Všichni Autoři a témata

Jan Pirk (2)

Jan Pirk je český kardiochirurg, přednosta Kardiocentra IKEMu. Studia dokončil v roce 1972 a začal pracovat v nemocnici v Nymburce. Vyhrál konkurz na místo vědeckého aspiranta v IKEMu a od 1. října 1974 zde pracuje. Zabýval se žilními štěpy a v roce 1978 se stal kandidátem lékařských věd, o deset let později získal doktorát. V letech 1983 - 1984 absolvoval stáž na Mayo Clinic v USA. V roce 1990 působil v dánském Odense. V roce 1991 se stal přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEMu, o čtyři roky později pak i přednostou celého Kardiocentra IKEMu. Přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie byl až do roku 2017 a od té doby je již pouze přednostou Kardiocentra. Roku 1991 provedl první transplantaci srdce. V roce 1997 se stal docentem a byl mu udělen titul nejlepšího manažera ve zdravotnictví. V dubnu 2012 jeho tým nahradil českému pacientovi, hasiči Jakubu Halíkovi, srdce dvěma čerpadly. Pacient poté čekal na transplantaci, ale v říjnu téhož roku zemřel na selhání jater a ledvin. Ačkoli se pro něj nepodařilo najít vhodného dárce srdce, léčba tohoto pacienta podle Pirka posunula světovou medicínu. Před českými lékaři obdobný zákrok provedli jen jejich kolegové v americkém Texasu, ale jejich pacient již po týdnu zemřel. Od roku 2013 je členem Učené společnosti ČR. Ročně se svým týmem uskuteční asi 250 operací srdcí, dříve to bývalo i 330. Za jeho život jich bylo asi 7000, kromě toho má za sebou přes 300 úspěšných transplantací srdcí . Tato čísla ho řadí k vysoce uznávaným operatérům srdcí v Evropě. Provádí také bezkrevní zákroky, tzn. že operuje bez použití krevní transfuze. V rozhovoru pro Lidové noviny uvádí, že právě díky Svědkům Jehovovým doznala kardiochirurgie určitého pokroku, protože zjistili, co všechno se dá udělat na srdci bez krve i jaké naředění krve člověk snese. Díky Svědkům Jehovovým byl v roce 2008 počet operací, prováděných bez krve, 40 %. Byl členem KSČ. V roce 2012 se Pirk stal ...

Jan Pichrt (6)

Narozen 12.6.1965 v Praze. JUDr., práce z oblasti pracovního práva.

Jan Pavel (6)

Narozen 26. 10. 1973 v Praze. Scénárista, rozhlasová publicistika, autor básní i prózy, redaktor nakladatelství Slovart, překladatel z angličtiny a slovenštiny.

Jan Paul (5)

PAULÍK Jaroslav Jan Narodil se v Pelhřimově v rodině profesora gymnázia, po absolvování pražské filozofické fakulty a dosažení doktorátu učil moderní filologii na obchodní akademii v Praze. Vedle tohoto občanského povolání byla mnohostranně literárně činný - jako překladatel, jako redaktor časopisů Prospekt , Rozpravy Aventina externě spolupracoval s nakladatelstvím Sfinx, kde připravoval české vydání Larousse. Významnou složkou jeho mnoha činností byla i divadelní a filmová kritika. Již v letech 1925-1927 spolupracoval s deníkem Lidové noviny, kam napsal kritické články a filmové recenze. V roce 1929 spolupracoval s časopisem Signál, kam psal recenze o divadelních představeních v tehdejší Praze. .V letech 1932-1934 také spolupracoval s časopisem Rozhledy po literatuře a umění, kde působil jako filmový referent. Jeho zájem o film , byl dán jeho estetickým vnímáním filmu jako nového způsobu vyjáření a jazykovou průpravou . Spolupracoval také s Literární noviny , Kromě toho hodně cestoval – zejména po západní Evropě a severní Africe. Jeho literární tvorba je poměrně obsáhlá, rozptýlená, ale převážně na stránkách časopisů – jsou to básně, trampské písničky, cestopisné črty, fejetony, literární, filmové a divadelní kritiky a studie. První jeho vydanou knihou byla knížka próz „Zadní Indie“. Následuje první román „Arizona“, jež byl kritikou označen jako první český trampský román. V roce 1931 vycházejí „Sentimentální cesty“ – cestopisné črty z Evropy, Balkánu a Alžíru. Stejně exotický je však pro J. J. Paulíka i půvabný kopec Křemešník, k němuž se jako domovu rád vrací z dalekých cest ve svých fejetonových črtách i v osobním vzpomínání. „Technika flirtu neboli umění nedokonale milovati“ – to je kniha patnácti vtipných a ironických esejí o flirtu a lásce, o muži a ženě. Pro další román „Utonulá“ si vybral J. J. Paulík místo děje Pelhřimov . Tento román je maloměstsko...

