Výpis všech autorů

Petr Hajn

Petr Hajn je český právník a vysokoškolský pedagog, který je absolventem Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde studoval v letech 1954 až 1959. Po dokončení svých studií pracoval ve Škodě Plzeň jako podnikový právník. V roce 1967 získal titul doktor práv. Od roku 1972 je vyučujícím na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a v letech 1975–2001 vedl tamní katedru hospodářského práva, která byla později přejmenována na katedru práva obchodního. V roce 1974 získal titul docent, v roce 1982 byl pak jmenován profesorem. V roce 2008 se stal Právníkem roku v oboru právo duševního vlastnictví. Napsal řadu vysokoškolských učebnic i jiných odborných textů, které se věnují zejména problematice nekalé soutěže a reklamy, ale též sbírky svých esejí, např. Jak se píší knihy aneb lehkovážná vyprávění o vážné literatuře. Profesor Hajn též působí jako advokát a člen Etického panelu České televize.

Peter Hajdúk

Peter Hajdúk žije jako penzista v Bratislavě. V minulosti pracoval jako právník, posléze se stal důstojníkem Československé armády. Hajdúka můžeme zařadit mezi autory nepříliš náročné dobrodružné či špionážní literatury se silným nádechem socialistické ideologie. Většina jeho děl vyšla v armádním vydavatelství Naše vojsko. Autorovou prvotinou se stal v roce 1964 román Kolotoč. Dále pak vyšly knižně jeho novely Mustafa a Nie sme z rodu bohatierov . Vrcholem jeho tvorby je rozsáhlá trilogie Ostrov, Ostrov v bouři a Üsvit nad ostrovem . Mezi jeho drobnější díla řadíme následující prózy: Čakajte na kuriera , Hodina rozhodnutí , Akce Edelstein spolu s J. Niňajem . Se stejným autorem napsal i knihu Krycie meno Regensburg , dále vyšla jeho práce Dozrávání . FIlmový scénarista a překladatel.

Pavel Hanuš

Pavel Hanuš byl český spisovatel, dramatik, scenárista a publicista. Pocházel z dělnické rodiny. Po ukončení měšťanské školy roku 1943 pracoval ve slévárně v ČKD a jako zřízenec v Živnostenské bance. Od počátku roku 1945 do konce války byl v táboře nucených prací ve Slezsku. Pak dálkově vystudoval novinařinu na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Pracoval v různých organizacích a v různých funkcích: V roce 1964 se stal zakládajícím členem a předsedou Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Roku 1972 vážně onemocněl a byl mu přiznán trvalý invalidní důchod. Svou literární činnost zahájil jako básník, když na přelomu 40. a 50. let časopisecky publikoval poměrně naivní dobové verše. Následně se zaměřil na tvorbu tendenčních satiricky zaměřených aktovek a scének a ideově zaměřených divadelních her. Psal také detektivní příběhy pro dospělé i pro děti. Během 70. a 80. let přenesl těžiště své spisovatelské činnosti do tvorby televizních a rozhlasových scénářů komediálního, detektivního a společensky mravoličného charakteru, které se však vyznačují hodnotovou nevyrovnaností.

Miroslav Hauner

Miroslav Hauner je český fotograf. Od reportážní fotografie se postupně dostal k fotografování krajiny, architektury a umění, věnuje se především rodnému regionu. Jeho obrazové knihy Západní Čechy a Česká krajina vyšly opakovaně v desetitisícových nákladech, druhá zmíněná získala v roce 1986 ocenění v soutěži o nejkrásnější knihu roku. V roce 1990 založil s fotografem a grafikem Milanem Kinclem nakladatelství KINCL & HAUNER, které svou produkci zaměřovalo především na pohlednice Prahy a přání.

Miroslav Halík

Narozen 30.6.1901 v Domažlicích, zemřel 5.8.1975 v Praze. PhDr., knihovník, literárněvědné práce, editor díla Karla Čapka.

Miloš Harant

Spoluautor příruček z oboru pěstitelství.

