Všichni Autoři a témata

Karina Divišová (3)

Narozena 10.1.1979 ve Stodu u Plzně. Kynoložka, autorka prací z oboru.

Karin Pavlosková (3)

Karin Pavlosková je česká cestovatelka, spisovatelka a lékařka. Studovala na lékařské fakultě v Brně a pracovala v Ostravě. Několikrát plula na moři s Oldřichem Karáskem. Je autorkou několika cestopisných knih. V knize Drama mezi oceány například popisuje, jak se jejich loď převrhla v Karibském moři. Dále cestovala například v Patagonii, Kanadě, Himálaji či Antarktidě.

Karin Michalis (5)

Karin Härjegård (3)

Kari Köster-Lösche (3)

Německá spisovatelka.

Karen Young (3)

Australská psycholožka, zakladatelka webové stránky Hey Sigmund, autorka knih pro děti.

Karen Traviss (5)

Autorka sci-fi románů ze světa Star Wars, Gears of War a Halo.

Karen Harter (2)

Americká spisovatelka.

Karen Gravelle (4)

Americká spisovatelka a fotografka. Autorka knih pro děti a mládež.

Karel Zehnula (3)

Prof. Ing. Karel Zehnula, CSc. , práce z oboru měřící techniky, práce o výzkumu neelektrických veličin.

Karel Žebera (3)

Podobné zájmy, jako měl Joachim Barrande o století dříve, nalezneme i u našeho rodáka, významného geologa a archeologa pana Karla Žebery, narozeného 3. 3. 1911. Po vystudování vysoké školy se měl původně stát vojenským geologem. Přišla však válka a doktor Žebera nastoupil v roce 1939 jako stavebni geolog na Generální ředitelství stavby dálnic v Praze. Odtud byl, z příkazu tehdejšího ministra hospodářství a práce Bertsche, roku 1941 převeden do Úřadu pro výzkum půdy v Čechách a na Moravě . Po válce bylo jeho prvním počinem ukončení prezenční služby, a tak nastoupil do Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Ke konci služby bylo doktoru Žeberovi nabídnuto, aby v tomto ústavu setrval i nadále, ale jeho srdce ho táhlo zpět do ÚÚG. Kromě vlastní vědecké práce po roce 1947 začal jako lektor také přednášet kvartérní a urbanistickou geologii nejdříve na geologicko - geografické fakultě UK, později i na fakultě filosofické UK a na ČVUT. Díky svému velkému pracovnímu nasazení a kvalitním vědomostem se brzy stal náměstkem ředitele ÚÚG a posléze i jeho ředitelem. Při praktické činnosti se často dostával do styku s pravěkými pozůstatky člověka. Této své druhé lásce pak věnoval většinu svého volného času. Zapomenout bychom neměli ani na jeho publikační činnost. Sepsal mnoho článků zabývajících se jak geologií tak archeologíí. Kromě této časopisecké práce vydal i několik samostatných knih. Za všechny jmenujme: "Nejstarší pozůstatky lidské práce z Čech", "Československo v nejstarší době kamenné", "Mapa čtvrtohor a zvětralinového pláště ČSSR" či populárně vědeckou knihu "Říp, hora v jezeru". RNDr. Karel Žebera, DrCs. zemřel krátce před svými 75. narozeninami 23. 1. 1986.

Karel Vratišovský (3)

Narozen 29. 7. 1979 v Praze. PhDr., germanista, autor prací z didaktiky německého jazyka a dějin německy mluvících zemí.

Karel Voříšek (4)

Narozen 12. 10. 1963 ve Slaném.Televizní moderátor.

Karel Vondráček (3)

Narozen 20.12.1897 v Praze, zemřel 19.3.1965 v Brně. RNDr., profesor zoologie, publikace z oboru.

