9721–9780 z 153515 Autoři
Ariana Franklin (5)
Diana Norman byla britská spisovatelka a novinářka na volné noze, autorka úspěšných biografickcýh a historických románů. S manželem, filmovým kritikem Barrym Normanem a dvěma dcerami žila v Hertfordshiru.
Více od autora
Antonín Winter (5)
Narozen 15. 2. 1934 v Praze, zemřel 23. 1. 2019. Spisovatel, autor detektivních a historických románů.
Více od autora
Antonín Friedl (6)
Antonín Friedl byl český historik umění se specializací na středověké rukopisy, výtvarný kritik, profesor Filosofické fakulty brněnské univerzity. Antonín Friedl studoval na českém gymnáziu v Plzni, ale z existenčních důvodů musel studia přerušit. Přátelil se s grafikem Janem Konůpkem a byl členem Kruhu přátel starožitností. Seznámil se zde s tehdejším západočeským konzervátorem Památkového úřadu Zdeňkem Wirthem, který ho pozval do Prahy na místo jednatele Klubu Za starou Prahu. Místo převzal po Janu Zrzavém, se kterým se spřátelil. V Praze dokončil studia na reálném gymnáziu a od roku 1915 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filozofické fakultě Karlovy university. Po promoci roku 1919 se stal asistentem prof. Chytila a strávil další dva roky hospitací u Adolpha Goldschmidta na univerzitě v Berlíně, kde navštěvoval přednášky o předrománském a starém německém a nizozemském malířství . Roku 1926 byl na hospitaci u Pietra Toesco na univerzitě ve Florencii. V letech 1928–1932 byl odborným pracovníkem na Ministerstvu školství a národní osvěty, pověřeným soupisem bohemik v zahraničí. Roku 1933 nastoupil Friedl do Státního fotoměřičského ústavu, který se zabýval fotodokumentací památek. V letech 1939–1952 tento ústav řídil. Roku 1934 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně, kde pak působil jako soukromý a externí docent a profesor dějin umění do roku 1970. K jeho žákům patřili Milena Zeminová-Hanavská, Alena Adlerová-Kudělková, Ivo Krsek nebo Petr Spielmann. V letech 1953–1957 byl Friedl vědeckým pracovníkem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. V letech 1916–1921 se věnoval výzkumu a záchraně památek ve svém rodném kraji . Za pobytu v Německu studoval rukopis Gumpoldovy legendy o sv. Václavu a roku 1926 vydal jednu ze svých stěžejních prací o jejíc...
Více od autora
Antonín Cechner (11)
Narozen 25.4.1857 v Praze, zemřel 24.9.1942 v Mělníku. Ing.architekt, redaktor odborného tisku, literatura z oboru architektury a památkové péče.
Více od autora
Anthony Doerr (9)
Anthony Doerr je americký spisovatel a držitel Pulitzerovy ceny za román Jsou světla, která nevidíme, česky vydaný v roce 2015. Spisovatel se narodil v Novelty ve státě Ohio. Následně vystudoval nedalekou University School a roku 1995 odpromoval v oboru historie na Bowdoin College v Brunswicku, Maine. V současnosti žije s manželkou a dvěma syny ve městě Boise, Idaho. Jeho prvotinou byla sbírka novel s názvem The Shell Collector , která byla v České republice vydaná roku 2016 pod názvem Sběratel mušlí. Mnoho příběhů z knihy se odehrává v Africe a na Novém Zélandu, kde Doerr dříve pracoval a žil. Jeho další sbírku povídek představuje Memory Wall z roku 2010, česky vydaná roku 2016 pod názvem Zeď vzpomínek. Dále také napsal v roce 2004 román About Grace a v roce 2007 memoáry Four Seasons in Rome. Děj jeho druhého románu Jsou světla, která nevidíme je zasazen do Francie okupované za 2. světové války. Kniha sklidila velmi dobré kritiky i velký ohlas mezi čtenáři. Dostala se do finále prestižního udílení cen National Book Award for Fiction v USA, vyšvihla se do žebříčku bestsellerů The New York Times a vyhrála Pulitzerovu cenu za rok 2015. V současné době Doerr mimo jiné píše sloupek pro deník The Boston Globe a přispívá do The Morning News, on-line magazínu ve Spojených státech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anthony Doerr na anglické Wikipedii.
Více od autora
Anita Shreve (7)
Anita Shreve začala psát v době, kdy pracovala jako učitelka na střední škole, ale později se začala věnovat žurnalistice a jako novinářka cestovala po celém světě. Po návratu do USA dala přednost próze a v roce 1989 vyšel její první román. Rychle ho následovala desítka dalších knih, v nichž se autorka věnuje především citlivým problémům mezilidských vztahů. Získala za ně dvě prestižní literární ceny, ale hlavně zasloužený obdiv a náklonnost čtenářů po celém světě.
