Všichni Autoři a témata

Primus Sobotka (3)

Primus Sobotka byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků. Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování. V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil , v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného. Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech. Jeho bratr Ferdinand Sobotka byl známý jako básník-samouk. První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny. V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejm...

Přemysl Adamec (5)

Narozen 15.8.1930 v Bohuticích u Znojma. PhDr. CSc., docent ruštiny na filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Pražští Žesťoví Sólisté (2)

Pražští Žesťoví Sólisté , což v překladu znamená Pražští žesťoví sólisté, je dechový soubor známý svým klasickým i současným repertoárem. Jejich zaměření na dechovou hudbu jim umožňuje zkoumat celou řadu skladeb od barokních až po moderní díla, přičemž často upravují skladby pro své specifické nástrojové obsazení. Přínos souboru pro tento žánr by byl významný pro propagaci a zachování dechové hudby v klasickém i současném kontextu.

Pravoslav Mach (4)

Narozen 18. 11. 1902 v Kladně, zemřel 5. 6. 1970 v Praze. Skladatel a dirigent taneční, dechové a estrádní hudby.

Pranas Mašiotas (2)

Litevský autor knih pro děti.

Poppy-Jay St. Palmer (3)

Britská spisovatelka a editorka knih a článků z oblasti umění a zábavy.

Polly Powell (2)

Autorka knih o módních stylech, dějinách moderního umění a architektury.

Poláček Karel (1)

Poggio Bracciolini (4)

Gianfrancesco Poggio Bracciolini ; 11. února 1380 dnešní Terranuova Bracciolini – 30. října 1459 Florencie) byl jedním z nejslavnějších humanistů italské renesance. Byl jedním z průkopníků humanistického hnutí, protože znovu objevil některá důležitá díla starověku a znovu je zpřístupnil evropským intelektuálům. Významný je též jeho příspěvek k vývoji latinky; je považován za vynálezce humanistického písma. Jako papežský tajemník byl přítomen na kostnickém koncilu. Do doby jeho tamního pobytu spadá list, který napsal jako očitý svědek odsouzení a popravy mistra Jeronýma Pražského svému příteli Leonardovi z Arezza. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poggio Bracciolini na německé Wikipedii.

Pirkko Saisio (5)

Piotr Witold Lech (3)

Polský autor fantasy.

Piotr Paszkiewicz (2)

Kulturně historické práce, překlady.

Pieter Bruegel (2)

Pieter Bruegel starší byl vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života zasazené do svébytně ztvárněných krajin, ale také biblické příběhy, alegorie a další. Je považován za nejvýznamnějšího nizozemského malíře 16. století. Místo Bruegelova narození není písemně doloženo. Má se za to, že to bylo nizozemské město Breda. Před rokem 1551, kdy zde byl přijat do malířského cechu svatého Lukáše, se usadil v Antverpách. Zde byl žákem Clauda Dorisi a Pietra Coecka van Aelst, malíře císaře Karla V. Důvody jeho cesty po Itálii uskutečněné v letech 1551 nebo 1552–1555 mohly ležet jak v dočasné nouzi o zakázky, tak ve snaze seznámit se s italským uměním. V Antverpách v té době připadal jeden malíř asi na 250 obyvatel. Kresbami je doložen jeho italský pobyt v Římě, Neapoli, Messině, Reggio di Calabrii, Palermu a Fondi. Jedinou olejomalbou, inspirovanou italským pobytem, je Pohled na Neapol, namalovaný mezi roky 1558 a 1562. Mnohem větším dojmem na něj zapůsobil přechod Alp. Bruegelův první životopisec Karel van Mander napsal: "V Alpách do sebe Bruegel pohltil všechny ty hory a skály, a když se vrátil domů, vyvrhl je na svá plátna." Zřejmě do počátku 50. let 16. století lze datovat Breugelovu spolupráci s Hieronymem Cockem, rytcem a nakladatelem rytin. Pro jeho podnik "U čtyř větrů" nakreslil po návratu z italské cesty předlohy k několika cyklům rytin. Do roku 1559 se podepisoval Brueghel tak jako všichni jeho potomci, pak ale vynechal ze svého příjmení „h“ a začal se podepisovat jako Bruegel. Roku 1563 se oženil s dcerou svého bývalého učitele Marií Coecke van Aelstovou a přestěhoval se do Bruselu. Soudobé prameny uvádějí, že se tak stalo na přání tchyně, která ho chtěla vymanit z vlivu jeho služky, se kterou dlouhá léta žil. Pravděpodobnější je, že chtěl mít blíže ke kardinálu Granvellovi, předsedovi nizozemské státn...

