Všichni Autoři a témata

Emil Hlávka (1)

Emil Havránek (1)

Narozen 16.3.1939. Slovenský farmacenut.

Emil Hartman (1)

Autor publikace z oblasti povrchových úprav nábytku.

Emil Hallier (1)

Emil Grof (1)

Emil Gerginov (1)

Narozen 7. 11. 1968 v Třinci. Grafik, autor překladu z polštiny.

Emil Geistlich (1)

Narozen 13.10.1870 v Praze., zemřel 7.7.1922 v Bašce . Český typograf, podnikatel, zakladatel lázní Baška, literatura z oboru knihtiskařství a o Istrii.

Emil Fuchs (1)

Emil Franzel (1)

Emil Franzel byl německý historik, novinář, spisovatel a sudetoněmecký politik. Franzel byl do roku 1936 členem Německé sociálně demokratické dělnické strany v Československu a publikoval částečně pod pseudonymem Karl von Boeheim. Roku 1936 převzal pražský dům lidového vzdělávání Urania, od roku 1939 byl knihovníkem pražského Českého zemského muzea a učitelem historie na pražské policejní škole. Franzel byl po válce a odsunu z vlasti mj. členem katolického Ackermannova sdružení a vlivným představitelem sudetoněmecké poválečné publicistiky. Ve svých historických pojednáních zůstával i po druhé světové válce v zajetí pojmů rétoriky „panské rasy“. Tak hovoří ve svých Sudetoněmeckých dějinách z roku 1958 o možném „promíchávání vyšších národů s nižšími“ v návaznosti na rané dějiny Čech a Moravy. Od roku 1951 až do odchodu do penze roku 1963 byl spolupracovníkem Bayerischen Staatsbibliothek v Mnichově. Byl spoluzakladtelem Sudetoněmeckého krajanského sdružení a Sudetoněmecké rady.

Emil Franke (1)

Narozen 3.4.1880 ve Velkém Březně, zemřel 1.12.1939 v Praze. PhDr., národně socialistický politik, filozofické a filologické spisy, překlad z italštiny.

Emil Formánek (1)

Narozen 16. 5. 1965. Hudebník , člen české hudební skupiny Druhá tráva.

Emil Fleischer (1)

Emil Fischer (1)

Německý chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii v roce 1902. Objevil uspávací účinky léku veronalu.

Emil Fendrich (1)

Slovenský chemik.

Emil Felix (1)

FELIX, Emil, * 23. 11. 1889 Koloveč , † 12. 10. 1956 Plzeň, pedagog, literární historik, literární a divadelní kritik Studoval 1900–08 na gymnáziu v Domažlicích, kde byl mj. žákem O. Zicha. Od 1905 přispíval do Domažlických listů. Spolupráci s časopisy a deníky rozšířil o další regionální listy Český deník , Plzeňsko i o periodika pražská: Lidové listy, Lidové noviny , Národní listy a Zvon, kam zprvu psal činoherní referáty, kritické obchodní články, posléze se uplatňoval též jako kulturní publicista, fejetonista a literární historik. Zajímal se o J. Š. Baara, J. F. Hrušku, K. M. Čapka- Choda, A. Jiráska. Z Domažlic odešel na filozofickou fakultu do Prahy, kde byl 1908–12 jako posluchač slavistiky a germanistiky žákem J. Vlčka a A. Nováka, jenž ho velmi ovlivnil. Studoval také ve Vídni. 1913 vykonával vojenskou službu, první světovou válku prožil na frontách, po návratu se 1918 stal v Plzni středoškolským profesorem na reálce, od 1920 až do penze vyučoval na tamní obchodní akademii. 1920 obhájil doktorskou práci Složeniny, deminutiva a substantiva verbální u Svatopluka Čecha . Brzy se etabloval jako jeden z organizátorů plzeňského kulturního života a spolupracovník regionálních spisovatelů, s nimiž ho kromě přátelství a profesních zájmů vázaly i příbuzenské svazky . Soustředil se na písemnictví Chodska a Plzeňska a na monografické portréty. Byl literárním a divadelním kritikem a folkloristou, významným spolupracovníkem J. F. Hrušky. 1927 mu věnoval monografii s bibliografií Jan Fr. Hruška: Život a dílo. Redigoval Hruškův památník a 1938 napsal tři kapitoly do publikace V paměť Jana Fr. Hrušky i knihu Chodský patriarcha Hruška. Pro J. Š. Baara, s nímž byl Hruška ve vzdáleném příbuzenském vztahu, sbíral materiál k poslednímu románu o tragické postavě kaplana Paidara z Draženova. Baar mu posléze rukopisný zlomek odkázal. 1934 vydal projev k odhalení pomníku Hold Chodska J. Š. Baarovi, ...

