Všichni Autoři a témata

Zdeněk Jerman (6)

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Zdeněk Hnát (3)

Uvedené skladby, jako například "Toccata E Due Canzoni", "Sinfonietta La Jolla" a Beethovenova "Grosse Sonate Nr. 29 B-Dur für das Hammerklavier, op. 106", naznačují repertoár, který zahrnuje jak moderní, tak klasické skladby, což naznačuje možné zaměření na klavírní a komorní hudbu. Pokud je Zdeněk Hnát skutečně spojen s těmito díly, může se jednat o interpreta nebo interpreta klasické klavírní hudby, což však nelze na základě v současnosti dostupných informací potvrdit.

Zdeněk Dytrych (6)

18. prosince 1930 se v Praze narodil doc. MUDr. Zdeněk Dytrych, CSc. Vyrůstal na Žižkově, jehož neopakovatelná atmosféra v období těsně před 2. světovou válkou mu byla průpravou pro další životní směřování. Maturoval v roce 1951. Na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze promoval v roce 1957. Již během studií absolvoval 4letou praxi na oddělení neuróz v Lobči. Po promoci působil rok v Psychiatrické léčebně v Kosmonosích jako sekundární lékař, potom rok vyučoval na Filozofické fakultě UK v Praze a další rok působil jako sekundář v Psychiatrické léčebně v Praze – Bohnicích. Od 1. 1. 1961 působil v Psychiatrickém centru Praha nejprve jako vedoucí oddělení neuróz, později vedoucí laboratoře pro výzkum rodiny, dále jako vedoucí oddělení sociální psychiatrie a nakonec opět laboratoře pro výzkum rodiny. Atestaci z psychiatrie složil v roce 1960, kandidátem lékařských věd se stal v roce 1965. V lech 1990–1997 přednášel jako učitel na 3. lékařské fakultě UK. Byl členem České psychiatrické společnosti ČLS JEP, České demografické společnosti, členem výboru Komise pro odpovědné rodičovství Světové federace pro duševní zdraví a zástupcem této organizace pro střední a východní Evropu. Byl také konzultantem Oddělení pro plánované rodičovství WHO v Kodani. V průběhu své 40leté psychiatrické praxe se zabýval především psychogenními poruchami a biopsychosociálním výzkumem rodiny. Vždycky ho zajímaly různé rizikové populace a jevy na medicínském a sociálním rozhraní: pražská rozvodovost, porozvodová adaptace, problémové rodiny, rodiny a manželství vysokoškoláků, riziková mladá manželství, problémy rodin s dítětem, která má vrozenou vývojovou vadu, epidemiologie lehké mozkové dysfunkce, problémy nezletilých gravidních dívek, motivace žen ke třetímu a dalšímu těhotenství, psychické a sociální problémy žen žádajících o přerušení těhotenství nebo o sterilizaci. Ve spolupráci s WHO a Transnational Family Research Institute probíhá od konce 60. let rozsáhlá studi...

Zdeněk Dráb (5)

Narozen 1925 v Praze. Ing., CSc., docent, literatura z oboru automatizace a systémového inženýrství.

Zdeněk Čížek (4)

Zdeněk Čížek je bývalý československý fotbalový útočník, později fotbalový záložník. V československé lize hrál za Třinecké železárny a Sigmu Olomouc. Nastoupil ve 33 ligových utkáních a dal 2 prvoligové branky. Druhou nejvyšší soutěž hrál za Třinec, Sigmu Olomouc a Prostějovské železárny.