Pieter Aspe (2)

Vlámský autor detektivek, vlastním jménem Pierre Aspeslag. Narodil se 3. 4. 1953 v Bruggách v Belgii, kde vystudoval latinu. Z nespočetného množství povolání zastával práci skladníka, fotografa, učitele, demokratického kandidáta do bruggského zastupitelstva, farmáře a sezónního pracovníka námořní policie. Psaní se věnuje na plný úvazek od roku 1996. Je ženatý, má dvě dcery. Hrdiny Aspeovy krimisérie jsou bruggský policejní inspektor Van In, jeho pravá ruka, čtyřprocentní seržant Versavel, a krásná zástupkyně prokurátora Hannelore. Série s Van Inem je v Belgii tak populární, že vznikl nejen seriál rozhlasový, ale v roce 2004 běžel i desetidílný televizní. V současné době by se měla natáčet druhá řada. Kromě knih v hlavní roli s Van Inem napsal Aspe také dvě knížky pro děti.

Pierre Reverdy (3)

Pierre Reverdy byl francouzský básník a esejista. Narodil se jako nemanželské dítě v jihofrancouzské rodině s vinařskou a sochařskou tradicí. Od roku 1910 žil v Paříži a zařadil se do skupiny nonkonformních výtvarníků a literátů scházejících se v Bateau-Lavoir. Jeho básnická tvorba, vyznačující se překvapivými metaforami, byla ovlivněna kubismem, dadaismem a surrealismem. Roku 1915 vydal první knihu básní v próze a v roce 1917 založil časopis Nord-Sud, zaměřený na avantgardní literaturu, v němž publikovali svá první díla např. André Breton nebo Philippe Soupault. Jeho život a tvorbu výrazně poznamenal milostný vztah s Coco Chanel a duševní otřes z rozchodu ho přivedl k opuštění uměleckého světa a k náboženským úvahám. V roce 1926 vstoupil do benediktinského kláštera v Solesmes, kde prožil zbytek života.

Pierre Pevel (2)

Francouzský spisovatel fantasy literatury.

Pierre Petitfils (2)

Přední francouzský literární badatel zasvětil svou práci přešdevším dvěma velkým bohémům francouzské poezie - Verlainovi a Rimbaudovi.

Pierre Péan (2)

Pierre Péan je renomovaný francouzský investigativní novinář a autor mnoha knih, zabývajících se politickými skandály.

Pierre Jean Jouve (3)

Francouzský básník, spiovatel, romanopisec a literární kritik. Básnické začátky pod vlivem unanimismu, a pacifismu Romaina Rollanda. Po náboženské konverzi dosavadní dílo zavrhl a začal psát meditativní, mystické i eroticky exponované pravidelné a volné verše vydané v devíti sbírkách.

Pierre Georgel (2)

Francouzský autor a spoluautor knih o výtvarném umění.

Pierre Dufour (5)

Francouzský historik a bibliograf, žurnalista a spisovatel, publikoval pod řadou pseudonymů.

Pierre Cabanne (2)

Francouzský publicista, kritik a historik literatury a výtvarného umění.

Pierre Berton (1)

Pierre Francis de Marigny Berton, autor známý díky svému zaměření v oblasti kanadské literatury faktu, se narodil 12. 7. 1920 v hlavním městě Yukonu, Whitehorse. Za svůj život sepisuje velké množství odborných knih, knih určených mládeži, dobrodružných románů a stává se z něj jeden z nejplodnějších a nejoblíběnějších kanadských spisovatelů. S rodiči, matkou Laurou Beatricií Bertonovou - učitelkou - a otcem - Pierrem Berton - důlním těžařem, mění rodné město za Dawson City, aby se posléze společně usadili v Britské kolumbii, ve městě Victoria. Během studií na univerzitě University of British Columbia se seznamuje s novinařinou - stává se redaktorem univerzitních novin The Ubyssey, aby se později stal ve věku 21 let nejmladším redaktorem deníku Canadian daily. Umírá na zástavu srdce ve věku 84 let 30. 11. 2004 v nemocnici Sunnybrook v Torontu.

Pia Dušak (3)

Pia Dušak, Patrícia Dušaková, pochádza a stále žije v Jabloni, je absolventka humenskej chemickej priemyslovky. Dnes pracuje ako copywriterka v reklamnej agentúre, takže aj keď nepíše, píše. Najprv začala blogovať. Písala veselé príbehy, neskôr články na pokračovanie. Po polročnej pauze všetko stiahla z internetu, dopísala a poslala do vydavateľstiev. Urobila tak pod pseudonymom, pretože sa bála odmietnutia a výsmechu. Nič z toho sa nestalo. Ako prví sa jej ozvali z Evitapressu, neskôr aj z ďalšieho vydavateľstva, ale ona vedela, kde chce zakotviť.