Miloš Hájek

Miloš Hájek byl český historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77. Narodil se do rodiny, jejíž národně-socialistické smýšlení předurčilo utváření jeho občanského postoje. Pod dojmem událostí přelomu 30. a 40. let vstoupil do Komunistické strany, v jejímž rámci se angažoval v odbojovém hnutí. V důsledku svých aktivit v organizaci Přehledy byl zatčen gestapem a odsouzen k trestu smrti. Tomu nakonec unikl díky květnovému povstání. Po válce se angažoval jako přesvědčený komunista, jehož ideologická východiska i občanské postoje v průběhu let procházely evolucí, jejíž osou ovšem vždy bylo úsilí o nalezení optimální ideové formy uspořádání společnosti, již nakonec shledal v demokratickém socialismu. Jeho první manželka, Alena rozená Divišová, přítelkyně z dob odboje, byla historička českého levicového a židovského odboje. Narodili se jim dva synové, jedna vnučka, Anna Hájková, je také historička na britské University of Warwick. Přes politické uvolnění v 60. letech byl pro své revizionistické postoje vyhozen z Vysoké školy politické, odkud následně přešel nejprve do Historického ústavu ČSAV, později do Ústavu dějin socialismu. Ve dnech srpnové invaze do Československa byl jedním z organizátorů vysočanského sjezdu KSČ. Po nástupu normalizace se stal aktivním členem pražského disentu, publikoval v samizdatu, se svou partnerkou Hanou Mejdrovou vydávali periodikum Historické studie, věnované otázkám moderních dějin, a ve svém bytě pořádali setkání předních intelektuálů. Stal se signatářem Charty 77 a v roce 1988 byl jejím mluvčím . V 80. letech rovněž předsedal Klubu Obroda, usilujícímu o naplnění odkazu pražského jara, který se po revoluci integroval do ČSSD. Členem této strany se stal Hájek v roce 1991 a v následujících letech se významně podílel na přípravě odborných materiálů ...

Michaela Ella Hajduková

Michaela Ella Hajduková odmalička rada písala. Už ako žiačka si vymýšľala komixy o modernej Popoluške, neskôr sa vyžívala v písaní slohových prác a vo vymýšľaní rozprávok pre malú sestru. Na strednej škole začala písať romány a básne do zásuvky. Študovala na Pedagogickej fakulte Prešovskej univerzity v Prešove, viac ako tri roky pracuje ako redaktorka spravodajstva a publicistiky v miestnych novinách Košický večer. Medzi jej záľuby patrí aj historický šerm na Spišskom hrade, knihy a história všeobecne. Žije v Košiciach.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic

Narozen 1564 na hradě Klenová u Klatov, popraven 21.6.1621 v Praze. Dvořan a diplomat, cestovatel, hudební skladatel, autor cestopisu.

Josef Hausmann

Josef Hausmann je český biofyzik, tlumočník a spisovatel, autor knih kritizujících feminismus. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2012 kandidoval jako nezávislý v obvodu č. 35 – Jablonec nad Nisou. Se ziskem 9,85 % hlasů skončil na 7. místě a nepostoupil tak ani do druhého kola. O dva roky později ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ND v obvodu č. 30 – Kladno. Se ziskem 1,74 % hlasů skončil na předposledním 9. místě a opět tak nepostoupil ani do druhého kola. Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako nestraník za ND na 20. místě kandidátky subjektu s názvem „ROZUMNÍ a Národní demokracie - STOP MIGRACI - NECHCEME EURO“, ale nebyl zvolen. Josef Hausmann je rozvedený a má dvě dcery.

John Harvey

John Harvey proslul zejména svou velmi vysoce hodnocenou řadou deseti románů o Charliem Resnickovi, jejichž děj je zasazen do Nottinghamu. První z této řady, Lonely Hearts, byl nedávno zvolen v The Times jedním ze „Stovky nejlepších románů století". V roce 1998 vyhrál Harvey vůbec poprvé cenu Sherlock za nejlepšího detektiva vytvořeného britským autorem. Román Cold Light získal cenu Grand Prix du Roman Étranger de Cognac jako nejlepší detektivní román vydaný ve Francii v roce 1999. John Harvey je též básníkem, dramatikem a publicistou. Poté, co hezkou řádku let prožil v Nottinghamu, se nyní vrátil do Londýna, kde žije se svou partnerkou a malou dcerkou. Standalone novels In A True Light Gone to Ground Shortlisted for Theakston’s Old Peculiar Crime Novel of the Year Award 2009. Nick's Blues Far Cry A Darker Shade of Blue Charlie Resnick series Lonely Hearts Rough Treatment Cutting Edge Off Minor Wasted Years Cold Light Living Proof Easy Meat Still Water Last Rites Trouble in Mind Cold in Hand Frank Elder trilogy Flesh and Blood Ash and Bone Darkness and Light

