24901–24960 z 155143 Autoři
Karel Nešvera (1)
Karel Nešvera je bývalý český fotbalista, který nastupoval jako útočník a záložník. Začínal v Rozdělově. V československé lize hrál za SONP Kladno. Nastoupil v 68 ligových utkáních a dal 8 ligových gólů.
Více od autora
Karel Neset (4)
Narozen 11. 6. 1907 v Zábřehu na Moravě, zemřel 6. 10. 1993 v Ostravě. Univ. prof. Ing., DrSc., vysokoškolský pedagog, práce z důlního měřictví.
Více od autora
Karel Marysko (3)
Karel Marysko byl český spisovatel a hudebník. Jeho otec byl houslistou orchestru Záhřebské opery, takže dětství strávil v Chorvatsku. Později otec získal post kapelníka v Nymburku, kde Marysko poznal mladého Bohumila Hrabala, s nímž ho pak pojilo celoživotní přátelství. V letech 1929–1936 studoval pražskou konzervatoř, obor violoncello a klavír. V letech 1940–1943 působil jako učitel na hudební škole v Čáslavi. V období 1939–1946 se vrátil na konzervatoř a vystudoval violoncello u profesora Ladislava Zelenky. Za války působil jako cellista v orchestru Národního divadla, na konci války byl totálně nasazen v továrně na léky. Hudbu učil na Kubě a v Norsku , tam hrál rovněž v Městském orchestru ve Stavangeru. Po návratu z Norska šel do důchodu, dále však hrál v orchestru Smetanova divadla v Praze, v promenádním orchestru ve Františkových Lázních a v pražském motolském a nymburském krematoriu. Během studií v Nymburku se spolu s Hrabalem přihlásili k surrealismu a posléze založili vlastní směr, který nazvali neopoetismus. Maryskovy básně z tohoto období vyšly roku 1970 pod názvem Poetický zápisník, což je jediná kniha, která mu za života vyšla oficiálně. Verše psal ale i později, nazýval je „veršelíny“. Ty vyšly až v letech devadesátých a zejména pak v sebraných spisech, které uspořádalo nakladatelství Pražská imaginace ve 12 svazcích. Obsahují krom poezie i prózy ve stylu neorealismu, detektivní příběhy, parafráze operních libret a velmi rozsáhlou korespondenci s Bohumilem Hrabalem. NK ČR uvádí tato díla Karla Marysky:
Více od autora
Karel Lažnovský (5)
Karel Lažnovský byl novinářem, redaktorem a politickým publicistou. Na přelomu dvacátých a třicátých let byl aktivním komunistou, až do roku 1933 psal pro Rudé právo. Poté psal pro deník České slovo. V období Protektorátu patřil do skupiny aktivistických novinářů vytrvale podporujících okupační moc. Byl otráven členy demokratického odboje během tzv. chlebíčkové aféry, podle závěrů pitvy zemřel na břišní tyfus. Atentát byl proveden z popudu tehdejšího premiéra Aloise Eliáše.
Více od autora
Karel Lankaš (2)
Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.
Více od autora
Karel Květ (2)
Narozen 18.7.1898 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 3.8.1981 v Praze. Ing., docent elektrotechniky, práce z oboru.
Více od autora
Karel Krška (3)
Narozen 27.11.1938 v Brně. RNDr., CSc., geograf a meteorolog, práce z oboru, fejetony.
Více od autora
Karel Křivský (1)
Narozen 17. 7. 1927 ve Žlebech u Čáslavi, zemřel 8. 1. 2012. Ing., zemědělsko-zahradnický odborník a šlechtitel zahradnických rostlin. Autor publikací o šlechtění zelí.
