8101–8160 z 153026 Autoři
Ladislav Langpaul (8)
Autor se narodil 27.6.1948 v Havlíčkově Brodě. Vystudoval střední knihovnickou školu a filosofickou fakultu UK. V roce 1975 vydal v nakladatelství Albatros knihu Lucie a modrý kůň a byl autorem filmového scénáře Mys dobré naděje. Spolupracoval s televizí i rozhlasem.
Více od autora
Ladislav Kubíček (4)
Ladislav Kubíček byl český katolický kněz a lékař, známá postava české katolické církve 20. století. V předlistopadové době byl šikanován komunistickým režimem a státním dozorem nad církvemi . Byl sídelním kanovníkem litoměřické katedrální kapituly a prezidentem litoměřické diecézní charity. Stal se obětí brutální loupežné vraždy. Narodil se v Rachově na Zakarpatské Ukrajině a ještě v den narození byl pokřtěn místním farářem. Vystudoval medicínu a od 50. let působil jako lékař na různých místech na Moravě . Roku 1959 byl však „pro nepřátelský poměr k lidově demokratickému zřízení“ propuštěn a poslán do Karviné, aby zde pracoval v dolech. Zanedlouho byl za náboženskou činnost uvězněn. Po propuštění začal pracovat jako brusič umělého kamene. Externě studoval teologii a 7. února 1967 byl tajně vysvěcen biskupem Štěpánem Trochtou na katolického kněze, ovšem byl mimo duchovní správu. Do duchovní správy nastoupil od 1. srpna 1969, kdy dostal státní souhlas k výkonu kněžské služby a byl ustanoven kaplanem v Nymburce a současně administrátorem farnosti Veleliby u Nymburka. Od 1. srpna 1970 byl jmenován administrátorem v Benešově nad Ploučnicí a excurrendo administrátorem v Horních Habarticích, Jedlce, Malé Bukovině a Markvarticích. V těchto farnostech ale mohl působit jen dva roky. V letech 1972–1975 byl farářem ve Sloupu v Čechách na Českolipsku. Pak byl církevním tajemníkem přemístěn jako vikarista ke katedrále sv. Štěpána do Litoměřic, odkud se po roce přestěhoval do Třebenic, kde působil jedenáct měsíců. Po Třebenicích byl ustanoven farářem ve Vysokém nad Jizerou, v horské oblasti, kde pracoval za obtížných podmínek deset let. Působil též při chrámu sv. Václava v Pasekách nad J...
Více od autora
Ladislav Krnáč (7)
Ladislav Krnáč významný slovenský športový novinár a v rokoch 1961 až 1963 aj tréner basketbalovej reprezentácie mužov bývalého Československa. Bol dlhé roky vedúcim zahraničného oddelenia denníka Šport a uznávaným odborníkom najmä na atletiku a basketbal. Absolvent Vysokej školy ekonomickej v Bratislave Ladislav Krnáč sa pri príprave ME v atletike v roku 1978 v Prahe podieľal na vzniku tzv. flash quotes - rýchlych rozhovorov s medailistami. Tento systém mal práve na pražskom Strahove európsku premiéru. Odvtedy sa aj vďaka IAAF stal súčasťou štandardného mediálneho servisu na najvýznamnejších atletických podujatiach.
Více od autora
Ladislav Hagara (8)
Narodil sa 15. januára 1944 v Novákoch. Do základnej školy chodil v rodisku, roku 1962 absolvoval Gymnázium v Prievidzi, roku 1968 odbor žurnalistiky na Filozofickej fakulte UK v Bratislave a roku 1978 postgraduálne štúdium editorstva na tej istej fakulte. Pôsobil ako redaktor v Banskej Bystrici a vo Zvolene, ako učiteľ v Rabčiciach, v rokoch 1974-1987 bol redaktorom vo vydavateľstve Osveta v Martine. Od roku 1987 žije v Bratislave. Tu pôsobil ako redaktor pôvodnej prózy vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1990-1997 ako riaditeľ Vydavateľstva Živena, a. s. Teraz pracuje v slobodnom povolaní. Počas stredoškolských a vysokoškolských štúdií publikoval básne v časopisoch, zborníkoch a v rozhlase. Knižne debutoval zbierkou sociálne ladených noviel Kroky času . Vo svojom prvom románe Arzén čerpal z rodného kraja a zobrazil devastujúci vplyv tepelnej elektrárne na životné prostredie, ako aj bezohľadný vzťah priemyselnej lobby k zdraviu obyvateľstva poškodzovanému arzénovými a sírnymi exhalátmi elektrárne. V románe Slnovrat , situovanom do prostredia biochemického výskumného ústavu, približuje zdroje, prejavy a prekážky ľudskej tvorivosti. V románe Blíženci vnáša do literatúry nové technické témy - prácu astronómov a banských záchranárov, túžbu dotýkať sa hviezd a túžbu nájsť si dôstojné miesto v ľudskom spoločenstve. Príbeh románovej novely Uzly sa odohráva v pracovnom a rodinnom prostredí stavbárov. Z pozostalosti Mateja Hrebendu, známeho rozširovateľa slovenskej literatúry v 19. storočí, pripravil bibliofilské vydanie rukopisu Vlastný životopis . Ladislav Hagara sa venuje aj výskumu rozšírenia húb na území Slovenska. Odborne spracoval asi 8000 herbárových položiek húb. O hubách vydal aj niekoľko fotografických kníh Atlas húb , Huby - dvojníky , Atlas hub , Encyklopédie illustrée les Champignons , Illustriertes Lexikon der Pilze , Encyclopedie van paddestoelen (199...