Jiřina Hauková

Jiřina Hauková byla moravská básnířka a překladatelka. Narodila se v rodině Karla Haukeho , šéfredaktora přerovského deníku Obzor a spoluvydavatele prvního ročníku časopisu Host a Marie Haukové . Měla dvě sestry: Olgu Šteflovou pedagožku, herečku a Květoslavu Haukovou . Obecnou školu a reálné gymnázium vychodila Jiřina v Přerově . Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně studovala tři semestry angličtinu a češtinu, až do uzavření vysokých škol. Poté pracovala jako redaktorka Obzoru v Přerově a od roku 1942 v knižním oddělení Ministerstva lidové osvěty v Praze. Po druhé světové válce pokračovala ve studiu angličtiny a estetiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po dvou semestrech však na studium rezignovala. Od roku 1945 pracovala na Ministerstvu informací, kde pracovala až do roku 1950, kdy se stala spisovatelkou z povolání. V témže roce se jejím manželem stal historik a kritik výtvarného umění Jindřich Chalupecký. Časopisecky své verše publikovala od roku 1934, první sbírka Přísluní jí vyšla v roce 1943. V Praze se dostala do kontaktu se členy literární a výtvarné Skupiny 42. V roce 1945 se stala její členkou. Spolu s Jindřichem Chalupeckým od roku 1944 překládají Pustou zemi amerického básníka Thomase S. Eliota. Tiskem vychází v roce 1947. V letech 1948–1958 a 1970–1990 nesměla publikovat, uplatnila se však jako překladatelka. Sbírky Motýl a smrt , Světlo v září a Spodní proudy byly vydány pouze neoficiálně v samizdatové Edici Petlice. V roce 1996 byla za básnickou sbírku Světlo v září vyznamenána Cenou Jaroslava Seiferta. Pohřbena byla na Městském hřbitově v Přerově. Kromě svého vlastního díla překládala z angličtiny. Mezi její překládané autory patří např. Edgar Allan Poe, T. S. Eliot, Emily Dickinsonová, Dylan Thomas či John Keats. Po Jiřině Haukové a Jindřichu Chalupeckém je pojmenov...

Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy. Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně . Poté absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze, kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan. Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu. Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů: Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy. Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy : Roku 2015 bylo kompletní Havlíčkovo dílo digitalizováno a zpřístupněno online zdarma. Na projektu Havlíčkova Jilemnice se podílelo Město Jilemnice, Krkonošské muzeum a firma 2ebook.

Jarmila Hamplová-Šusterová

Narozena 27.2.1904 v Praze,zemřela 1992. PhDr., středoškolská profesorka, práce z francouzštiny.

Jane Harper

Australská spisovatelka Jane Harper se narodila v Manchesteru ve Velké Británii. Ve věku osmi let se s rodinou přestěhovala do Austrálie, kde získala i občanství. Do Velké Británie se po šesti letech vrátila a později vystudovala angličtinu a historii na univerzitě v Kentu. Po ukončení studia si doplnila kvalifikaci, aby mohla pracovat v žurnalistice. Poté pracovala v novinách Darlington & Stockton Times a Hull Daily Mail. V roce 2008 se přestěhovala zpět do Austrálie. Psala pro noviny Geelong Advertiser, od roku 2011 působila v deníku Herald Sun v Melbourne. V roce 2014 napsala povídku pro magazín Big Issue. To ji přimělo, aby se intenzivněji věnovala vlastní tvorbě. Zapsala se do on-line kurzu kreativního psaní, v němž postupem času vznikl její první velmi úspěšný román Sucho s kriminalistou Aaronem Falkem. Nepublikovaná část rukopisu byla v roce 2015 oceněna v australské literární soutěži. Druhý román série s Aaronem Falkem Síla přírody již nebyl tak úspěšný. Vysoké hodnocení pak získal autorčin další, tentokráte samostatný román The Lost Man, 2018.

Jana Hanšpachová

Narozena 1963. PhDr., filosofka, kombinace český jazyk-pedagogika. Publikace z oboru pedagogiky předškolního věku, též autorka učebnic angličtiny a němčiny pro předškolní a mladší školní věk.

Jana Halenková

Ján Halaša

Ján Haláša byl fotograf, organizátor turistiky a lékárník. Studoval na lyceu v Banské Bystrici, Šoproni a do 1911 v Bratislavě, 1911–1913 praktikoval v bratislavské lékárně Salvator, farmacii studoval v Budapešti, později na KU v Praze. Titul PhMr. získal v roce 1919 . Od roku 1922 byl spolumajitelem lékárny K Sv. Duchu a po roce 1945 pracovníkem lékáren. Do roku 1972 působil jako fotograf pro Trenčianske muzeum v Trenčíně. V prvním období tvořila jádro jeho tvorby krajina, od roku 1934 i člověk. Tak vytvořil dokumenty ze života lidu zejména v okolí Trenčína, v Turci, na Oravě, v Liptově. V krajinářské tvorbě přešel k osobité syntéze monumentálnosti, citového náboje motivu i výrazu a národnímu obsahu. Průkopník české turistiky a vysokohorského sportu. Turistiku spojoval s fotografií. Postupně sestavil obrázkový zeměpis horských partií Liptova, Oravy a Turca. Je autorem nebo spoluautorem turistických, obrazových a vlastivědných publikací a obrazových a textových příspěvků v časopise Krásy Slovenska. Jeho fotografie jsou ve sbírkách SNG v Bratislavě, oblastní galerie M. A. Bazovského v Brně, Moravské galerii v Brně a jinde. Na jeho počest je v Trenčíně pojmenována ulice na sídlišti Jih. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Halaša na slovenské Wikipedii.