Karel Vladimír Herain (4)

Narodil se 29. 12. 1890 v Praze. Po studiích dějin umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a působení v Památkovém úřadu pro Čechy v letech 1916-1918 pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, jemuž věnoval své celoživotní úsilí a v letech 1934-1948 byl jeho ředitelem. Badatelsky se zaměřoval na umělecký průmysl a užitou tvorbu, přispíval do historických časopisů, byl členem Společnosti sběratelů a přátel umění, autorem přednášek a četných předmluv ke katalogům výstav. Zemřel 2. 4. 1953 v Praze.

Karel Valter (4)

Karel Valter byl český malíř, grafik, pedagog, člen SČVU. Karel Valter se narodil v rodině hostinského na lineckém předměstí Českých Budějovic. Měl hudební nadání a jako mladý hrával občas na varhany v kostele sv. Jana Nepomuckého. V letech 1924–1928 studoval kreslení a matematiku na místním Učitelském ústavu a v letech 1933-1935 ještě 4 semestry na Vysoké škole pedagogické v Praze. Pedagogickou dráhu začal v roce 1928 jako učitel matematiky, kreslení a pravopisu na škole v Českých Velenicích. V Českých Velenicích se Valter setkal s Josefem Bartuškou, a ten jej v roce 1931 přivedl do avantgardní jihočeské umělecké skupiny Linie . Tady Valter brzy upoutal svojí uměleckou nekonvenčností, stal se členem Linie, přispíval k činnosti skupiny jako malíř, grafik, kolážista a fotograf. V roce 1938 se musel Valter z Němci obsazeného pohraničí odstěhovat, přešel do školy v Mladé Vožici a odtud pak v roce 1940 do Tábora. V roce 1939 se skupina Linie rozpadla pro vzájemné názorové rozpory a v důsledku německé okupace, a Valter byl přijat do Sdružení jihočeských výtvarníků. Po třech letech působení na místních školách byl jako člen odbojové skupiny Březen německými okupanty zatčen a uvězněn, nejprve ve věznicích gestapa v Táboře a Kladně, pak internován až do konce války v koncentračních táborech v Terezíně a Buchenwaldu. V Buchenwaldu se setkal i s vězněnými malíři Emilem Fillou a Josefem Čapkem. Sám pracoval na bloku, kde se chovala laboratorní zvířata, a mohl zde kreslit a malovat. Za okupace bylo sedm členů skupiny postupně zatčeno, a tři z nich zavražděni. Valter věznění přežil, a po návratu domů dále vyučoval na různých táborských školách , a 12 let působil jako pedagog v táborské Lidové škole umění . Po únoru 1948, i v pozdějších dobách, jeho názorové střety jak s politickými funkcionáři, ...

Karel Václavík (3)

PhDr., CSc., autor slovníku cizích slov.

Karel Tušek (2)

Narozen 9.11. 1909 v Brandýse nad Labem, zemřel 3.5. 1992. Hudebník a hudební publicista.

Karel Trázník (2)

Dr. Ing. Karel Trázník je český publicista, novinář, přírodovědec, zemědělský a lesnický inženýr.

Karel Synek (4)

Narozen 1942 v Praze. Strojní ing., diplomat v Německu, malíř, fotograf a spisovatel.

Karel Štech (5)

Karel Štěch byl český malíř, ilustrátor a grafik, známý díky svým dřevorytům. Studoval na Umělecko-průmyslové škole u Zdeňka Kratochvíla a na Akademii výtvarných umění v Praze u T. F. Šimona. Věnoval se krajinomalbě a tvořil díla se silným sociálním vyzněním. Byl členem uskupení SČUG Hollar , Sdružení jihočeských výtvarníků , Svaz československých výtvarných umělců , Svaz českých výtvarných umělců . Za své dílo byl oceněn několikrát, mj. Řádem práce a čestným titulem národní umělec . Je pohřben na hřbitově v Mladém.

Karel Srnka Jelínek (4)

Autor dobrodružné literatury pro mládež.

