Všichni Autoři a témata

Monika Wurm (10)

Monika Wurmová je přechýlená podoba jména slovenské spisovatelky Moniky Wurm, žijící ve Vídni. Vystudovala střední průmyslovou školu se zaměřením na technicko-informatické služby. Před několika lety odešla do rakouské metropole, kde se usadila. V první knize s názvem Slzy prodaných dívek popisuje příběh mladé filipínské dívky, která se v katastrofálních podmínkách dostane do Dubaje, kterému říkají město snů. Tam ji prodají jako luxusní společnici. Právě tato kniha získala oblibu nejen na Slovensku, ale taky v České republice, kde ji dodalo na trh nakladatelství Brána, jehož je exkluzívní autorkou. V říjnu 2015 byl román Slzy prodaných dívek vydán v němčině pod titulem Die Tränen der verkauften Mädchen. O sérii románů Rockové tango, Pákistánská princezna a její pokračování Pákistánská mstase zajímají zahraniční filmaři. V říjnu 2015 v Londýně bude slavnostní podpis smlouvy k filmovému zpracování knížky Pákistánská princezna i projednání překladu tohoto románu do urdštiny a hindštiny.

Monika Divišová (8)

Narozena 1977. Bc., výživová poradkyně, práce o výživě a zdravém životního stylu.

Mitch Albom (10)

Novinář, scénárista, dramatik. Píše sloupky do novin Má několik rozhlasových literárních pořadů, Dříve vystupoval jako boxer nebo barový zpěvák a pianistaJe znám svou dobročinnou aktivitou, založil tři charitativní spolky.

Miroslav Stoniš (9)

Miroslav Stoniš je český prozaik, básník, dramatik a scenárista. V roce 2003 získal za svou knihu Paterek a pastýřka laní Literární cenu Knižního klubu.

Miroslav Šmíd (4)

Horolezec, který vedle velkých výstupů zaujal svou životní filozofií a způsobem života. Založil Mezinárodní festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují, vydával plakáty, pohlednice, knížky, točil filmy, povídal o horách při promítání diapozitivů a hlavně stále fotografoval. Zahynul při zdolávání yosemitské stěny Lost Arrow.

Miroslav Rada (6)

Miroslav Rada byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Kromě obrazů sakrálních, které nakreslil pro církevní prostory nejen v Česku, ale i v zahraničí, maluje obrazy také se světskou tematikou a ilustruje i knížky . V letech 1945 až 1950 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy pod vedením Cyrila Boudy, Karla Lidického či Martina Salcmana. Byl členem uskupení „Proměna“, s nímž absolvoval několik výstav, ale od roku 1962 vystavuje samostatně, a to jak v Česku, tak také v zahraničí . Výtvarné práce realizované Miroslavem Radou:

Miroslav Moravec (7)

Miroslav Moravec byl český divadelní a filmový herec a dabér. Hrát začínal ochotnicky již za středoškolských studií, přestože rodiče s hereckou kariérou nesouhlasili. Divadelní fakultu Akademie múzických umění absolvoval roku 1962 dálkově, dříve nebyl opakovaně přijat. Už během studií přijal první angažmá v Mostě. V dalších letech pak hrál v Chebu a ve Zlíně. V roce 1968 mu nabídl angažmá Otomar Krejča ve svém pražském Divadle za branou. Od roku 1980 pak působil v Divadle pod Palmovkou . V roce 1996 se stal členem Divadla na Vinohradech, ve kterém zůstal až do roku 2004. Působil nejen v divadle, ale i ve filmu, televizi, rozhlase a dabingu. Daboval například inspektora Kojaka, komisaře Moulina, mnoho postav Belmonda, či fiktivní postavu Fantomase. Disponoval velmi zvučným, hlubokým, hebce melodickým hlasem, díky němuž patřil mezi nejvýznamnější české dabingové a rozhlasové herce. Narodil se v Praze na Žižkově rodičům původem z Hané. Měl dvě sestry, Miladu a Marii. S manželkou, výtvarnicí, které říkal „Milča“, měl syna Prokopa a od něho vnuka Daniela.

Miroslav Kotrba (5)

Dietolog, práce z oboru.

