Výpis všech autorů

Jiří Hlavenka

Jiří Hlavenka je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel a od roku 2020 radní Jihomoravského kraje. Po absolvování Gymnázia a Střední odborné školy Mikulov vystudoval v letech 1983 až 1988 obor tepelná a jaderná energie na Strojní fakultě Vysokého učení technického v Brně . Od počátku 90. let 20. století podniká v oblasti informačních technologií. Je jedním z vlastníků brněnského vydavatelství Computer Press či prvního internetového obchodu v zemi Vltava.cz . Angažoval se také v představenstvech firem CP Online a CP Books. Od roku 2005 je členem statutárních orgánů společnosti FAYN Telecommunications , jež je virtuálním mobilním operátorem. V posledních letech je spíše investorem a publikuje články z oblasti informačních technologií . Jiří Hlavenka žije v obci Braníškov v okrese Brno-venkov. Je ženatý a má syna. Ve volném čase ho zajímá hudba a biologie, sám hraje na akustickou kytaru a na klavír. Věnuje se i sportu, má rád aktivní turistiku a jízdu na horském kole. V krajských volbách v roce 2016 byl z pozice nestraníka za SZ lídrem společné kandidátky SZ a Pirátů v Jihomoravském kraji a byl zvolen zastupitelem. Je předsedou Komise Rady Jihomoravského kraje pro informační otevřenost. V krajských volbách v roce 2020 obhájil post krajského zastupitele, tentokrát jako nestraník za Piráty na 2. místě jejich kandidátky. Dne 11. listopadu 2020 se navíc stal radním Jihomoravského kraje pro vědu, výzkum, inovace a IT....

Miroslav Hluchý

Učebnice strojírenské technologie.

Dana Hlavatá

Slovenská spisovatelka, televizní dramaturgyně, věnuje se rozhlasové tvorbě a televizní scenáristice. Narozena v Zábřehu nad Ostravicí , žije v Bratislavě. Svou prvotinu napsala pod pseudonymem Kristína Lumiská.

Luboš Hlaváček

PhDr., CSc., výtvarný historik a kritik, umělecké monografie, odborné časopisecké stati. Pseud. L. H. Augustin. Novinář, historik výtvarného umění, výtvarný kritik a publicista. V letech 1956–1959 byl členem širšího redakčního kruhu literárního časopisu Květen. Přispíval do Lidové demokracie, Výtvarné práce, Kulturní tvorby, Kultury, My-64, Tvaru. V sedmdesátých a osmdesátých letech působil jako odpovědný redaktor v časopisu Estetika.

Milan Hlavačka

Milan Hlavačka je český historik specializující se zejména na politické, sociální a hospodářské dějiny habsburské monarchie a českých zemí a také na dějiny dopravy. Po absolvování gymnázia v Hořovicích vystudoval v letech 1974–1979 obor historie-germanistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1982 získal tamtéž titul PhDr. a roku 1985 obhájil disertační práci na Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd a obdržel titul CSc. V ČSAV pracoval do roku 1991, kdy přešel na katedru československých dějin FF UK, na níž se roku 1995 habilitoval v oboru české dějiny. Roku 2006 byl prezidentem jmenován profesorem českých dějin. Od roku 2007 pak působil na FF UK jako ředitel Ústavu českých dějin. Od roku 1999 taktéž zároveň pracuje v Historickém ústavu Akademie věd České republiky, kde stojí v čele oddělení dějin 19. století.