Více od autora
Ladislav Csémy (9)
PhDr. Ladislav Csémy se v Laboratoři pro léčbu závislostí Psychiatrického centra Praha zabývá výzkumem úzu a abúzu alkoholu, tabáku a dalších drog a problematikou závislosti.
Více od autora
Ladislav Čermák (8)
Ladislav Čermák je bývalý český fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Spartak Hradec Králové, s nímž získal roku 1960 historický titul mistra, jediný v dějinách klubu a první, který v československé lize putoval mimo Prahu a Bratislavu. Nastoupil v 8 ligových utkáních a dal 1 ligový gól.
Více od autora
Kurt Weill (5)
Kurt Weill byl německý hudební skladatel známý svou divadelní tvorbou a spoluprací s dramatikem Bertoltem Brechtem. Weill se narodil 2. března 1900 v německém Dessau a již od útlého věku projevoval hudební talent. Studoval skladbu u Ferruccia Busoniho a vyvinul styl, který kombinoval klasickou hudbu s jazzem a dalšími populárními formami. Ve spolupráci s Brechtem vytvořil jedno ze svých nejslavnějších děl "Die Dreigroschenoper" , které mělo premiéru v roce 1928 a obsahovalo dnes již klasickou píseň "Mack the Knife".
Více od autora
Kurt Tucholsky (5)
Kurt Tucholsky byl německý novinář, satirik a spisovatel židovského původu. Byl významným kulturním aktérem Výmarské republiky, který z levicových pozic karikoval německý militarismus a varoval před nástupem nacismu, zejména v týdeníku Die Weltbühne, který posléze i vedl. Narodil se v židovské rodině, v 15 letech ztratil svého otce Alexandra, matka zemřela roku 1943 v koncentračním táboře Terezín. Roku 1924 přesídlil do Paříže, roku 1933 ho nacisté zbavili německého občanství, již předtím však, roku 1929, odešel do švédského exilu, kde žil až do své sebevraždy v roce 1935. Sebevraždu spáchal předávkováním Veronalem, z velké části v reakci na dění v Německu. Nacisté v té době jeho knihy pálili na hranicích. Publikoval často pod pseudonymy . K nejvýznamnějším knihám patří Deutschland, Deutschland über alles z roku 1929, v níž vrhl nekompromisně satirický pohled na výmarskou éru. Proslul též jako autor kabaretních písní. Často je mu též připisován známý citát: "Kdyby volby mohly něco změnit, byly by zakázané." Autorství je zřejmě sporné, citát může pocházet také od Emmy Goldmanové, nebo Kláry Zetkinové.
Více od autora
Krokus (9)
Krokus je švýcarská hardrocková a heavy metalová skupina, která vznikla v roce 1975 v Solothurnu. Jsou známí svým zvukem ovlivněným klasickým rockem a díky podobnému stylu bývají přirovnáváni ke skupinám jako AC/DC. Krokus dosáhli mezinárodního úspěchu v 80. letech 20. století s alby jako "Metal Rendez-vous" v roce 1980 a "Headhunter" v roce 1983, přičemž druhé jmenované album bylo jejich nejúspěšnějším vydáním, které obsahovalo hity jako "Screaming in the Night" a "Eat the Rich". Sestava kapely se během její kariéry mnohokrát změnila, přičemž zpěvák Marc Storace byl v letech největší slávy stálým členem a významně přispěl k jejich charakteristickému zvuku. Krokus se těšila značné popularitě v Severní Americe na počátku až v polovině 80. let a po celém světě prodala přes 15 milionů alb. V nahrávání a koncertování pokračovali i v 21. století a vydali alba jako "Hoodoo" v roce 2010 a "Dirty Dynamite" v roce 2013. Přestože zažili několik období přestávek a změn v sestavě, Krokus si udrželi věrnou fanouškovskou základnu a jsou uznáváni jako jeden z nejvýznamnějších švýcarských rockových exportních artiklů.
Více od autora
Kristina Hlaváčková (12)
Kristína Hlaváčková se narodila v roce 1979 v Praze. Část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. Začala psát velmi brzy, většinou ale "do šuplíku". Na střední škole získala stipendium do USA, kde si našla cestu k jedné životní "lásce" - ke keramice. V současné době spolupracuje jako překladatelka s ČVUT a vrátila se ke studiu na Univerzitě Karlově. V minulosti překládala titulky seriálů pro MTV a texty pro prestižní čínský architektonický časopis. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou.