Miroslav Khol (4)

Miroslav Khol je český fotograf reportáže, portrétů, tabletopu, zátiší a architektury. Velmi často fotografoval malíře a sochaře . Proslul díky svému dramatickému stylu. Prakticky až do 90. let 20. století minulého století fotografoval černobíle. Již od mládí se věnoval fotografii, tiskl snímky v novinách, vydal publikaci Naše Praha a uspořádal několik výstav v Praze i mimo ni . Jeho snímky byly velmi ovlivněny žateckým okolím a lidmi. Pracoval i jako asistent Karla Hájka ve Světě v obrazech, jako vedoucí pracovník v Dilii nebo redaktor ve Světě práce. Avšak nejvíce byl aktivní když pracoval jako fotoreportér v redakci Televizních novin, jeho novinářský styl však nebyl zpravodajský, ale velmi často dramatický a epický. Mezi významné osobnosti české fotografie se zařadil po výstavě uspořádané Galerií hlavního města Prahy v prostorách Staroměstské radnice v létě roku 1986. Zájem o fotografii projevil již ve věku svých dvanácti let, kdy mu jeho strýc Mikuláš věnoval první fotoaparát Zeiss Ikon Box-Tengor. Kholovi po neblahé situaci na Ukrajině ve 40. letech reemigrují s ostatními volyňskými Čechy do své staré vlasti a usazují se v Libočanech u Žatce, vesnici ležící na Ohři, která je obklopena chmelnicemi a zelinářskými zahradami. Po dokončení základní školy se Miroslav Khol přihlásil na Vyšší filmovou školu v Čimelicích. V Čimelicích také začal stoupat jeho zájem o Karla Hájka, je jeho prací nadšen a odjel do Prahy aby se se svým vzorem seznámil. Byl pražským fotografickým životem okouzlen a proto se rozhodl že přestoupí na Střední grafickou školu v Hellichově ulici. Od té doby se rozvíjela jeho dobrodružná povaha, velmi často střídal zaměstnání, avšak stále měl svou jedinou konstantu - fotografování. V roce 1963 uspořáda...

Miroslav Kárný (7)

Miroslav Kárný se narodil 9.září 1919 v Praze. Po absolutoriu akademického gymnázia v Praze začal studovat na Filosofické fakultě UK, studia však nemohl dokončil. V letech 1941-44 byl vězněn v ghettu Terezín; zde se r. 1944 také oženil sM argitou Krausovou. Na podzim 1944 byl transportován do Osvětimi, v zimě 1945 přežil pochod smrti do Kauferingu aDachau. V letech1945-51 pracoval v Rudém právu, v letech19 5 2- 58 ve Spojených ocelárnách Kladno v redakci čsp. Kladenský kovák, v redakciS vobody , posléze jako šéfredaktor, a na ÚV KSČ. Odtud musel r. 196 9 odejít a až do důchodu pracoval v reprografickém středisku Institutu poradenství. Od roku 1974 se začal naplno věnovat svému největšímu zájmu: dějinám. Zabýval se historií německého fašismu a protektorátu, vždy se zřetelem k židovskému osudu. Časem patřil k největším odborníkům v tomto oboru, jedinečného znalce v něm našla především problematika terezínského ghetta a KT Osvětim. V průběhu posledního více než čtvrt století publikoval M. Kárný v českých i zahraničních novinách, časopisech a vědeckých sbornících množství významných obecných i dílčích studií, článků, recenzí, polemik apod., podílel se na práci vědeckých konferencí, redigoval řadu sborníků, vyslovoval se expertně při důležitých jednáních týkajících se let 1939- 45Své výzkumy shrnul v několika samostatných publikacích, které patří k základní literatuře na dané téma. Sumu svých znalostí o osudu Židů za protektorátu a o situaci v terezínském ghettu uložil do obsáhlé publikace, kterou pod názvem Terezínské kalendárium připravoval pro nakladatelství Sefer Po smrti své ženy , která byla jeho nejbližší spolupracovnicí, redigoval M. Kárný knihu sám až do posledních chvil. Zemřel po dlouhé těžké nemoci 9. května 2001.

Miroslav Kalina (8)

MUDr., neurolog, od 1993 primář Neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha. Autor publikace z oblasti lékařství.

Miroslav Brož (10)

Mgr. Miroslav Brož byl český evangelický farář a senior Královéhradeckého seniorátu. Od 1. prosince 1951 působil jako výpomocný kazatel a od 7. března 1952 do 30. listopadu 1952 coby vikář v Pardubicích. Během té doby byl 9. března 1952 ordinován na duchovní službu. Počínaje 1. prosincem 1952 sloužil až do 31. srpna 1954 jako seniorátní vikář v Ústeckém seniorátě se sídlem ve sboru v Teplicích. Následující den se stal farářem ve sboru v Holicích v Čechách. Působil zde až do konce září 1958, kdy nastoupil do sboru v Třebechovicích pod Orebem, kde zůstal až do 30. listopadu 1983. Během zdejšího působení byl navíc od 1. prosince 1969 do 30. listopadu 1983 seniorem Královéhradeckého seniorátu. Následně se od 1. prosince 1983 stal tajemníkem Synodní rady a mezi 1. březnem 1984 a 31. prosince 1995 zastával funkci vedoucího tajemníka tohoto vedení své církve. Od 1. ledna 1996 působil coby mluvčí Synodní rady. Je otcem dvou dcer, a sice Rut Budínové a Evy Skálové.