Joe Hloucha

Joe Hloucha, vlastním jménem Josef Hloucha , byl český japanolog, spisovatel, cestovatel a sběratel umění. Narodil se v roce 1881 v Podkováni u Mladé Boleslavi, jako třetí z devíti dětí, v rodině pivovarského sládka Josefa Hlouchy a jeho ženy Anny Hlouchové, rozené Matouškové. Čtyři sourozenci zemřeli v dětském věku; žijící sourozenci byli starší sestra Anna, starší bratr Karel Hloucha a dva mladší sourozenci, bratr Jiří a sestra Jiřina. Základní školu navštěvoval v Libochovicích, kde rodina bydlela od roku 1885. Další vzdělání získal na gymnáziu v Mladé Boleslavi a v Praze, kam se rodina v roce 1895 přestěhovala. Následným dvouletým studiem na obchodní akademii a absolvováním ročního kurzu účetnictví na pražské univerzitě se připravoval na úřednickou dráhu. Od mládí byl velmi ovlivněn svým strýcem, spisovatelem a cestovatelem, Josefem Kořenským. Zvláště jeho dílo Cesta kolem světa podnítilo Hlouchův zájem o cestování. Jeho vzorem se stali známí cestovatelé té doby Emil Holub a Enrique Stanko Vráz, se kterým se i osobně poznal. Když otec získal do pronájmu malostranský pivovar „U sv. Tomáše“, přál si, aby některý ze synů převzal jednou jeho živnost, ale Joe Hloucha začal pracovat v Náprstkově muzeu, kde třídil japonské a africké sbírky. Prohluboval tím svůj zájem zejména o východní kultury a samostudiem japonštiny získával stále větší znalosti o Japonsku. Ještě před svou první cestou do této země, v roce 1905, napsal svůj první román Sakura ve vichřici, který byl považován za jeho osobní příběh, i když se v tomto případě jednalo o fikci. V roce 1906 navštívil poprvé Japonsko a to rozhodlo o jeho dalším směřování. Úřednické povolání vykonával jen příležitostně, protože mnoho času potřeboval ke třem svým zásadním životním činnostem: psaní, cestování a sběratelství. Při pobytech v Japonsku mu byli velkou oporou Češi, kteří tam žili a pracovali, architekt Jan Letzel nebo ing. Karel Jan Hora s manželkou Fuku Takemoto, k...

Václav Hlavsa

Narozen 8.11.1905 v Kejnicích u Horažďovic, zemřel 2.6.1986. PhDr., archivář a knihovník, ředitel Archivu a Muzea hlavního města Prahy, knihy a průvodce po Praze.

Oľga Hlaváčová

Slovenská překladatelka ze španělštiny.

Bohuslav Hlinka

Byl spisovatelem z povolání.Věnoval se literatuře faktu a encyklopedické literatuře z různých oborů.Na jeho konte je neméně než patnáct titulů,jež byly přeloženy i do němčiny,francouzštiny,španělštiny,angličtiny a arabštiny.Velmi se ve svých knihách zabýval problematikou peněz.

Jaroslav Hloušek

Narozen 18.7.1875 v Praze, zemřel 3.1.1957 tamtéž. Učitel, autor próz, uměleckonaučné literatury, veršů a dramat pro mládež, publicista v oboru dětské literatury a divadla, překladatel.

Iva Hlaváčková

Iva Hlaváčková je česká scénáristka a spisovatelka. Doposud vydala 8 knih: ze série Vládci Sedmihoří je to Diamantová cesta a Magická cesta , z románů pro dospělé například Horší už to nebude... , Sčítání zla , Svedené a rozpustilé a Lepší pozdě než nikdy . Její nejnovější počin je opět fantasy série Terčina bláznivá dobrodružství - Tajemná země Minor a Výprava do Najády . V roce 2009 má v plánu vydat další dvě pokračování Terčiných bláznivých dobrodružství - Pravěkou legendu a Krále obrů . Mezi její známé scénáristické počiny patří např. scénář k pohádce Hvězda života, za kterou získala na televizním festivalu roku 1998 cenu za scénář a kostýmy.

