vedoucí Katedry religionistiky na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy. K hlavním oborům jeho zájmu patří kultura a myšlení islámského světa, postavení islámu v Evropě dnes, dějiny Blízkého východu, dějiny a kultura Afriky a v neposlední řadě vztah křesťanství a islámu. Publikoval mnoho knih a vědeckých studií v českém jazyce i ve světových jazycích. V českém prostředí patří mezi oblíbené publikace jeho Islámský fundamentalismus nebo Duchovní cesty islámu.
Více od autora
Luboš Huml (5)
Narozen 30.7.1932 v Gorne Gorjachovice , působí v Čechách. Básník a spisovatel.
Více od autora
Lubomír Mojžíšek (6)
Narozen 18.6.1924 v Kolíně, zemřel 26.9.2002 v Brně. PaedDr., CSc., docent na katedře pedagogiky na filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Práce v oboru.
Více od autora
Ľubomír Jančok (6)
Vystudoval francouzštinu, literaturu a pedagogiku. Zakladatel asociace slovenských frankofonních studentů.
Více od autora
Lubomír Dobrý (5)
Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. , československý basketbalový trenér a pedagog. Od srpna roku 1953 až do konce února roku 2013, tedy téměř šedesát let působil na katedře sportovních her Institutu tělesné výchovy a sportu, který od roku 1965 nese název Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dne 22. ledna 2014 byl jmenován emeritním profesorem. Jmenovací dekret mu předal děkan fakulty a předseda fakultní Vědecké rady docent Vladimír Süss. Univerzita Karlova tak ocenila celoživotní přínos profesora Lubomíra Dobrého ve vědecké práci i ve prospěch fakulty. Ve své činnosti propojil akademickou, pedagogickou a trenérskou činnost. V letech 1950 až 1957 byl trenérem Československé basketbalové reprezentace mužů na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1953 v Moskvě a žen na Mistrovství Evropy v basketbale žen 1950 v Budapešti, 1952 v Moskvě, 1956 v Praze, na Mistrovství světa v basketbalu žen 1957 v Rio de Janeiro, Brazílie. Byl asistentem trenéra Vladimíra Hegera na ME 1978 v Polsku a asistentem trenéra Pavla Petery na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1985 ve Stuttgartu a 1987 v Athénách. S basketbalovou reprezentací mužů získal stříbrnou medaili na ME 1985, byl čtvrtý na ME 1953 a osmý na ME 1987, s týmem žen získal celkem pět medailí, stříbrnou za druhé místo na ME 1952 v Moskvě a čtyři bronzové za třetí místa . Od roku 1961 byl předsedou trenérské rady sekce košíkové ÚV ČSTV. V československé basketbalové lize žen byl v roce 1951 trenérem družstva žen Slavia Žabovřesky Brno, které získalo titul mistra Československa, další dvě sezóny 1952 a 1953 v československé basketbalové lize mužů byl trenérem Slavia Pedagog Brno se kterým získal dva tituly mistra Československa. Poté odešel do Prahy a po dobu 10 sezón v letech 1954 až 1964 byl trenérem družstva žen Slavia VŠ Praha . Dalších sedm sezón v letech 1972 až 1979 byl trenér...
Více od autora
Louise Boije af Gennäs (4)
Švédská televizní scenáristka, autorka divadelních her a spisovatelka.
Více od autora
Louis Sachar (6)
Narozen 20.3.1954 v New Yorku. Vystudoval práva, věnuje se literatuře pro děti a mládež.
Více od autora
Louis Golding (6)
Britský spisovatel, spoluautor filmových scenářů. Autor beletrie a poezie.
Více od autora
Louis Fürnberg (4)
Louis Fürnberg byl německy píšící spisovatel, básník, literární teoretik, překladatel a československý diplomat židovského původu, autor hymny Die Partei vládnoucí strany SED v komunistické Německé demokratické republice. Narodil se v rodině židovského majitele textilního podniku v Jihlavě. Jeho matka Berta zemřela brzy po jeho narození na tuberkulózu, otec Jakob se znovu oženil a celá rodina se přestěhovala do Karlových Varů, kde otevřela keramickou dílnu. Na přání svého otce se po ukončení gymnázia vyučil v Karlových Varech keramikem, práce v otcově továrně však musel zanechat kvůli následkům onemocnění tuberkulózou. V roce 1927 se přestěhoval do Prahy, kde absolvoval Německou obchodní akademii. Brzy jej zlákaly myšlenky komunismu, do německé sekce KSČ vstoupil v roce 1928. Začal se živit jako novinář, přispíval do několika českých i německých levicových periodik. Vedl německou divadelní skupinu Echo von links, pro niž vytvořil pod vlivem E. F. Buriana žánr scénické kantáty; skupina sklízela řadu úspěchů doma i v zahraničí. Ve své tvorbě vystupoval proti nacistické ideologii. Při práci v divadle se seznámil s Lotte Wertheimer, s níž se proti vůli jejího otce, zámožného rakousko-židovského podnikatele, v říjnu 1937 oženil. Po okupaci Čech a Moravy nacisty se se ženou pokusili uprchnout do Polska, ale byli zadrženi. Lotte byla propuštěna po dvou měsících a uprchla do Londýna, avšak Louis byl vězněn přibližně rok. V důsledku mučení částečně ztratil sluch. Poté, co jeho žena údajně uplatila gestapo, byl propuštěn a odsunut do Itálie, kde se potkali a společně odcestovali do Jugoslávie, kde se jim v roce 1940 narodil syn Michael. Z Jugoslávie byli o rok později rovněž nuceni uprchnout, tentokrát do britské Palestiny, kam dorazili v roce 1941. V Jeruzalémě přednášel a vedl knižní klub. Jeho rodina a další příbuzní byli za holokaustu zavražděni nacisty. V roce 1946 se s rodinou v...