Mirka Manáková (11)

Slovenská autorka románů pro ženy.

Mirek Vostrý (11)

Mirek Vostrý se zaměřuje především na dětskou tvorbu, ale známý je i kresleným humorem a komiksy . Jeho tvorbou je kreslený humor, ilustrace, reklamní kresba, komiksy, omalovánky, diplomy, přáníčka, malování na obličej a mnoho dalšího.

Mireille Calmel (6)

Mireille Calmel začala psát už ve svých devíti letech během pobytu v nemocnici. Lékaři o ní říkali, že je ztracený případ, ale ona to byla přesvědčená, že pokud, bude psát, nezemře. A stal se zázrak, Mireille se pomalu uzdravovala... Od té doby se psaní stalo součástí jejího života, stejně jako její nadšení pro divadlo a hudbu- vystupovala též jako zpěvačka na plesech a jiných společenských akcích.

Miloslav Zapletal (7)

Miloslav Zapletal , někdy se píše Miloš Zapletal je český farmář, spisovatel, redaktor, manažer, scenárista, dramaturg, ředitel produkční agentury, producent a prezident Miss České republiky. Absolvoval Báňskou a energetickou průmyslovou školu v Handlové na Slovensku a několik semestrů Fakulta osvěty a novinářství Univerzity Karlovy. V letech 1966–69 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu v Ostravě, poté dva roky ve vydavatelství Puls . Od roku 1970 byl postupně manažerem Karla Kryla, kterého jako recitátora a básníka objevil v roce 1962 v Teplicích, poté jako zpěváka protestsongů v roce 1967 v Olomouci, Marie Rottrové, Olympicu, Lenky Filipové a Pražského Výběru. V letech 1987–90 byl externím dramaturgem Paláce kultury a sportu Vítkovice. Tam založil novodobou Miss Československa, jejímž prezidentem byl do roku 2008. V roce 1990 založil společně s Michaelem Kocábem agenturu Art Production K, která zastupovala řadu umělců , produkovala programy Miss Československo, Tutovka, Vánoční koncert Placido Dominga, Český slavík, Ceny Thálie, Manéž Bolka Polívky, Bolkoviny, Lucie na bílo, EXPO 2000 a zároveň byl scenáristou a producentem některých těchto pořadů. V roce 2008 prodal práva na pořad Miss České republiky a začal podnikat na Farmě Blaník. Napsal několik knih o Miss České republiky, je spoluautorem knížky Zapomenuté divadlo Ateliér. V současnosti píše další knihy, které budou vydány ve vydavatelství Mladá fronta. Je jednatelem a spolumajitelem Farmy Blaník. Je počtvrté ženatý, žije s manželkou Hanou Zapletalovou , která byla produkční, nyní je manažerkou Farmy Blaník. Má čtyři syny, Petra, Roberta, Petra a Miloslava.

Miloslav Klíma (9)

Narozen 22.9.1941. Miloslav Klíma strávil mládí v Liberci ve skromné železničářské rodině, vyučil se plavčíkem a pravidelně docházel do divadla F.X.Šaldy. Později ho zdejší dramaturg Zdeněk Digrin připravoval na přijímací zkoušky na DAMU obor dramaturgie, po kterých následovalo studium na začátku zlatých 60. let. A to už je doba, kdy se setkává s několika lidmi, kteří ho v divadle i mimo něj budou provázet mnoho následujících let – Vlasta Chramostová, Luboš Pistorius, Jan Grossman a další. První a druhé chebské angažmá , působení na volné noze při Malostranské besedě, Hradecké Divadlo vítězného února, Studio Beseda, Divadlo DRAK, po revoluci Divadlo Na zábradlí, Národní divadlo, děkanát a profesura na DAMU.

Miloš Štraub (8)

Narozen v roce 1936. Publicista, spisovatel, zabývá se podzemními, nevysvětlenými jevy a psychotronikou, též autor kriminálních příběhů.

Miloš Hájek (7)

Miloš Hájek byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77. Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání. Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ. Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím . V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů ...