Zdeněk Borovec (4)

Zdeněk Borovec byl český textař, libretista, překladatel a příležitostný filmový herec. Vystudoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU , kde byl jeho spolužákem mj. Miloš Forman. Často spolupracoval se skladatelem Karlem Svobodou. Od dětství byl členem Dismanova rozhlasového souboru a zároveň i dětským hercem. Během druhé světové války hrál v Intimním divadle , ve stejné době a těsně po válce hostoval v Národním divadle nebo v Divadle 5. Května . Už jako dítě účinkoval v několika českých filmech. Objevil se v menších úlohách na stříbrném plátně, kupříkladu ve snímcích Kluci na řece , Nerozumím , Jan Roháč z Dubé , Na dobré stopě či Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář . V tom čase studoval Akademické gymnasium ve Štěpánské a v roce 1950 ho úspěšně zakončil maturitou. Následně absolvoval katedru dramaturgie a scenáristiky na FAMU , přičemž během studií si zahrál ve filmu Stříbrný vítr . Teprve 3 roky po ukončení svých studií se v roce 1959 začal systematicky věnovat profesionálnímu psaní písňových textů. Svoji profesionální kariéru zahájil jako dramaturg, působil i jako zpěvák, příležitostný herec a moderátor. Po absolvování FAMU byl Borovec zaměstnán jako dramaturg v Československém filmu na Barrandově. Zároveň také zpíval v kvartetu Františka Kočího . Legenda praví, že Borovcovy první písňové texty vznikly právě pro toto kvarteto a následně pro Pánkův sbor. Dle jiné legendy byl jedním z jeho prvních textů song Granada pro zpěváka Milana Chladila. Od roku 1959 byl Borovec na volné noze a kromě pedagogické činnosti na Konzervatoři Jaroslava Ježka se věnoval pouze psaní textů – lze ří...

Zdeněk Blajer (4)

Narozen 20.8.1925 v Praze. PhDr., CSc., pracovník katedry českého jazyka a literatury.

Zdeněk (8)

Zdena Táborská (1)

Zbyněk Revenda (6)

Prof. Ing. Zbyněk Revenda, CSc. vystudoval obor finance na fakultě národohospodářské Vysoké školy ekonomické, kam později nastoupil jako asistent na katedře financí a úvěru. Po reorganizaci VŠE se stal vedoucím katedry měnové teorie a politiky na fakultě financí a účetnictví. tuto funkci zastává i v současnosti. V letech 2003 - 2006 byl prorektorem VŠE.

Zbyněk Fišer (4)

Český filosof, básník a prozaik, známý představitel undergroundu, vlastním jménem Zbyněk Fišer. Po maturitě studoval v l. 1957–61 dálkově filozofii a psychologii na FF UK. Kandidátem věd se stal v r. 1967. V l. 1957–62 pracoval jako noční hlídač v Národním muzeu, 1962–67 jako bibliograf ve Státní knihovně. V r. 1967 odešel do invalidního důchodu. V l. 1993–96 přednášel na FF KU a na jiných vysokých školách v Bratislavě. Vedle filozofického díla má stejně rozsáhlé dílo básnické a prozaické, jež původně vycházelo jen v samizdatech a až od r. 1990 je postupně tištěno. Na konci 40. let byl činný v Surrealistické skupině. V r. 1950 založil SI edici Půlnoc, v níž také vydával své práce. Od počátku 70. let byl jednou z vůdčích osobností českého undergroundu . Jeho první filozofická práce Otázky bytí a existence je nezměněnou verzí diplomové práce z r. 1961. R. 1967 vyšla v Nakladatelství ČSAV Útěcha z ontologie, napsaná v r. 1962, r. 1968 Buddha, monografie o zakladateli buddhismu. Další filozofické práce vycházely jen v samizdatu, nyní jsou postupně publikovány pod názvem Filozofické eseje v nakladatelství Dharma-Gaia v Praze. SI Poznámky k dějinám filozofie, které zahrnují evropskou i mimoevropskou filozofii od jejích počátků až po sklonek 18. století, vycházely v l. 1977–89; po r. 1990 je vydává nakladatelství Vokno. Těžištěm Bondyho práce je ontologická problematika. Výchozím problémem je kritika kategorie ontologické substance a pokus o vypracování „nesubstančního modelu v ontologii“, pro nějž se stává důležitou kategorie samovzniku. Už při těchto analýzách je charakteristické propojování problematiky ontologické a axiologické, jež jsou nazírány v komplementární jednotě. Základní pozicí, která je dodržována a jen stále jasněji propracována v celém díle, je ateistická dialektika, úzce propojující prováděnou filozofickou analýzu s dialektickým a histori...