Více od autora
Andrzej Pilipiuk (11)
Andrzej Pilipiuk je polský spisovatel fantasy, zejména humorné. Původním povoláním je archeolog. Žije v Krakově. Mezi jeho záliby patří archeologie a historie , z dalších oborů astronomie, fyzika, chemie , medicíny , geologie a informatika . Do žánru vstoupil povídkou Hiena v časopise Fenix. Jde o vůbec první publikovanou příhodu věčně opilého exorcisty Jakuba Vandrovce, celý cyklus pak vyšel dnes už v devíti knihách . Nejde o jediný autorův cyklus, počátkem jeho druhé románové série byla úspěšná povídka Kuzynki , za kterou si poprvé a prozatím naposledy vysloužil Cenu Janusze Zajdla. Následně ji rozvedl do úvodního dílu trilogie Sestřenky, v níž se Pilipiukův drsný humor mísí s alchymií a informatikou. Čtrnáctiletý Pavel, hrdina trilogie Norweski dziennik : Ucieczka , Obce ścieżki a Północne wiatry , se místo očekávaných nudných prázdnin stane svědkem zabití agentů KGB a následně je odeslán do pochybného bezpečí za polárním kruhem, kde dojde i na setkání se ztřeštěným vnukem Jakuba Vandrovce. Nejrozsáhlejším Pilipiukovým dílem je románová série Oko Jelenia . Namísto plánovaných sedmi titulů se série uzavřela v šesti svazcích nazvaných Droga do Nidaros , Srebrna Łania z Visby , Drewniana Twierdza , Pan Wilków , Triumf lisa Reinicke a Sfera Armilarna . Na počátku cyklu se k zemi řítí roj meteorů a konec světa je otázkou pouhých minut. Nečekejte však příběh o hrdinné vesmírné výpravě, která má za úkol katastrofu odvrátit. Po několika letech přibyl i sedmý díl nazvaný Sowie zwierciadło . Pod pseudonymem Tomacz Olszakowski pokračuje v sérii dobrodružství pana Auťáka, k níž pr...
Více od autora
Andrew Klavan (5)
Klavan se narodil v New Yorku. Vyrůstal na Long Islandu se svými třemi bratry. Svůj první román, Face of the Earth, napsal v roce 1977. Poté přešel do Putnam County v New Yorku, kde pracoval jako reportér pro místní noviny. Jeho zkušenosti týkající se místní trestné činnosti se později staly základem pro jeho romány. Poté, co bylo Face of the Earth zveřejněno, vrátil se do New Yorku, kde vzal sérii pracovních míst při psaní záhad a recenzí knih na volné noze. Během této doby psal pod pseudonymem Keith Peterson. Klavanova kniha Rain získala cenu Edgar za nejlepší původní Paperback. Začal také psát nadpřirozené thrillery jako Hodina zvířat, Don't Say A Word - který byl také nominován na Edgar a napsal scénář pro filmovou verzi románu Simon Brett je šok systému. Klavan a jeho rodina se přestěhovala do Londýna, kde napsal True Crime, a další dva romány. Po sedmi letech se přestěhoval zpět do Spojených států a usadil se v Santa Barbaře v Kalifornii, kde dokončil román Mužem a ženou. V roce 2008 vydal politický román Empire of Lies. V roce 2009 vydal knihu Poslední, co si pamatuju, thriller zaměřený na mladé dospělé. * Face of the Earth * Agnes Mallory * Mrs. White * There Fell A Shadow * The Rain * Darling Clementine * The Trap Door * Son of Man * The Scarred Man * Rough Justice * Don't Say a Word * The Animal Hour * Corruption * True Crime * Suicide * The Uncanny * Hunting Down Amanda * Man and Wife * Dynamite Road * Shotgun Alley * Damnation Street * Empire of Lies * The Homelanders: The Last Thing I Remember * The Homelanders: The Long Way Home * The Homelanders: The Tr...
Více od autora
Andrej Ferko (7)
Narozen 19.1.1955 v Bratislavě. Slovenský prozaik, dramatik, matematik, počítačový grafik a vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Andreas Eschbach (7)
Andreas Eschbach je německý spisovatel a je jeden z nejznámějších zástupců moderní německé science fiction. Po maturitě na gymnáziu v Ehingenu studoval ve Stuttgart techniku letecvtví a astronautiky, tato studia ale nedokončil a místo toho začal pracovat jako softwarový vývojář a podnikatel. Po svém spisovatelském úspěchu se zcela koncentroval na psaní. Od roku 2003 žije v Bretani. Eschbach je ženatý a má jednoho syna . Napsal knihy jako Bilion dolarů, Poslední svého druhu, Dokonalý dvojník, Video s Ježíšem a další úspěšné knihy. Ale jeho největším bestsellerem se stala kniha Tkalci gobelínů, která sklidila v Německu i po světě velký úspěch.