Milena Lenderova (9)

Milena Lenderová je česká historička. Zabývá se dějinami 19. století, především gender history, dějinami každodennosti a česko-francouzskými kulturními vztahy. Vystudovala dějepis a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 1973 tamtéž obhájila rigorózní práci na téma: Československo a habešská krize. V roce 1994 se habilitovala Pedagogické Fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích v oboru české dějiny. V roce 2001 byla jmenována profesorkou v oboru České dějiny. V letech 2001–2007 byla děkankou nově zřízené Fakulty humanitních studií Univerzity Pardubice . V rozhovoru pro e-Zpravodaj Univerzity Pardubice únoru 2015 uvedla, že je feministka. Dějiny každodennosti 19. století, dějiny žen, kulturní dějiny, dějiny česko-francouzských kulturních vztahů 18. – 19. století

Milena Honzíková (6)

Milena Honzíková, rodným jménem Milena Bláhová byla česká partyzánka, spisovatelka, literární historička, kulturní publicistka, dramaturgyně, překladatelka, scenáristka a vysokoškolská pedagožka. Byla také manželkou překladatele a literárního historika Jiřího Honzíka. Studovala na jihlavském gymnáziu, její středoškolské studium přerušila druhá světová válka, během níž byla v letech 1941 až 1942 nacisty vězněna. Po propuštění působila až do konce války v partyzánské skupině. Střední školu dokončila maturitou v roce 1945. Poté následovala studia na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1949 obhájila doktorát filosofie. Profesně působila na akademické půdě a dramaturgicky se podílela na divadelní a filmové tvorbě. Mezi roky 1948 a 1970 byla členkou KSČ, do 60. let působila v nižších stranických funkcích a pracovala v podpůrném aparátu státní moci. Později byla ze strany vyškrtnuta, došlo k zamítnutí její habilitace a nucenému odchodu z Filozofické fakulty UK. Dětství prožila v Jihlavě. Její otec byl lékař, přední činovník Československé obce sokolské a pozdější politik Československé sociální demokracie František Bláha . Matka Františka Bláhová, rozená Chmelová byla absolventkou obchodní školy, cvičitelka Sokola v Jihlavě a později rozhodčí a zapisovatelka v oddílech sportovní gymnastiky. Milena Honzíková v letech 1931-1936 navštěvovala obecnou školu v Jihlavě, po které tamtéž studovala reformní reálné gymnázium. Po uzavření gymnázia v roce 1941 odešla do Prahy k rodině sestřenice svého otce. Studovala tu francouzštinu, angličtinu a němčinu. V té době byl její otec za svoji činnost vězněn v koncentračním táboře Dachau. Na jaře 1942 byla v Praze po udání zatčena gestapem i ona. Byla propuštěna, ale při heydrichiádě ji opět zatkli a do konce roku 1942 věznili v Táboře. Po zotavení byla Milena Honzíková nasazena do jihlavské výtopny, kde prostřednictvím dvou železničářů získala k...

Milan Šustr (9)

Autor fotografií publikace Polnička na starých pohlednicích.

Milan Morávek (9)

Milan MORÁVEK – lékař, psychiatr a publicista. Již během studií na lékařské fakultě UK pracoval v Ústavu letecké fyziologie, v 60. letech se stal vedoucím pracovníkem v Ústavu leteckého zdravotnictví. Od začátku 70. let byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze . Ve druhé polovině 60. let publikoval časopisecky eseje a články o problematice vědomí a řeči i vlastní prózy. V téže době navázal spolupráci s filmaři. Jako odborný poradce se podílel na Polákově sci-fi dramatu Ikarie XB 1 a Schormově a Špátově anketním dokumentu Zrcadlení . V několika filmech hrál menší a epizodní role: netradiční psychiatr a manžel v psychologickém dramatu E. Schorma Návrat ztraceného syna , sluha Tomáš v Krškově komedii Poslední růže od Casanovy a kněz v Polákově válečném dramatu Nebeští jezdci , vězeňský psychiatr v Matějkově dramatu Nahota . Podle jeho námětu natočil E. Schorm tv. inscenaci Rozhovory .

Milan Koukal (8)

Narozen 6.7.1948 v Benešově u Prahy, PhDr., publicista, časopisecký redaktor např. časopisů Blesk a Ring, autor prací o dechové hudbě, country a muzikálech.

Milada Kudrnová (6)

Narozena 21. 3. 1955 v Praze. Akademická malířka a grafička, ilustrátorka pohádek, učebnic a omalovánek.

Milada Hudcová (10)

Narozena 2. 4. 1952 ve Znojmě. RNDr., matematička, pedagožka, autorka učebnic matematiky pro střední školy.

Mikuláš Kroupa (7)

Narozen 12. 8. 1975 v Praze. Publicista, redaktor, zpravodaj BBC, zakladatel sdružení Post Bellum.

Michal Kolezsar (8)

Nakladatelský redaktor, autor publikace pro děti.

Michal Kolář (5)

Michal Kolář je český psychoterapeut a etoped. Dlouhodobě se zabývá problematikou šikany. Vytvořil původní speciální teorii, vnitřní diagnostiku a diferencovanou léčbu tohoto destruktivního fenoménu. Spolupracuje s MŠMT ČR na koncepci prevence školního šikanování. Je předsedou občanského sdružení Společenství proti šikaně.