Zbyněk Anthony Bohuslav Zeman (5)

Narozen 18. 10. 1928 v Praze, zemřel 22. 6. 2011 v Praze. Historik, většinu života působil na předních univerzitách ve Velké Británii, kam emigroval roku 1948, do Česka se vrátil v roce 1996. Zabýval se dějinami střední a východní Evropy 20. století a lidskými právy. Publikoval v oboru.

Zbigniew Herbert (4)

Zbigniew Herbert byl polský básník a esejista. Narodil se ve Lvově, účastnil se protiněmeckého odboje v řadách Zemské armády. Studoval filozofii a práva, v roce 1956 vydal první sbírku Struny světla. Kriticky se vyjadřoval ke komunistickému režimu, od roku 1986 žil v exilu v Paříži. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Powązkowski' ve Varšavě. Jeho básnická tvorba je intelektuálně náročná, vyznačuje se četnými mytologickými a filozofickými odkazy. Psal také fejetony pod pseudonymem Pan Cogito. Česky vyšel výbor jeho poezie Druhý pokoj a uměnovědné eseje Barbar v zahradě a Zátiší s udidlem. V roce 2008 se v Polsku slavil Rok Zbigniewa Herberta.

Zahi Hawass (3)

Dr. Zahi Hawass bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta . Pro své časté vystupování v dokumentárních pořadech o egyptské civilizaci se stal mezinárodně známým i mimo archeologické kruhy, ačkoliv mu někteří kritici vytýkali nedostatek solidních archeologických znalostí. V létě roku 2011 pod tlakem změn v Egyptě uvedenou funkci opustil.

Zaharia Stancu (5)

Zaharia Stancu byl rumunský prozaik, romanopisec, básník a filozof. Stancu se narodil v roce 1902 v Salcia, vesnici v kraji Teleorman. Poté, co opustil školu ve věku třinácti let, pracoval v různých zaměstnáních. V roce 1921, s pomocí Galaction Gala, se stal novinářem. V roce 1933 ukončil studium v literatuře a filozofii na univerzitě v Bukurešti . Během druhé světové války byl uvězněn pro opozici vůči fašistické vládě Iona Antonesca v Targu Jiu - internačním táboře pro politické vězně . V roce 1946 se stal ředitelem Národního divadla Rumunska . Poté, co komunistický režim byl založen, byl členem rumunské akademie a prezident svazu spisovatelů Rumunska odst. 1966-1974). Získal rumunskou státní cenu za literaturu a v roce 1971. V letech 1926 a 1944 Stancu publikoval šest básnických sbírek. V roce 1948 vyšel jeho první důležitý román, Desculţ . Ten byl přeložen do třiceti jazyků. Jiné významné romány jsou Satra a Jocul cu moartea .

Záboj Horák (6)

Narozen 5. 3. 1975 v Praze. JUDr., Ph.D., právník, též autor církevních publikací.

Yvon Taillandier (4)

Francouzská malířka, básnířka, historička umění.

Yvetta Voráčová (6)

Mgr., dramaturgyně televizních pořadů, televizní moderátorka, absolventka oborů čeština a dějepis.

Yoshitomo Imae (2)

Japonský spisovatel literatury pro děti.

Yoru Sumino (5)

Japonský/á spisovatel/ka.

Wolfgang Zielke (4)

Německý autor metodických přúruček o paměti, učení, rychločtení a neverbální komunikaci.

Wolf Durian (3)