Více od autora
Karel Kreibich (3)
Karl Kreibich byl československý politik německé národnosti, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR, později za KSČ. Vyrůstal v německé, socialisticky orientované rodině, vystudoval vyšší obchodní školu a působil jako úředník spořitelny. Od roku 1902 byl členem rakouské sociální demokracie a redaktorem jejího stranického tisku. Od roku 1911 byl šéfredaktorem novin Vorwärts, které byly vydávány v Liberci a které během první světové války měly protiválečnou orientaci. Bezprostředně po vzniku Československa vystupoval proti státu z nacionalistických pozic, kdy např. 28. prosince 1918 na shromáždění zástupců německého území pravil: „Měli bychom váhat bojovat o své právo ve státě, který teprve včera byl utvořen a jenž nemá jiného podkladu než bodáky vítězné Dohody? Měli bychom se bát v době, kdy vše je zachváceno nepokojem, kvasem a převratem? I kdyby rozhodnutí mírové konference vyznělo proti nám, ani pak není naše věc ztracena.“ V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění za německé sociální demokraty. Během roku 1921 přešel do nově vzniklé KSČ. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. Podle údajů k roku 1925 byl profesí novinářem v Praze-Žižkově. Počátkem 20. let 20. století patřil v rámci německé sociální demokracie k radikální levicové skupině, která odmítala záměr vstoupit do vlády. Kritizovala také opatrný kurz, který vyznával Bohumír Šmeral. Patřil mezi zakládající členy KSČ. Naopak v roce 1924 byl Kreibich kritizován na 5. kongresu Komunistické internacionály z levicových pozic jako centrista. V letech 1927–1933 žil v Moskvě jako redaktor německé mutace časopisu Komunistická Internacionála. Pak se vrátil do Československa, kde byl v letech 1934–1938 šéfredaktorem německého komunistického deníku Rote Fahne a vydal studii Šedesát let dělnického hnutí. ...
Více od autora
Karel Kovář (2)
Narozen 11. 9. 1996 v Pardubicích. Karel Kovář, známý jako Kovy, je český youtuber, vloger a moderátor. Oceněn jako Bloger roku 2016 a Video bloger roku 2017.
Více od autora
Karel Kolman (5)
Narozen 26.8.1892 v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, zemřel 28.3.1962 v Trhovém Štěpánově u Vlašimi; spisovatel, člen a kazatel Jednoty českobratrské , vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern , propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku, učitel v Nové Bani, Žirovnici, v Trhovém Štěpánově , zakladatel sboru a kazatel Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově , kronikář Trhového Štěpánova, ředitel Biblického ústavu v Kutné Hoře .
Více od autora
Karel Koč (2)
Narozen 10.11.1919. Ing., docent pro obor zemědělských strojů, práce v oboru.
Více od autora
Karel Kněnický (3)
Narozen 30.3.1908 v Praze. Docent, vedoucí katedry lehké atletiky na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Karel Kludský (2)
Narozen 3. 6. 1891 v Temešváru , zemřel 29. 11. 1967. Majitel a ředitel cirkusu, drezér koní, syn Karla Kludského .
Více od autora
Karel Kašpar (5)
J. Em. Karel kardinál Kašpar byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký a 32. arcibiskup pražský . Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Narozen v mirošovské škole jako syn učitele Jána Kašpara a Filippiny Heidelbergové, pokřtěn jako Karel Julius ; v publikacích, které napsal, užíval jména Karel Boromejský Kašpar, plným jménem tedy Karel Boromejský Julius Kašpar. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem po odstoupení Františka Kordače. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem . V době Masarykova státního pohřbu v září 1937 odjel do Říma. Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován ve svatovítské katedrále v Praze. Jako světící biskup královéhradecký užíval znaku s míčem sv. Terezie. Jako sídelní biskup královéhradecký užíval pak znaku čtvrceného, v prvním a čtvrtém poli s holubicí Ducha svatého, představující diecézi, ve druhém a třetím s míčem sv. Terezie. V Praze užíval nejdříve znak polcený pod hlavou se symbolem arcidiecéze. Později bylo vše převýšeno ještě další hlavou, a to s heroldským křížem Johan...
Více od autora
Karel Kadlec (3)
Narozen 11.1.1865 v Přehořově u Soběslavi, zemřel 4.12.1928 v Praze. JUDr., profesor slovanského práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překladatel z chorvatštiny a francouzštiny.
Více od autora
Karel Jech (5)
Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....
Více od autora
Karel Jan Štolc (2)
Náš přední a ve světě uznávaný odborník na problematiku pěstování bonsají.
Více od autora
Karel Hrubý (3)
Narozen 30.9.1910 v Praze, zemřel 10.12.1962 . RNDr., profesor všeobecné genetiky, práce v oboru.
Více od autora
Karel Hostaš (4)
Narozen 11.3.1854 v Poleni u Klatov, zemřel 22.6.1934 v Klatovech. JUDr., vlastivědný pracovník, archeolog, regionální historik jihozápadních Čech, práce z oboru.
Více od autora
Karel Hikl (5)
Narozen 3.11.1886 ve Vídni, zemřel 30.5.1968 v Brně. PhDr., středoškolský profesor, literární historik zabývající se převážně obrozením, kritik a editor.
Více od autora
Karel Hermann (4)
Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.