Michaela Merglová (8)

Narozena 1990. Autorka fantasy románů a povídek, žánrová recenzentka a konzultantka, marketérka sociálních médií, copywriterka, fotografka.

Michaela Cizlerová (8)

Pedagožka, autorka učebnic matematiky.

Michael Pollard (7)

Narozen 1931. Americký spisovatel.

Michael Leapman (11)

Michael Leapman se narodil v Londýně v roce 1938 a ve dvaceti letech se stal profesionálním novinářem. Pracoval pro většinu britských celostátních novin a v současnosti píše o cestování a dalších tématech pro několik časopisů, mimo jiné i pro „The Independent“, „Independent on Sunday“, „The Economist“ a „Country Life“. Je autorem jedenácti knih, včetně oceněné „Companion Guide to New York“ a „Společníka cestovatele Londýnem“. V roce 1989 připravil k vydání úspěšnou „Book of London“.

Michael Harris (7)

Michael Bar-Zohar (3)

Micha'el Bar Zohar je izraelský politik a bývalý poslanec Knesetu za stranu Ma'arach a Stranu práce. Narodil se 30. ledna 1938 v Sofii v Bulharsku. V roce 1948 přesídlil do Izraele. Vystudoval městskou střední školu E v Tel Avivu. Absolvoval studium ekonomie a mezinárodních vztahů na Hebrejské univerzitě. Politologii studoval na Pařížské univerzitě, kde získal i doktorát. Pracoval pak jako vědecký pracovník, vysokoškolský přednášející a publicista. V letech 1958-1959 byl editorem týdenní přílohy o vědě pro list Davar. V letech 1960-1964 přispíval z Paříže do listu LaMerhav. Od roku 1965 byl členem strany Rafi. V roce 1967 působil jako mluvčí Ministerstva obrany Státu Izrael. V letech 1970-1973 přednášel na Haifské univerzitě. Byl členem ústředního výboru Strany práce. Vydal množství odborných knih i beletrie. V izraelském parlamentu zasedl poprvé po volbách v roce 1981, do nichž šel za stranu Ma'arach. Byl členem výboru pro vzdělání a kulturu a výboru pro zahraniční záležitosti a obranu. Ve volbách v roce 1984 neuspěl. Znovu se v Knesetu objevil až po volbách v roce 1988, opět za Ma'arach. V průběhu volebního období se byla strana Ma'arach sloučena do Strany práce. Bar Zohar byl předsedou parlamentního výboru pro vzdělání a kulturu a členem výboru pro ústavu, právo a spravedlnost a výboru pro televizi a rozhlas. Ve volbách v roce 1992 mandát poslance neobhájil. Později před volbami v roce 2009 se přidal k nové straně Jisra'el Chazaka, která ale nezískala mandát.

Melanie Harlow (8)

Maxine Sullivan (11)

Matka Maxine Sullivanové odjakživa milovala četbu romantických příběhů – snad proto pro Maxine bylo zcela samozřejmé, že je začala chtít také psát. Tato touha ji vedla k téměř dvacetiletému maratonu shánění materiálů, psaní, nabízení vydavatelům i trpkým odmítnutím – její touha být publikovanou autorkou však nikdy nevybledla. Tento sen se konečně zhmotnil v lednu 2006, když vydala svou první knihu v edici Desire. Maxine momentálně žije v Austrálii, v Melbourne. Její manžel, Geoff, je i jejím hrdinou - to dokázal během těch let, co jsou spolu, mnohokrát. Spolu vychovávají dva šikovné syny a všichni dohromady se s vášnivým zaujetím starají o celé zoo zvířat, která byla opuštěná nebo zraněná, a nějakým způsobem si k nim našla cestu. Maxine je nesmírně šťastná, že je jednou z těch nemnoha australských autorek, které byly vybrány pro řadu Desire. Velmi ráda dostává dopisy od svých čtenářek a prostřednictvím svých webových stránek s nimi komunikuje. Jejím znamením jsou Váhy, životním mottem je „nikdy se neboj sáhnout po hvězdách“ a miluje rodnou Austrálii, kam zasazuje svoje příběhy - od žhavého Darwinu na severu, přes Melbourne, které je kulturním centrem celého světadílu, až po atraktivní a lehkomyslné Sydney. V Austrálii si také dosyta může dopřát své nejoblíbenější činnosti, ke kterým patří zejména posezení na břehu moře s talířem mořských plodů v jedné a sklenicí vína ve druhé ruce.

Maurice Yaffé (4)

Britský psycholog.

Matúš Benický (8)

Slovenský umělecký fotograf a vydavatel, majitel vydavatelství Art Benický.