Wolf Durian byl německý spisovatel, překladatel a novinář, autor knih pro děti a mládež. Již od mládí toužil odjet do USA. Ve třinácti letech proto utekl z domova, byl ale zadržen v Antverpách a vrácen domů. Jeho se se splnil až po maturitě. V USA pracoval jako umývač nádobí, dřevorubec, zahradník, kovboj a v Mexiku jako poštovní jezdec. Po návratu studoval němčinu a zoologii a pracoval jako novinář a překladatel pro různé noviny. Počátkem dvacátých let byl redaktorem populárně-vědeckého časopisu Kosmos ve Stuttgartu a roku 1924 se stal šéfredaktorem berlínského čtrnáctideníku pro děti Der heitere Fridolin . Zde roku 1924 publikoval na pokračování své první a nejpopulárnější dílo, román pro děti Kai aus der Kiste . Roku 1926 vyšel tento román knižně, stal se bestsellerem a dočkal se dvou filmových adaptací. V období Třetí říše byl román pro svou proamerickou orientaci zakázán. Po roce 1945 žil v Sovětské okupační zóně, byl spolupracovníkem novin Tägliche Rundschau a Berliner Zeitung a psal fejetony pod pseudonymem Fridolín. Později se stal občanem NDR. Napsal celou řadu knih pro děti a mládež, které byly přeloženy do několika jazyků. Často se odehrávají v cizích zemích a vyznačují se láskou k přírodě a ke zvířatům. Jeho syn z prvního manželství Wolfgang Bechtle byl spisovatel a přírodní fotograf. Jeho dcera Sibylle je autorkou dětských knih a scenáristkou.

Wolf C Ebner (3)

Německý publicista.

Włodzimierz Puchalski (4)

Polský přírodovědec, fotograf, režisér přírodovědných filmů.

Witold Makowiecki (3)

Witold Makowiecki byl polský spisovatel, autor dvou dobrodružných knih pro mládež. Witold Makowiecki byl synem publicisty Zygmunta Makowieckého . Jeho bratr Tadeusz byl básník a literární historik. Povoláním byl Makowiecki zemědělským inženýrem. Nemoc mu znemožnila pokračovat v kariéře a tak se věnoval psaní. V letech 1940-1945 napsal pro své děti dva poutavé a napínavé, které vyšly až po jeho smrti. Děj obou knih, které na sebe volně navazují, je zasazen do starověkého Řecka.

Wishbone Ash (6)

Wishbone Ash je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1969 v Torquay v Devonu. Skupina je známá jako průkopník stylu dvojité sólové kytary, který se stal základem hard rocku a heavy metalu. Původní sestavu tvořili Martin Turner , Steve Upton , Ted Turner a Andy Powell . Jejich zvuk charakterizovaly složité kytarové harmonie, směs blues, progresivního rocku a prvků folku.

William Ury (6)

absolvent Harvardovy a Yaelovy univerzity - je mezinárodně respektovaným odborníkem na vyjednávání, jehož poradenských služeb využívají společnosti, jako jsou IB, AT&T či Aerican Express. Působil rovněž jako poradce Bílého domu, ministerstva zahraničí USA a Pentagonu. Je spoluzakladatelem a jednou z vůdčích osobností Programu vyjednávání na právnické fakultě Harvardovy univerzity a spoluautorem bestselleru Getting to Yes, vydaného ve více než dvaceti světových jazycích.

William R Stanek (7)

Americký systémový inženýr, expert na počítačové síťové technologie, letec, účastník války v Perském zálivu. Autor příruček k programům firmy Microsoft.

William Novak (3)

Spoluautor životopisů Nancy Reaganové, Lee Iacoccy, Olivera Northa, Magica Johnsona a dalších.

William G Tapply (2)

Byl americký spisovatel, který publikoval více než 40 děl. Byl nejvíce známý pro jeho právní série, které řešil právník a detektiv Brady Coyne. Tapply se narodil a žil v Nové Anglii . Byl to středoškolský učitel a vysokoškolský profesor. Po jeho smrti, po sobě zanechal jeho manželku spisovatelku Vicki Stiefelovou a pět dětí.Tapply zemřel 28. července 2009 na leukémii na své farmě v Hancocku, New Hampshire.

Wilhelm Eisenreich (5)

Wilhelm Eisenreich studoval Biologii, Chemii a Pharmakologii. Po získání titulu v biologii nastoupil do nakladatelství BLV-Verlag, nejdříve jako lektor, později jako vedoucí lektorů a dnes je programový ředitel nakladatelství. Pracuje zde ji více než 37 let. Největší vášní je fotografování přírody. Svoje fotografie uveřejňuje v knihách, kalendářích a časopisechJe autorem a fotografem nejúspěšnějších knih BLV společně se svými přáteli a manželkou.