Více od autora
Andrea Majocchi (8)
Italský chirurg a spisovatel, autor románů z lékařského prostředí.
Více od autora
André Suarés (7)
André Suarès, vlastním jménem Isaac Félix Suarès , byl francouzský básník, spisovatel, dramatik, esejista, kritik a autor životopisů. Narodil se v bohaté židovské rodině v Marseille. Studoval na École normale supérieure, kde se spřátelil s Romainem Rollandem. Studia nedokončil a začal se živit psaním kritik a další novinářskou prací. Při Dreyfusově aféře se aktivně zapojil po boku Emila Zoly ve prospěch obviněného. Byl členem skupiny básníků a spisovatelů, která se utvořila okolo redakce časopisu La Nouvelle Revue française. Dalšími členy skupiny byli např. André Gide, Charles Péguy, Henri Ghéon, Léon-Paul Fargue, Jacques Copeau. Za druhé světové války se musel skrývat. Používal řadu pseudonymů: Caërdal, ResSua, Félix Bangor, Ponce Bondel, William Makepace Bruce, Yves Scantrel, André de Séipse, ad. Dále napsal eseje o básníku Paulu Claudelovi, skladatelích Bachovi a Mozartovi. Byla vydána jeho korespondence s následujícími kolegy a přáteli: Paul Claudel , Romain Rolland , Charles Péguy , André Gide .
Více od autora
Andor Šándor (6)
Andor Šándor je český voják, generál v záloze a bezpečnostní poradce. V letech 1972–1980 studoval na československých vojenských školách, studium ukončil získáním titulu Ing. V letech 1980–1984 zastával velitelské a štábní funkce u 20. motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1986 působil v generálním štábu Československé lidové armády. V postupu pokračoval i po sametové revoluci. V letech 1991–1995 zastával post vojenského přidělence ve Velké Británii. V letech 2001 a 2002 byl náčelníkem Vojenské zpravodajské služby, vojenské rozvědky, jež byla později začleněna do Vojenského zpravodajství. Závazek k armádě ukončil 1. srpna 2002. V roce 1997 absolvoval kurz pro hlavní činitele ministerstva obrany v americkém Monterrey a v roce 2000 ukončil studium na NATO College v Římě. Od roku 2003 působí jako poradce a analytik v oblasti bezpečnosti. Andor Šándor slyšitelně podporoval v prezidentské kampani Jana Fischera. Vystupoval také jako blízký kamarád Miroslava Topolánka, kterého dokonce vyučoval angličtinu. Neztratil se ani ve filmovém průmyslu – v roli poradce se účastnil natáčení seriálu Kriminálka Staré Město II. Andor Šándor je brigádní generál v záloze, který studoval bezpečnostní politiku jak v komunistickém Československu, tak později i v USA a v Itálii. Ve vojenské hierarchii to dotáhl na nejvyšší post a stal se uznávaným odborníkem na otázky bezpečnosti, hrozby terorizmu a krizový management. Z postu člena nejvyššího velení komunistické Československé lidové armády se stal hlavou vojenské zpravodajské služby České republiky.
Více od autora
Alžběta Skálová (10)
Alžběta Skálová , je renomovaná a vyhledávaná česká malířka, grafička a ilustrátorka, její práce byla oceněna doma i v zahraničí. Je dcerou významného českého výtvarníka, animátora, performera a zakladatele umělecké skupiny Tvrdohlaví, Františka Skály. Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, zde prvně od roku 2002 do roku 2003 studovala u Jiřího Barty v ateliéru Filmové a televizní grafiky, následně pak v roce 2008 absolvovala u Doc. Juraje Horvátha v ateliéru Ilustrace a grafiky s autorskou knihou Pampe a Šinka za kterou cenu Magnesia Litera. Studia na VŠUP ji zavedla také na několik prestižních zahraničních stáží , kde se zaměřila hlavně na volnou grafiku, litografii a hlubotisk. Věnuje se malbě, volné grafice, tvorbě objektů a ilustracím. Její práce je úzce spojena zejména s nakladatelstvím Baobab se kterým spolupracuje. Autorské malonákladové knížky dříve tvořila také v rámci volného sdružení grafiků a tvůrců knih Koprbooks jehož byla zakládající členkou. V roce 2011 spolu s Martinou Kupsovou a Alžbětou Zemanovou byla u zrodu značky NaPOLI , kterou založily a která je zaměřená na vlastní autorskou produkci, zejména knih, plakátů a papírových her. Zde působila aktivně do roku 2014. Autorky NaPOLI se účastnily a vystavovaly na řadě přehlídek malých nakladatelů a současného designu u nás i v zahraničí. Je členkou platformy Ilustrátoři.net, příležitostně spolupracuje se stranou LSJ. Má za sebou 8 samostatných autorských výstav, z nichž největší přehlídku jí v létě v roku 2019 uspořádala pražská Galerie Villa Pellé, kromě toho se zúčastnila desítek společných expozic u nás, na Slovensku, v Itálii, Německu i Japonsku. Alžběta Skálová se kromě ilustrace věnuje také volné tvorbě, kde může být méně popisná. Vytváří koláže, filmy, grafiky, ale především akvarely a obrazy. Drobné akvarely slouží jako deník – autork...