Matt Ridley (6)

Matthew White Ridley, pátý vikomt Ridley, FRSL, FMedSci, DL, známý jako Matt Ridley je britský zoolog, jeden z nejlepších současných popularizátorů vědy. Je členem Sněmovny lordů.

Mats Strandberg (7)

Mats Strandberg je švédský autor. Strandberg pracoval jako publicista v Aftonbladetu. Jeho debutovým románem byl Jaktsäsong, publikovaný v roce 2006.

Mary Kubica (6)

Mary Kubica je autorkou svetových bestsellerov The Good Girl a PRETTY BABY . Mary žije mimo Chicaga s manželom a dvoma deťmi a teší ju fotografovanie, záhradkárčenie a starostlivosť o zvieratá v miestnom útulku.

Martina Winkelhofer (4)

Martina Winkelhofer je historička a historička umění z Vídně. Vysokoškolská pedagožka, přednášela na univerzitách ve Vídni a v Praze.Specializuje se na dobu Rakouska-Uherska za doby císaře Františka Josefa I., na dvorskou problematiku a politiku19 století.

Martina Riebauerová (7)

PhDr. Martina Riebauerová je novinářka, působí jako vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview na ČT24 a píše pro magazín Reportér. Narodila se v Turnově, po vystudování Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy začínala v Lidových novinách a poté pracovala 20 let v Mladé frontě Dnes postupně na pozicích redaktorky, vedoucí čtvrtečního magazínu DNES + TV a zástupkyně šéfredaktora. Nyní pracuje na zpravodajském kanálu České televize jako vedoucí dramaturgyně pořadu Události, komentáře a Interview ČT24. Je též autorkou či spoluautorkou několika knížek, v nichž mapovala životní příběhy zajímavých lékařských osobností. Přispěla do několika knižních sborníků mapujících osudy významných českých lékařů, je autorkou knihy „Podivuhodné osobnosti české psychiatrie“ a beletristického průvodce „Kde se líbat v Praze“.  Zaslouženou pozornost vzbudil její knižní rozhovor s prof. Josefem Kouteckým „Osm múz mého života“. Publikovala také knižní rozhovor s Karlem Pacnerem „Psaní jako posedlost“.

Martina D Antonín (9)

Narozena 14. 11. 1978 v Praze. Česká transgender spisovatelka, autorka sci-fi a fantasy, překladatelka komiksů a pořadatelka larp .

Martin Úbl (8)

Narozen v Plzni. Cestovatel, autor cestopisných deníků.

Martin Stejskal (8)

Martin Stejskal je český malíř, esejista a esoterik hlásící se k surrealismu. Vystudoval Odbornou školu výtvarnou v Praze. V r. 1963 se spřátelil s básníkem Karlem Šebkem, který ho seznámil se surrealistickým okruhem. Od roku 1968 se podílí na činnosti Surrealistické skupiny v Československu a je členem redakční rady revue Analogon. Koncem 60. let poznal českého alchymistu a hermetika Theofana Abbu a spolupracoval s ním až do jeho smrti. Podle jeho dispozic vytvořil velké tarotové karty, které vydal vlastním nákladem i tiskem jako samizdat s názvem 22 arkán Theofana Abby. Později spolupracoval na českých překladech knih francouzského alchymisty Fulcanelliho. . Koncem 60. let 20. století se dvakrát účastnil spolu s několika výtvarníky ze Surrealistické skupiny experimentace s kyselinou lysergovou a psilocybinem ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze-Bohnicích. Zážitky z pokusů natrvalo ovlivnily jeho tvorbu. Je autorem interpretačních metod konturáže, leptomanie a fázovaných ilusí, v nichž vždy metamorfuje několik statických obrazů v cyklu následných fází. V roce 1976 vydal v Paříži v nakladatelství Editions surréalistes velkoformátovou knihu-bibliofilii 14 vlastních litografií Maisons , doprovázenou básnickými texty francouzského surrealisty Vincenta Bounoura. Podle autorových kreseb litografie zhotovil prestižní pařížský litografický atelier Babette Pons. Přispěl svým textem do kolektivního sborníku La civilisation surréaliste . Začátkem 90. let byl zvolen do prvního předsednictva obnovené společnosti čs. hermetiků Universalia. Spolupracoval na koncepci souborné hermetické expozice Opus Magnum v roce 1997 v Domě U kamenného zvonu v Praze a napsal text pro obsáhlý katalog-knihu, kterou i graficky upravil. Podíl...

Martin Riha (6)

Narozen 11. 11. 1839 v Oslově u Písku, zemřel 7. 2. 1907 v Českých Budějovicích. ThDr., katolický biskup, náboženská literatura.