Iva Hadj Moussa

Narozena 3. 5. 1979 v Písku. Psycholožka, autorka beletrie pro mládež, scénáře k večerníčku, reklamní textařka a kreativní ředitelka agentury zaměřené na obsahový marketing a media relations, moderátorka rozhlasového pořadu.

Hans Hass

Hans Hass byl rakouský průkopník potápění, mořský biolog, ekolog a filmař, známý svými cestopisnými knihami a dokumenty o životě žraloků. Narodil se ve Vídni, kde vystudoval gymnázium. Po maturitní zkoušce v roce 1937 strávil léto na francouzské riviéře, kde se seznámil s tehdy populárním spearfishingem a fotografováním pod vodou. Potápění jej uchvátilo a sám se pustil do zlepšování tehdy dostupného potápěčského vybavení – vytvořil vlastní ploutve, podmořský fotoaparát a filmovou kameru. V roce 1939 odjel s dvěma přáteli na prázdninovou potápěčskou expedici do Karibiku na ostrovy Curaçao a Bonaire, která se kvůli problémům způsobenými vypuknutím 2. světové války protáhla na více než půl roku. V Karibiku nasbíral fotografie do své knihy V říši korálů a žraloků. Po svém návratu ukončil studium práv a přestoupil na biologii. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Hass na německé Wikipedii a Hans Hass na anglické Wikipedii.

Hana Hančová

Narozena 1957. Pedagožka, učebnice a metodické materiály k výuce biologie.

Fred Hageneder

Spisovatel, hudebník, grafik a pedagog Fred Hageneder se narodil v roce 1962 v Hamburku . K vášnivému zájmu o stromy ho v 80. letech přivedlo studium srovnávací religionistiky, dějin kultury, mytologie a archeologie. Přednášel o duchovní a kulturní historii stromů v různých ekologických centrech v Německu a Švýcarsku a na Universitě Abant Izzet Baysal v Turecku. Je autorem několika knih o stromech.

František Hanzlík

Doc. Dr. František Hanzlík, Csc. se narodil 1.října 1954 v Olomouci. Je členem Klubu autorů literatury faktu a členem Sdružení historiků ČR. Zabývá se problematikou poválečného vývoje v Československu, zvláště obdobím 1945-1948.

Deborah E Harkness

Americká historička a vysokoškolská učitelka, zaměřená na dějiny vědy a lékařství, dějiny Evropy a Británie raného novověku, období vlády Tudorovců, a renesanci. Též autorka blogu o víně.

David Hawcock

Britský výtvarník, grafický designér a modelář.

Dallas Hartwig

Žije v Salt Lake City v Utahu. Dallas je certifikovaný poradce pro sportovní výživu, funkční medicínu a kvalifikovaný fyzioterapeut. Zaměřuje se na léčbu hormonálních, trávicích a metabolických zdravotních problémů souvisejících s životním stylem. Pomáhá lidem změnit vztah k jídlu a vytvořit si a osvojit zdravé návyky. V roce 2009 se stal spolutvůrcem programu Whole30, v roce 2012 pak spoluautorem knihy Jídlo na prvním místě. Přispívá do časopisů Wall Street Journal, Details, Redbook a Woman´s World. Po celém světě vede semináře věnované zdraví a výživě - dosud jich bylo přes 150 - a na webech Whole30 poskytuje podporu více než 1,5 milionu lidí měsíčně.

Cynthia Hand

Cynthia vyrostla v jihovýchodním Idahu. Již od malička miluje čtení a svou první povídku napsala už v šesti letech – hned jak se naučila psát. Její učitelka na druhém stupni jí jednoho dne řekla, že se určitě stane spisovatelkou. A to se také splnilo. Nyní Cynthia dělí svůj čas mezi jižní Kalifornii, kde žije se svým manželem a synem, a jihovýchodní Idaho. Vyučuje tvůrčí psaní na Pepperdine University.

Christine Harvey

Americká podniková psycholožka, práce o motivování v marketingu.

Cathy Hapka

Vlastním jménem Catherine Hapka je americká spisovatelka na volné noze.Zpracovala do knižní podoby početné náměty pro děti i pro dospělé,mimo jiné také známé příběhy z televizních seriálů.Žije a tvoří v Pensylvánii.