Karel Souček (2)

Narozen 26.9.1915 v Kročehlavech , zemřel 26.11.1982 v Kladně. Akademický malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.

Karel Šonka (3)

Narozen 26.4.1957 v Praze. Prof., MUDr., DrSc., docent, neurolog, specialista na klinickou elektroencefalografii a poruchy spánku.

Karel Slavíček (3)

Karel Slavíček byl katolický kněz, jezuita, misionář v Číně, matematik, astronom, hudebník a první český, resp. moravský sinolog. Karel Slavíček se narodil v domě U Slunce na jimramovském náměstí 24. prosince 1678. Po studiu na brněnském gymnáziu absolvoval dva roky bohosloví a studoval tři roky na Filosofické fakultě Olomoucké univerzity. Čtyři roky zde zůstal jako pedagog a poté odešel do Prahy, kde se věnoval další čtyři roky studiu teologie. Jeho koníčkem se stala matematika a astronomie. Jako student také sestavil podrobný plán Prahy. Po studiích působil dva roky jako kněz v Jičíně a pak se stal profesorem matematiky na gymnáziu ve Vratislavi. Roku 1710 byl profesorem hebrejštiny a matematiky na katolické univerzitě v Olomouci, kde dosáhl kromě jiného doktorátu filosofie a složil řádové sliby jezuitského řádu. Odtud odešel do Brna, kde požádal roku 1714 o vyslání na misijní cestu. V létě 1715 se vydal do Lisabonu. Tam se spolu s jezuity bavorským Ignacem Köglerem a portugalským Ondřejem Pereyrou v březnu 1716 nalodili na loď do Číny a po půlroční plavbě se dostali do Macaa. Cestu si krátil studiem čínštiny. V Číně pak Slavíček strávil zbytek života. Kromě odborných prací z oboru astronomie napsal i pojednání o čínské hudbě. Stal se autorem prvního plánu Pekingu. Pro svou zdatnost v přírodních vědách se stal oblíbencem císaře. Karel Slavíček zemřel v Pekingu 24. srpna 1735 a je pochován pod dodnes zachovalým náhrobkem s čínským nápisem na hřbitově poblíž městského paláce.

Karel Šedivý (3)

Autor prací o kulturistice a posilování.

Karel Schmeidler (2)

Narozen 27. 2. 1951 v Ivančicích, zemřel 9. 11. 2021. Doc. Ing. arch. PhDr., CSc., vysokoškolský pedagog, vědec, publicista a výzkumný pracovník v oblasti architektury, urbanismu, sociologie města a dopravy.

Karel Scheinpflug (2)

Narozen 28.8.1899 ve Slaném, zemřel 15.12.1987 v Praze. JUDr., práce z oboru, autor vzpomínek na K. Čapka.

Karel Řežábek (3)

Narozen 21. 1. 1968 ve Dvoře Králové nad Labem. Pastor Křesťanského společenství Plzeň, náboženské práce, též hudebník.

Karel Rejsek (2)

Narozen 20.9.1914 v Úpici, zemřel 11.5.1987. MUDr., DrSc., profesor patologie vnitřních nemocí na lékařské fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Karel Průcha (4)

Narozen 3.4.1908 v Klatovech, zemřel 22. července 1991. PhDr., středoškolský učitel, skautský vůdce a redaktor skautského časopisu.

Karel Pinc (2)

Narozen 7.10.1906 v Křenovicích, zemřel 11.3.1982 v Praze. Učitel, práce z oboru včelařství, pověsti.

