20341–20400 z 153386 Autoři
Anita Blahušová (5)
Anitu Blahušovou zajímaly rostliny už od malička, s přibývajícím věkem ji záliba v pěstování neopustila, její hobby však na čas zastínil zájem o jazyky a mezinárodní vztahy. Po studiích na Vysoké škole ekonomické se věnovala svému oboru v Belgii, a možná právě tam, v zemích Beneluxu, a v těsné blízkosti Velké Británie, kde se udávají trendy v moderním zahradničení, si uvědomila, že jde o zábavu vhodnou pro všechny generace. Po návratu do Čech se pustila do dalšího studia, tentokrát už v oboru zahradnictví, a na svém malém balkoně začala se sázením. Anita věří, že si příroda dokáže pomoci nejlépe sama, a proto vyznává přírodní principy zahradničení. Má dvě malé dcery a i kvůli nim si nedávno pořídila první vlastní zahradu – své působení tedy v brzké době hodlá přesunout z květináčů do volného prostoru.
Více od autora
Angharad Rudkin (5)
Britská spisovatelka, psycholožka, psychoterapeutka, televizní a rozhlasová publicistka a vysokoškolská učitelka, zaměřená na téma rodičovství, psychologii dětství a dospívání.
Více od autora
Angelika Throll-Keller (3)
Dipl. Ing., německá autorka a editorka publikací z oblasti zahradnictví.
Více od autora
Angela Carter (5)
Angela Carterová byla anglická spisovatelka a novinářka, známá pro své feministicky laděné romány v žánru magického realismu a scifi. Narodila se jako Angela Olive Stalkerová ve městě Eastbourne v roce 1940. Ještě jako dítě se odstěhovala do Yorkshiru za svou babičkou z matčiny strany. Jako teenager bojovala s anorexií. Poprvé pracovala jako novinářka v místním inzertním časopise Croydon Advertiser, jdouc ve šlépějích svého otce, který byl také žurnalistou. Později odešla na Univerzitu v Bristolu, kde studovala anglickou literaturu. Její literární dílo bylo pod vlivem její matky. Tento vliv je velmi dobře patrný na jejím románu Wise Childern . Stala se také známou pro časté odkazy na Williama Shakespeara. Dále se zajímala o práce mužských spisovatelů, jako byl mimo jiné markýz de Sade a Charles Baudelaire . Kromě jiného ve své povídkové sbírce Bloody Chamber přepsala několik pohádek, mimo jiné Červenou karkulku a dvakrát Kráska a zvíře. Dvakrát se provdala, poprvé v roce 1960 za muže jménem Paul Carter, rozvedla se po dvanácti letech. V roce 1969 použila peníze za cenu Somerseta Maughama k tomu, aby opustila svého manžela a odjela do Japonska. Dva roky žila v Tokiu, kde se, jak tvrdila, „učila, co to znamená být ženou a radikalizovala se“ . O svých zkušenostech psala články pro New Society a v roce 1974 o nich napsala také sbírku povídek Fireworks: Nine Profane Pieces . Svědectví o jejích japonských zkušenostech je také možno spatřit v knize The Infernal Desire Machines of Doctor Hoffman . V Japonsku pobývala v téže době jako Roland Barthes, který o svých zkušenostech vydal knihu L’empire de...