Jiří Hlušička

Jiří Hlušička je český historik umění a výtvarný kritik se zaměřením na české umění 20. století, muzejní a galerijní pracovník. Po vyučení typografem v tiskárně v Liberci absolvoval vyšší školu uměleckého průmyslu v Brně . Na brněnské Filozofické fakultě vystudoval v letech 1952-1957 dějiny umění a estetiku u prof. Alberta Kutala a Václava Richtera. Od roku 1957 pracoval jako asistent na Katedře dějin architektury a ornamentálního kreslení FAPS VUT Brno. Po nástupu na místo přednosty obrazárny Moravského muzea roku 1959 se zasloužil o vznik Moravské galerie v Brně. V letech 1961 až 1989 zde vykonával funkci ředitele. Koncipoval program galerie a připravil četné výstavy českého a československého moderního umění. Je spoluzakladatelem Mezinárodního bienále užité grafiky a až do roku 1989 byl jeho generálním komisařem.Za vedení Jiřího Hlušičky vždy doplňovaly sbírkotvornou, výstavní a publikační práci Moravské galerie různé formy kulturně výchovné činnosti. Jiří Hlušička podnítil organizování kulturních pořadů, které zvýšily popularitu galerie, jednalo se např. o cyklus večerů, kde společné působení slova, obrazu a hudby mělo přiblížit vybrané kapitoly z dějin světového i českého umění. Dále byl iniciátorem kulturně výchovných pořadů pro mládež. V roce 1971 působil jako externí učitel dějin umění na JAMU, v letech 1977-1989 jako externí přednášející Semináře dějin umění FF MU v Brně. Byl členem umělecké rady Ministerstva kultury , vědeckých rad NG v Praze a SNG v Bratislavě, a vykonával funkce ve SČVU . Publikuje v odborných časopisech i knižně. Věnuje se znalecké činnosti v oboru českého umění dvacátého století. Ve svých publikacích Jiří Hlušička uplatňuje uměleckohistorickou metodu, jež věcný a přesný rozbor tvorby jednotlivých osobností nebo vývojových období začleňuje do širších historických souvislostí. Podrobně - viz Hlušička: vlastní bibliogra...

Miloš Hlávka

Miloš Hlávka byl český dramatik, divadelník, básník, prozaik a překladatel z francouzštiny, němčiny a italštiny. Jeho hlavní význam spočíval v oblasti divadla. A to nejen v původních dramatech a ve specifických jevištních přepisech , ale i v jeho uvažování o divadle a v jeho dramaturgickém konceptu básnického divadla. Po osvobození byl nařčen ze spolupráce s Němci a bylo mu vyčítáno jeho manželství se ženou německé národnosti. Na dlouhá léta byl z české kultury vymazán, i když mu posmrtně bylo vydáno osvědčení o občanské bezúhonnosti a konkrétní spolupráce s okupanty mu nebyla nikdy prokázána. Narodil se v rodině dr. Antonína Hlávky, soudního adjunkta v Horšovském Týně a matky Mileny, rozené Smolíkové . Po maturitě na gymnáziu studoval na pražské Univerzitě Karlově. Začal na právnické a přestoupil na filozofickou fakultu, kde v roce 1933 své vysokoškolské vzdělání ukončil. V roce 1929 se Miloš Hlávka seznámil s tanečnicí v Osvobozeném divadle Irmgard Otte a v roce 1931 uzavřeli civilní sňatek na pražském magistrátě. V roce 1936 se jim narodil syn Petr, 1940 dcera Anna. V době Protektorátu zažívala česko-německá rodina obtíže národnostního charakteru. I když syn chodil do české školy, Češi matce vyhrožovali poválečným odebráním dětí. Pro německé úřady zase bylo nepřijatelné, aby dítě německé matky navštěvovalo českou školu. Koncem roku 1944 Hlávkova manželka s dětmi odjela do Meklenburska, kde žili její rodiče. Po válce bylo Irmgard Hlávkové zachováno československé státní občanství. Navrátila se do Prahy, kde žila, stejně jako její děti. 6. května 1945 byl Miloš Hlávka za pražského povstání v Celetné ulici postřelen. Po převozu do nemocnice Na Bulovce následující den zemřel. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. V letech 1927-1929 byl členem prvního Voice-bandu E. F. Buriana. Tak...

Karel Hloucha

Karel Hloucha byl úředník, spisovatel, jeden z průkopníků české sci-fi literatury. Narodil se do rodiny místního sládka Josefa Hlouchy a jeho ženy Anny Hlouchové, rozené Matouškové. Měl čtyři sourozence, starší sestru Annu, mladšího bratra Josefa , Jiřího a nejmladší sestru Jiřinu. Později byl ovlivňován ve své tvorbě strýcem, cestovatelem Josefem Kořenským, i bratrem Joe Hlouchou, který byl též známým cestovatelem. V Libochovicích, kam se jejich rodina odstěhovala v roce 1885, vychodil obecnou školu, pak v Mladé Boleslavi absolvoval středoškolská studia na gymnáziu a po maturitě se stal v letech 1898-1901 studentem na pražské právnické fakultě. Po ukončení studií nastoupil na místo soudního a finančního úředníka. Věnoval se převážně psaní povídek a fantastických románů, ale napsal i tři romány ryze dobrodružné. Většinu prací mu vydalo nakladatelství Vilímek. V jeho práci jsou prvky horroru, detektivek. Byl autorem filmového scénáře k fantastickému filmu Příchozí z temnot .