Karel Pichl (4)

Karel Pichlík byl český historik, zaměřený na české a slovenské dějiny 20. století a na dějiny rakousko-uherské a československé armády. Patřil do skupiny původních signatářů Charty 77. Nositel státního vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně . Karel Pichlík se narodil v Praze. V roce 1947 odmaturoval na reálném gymnáziu v Praze na Vyšehradě. V témže roce vstoupil do KSČ. V letech 1949 – 1953 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze historii. Po ukončení studia zůstal na katedře historie jako asistent a později odborný asistent. V roce 1958 nastoupil jako vědecký pracovník do Vojenského historického ústavu v Praze. V letech 1959 – 1965 a 1968 – 1969 byl členem redakční rady časopisu Dějiny a současnost. Roku 1962 získal titul kandidáta věd , roku 1967 doktorát filozofie . Habilitoval se roku 1968, ale docentem byl z politických důvodů jmenován až v roce 1990. Po okupaci Československa v srpnu 1968 byl jako stoupenec společenských a politických reforem Pražské jaro 1968 pronásledován normalizačním režimem. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ a propuštěn z Vojenského historického ústavu. Na mnoho let mu byla zakázána nejen vědecká, ale i jakákoliv kvalifikovanější práce. V letech 1970 – 1988 pracoval jako pomocný dělník v podniku Vodní zdroje. Práci ve vlastním oboru se mohl věnovat pouze soukromě a více méně tajně. Na konci roku 1976 v první skupině signatářů podepsal prohlášení opoziční iniciativy Charta 77. Teprve po listopadu 1989 se mohl vrátit ke své profesi. V letech 1990 – 1994 pracoval v Historickém ústavu Čs. armády , z toho první tři roky ve funkci ředitele Památníku odboje. V letech 1995 – 1997 působil jako konzultant Kanceláře prezidenta republiky. Byl předsedou redakční rady v časopisech Dějiny a současnost a Historie a vojenství (1990 –...

Karel Paťha (5)

Karel Paťha byl český překladatel, autor povídek a odborné literatury z oblasti účetnictví. Jeho rodiče vlastnili v Kuňovicích zájezdní hostinec tzv. Kuňovku. Jeho bratranec byl malíř Josef Krčil. Vystudoval gymnázium v Benešově a v letech 1935–1939 Vysokou školu obchodní v Praze obor hospodářské právo. Za druhé světové války pracoval jako zemědělský revizor. Do roku 1951 pracoval jako referent Úřadu předsednictva vlády pro účetnictví komunálních podniků v celé republice. V roce 1951 v rámci přesunu 77 500 administrativních pracovníků do výroby byl přeložen jako dělník do dolů do Ostravy a poté do ČKD Sokolovo. Po r. 1955 nastoupil jako účetní na ministerstvo zdravotnictví a v r. 1958 nastoupil do firmy SPOFA. Překládal hlavně z rumunštiny a z italštiny. Dále pak z francouzštiny, němčiny, maďarštiny, latiny. Překládal hlavně divadelní hry. Dále psal eseje prózu a povídky, které vycházely novinách a časopisech.

Karel Pala (3)

Narozen 15. 6. 1939 ve Zlíně, zemřel 15. 2. 2023. Prof. PhDr., CSc., jazykovědec, informatik a vysokoškolský pedagog, věnoval se počítačovému zpracování přirozeného jazyka a bohemistice, se zaměřením na komputační lingvistiku.

Karel Pala (3)

Karel Pala je český jazykovědec a vysokoškolský pedagog. Věnuje se počítačovému zpracování přirozeného jazyka a bohemistice. Roku 1960 zakončil studium českého a ruského jazyka se specializací na překladatelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté na téže univerzitě pod vedením prof. Sgalla absolvoval postgraduální kurz matematické lingvistiky, logiky a informatiky a v roce 1973 tam získal titul CSc. v oboru český jazyk. Od roku 1964 spolupracoval s Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně , kde se zabýval mj. počítačovou lingvistikou. Roku 1993 se habilitoval v oboru český jazyk se zaměřením na komputační lingvistiku a počítačové zpracování přirozeného jazyka. V roce 1995 začal působit na nově vzniklé brněnské Fakultě informatiky, kde roku 1998 inicioval vznik Centra zpracování přirozeného jazyka, které vede. V červnu 2017 byl jmenován profesorem. V roce 2009 byl společně se svým doktorským studentem Pavlem Šmerkem oceněn medailí ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za projekt Internetové jazykové příručky, vytvořený ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český. V roce 2014 byl společně s Alešem Horákem, Pavlem Rychlým a Janem Ryglem oceněn ministrem vnitra za bezpečnostní výzkum v oblasti určování autorství anonymních textů.