Martin Ježek (9)

Novinář, editor, redaktor a šéfredaktor, působí též jako mediální poradce. Šéfredaktor v nakladatelství Extra Publishing. Editoval mnohé publikace nakladatelství Albatros Media a BizBooks, je autorem knih řady Můj rok. V oboru působí od roku 1990.

Martin Fendrych (7)

Martin Fendrych je český novinář a spisovatel, bývalý politik. Vystudoval gymnázium, studium Fakulty strojní ČVUT nedokončil a do roku 1989 vykonával nekvalifikované práce. Po roce 1989 působil jako mluvčí federálního ministra vnitra Jána Langoše či jako náměstek ministra vnitra Jana Rumla , s nímž se znal již z minulosti, kdy společně navštěvovali přednášky filozofa Milana Machovce a také z činnosti na samizdatovém časopisu Vokno. V roce 1992 také kandidoval v parlamentních volbách za Občanskou demokratickou alianci . Poté byl redaktorem týdeníku Respekt, kde v roce 1998 krátce zastával funkci šéfredaktora. Působí jako komentátor Aktuálně.cz a deníku Insider. Je ženatý a má čtyři děti. Fendrych v komentáři obhajoval kritiku několika českých politiků k plánům Izraele na anexi židovských osad, které od roku 1967 vybudoval na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Martin Dejdar (8)

Martin Dejdar je český herec, dabér, tanečník, zpěvák, komik, moderátor a filmový producent. V roce 1987 ukončil Martin Dejdar studium na pražské DAMU a nastoupil ke svému prvnímu divadelnímu angažmá do pražského klubového divadla Studio Ypsilon. V tomto dnes již legendárním souboru byli jeho kolegy například Jiří Lábus nebo Oldřich Kaiser a mnozí další. V roce 1993 získal svou první hlavní roli ve filmovém muzikálu Šakalí léta. Následovaly filmy Amerika a Učitel tance, za druhý jmenovaný obdržel v roce 1995 cenu Český lev za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli. V roce 1999 měl premiéru film Panství, který Martin Dejdar koprodukoval a hrál v něm hlavní roli, jako producent se následně podílel také na filmu Eliška má ráda divočinu. Kromě filmů byl obsazen do hlavních rolí televizních seriálů Zdivočelá země, Konec velkých prázdnin nebo Poslední sezona. Především svůj komediální talent a pohotovost využil Martin Dejdar při práci moderátora zábavných televizních pořadů jako Šance, Ptákoviny, Na vlastní nebezpečí nebo Vaše velká premiéra. Pro televizi dabuje Barta Simpsona v kresleném seriálu Simpsonovi. V dabingu dále propůjčil hlas například i Jimu Carreymu. V roce 2006 založil společně s producentem Romanem Rounem hokejovou charitativní show HC Olymp. Od září 2008 do října 2011 jej diváci mohli pravidelně vídat na TV Nova v původním českém sitcomu Comeback, kde hrál Františka „Ozzáka“ Pacovského. Pro roky 2011 a 2012 se stal členem poroty 2. a 3. ročníku Československo má talent. V roce 2017 se stal soutěžícím v pořadu Tvoje tvář má známý hlas. V následující sérii se stal hereckým koučem nových soutěžících. Od roku 2019 hraje mjr. Josefa Strouhala v seriálu Specialisté. V roce 2020 vytvořil internetový projekt „Přání pro tebe“ s cílem pomáhat hercům, hudebníkům, zpěvákům a dalším tvůrčím osobnostem překlenout výpadek příjmu způsobený omezeními provozu divadel a kulturních zařízení souvisejícími se snahou zabránit šíření...

Martin Čihař (5)

Narozen 6.1.1959 v Praze. RNDr., CSc., ochrana přírody a krajiny, rekreace a turistika, horská a vysokohorská ekologie, ochrana vodních zdrojů a rybolov, ekologické vzdělávání. Fotograf.

Marta Fartelová (9)

Slovenská manažerka a spisovatelka, autorka beletrie a spoluautorka knihy se zaměřením na osobní rozvoj v oblasti sportu.

Markéta Bolfová (11)

Redaktorka marketingu v knižním velkoobchodě. Autorka knih pro děti.

Mark Haddon (8)

Mark Haddon vystudoval Angličtinu na Merton College v Oxfordu. Svou literární kariéru začal již na na konci 80. let 20. století, kdy vydal několik dětských knih. V roce 2003 mu vyšel první román pro dospělé Podivný případ se psem, za který byl oceněn několika prestižními cenami, mimo jiné Whitbreadovou cenou. Dnes je uznávaným scénáristou, ilustrátorem a autorem knížek pro dospělé i pro děti. Žije v Oxfordu.

Mark Galeotti (9)

Britský politolog, pedagog, odborník na ruské bezpečnostní otázky.