Jan Parandowski (5)

Jan Oščádal (3)

Před rokem 90 zástupce šéfredaktora Moravskoslezského týdne, 87–89 ředitel jazzového festivalu Jazztival Brno, do 95 Janáčkova opera Brno, od 96 redaktor nakl. AF 167. Nyní svobodné povolání. Má manželku a syna Filipa. Poslouchá jazz a čte hlavně mainstream literaturu. SF se však nevyhýbá. Rokem 88 vstoupil do fandomu, 91–96 zakladatel a koordinátor SF&F Workshopu.

Jan Novák (4)

Narozen 24.6.1943. Doc. RNDr., DrSc., botanik, publikace z oboru, podílí se na renovaci krajiny severních Čech.

Jan Nouza (5)

Narozen 2. 1. 1944 v Lužnici u Třeboně, zemřel 23. 1. 2013. Prozaik.

Jan Němeček (6)

Narozen 30. 5. 1963 v Pardubicích. Doc., PhDr., DrSc., historik, vysokoškolský pedagog, práce z oboru nejnovějších československých dějin a dějin diplomacie.

Jan Nedvěd (4)

Narozen 24.9.1946 v Praze. Písničkář.

Jan Moravec (3)

Narozen 1924 v Ledvicích u Duchcova. V letech 1951-1969 přednášel dějiny KSSS. Pracovník sekretariátu ÚV KSČ ve dnech 22.-27. VIII. 1968.

Jan Mlčoch (6)

Narozen 1943. Ekonom.

Jan Miroslav Květ (4)

Narozen 22.2.1887 v Lenešicích u Loun, zemřel 23.6.1961 v Praze. Hudební historik, autor monografií o českých skladatelích, překladatel z angličtiny.

Jan Minář (3)

Autor kriminálního románu.

Jan Menšík (4)

Narozen 26.1.1885 ve Stádlci u Tábora, zemřel 18.4.1949 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, lektor slovenštiny, literární historik, publikace z oboru české a slovenské literatury.

Jan Matouš (3)

Jan Matouš je bývalý československý biatlonista, olympionik a vicemistr světa. Jeho otec byl na zimní olympiádě v Cortině d'Ampezzo dvacet šest let před ním v roce 1956. V roce 1983 zvítězil na předolympijských závodech v Sarajevu. Na zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu byl mezi jednotlivci byl 9. na 10 km a 10. na 20 km, ve štafetě šestý, účastnil se také ZOH 1988 v Calgary. Na mistrovství světa 1990 v Oslu získal ve štafetě stříbro . V roce 1987 vyhrál závod světového poháru a v celkovém hodnocení se umístil na třetím místě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Matouš na anglické Wikipedii.

Ján Martiš (5)

Dátum a miesto narodenia 05. 04. 1931 Mojtín Dátum a miesto úmrtia 25. 06. 1990 Mojtín Oblasti záujmu: próza, rozhlasová tvorba, publicistika Po maturite na Priemyselnej strojníckej škole v Dubnici nad Váhom študoval r. 1967 – 70 popri zamestnaní slovenčinu a dejepis na Pedagogickej fakulte UK v Trnave. Pracoval ako strojný konštruktér v Dubnici nad Váhom, od r. 1956 učiteľ na učňovskej škole v Púchove, 1970 – 73 na základnej škole v Mojtíne, kde bol r. 1976 – 77 predsedom Miestneho národného výboru, 1980 korektorom Pravdy v Tlačiarenských závodoch v Žiline, 1981 – 82 redaktorom Nedeľnej Pravdy v Bratislave, od 1983 žil ako invalidný dôchodca v Púchove, prechodne aj v Bratislave a v Prahe. Do literatúry vstúpil článkami, fejtónmi a veršami, publikovanými v dennej tlači. Napísal historické romány Cisársky večný vojak a V službách štyroch cisárov , ktoré vyšli i v českom preklade. Svoje zážitky a skúsenosti z ciest po Rakúsku, Švajčiarsku a Taliansku zobrazil v beletristickom cestopise Jubileum v znamení ryby . Autor mnohých recenzií, článkov, úvah o literatúre a výtvarnom umení, životopisných medailónov a rozhlasových hier.