Více od autora
Karel Heřman (5)
Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.
Více od autora
Karel Hašek (1)
Narozen 1890, zemřel 1949. Voják, brigádní generál, autor spisu o protiletadlové obraně.
Více od autora
Karel Hádek (4)
Narozen 11.10.1894 v Praze, zemřel 5.1.1950. JUDr. PhDr., úředník, redaktor, beletrie, překlady literatury německé, dánské, jugoslávské.
Více od autora
Karel Guth (4)
Narozen 21.9.1883 v Praze, zemřel 30.10.1943 v Praze. PhDr., archeolog, historik umění, práce z oboru.
Více od autora
Karel Gam (4)
Cestovatel, spisovatel a doktor . Taktéž učitel angličtiny, číšník, umývač nádobí, natěrač, průvodce, hlídač, tovární zaměstnanec, bezdomovec, kavárenský debatér. V 60tých letech byl i profesorem zeměpisu na SVVŠ v Brně.
Více od autora
Karel Fořt (4)
Narozen roku 1947 v Praze. Bývalý klatovský policita, básník a autor zbeletrizovaných kriminálních případů.
Více od autora
Karel Filip (4)
Narozen 2.12.1915 v Přibyslavi, zemřel 22. 1. 2001 v Petrovicích u Kutné Hory. Katolický kněz, esperantista, esperantská literatura, básně a divadelní hra.
Více od autora
Karel Eichler (4)
Karel Eichler byl římskokatolický kněz, hudebník a spisovatel. Ve svém díle se věnoval především místopisu a hudební vědě. Karel Eichler pocházel z měšťanské rodiny velkomeziříčského krupaře. Po dokončení reálky v Poličce vystudoval německé gymnázium v Brně. Vysvěcen na kněze byl roku 1870, poté pracoval na faře v Hovoranech, v Kurdějově a v Hodoníně. Studoval kanonické právo v Římském ústavu Animy. Mezi lety 1874 až 1880 působil jako profesor církevních dějin a kanonického práva na bohosloveckém ústavu v Brně. Tou dobou také dva roky redigoval brněnský časopis Hlas. Jeho dalším působištěm byla od roku 1880 fara ve Veverské Bítýšce. Zde napsal většinu svých děl, mimo jiné nejznámější Paměti panství veverského. Karel Eichler zemřel v Brně, kde žil od roku 1892. Na počest působení Karla Eichlera je po něm pojmenována ulice ve Veverské Bítýšce. Níže uvedený seznam děl Karla Eichlera není úplný: Mimo výše uvedených knih je Karel Eichler také autorem mnoha článků v časopisech Hlas, Obzor a Moravská orlice.
Více od autora
Karel Dyrynk (4)
Karel Dyrynk byl český typograf, tvůrce písma, knižní úpravce, redaktor a odborný publicista. Vyučil se akcidenčním a strojním sazečem. V letech 1905–1914 byl vedoucím redaktorem časopisu Typografia, kde publikoval řadu odborných článků. Roku 1908 vyšla poprvé jeho kniha Pravidla sazby typo grafické. O rok později vydal v knižní formě své odborné přednášky pod názvem Krásná kniha, její technická úprava, kde se zabýval mimo jiné vlastnostmi papíru, výběrem písma, úpravou textu a pravidly zlomu. V roce 1911 vyšla poprvé Dyrynkova úhelná publikace Typograf o knihách. Své odborné texty také graficky upravoval. Mezi lety 1919 a 1934 byl technickým ředitelem Státní tiskárny v Praze, kde se zasazoval o vznik původních českých písem. Podílel se nejen na přípravě a výrobě Preissigovy antikvy , ale realizoval také písma vlastní, např. Malostranskou antikvu a kurzívu , Dyrynkovu latinku a kurzívu , Grégrovu romanu a kurzívu , Konůpkovu italiku a další. Byl jedním ze zakládajících členů Spolku českých bibliofilů . Vnukem Karla Dyrynka byl výtvarník, typograf a grafik Martin Dyrynk . Autor odborných publikací, typograf řady periodik, knih, bibliofílií. V letech 1967–1969 pedagog Střední výtvarné školy v Praze, do roku 1972 pracovník kulturních institucí. Organizátor Letního výtvarného salonu ve Vysokém Chlumci v letech 1982–1991. Čestný člen Spolku českých bibliofilů . Přítel Karla Kryla, kterému do exilu posílal bibliofilské tisky. Žil střídavě v Praze a ve Vysokém Chlumci. Některé z publikací:
Více od autora
Karel Dušek (5)
Narozen 4. 6. 1935 v Úsobí, zemřel 23. 3. 2020. MUDr., CSc., docent Univerzity Karlovy; psychiatr: od roku 1966 působil na Katedře psychiatrie dnešního Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů a farmaceutů v Praze.