Břetislav Hartl

Břetislav Hartl byl český spisovatel, autor próz, populárně naučných publikací a pořadatel sbírky přísloví. Břetislav Hartl se narodil roku 1927 v Olomouci. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zabýval se ekonomií a historií, a jejich vzájemnému působení a vývoji. Napsal několik knih různého zaměření – od naučných pohádek pro děti, přes knihy zábavné až po vědecké pro velmi úzký okruh fundovaných odborníků. Zejména poslední knize s názvem Prométheus se věnoval prakticky celý život. Neustále pátral po podkladech v archivech, literatuře atd., neustále připravovaný text vylepšoval, doplňoval, zpřesňoval. Tak vznikl obrovský soubor textů na toto téma, které ve světě nemá obdobu. Vydal jí ve vlastním nákladu v počtu cca 100 kusů. Při psaní všech knih spolupracoval s význačnými grafiky a ilustrátory, především pak s Adolfem Bornem. Zemřel roku 2010 a jeho ostatky jsou uloženy v rodinném hrobě v Olomouci.

Anton Habovštiak

Anton Habovštiak sa narodil v roľníckej rodine. Inšpirovaný prostredím, začal si zapisovať nárečové texty z oravskej oblasti, ktoré neskôr využil a uplatnil vo svojom bádateľskom a tvorivom živote. Svoju prvú štúdiu venoval svojmu rodnému kraju. Celý život zasvätil vedeckej práci v Jazykovednom ústave Ľudovíta Štúra - predovšetkým výskumu slovenských nárečí, predovšetkým oravských, a to najmä s uplatnením metód jazykového zemepisu. Venoval sa aj otázkam spisovného jazyka, štylistike, onomastike, lexikologickej a lexikografickej problematike, ale aj umeleckej literárnej tvorbe a literatúre faktu. Zaoberal sa aj výskumom slovnej zásoby slovenských a slovanských nárečí. Dlhé roky aktívne pracoval v lexikálnej sekcii. Ako autor riešil teoretické i praktické problémy lexikálnej a sémantickej diferenciácie jazykov skúmaného areálu zo širšieho slavistického hľadiska. Využil materiál získaný pomocou atlasového dotazníka na rozsiahlom slovanskom území a pripravil sériu príspevkov, ktoré potom publikoval v domácich i zahraničných periodikách, príležitostných zborníkoch a knižných vydaniach. Počas dialektologických terénnych výskumov venoval pozornosť aj ľudovej slovesnosti. Na základe získaných ľudových motívov napísal viacero zbierok rozprávok a povestí, v ktorých bohato využil hlbokú studnicu nárečovej lexiky, frazeológie a syntaxe i pozitívne etické posolstvo ústne tradovaných príbehov. Čitatelia mu neraz adresovali otázku, ako vraj súvisí vedecké poznávanie s fenoménom fantázie, čo tak veľmi charakterizuje slovesný útvar, akým je rozprávka. Venoval sa aj tvorbe literatúry pre mládež. Ako člen autorského kolektívu Slovníka slovenských nárečí I mal možnosť samostatne rozvinúť svoju lexikografickú prax. Zúročil ju najmä pri príprave troch dielov edície krátkych slovníkov slovenských nárečí. Neustále bol aktívny v besedovaní, oponovaní a popularizovan...

Anthony Ham

Anthony Ham - autor turistických průvodců. V roce 2001 se Anthony nevyléčitelně zamiloval do Španělska a o rok později se vrátil s jednosměrnou jízdenkou, aniž by uměl slovo španělsky nebo měl v zemi mnoho známých. O deset let později žije v Madridu se svou manželkou Marinou a jejich dvěma dcerami, mluví plynně španělsky a nepřestává obdivovat svůj adoptivní domov. Barcelonu pravidelně navštěvuje a občas se musí štípnout, aby se přesvědčil, jak se jeho život změnil k lepšímu. Kromě psaní pro Lonely Planet se Anthony Ham věnuje přípravě článků a fotografií o Španělsku, Africe a Blízkém východu pro noviny a časopisy po celém světě. .

Swing Band Ferdinanda Havlíka

Czech jazz orchestra, led by Ferdinand Havlík.

Stanislav Havelka

spisovatel, scénárista časopisu Čtyřlístek, od roku 1989 vytvořil 110 scénářů k obrázkovým seriálům. Nejznámější byly Ivo a Iva , Kamarádi , Na hradě Kulíkově , Polda a Olda , Pes z vesmíru. Spoluautor TV večerníčků O zvířátkách pana Krbce, Jája a Pája, Strašidla na Kulíkově a dalších.