Karel Hlaváček

Karel Hlaváček byl český básník a výtvarník. Významný český dekadent a představitel českého symbolismu. Syn dělníka Josefa Hlaváčka a matky Antonie, rozené Zemanové. V letech 1885-1892 vystudoval reálnou školu. Za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy. Působil též coby první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze-Libni. Bydlel ve Staré Libni v dnešní Podlipného ulici nedaleko křižovatky se Zenklovou ulici v místě zvaném U Kříže, je zde umístěna jeho pamětní deska. Neměl stálé zaměstnání, pouze příležitostné honoráře; též ho podporovala jeho rodina. Svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, kde také otiskoval své výtvarné kritiky a ilustrace. Jako malíř byl autodidakt, ovlivněný dílem Féliciena Ropse, F. Sattlera a Edvarda Muncha. Ilustroval knihy Arnošta Procházky, Otokara Březiny, Jiřího Karáska ze Lvovic, Stanisłava Przybyszewského a své vlastní. Jeho malířské dílo bylo oceněno až posmrtně. Zemřel na tuberkulózu. Je pohřben na libeňském hřbitově. Pro jeho sbírky je typická hudebnost.

Petr Hlaváček

Narozen 4. dubna 1974 v Chomutově Rodinný stav ženatý Studium 1988 - 1992 Gymnázium v Kadani 1992 - 1997 Obor historie - filosofie, Filosofická fakulta University Karlovy v Praze, LS 1997 Stipendijní pobyt v Historickém institutu Univerzity Bern/Švýcarsko 1997 Státní závěrečná zkouška v oboru historie, Magisterská práce: \"Kult Čtrnácti sv. Pomocníků v pozdním středověku\", vedoucí práce: prof. PhDr. František Šmahel, Dr.Sc. 1997 - 2000 Interní doktorand Ústavu českých dějin Filosofické fakulty University Karlovy, Disertační práce: \"Česká františkánská observance na přelomu středověku a novověku, Školitel: Prof. PhDr. František Šmahel, Dr.Sc. 31. 5. 2002 Státní doktorská zkouška Zaměstnání 1997 - 2000 Doktorand Ústavu českých dějin Filosofické fakulty University Karlovy 5/2000 - 9/2000 Vědecký sekretář mezinárodní konference \"The Bohemian Reformation and Religious Practice 2000\" v Praze - Filosofický ústav AV ČR/Centrum medievistických studií v Praze 10/2000 - 6/2001 Odborný pracovník Historického ústavu AV ČR od 1. července 2001 Vědecký pracovník v Geisteswissenschaftliches Zentrum - Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas v Lipsku/Německo

Miroslav Hladík

Narozen 28.3.1931 v Praze. Operní zpěvák, nakladatelský redaktor, autor detektivního románu.

Libor Hlaváček

Český klasický houslista a vedoucí orchestru.

Oldřich Hlad

RNDr. Oldřich Hlad se narodil 30.12.1934 v Praze. V roce 1951 přišel na hvězdárnu v Praze na Petříně a v roce 1952 se stal jejím demonstrátorem. Vystudoval matematiku a fyziku. V letech 1958 až 1961 působil jako středoškolský profesor těchto předmětů včetně astronomie na žateckém gymnáziu. V roce 1961 nastoupil jako samostatný odborný pracovník do pražského planetária, s nímž a pražskou hvězdárnou na Petříně spojil své životní poslání. Od roku 1965 do začátku 21. století byl ředitelem Hvězdárny hlavního města Prahy, později Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy. Externě přednášel na vysoké škole. Publikuje v populárních a odborných časopisech. Je spoluautorem či autorem scénářů pro výstavy a také scénářů k populárně vědeckým filmům. Podílel se na tvorbě učebnic, budování databanky a tvorbě mapových děl, pronesl nespočet přednášek a připravil řadu komponovaných pořadů. Je čestným členem České astronomické společnosti a členem Jednoty českých matematiků a fyziků. Z knih zaslouží jmenovat především Vesmír jistot a otazníků a Přehled astronomie . Rozsáhlou kapitolu pak tvoří mapy oblohy v mnoha vydáních a provedeních. Mapa oblohy bylo vydána 15 x včetně např. Německa, Polska, Maďarska a Holandska. Mezi významné počiny patří také Atlas coeli novus 2000.0, který sleduje tradici slavného Bečvářova atlasu.