Více od autora
Aloysius Bertrand (4)
Aloysius Bertrand byl francouzský básník a spisovatel. Napsal sbírku básní v próze Gaspard de la nuit , podle níž složil stejnojmennou suitu skladatel Maurice Ravel. Založil žánr básně v próze ve francouzské literatuře a inspiroval symbolistické básníky. Narodil se ve městě Ceva v oblasti Piemont, jeho rodina se ale v roce 1814 usadila v Dijonu. Tehdy začal jeho zájem o toto město. Přispíval do místního deníku, jsa uznáván Hugem a Sainte-Beuvem. Krátce žil v Paříži, kde ale neměl úspěch, takže se vrátil do Dijonu a dále psal do místních novin. Gaspard de la nuit byl dokončen už v roce 1836, ale publikován byl až v roce 1842 poté, co Bertrand zemřel na tuberkulózu. Kniha byla znovuobjevena Baudelairem a Mallarmém a nyní je považována za klasiku francouzské poezie i fantastické literatury.
Více od autora
Alois Pavlůsek (10)
Český autor. Píše zejména publikace o automobilech a motocyklech.
Více od autora
Alois Mezera (4)
Alois Mezera byl český funkcionalistický a klasicistně puristický architekt. Patří k opomíjeným osobnostem české architektury. Byl předsedou Společnosti architektů. Jeho manželkou byla malířka Julie Winterová-Mezerová. Mezi roky 1910–1913 vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josipa Plečnika. Podílel se také na návrzích interiérů císařských vlaků pro Rakousko-Uhersko a Osmanskou říši. Oženil se s malířkou Julianou Winterovou a podnikl celou řadu studijních cest po celé Evropě, včetně Turecka. V letech 1920–1925 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Po první světové válce vypracoval celou řadu návrhů památníků obětem tohoto konfliktu. Účastnil se řady architektonických výstav v různých evropských hlavních městech. Kromě toho se účastnil řady soutěží, mj. na kostel na Královských Vinohradech, krematorium na Vyšehradě, Nejvyšší soud v Brně a další.
Více od autora
Alois Jokl (10)
Narozen 6.10.1887 ve Snovídkách u Bučovic, zemřel 23.4.1967 v Praze. Profesor obchodní akademie, lektor Vysoké školy obchodní. Autor učebnic němčiny, překladatel z němčiny a ruštiny.
Více od autora
Allen Roy Evans (4)
Allen Roy Evans byl kanadský anglicky píšící spisovatel známý především díky svému románu Sobi táhnou .. Narodil se v roce 1885 v Napanee v Ontariu, ale vyrůstal na farmě v Manitobě. Bakalářský titul získal na Manitobské universitě ve Winnipegu. Dále studoval na Chicagské univerzitě , kde získal titul magistra, a také na Kolumbijská univerzitě . Poté učil angličtinu na středních školách v Britské Kolumbii. Koncem 30. let 20. století vytvořil marketingový a poradní výbor pro spisovatele. Vydal několik románů, knihu básní a povídek. Téměř všechny jeho díla se odehrávají na dalekém severu..
Více od autora
Alica Bartková (7)
Alica Bartková patrí medzi výrazné talenty dnešnej mladej generácie. Žije v Banskej Bystrici, kde vyštudovala na Univerzite Mateja Bela filozofiu a výtvarnú edukáciu. Alica Bartková sa umiestnila na popredných miestach v mnohých literárnych súťažiach, no knižný trh sa jej spočiatku postavil chrbtom. A potom akoby sa roztrhlo vrece, všetky veľké vydavateľstvá začali prejavovať záujem. Nemožno sa čudovať, Alica Bartková sa vyznačuje mimoriadnym postrehom, detailným zobrazením vzťahu a priblížením dnešného života. Jej slová sú úderné, vťahujú do deja, a hoci sme uprostred ľúbostného trojuholníka, je to nový, iný - súčasný pohľad…
Více od autora
Alexandra Rebrová (5)
Historička, archivářka, knihovnice, PhDr., Narozena 4.5. 1945 v Daruvaru v bývalé Jugoslávii.