Marillion (11)

Marillion je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1979 v Aylesbury v hrabství Buckinghamshire. Vzešla z postpunkové hudební scény a je spojována především s hnutím neo-progresivního rocku počátku 80. let. Původní zpěvák kapely Fish s ní vydal první čtyři alba, včetně debutu "Script for a Jester's Tear" z roku 1983 a kritikou oceňovaného alba "Misplaced Childhood" z roku 1985, které se stalo jejich komerčně nejúspěšnějším. Fishovo působení v kapele Marillion se vyznačovalo jeho poetickými texty a charismatickým vystupováním na pódiu.

Marie Svobodová (5)

Marie Svobodová, rozená Paulová byla česká herečka. Narodila se v rodině strojvůdce, jako desáté dítě. Matce bylo v tu dobu 49 let, otec zemřel v roce 1875. Matka musela pracovat, takže Marii vychovávala její o 16 let starší sestra, která však v roce 1876 také zemřela. Matka měla později obchod na Malé Straně v Praze a Marii si vzala zpět k sobě. Bydlely v Křemencové ulici na Novém Městě. Otec byl po svém otci německé národnosti, byl však českým vlastencem. Marie si po příchodu k divadlu počeštila jméno na Pavlová. Již v mládí milovala divadlo a chodila často do divadla Aréna na Smíchově, kde na jevišti obdivovala např. Eduarda Vojana, Marii Ryšavou a Marii Hübnerovou . Později ráda navštěvovala Národní divadlo, když bylo po požáru z roku 1881 opraveno. Hodiny herectví brala u Jana Kubíka, ředitele Švandova divadla U Libuše, člena Švandova souboru. Poprvé vystoupila na jevišti na podzim roku 1891 ve hře F. F. Šamberka Josef Kajetán Tyl. V roce 1894, po třech letech u ředitele Kubíka, odešla na venkov ke společnosti ředitele Faltyse, kde tehdy hostoval i Jindřich Mošna. V roce 1895 získala nové angažmá u společnosti ředitele Antoše Frýdy. U této společnosti působil také Václav Vydra a Oldřich Svoboda, herec a později režisér, její budoucí manžel. Na konci roku 1896 přešla i s manželem ke společnosti Antonína Chlumského a následně ke společnosti ředitele Choděry na Moravu. Další angažmá absolvovala u divadelní společnosti ředitele Hanuše a ředitele Postla, kde hrála celých 6 let. V roce 1908 se Svobodovi odstěhovali do Prahy, kde získala Marie angažmá u ředitelky Grossové-Kučerové v Libni a její manžel byl angažován v kabaretu „U Rozvařilů“, kde recitoval básně. Po krachu společnosti Grossové hrála v souboru ředitele J. E. Sedláčka, kde byli angažováni mj. také Zdenka Gräfová a Bedřich Karen. Následovalo angažmá u ředitelky Procházkové-Malé a znov...

Marie Pravdová (6)

Narozena 18.11.1907. PhDr., historička, asistentka katedry dějepisu, práce a redakční činnost v oboru, překlady z ruštiny.

Marie Korandová (7)

Plzeňská rodačka, jejíž kořeny sahají až na Chodsko , v současné době žijící na Slovensku. PhDr. Marie Majtánová–Korandová je absolventkou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, obor čeština – ruština. Pracovala v Ústavu pro jazyk český někdejší ČSAV, po odchodu na Slovensko přednášela češtinu na vysokých školách v Nitře a Bratislavě. Kromě děl vědeckého a populárně naučného charakteru překládala z polštiny, lužické srbštiny a slovenštiny. Ve vlastní literární tvorbě je autorkou řady knih pro děti. Převyprávěla české a slovenské pohádky a pověsti, řada jejích titulů také čerpá ze života rostlin a živočichů. V tvorbě pro dospělé se Marie Korandová věnuje v historických románech Zahrada pod kulatou věží , Plzeňské předjaří , Volba profesora Klostermanna a Všerubský doktor se vrací především období národního obrození na Domažlicku, Plzeňsku a v Pošumaví. Marie Korandová má k západním Čechám osobní vztah. Narodila se v Plzni a maminka pochází právě z Chodska. Drobné legendické příběhy, s citem upravené jako odpovědi na věčnou dětskou otázku Proč?, ve velké většině sama zaznamenala podle vypravování svojí babičky, narozené roku 1873 ve Stráži u Domažlic. Řadu z nich znala i její maminka ročník 1904, samozřejmě i nejstarší babiččina sestra, narozená 1865. Většina příběhů nebyla nikdy publikována, pouze některé jsou roztroušeny v chodských pohádkách Boženy Němcové, Jana Františka Hrušky, Jindřicha Šimona Baara a Jiřího Kajera.