Více od autora
Konstanty Ildefons Gałczyński (4)
Konstanty Ildefons Gałczyński, pseudonym Karakuliambro byl polský básník, satirik a dramatik. Narodil se v rodině železničáře, která byla na začátku 1. světové války evakuována do Moskvy. Zde navštěvoval polskou školu. Po návratu do Varšavy v roce 1918 studoval klasickou filologii a anglistiku na Varšavské univerzitě. Publikovat začal v roce 1923. Byl členem básnické skupiny Kvadryga. Psal pro časopisy a rozhlas. V letech 1931-1933 pracoval na polském konzulátu v Berlíně. V letech 1934-1936 žil ve Vilniusu. V roce 1936 se vrátil do Varšavy. V roce 1939 byl povolán do armády a zúčastnil se záříjové obranné války. Období druhé světové války strávil nejprve v ruském a později v německém zajateckém táboře. V letech 1945-1946 žil v Bruselu a Paříži, do Polska se vrátil v roce 1946 a usadil se v Krakově. V roce 1948 se přesunul do Štětína, kde společně s Helenou Kurcyusz a Jerzym Andrzejewským založil kulturní dům. V roce 1949 dostal infarkt a kvůli léčení se přestěhoval do Varšavy. Zemřel v roce 1953 na následky třetího infarktu. Život Gałczyńského popsal Czesław Miłosz ve své knize Zotročený duch, která se zabývá příklonem některých polských spisovatelů ke stalinismu. V knize není Gałczyński označován svým jménem, ale pouze anonymně jako spisovatel Delta. Řada jeho básní byla zhudebněna, zpívali je například Marek Grechuta, Maryla Rodowicz a další. Grechutovu píseň Ocalić od zapomnienia přebásnil a zpívá Vladimír Merta. Některá jeho díla z období po druhé světové válce byla napsána ve stylu socialistického realismu. Překládal do polštiny díla Pabla Nerudy a Williama Shakespeara. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstanty Ildefons Gałczyński na polské Wikipedii.
Více od autora
Keri Smith (7)
Keri Smith je autorkou a ilustrátorkou bestsellerů jako je například Destrukční deník a další její knihy, které v češtině zatím vyjít nemají.
Více od autora
Kenneth E Hagin (6)
Kenneth E. Hagin byl světově proslulý kazatel a autor mnoha knih. Narodil se 20. srpna roku 1917. Díky zjevení Božího slova o víře vstal roku 1934 doslova ze smrtelné postele. Bůh mu zázračně uzdravil zdeformované srdce a zbavil ho nevyléčitelné krevní choroby. Poté začal sloužit Bohu. Byl proslulý svou službou uzdravování a svým vyučováním o víře. Jeho syn, Kenneth Hagin jr., řekl, že si do své Bible napsal: "Bible to říká, já tomu věřím a to je základ!" V roce 1974 založil biblickou školu RHEMA Bible Training Center USA, kterou dodnes absolvovalo několik desítek tisíc studentů. V roce 1979 založil modlitební uzdravující centrum, kam mohli přijít nemocní a měli příležitost posilnit svou víru a být uzdraveni ze svých nemocí. Kenneth E. Hagin zemřel 19. září 2003. Je znám jako otec Hnutí víry.
Více od autora
Ken Bruen (8)
Ken Bruen se narodil v r. 1951 v irském městě Galway. Studoval na Trinity College v Dublinu, promoval v oboru metafyzika. Procestoval řadu zemí – Afriku, Japonsko, Spojené státy, jihovýchodní Asii a Jižní Ameriku, a živil se přitom jako učitel angličtiny. Dnes žije v Galway se svou ženou a dcerou a je spisovatelem na plný úvazek. Ken Bruen je považován za talentovaného autora detektivní literatury spíše amerického stylu, střiženého černým irským humorem. „Gardy“ je první ze série šesti detektivek, jejímž hlavním pilířem je bývalý policista Jack Taylor, působící v Galway jako soukromé očko. Jak tento literární hrdina, tak Ken Bruen, autor několika dalších detektivních sérií, se dnes těší velké čtenářské oblibě.