Bohumír Hlava

Narozen 2.3.1927, zemřel 13.5.1997. Český zemědělský odborník v oblasti tropického a subtropického zemědělství, spoluautor spisu o vitamínech.

Zdeněk Hlavsa

Narozen 6.6.1926 v Horní Bříze, zemřel 23.4.1998. Lingvista, bohemista, literatura z oboru.

Ľudovít Hlaváč

Narodil sa 1. apríla 1921 vo Vajke nad Žitavou , katolícky orientované práce publikoval vo viacerých periodikách, v rokoch 1957 - 1981 bol redaktor a vedúci redaktor Výtvarného života . Hlaváč bol autor monografií o osobnostiach slovenskej fotografie, ako aj ďalších publikácií súvisiacich s jeho osobitným vzťahom k vývinu fotografickej tvorby na Slovensku - Fotografický detail ako metóda tvorby , Dejiny fotografickej tvorby , Sociálna fotografia na Slovensku . Zaujal najmä unikátnymi syntetickými dielami Dejiny fotografie , Dejiny slovenskej fotografie , ktoré sa stali základným prameňom pre výskumné práce ďalších generácií historiografov fotografickej tvorby nielen na Slovensku. Hlaváč v roku 1969 založil v Bratislave prvú galériu fotografie - Komornú galériu Profil , kde sa pod jeho vedením realizovalo mnoho výstav, z ktorých sám pripravil vyše 40. Dlho spolupracoval na rozvoji amatérskej fotografickej tvorby. Za záslužnú činnosť v oblasti fotografie získal ešte v roku 1970 vyznamenanie Medzinárodnej federácie pre umeleckú fotografiu a pri príležitosti svetovej výstavy fotografie v Prahe roku 1989 pamätnú medailu národného umelca Karola Plicku. Výrazne sa prejavil aj ako invenčný autor kresťansky motivovaných diel krásnej literatúry. Napísal drámu Dvaja na podvrší, román Nepotrebujem ho, ktorý vyšiel pod názvom Vymokliny, vianočné legendy Svetlo vo tmách či Veľkopiatkové príbehy.

Lucie Hlavinková

Lucie Hlavinková se narodila a celý život žije v Brně. Studovala na gymnáziu Slovanské náměstí a poté na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity obor historie - religionistika. V roce 2010 ukončila doktorské studium religionistiky, věnuje se učení a psaní, v roce 2015 vyhrála literární soutěž "Hledá se autor bestseleru" nakladatelství Fragment se sci-fi povídkou "Seance", v roce 2016 pak vyhrála literární soutěž Albatrosu s příběhem pro děti "Projekt pes - ten můj". Svůj první příběh napsala Lucie v šesti letech, dobrodružství pejska Bobíka vycházela po celé prázdniny v několika pokračováních . V té době v ní uzrálo přesvědčení, že se stane spisovatelkou, "až bude velká"...

Alois Hlavička

Narozen 10.7.1911 v Rozkoši u Nymburka. Docent metodiky fyziky, literatura z oboru.

Zdeněk Hlaváček

Narozen 25. 7. 1899 v Kelči, zemřel 29. 10. 1981 v Praze. Středoškolský profesor, výtvarný teoretik, spisy a překlady z oboru výtvarného umění.

Václav Hlaváček

Narozen 16.5.1891 v Praze, zemřel 23.12.1946 tamtéž. Spisovatel, autor humoristických fejetonů, povídek, románů, esejů a divadelních her, též odborné stati z oboru peněžnictví.

Josef Hložek

Narozen 14. 1. 1979 v Plzni. PhDr., Ph.D., archeolog, zaměřený na problematiku opevněných objektů období středověku až novověku a jejich hospodářského zázemí.