Rudolf Havlík

Rudolf Havlík přes 12 let pracoval v Asii a cestoval po světě. Tam začal také psát úspěšné blogy a později vydal čtyři knihy. NIKDO NECHCE ČEKAT VĚČNĚ, TRANSIT, ROK DRAKA a NEBE. Poté doslova přeřadil a stal se úspěšným filmovým scénáristou a režisérem. Jeho nejnovější film PO ČEM MUŽI TOUŽÍ doslova strhal žebříčky návštěvnosti v českých kinech. Předchozí film POHÁDKY PRO EMU zabodoval nejen v Čechách, ale i na mezinárodním poli, kdy si odvezl nejcennější trofeje z několika amerických festivalů. Jeho dokumentární přírodopisný cyklus NA VLASTNÍ NOHY, odvysílala Česká Televize a sklízí úspěchy i na mezinárodním poli. Momentálně pracuje na svém prvním románu, který ještě nemá jméno a měl by se objevit na trhu na konci roku 2020.

Raven Hart

Pod jménem se ukrývá Susan Gogginsová, novinářka, zapisovatelka a po většinu své pracovní kariéry autorka technických příruček. Později přešla na psaní romancí pro Harlequin. Časem si kromě milostných příběhů oblíbila i horory a zcela ji učarovali upíři od Anne Rice. První dvě knihy ze série Upíři ze Savannah napsala ve spolupráci s Virginií „Gin“ Ellisovou. Společnou tvorbu ukončila smrt Gin Ellisové v roce 2006.

Michihiko Hachiya

Japonský lékař, autor vzpomínek na svržení atomové bomby na Hirošimu.

Martin Harák

Autor prací z historie a současnosti veřejné dopravy.

Lawrence Hanson

Autor biografií.

Kachou Hashimoto

Autorka známá též pod pseudonymem Aiko Nagayama nebo Yasumi Nagayama, je mladá japonská ilustrátorka. Krom kariéry asistentky jiným mangaka měla pochopitelně aspiraci prorazit vlastními výtvory. Pro příklad se podílela na tvorbě mangy \"Whistle!\" od autorky Higushi Daisuke. Přestože od počátku své činnosti coby manga autorky dostaly její kratší příběhy prostor se ukázat, skutečný ohlas jí přinesla až série \"Cagaster\", kterou publikovala primárně skrze vlastní webovou stránku jako web komiks. V současné době pracuje na nové sérii nazvané \"Arbos anima\".

Josef Hanuš

Josef Jan Hanuš se narodil 13. září roku 1911 v rodině dolnoštěpanického kovozemědělce. V Dolních Štěpanicích začal v roce 1917 také chodit do školy. Jako většina českých obyvatel v té době byl po křtu římsko-katolického vyznání. Nikterak se mu to však nezamlouvalo, tak se záhy vydal svou vlastní cestou... "Byl jsem nucen chodit v Horních Štěpanicích do kostela a poslouchat všem těm hrůzám, co se mě stane, když se nebudu řídit buď římsko-katolickým nebo protestantským bohem..." V sedmnácti římsko-katolickou církev opustil a začal do kostela docházet tak, jak se mu zachtělo. Navíc vždy do toho nejbližšího: "...byl jsem v mohamedánských mešitách, židovské synagoze, modlil jsem se v různých kostelech a modlitebnách - presbyteriánských, baptistických, episcopaliánských, metodistických atd. Je to všechno jeden Bůh..." V roce 1931 složil na gymnáziu v Jilemnici maturitní zkoušku a odešel učit do nedalekého Jestřebí. Po půl roce šel k odvodu. Přihlásil se dobrovolně k letectvu a narukoval k Leteckému pluku 1 "T. G. Masaryka" . Po týdnu v Praze - Kbelích u 2. pozorovací letky byl odeslán do prostějovské Školy pro důstojníky letectva v záloze. Zde prodělal výcvik, aby pak praxi získal, již jako desátník-aspirant, od června do září 1933 u 4. pozorovací letky LP 1 "TGM" na letišti v Chebu. Zde se rozhodl pro kariéru vojáka z povolání a nastoupil na Vojenskou akademii. Dne 2. 7. 1935 byl slavnostně vyřazen v hodnosti poručíka a po absolvování příslušného aplikačního kursu zařazen zpět ke 4. pozorovací letce. Zde působil dva roky a v této době rozhodně nezahálel. Prodělal kurs létání v noci podle přístrojů , příležitostně působil jako výpomocný profesor pěšího výcviku ve zdejší Škole pro důstojníky letectva a výpomocný učitel teorie při školení letců, kteří se přihlásili v rámci akce "1000 pilotů republice". Též si průběžně zvyšoval svoji leteckou kvalifikaci... 25. dubna 1938 byl d...

Jano Hargaš

Jano Hargaš je mladý talentovaný autor, ktorého vydavateľstvo Slovenský spisovateľ označilo za objav roka 2010. Pochádza z Orešian, no narodil sa a žije v Bratislave. Vyštudoval obchodnú akadémiu a v súčasnosti je poslucháčom katedry žurnalistiky na Univerzite Komenského v Bratislave. Na slovenskej literárnej scéne prerazil úspešným debutom Mám v pätách mafiu, jeho druhou knihou je román Môj otec mafián. Popri štúdiu a písaní sa venuje aj moderátorskej činnosti, v TV DOMA spolumoderuje magazín L.O.V.E.