Karel Nešvera (1)

Karel Nešvera je bývalý český fotbalista, který nastupoval jako útočník a záložník. Začínal v Rozdělově. V československé lize hrál za SONP Kladno. Nastoupil v 68 ligových utkáních a dal 8 ligových gólů.

Karel Neset (4)

Narozen 11. 6. 1907 v Zábřehu na Moravě, zemřel 6. 10. 1993 v Ostravě. Univ. prof. Ing., DrSc., vysokoškolský pedagog, práce z důlního měřictví.

Karel Meister (4)

Narozen 21. 2. 1943 v Horní Bříze. Fotograf a herec.

Karel Marysko (3)

Karel Marysko byl český spisovatel a hudebník. Jeho otec byl houslistou orchestru Záhřebské opery, takže dětství strávil v Chorvatsku. Později otec získal post kapelníka v Nymburku, kde Marysko poznal mladého Bohumila Hrabala, s nímž ho pak pojilo celoživotní přátelství. V letech 1929–1936 studoval pražskou konzervatoř, obor violoncello a klavír. V letech 1940–1943 působil jako učitel na hudební škole v Čáslavi. V období 1939–1946 se vrátil na konzervatoř a vystudoval violoncello u profesora Ladislava Zelenky. Za války působil jako cellista v orchestru Národního divadla, na konci války byl totálně nasazen v továrně na léky. Hudbu učil na Kubě a v Norsku , tam hrál rovněž v Městském orchestru ve Stavangeru. Po návratu z Norska šel do důchodu, dále však hrál v orchestru Smetanova divadla v Praze, v promenádním orchestru ve Františkových Lázních a v pražském motolském a nymburském krematoriu. Během studií v Nymburku se spolu s Hrabalem přihlásili k surrealismu a posléze založili vlastní směr, který nazvali neopoetismus. Maryskovy básně z tohoto období vyšly roku 1970 pod názvem Poetický zápisník, což je jediná kniha, která mu za života vyšla oficiálně. Verše psal ale i později, nazýval je „veršelíny“. Ty vyšly až v letech devadesátých a zejména pak v sebraných spisech, které uspořádalo nakladatelství Pražská imaginace ve 12 svazcích. Obsahují krom poezie i prózy ve stylu neorealismu, detektivní příběhy, parafráze operních libret a velmi rozsáhlou korespondenci s Bohumilem Hrabalem. NK ČR uvádí tato díla Karla Marysky:

Karel Lažnovský (5)

Karel Lažnovský byl novinářem, redaktorem a politickým publicistou. Na přelomu dvacátých a třicátých let byl aktivním komunistou, až do roku 1933 psal pro Rudé právo. Poté psal pro deník České slovo. V období Protektorátu patřil do skupiny aktivistických novinářů vytrvale podporujících okupační moc. Byl otráven členy demokratického odboje během tzv. chlebíčkové aféry, podle závěrů pitvy zemřel na břišní tyfus. Atentát byl proveden z popudu tehdejšího premiéra Aloise Eliáše.

Karel Lankaš (2)

Narozen 8. 9. 1930 v Hradci Králové, zemřel 11. 10. 2009 ve Šluknově. Lesník, publicista z oboru loveckého střelectví, spoluautor mysliveckých učebnic a odborných monografií.

Karel Květ (2)

Narozen 18.7.1898 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 3.8.1981 v Praze. Ing., docent elektrotechniky, práce z oboru.