Kristina Hlaváčková

Kristína Hlaváčková se narodila v roce 1979 v Praze. Část svého dětství strávila s rodinou v Nigérii. Začala psát velmi brzy, většinou ale "do šuplíku". Na střední škole získala stipendium do USA, kde si našla cestu k jedné životní "lásce" - ke keramice. V současné době spolupracuje jako překladatelka s ČVUT a vrátila se ke studiu na Univerzitě Karlově. V minulosti překládala titulky seriálů pro MTV a texty pro prestižní čínský architektonický časopis. Kniha Dračí oči - Čarodějka je její prvotinou.

Miroslav Hladký

Narodil se v roce 1919 v Praze.Absolvoval filosofickou fakultu Karlovy university . V roce 1945 byl spoluzakladatelem Mladé fronty , kde se stal odpovědným redaktorem a vedl sportovní rubriku. Od roku 1956 pracoval v televizi jako režisér přímých přenosů. V roce 1961 začal přednášet na novinářské fakultě KU a později se stal vedoucím katedry publicistiky.

Ivan Hlaváček

Ivan Hlaváček je český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Působil na Katedře pomocných věd historických a archivního studia na FF UK v Praze. V letech 1990–2000 byl i vedoucím tohoto ústavu a dále redaktorem Sborníku archivních prací. Specializuje se na středověkou diplomatiku, kodikologii a epigrafiku. Od roku 1996 člen Učené společnosti ČR. Celoživotní oporu v práci i životě má v manželce, historičce lékařství PhDr. Ludmile Hlaváčkové, CSc., pracovnici Ústavu pro dějiny lékařství Akademie věd. Jako devadesátiletý se stále objevuje jako recenzent.

Petr Hladík

Zabývá se metodikou výuky jazyků , práce z oboru.

Pavla Hloušková

JUDr., zabývá se pracovněprávní problematikou, publikace z oboru.

Jelena Hlavsová

Učebnice angličtiny.

Pavel Hlásek

Cvičebnice z technologie.

Josef Hlavička

Právník, autor publikace o duchovním poznání.

Nora Hložeková

Kamila Hladká

Narozena 1981. Mgr., Ph.D., literární vědkyně, bohemistka, redaktorka nakladatelství Jota, autorka literárněvědných prací, též autorka knihy Ovocné moučníky.

Josef Hladký

Josef Hladký je bývalý česko-německý plavec. Je několikanásobným medailistou z mistrovství Evropy. Narodil se v Praze a závodil za pražský klub Rudá Hvězda Praha . Díky své všestrannosti plaval zejména polohové závody. Z mistrovství Evropy 1981 si přivezl bronzovou medaili z polohového závodu na 200 m, kterou obhájil na dalším šampionátu v roce 1983 a přidal i bronz na dlouhé polohovce. V roce 1985 svou pozici na dvoustovce ještě vylepšil a skončil druhý. Po mistrovství světa v roce 1986 v Madridu opustil Československo a usídlil se v Německu. Přišel tak o možnost startovat na olympijských hrách 1988, předtím nemohl startovat na olympiádě 1984 vinou bojkotu socialistických zemí. Na olympiádě v Barceloně 1992 nastoupil v dresu Německa, na kratší polohovce skončil 32. Zlatou medaili vybojoval v roce 1991 na premiérovém sprintérském mistrovství Evropy v krátkém bazénu v polohovém závodě na 100 metrů.

Jan Hlubek

Narozen 1994 v Ostravě. Spisovatel, publicista, popularizátor vědy a ufoskeptik též zaměřený na archeologii, paleontologii, kosmologii a filozofii.

Radim Hladík

Radim Hladík byl významný český kytarista, známý především jako zakládající člen vlivné rockové skupiny Blue Effect . Narodil se 13. prosince 1946 v Praze a od 60. let 20. století byl výraznou osobností československé hudební scény. Hladíkova kariéra začala v beatové skupině The Matadors v polovině 60. let, kde si získal uznání díky svým kytarovým schopnostem. Po rozpadu The Matadors založil v roce 1969 skupinu Blue Effect.