Wild Bill Davison (4)

Wild Bill Davison byl americký jazzový kornetista známý svým ohnivým, intenzivním stylem a krásným tónem. Narodil se 5. ledna 1906 v Defiance ve státě Ohio a stal se jednou z klíčových postav chicagské jazzové scény 20. let 20. století. Jeho kariéra trvala několik desetiletí, během nichž hrál s mnoha jazzovými legendami včetně Eddieho Condona, s nímž často spolupracoval. Davisonův přístup k jazzu byl silně ovlivněn jeho idolem Louisem Armstrongem a byl známý svou schopností hrát jak žhavou, tak sladkou hudbu.

Wendy Webb (3)

Americká spisovatelka, novinářka, šéfredaktorka měsíčníku o životním stylu Duluth Superior Magazine. spisovatelka.

Wendy Mass (7)

Americká spisovatelka, píše jak nebetrickou literaturu, tak knihy pro děti a mládež.

Wendy Beckett (4)

Řádová sestra Wendy Beckettová patří k čelným popularizátorům výtvarného umění v Evropě. V roce 1990 se stala známou díky seriálům BBC o dějinách umění. Narodila se v Jižní Africe, ale vyrůstala v Edinburghu ve Skotsku. V roce 1946 vstoupila do řádu sester Panny Marie v Namuru. Byla poslána do Anglie, kde začala svůj noviciát. Současně začala studovat na univerzitě v Oxfordu. V roce 1954 se vrátila do Jižní Afriky a začala učit na univerzitě Witwatersrand. Zdravotní problémy ji v roce 1970 donutily přerušit práci a vrátit se do Anglie. Od té doby žila v karmelitánském klášteře. Svůj čas věnovala překladům středověkých rukopisů, a později studiu dějin umění.

Walter Nigg (4)

Walter Nigg studoval filozofii a evangelickou teologii na univerzitách v Göttingen, Lipsku a Curychu. Byl pastorem v Dällikon-Dänikon a profesorem církevních dějin v Curychu. Má ve svých knihách mnoho slavných, svatých, filozofů, umělců a kacířů – jemným způsobem portrétuje z dějin křesťanství. Celý svůj život se zabýval otázkou katolických svatých, udělal významný přínos v rámci ekumenického sblížení křesťanských vyznání. Jeho osobní knihovna byla dána do ústavu pro ekumenická studia na univerzitě ve Freiburgu, kde se výzkumné pracoviště skládá z Niggova života a díla.

Walter Lord (2)

Walter Lord byl osobní automobil továrny Walter, českého výrobce osobních automobilů. Byl představen koncem roku 1932 a jednalo se licenční šestiválec, odvozený z italského typu Fiat 522 L . Od roku 1931 byl v Itálii dán do výroby Fiat 522 C / L. Současně se objevil těžší model Fiat 524 C / L s výkonem až 40 kW . Oba typy byly osazeny stejným motorem Fiat, model 122. Fiat 522 C byl vyráběn jako Walter Princ a Fiat 524 L jako Walter Lord. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory“ tak představila poslední automobil, sériově vyráběný v Jinonicích. „Úsporný šestiválec středního obsahu 2,5 litru, s vyšším výkonem, s přepychovou výbavou a vzhled jako u nejdražších vozů. Dokonalé, technicky propracované a moderně vyřešené chassis s pružným a spolehlivým motorem o výkonnosti 55 ks“. Tak byl charakterizován Walter Lord v materiálech výrobce. Výhodou bývala označována skutečnost, že při ekonomicky akceptovatelné spotřebě 15 l/100 km měl poměrně vysoký výkon a přepychovou výbavu značně převyšující standard této objemové třídy, kterou se řadil k úrovni nejdražších automobilů. Továrna Walter nikdy nepatřila ke špičce v celkových počtech prodaných automobilů. Například v roce 1932 bylo vyrobeno 374 automobilů vč. nákladních . Pouze v letech 1933 a 1934 byla výroba vyšší a dosáhla 474 resp. 470 osobních automobilů. Od roku 1935 výroba klesala, v roce 1935 to bylo 430 vozů a v roce 1936 jen 179, z toho 101 osobních, 60 nákladních a 14 autobusů. Výroba automobilů Walter Lord i tak zůstala velmi omezená, zřejmě se jednalo o několik desítek kusů a v létě 1936 skončila zcela. Ve dnech 19.-21. listopadu 1936 se dokonce konala v pražských Holešovicích, v ulici U měšťanského pivovaru č.p. 799 veřejná dražba asi 60 osobních, nákladních a dodávkových automobilů Walter. V roce 1937 se již pouze dopr...