Více od autora
Karel Drbohlav (3)
Narozen 25.9.1908 v Jičíně, zemřel 5.3.1971 v Praze. Divadelní fotograf, publikace z oboru.
Více od autora
Karel Dostál Lutinov (4)
Karel Dostál-Lutinov, známý též pod pseudonymem Karel Skřivan, byl český katolický kněz, básník, spisovatel a překladatel, vůdčí osobnost Katolické moderny. Vystudoval tzv. „malý seminář“ v Kroměříži , studium dokončil v roce 1890 maturitou na německém státním reálném gymnáziu. Poté úspěšně absolvoval studium teologie na Bohoslovecké fakultě v Olomouci . Byl nejdříve kaplanem v Jeseníkách, potom duchovním správcem polepšovny v Novém Jičíně a ještě později farářem v Prostějově. Jeho fara byla dočasným domovem řady malířů a sochařů. V Prostějově se horlivě zúčastňoval kulturního, společenského i politického života. Začal s vydáváním politického týdeníku Ječmínek s přílohou Orel. Postavil se do čela hnutí části katolického kněžstva nazvaného Katolická moderna . Jejich programovým sborníkem byl v roce 1895 literární almanach Pod jedním praporem a programový manifest Niva . Vydával 12 let časopis Nový život , který se stal časopisem Katolické moderny. V roce 1912 založil uměleckou revui Archa, která přetrvala až do roku 1948. V letech 1919-1923 byl vedoucím družiny literární a umělecké při Katolické moderně. Do literatury vstoupil ohlasy lidového básnictví namnoze s tendenčními křesťanskými náměty. Překládal také z italštiny, angličtiny, polštiny, latiny a němčiny, vydával náboženskou a uměleckou literaturu. Veřejně diskutoval o otázkách víry s osobnostmi, jako byl Tomáš Garrigue Masaryk a byl jedním z tahounů nově vznikajícího křesťanského tělovýchovného spolku Orel existující dodnes a napsal pro něj i hymnu: Hoj, Orli mocných perutí. Na památku svého otce, rodáka z obce Lutín, si zvolil pseudonym Lutinov....
Více od autora
Karel Dostál (1)
Karel Dostal byl český divadelní režisér a herec. Narodil se v Nymburce v rodině spolumajitele poděbradského pivovaru Leopolda Dostala a bývalé herečky Prozatímního divadla Marie Horské-Kallmünzerové. Celá rodina byla umělecky zaměřená – jeho sourozenci se většinou rovněž zabývali divadlem nebo malířstvím. Karel vystudoval Českou reálku v Praze a potom studoval dva roky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté přešel na Vysokou školu divadelního umění v Berlíně u Emanuela Reichera. V letech 1908–1910 hrál v Berlíně u režiséra Emila Geyera a v letech 1910–1912 v Německém divadle v Berlíně u Maxe Reinhardta. V roce 1912 byl členem Dvorního divadla v Meiningenu v Durynsku, v roce 1913 vystupoval pohostinsky na Goethových slavnostech v Düsseldorfu. V roce 1915 narukoval do armády. Bojoval na italské frontě a byl raněn. Před koncem první světové války hrál na Nové vídeňské scéně . V roce 1919 vystoupil na scéně Národního divadla jako host. Pro zřejmé německé školení nebyl angažován, ale na podnět Jaroslava Kvapila se v sezóně 1919–1920 stal prvním ředitelem divadla v Českých Budějovicích. V roce 1920 měl nastoupit jako šéf činohry Slovenského národního divadla v Bratislavě. Dal ale přednost místu herce a režiséra v Divadle na Vinohradech, kde působil v letech 1920–1922. V letech 1922–1955 pak působil v Národním divadle v Praze. Zde zastával i různé funkce: Po odchodu z Národního divadla režíroval v Městských divadlech pražských a v sezóně 1958–1959 byl šéfem činohry Východočeského divadla v Pardubicích. Pohřben je na pražských Olšanech. Karel Dostal se v roce 1909 v Berlíně oženil s Žofii Bartelovou , se kterou měl tři děti: Petra Dostala , Jana Dostala a Marii Dostalovou. Po ovdovění se znovu oženil s jistou Emilií , se kterou měl dceru Magdalénu . Karel Dosta...