Miroslava Hlaváčková

Miroslava Hlaváčková byla historička umění a kurátorka. V letech 1990–2008 stála v čele Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem. Miroslava Hlaváčková absolvovala střední zdravotnickou školu a poté od roku 1967 působila jako samostatná odborná pracovnice v roudnické galerii. V letech 1971–1977 studovala na Katedře dějin umění a estetiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a obhájila diplomovou práci Antonio Porta. Dílo českého období . Po rozšíření byla tato práce uznána jako rigorózní . Po celou svou profesionální kariéru pracovala jako historička umění a kurátorka v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem, po odchodu Miloše Saxla v letech 1990–2008 jako ředitelka galerie. Spolu s Jiřím Brodským a občanským sdružením Esprit se angažovala v iniciativách za záchranu roudnického barokního pivovaru. Roku 2018 kandidovala do místního zastupitelstva v Roudnici nad Labem za KDU-ČSL. V roudnické galerii zahájila svou kurátorskou činnost roku 1981 výstavou k 90. výročí narození Josefa Šímy. V 80. letech spolupracovala jako kurátorka také se Severočeskou galerií výtvarného umění v Litoměřicích, Letohrádkem Ostrov, lounskou Galerií Benedikta Rejta , nebo Oblastní galerií Vysočiny v Jihlavě. V 90. letech byla autorkou výstav např. Jaroslava Šerýcha v pražském Mánesu , souborné výstavy Prozařování v GMU Roudnice, Galerii umění Karlovy Vary a OGV v Jihlavě . V Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem připravila řadu monografických výstav. Roudnická galerie se za ředitelů Saxla a Hlaváčkové soustředila na umění se silným spirituálním nábojem a tvořila tak protějšek blízké lounské galerie, specializované na konstruktivní tendence a geometrickou abstrakci. Miroslava Hlaváčková byla kurátorkou objevných výstav solitérů jako Jan Křížek , František Dvořák nebo Jiří Štourač a souborných výsta...

Jaroslav Hladík

Narozen 1933. Pedagog, učebnice a metodické materiály k výuce základů společenských a humanitních věd.

Jan Hlávka

Narozen 7. 4. 1979. Český spisovatel sci-fi a fantasy, překladatel, publicista.

Jasna Hloušková

Narozena 12. 6. 1946 v Praze, zemřela 1. 12. 2002 tamtéž. Polonistka, práce a překlady z oboru.

Oldřich Hlavsa

Oldřich Hlavsa byl český akademický malíř. Narodil se jako nejmladší ze šesti dětí v rodině chudého chalupníka v Německé Rybné . Po skončení obecné školy odešel do Žamberka, kde se učil číšníkem. Ve volných chvilkách se věnoval své zálibě, malování. Ve Vídni, kam Hlavsa odešel na vandr, se mu dostalo prvního metodického vedení na speciálním kurzu kreslení. S malými úsporami odešel na Akademii výtvarného umění do Mnichova, kde působil v letech 1910–1913, studia dokončil na Pražské Akademii. Byl žákem profesorů Františka Ženíška a Vojtěcha Hynaise . Po 1. světové válce, kterou prožil v Rusku jako legionář, žil střídavě v Praze, Německé Rybné a Vamberku. Fara v Německé Rybné se stala jeho druhým domovem a farář Jan Selichar jeho druhým otcem a přítelem. Ten jej také při všech studiích finančně podporoval. Náměty ke svým obrazům čerpal Hlavsa především z rodného kraje a patřil do okruhu tzv. rybenské skupiny malířů. Byl výborným portrétistou, avšak v jeho díle převažuje tvorba krajinářská, byl malířem lyrických náladových krajinek Orlického podhůří. Část jeho tvorby je umístěna v místní obrazárně v Síni Oldřicha Hlavsy, která byla otevřena veřejnosti 26. července 1986. Oldřich Hlavsa je pohřben na hřbitově ve Vamberku.

Yvetta Hlaváčová

Narozena 26. 5. 1975 v Blansku. Dálková plavkyně, autorka autobiografie.

František Hlavatý

Narozen 1.3.1873 v Žiželovsi u Dvora Králové, zemřel 5.1.1952 v Praze. Herec, režisér, autor lidových her, zejména situačních veseloher a frašek, memoárová literatura.

Barbora Hlubučková

Spoluautorka kuchařské knihy receptů pro zdravou výživu.