Walter J Veith (4)

Walter Julius Veith je jihoafrický zoolog, který po svém obrácení na křesťanskou víru odmítl teorii evoluce ve prospěch kreacionismu a vzdal se vyučování na Ústavu zoologie na univerzitě v Kapském městě. Vystupuje po celém světě na veřejných přednáškách.

Walter Heichen (4)

Německý spisovatel a nakladatel.

Vsevolod Sato (3)

PhDr. Vsevolod Sato, CSc. , rusista, literární vědec, vysokoškolský pedagog, práce z oboru.

Vratislav Schreiber (7)

Vratislav Schreiber byl český lékař, endokrinolog a bývalý prorektor Univerzity Karlovy . Narodil se v rodině úředníka a učitelky, k medicíně ho přivedl jeho strýc, který byl praktickým lékařem. Po osvobození Československa od nacistické okupace studoval Lékařskou fakultu UK v Praze, kde promoval v roce 1950. Byl internista a endokrinolog, profesor klinické fyziologie. Řadu let působil jako proděkan Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze a také jako prorektor UK. Vedl Laboratoř pro endokrinologii a metabolizmus na 3. interní klinice Fakulty všeobecného lékařství UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Byl zakládajícím členem Učené společnosti ČR a dlouholetým předsedou České endokrinologické společnosti ČLS JEP. Byl prvním, kdo dostal cenu „Praemium Bohemiae“. V roce 2003 mu byla udělena Medaile Za zásluhy II. třídy. Je autorem úvah o medicíně. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Publikoval několik set článků a napsal několik desítek knih. K nejznámějším patří:

Vratislav Maňák (6)

Narozen roku 1988 v Plané u Mariánských Lázní. Spisovatel, novinář, pracovník zpravodajského serveru ČT 24.

Vratislav Effenberger (4)

Vratislav Effenberger byl český literární teoretik a vůdčí osobnost českého poválečného surrealismu. V letech 1938–1939 absolvoval English Institute. Poté studoval střední průmyslovou školu, kde roku 1944 maturoval. Po válce vystudoval chemii na Vysoké škole chemicko-technologického inženýrství a začal studovat i dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, avšak v roce 1948 byl ze školy vyloučen . Od roku 1946 pracoval v Československém filmovém ústavu, odkud byl v roce 1954 propuštěn. Poté pracoval ve Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském, ale roku 1958 musel odejít i odtud. Pak až do roku 1966 pracoval jako dělník při podzemním zplynování uhlí v Březnu u Chomutova. Od roku 1966 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd, kde získal titul kandidát věd, roku 1970 však byl z politických důvodů propuštěn. V letech 1971–1977 pracoval jako překladatel Pražské informační služby. Roku 1977 podepsal opoziční petici Charta 77 a mohl pak pracovat již jen jako dělník. Zároveň byl však od roku 1977 v invalidním důchodu. K surrealismu měl blízko již na počátku 50. let, když přispíval do sborníků Znamení zvěrokruhu a Objekt. V 60. letech se pak stal byl vůdčí osobností Surrealistická skupiny v Československu, a to nejen po teoretické stránce, ale i po stránce organizační. V roce 1969 redigoval surrealistickou revui Analogon. Vyšlo tehdy pouze prvé číslo, dvě další byla připravena v rukopise. Vydávání Analogonu bylo obnoveno až po pádu komunistického režimu a od roku 1991 do roku 2018 vyšlo zatím 86 čísel. Kolem roku 1968 publikoval v řadě novin a časopisů zabývajících se literaturou, divadlem a výtvarným uměním. Většina jeho díla však vyšla pouze v samizdatu nebo je ještě nezpracovaná ve formě rukopisů. V závorce předpokládaný rok vzniku. Většina těchto sborníků patří do samizdatové literatury. Vyjma těchto děl vyšla řada jeho časopiseckých a...