Více od autora
Anežka Schulzová (4)
Anežka Schulzová byla česká překladatelka, libretistka a kritička. Pro Zdeňka Fibicha vytvořila libreta tří jeho oper. Byla dcerou novináře a politika Ferdinanda Schulze a jeho manželky Karoliny . Byla nejstarší z osmi sourozenců. Od mládí trpěla křivicí, nedocházela proto do školy a vzdělával ji otec. V letech 1888–1894 byla divadelní zpravodajkou, přispívala do Zlaté Prahy a do Květů. Studovala moderní jazyky, ze kterých překládala; o zahraničních autorech též psala kritické a životopisné studie. Nejznámější se však stala svými librety k operám Zdeňka Fibicha. Se skladatelem též prožila mimomanželskou lásku a měla vliv na jeho tvorbu. Zemřela roku 1905 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech. Své práce zveřejňovala též pod pseudonymy:
Více od autora
Anežka Čermáková-Sluková (5)
Anežka Čermáková Sluková v matrice Aneška – 7. března 1947 Praha) byla česká učitelka, spisovatelka, překladatelka a etnografka. Rodiče Anežky Čermákové Slukové byli Jan Sluka – „chaloupník“ v Pasekách – a Josefa Sluková Mužáková. Sourozenci: Maria , Josefa , Ludmila , Jan Nep. Cyril , Johanna , Petr , Karolina a Božena V dětském věku ji v roce 1877, po úmrtí otce, vzala k sobě do Prahy teta – spisovatelka Karolína Světlá . V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací. V roce 1901 se provdala za Josefa Čermáka. Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. V 90. letech spolupracovala s Eliškou Krásnohorskou, se kterou vydala řadu pohádkových knih. Naučila se polsky a překládala. Karolině Světlé se stala společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou. Dělala korektury, jazykově upravovala a zapisovala díla, která jí Karolina Světlá v době své oční choroby diktovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence, vzpomínek, i uspořádáním a úpravou jejích souborných spisů v Ottově nakladatelství. Zasloužila se o zachování literární pozůstalosti spisovatelky v celistvosti a nechala ho uložit do Podještědského muzea v Českém Dubu. Sama plodně přispívala prozaickými črtami či povídkami do časopisů. Tematicky čerpala hlavně ze života rodného Podještědska.
Více od autora
Andy Stanton (5)
Andy Stanton je autor dětské fantasy literatury. Poté, co byl vyhozen ze studia angličtiny v Oxfordu střídal zaměstnání, dokud se neuchytil jako spisovatel. Nyní žije v severním Londýně, ale jednoho by se rád přestěhoval do New Yorku nebo Berlína.
Více od autora
Andy Shepherd (3)
Britská autorka knih pro děti. Učitelka angličtiny, vedoucí kampaní pro mezinárodní charitativní organizaci Oxfam.
Více od autora
Andy Jones (3)
Americký filmový režisér a editor povídkových knih ze světa Warhammer.
Více od autora
Andrzej Piwowarczyk (3)
Polský autor detektivních a špionážních románů. Vytvořil postavu majora polských milicí Gleba. Piwowarczyk byl vášnivý numismatik, filatelista a sběratel starých hodinek, tudíž není divu, že major Gleb se svým týmem často vyšetřují krádeže těchto sběratelských předmětů.
Více od autora
Andrzej Kruszewicz (4)
Polský ornitolog, cestovatel, zakladatel a vedoucí azylu ptáků ve Varšavské zoo.
Více od autora
Andrew M Greeley (3)
irsko-americký římskokatolický kněz, sociolog, novinář Jeden z nejvlivnějších katolických spisovatelů a myslitelů naší doby, kněz, sociolog, novinář a autor Otec Andrew M. Greeley vybudovala mezinárodní shromáždění ze zbožných fanoušků během kariéry, která pokrývá pět desetiletí. Je autorem více než 50 nejlepších-selling románů a více než 100 děl ze non-fiction a jeho psaní byla přeložena do 12 jazyků.Otec Greeley je respektovaný vědec, jehož současný výzkum se zaměřuje na sociologii náboženství
Více od autora
Andreas Schramek (3)
Německý advokát, člen Mezinárodního egyptologického svazu, autor beletrie čerpající ze starověkých dějin.
Více od autora
Andreas Edmüller (2)
Dr. Andreas Edmüller , vysokoškolský učitel, vyučuje filosofii na Mnichovské univerzitě a leadership na univerzitě v Innsbrucku. Také pracuje jako konzultant a trenér.
Více od autora
Andrea Schulte-Peevers (5)
Publicistka, autorka turistických průvodců, studovala v Německu.
Více od autora
Andrea Jarošová (4)
Narozena 14. 8. 1989 v Novém Městě na Moravě. Spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně. Dcera horolezce Radka Jaroše.