Ivan Hanousek

Narozen 14.5.1942 v Praze. Novinář a prozaik, autor reportáží.

Isaac Hayes

Isaac Hayes byl zásadní osobností soulové hudby a jednou z hnacích sil jižanského soulového vydavatelství Stax Records, kde působil jako autor písní i jako umělec. Hayes se narodil 20. srpna 1942 v Covingtonu ve státě Tennessee a svou kariéru zahájil na počátku 60. let. Průlomu dosáhl v roce 1969, kdy vydal album "Hot Buttered Soul", které mělo obrovský komerční úspěch a je považováno za milník soulové hudby pro své bohaté aranže, dlouhé skladby a Hayesův charakteristický barytonový hlas.

Hans Habe

Janos Békessy, známější pod svým pseudonymem Hans habe byl rakouský spisovatel a vydavatel novin. On používal i pseudonymy Antonio Corte, Frank Richard, Frederick Gert, John Richler, Hans Wolfgang, a Robert Pilchowski.

Gill Harvey

Gill vyrůstala až do sedmi let ve Warwickshire, než se její rodina přestěhovala na železniční stanici ve středním Walesu. V sedmnácti měla jediný cíl: utéci z velšských kopců, které jsou sice velmi krásné, ale bohužel tam není co dělat. A tak odešla z Walesu a vrhla se na budování kariéry. Po roce v okamžiku osvícení ukončila studium práv a začala studovat filozofii a francoužštinu na univerzitě v Oxfordu. Poté se věnovala léčení duševních nemocí, práci na ochraně životního prostředí, životu v dodávce na Vnějších Hebridách, zpívání, přeměně přasečích chlívků na umělecké dílny, prodeji ve starožitnictví... a všechno tohlebylo zhábavné, ale pořád to nebylo ono. Mezitím objevila, že jí baví psaní, a dokončila svůj první román, který nechtěl nikdo vydat, ale který jí však v roce 1994 pomohl k získání místa píšící redaktorky v Usborne Publishing. Tam se seznámila s tvorbou pro děti a zjistila, že je to pravé ořechové. Gill je na volné noze od roku 2000. Věnuje se všem možným žánrům-píše prózy na objednávku, literaturu faktu, filmové recenze, a dokonce i softwarové příručky. Ale postupně se dostává i k tomu, aby realizovala své vlastní nápady. Rok, který prožila v Egyptě, jí poskytl náměty jak k próze Láska v Luxoru, tak i k románu ze starověkého Egypta, Sluneční sirotek. Gill žije v Londýně, ale velmi ráda z něj utíká do exotických míst.

Gill Hale

Anglická zahradní návrhářka, odborné publikace z oboru feng-šuej.

Frank Harris

Narozen jako James Thomas Harris v Irsku velšským rodičům, v roce 1921 se stal občanem USA. Spisovatel, redaktor, novinář a nakladatel, přítel mnoha umělců jeho doby, nejznámější pro své skandální memoáry "Můj život a mé lásky", které byly v mnoha zemích zakázány pro "obscénní obsah".

Emmerich Hakvoort

Autor prací z oblasti válečné a námořní historie.

Elisabeth Hanson

Autorka biografií.

Daniel P Harmon

Bohuslav Hanuš

Spis z oboru ovocnictví.

Bedřich Hála

Narozen v dubnu 1927. Zemědělský a zahrádkářský redaktor.

Arthur Travers Harris

Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .

Anna Beata Háblová

Narozena 1983 v Praze. Ing. arch., architektka a urbanistka, též autorka poezie.

Alois Hajn

Alois Hajn byl český novinář, publicista, překladatel a politik; bratr novináře, politika a nakladatele Antonína Hajna . Vystudoval gymnázium v Rychnově nad Kněžnou. Studoval filozofii na české univerzitě v Praze a na univerzitě ve Vídni, studia však nedokončil. Byl jedním z vůdců pokrokářského hnutí. V roce 1896 vystoupil z katolické církve. V období 1894–97 vydával časopisy Lid a Ruch, 1897–1914 a 1919–1920 časopis Osvěta lidu . V letech 1897–1903 byl členem vedení radikálně pokrokové strany, roku 1903 se s ní pro svůj kritický postoj k nacionalismu a důraz na sociální otázku rozešel. V letech 1903–1905 byl předsedou Občanského klubu pro Pardubicko a Chrudimsko, který v roce 1905 převedl do Masarykovy realistické strany. Za první světové války organizoval domácí odboj ve východních Čechách . Po likvidaci realistické strany vstoupil v roce 1919 do sociálně demokratické strany, jejímž členem zůstal až do roku 1948. Od roku 1921 do penzionování v roce 1938 měl na starosti tiskovou službu ministerstva zahraničních věcí a redigoval revui Zahraniční politika. Je autorem několika publikací: Proces s tzv. Omladinou , České strany politické , Novomalthusianism , Odluka církve od státu aj. V knize Život novinářův uveřejnil vzpomínky na Solnici a gymnazijní studia v Rychnově nad Kněžnou.