Vranská (8)

Volker Koop (3)

Novinář a publicista, práce z oboru německých dějin.

Vojtěch Trnka (5)

Narozen 10.4.1907 ve Vídni, zemřel 2.8.1982 v Praze. MUDr., CSc., pediatr, speciální pedagog a sociolog, publikace z oboru.

Vojtěch Cikrle (8)

Narozen 20. 8. 1946 v Bosonohách u Brna. Římskokatolický biskup, teologické práce.

Vlastimil Hejl (3)

Vlastimil Hejl, narozen v květnu 1915. Redaktor Střelecké revue, literatura z oboru sportovní střelby.

Vlasta Seinerová (7)

Filoložka, autorka učebnic latiny pro gymnázia.

Vlasta Řeřichová (7)

Doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc. Specializace: česká a světová literatura pro děti a mládež, teorie literatury pro děti a mládež, výchova čtenáře. Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Titul PhDr. získala v r. 1978 na Filozofické fakultě UP v Olomouci, titul kandidát pedagogických věd v r. 1993 na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Habilitovala se v r. 1998 na Pedagogické fakultě UP v Olomouci obhajobou práce na téma Vývoj české počáteční školy z pohledu výchovy čtenáře. Dlouhodobě se věnuje problematice výchovy čtenáře, dějinám a teorii české a světové literatury pro děti a mládež. Publikuje v odborných časopisech a sbornících bohemistických i dalších pracovišť v České republice a v zahraničí, aktivně se účastní domácích a zahraničních literárněvědných konferencí s příspěvky zaměřenými na českou i světovou literaturu pro děti a mládež a na otázky související s rozvojem dětského čtenářství. Přednáší pro učitele základních a středních škol, jako členka odborné komise literární soutěže Prvotiny spolupracuje s Knihovnou města Olomouc. Je autorkou nebo spoluautorkou několika monografií, vysokoškolských učebnic a slovníku zahraničních autorů literatury pro děti a mládež. Jako spoluautorka se podílela na tvorbě čítanek, pracovních sešitů a metodických příruček pro základní školy a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, které vydalo nakladatelství Prodos v Olomouci. Působí jako členka poroty soutěže Magnesia litera, je recenzentkou učebnic a oponentkou projektů FRVŠ a GAČR.

Vlasta Hornofová (5)

Autorka učebnic matematiky pro základní školy.

Vladivoj Pulec (6)

Narozen roku 1917 v Boskovicích. Dr., práce o odborovém hnutí v USA a Velké Británii a o československých státních vyznamenáních a řádech.

Vladimíra Ottomanská (6)

Učitelka a ředitelka mateřské školy, lektorka hatha jógy pro dospělé. Mgr.

Vladimíra Dvořáková (6)

Vladimíra Dvořáková, rodným jménem Vladimíra Pešková je česká politoložka, bývalá vedoucí Katedry politologie na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze a bývalá předsedkyně Akreditační komise České republiky. V listopadu 2003 se stala první ženou mezi profesory politologie jmenovanými v České republice. Po maturitě na pražském Gymnáziu Na Zatlance vystudovala v letech 1976 až 1981 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze kombinaci oborů ruština a historie. Diplomová práce s názvem „Od boje proti kolonialismu k vytváření buržoazního ústavního systému : vývoj požadavků a cílů americké revoluce od jednání na prvním kontinentálním kongresu v roce 1774 až po ratifikaci prvních deseti doplňků k ústavě v roce 1791“ pojednávala o událostech směřujících ke vzniku Spojených států. Titul doktorky filozofie získala v roce 1982 tamtéž. V období 1981 až 1990 byla zaměstnána v Orientálním ústavu Československé akademie věd, kde v roce 1987 získala titul kandidátky věd. Zaměřovala se zejména na politické systémy latinskoamerických zemí. Po sametové revoluci nastoupila do Kabinetu politologie Ústavu státu a práva ČSAV . V roce 1994 se stala jejím mateřským pracovištěm Katedra politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze, kde od roku 2002 do roku 2014 zastávala funkci vedoucí katedry. Věnuje se srovnávací politologii, přechodům režimů k demokracii a revolucemi. Habilitační řízení podstoupila na VŠE v roce 1994 a poté i jmenovací řízení. Profesorkou byla jmenována 7. listopadu 2003. Dvořáková byla ...