Více od autora
Karel Domorázek (5)
Narozen 28.1.1875 v Táboře, zemřel 27.6.1943 v Praze. Básník a prozaik, výtvarný referent a kritik, humoristické a satirické verše a aktovky inspirované sokolským hnutím, texty ke sletovým scénám a publikace o Sokolu, reflexívní lyrické verše.
Více od autora
Karel Doležal (5)
Narozen 1988 v Pardubicích. Prozaik, redaktor a překladatel, žánrově se zaměřuje na fantastiku. Též programuje počítačové hry.
Více od autora
Karel Čupr (4)
Narozen 27. 12. 1883 v Nových Hradech u Vysokého Mýta, zemřel 22. 9. 1956 v Brně. Profesor matematiky na České vysoké škole technické v Brně, popularizátor a historik vědy.
Více od autora
Karel Chobot (4)
Narozen: 16.6.1929 Praha, zemřel: 23.7.1988. prof.Ing.DrSc. Praha technik: abs. ČVUT Praha; věd. a pedag. pracovník kat. staveb. mechaniky ČVUT Praha , DrSc. , prof. . Spec.: mechanika tuhých a poddajných těles a prostředí. Čl. AIPC-IABSE, čl. výb. Čes. matice technické.(Mj. Pomůcka ke cvičením ze stavební mechaniky 2., Stavební mechanika pro směr vodohospodářský, Použití maticového počtu ve stavební mechanice, Výpočet přetvoření konstrukcí - s O.Hejnovou, Statika stavebních konstrukcí 1-3 - s V.Hájkem a H.Novotnou, Výpočty rámových konstrukcí. ČsBS Nekrolog: Inžen.stavby,37,1989,č.9,s.484.
Více od autora
Karel Chalupa (4)
Karel Chalupa byl československý politik a poslanec Národního shromáždění republiky Československé za Československou živnostensko-obchodnickou stranu středostavovskou. Profesí byl vedoucí redaktor. Bydlel v Praze. Ve 30. letech 20. století patřil k hlavním postavám publicistiky napojené na živnostenskou stranu. Působil jako zemský místopředseda dorostu československé živnostensko obchodnické strany středostavovské. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění. Mandát si udržel do zrušení parlamentu v roce 1939, přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty. Zemřel v Praze 9. srpna 1963.
Více od autora
Karel Bláha (5)
Narozen 29.7.1929 ve Vejvanově u Rokycan, zemřel 28.8.1987 v Praze. Ing., dr.techn., CSc., literatura z oboru chemie.
Více od autora
Karel Berman (3)
Karel Berman byl významný český operní pěvec a skladatel, známý především svým sytým basovým hlasem a významným přínosem pro svět opery. Narodil se 14. dubna 1919 v Plzni v Československu a stal se jednou z vůdčích osobností české opery 20. století. Bermanova kariéra byla úzce spjata s Národním divadlem v Praze, kde ztvárnil celou řadu rolí operního repertoáru.
Více od autora
Karel Bareš (4)
Narozen 22.7.1920 v Příbrami. PhDr. CSc., anglista, docent University 17.listopadu a filosofické fakulty University Karlovy, práce z oboru.
Více od autora
Karel Adámek (3)
Narozen roku 1905, zemřel 22.12.1969 v Praze. Redaktor Zemědělských novin, články o zahradnictví a ovocnářství.
Více od autora
Kaoma (4)
Více od autora
Kamila Spalová (5)
Narozena 15.12.1871 v Rakovníku, zemřela 5.2.1953 tamtéž. PhDr., pedagožka, práce v oboru, autorka cestopisů a publikací z oboru geografie.
Více od autora
Kamila Šemberová (5)
PhDr. Kamila Šemberová vystudovala překladatelství-tlumočnictví a pracuje jako překladatelka a korektorka. Již přes 20 let se zajímá o problematiku dyslexie, původně z rodinných důvodů, posléze proto, že jsou s touto diagnózou spojeny mnohé mýty a předsudky. Svými články v tisku či dalšímu aktivitami se snaží přispět k větší informovanosti veřejnosti o této problematice. Je autorkou pravidelného Zpravodaje České společnosti "Dyslexie". Podílela se na překladech odborných textů.
Více od autora
Kamila Procházková (2)
MUDr., Ph.D., lékařka - genetička, věnuje se i popularizaci významu planě rostoucích rostlin v české kuchyni, autorka kuchařky a metodických příruček projektu Věda do škol.
Více od autora