Jan Maršík (4)

Publikace o lyžování.

Jan Maria Novotný (2)

Narozen 9.11.1898 ve Lvově . JUDr., profesor finančního práva, publikace z oboru.

Jan Marhan (4)

PhDr., učebnice angličtiny.

Jan Marek (2)

Narodil se v Liblíně u Blovic a zemřel v kralovicích. Český spisovatel a básník. tento Český obrozencký kněz publikoval pod pseudonymem Jan z Hvězdy J. J. Marek se narodil do rodiny učitele Františka Marka. Vystudoval v gymnázium v Plzni, dvouletý kurz filozofie a v roce 1826 dokončil studia teologie. Z období studií pochází Markův pseudonym, neboť byl často učitelem Minikatim káran za nepozornost: „Jene, jste zase ve hvězdách.“ Stal se knězem proti své vůli na přání přísného otce. Většinu svých děl vytvořil během svého čtrnáctiletého působení na kozojedské faře . Pamětníci prý o něm vyprávěli jako o muži společenském. Rád docházíval do Liblína, kde se stýkal s proslulými vlastenci Vilímem hrabětem z Wurmbrandu a vrchním liblínkého panství básníkem Václavem Jaromírem Pickem. Rád také konával z Kozojed výlety na Libštejn, Krašov a Kačerov. Své básně a povídky, uveřejňoval v časopisech Květy české, Vlastimil, Časopis Českého musea, Bibliotheka zábavného čtení, Jindy a nyní aj. V letech 1843 – 47 vyšly v 10 svazcích jeho sebrané spisy. I. svazek obsahoval balady, romance, pověsti a legendy, II. svazek drobné písně a básně, svazek III. – V. Jarohněv z Hrádku , svazek VI. a VII. Mastičkář , svazek VIII. Známosti z průjezdu a Harfenice, svazek IX. Nocleh na Kaceřově, Čechové v Prusích, Hrob milenců a Volšanský zámek, svazek X. Jiří z Doupova, Radomíra a Čechové před Mediolánem. Látku si vybíral hlavně z české minulosti, přítomnost ho nevábila. V roce 1847 byl přeložen do Kralovic. Tam v 50 letech zemřel na vodnatelnost. „Živ byl Bohu, svým a vlasti zdejší farář z Hvězdy Jan, spisy jeho, květy krásné, zdobí vlastenecký lán“, hlásá nápis nad jeho hrobem. První literární pokusy spadají do období střední školy v Plzni, za jeho univerzitních studií Markovi vyšly první dvě knihy. Při psaní povídek respektoval historická fakta, ale snažil se, aby byly poučením pro současnost. Povídky prod...

Jan Machač (4)

Autor a redaktor publikací pro děti, překlady dětské literatury.

Jan Mach (4)

Narozen 8. 3. 1954 v Písku. Právník, odborné práce ze zdravotnického práva.

Jan Lopatka (3)

Jan Lopatka byl významný český literární kritik, redaktor a editor, signatář Charty 77. Laureát Ceny Revolver Revue za rok 2015. Otec Jana Lopatky byl zedník, matka švadlena. Po základní škole absolvoval ve Vimperku jedenáctiletou střední školu. V letech 1958–1962 studoval dvojobor český jazyk – historie na Filosofické fakultě UK v Praze, zapisoval si také přednášky a semináře z estetiky. Titul PhDr. mu byl přiznán v roce 1964 po obhajobě rigorózní práce o rozhlasové adaptaci Vančurových literárních textů. V šedesátých letech byl zaměstnancem Českého rozhlasu Praha, proslul však zejména jako redaktor nekonformního časopisu Tvář . Zde se zabýval kritikou prozaických textů, publikoval a se sympatiemi komentoval některá literární díla, často nevšední kvality – mj. Bambino di Praga Bohumila Hrabala, Cholupický den Ladislava Klímy, Sešity Jana Hanče, prózu Jakuba Demla. Výrazně se zasloužil o docenění próz Karla Poláčka a o adekvátnější porozumění Osudům dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška. Po zastavení Tváře v roce 1969 měl Lopatka, který nikdy nebyl členem KSČ a pro svůj krajně skeptický odstup od režimu se nekompromitoval ani veřejným přitakáním pražskému jaru 1968, relativně snadnou ústupovou cestu do vnitřní emigrace a společenské „šedé zóny“. Pracoval jako technik a programátor, zabýval se soukromě dílem Egona Bondyho; v první polovině sedmdesátých let nepublikoval ani v ineditních sbornících. V roce 1975 však začal spolupracovat s Václavem Havlem na vydávání samizdatové literatury a v roce 1976 podepsal Chartu 77. V letech 1977–1989 proto pracoval v nekvalifikovaných profesích, např. jako umývač nádobí. Je též znám mimo coby zakladatel a vydavatel kritického samizdatového časopisu Kritický sborník a spoluautor exilového vydání Slovníku českých spisovatelů . Později nakrátko přišel na Filosofickou fakultu UK v Praze jako pedagog a publikova...