Vladimír Veselý (5)

Vladimír Veselý byl český odborník v oblasti včelařství. Po 25 let zastával funkci ředitele Výzkumného ústavu včelařského v Dole. Svým celoživotním dílem, které si získalo mezinárodní uznání, se zasloužil o rozvoj včelařství v Česku i ve světě. Je autorem knihy Včelařství, která se podrobně zabývá všemi důležitými teoretickými i praktickými otázkami chovu včel. Významným způsobem se podílel na likvidaci epidemie ohrožujících chov včel v Evropě. Byl členem exekutivy mezinárodní včelařské organizace IBRA. V roce 2006 získal ocenění Medaile Za zásluhy III. stupně při příležitosti státního svátku vzniku Československé republiky.

Vladimír Vašut (4)

Vladimír Vašut se narodil 26. března 1931 v Dolních Marklovicích. Studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a posléze taneční teorii na divadelní fakultě Akademie múzických umění. Koncem šedesátých let byl dramaturgem Státního divadla Brno, od roku 1984 až do roku 1994 působil jako dramaturg Pražského komorního baletu. Vašut napsal nespočet kritik a studií do domácího i zahraničního tisku, je také autorem několika knih a učil na Filozofické fakultě UK v Praze a na Taneční katedře hudební fakulty AMU. Zemřel 2. 3. 2017.

Vladimír Tesař (4)

Narozen 5.5.1957 ve Strakonicích. Doc., MUDr., CSc., lékař, internista, práce z oboru nefrologie.

Vladimír Smetáček (4)

Narozen 24. 3. 1939 v Kyjevě, zemřel 13. 3. 2018. PhDr., CSc., doc. pedagogiky, práce z oboru psychologie čtení a informatiky, autor veršů pro děti, překladatel z angličtiny a ruštiny.

Vladimír Skála (2)

Učebnice fyziky.

Vladimír Šaur (5)

Vladimír Šaur byl významný český bohemista, paleoslovenista a vysokoškolský pedagog. Jeho vědecká činnost byla z velké části orientována balkanisticky, věnoval se především sémantické morfologii a historické fonologii, později slovanské etymologii, onomastice a dějinám slavistiky. Jako pedagog působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, na Slezské univerzitě v Opavě a na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Významně se podílel na činnosti brněnské pobočky Výboru národní kultury v Brně. Po maturitě na Střední knihovnické škole v Brně v roce 1956 vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity češtinu, ruštinu a bulharštinu a nástavbovou indoevropeistiku. V letech 1961–1962 studoval postgraduálně na Univerzitě v Sofii bulharistiku, kde také v letech 1965–1966 působil jako lektor češtiny. Externě vyučoval bulharský jazyk v kabinetu balkanistiky brněnské filozofické fakulty, s nímž spolupracoval také určitou dobu na zpracování tří svazků bibliografie československé balkanistiky. Po návratu ze Sofie pracoval do roku 1969 ve Státní vědecké knihovně v Brně . V letech 1970–1992 působil v etymologickém oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky . V roce 1993 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prací České náslovné j. Vyučoval externě gramatiku a lexikologii bulharštiny na FF MU v Brně, v letech 1990 - 2002 působil na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě . V roce 1993 se stal vedoucím oddělení lingvistiky tohoto pracoviště, jeho zásluhou byla v Opavě založena pobočka Jazykovědného sdružení. Od roku 2003 působil jako externí vyučující na katedře českého jazyka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně . Vědecky se zabýval českým jazykem a jazyky jihoslovanskými, především bulharštinou, makedonštinou, staro...