Phyllis Cocker (4)

Německá autorka kriminálních a romantických autorů.

Philip Jodidio (3)

Americký historik umění, zabývá se současnou architekturou, práce z oboru.

Philip Hawthorn (3)

Britský autor, kompilátor a editor dětských publikací.

Philip D Chinnery (2)

Autor knih o letectví a válečné historii.

Philip Carter (3)

Americká spisovatelka, autorka historických románů pro ženy a thrillerů.

Philip Carlo (3)

Philip Carlo bol americký novinár, jeden z popredných autorov píšucich o newyorskej mafii. Vo svojich prácach sa zaoberal mentalitou zločincov. Bol autorom bestsellerov o nájomnom vrahovi Richardovi Kuklinskom, masovom vrahovi Richardovi Ramirezovi či capovi klanu Bonnanovcov Thomasovi Piterovi. Narodil sa a vyrastal v drsnej štvrti Bensonhurst v Brooklyne. Ako šestnásťročného ho pri prestrelke gangov postrelili do hlavy. Kým sa zotavoval z ťažkého zranenia, veľa čítal, čo ho napokon nasmerovalo k písaniu kníh. V roku 2004 mu lekári diagnostikovali amyotrofickú laterálnu sklerózu, ktorá ho pripútala na invalidný vozík. V roku 2010 vo veku 61 rokov ochoreniu podľahol. Posledná kniha The Killer Within: In the Company of Monsters vyšla posmrtne, šesť týždňov po úmrtí autora.

Philip Ball (3)

Britský fyzik, chemik a spisovatel. Editor časopisu Nature.

Petrus Dahlin (2)

Švédský autor knih pro děti.

Petra Vybíhalová (4)

Ilustrátorka a grafička.

Petra Trnková (5)

Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.

Petra Stuiber (2)

Petra Řezníčková (5)

Výtvarné techniky: kresba tužkou, tuší, uhlem, pastelem, pastelkami, malba akvarel. barvami Grafické programy: Adobe InDesign; Adobe Illustrator; Adobe Photoshop Vzdělání: 1995–1999 – Střední umělecko-průmyslová škola sklářská, obor Tvorba a výroba skleněných figurek, Železný Brod; 1999–2001 – Vyšší umělecko-průmyslová škola, obor Design herních předmětů, Praha 3 – Žižkov, získala jsem titul DiS.; 2001–2005 – Univerzita Hradec Králové, Katedra výtvarné výchovy, obor Textilní tvorba – bakalářský program; bakalářská státnice – Dějiny výtvarné kultury, Didaktika výtvarné výchovy, Pedagogika a psychologie. Praxe: 2002 – dvouměsíční praxe v zábavném parku Tivoli v Kodani, předvádění výroby skleněných figurek 2004–2006 – učitelka výtvarného oboru na Základní umělecké škole ve Vysokém nad Jizerou 2006–2009 – kreativní grafik v nakladatelství Didaktis Brno – práce na učebnicích pro ZŠ, SŠ od 2009 – ilustrátor a grafik na volné noze a na částečný úvazek jako učitelka výtvarného oboru v ZUŠ

Petra Pleschinger (2)

Narozena 26.5.1951 v Německu, žije v ČR. Německá pedagožka, redaktorka učebnic němčiny v nakladatelství Fraus.

Petra Nerandžičová (3)

Autorka knih o zvířatech, překladatelka z angličtiny, ilustrátorka.

Petra Lázničková (4)

Petra Lázničková pochází z Rokycan, ale od dětství žije v Praze. Vystudovala FF UK, dlouhou dobu pracovala u Policie ČR, v současné době je úřednicí ve veřejné správě. Účastnila se různých literárních soutěží a publikovala několik povídek . Na podzim loňského roku vyšel v nakladatelství Petra její román Hra o Milana. Pro nakladatelství Eroika má připravené pokračování románu Pod kůží a současně pracuje na próze o cizincích nelegálně žijících v ČR.

Petra Koktavá (3)

Narozena 20. 12. 1971. Mgr., bohemistka, redaktorka, zaměřuje se na problematiku komunikace ve firemním prostředí, krizovou komunikaci a tvorbu reklamních textů. Autorka publikací o obchodní korespondenci, komunikaci, též v angličtině a autorka turistického průvodce.

Petra Hirscher (3)

Autorka populárně-naučných publikací pro děti a mládež.