Alois Hába

Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...

Alexis J Hall

Aleš Haman

Narodil se 26. června 1932 v Josefově u Jaroměře v rodině armádního důstojníka. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové v roce 1951 studoval bohemistiku a literární vědu na Filosofické fakultě University Karlovy. V roce 1956 absolvoval diplomovou prací Vlastenecká lyrika z let 1885–1895. V tomtéž roce nastoupil jako korektor, později redaktor ve Státním zdravotnickém nakladatelství. Od roku 1957 působil jako odborný pracovník v Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde se stal redakčním tajemníkem kritického vydání Spisů Jana Nerudy a kde se roku 1965 habilitoval jako vědecký pracovník studií Neruda prozaik. V roce 1972 z politických důvodů pracoviště opustil a byl zaměstnán jako bibliograf ve Státní knihovně ČSR. V roce 1982 přešel do oddělení výzkumu a metodiky knihovnictví, kde se zabýval především výzkumem čtenářských preferencí. V roce 1990 se jako vědecký pracovník vrátil do Ústavu pro českou a světovou literaturu, kde v roce 1992 získal titul DrSc. studií K otázkám teorie četby a čtenářství krásné literatury. Od roku 1990 také přednášel na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kde našel od roku 1992 trvalé působiště. V roce 1998 dosáhl hodnosti univerzitního profesora. Od roku 1999 do současnosti vyučuje rovněž na katedře bohemistiky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Odborné články, studie a kritické reflexe publikoval již v průběhu šedesátých let na stránkách České literatury, Plamene, Kulturní tvorby, Tváře nebo Lidové demokracie. V osmdesátých letech mohl publikovat pouze v odborných knihovnických časopisech, zejména v periodiku Čtenář. V roce 1976 publikoval v samizdatu studii o Vladimíru Páralovi Dvakrát Páral pod pseudonymem H. Rak. Jako editor připravil do tisku především knihy Jana Nerudy, Ignáce Herrmanna, Ludvíka Aškenázyho. V devadesátých letech přeložil z angličtiny knihu Pavla Trenského Josef Škvorecký. V roce 2005 vyšel jeho překlad z francouzštiny obsáhlé příručky Voisine-Jechové o...

Zdeněk Haník

Zdeněk Haník je bývalý český volejbalový reprezentant, trenér národních družstev Česka a Rakouska, od roku 2016 místopředseda Českého olympijského výboru. Původním povoláním byl středoškolským učitelem českého jazyka a literatury a tělesné výchovy. Začínal jako učitel na základní škole v Nymburce , učil na brněnském matematickém gymnáziu třída Kapitána Jaroše . Působil jako vysokoškolský učitel na Fakultě tělesné kultury UP v Olomouci , Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze a Fakultě sportovních studií MU v Brně . Je autorem pěti publikací o volejbalu a řady časopiseckých článků. Vystoupil na řadě odborných, vědeckých seminářů a publikoval v příslušných sbornících. V oblasti popularizace odbornosti působí jako člen redakční rady měsíčníku COACH a autor sloupků a fejetonů v magazínu Sport a týdeníku Reflex i jako autor a protagonista metodické části televizního volejbalového magazínu. Absolvoval 150 zápasů v reprezentaci ČSFR. Hráčská klubová působiště: Zbrojovka Brno, Lokomotiva Nymburk, VKP Bratislava, Dukla Trenčín, Donaukraft Wien a Tirol Innsbruck. Vedl rakouské ligové kluby a rakouskou reprezentaci, s níž absolvoval ME 1999. S národním mužstvem České republiky zvítězil 2x v kvalifikaci na MS 2002 a 2010, obsadil 4. místo na ME 2001, absolvoval MS 2006 . Získal mistrovský titul na Slovensku s družstvem VKP Bratislava . Byl 3x vyhlášen trenérem roku: v Česku v letech 2002 a 2008, na Slovensku v roce 2004. Předseda Českého volejbalového svazu , místopředseda Českého olympijského výboru . Organizátor sportovních a společenských akcí, setkání osobností z různých oblastí života české společnosti. Spoluzakladatel Nadace Volejbalové akademie, která podporuje metodickou a publikační činnost. Působil jako komentátor České televize při televizních přenosech z volejbalu. Je zakladatelem Unie profesioná...