Karel Krška (3)

Narozen 27.11.1938 v Brně. RNDr., CSc., geograf a meteorolog, práce z oboru, fejetony.

Karel Křivský (1)

Narozen 17. 7. 1927 ve Žlebech u Čáslavi, zemřel 8. 1. 2012. Ing., zemědělsko-zahradnický odborník a šlechtitel zahradnických rostlin. Autor publikací o šlechtění zelí.

Karel Kreibich (3)

Karl Kreibich byl československý politik německé národnosti, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR, později za KSČ. Vyrůstal v německé, socialisticky orientované rodině, vystudoval vyšší obchodní školu a působil jako úředník spořitelny. Od roku 1902 byl členem rakouské sociální demokracie a redaktorem jejího stranického tisku. Od roku 1911 byl šéfredaktorem novin Vorwärts, které byly vydávány v Liberci a které během první světové války měly protiválečnou orientaci. Bezprostředně po vzniku Československa vystupoval proti státu z nacionalistických pozic, kdy např. 28. prosince 1918 na shromáždění zástupců německého území pravil: „Měli bychom váhat bojovat o své právo ve státě, který teprve včera byl utvořen a jenž nemá jiného podkladu než bodáky vítězné Dohody? Měli bychom se bát v době, kdy vše je zachváceno nepokojem, kvasem a převratem? I kdyby rozhodnutí mírové konference vyznělo proti nám, ani pak není naše věc ztracena.“ V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění za německé sociální demokraty. Během roku 1921 přešel do nově vzniklé KSČ. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. Podle údajů k roku 1925 byl profesí novinářem v Praze-Žižkově. Počátkem 20. let 20. století patřil v rámci německé sociální demokracie k radikální levicové skupině, která odmítala záměr vstoupit do vlády. Kritizovala také opatrný kurz, který vyznával Bohumír Šmeral. Patřil mezi zakládající členy KSČ. Naopak v roce 1924 byl Kreibich kritizován na 5. kongresu Komunistické internacionály z levicových pozic jako centrista. V letech 1927–1933 žil v Moskvě jako redaktor německé mutace časopisu Komunistická Internacionála. Pak se vrátil do Československa, kde byl v letech 1934–1938 šéfredaktorem německého komunistického deníku Rote Fahne a vydal studii Šedesát let dělnického hnutí. ...

Karel Král (3)

Narozen 1913 v Chrudimi. JUDr., právnická literatura.

Karel Kovář (2)

Narozen 11. 9. 1996 v Pardubicích. Karel Kovář, známý jako Kovy, je český youtuber, vloger a moderátor. Oceněn jako Bloger roku 2016 a Video bloger roku 2017.

Karel Koukal (1)

Karel Kolman (5)

Narozen 26.8.1892 v Zahrádkách u Jindřichova Hradce, zemřel 28.3.1962 v Trhovém Štěpánově u Vlašimi; spisovatel, člen a kazatel Jednoty českobratrské , vychovatel v sociálním ústavu ve Waiern , propagátor abstinenčního spolku Modrý kříž na Slovensku, učitel v Nové Bani, Žirovnici, v Trhovém Štěpánově , zakladatel sboru a kazatel Jednoty českobratrské v Trhovém Štěpánově , kronikář Trhového Štěpánova, ředitel Biblického ústavu v Kutné Hoře .

Karel Koč (2)

Narozen 10.11.1919. Ing., docent pro obor zemědělských strojů, práce v oboru.

Karel Kněnický (3)

Narozen 30.3.1908 v Praze. Docent, vedoucí katedry lehké atletiky na fakultě tělesné výchovy a sportu University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Karel Kludský (2)

Narozen 3. 6. 1891 v Temešváru , zemřel 29. 11. 1967. Majitel a ředitel cirkusu, drezér koní, syn Karla Kludského .