Více od autora
André Salmon (1)
André Salmon se narodil 4.října 1881 v Paříži a zemřel 12.března 1969 v Sanary-sur-Mer Byl spisovatel , básník , prozaik, novinář a kritik umění . Byl to jeden z největších obhájců kubismu se Guillaume Apollinaire a Maurice Raynal . André Salmon se narodil v Paříži 1 , čtvrté dítě Emile Frédéric lososa a Sophie Julie Cattiaux, strávil jeho pozdní mladistvý věk v Petrohradu , kde jeho dědeček, Theodore Frederick Salmon , a jeho otec, grafiků , rytců a sochaři jsou zváni 1896-1901. A mluví plynně rusky. Po návratu do Paříže navštěvoval večerní La Plume a setkání kritické údaje: Mécislas Golberg , které ovlivňují mnoho, Picasso , Max Jacob a Apollinaire být přáteli po celém její život. V roce 1908 se Losos stěhoval do lodi Prádelna pak odešel do čtvrti Montparnasse. Ačkoli zmaten společnosti Picasso s jeho obrazem DEMOISELLES d'Avignon , bude to jeho skvělé reference. Losos je umožnit v roce 1916 odhalit práci veřejnosti prezentuje výstavu Salon d'Antin, je to on, kdo ji dává úplně. V roce 1920, v The New Spirit , zjistí, že tato práce "stále svítí kráter, z nichž oheň tohoto umění příkaz od revoluce kubistického. " To bude také podporovat Henri Hayden v roce 1912, Moiseem Kisling v roce 1919. Mezitím, jako umělecký kritik, Salmon vede obrannou činnost největší v tisku proti téměř univerzální nedůvěru kritiky. Psal především, 1909-1910 v Intransigeant pak ustupuje Apollinaire. On pak se připojil Paris noviny v roce 1910, pod pseudonymem La Palette. V roce 1912, on vyvažuje O nevlídné Louis Vauxcelles ve Gil Blas . V letech 1913 až 1914 zastával Chronicles pokoje s Apollinaire v časopise Montjoie! ze Ricciotto Canudo . Jeho první sbírky, básně a víly , brzy následované třetí v roce 1910, Calumet , jsou první svazky publikované před těmi Maxe Jacoba a Apollinaire. V roce 1912, on publikoval mladý francouzského malířství . To je v této knize, včetně "neoficiální historie kubismu", co se ukázalo, poprvé existence Demoiselles d'Avignon . 1920 se zdá zcela inspirova...
Více od autora
Anders Bodelsen (5)
Anders Bodelsen je plodný dánský spisovatel spojovány především s new-wave realismem 60. let v dánské literatuře, spolu s křesťankou Kampmann a Henrik Stangerup. Bodelsen dává přednost sociálně-realistickému stylu psaní, často thrillerů o lidech ze střední třídy, kteří čelí důsledky materialismu, které se často střetává se svými lidskými hodnotami . Jeho detektivky také experimentují s běžnými pokušeními lidí, např. krádeží a otázkami morálky. Nejznámější jeho román Myslete na číslo byl zfilmován jako \\\„Silent Partner\\\“ v roce 1978. Také všeobecně známá je jeho spolupráce s Danish National Television na natáčení některých thrillerů , např. Guldregn . Kromě toho má také několik méně známých rozhlasových her.
Více od autora
Anabelle Stehl (4)
Německá spisovatelka. Autorka románů pro mládež a blogu věnovaného knihám.
Více od autora
Ana Gallo (4)
Španělská spisovatelka, autorka knih pro děti a literatury faktu pro dospělé.
Více od autora
Alžběta Hlásková (2)
Narozena 9. 9. 1968 v Praze. Působí v oblasti péče o ohrožené děti, metodička pro pěstounskou péči na přechodnou dobu. Autorka prací z oboru.
Více od autora
Alžběta Dvořáková (5)
Narozena 15.8.1971. Mgr., nakladatelská editorka a lektorka češtiny pro cizince.