Petra Gallmeister (1)

Petra Doležalová (3)

Narozena 1976. Ekonomka, věnuje se public relations, marketingu, je redaktorkou magazínu Volvo, též fotografka a autorka publicistiky z cest.

Petra Červinková (5)

Publikace pro střední školy z oboru matematiky.

Petra Cemerková Golová (5)

Ředitelka Základní školy a mateřské školy v Třinci, spoluautorka pracovních sešitů se zaměřením na matematiku, český jazyk a občanskou nauku.

Petra Bubeníčková (5)

Narozena 30. 1. 1974 v Hradci Králové. Mgr., Ph.D., vedoucí oddělení českého jazyka a literatury pro 1. st. ZŠ a MŠ na Univerzitě Hradec Králové.

Petra Bracht (5)

Německá lékařka se specializací na výživovou a detoxikační medicínu, publikace z oboru.

Petra Bock (2)

Německá socioložka a politoložka. Též se věnuje koučingu.

Petr Žatecký (1)

Husitský kněz, autor latinského deníku o jednání husitů na basilejském koncilu 1433.

Petr Žatecký (1)

Husitský kněz z 1. poloviny 15. století, nejprve táborský chiliastický kazatel, později se přiklonil k sirotčí husitské skupině. Je autorem latinského deníku o jednání husitů na basilejském koncilu roku 1433.

Petr z Mladoňovic (3)

Petr z Mladoňovic byl český spisovatel a kazatel. Pocházel z jihozápadní Moravy. O jeho dětství není nic známo. V roce 1409 se stal bakalářem svobodných umění na pražském vysokém učení . V té době už naplno probíhal zápas mezi příznivci a odpůrci reforem tehdejší katolické církve. Petr se přimkl na stranu reformátorů a to ho přivedlo přímo do centra dění. Jako písař ve službách rytíře Jana z Chlumu byl průvodcem M. Jana Husa na jeho cestě na kostnický koncil, kde s ním věrně setrval po celou dobu jeho procesu až do smrti . Mladoňovicův spisek, který o těchto událostech sepsal, se v domácím prostředí brzo rozšířil a stal se důležitým pramenem pro pochopení kostnických událostí . Následujícího roku byl také svědkem popravy Husova přítele, učeného M. Jeronýma Pražského. Obě události na něj hluboce zapůsobily a předurčily jeho dráhu po zbytek života. Roku 1416 byl jmenován mistrem na pražské univerzitě, kde napomáhal vítězství husitské věci. Od roku 1420 působil jako kazatel v kostele svatého Michala nedaleko Staroměstského náměstí v Praze. Od roku 1426 byl děkanem na univerzitě. V průběhu husitského hnutí se účastnil mnoha debat , vždy vystupoval proti táboritům. Jelikož nesouhlasil ani s husitským arcibiskupem Janem Rokycanou, byl vypovězen z Prahy, vrátit se mohl až po dvou letech. Roku 1439 se stal v kostele sv. Michala farářem a později i rektorem univerzity. Roku 1448 se ještě účastnil jednání o potvrzení kompaktát. Přínos jeho díla nespočívá v kráse literatury, ale pouze v obsahu. Ve svých dílech se snažil držet ověřených fakt.

Petr Vybíral (4)

Narozen 1966 v Jihlavě. Bohemista, pedagog, jazykový redaktor. Zabývá se spisovností, sociolingvistikou, češtinou v médiích, argumentací.

Petr Tichý (5)

Petr Tichý je bývalý český fotbalový obránce. Hrál za FC Boby Brno, SK Tatran Poštorná a v Austrálii za Coburg United. V nejvyšší soutěži nastoupil ve 2 utkáních – po jednom v československé i české lize.

Petr Švec (5)

Autor a prodejce přijímacích testů na vysoké školy.

Petr Švancara (1)

Narozen 5. 11. 1977 v Brně. Fotbalista.

Petr Spielmann (4)