Karel Klimeš (3)

Autor publikace o pěstování užitkových rostlin.

Karel Kašpar (5)

J. Em. Karel kardinál Kašpar byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký a 32. arcibiskup pražský . Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Narozen v mirošovské škole jako syn učitele Jána Kašpara a Filippiny Heidelbergové, pokřtěn jako Karel Julius ; v publikacích, které napsal, užíval jména Karel Boromejský Kašpar, plným jménem tedy Karel Boromejský Julius Kašpar. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. Dne 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem po odstoupení Františka Kordače. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem . V době Masarykova státního pohřbu v září 1937 odjel do Říma. Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován ve svatovítské katedrále v Praze. Jako světící biskup královéhradecký užíval znaku s míčem sv. Terezie. Jako sídelní biskup královéhradecký užíval pak znaku čtvrceného, v prvním a čtvrtém poli s holubicí Ducha svatého, představující diecézi, ve druhém a třetím s míčem sv. Terezie. V Praze užíval nejdříve znak polcený pod hlavou se symbolem arcidiecéze. Později bylo vše převýšeno ještě další hlavou, a to s heroldským křížem Johan...

Karel Kadlec (3)

Narozen 11.1.1865 v Přehořově u Soběslavi, zemřel 4.12.1928 v Praze. JUDr., profesor slovanského práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překladatel z chorvatštiny a francouzštiny.

Karel Jiřík (1)

Autor atlasu zvěře.

Karel Jech (5)

Karel Jech byl český historik a novinář, znalec vývoje českého venkova. Byl synem učitele a vyrůstal v prostředí středočeského venkova, což mu později umožnilo autentický náhled na jeho proměnu. Po maturitě na Masarykově reálném gymnáziu v Kostelci nad Orlicí vstoupil do Českého svazu mládeže i KSČ. Studoval novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální, promoval však na Fakultě společenských věd VŠPHV. Během studií působil jako redaktor časopisu Předvoj a představitel studentských organizací. Vědeckou aspiranturu absolvoval na moskevské Lomonosově univerzitě. Pobyt v Sovětském svazu jej zbavil mnoha iluzí, přesto po návratu nastoupil na katedru dějin KSČ Vysoké školy politické ÚV KSČ a roku 1962 se stal jejím vedoucím. V roce 1963 byl povolán do tzv. barnabitské komise, prošetřující procesy z 50. let. Protože se začal stavět kriticky k politice špiček KSČ, musel odejít na nově zřízenou Vysokou školu ekonomickou. Pro své sympatiel k reformnímu proudu československé historiografie byl pak po sovětské okupaci nucen opustit školu i stranu a stal se zaměstnancem Státního výzkumného ústavu ekonomiky ve spotřebním průmyslu. Zároveň udržoval styky s bývalými kolegy a podílel se na přípravě samizdatových Historických studií. Po roce 1989 pomáhal vybudovat obor soudobých dějin v Československu a stal se prvním předsedou vědecké rady Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Často spolupracoval se svým přítelem Karlem Kaplanem. Věnoval se hospodářským a sociálním dějinám, přičemž stěžejním tématem celé jeho vědecké dráhy byly dějiny českého venkova po druhé světové válce, zejména proces kolektivizace. Vývoj jeho studií přitom odráží jeho osobní vývoj v proměňující se společenské a politické realitě. Nutno zmínit též jeho organizační zásluhy na půdě ÚSD a spolupráci s Asociací soukromého zemědělství ČR. V roce 2007 obdržel Cenu Antonína Švehly Nadačního fondu angažovaných nestraníků za svůj přínos českému rolnictví....

Karel Jan Štolc (2)

Náš přední a ve světě uznávaný odborník na problematiku pěstování bonsají.

Karel Hrubý (3)

Narozen 30.9.1910 v Praze, zemřel 10.12.1962 . RNDr., profesor všeobecné genetiky, práce v oboru.