Více od autora
Alojz Lorenc (2)
Alojz Lorenc , je bývalý československý policista slovenské národnosti. V období 1985–1989 působil jako první náměstek federálního ministra vnitra Československé socialistické republiky, pověřený řízením centrálních kontrarozvědných správ Státní bezpečnosti. Prakticky celou svoji kariéru působil v bezpečnostních složkách. Po absolutoriu Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně nastoupil v roce 1970 na ministerstvo vnitra ČSSR v Praze, kde pracoval ve zvláštním odboru federálního ministerstva vnitra . Alojz Lorenc se věnoval kryptografii. Řídil vývoj šifrovacího automatu, jehož byl autorem. Svými nadřízenými byl opakovaně výborně hodnocen a rychle postupoval vzhůru po kariérním žebříčku. V roce 1977 se stal náčelníkem zvláštní správy SNB, což byl ústřední orgán šifrové služby ČSSR. Od 1. května 1980 velel správě SNB hl. města Bratislavy a Západoslovenského kraje. Nejvyššího postu dosáhl generál Lorenc v roce 1985, kdy se stal prvním náměstkem ministra vnitra Vajnara. Zpočátku generál Lorenc řídil Správu ekonomické kontrarozvědky a Správu vnitřní kontrarozvědky, též ale Vysokou školu SNB a Technickou správu FMV, Správu vývoje automatizace, Zvláštní správu a Technickou správu . Řídil Státní komisi pro ochranu státního tajemství, byl členem Vládního výboru pro obranný průmysl a členem Vládní havarijní komise. V čase Mimořádných bezpečnostních opatření byl pověřován řízením celostátního operačního štábu na FMV. Od reorganizace FMV v roce 1988 mu byly podřízeny Hlavní správa kontrarozvědky, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky a Správa kontrarozvědky v Bratislavě. Řídil a komplexně kontroloval protišpionážní, ekonomickou, vojenskou i politickou kontrarozvědnou práci v celém Československu. V průběhu sametové revoluce vydal generál Lorenc rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že...
Více od autora
Alojz Janík (5)
Narozen v únoru 1926. MUDr. DrSc., profesor psychiatrie, práce z oboru. Zemřel 9.5.2002.
Více od autora
Alois Sarauer (6)
Alois Sarauer byl hudební skladatel a klavírní pedagog. Narodil se v Netolicích jako syn Aloise Sarauera, učitele a pozdějšího starosty Okresní hasičské jednoty v Českých Budějovicích. V letech 1919 až 1926 studoval obor klavír a skladba na pražské konzervatoři i soukromě . Vyučoval na hudebních školách; byl například ředitelem nově zřízené školy v Teplicích a Benešově , po válce působil v severních Čechách a od roku 1953 na konzervatoři v Brně. Po odchodu do důchodu se roku 1960 přestěhoval do Českých Budějovic. Jako pedagog vypracoval samostatnou metodiku výuky klavírní hry a v jejím rámci vytvářel i své skladby, ve kterých spojoval uměleckou hodnotu s pedagogickým přístupem. Hrály je děti nejen v Československu, ale také v Sovětském svazu, Jugoslávii, východním Německu, Maďarsku, Švýcarsku, Anglii a Austrálii. Byl autorem nebo spoluautorem např. těchto knižně vydaných prací: S Drahomírou Křížkovou spoluredigoval vydání klasické hudby pro žáky uměleckých škol, Klasikové a jejich současníci.
Více od autora
Alois Pokorný (5)
Alois Pokorny von Fürstenschild byl rakouský generál. Kariéru v armádě zahájil poté, co v roce 1831 absolvoval Tereziánskou akademii ve Vídni, získal hodnost nadporučíka a byl přidělen k 8. pluku. Od roku 1839 do roku 1848 sloužil u generála rakouské armády, v roce 1849 se stal asistentem polního maršála Julia Jacoba von Haynau a v červnu téhož roku následoval generála do Temešváru, kde pomohl potlačit Maďarské povstání. V roce 1854 byl povýšen na brigádního generála. Ve vojenském tažení v roce 1859 vedl pluk v obci Pavia a pak velel III. sboru, kde získal hodnost polního maršála a zúčastnil se bitvy u Magenty. V roce 1866 v Itálii i přes porážky rakouské císařské armády jej císař František Josef pro jeho schopnosti ukázané na bitevním poli chtěl jako člena řídící rady a v roce 1867 mu udělil dědičný titul barona. Pokorný zůstal ve službě do roku 1869. V roce 1871 odešel do důchodu a získal hodnost feldzeugmeister . Zemřel v Jihlavě v roce 1876. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alois Pokorny von Fürstenschild na italské Wikipedii.
Více od autora
Alois Jašek (5)
Narozen 23.6.1900 v Křenovicích u Kojetína, zemřel 8.5.1950 v Bojkovicích. Pedagog , muzejní pracovník, archivář, konservátor, místopisec. Práce v oboru místních církevních dějin.