Jan Lejnar (2)

Znalec léčivých bylin, autor knih o léčivkách.

Ján Lebiš (3)

Narozen 1.6.1931 v Moravském Krumlově, zemřel 9.10.1996 v Bratislavě. Malíř, ilustrátor, grafik.

Jan Larisch (4)

Narozen 14.11.1963 ve Vítkově.P. ThLic. Římskokatolický duchovní.

Jan Langhans (3)

Narozen 9.7.1851 Klášter u Vilémova , zemřel 22.3.1928 Černošice. Český fotograf.

Jan Ladislav Dusík (6)

Narozen 12. 2. 1760 v Čáslavi, zemřel 20. 3. 1812 v Saint Germain. Hudební skladatel, virtuozní hráč na klavír a skleněnou harmoniku.

Jan Kybal (1)

Narozen 16.3.1927, zemřel 2001. RNDr., CSc., publikuje v oboru botanika, autor příručky o koření.

Jan Kudáček (6)

Ján Krištín (4)

Slovenský autor prací z oboru rostlinné zemědělské výroby, nauky o prostředí rostlin, zahradnictví a vinohradnictví.

Jan Křeček (1)

Narozen 1943. RNDr., CSc., entomolog, stati z oboru.

Jan Kravčík (6)

Pochází z Prahy, ale je hrdý na své slovenské kořeny. Vystudoval chorvatskou filologii, životní zkušenosti sbíral v Budapešti, Záhřebu a pod Olympem. V současnosti opět žije v Praze, jeho druhou rodinou je Vukogvazdská družina, společenství hráčů Dračího doupěte, se kterými už od roku 1996 tvoří fantastický svět založený na syntéze baltské, slovanské a ugrofinské mytologie. V roce 2011 založil nakladatelství Gorgona a pustil se do vydávání fantasy. Jeden z autorů Letopisů Vukogvazdské družiny – špinavé fantasy, která se skromně snaží ukázat, že tento žánr lze dělat i bez tradičních klišé a stereotypů. Překládá z polštiny, chorvatštiny a ruštiny.

Jan Komenda (5)

Narozen 19.9.1954. Doc., Ing. v oboru strojírenství, Ing., CSc. Znalec v oboru střelivo a výbušniny, publikace z oborů balistika, zbraně a munice.

Jan Kňákal (1)

Překladatel z ruštiny.

Jan Knaisl (2)

Jan Kaštánek (4)

Narozen 16.5.1933 ve Vysokém Mýtě. Redaktor, kriminalistické prózy.

Jan Karník (6)

Narozen 16. 8. 1870 v Novém Městě na Moravě, zemřel 27. 12. 1958 tamtéž. MUDr., lékař, básník, prozaik, publicista , překladatel z polštiny.

Jan Kalvín (3)