Více od autora
Louis Couperus (5)
Louis Marie Anne Couperus byl nizozemský spisovatel. Psal naturalistické psychologické romány, poezii, pohádky, historické romány, cestopisy a novinové sloupky. Dětství prožil na Jávě, kde byl jeho otec soudním radou, roku 1878 se rodina vrátila do Nizozemska. Vystudoval učitelství a roku 1883 debutoval jako spisovatel, v roce 1889 vydal svůj první román Eline Vereová. Často cestoval po Evropě , navštívil i Alžírsko a Japonsko. Za svou tvorbu obdržel Řád nizozemského lva a Tollensovu cenu. O jeho odkaz pečuje Společnost Louise Couperuse, v Haagu existuje také Couperusovo muzeum. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Couperus na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Ljupka Dimitrovska (5)
Ljupka Dimitrovska byl chorvatský popový zpěvák makedonského původu, který se v 70. a 80. letech 20. století těšil popularitě v bývalé Jugoslávii. Narodila se 25. července 1946 v makedonské Bitole a svou hudební kariéru zahájila po přestěhování do Chorvatska. Dimitrovska byla známá svým výrazným hlasem a svým přínosem pro popovou a šlágrovou hudební scénu v regionu. Během své kariéry spolupracovala s různými skladateli a hudebníky a účastnila se mnoha hudebních festivalů, kde často sklízela výrazné úspěchy. Její repertoár zahrnoval směs optimistických písní a balad, které měly ohlas u širokého publika. Ljupka Dimitrovska zemřela 3. října 2016 a zanechala po sobě odkaz jednoho z ceněných hlasů své generace.
Více od autora
Ljudmila Jevgen'jevna Ulickaja (4)
Ruská prozaička, divadelní dramaturgyně a scenáristka, překladatelka básní z mongolštiny.
Více od autora
Lithuanian Chamber Orchestra (4)
The Lithuanian Chamber Orchestra je renomovaný soubor se sídlem v litevském Vilniusu, který je známý svými všestrannými výkony v oblasti klasické hudby. LCO byl založen v roce 1960 dirigentem Sauliusem Sondeckisem, který orchestr vedl až do roku 2004, a rychle si získal uznání pro svou uměleckou dokonalost a osobitý zvuk. Repertoár orchestru sahá od barokních děl až po současná díla a v průběhu let spolupracoval s mnoha významnými sólisty a dirigenty. LCO absolvoval rozsáhlá turné v mnoha zemích Evropy, Asie a Ameriky a významně přispěl k propagaci litevské hudby na mezinárodní scéně. Jejich nahrávky získaly uznání kritiky a podílejí se na různých projektech, které představují jak standardní klasická díla, tak díla litevských skladatelů. Díky svému nasazení a kvalitním výkonům se orchestr stal významným kulturním vyslancem Litvy.
Více od autora
Liselotte Welskopf-Henrich (4)
Narodila sa 15. septembra 1901 v Mníchove ako Elisabeth Charlotte Henrichová a zomrela 16. júna v Garmisch-Partenkirchene. Bola známou spisovateľkou a odborníčkou na históriu. Patrila k najvplyvnejším osobám v bývalej NDR. Zaoberala sa dvomi kultúrami: starogréckou a indiánskou. Práve tá druhá ju inšpirovala k napísaniu klasiky východonemeckej literatúry, sériu Synovia Veľkej Medvedice.
Více od autora
Lisa Tuttle (4)
Americká spisovatelka žijící v Anglii. Autorka fantasy, sci-fi a hororů.
Více od autora
Linda Rybová (3)
Linda Rybová je česká filmová a divadelní herečka a modelka. Vystudovala balet a herectví na Pražské konzervatoři. Účinkovala v Divadle Komedie a v Divadle pod Palmovkou. V roce 1996 hrála v klipu k písni Andělé skupiny Wanastowi Vjecy. Jejím manželem je David Prachař, kterému porodila 3 děti — dcery Rozálii , Josefínu a syna Františka . Je druhou manželkou českého herce a dabéra Davida Prachaře, s nímž má celkem tři děti.
Více od autora
Linda Nichols (1)
Promovala na Univerzitě ve Washingtonu. Píše jedinečné romány. Žije v Tacomě ve Washingtonu
Více od autora