Více od autora
Alois Hlavinka (4)
Po maturitě na českém gymnáziu v Olomouci zapisoval ve Vídni klasickou filologii, studia ale nedokončil a přestoupil na teologii v Brně; vysvěcen na kněze byl r. 1885. Poté působil nejprve jako kaplan, od r. 1890 jako farář v Kučerově. Náleží k polemicky bojovným obhájcům ortodoxního katolictví. Ve svých pracích psal však také o filozofii a jejím poměru ke křesťanství; z teologického hlediska zdůrazňoval potřebnost jejího důkladného studia. Několik příspěvků věnoval české národní povaze a českému jazyku . Kritizoval výsledky dosavadní práce českých lingvistů, proti gramatice zdůrazňoval jazykový cit a navrhoval, aby spisovná čeština byla reformována moravskými nářečími. Své filologicko-filozofické a historické články publikoval v Obzoru, Vlasti a Našem domovu.
Více od autora
Alice Walker (2)
Alice Malsenior Walkerová je afroamerická spisovatelka a feministka, která v roce 1983 získala Pulitzerovu cenu za knihu Barva nachu . Alice Walkerová se narodila v Eatontonu, ve Spojených státech. Její rodina má nejen africké, ale i indiánské , skotské a irské předky. Když ji bylo osm, hrála si doma se svými bratry, kteří jí omylem trefili do oka kuličkovou pistolí. Rodiče se ji snažili ošetřit doma, ale její zranění se jen zhoršilo. Po několika dnech ji konečně vzali k lékaři, bohužel pozdě. Oslepla na jedno oko. Časem ranka zvápenatěla a přeměnila se v bílou jizvu. Walkerová nenáviděla to, jak vypadá, i to, jak se jí ostatní posmívali. Po střední škole odešla na Spelmanovu univerzitu v Atlantě a studium dokončila v roce 1965 na univerzitě Sarah Lawrence College v Yonkers, ve státě New York. Jako studentka prvního ročníku strávila léto na studijním výměnném pobytu v Ugandě. Alice Walkerová je autorkou románů, povídek, esejí a básní. Zaměřuje se na problémy Afroameričanů, zejména žen, a vystupuje proti rasismu, sexismu a násilí. Ve svých knihách se také soustředí na roli černošských žen ve společnosti a v dějinách. Walkerová je díky svým nekonvenčním a ne vždy populárním názorům respektovanou osobou mezi stoupenci liberální politiky. Netají se svojí bisexualitou a sympatizuje s lidmi všech orientací, etnik a ras. Svou první sbírku básní napsala již jako posluchačka Sarah Lawrence College. Od psaní si trochu odpočinula, když pracovala ve státě Mississippi jako aktivistka hnutí za občanská práva v USA. Ve své kariéře spisovatelky dále pokračovala psaním pro časopis Ms. Magazine. Článek, který napsala v roce 1975, měl významný vliv na to, že se veřejnost znovu začala zajímat o tvorbu Zory Neal Hurstonové. Vedle povídek a básní, na...
Více od autora
Alice Miller (4)
Vystudovala filosofii, psychologii a sociologii v Basileji. Po promoci absolvovala v Curychu psychoanalytické kurzy; povolání analytičky se věnovala 20 let. Roku 1980 se vzdala praktické činnosti, aby se mohla věnovat pouze psaní. Od té doby uveřejnila sedm knih, v nichž seznámila širkou veřejnost s výsledky svých výzkumů týkající se dětství.
Více od autora
Alice Coltrane (4)
Alice Coltrane byla vlivná jazzová hudebnice a skladatelka, proslulá svým avantgardním přístupem k hudbě a duchovními skladbami. Narodila se jako Alice McLeodová 27. srpna 1937 v Detroitu ve státě Michigan a stala se významnou osobností jazzové scény 60. a 70. let 20. století. Měla klasické klavírní vzdělání a hrála také na varhany, harfu a syntezátor. Alice Coltrane byla provdána za legendárního saxofonistu Johna Coltranea, s nímž ji pojil hluboký hudební i osobní vztah.