Více od autora
Kazuo Ishiguro (11)
Kazuo Ishiguro je britský spisovatel japonského původu. Od roku 1960 žije trvale ve Velké Británii. V roce 2017 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu. Rané dětství strávil Ishiguro v Japonsku, ale již v šesti letech se celá rodina přestěhovala do Velké Británie, neboť jeho otec byl zaměstnán u Národního oceánografického institutu, kde byl pověřený kontrolou provozu vrtných plošin. Kazuo vystudoval University of Kent v Canterbury a zprvu se živil jako sociální kurátor. Na University of East Anglia v Norwichi navštěvoval kurzy tvůrčího psaní. Zde patřili k jeho školitelům Malcolm Bradbury, Angela Carterová a Angus Wilson. V roce 1981 publikoval první povídky. O rok později vyšel jeho první román A Pale View of Hills , příběh japonské "atomové" vdovy žijící v Anglii. Roku 1982 obdržel britské občanství. V roce 1986 následoval další román, An Artist of the Floating World , který byl navržen v užším výběru na prestižní Bookerovu cenu. Ishigurova třetí kniha The Remains of the Day je jeho prvním velkým dílem, které je zcela vzdáleno japonským reáliím. Deníkovou formou popisuje několikadenní putování a vzpomínky konzervativního anglického majordoma, pro něhož je loajalita vůči zaměstnavateli nejvyšší životní hodnotou. Tento román již Bookerovu cenu získal a následně byl zfilmován s Anthony Hopkinsem a Emmou Thompsonovou v hlavních rolích. Kazuo Ishiguro dál pokračoval v publikační činnosti. Román Never Let Me Go byl nominovaný na Booker Prize 2005), stejně jako předcházející When We Were Orphans z roku 2000. Tento román, odehrávající se v cizinecké čtvrti v meziválečné Šanghaji, byl navržený i na Whitbreadovu cenu. V roce 2003 vznikl podle Ishigurova scénáře film odehrávající se ve 30 letech, The Saddest Music in the World (česky Nejsmutnější hudb...
Více od autora
Katy Yaksha (10)
Katy Yaksha je pseudonym mladé autorky , která pod stejným jménem provozuje také vlastní značku oblečení. Svými články přispívá na různé blogy. Vlastním nákladem vydala autobiografický román Připravit, pozor, ted’, Na cestě… sbírka příběhů o pravém bohatství ukrytém ve všedních maličkostech a knížku postřehů a příběhů ze života ve Středomoří Tapas mallorquinas.
Více od autora
Katherine Webber (6)
Americká spisovatelka žijící ve Velké Británii. Autorka literatury pro mládež.
Více od autora
Kateřina Sučková (9)
Manažerka, publicistka, vydavatelka Kamenného klíče, vedoucí souboru dobových tanců Alegria.
Více od autora
Kate Quinn (9)
Kate Quinn je dcerou profesora historie, což se projevilo nejprve tím, že v dětství slýchala místo pohádek příběhy o Juliu Caesarovi a Alexandrovi Velikém a za zády rodičů pokoutně sledovala seriál Já, Claudius. A právě z těch časů podle ní pochází rozhodnutí napsat román situovaný do antického Říma. Během klasických studií na univerzitě v Bostonu usedala Kate Quinn večer co večer k rozepsanému příběhu, z nějž nakonec vznikl jeden z nejlepších historických románů posledních desetiletí s názvem Paní Říma.
Více od autora
Kate Morton (9)
Kate Morton je nejstarší ze tří sester. Narodila se v Jižní Austrálii, po mnoha stěhování se s nakonec usadila Tamborine Mountain. Tam absolvovala maličkou státní školu.Velkou část svého dětství strávila vymýšlením a hraním her na "Jako" se svými sestrami. Kate Morton je držitelkou titulů v dramatických umění a anglické literatury,v současné době pracuje na své doktorské práci.Žije s rodinou v Brisbane.
Více od autora
Karl Böhm (9)
Karl Böhm byl rakouský dirigent známý svou interpretací děl Mozarta, Wagnera a Richarda Strausse. Narodil se 28. srpna 1894 v rakouském Štýrském Hradci a během několika desetiletí vybudoval vynikající kariéru. V letech 1943-1945 a 1954-1956 působil jako generální hudební ředitel Vídeňské státní opery. Významné bylo také jeho působení u Vídeňských filharmoniků a často dirigoval na Salcburském festivalu.
Více od autora
Karen McGhee (4)
Novinářka, autorka přírodovědeckých textů. Píše knihy, reportáže a články o přírodě
Více od autora
Karel Zmatlík (10)
Šachový pedagog, profesor a publicista. Už v době studií v Praze založil roku 1902 šachový kroužek, zárodek klubu Dobrovský. Také založil Dělnický šachový klub. Po absolvování univerzity v Praze a po několika letech praxe na gymnáziu ve Strážnici začal od roku 1913 působit jako profesor češtiny a němčiny na gymnáziu v Zábřeze. V roce 1918 čelný člen Severomoravského národního výboru. V roce 1908 napsal učebnici Šachy, r. 1935 Šachista začátečník. Od roku 1935 místopředsedou ÚJČŠ, hlavním redaktorem Československého šachu a do r. 1942 vedl šachovou rubriku v Českém slově.