Jan Kalvín byl francouzský teolog, významný představitel křesťanské reformace 16. století, zakladatel kalvinismu. Studoval v Paříži teologii a práva, roku 1533 se seznámil s naukou Martina Luthera a 1535 se stal protestantem. Musel Paříž opustit a cestoval do Itálie a Švýcarska. V Basileji se setkal s kazateli Heinrichem Bullingerem a Guillaumem Farelem a roku 1536 vydal své nejznámější dílo, Instituce. Téhož roku přišel do Ženevy, kde ho Farel vyzval, aby zůstal a pracoval pro reformaci. Kalvín vypracoval přísný obecní řád, který narazil na silný odpor, takže 1538 byli oba ze Ženevy vypovězeni. Kalvín odešel do Štrasburku, kde přednášel biblickou teologii, ale roku 1541 ho ženevští radní požádali, aby odpověděl jejich arcibiskupovi, který je chtěl přimět k návratu ke katolictví. Kalvínova odpověď městskou radu přesvědčila natolik, že ho pozvali zpět a slíbili, že se jeho obecnímu zřízení podřídí. Kalvín vydal svůj Ženevský katechismus a zavedl ve městě přísný řád, a i když nevykonával přímo vládu, měl na ni velký vliv. Svojí autoritou prosadil mj. zákaz zábav, které sváděly k nemravnostem a nezřízenosti , aby se lidé mohli soustředit na Boha, na poctivou práci a šetrnost. Zákaz zlatých šperků přinutil ženevské zlatníky, aby si hledali jiné zaměstnání, a položil tak základ švýcarského hodinářství. Za čarodějnictví bylo roku 1545 upáleno 23 osob a pronásledování heretiků vyvrcholilo upálením španělského teologa Michaela Serveta roku 1553, což nebylo pouze Kalvínovo rozhodnutí, nicméně se o ně významně přičinil. Proti tomuto činu pozdvihl odvážně svůj hlas Kalvínův vrstevník Šebestián Castellio, neobyčejně vzdělaný humanista, klasický filolog a teolog. Vystihl, že Kalvín je vládychtivý muž, který si osobuje monopol na pravdu a který omlouvá osobní nesnášenlivost službou Bohu. Ve spise Contra libellum Calv...

Jan Kališ (4)

Narozen 1973. Elektroinženýr se specializací na mikroelektroniku, věnuje se novým technologiím společnosti Microsoft.

Jan Kačer (3)

Narozen 3.10.1936 v Holicích. Doc., herec a režisér.

Ján Kačala (6)

Slovenský jazykovědec a vysokoškolský pedagog, zabývá se výzkumem slovenského spisovného jazyka, jeho kultury a dějin, věnuje sa výzkumu sémantické syntaxi, lexikologie a lexikografie.

Jan Jungmann (5)

Narozen 1799 v Praze, zemřel 4. 4. 1872 tamtéž. Středoškolský profesor, matematik, autor učebních koncepcí a zpráv o stavu školství, vydavatel pedagogického časopisu.

Jan Jeřábek (5)

Jan Jeřábek je český písničkář, grafolog a psychoterapeut. Zakladatel České grafologické komory. Do roku 2003 působil také jako hudební antikvář. Absolvent katedry kulturologie na FF UK,PhDr. Je autorem několika knih a nahrál řadu CD. V roce 1990 zvítězil v písničkářské soutěži O ptáka Noha. Jeho biografie je zahrnuta do publikace Who is who.

Ján Januš (3)

Narozen 1985. Mgr., novinář, zaměřený na oblast práva.

Jan Janula (4)

Narozen 13.8.1950 v Praze. Nezávislý novinář, články v časopisech, společenské rizikové skupiny a sexuální tematika.

Jan Jandora (2)

Narozen 22. 12. 1970 v Havlíčkově Brodě. Doc., Ing., Ph.D., vysokoškolský pedagog na stavební fakultě VUT v Brně, zaměřený na oblast matematického modelování proudění vody, hydrauliky, využití vodní energie, přehrad a vodního hospodářství.

Ján Horecký (5)

prof. PhDr. Ján Horecký, DrSc. bol slovenský jazykovedec . Od roku 1943 po skončení vysokoškolských štúdií začal pracovať vo vtedajšom Jazykovednom ústave Slovenskej akadémie vied a umení v Bratislave.

Jan Holzer (2)

Narozen 1969. PhDr., politolog a historik, práce v oboru politické systémy Ruska a integrované žánrové typologie.

Jan Hlávka (6)

Narozen 7. 4. 1979. Český spisovatel sci-fi a fantasy, překladatel, publicista.

Jan Hendl (5)

Narozen 17. 6. 1947 v Praze. Vysokoškolský pedagog, autor či spoluautor knih o metodologii výzkumné práce a aplikacích statistiky v biomedicínských oborech, též autor, editor a překladatel publikací o divadle Latinské Ameriky.

Jan Havel (3)

Narozen 7.3.1914 v Českých Budějovicích, zemřel 2.8.2005. Kriminalista, autor prací z oboru.