Václav Hladík

Václav Hladík je bývalý český fotbalista, záložník. Po skončení aktivní kariéry působil ve Spartě jako sekretář a vedoucí mužstva a trénoval v nižších soutěžích a pracoval jako fotbalový agent. V československé lize hrál za Spartu Praha. Nastoupil v 8 ligových utkáních a dal 1 gól. V Poháru vítězů pohárů nastoupil za za Spartu v utkání proti AC Milán v sezóně 1972-1973.

Ivan Hlas

Ivan Hlas je významný český zpěvák, skladatel a kytarista, uznávaný za svůj přínos české hudební scéně. Hlas se objevil v 70. letech 20. století a stal se významnou osobností rockové a folkové hudby ve své zemi. Je známý svým výrazným hlasem a poetickými texty, které často reflektují osobní a společenská témata s nádechem humoru a ironie. Během své kariéry byl Ivan Hlas spojován s různými kapelami, včetně Nahlasu - skupiny, kterou založil a která hrála zásadní roli na jeho hudební cestě. Jeho tvorba mu získala oddanou fanouškovskou základnu a uznání kritiky v rámci České republiky. p. '93" a "Za Barevným Sklem" zde nejsou uvedeny, celková Hlasova diskografie odráží jeho talent pro míchání rocku s folkovými prvky, čímž vytváří zvuk, který rezonuje s širokým publikem.

Honza Hlaváček

Šiřitel brněnského hantecu, bavič, muzikant a zpěvák se narodil v Brně v novinářské rodině. Je inženýrem lékařské elektroniky, byl konstruktérem, výzkumníkem, pedagogem na vysoké, střední i zvláštní škole, správcem počítačové sítě a servismanem výpočetní techniky. Živil se také hraním po barech v Česku i v zahraničí a v neposlední řadě i hraním na pohřbech a zpíváním na společenských akcích všeho druhu. V současné době je jeho hudební specialitou interpretace známých hitů v brněnském hantecu. Dosud vydal tři CD – Písničky ze vzpomínek , Vorgle a Betelná koc , interpretačně i autorsky se podílí na CD Nélepčí zonky v hantecu . Hantec šíří i jako autor knih Pohádky v hantecu , Fóry v hantecu vo kocórech , Fóry v hantecu vo borcách , Fóry v hantecu vo šropálech , Trapasy v hantecu , Pohádky v hantecu 2 , Fóry v hantecu vo švestkách , leporelo Hantecem snadno a rychle a poslední 50 odstínů hantecu .

Zuzana Hlavičková

Narozena v roce 1967 v Praze. PhDr., anglistka a nordistka, práce a překlady ze severských jazyků, zejména norštiny a švédštiny, též činná v oblasti rozvojové spolupráce, mezinárodních vztahů a dilomacie.

Josef Hlouška

Ing., dr.techn., docent zootechniky drobného zvířectva, literatura z oboru.

Vít Hloušek

Narozen 6. 5. 1977 v Brně. Doc., PhDr., Ph.D., politolog, vysokoškolský pedagog.

Josef Hloužek

Tomáš Hlinka

Narozen 24. 2. 1942 v Libušíně u Kladna. Programátor a matematik, autor teorie systémů, básník, autor povídek a veršované divadelní hry Valerio.

Hana Hlaváčková

Mgr., vysokoškolská pedagožka, práce z oboru mezinárodních vztahů.

Květoslava Hlinková

Narozena 1951. Bývalá žena hokejového trenéra Ivana Hlinky, autorka autobiografické publikace.

Jana Hlavová

Alois Hlavinka

Po maturitě na českém gymnáziu v Olomouci zapisoval ve Vídni klasickou filologii, studia ale nedokončil a přestoupil na teologii v Brně; vysvěcen na kněze byl r. 1885. Poté působil nejprve jako kaplan, od r. 1890 jako farář v Kučerově. Náleží k polemicky bojovným obhájcům ortodoxního katolictví. Ve svých pracích psal však také o filozofii a jejím poměru ke křesťanství; z teologického hlediska zdůrazňoval potřebnost jejího důkladného studia. Několik příspěvků věnoval české národní povaze a českému jazyku . Kritizoval výsledky dosavadní práce českých lingvistů, proti gramatice zdůrazňoval jazykový cit a navrhoval, aby spisovná čeština byla reformována moravskými nářečími. Své filologicko-filozofické a historické články publikoval v Obzoru, Vlasti a Našem domovu.