Více od autora
Karel Tomášek (7)
* 2. 3. 1935, Praha † 10. 9. 1992, Praha Prozaik, básník, publicista, propagandista, spolupracovník StB působící v exilu Syn spisovatelů Václava Řezáče a Emy Řezáčové, bratr hudebního skladatele Ivana Ř. . V emigraci žil Řezáč se svou druhou manželkou, redaktorkou Lídou Grossovou. – Absolvoval gymnázium ; studia archivnictví na FF UK nedokončil. Během základní vojenské služby, přerušené na delší čas chorobou a odsloužené v západních Čechách, byl přidělen ke kontrarozvědce. Od 1963 byl redaktorem Kulturní tvorby, na podzim 1967 přestoupil do tehdy nově ustavených tzv. Zelenkových Literárních novin , po jejich zastavení v dubnu 1968 zůstal ještě tři měsíce zaměstnancem nakladatelství Orbis. V letech 1965–1967 byl agentem Státní bezpečnosti. Po srpnu 1968 emigroval, přes rakouský sběrný tábor se dostal do Švýcarska , kde po kratších zaměstnáních zakotvil jako marketingový analytik. Služebně i soukromě vykonal řadu cest po Evropě. 1972 se nabídl ke spolupráci Státní bezpečnosti, pro niž v exilu pracoval až do března 1975, kdy se vrátil do ČSSR . V témže roce absolvoval několikatýdenní pobyt v SSSR, kde od té doby spolupracoval s mnohojazyčnými vydavatelstvími APN a Progress a kam v 70. i 80. letech pravidelně zajížděl. Doma byl redaktorem , 1983–87 pak sekretářem redakce Světa práce . Debutoval v časopise Květen básní Záchranka. Básně, povídky, fejetony, glosy, reportáže a komentáře publikoval v médiích, v nichž pracoval, a dále v periodikách Plamen, Host do domu , Sešity pro mladou literaturu, Tvorba , Práce, Květy, ...
Více od autora
Karel Sezima (12)
Narozen 13.10.1876 v Hořovicích, zemřel 14.12.1949 v Praze. JUDr., prózy a eseje.
Více od autora
Karel Polák (7)
Narozen 26.9.1903 v Kojetíně, zemřel 24.8.1956 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární kritik a historik, pracovník Ústavu pro českou literaturu, publikace z oboru, literární monografie.
Více od autora
Karel Holub (7)
Narozen 28.4.1888 v Rokycanech, zemřel 13.11.1918 ve Světlé pod Ještědem. Pedagog, paleontolog na Rokycansku, spisy a časopisecké stati z oboru paleontologie, zejména o dřívější fauně.
Více od autora
Karel Helmich (6)
Narodil se v červenci 1926, zemřel 24. 5. 2010. JUDr., novinář, redaktor Letectví a kosmonautiky, kreslíř a ilustrátor, kresby v publikaci pravidel silniční dopravy.
Více od autora
Karel Hadrbolec (9)
novinář, malíř, spisovatel např. Masaryk ve fotografii román Sao Lopez Ptačí vrch,Lurdské divadlo a další
Více od autora
Karel Engelmüller (9)
Karel Engelmüller byl český úředník, spisovatel, dramatik, divadelní kritik a překladatel. Narodil se v rodině Ferdinanda Engelmüllera obchodníka s rukavicemi a Rosiny Engelmüllerové-Le Gros . Měl pět sourozenců: malíře a grafika Ferdinanda , Emila , Augusta , Růženu Mattušovou a Josefa . Oženil se s Marií Richterovou. Povoláním byl vrchní finanční rada při Zemském finančním ředitelství v Praze. Pracoval jako redaktor v časopisech nebo novinách: rubrika Divadelní referent deníku Slovo , Zlatá Praha , České divadlo , Národní Politika . Spolu s Karlem Kamínkem redigoval nedokončený Ottův divadelní slovník . Používal pseudonymy: Karel Havlena, Karel E. Müller, Petr Pavel. V Praze XVI bydlel na adrese Nábřeží Legií 26.
Více od autora
Karel Černý (5)
Narozen 12. 6. 1913 ve Slivenci, zemřel 19. 9. 1985 v Praze. Učitel, publicista a spisovatel pro mládež, redaktor dětských časopisů.
Více od autora
Karel Blažek (7)
Narozen 26. 7. 1948 v Přerově. PhDr., redaktor, autor regionální literatury z jižní Moravy, sci fi prózy. Překladatel z angličtiny, francouzštiny, němčiny, polštiny, slovenštiny, zaměřuje se hlavně na sci-fi a knihy pro děti.