Více od autora
Alexandra Berková (7)
Alexandra Berková byla česká prozaička, scenáristka, publicistka a pedagožka. Narodila se 2. července 1949 v Trenčíně. Jejím otcem byl dirigent symfonického orchestru Bohumil Berka a matka byla novinářka. Od devíti let až do vysokoškolských studií žila v Teplicích. Maturovala na SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově a v letech 1968–1973 studovala na FF UK v Praze češtinu a výtvarnou výchovu. Absolvovala prací o literárněkritických sporech Karla Čapka ve 30. letech, tuto později rozšířila na rigorózní – titul PhDr. získala v roce 1980. Pracovala například jako redaktorka v nakladatelstvích Svoboda a Československý spisovatel , později také jako uklízečka v kostele. Časopisecky debutovala roku 1976 v Literárním měsíčníku povídkou Miniromán, knižně pak v roce 1986 sbírkou Knížka s červeným obalem. Stála u zrodu Obce spisovatelů, byla rovněž vůdčí osobností Hejna českých spisovatelů Mamut a od roku 2006 byla členkou výboru českého PEN klubu. Věnovala se psaní televizních scénářů, rozhlasových her a publicistice. Z později rozvedeného manželství s malířem Vladimírem Novákem vzešla dcera Nikola Nováková , malířka, a syn Ernest Novák Po roce 1990 začala učit tvůrčí psaní na Gymnáziu Josefa Škvoreckého, poté na VOŠ Josefa Škvoreckého a na Literární akademii – zde také od roku 2001 vedla katedru tvůrčího psaní. Patřila k průkopníkům tohoto oboru v Česku a pro časopis Tvar psala "manuál na pokračování" O psaní. Žila v Praze, kde také 16. června 2008 zemřela. Jejím tématem byly především mezilidské a partnerské vztahy, známa byla jako propagátorka feminismu – v prozaické tvorbě ovšem neváhala formálně experimentovat, což ji řadilo autorům pracujícím s postmoderními principy, intertextualitou a střídáním vypravěčských perspektiv. Tragický obsah, zaměřený na nelítostnou psychologickou introspekci nadlehčuje jazykovou hrou, groteskním nadhledem, ironií a nabouráváním zažitých vypravěčskýc...
Více od autora
Alexander Šíma (10)
JUDr. Alexander Šíma po absolvování právnické fakulty UK v Praze byl soudcem Okresního soudu v Klatovech a Nejvyššího soudu v Praze, nyní je předsedou občanskoprávního senátu Krajského soudu v Plzni. V roce 1992 absolvoval studijní pobyt u justičních orgánů v USA. Od roku 1993 je externím akademickým pracovníkem katedry občanského práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Publikuje v odborných časopisech, je rovněž autorem publikací se speciální právní tematikou .
Více od autora
Alessandro Baricco (8)
Alessandro Baricco , populární italský romanopisec, dramatik, kritik, novinář a esejista. Jako spisovatel debutoval v roce 1991 románem Castelli di rabbia. Román Hedvábí byl v roce 2007 zfilmován, hlavní role obsadili Keira Knightleyová a Michael Pitt.
Více od autora
Aleš Fuchs (7)
Narozen 11.5.1932 v Kroměříži. PhDr., divadelní kritik, scénárista, novinář, dramatik, vzpomínkové knihy, překlad ze slovenštiny, práce o filmu a divadle.
Více od autora
Alena Tichá (8)
Narozena 8.12.1956 v Brně. Ing., Ph.D., odborná asistentka Fakulty stavební VUT Brno, odborné zaměření: ceny ve stavebnictví, ekonomika práce, ekonomika a řízení ve stavebnictví.
Více od autora
Alena Müllerová (9)
Alena Müllerová vystudovala katedru dramaturgie a scenáristiky FAMU. Jako dramaturgyně a scenáristka se zabývala zprvu hlavně dokumentárním filmem , nyní se kromě dokumentu věnuje i dramatické tvorbě a vývoji nových televizních formátů. Od roku 1998 pracuje v České televizi, kde řídila centrum dokumentární, publicistické a vzdělávací tvorby, podílela se na přípravě programového schématu a řady úspěšných televizních pořadů. V současné době jako kreativní producentka vede jednu z tvůrčích skupin České televize. Podílela se např. na cyklech 13. komnata, Čtyři v tom, Rybí legendy Jakuba Vágnera, z dokumentů např. Život podle Václava Havla, Magický hlas rebelky, nyní připravuje komediální seriál Trapný padesátky s Irenou Obermannovou). Učí na FAMU a Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala novelu Odporný svět , spolu s V. Hanzelem sborník Albertov 16:00, příběhy sametové revoluce a v dubnu 2016 vydala román Muž ve střídavé péči.
Více od autora
Alena Benešová (9)
Překládala pro děti z němčiny, slovenštiny, polštiny a angličtiny, uspořádala sborníky a výbory.