Více od autora
Alfredo Varela (3)
Afredo Varela byl výraznou postavou argentinských kulturních a politických kruhů, známý především pro své sociální cítění. Jeho nejslavnějším dílem je román Temná řeka. Alfredo Varela byl především publicista a novinář, svou kariéru zahájil jako redaktor komunistického tisku, pro svou politickou činnost byl několikrát za Peronovy éry vězněn a dokonce musel určitou dobu pobývat v exilu, mimo jiné i v Československu, které si velmi oblíbil, zejména jeho kulturu a z češtiny dokonce překládal . Těžiště jeho práce zůstává v jeho publicistické činnosti, přesto mu však umělecké a ideové kvality jeho románu Temná řeka zajišťují trvalé místo v moderní argentinské próze.
Více od autora
Alfred Bolek (5)
Alfred Bolek byl strojní inženýr, profesor a děkan Fakulty strojní ČVUT. Bolek se narodil na Těšínsku v rodině rolníka. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické v Karviné nastoupil v roce 1929 na Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Ačkoliv studium ještě neměl ukončené II. státní zkouškou, začal pracovat jako odborný asistent na základní odborné škole kovodělné v Praze. V roce 1938 se stal asistentem na Ústavu strojů zdvihacích a transmisí VŠSEI ČVUT. V den, kdy byly uzavřeny vysoké školy, 17. listopadu 1939 byl spolu s dalšími studenty odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen , odkud byl propuštěn 20. dubna 1940 na přímluvu protektorátního ministra školství Jana Kaprase. Následně začal vyučovat v Ostravě a roku 1945 ve Zlíně ve škole Baťových závodů. Roku 1945 byl povolán zpět na ČVUT. Zde téhož roku dokončil studia a začal působit jako asistent. Roku 1954 byl jmenován docentem a 1959 profesorem pro obor části strojů, roku 1958 se stal vedoucím Katedry transportních zařízení a částí strojů. Ve školních letech 1966/1967 – 1968/1969 a od února 1970 do konce školního roku 1972/1973 zastával funkci děkana Fakulty strojní ČVUT. Je autorem několika publikací nejen z oboru strojního inženýrství ale i k historii školy. Oženil se s pianistkou Ernou Grünfeldovou , která pocházela z hudební rodiny Grünfeldů a byla absolventkou a pedagožkou Pražské konzervatoře.
Více od autora
Alfred Bester (4)
Alfred Bester byl americký spisovatel science fiction, jeden z autorů období tzv. Zlatého věku sci-fi, jehož dílo ve velké míře ovlivnilo dnešní podobu Hard SF.. Narodil se v New Yorku na Manhattanu v židovské rodině. Roku 1935 dokončil studia přírodních a humanitních věd na Pensylvánské univerzitě. Práva na Kolumbijská univerzitě nedokončil. Roku 1936 se oženil s herečkou a reklamní agentkou Rolly Goulko, která byla jeho manželkou až do své smrti roku 1984. V letech 1939–1942 otiskl v pulpovém magazínu Thrilling Wonder Stories čtrnáct povídek, které na sebe upozornily neotřelými nápady a svěžím stylem. Po jedenáctileté odmlce, kdy pracoval jako scenárista komiksů a později rozhlasových seriálů, se opět vrátil k sci-fi. Práce na většinou brakové literatuře jej zdokonalila v literárním řemesle natolik, že jeho román Demolished Man , publikovaný v Galaxy Science Fiction, obdržel jako vůbec první cenu Hugo. Velkého úspěchu a nominaci na cenu Hugo dosáhl také svým románem The Stars My Destination , rovněž vydaným v Galaxy Science Fiction. Po tomto románu následovala další odmlka, kdy pracoval v redakci časopisu Holiday. Roku 1975 vyšel konečně jeho další román The Computer Connection . Přestože román nedosahuje úrovně předchozích, byl nominován na cenu Hugo i na cenu Nebula. Měl být čestným hostem světového sjezdu příznivců žánru v Brightonu roku 1987, ovšem nemohl se zúčastnit, protože si po nešťastném pádu zlomil kyčel. Zemřel v tom samém roce na komplikace spojené s tímto zraněním. Ještě před svou smrtí se dozvěděl, že je laureátem ocenění Damon Knight Memorial Grand Master Award .
Více od autora
Alexandra Kovandová (6)
Narozena 4. 6. 1979. Autorka knih o mandalách, též terapeutka RUŠ .
Více od autora