Více od autora
Karel Biňovec (10)
Karel Biňovec byl český spisovatel, žurnalista a disident. Karel Biňovec se narodil v Praze. Za druhé světové války byl totálně nasazen v Avii v Letňanech. Vystudoval klasické gymnázium a divadelní režii na brněnské JAMU. Byl režisérem v divadle v Teplicích a v Novém Boru, vedoucím redaktorem podnikového časopisu v Opavě a vedoucím programového oddělení vítkovického Domu kultury. Koncem 60. let byl redaktorem literární redakce v ostravském studiu Československého rozhlasu. V srpnu 1968 ostravský rozhlas řídil. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, z rozhlasu musel odejít a pracoval pak až do důchodu v městské knihovně v Ostravě. Po roce 1970 byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu. Fejetony pravidelně vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, byl členem redakční rady časopisu Alternativa, pravidelně přispíval do měsíčníku Severomoravská pasivita. Jeho dílo tvoří především fejetony, eseje a poezie. Jako jeden z mála lidí v Ostravě byl v 80. letech aktivní v disentu, signatář Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu. Od roku 1990 byl poslancem České národní rady.
Více od autora
Karel Berka (8)
Karel Berka byl český filosof a logik. Narodil se v rodině středoškolského profesora matematiky a fyziky. Navštěvoval gymnázium v Brně; školní docházka byla přerušena internací v různých koncentračních táborech. Od r. 1948 do r. 1951 studoval Berka na filozofické fakultě Masarykovy univerzity angličtinu a filozofii a v r. 1952 obdržel akademický titul PhDr. za práci Gramatika a logika. V letech 1951–1955 pracoval jako učitel v okresu Jablonec nad Nisou; od r. 1955 působil na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a v r. 1957 mu byla udělena vědecká hodnost kandidát věd . Poté se v roce 1963 habilitoval na filozofické fakultě prací Studie aristotelovské logiky a v r. 1965 byl jmenován docentem logiky. Od r. 1962 do r. 1963 pracoval na Humboldtově univerzitě v Berlíně, v letním semestru 1967 až 1968 jako hostující docent na Univerzitě v Lipsku a v r. 1969 jako hostující profesor na Pensylvánské státní univerzitě. Od r. 1968 do r. 1991 vedl vědecké oddělení ČSAV v kategorii Teorie a metodologie vědy. V r. 1981 získal vědeckou hodnost doktor věd , koncem roku 1988 byl zvolen členem-korespondentem ČSAV a počátkem roku 1989 byl jmenován profesorem logiky. Věnoval se o různým problémům logiky, její metodologie, filozofie a vědecké teorie. Přitom jej především zajímaly dějiny logiky počínaje Aristotelem, antická výroková logika, výklad logiky a filozofie Bernarda Bolzana a rozvoj moderní logiky v základních pracích Gottloba Fregeho, Bertranda Russella, Ludwiga Wittgensteina. Řada jeho publikací byla s velkým úspěchem uveřejněna v zahraničí. Vedle toho řídil Berka každoroční bulletin Teorie a metodologie a byl členem různých redakčních rad doma i v zahraničí. Rozsáhlé jsou také jeho překlady z kybernetiky, logiky a filozofie vědy.
Více od autora
Kamila Šírová-Motyčková (5)
Narozena 3. 1. 1977 v Praze. Novinářka, fotografka, překladatelka z angličtiny, autorka knih o cestování.
Více od autora
Kamila Moučková (6)
Kamila Moučková, rozená Nová , byla česká rozhlasová hlasatelka, moderátorka, recitátorka a lokální politička. Byla první televizní moderátorkou zpráv v Československu a v Evropě. Jako vůbec první v roce 1968 ohlásila z televizní obrazovky Československé televize invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Dne 12. dubna 2008 byla uvedena do Dvorany slávy TýTý. Byla nositelkou státního vyznamenání, medaile Za zásluhy. Jako dcera novináře a politika Viléma Nového , člena ÚV KSČ, vystudovala Státní čs. reformní reálné gymnázium v Jihlavě. Od roku 1942 žila v Polné, kde chodila na základní školu a s místními ochotníky hrála divadlo. Po návratu matky z koncentračního tábora v Ravensbrücku se vrátila zpět do Jihlavy. Od roku 1946 byla členkou KSČ. Rok po válce vystupovala jako herečka v teplickém divadle, poté v letech 1946–1948 v Horáckém divadle v Jihlavě. Sedm let pracovala jako hlasatelka Československého rozhlasu, poté přešla do Československé televize, kde se stala hlasatelkou a moderátorkou zpravodajských pořadů. Byla první hlasatelkou nově vzniklých Televizních novin, jež se začaly vysílat od 1. ledna 1957. Stala se tak první televizní moderátorkou zpráv v Československu i v Evropě, do té doby byla tato profese svěřována výhradně mužům. Na jaře roku 1968 jí prezident Ludvík Svoboda propůjčil státní vyznamenání Za vynikající práci. V roce 1989 jej na znamení protestu vrátila. Během pražského jara a při následném obsazení ČSR vojsky Varšavské smlouvy se zapojila do protiokupačního vysílání televize i rozhlasu, v den příchodu cizích armád 21. srpna vysílala celý den, až do momentu, kdy ji ze studia vyvedli ozbrojení sovětští vojáci. 17. dubna 1970 vláda vydala dekret, jímž byla Kamila Moučková odvolána z vysílání televize. Poté krátce působila v dabingu, roku 1970 ji z ČST propustili. Do roku 1989 pracovala na různých pozicích, např. jako kantýnská v hereck...