Emil F Smidak (1)

Narozen 13.8.1910 v Ostravě, žil ve Švédsku a Švýcarsku, kde zemřel v roce 2003. Profesně se věnoval těžkému průmyslu, též publikace o hudbě, výtvarném umění a filosofické úvahy.

Emil F Knieža (1)

Narozen 19.9.1920 na Slovensku, v roce 1968 emigroval, zemřel 9.6.1990 ve Švýcarsku. Slovenský prozaik, novinář a překladatel židovské literatury.

Emil Dvorský (1)

Narozen v roce 1955. Elektrotechnik, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru elektroenergetika.

Emil Drechsler (1)

Emil Dickhoff (1)

Emil Děvečka (1)

Emil Cina (1)

Narozen 13. 12. 1947 v Praze, zemřel 20. 10. 2013. Rozhlasový redaktor, romský spisovatel a pulbicita.

Emil Cimbura (1)

Emil Jan Cimbura je český akademický malíř, grafik, textilní výtvarník, scénograf a ilustrátor. V letech 1939–1946 vystudoval Emil Cimbura v Praze na Uměleckoprůmyslové škole, resp, od roku 1945 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové monumentální a dekorativní malbu u profesorů Arnošta Hofbauera, Jaroslava Bendy, Antonína Strnadela, Antonína Pospíšila. a Aloise Fišárka, u kterého byl po skončení studia dva roky asistentem. Těžiště jeho tvory tkví v oboru monumentální malby, tapiserie, tištěného textilu, skla, keramiky, mozaiky, scénografie, designu a volné a užité grafiky. Ilustroval také několik knih, především pro děti a mládež. Zúčastnil se řady vnitrostátních i zahraničních výstav a pravidelně vystavuje se Spolkem výtvarných umělců Mánes, jehož je dlouholetým členem .

Emil Černý (1)

MUDr., asistent katedry patologické anatomie, články z oboru v časopisech, práce z lékařské terminologie anglicko-české.

Emil Černý (1)

Narozen 7.10.1872 ve Staré Boleslavi, zemřel 30.11.1929 v Praze. Redaktor časopisu Venkov, práce ze zemědělství a potravinářství.

Emil Bušek (1)

Ekonom, práce z oboru, zejména se zabývá výkonem nucených správ.

Emil Běták (1)

Emil Belluš (1)

Emil Bednár (1)

Emil Bartoň (1)

Narozen 17.11.1883 v Hradci Králové, zemřel 1.3.1947 v Praze. Dr. ing., ministerský rada - obor železniční stavitelství, redaktor, práce z oboru.

Emil Balík (1)

Emil Adolf Ženatý (1)

Narozen 17. 9. 1887 v Brně, zemřel 8. 1. 1944 v Brzegz . Ing., architekt, obchodní jednatel, autor publikcí z oboru ekonomiky a stavitelství.

Emi Yagi (1)

EMF (1)

Indie-taneční skupina působící v 90. letech. Nejvíce ji proslavil hit "Unbelievable". EMF = Epsom Mad Funkers .

Emery Bonett (1)

Emerson Eggerichs (1)

Americký teolog a odborník na mezilidskou komunikaci.

Emerich Erdös (1)

Narozen 2.9.1922 v Kopřivnici. Prof., Ing., dr., DrSc., profesor, fyzikální chemik, literatura a překlady z oboru termodynamiky a kinetiky.

Emerich Čech (1)

Narozen 5.11.1870 ve Dvoře Králové, zemřel 31.5.1951 v Praze. JUDr., slavista, překladatel ze slovanských literatur, národopisec, publicista , autor propagačních publikací a turistických průvodců.

Emer McLysaght (1)

Irská spisovatelka, dříve novinářka.