Petr Spielmann byl český historik a teoretik umění se specializací na umění 20. století, pedagog a publicista. Pocházel z rodiny německo-židovského architekta Paula Spielmanna a české katolické matky Leopoldiny, za svobodna Formánkové, která pocházela z Brna. Oba rodiče žili v Drážďanech, kde otec pracoval pro kancelář významného funkcionalistického architekta Eislera a poté pro firmu Lossow & Kühne. Po vzniku Výmarské republiky se museli vrátit do Československa a usadili se v Ústí nad Labem. Jeho pradědeček Hermann Spielmann byl ředitelem židovského gymnázia v Boskovicích, prastrýc Max Spielmann byl významný architekt, který stavěl pražský Petschkův palác, další prastrýc Otto Spielmann byl známý herec a zpěvák v Německu, ve třicátých letech ředitel divadla v Braunschweigu. Je synovcem malíře Oskara Spielmanna . Po Mnichovské dohodě se rodiče ze Sudet přestěhovali do Brna. V roce 1942 musel otec nastoupit do transportu, ale měl štěstí, protože skončil „pouze“ v koncentračním táboře u dolu Kukla v Oslavanech a později v internaci v Pinkasově synagoze v Praze a válku přežil. Petr Spielmann se díky statečnosti své matky roku 1944 vyhnul transportu do Terezína a do osvobození žil u příbuzných v Předklášteří u Tišnova. Po válce absolvoval akademické gymnázium v Praze a v letech 1952–1957 studoval na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně dějiny umění a národopis . Diplomovou práci Počátky skupinového portrétu v českém malířství obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . V letech 1957–1959 byl odborným pracovníkem a vedoucím obrazárny Muzea města Brna. V roce 1957 se Petr Spielmann oženil s Jaroslavou Valentíkovou z Uherského Hradiště, módní návrhářkou podniku Slezská tvorba a v roce 1959 se jim narodil syn Marek. Od roku 1959 pracoval v Ná...

Petr Sojka (5)

Narozen 17. 9. 1963 v Brně. Informatik, zaměřený na počítačovou grafiku a design a zpracování přirozeného jazyka.

Petr Šmolka (3)

Petr Šmolka je český psycholog a manželský poradce. Jeho dědeček Karel Schmolka byl bratrem Leopolda Schmolky, manžela Marie Schmolkové. Ačkoliv chtěl původně studovat matematiku a fyziku, na gymnáziu ho natolik zaujala přednáška psychologa z Výzkumného ústavu psychiatrického, že se rozhodl pro studium psychologie. Po ukončení studia v roce 1969 působil nejprve jako odborný asistent na katedře psychologie Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a posléze od roku 1978 jako poradce v pražské manželské poradně, tehdy jediné v českých zemích. Od roku 2007 je vedoucím této poradny.

Petr Slavík (4)

Petr Slavík patří mezi lidi, kteří se s láskou k divočině narodili. Toulky odlehlými kouty světa jako jsou chilské Andy nebo bolivijské deštné pralesy, vyústily v touhu zaznamenat poslední střípky divočiny objektivem fotoaparátu. „Tuláctví“, jak nazývá Petr Slavík své cestovatelské začátky, se změnilo v přesně plánované a náročné expedice za vymírajícími druhy živočišné říše. Návraty k horským gorilám do Ugandy, neúspěšné putování s himalájskými pastevci za sněžným levhartem nebo marné hledání „šedého ducha pralesa“ v zelené džungli Bornea. „Zase jsem nic nepřivez!“ říká po návratu z takových cest a ti co ho znají, vědí, že lže. Fotografie, které Petr Slavík ze svých expedic přiváží byly veřejnosti představeny v několika autorských výstavách. „Vzpomínky na Afriku“, „ Ztracený svět“ nebo benefiční večer „V tropech tří světadílů“ nejsou pouhým představením autorovi tvorby. Výtěžek z pravidelně pořádaných aukcí, které zahajují Petrovi výstavy, je vždy věnován na chov vzácných a ohrožených druhů. Přestože je Petr Slavík zaměřením fotograf divočiny, nevyhýbá se ani jiným tématům. Na jedné z jeho afrických cest vznikl humanitární projekt „Dětský svět bez hranic“. Stejnojmenná výstava v Nostickém paláci podpořila pobyt sociálních pracovníků v zambijské Lusace. „Život je opravdu jen cesta a my věční poutníci, hledači krás a dobrodružství“, říká o svém putování za opravdovou divočinou, ale není mu lhostejný ani život zvířat chovaných v zajetí. Úzce spolupracuje se Zoo Ústí nad Labem. Je autorem knihy „Divoká srdce“, která představuje její obyvatele. Zoologické zahrady považuje za zařízení sloužící k nápravě lidských chyb. „Až člověk přestane narušovat životní prostor ostatních tvorů, nebude třeba mříží k záchraně druhů“, říká Petr Slavík a mizí se svým fotoaparátem do některého z dalších míst naší divoké planety. Jeho životní krédem je: „Jdi tak, abys nepošlapal!“ Mezinárodní ocenění: • Glanzlichter 2009 - highlights - Mammals • DPOTY 2010 - commended - Wild...

Petr Šimůnek (4)

Narozen 16. 7. 1975 v Pardubicích. Doc. Ing., Ph.D., chemik, též vysokoškolský pedagog.