Více od autora
Julie Nováková (8)
Narozena 15. 5. 1991 v Praze. Spisovatelka, překladatelka a evoluční bioložka na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Autorka science fiction a fantasy románů a povídek. Autorka detektivních románů. Pořadatelka workshopů a přednášek týkajících se fantasy literatury, tvůrčího psaní, publikování a vědy.
Více od autora
Jožo Nižnánsky (5)
Jožo Nižnánsky byl slovenský básník, spisovatel-prozaik, publicista a překladatel, autor populárních historických románů a pověstí. Pocházel z nemajetné rodiny, jeho otec byl železniční dozorce. Základní školu navštěvoval v Brestovanech, Zavaru a v Satu Mare , gymnázium potom ve Svätém Juru a v Trnavě. Po maturitě se zapsal na práva, která však nedokončil, neboť dal z finančních důvodů přednost novinářské praxi. Od roku 1923 se tak stal novinářem z povolání. Mezi lety 1924 a 1938 byl redaktorem deníku agrární strany Slovenská politika, kde uveřejnil většinu svých románů na pokračování. Postupně redigoval časopisy Nový svet , časopisy Demokratické strany Čas v obrazoch a Demokratický týždenník , Život v obrazoch a jiné. V letech 1949 – 1951 pracoval jako redaktor ve Vydavatelství ROH, v letech 1950-1954 pracoval ve vydavatelství Obroda, od roku 1952 byl také redaktorem Světa socialismu, později Slovenského nakladatelství dětské knihy a do roku 1957, kdy odešel do důchodu, ve slovenském vydavatelství Mladé letá. Od této doby se věnoval překladatelské činnosti a přeložil: Svojí literární tvorbu začal psaním poezie, přestože se později věnoval výlučně psaní dobrodružně-historických románů. Jeho poezie vyjadřuje oslavu života rolnických předků. Jeho básnická tvorba byla velmi dobře přijata, nicméně později v ní nepokračoval, ale začal se věnovat próze. V ní se vracel do slovenské minulosti a k historickým postavám jako jsou Móric Beňovský nebo Alžběta Báthoryová. Pro jeho tvorbu je charakteristický napínavý děj, dobrodružství, zápas dobra a zla, hrdinství i zbabělost, a také příběhy lásky. Svoje díla sa snažil psát velmi jednoduše tak, aby byla přístupná široké veřejnosti . V tomto článku byl použit překlad textu z článku ...
Více od autora
Jozef Repko (9)
Jozef Repko byl slovenský spisovatel-prozaik a dramatik. Narodil se v rodině vojáka z povolání a své vzdělání získal v Trenčíně, později studoval v Bratislavě na Vyšší osvětové škole. V letech 1961–1962 pracoval jako učitel v Trenčianské Turné, v letech 1963–1965 pracoval v osvětovém domě v Trenčíně, v letech 1966–1967 v závodním klubu v Hornom Srní, v letech 1969–1973 byl zástupcem ředitele Domu kultury v Trenčíně. Od roku 1973 žil v Senici a věnoval se profesionálně literární tvorbě. Zemřel 8. dubna 2014 po déle trvající nemoci. Svoji literární tvorbu začal publikováním básní v roce 1959 v časopise Mladá tvorba. Od roku 1969 se začal pravidelně věnovat tvorbě rozhlasových her a dramatizacím próz pro rozhlas . V rozhlasové tvorbě se věnoval vícero tématům – sociální problematice předmnichovské první republiky, protifašistickému odboji, dávné historii slovenského národa, ale nejvíce prostoru věnoval problematice života současných dětí a mládeže. V prozaické tvorbě se – podobně jako při tvorbě rozhlasových her – věnoval hlavně dílům pro děti a mládež. Svoje díla publikoval v dětských časopisech Ohník a Slniečko, v roce 1973 debutoval románem pro mládež s tematikou protifašistického odboje Milión krokov domov. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jozef Repko na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Jozef Nagy (8)
Doc. Nagy se narodil 31.8. 1932 v obci Stefanova v okrese Bratislava-venkov. Základní školu navštěvoval ve svém rodišti. Gymnázium absolvoval v Trenčíně, kde maturoval v roce 1952. Vzhledem k zájmu o matematiku se přihlásil ke studiu na MFF UK v Praze, kde studoval v letech 1952-1956 obor matematika-fyzika. Po absolutoriu učil v období 1956-1959 na jedenáctileté střední škole Na Santošce v Praze 5. V roce 1959 přešel do Výzkumného ústavu matematických strojů v Praze. Zde pracoval v oblasti použití počítačů při řízení technologických procesů. Podílel se na tvorbě kompilátoru z jazyka Algol 60 pro počítač Epos. Doc. Nagy je velmi schopný organizátor a popularizátor vědy. V těchto oblastech jejeho činnost velmi rozsáhlá a úspěšná. Rozsáhlý životopis na http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137566/PokrokyMFA_37-1992-4_6.pdf
Více od autora
Jozef Mistrík (10)
prof. PhDr. Jozef Mistrík DrSc. jazykovedec, literárny vedec, vysokoškolský pedagóg, súdny grafológ - † 14.07.2000 Bratislava) J. Mistrík je zakladateľ modernej jazykovednej štylistiky, ktorú formuje a uvádza do života od roku 1961. Svoju koncepciu, ktorú výskumne sleduje 40 rokov, postupne spracúva s priberaním nových prvkov hlavne na základe osobných výskumov. Osobne spracoval tieto originálne témy: klasifikácia štýlov; klasifikácia slohových postupov; z funkčných štýlov predovšetkým štýl náučný, rečnícky, administratívny, esejistický; sekundárne štýly; kompozícia jazykového prejavu, glutinácia textu; neverbálne výrazové prostriedky; konfrontačná štylistika; priestor; čas; vizuálna a fonetická zložka v štylistike; expresívnosť a nocionálnosť v štylistike; gramatické kategórie v štylistike; proxemika, konektory; žánre; rétorika; vektory komunikácie.