Více od autora
Aleister Crowley (9)
Aleister Crowley byl britský mág, okultista, spisovatel, básník, filozof, jogín, špion, šachista, finanční poradce, dráteník, plynař, alchymista, astrolog, malíř, lyžař, hedonista, drogový experimentátor, uhlíř, cestovatel, pansexuál, sociální kritik a horolezec. Vytvořil filosofický systém Thelema a stal se jeho největším teoretikem. Systém Thelémy vychází z Crowleyovy knihy The Book of the Law , sepsané v roce 1904. Také je citován jako klíčová inspirace pro množství pozdějších esoterických skupin a osobností, včetně lidí jako je Kenneth Grant, Gerald Gardner a do určité míry také Austin Osman Spare. Senzacechtivé plátky té doby o něm psaly jako o „nejprohnanějším muži, který kdy žil“. Vysloužil si také přezdívku „nejhříšnější muž světa“. Měl neustále problémy s obviňováním ze strany veřejnosti a úřadů kvůli své „morálce“. Několikrát kvůli tomu stanul i před soudem. Narodil se 12. října 1875 ve Warwickshire v Anglii jako Edward Alexander Crowley mezi jedenáctou hodinou večerní a půlnocí do poměrně zámožné rodiny Edwarda Crowleyho a Emily Berthy Bishop. Jeho otec byl kazatel fundamentalistických Plymouthských bratří , puritánské protestantské sekty. Jeho dětství nebylo nijak zvlášť šťastné. Dne 29. února 1880 se narodila jeho sestra Grace Mary Elisabeth, několik hodin po narození však zemřela. Smrt jeho otce v roce 1887 a přehnaná zbožnost, která se promítala do jeho výchovy, jej přiměly vzbouřit se proti rodině. Matka, která byla již zoufalá z jeho chování, jej nazvala „Bestií“ , toto označení si ponechal a začal se za Antikrista také považovat. Emily Bertha Bishop zemřela v roce 1917. Po studiích na internátních školách Malvern College, Eastbourne College a Tonbridge School odešel Crowley roku 1895 na Trinity College v Oxfordu. Po tři roky zde studoval filosofii, psychologii a ekono...
Více od autora
Albína Dratvová (9)
Albína Dratvová byla česká filozofka, docentka filozofie na Univerzitě Karlově, jedna z prvních několika žen, které v období první republiky byly habilitovány. Věnovala se přírodní filozofii a metodologii, vztahu přírodních věd a pozitivizmu. Významně se též podílela svými postoji na emancipačním hnutí moderních žen. Albína se narodila se v Praze v úřednické rodině. Studovala na Státním ženském učitelském ústavu v Praze, který absolvovala v roce 1911. Poté v roce 1913 maturovala na pražském Akademickém gymnáziu. V letech 1913-1917 studovala matematiku a filosofii na Universitě Karlově. Tím byla v roce 1917 byla způsobilá vyučovat filozofii a matematiku na vyšších školách. Zároveň mohla vyučovat na nižších středních školách i fyziku. V roce 1918 obhájila latinskou dizertaci o Descartově etice u prof. Františka Krejčího a prof. Františka Čády a získala titul PhDr. Začala psát pro středoškolské studenty učebnice. Stále toužila po vědecké práci. Po její habilitaci z filozofie přírodních věd přednášela na Přírodovědecké fakultě UK jako soukromá docentka. V roce 1927 byla přijata na Ministerstvo školství do pedagogického oddělení. Zde byla zaměstnána až do německé okupace ČSR, kdy sama požádala o odchod do důchodu. V letech 1941–1947 a působila jako redaktorka časopisu Česká mysl. Kvůli větším rozporům s představiteli katolické církve přestoupila 6. ledna 1941 k církvi českobratrské evangelické, která jí byla názorově bližší, než jiné církve. Poválečné aktivity projevovala v rámci Jednoty filozofické. Své životní zkušenosti popsala ve studii uveřejněné ve Filozofickém časopise roč.1966. Jako většina tehdejších středoškolských profesorek zůstala neprovdána. Byla jednou z prvních žen pracujících ve vědě, proto si dobře uvědomovala těžkosti, které ženy musejí a budou muset překonávat při budování vědecké kariery. ...
Více od autora
Albert Simon Pergill (5)
Pergill, Simon Albert, *1954, lékař a vysokoškolský pedagog. Autor několika desítek odborných prací, vesměs se týkajících plísní a jejich jedovatých produktů, mykotoxinů. Vyučuje na universitě preventivní lékařství a zdravotní nauky pro pedagogy, na něž se specializuje zejména po absolvování doškolovacího kursu WHO. SF a F ho zajímá od útlého věku, účastnil se i některých literárních soutěží. Je ženatý a má dvě děti. „Fantasy jsem považoval spíše za oddechovou záležitost, relaxaci mezi vážnou prací. Conan a Sesamus mi však připravili několik bezesných nocí a přímo si vynutili, abych jejich příběh sepsal..."