Jan Hartman (4)

Jmenuju se Honza Hartman a \"su\" rodák z Uherského Hradiště , momentálně ale žiju v Praze. V osobním životě sice pracuju ve službách na manažerské pozici, ale ve volných chvílích jsem spisovatel. Pokud by vás zajímalo, čemu se věnuju vedle psaní , pak mám rád archeo-astronautiku a také se s oblibou rekreačně potápím V mé tvorbě pro mě byla inspirací Brownova Pavučina lží , Crichtonův Jurský park nebo Pokud přijde zítřek od S. Sheldona. To jsou čistokrevné akční thrillery, při jejichž čtení jsem zapomínal dýchat. A to je umění, které bych se rád naučil. O čem píšu? Začínal jsem jako autor krimi příběhů s trochu naivní debutovou prvotinou z prostředí italské mafie Zabiju tě bezbolestně , kterou jsem sepsal už v 19 letech na psacím stroji, knižně vyšla o sedm let později, a tím se splnil můj velký dětský sen. V jedné z mých posledních knih s titulem Bohové a stvůry se mi podařilo říznout žánr krimi prvky sci-fi. Do příběhu jsem začlenil poznatky právě z archeo-astronautiky. Tato kniha sklidila úspěch u nejednoho čtenáře a kladné reakce mě motivovaly, abych vydal další thrillery, z nichž ten poslední, Krev ve stopách , boří ty nejznámější mýty evropské historie. V současné době zůstávám věrný mystery thrillerům, ale aby mí čtenáři poznali mou tvorbu ještě blíže, pravidelně pro ně publikuju kapitoly do svého internetového románu Cizinka ve tvojí zemi.

Jan Hanuš (6)

Knižní grafik.

Jan Hanč (4)

Jan Hanč byl český básník a prozaik, představitel Skupiny 42. V mládí se věnoval závodně lehké atletice, zejména běhu na 200 m. V roce 1935 absolvoval obchodní akademii, pracoval jako nákupčí Pragofructu a od roku 1948 jako plánovač v ČKD, vedle se věnoval práci atletického trenéra, zejména sprinterů. Od roku 1961 byl v invalidním důchodu. Byl bratrem chemika a rychlobruslaře Oldřicha Hanče. Jeho literární dílo představují básně a deníkové zápisky které byly vydány po jeho smrti. První básně publikoval v roce 1946, poté ještě v katalogu výstavy Václava Bartovského a Kamila Lhotáka. V roce 1948 publikoval literární odbor Umělecké besedy vedený Jiřím Kolářem sbírku veršů a próz Události. Pod stejným názvem vyšlo ještě několik souborů posmrtně, výrazně rozšířených o materiály z pozůstalosti . Jako pozoruhodný literární fenomén ho objevil posmrtně kritik Jan Lopatka. Ke stému výročí narození byla u Masných krámů v Křižíkových sadech v Plzni odhalena Cesta Jana Hanče. Skládá se ze sedmi reliéfů od Viktora Karlíka s texty z básnických sbírek a próz Události od Jana Hanče, které jsou umístěny přímo v chodníku.

Jan Hábl (6)

Jan Hábl je pedagog, komeniolog a bratrský farář. Po studiích filozofie výchovy při University of Wales působil na Univerzitě v Hradci Králové. V současné době přednáší v oborech na rozhraní pedagogiky, antropologie, etiky a historie vzdělávání na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. K jeho publikacím patří monografie Ultimate Human Goals in Comenius and Modern Pedagogy , Lekce z lidskosti v životě a díle Jana Amose Komenského . Je též autorem mnoha drobnějších studií, například Teaching Essentials through Parables , Etika výchovná a nevýchovná. Otázky pedagogické prevence sociálně nežádoucích jevů a Vzdělání mravné a nemravné. Vztah poznání a ctnosti v Komenského pedagogice .

Jan Haber (2)

Narozen 1952. Internista, hematolog, onkolog, autor publikací z oboru.

Jan Guillou (5)

Jan Oscar Sverre Lucien Henri Guillou je švédský spisovatel a novinář. Proslavil se jako autor dvanáctidílné knižní série o smyšleném švédském špiónovi Carlu Hamiltonovi přezdívaném „Coq Rouge“ , a také jako autor Křižácké trilogie.

Jan Fröhlich (3)

Narozen 6.2.1898 v Praze, zemřel 4.2.1944 tamtéž. JUDr., docent obchodního a směnečného práva, literatura z oboru.