Více od autora
Józef Maria Bocheński (9)
* 30. 8. 1902 – † 8. 2. 1995 Filosof a politolog Józef Maria Bocheński se narodil v Polsku. V odborném světě si získal mezinárodní uznání jako badatel v oblasti logických zákonů. Od r. 1945 byl profesorem katolické univerzity ve Freiburgu, kde vedl také Východoevropský institut. Jako hostující profesor působil na řadě univerzit v Evropě, Jižní Americe a Africe a za svůj přínos v oblasti symbolické logiky získal pět čestných doktorátů. Není tedy divu, že jeho propedeutické knížky, vysvětlující současnou filosofii a její metody, Evropská filosofie přítomnosti a Metody současného myšlení , se dočkaly značného ohlasu. Přímo světovým bestsellerem se však stala útlá knížka Cesta k filosofickému myšlení . Sám sebe řadil mezi aristoteliky , které obohatil přístupem analytické filozofie , snažící se odstranit filozofické nedorozumění aplikací přísné logiky. V roce 1970 získal diplom pilota a do roku 1983 podnikl 2053 letů.
Více od autora
Jozef Genzor (7)
Narozen 12.9.1939 v Trenčíně. Slovenský lingvista, koreanista, filipinista a překladatel. Absolvent fil. fakulty - obor koreanistika a dějiny Dálného východu. Publikace z oboru.
Více od autora
Joža Uprka (9)
Joža Uprka, psáno též Jóža Úprka, byl moravský malíř a grafik, představitel plenérového realismu, impresionismu a secesního dekorativismu. Jeho dílo je národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Pocházel ze selské rodiny z vesnice Kněždub. Byl synem rolníka a malíře samouka Jana Uprky a jeho ženy Evy rozené Machálkové, jeho mladší bratr František se proslavil jako sochař. Do školy chodil ve Strážnici, středoškolské vzdělání získal v Olomouci, nejprve na německém učitelském ústavu a poté na olomouckém Slovanském gymnáziu. Ve studiích pokračoval od roku 1881 na pražské akademii u Františka Čermáka a od roku 1884 na mnichovské akademii. V Mnichově spoluzaložil spolek „Škréta“, jehož dalšími členy byli Alfons Mucha, Antonín Slavíček, Pavel Socháň a Luděk Marold. Po tříletém pobytu v Mnichově se nejdříve vrátil do Prahy a v roce 1888 přesídlil zpátky do rodného kraje, který ho inspiroval náměty a kde také vznikla stěžejní část jeho díla. Témata čerpal z každodenního života prostého lidu, práce, obyčejů a slavností, zachycoval podobu lidových krojů i krajinu Moravského Slovácka. Na přelomu let 1892–1893 díky stipendiu navštívil Paříž, kde studoval díla starých mistrů a seznámil se se současným uměleckým děním, zejména s impresionistickým stylem. Za organizační pomoci Alfonse Muchy se v roce 1894 se svým obrazem „Pouť u svatého Antonínka“ zúčastnil pařížského Salónu francouzských umělců a získal tam za něj ocenění Mention honorable a tím pro sebe i známost v zahraničí devant l'église, tj. „Slovenští poutníci před kostelem“). Jeho patrně nejznámější obraz „Jízda králů“ vznikl v roce 1896, ale datován je rokem vystavení v Topičově salonu . Existuje ve dvojím provedení. Menší verze je finální barevnou studií a díky svému uvolněnému rukopisu bývá nazývána impresionisti...
Více od autora
Joss Whedon (11)
Narozen 23. 1. 1964 v New Yorku. Americký spisovatel, režisér, herec.
Více od autora