Více od autora
Albert Roussel (7)
Albert Roussel byl významný francouzský skladatel, jehož dílo přešlo z období pozdního romantismu do složitějších a vyvíjejících se stylů počátku 20. století. Zpočátku sloužil u francouzského námořnictva, což ovlivnilo jeho rané skladby s exotickou a námořní tematikou. Po odchodu z námořnictva se věnoval hudbě a studoval na pařížské Schole Cantorum u Vincenta d'Indyho.
Více od autora
Adolf Srb (10)
Adolf Srb byl český novinář, příznivec staročeské strany. Působil v denících Politik a Plzeňské listy; za jeden z článků byl roku 1876 odsouzen ke čtyřem měsícům vězení. Angažoval se ve prospěch českých menšin v pohraničí. Sepsal podrobné české politické dějiny, které ve třech dílech zahrnují období let 1861 až 1907. Ve 30. letech 20. století byl velmi oceňovaný pro svou dlouholetou vlasteneckou činnost i pro podporu začínajících novinářů. Narodil se 27. září 1850 v Rokycanech v rodině Františka Srba kontrolora při c. k. berním úřadu a Emilie Skopcové ze Spáleného Poříčí. Měl 5 bratrů: Františka , Benedikta , Josefa báňského inženýra, Eduarda autora publikací z oboru práva a samosprávy a Karla . Byl ženatý s Johanou Janečkovou . Roku 1871 vstoupil do redakce pražského německého deníku Politik, kde prošel náročnou novinářskou školou J. S. Skrejšovského. Roku 1876 byl odsouzen k čtyřem měsícům vězení za to, že jako odpovědný redaktor připustil uveřejnění článku, v němž nepodepsaný autor obviňoval jednoho z odborných radů z rakouského ministerstva obchodu z podílu na zpronevěře 250.000 zlatých z dalmatské železniční koncese. V letech 1876–1879 pracoval jako odpovědný redaktor Plzeňských listů. Poté se znovu vrátil do pražského deníku Politik, při němž roku 1883 založil přílohu Česká politika a převedl ji na samostatný deník Národní politika. Jako její šéfredaktor působil v letech 1883–1893, dále v německé Politik až do jejího přejmenování na Union roku 1909. Od roku 1903 přispíval pravidelnými politickými přehledy do Vlčkova časopisu Osvěta. Angažoval se na podporu českých menšin v pohraničí. V 80. letech 19. století patřil k zakladatelům Ústřední matice školské, Národní jednoty pošumavské a Národní jednoty severočeské. Po 1. světové válce určitou dobu redigoval Vlčkovu Osvětu, brzy se ale musel místa vzdát pro...
Více od autora
Adolf Kuba (7)
Narozen: 1909, zemřel: 1987. Novinář v časopise Svět v obrazech. Oznám.: Novinář,39,1987,č.12.
Více od autora
Adolf Cmíral (9)
Adolf Cmíral byl český hudební skladatel, pedagog a publicista. Na doporučení svého řídícího učitele šel studovat na pražskou konzervatoř, kde v letech 1897 až 1900 vystudoval skladbu u Karla Steckera, řízení sboru u Karla Knittla, hru na varhany u Josefa Kličky a obřadní zpěv u Augustina Vyskočila. Poté do roku 1905 pokračoval ve studiu na Amerlingově učitelském ústavu a v letech 1914 a 1915 složil státní zkoušky ze zpěvu, hry na varhany a hry na klavír. Profesně byl nejdříve varhaníkem v Praze: u sv. Tomáše , v Loretě a na Strahově . Zároveň během svého studia vyučoval od roku 1905 hudbu a zpěv na pražských obecných školách, na vinohradské pěvecké škole Umělecké výchovy, na odborné škole pro ženská povolání a na reálném gymnáziu a učitelském ústavu. Od roku 1919 učil na pražské konzervatoři, kde založil a vedl hudebně-pedagogické oddělení. Také byl jedním ze zakladatelů a poté ředitelem Hudební Budče . Později byl členem komise pro státní zkoušky z hudby a inspektorem hudební výchovy. Po válce začal přednášet na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde spoluzakládal katedru hudební výchovy , a přednášel na Akademii múzických umění . Ve svém díle se Adolf Cmíral inspiroval J. A. Komenským, neboť se vždy snažil o zlepšení úrovně hudební výchovy a celkově o hudební osvětu. Kromě organizování řady hudebních akcí přednášel, podílel se na školském vysílání Československého rozhlasu a hojně publikoval. Psal do Pedagogických rozhledů, Hudební revue, Listů Hudební matice, Tempa a časopisu Hudba a škola, který založil. Navíc řídil i časopisy Hudební výchova a Souzvuk. Samostatně vydal např. příručku Základní pojmy hudební nebo školu zpěvu Jaro. Též sbíral a propagoval české lidové písně, zejména ze středních Čech. Inspiraci k vlastní hudební tvorbě čerpal především na svém letním sídle ve Zlenicích. V roce 1962 obdržel vyznamenání ...