Emem, (1)

Emelie Johnson Vegh (1)

Švédská cvičitelka psů, spolu s Evou Bertilssonovou provozují společnost Carpe Momentum a pořádají semináře agility a klikrtréninku.

Emeli Juhlin (1)

Emanuelle Kecir-Lepetit (1)

Emanuele Ottolenghi (1)

Politolog, specializuje se na antisemitismus v Íránu, Izraeli a Itálii a terorismus.

Emanuele Barba (1)

Italský řeholník řádu bosých augustiniánů. Autor biografie Aloise Marie Chmele.

Emanuele Altissimo (1)

Italský spisovatel.

Emanuela Pagliari (1)

Italská přírodovědkyně, lektorka a průvodkyně v muzeu a autorka dětských naučných knih.

Emanuela Orchardová (1)

Náboženská spisovatelka, autorka životopisů.

Emanuela Nava (1)

Italská autorka dětských knih.

Emanuela Frýdlová (1)

Autorka kuchařských knih.

Emanuela Anechoum (1)

Emanuel Vojnar (1)

Narozen 25.3.1894 v Nezamyslicích , zemřel 9.6.1953 v Olomouci. Ředitel Pozemkového úřadu v Olomouci, politické články v časopisech.

Emanuel Vlček (1)

Narozen 23.3.1911 ve Šlapanicích u Brna, zemřel 8.10.2005 tamtéž. Historik Šlapanicka, kronikář, regionální publicista.

Emanuel Vajtauer (1)

Emanuel Vajtauer byl československý novinář, politik, spisovatel, překladatel a publicista. Zprvu zastával krajně levicové názory, později se přiklonil k národně socialistické politické orientaci, během okupace za protektorátu kolaboroval otevřeně s nacisty, byl považován za jednu z vůdčích osobností tehdejší české žurnalistické kolaborace. Studoval na univerzitách v Praze, ve Vídni a v Paříži, procestoval celou Evropu, část Afriky, byl i v Americe. Překládal literární díla světových autorů zejména z angličtiny a z ruštiny. Zastával silně extrémistické levicové anarchistické názory, v roce 1920 se zúčastnil sjezdu Kominterny, kde se setkal s V. I. Leninem a v roce 1921 byl zakládajícím členem KSČ. V prosinci 1923 emigroval do USA, kde přijal místo v chicagském českojazyčném časopise Spravedlnost. Poté, co tam agitoval pro revoluci podobnou té ruské a úřady zjistily důkazy o jeho předchozích projevech na podporu násilného svržení vlády, byl v dubnu 1924 zatčen a po rozsudku Nejvyššího soudu v lednu 1927 vyhoštěn. V roce 1929 po nástupu Klementa Gottwalda do čela KSČ přešel k národním socialistům. Působil jako redaktor levicových časopisů Nový kult a Červen, byl spolupracovníkem Rudého práva a šéfredaktorem Rudého večerníku. Působil v nakladatelství Melantrich, kde pracoval v redakci Českého slova. V letech 1941–1942 byl šéfredaktorem Večerníku Českého Slova. Plně spolupracoval s protektorátní vládou, jednal i s K. H. Frankem. V tisku otevřeně štval proti Židům, Edvardu Benešovi a proti jeho exilové vládě. Psal kolaborantské pamflety a propagační tiskoviny. Zúčastnil se také audience čelných kolaborujících novinářů u předsedy vlády Eliáše 18. září 1941, při které byli novináři patrně otráveni ; Vajtauer se z otravy několik týdnů zotavoval v sanatoriu SS v Praze-Podolí.:s.480 Z místa šéfredaktora byl odvolán poté, co ve večerníku vyšla po vyhlazení Lidic báseň Přísaha českého dě...

Emanuel Třasoň (1)

Emanuel Tibenský (1)

Emanuel Šrámek (1)

Narozen 10.5.1881 v Brně, zemřel 8. 3. 1954. PhDr., profesor fonetiky, filolog, práce z oboru.

Emanuel Smejkal (1)

Autor učebnice fyziky pro střední školy.

Emanuel Sideridis (1)

Emanuel Schwab (1)

Narozen 23. 6. 1874 v Kunštátu, zemřel 22. 11. 1945 v Jihlavě. Právník, historik a archivář. Ministerský rada ve Vídni. Autor prací o jihlavských památkách a dějinách.