Více od autora
Adolf Andrej Lebeda (4)
Adolf Andrej Lebeda, narozen roku 1913, zemřel v červnu 1997. Sportovec, zakladatel československého juda, instruktor juda. Vycvičený japonskými učiteli Kodakanu. Práce z oboru.
Více od autora
Adam Frost (6)
Britský spisovatel, autor knih pro děti, editor webových stránek, informační designér. Zabývá se infografikou a vizualizací dat.
Více od autora
* antologie (11)
Antologie je kniha sestavená z literárních děl několika různých autorů, jejichž jména jsou, na rozdíl od nekonkrétního kolektivu autorů, známa a jasně dána.
Více od autora
Zuzana Holasová (7)
Zuzana Holasová se narodila v Praze v roce 1950. Vyrůstala v rodině, která byla v podstatě ateistická, posléze studovala práva a nakladatelskou specializaci v rámci žurnalistiky. Pracovala v nakladatelství Albatros. V devadesátých letech začala publikovat vlastní knihy: Nefritový prsten, Příběhy z Bible, Bible kniha knih, Čtrnáct malých setkání, Popoupo, Jakub a radost, Strašidelné město. Je členkou Sekulárního františkánského řádu.
Více od autora
Zuzana Foffová (6)
Česká nakladatelka a autorka a editorka prací o vinařství a vinohradnictví.
Více od autora
Zuzana Dostálová (7)
Zuzana Dostálová, dcera spisovatele, scenáristy a režiséra Zeno Dostála. Vystudovala konzervatoř v Praze a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor violoncello. V roce 2014 založila na facebooku projekt Povídky ze zdi, jehož podstatou je štafetové psaní povídek a jiných literárních útvarů. Za rok a půl společné práce spolu se spisovateli, novináři a dalšími přišlo na svět 45 textů. V rámci Povídek ze zdi autorka zároveň pořádá pravidelné veřejné čtení, které doprovází na violoncello. Kromě beletrie se věnuje psaní hudebních textů a fejetonů. V roce 2016 vyšla její prvotina Proč všichni odcházejí . V roce 2018 román Johana .
Více od autora
Žofie Kanyzová (9)
Narozena 31. 10. 1949 ve Vsetíně. Loutkoherečka, autorka a vydavatelka lunárních kalendářů, redaktorka periodika Lunární kalendář, též galeristka a autorka knih o Praze.
Více od autora
Zofia Nałkowska (8)
Zofia Nałkowska byla polská prozaička, dramatička, básnířka a žurnalistka. Psala psychologické romány. Z její poválečné tvorby je nejvýznamnější sbírka reportážních črt, v nichž zachytila osudy obětí během nacistické okupace. Studovala historii, zeměpis, ekonomii a jazykovědu na tajné „Létavé univerzitě“ . Pracovala v ženských organizacích. Od roku 1933 byla členkou Polské literární akademie . Dále byla pracovnicí PEN klubu, ZZLP a společnosti péče o vězně „Patronat“. Byla spoluzakladatelkou a členkou literární skupiny „Předměstí“ . V roce 1936 dostala „Złoty Wawrzyn Polskiej Akademii Literatury“. V létech 1939–1944 působila v kulturním podzemí. V letech 1945–1947 byla nestranickou poslankyní Zákonodárného sněmu , pracovala v Hlavní komisi německých zločinů v Polsku , oddělení Lodž, a byla redaktorkou týdeníku „Kuźnica“. Debutovala v roce 1898 na stránkách „Týdenního přehledu“ jako básnířka. V roce 1906 zveřejnila román Ženy . Její celé jméno je Zofia Gorzechowska, primo voto Rygier, rozená Nałkowska. Narodila se roku 1884 ve Varšavě. Její otec Wacław Nałkowski byl známým geografem, její matka Anna pocházela z Moravy. Vystudovala penzionát a tajnou Létavou univerzitu . Značnou část svých širokých znalostí však nabyla samostudiem. Zofia Nałkowska byla dvakrát vdaná. Jejím prvním mužem byl publicista a pedagog Leon Rygier . Vdala se za něj v roce 1904, přičemž oba, chtějíce si ulehčit případný rozvod v budoucnosti, přešli na kalvinismus. Manželství se rozpadlo kolem roku 1909, třebaže rozvod uskutečnili až v roce 1918. Jejím druhým mužem byl Jan Jur-Gorzechowski, bojovník ve Válečné organizaci (Organizacja Bojow...
Více od autora
Zlata Černá (6)
Narozena 7.10.1932 v Praze. Sinoložka, práce z oboru, spoluvydavatelka japonských pohádek, překladatelka čínské literatury a zejména poesie, kurátorka čínské, japonské a lamaistické sbírky Náprstkova muzea.
Více od autora