Výpis všech autorů

František Karel Hejda

Narozen 23.4.1865 v Mladé Boleslavi, zemřel 18.1.1919 v Praze. Novinář, , autor drobných próz převážně humoristického charakteru, hudební kritik, dramatik, překladatel divadelních her z francouzštiny a němčiny.

Eva Maria Heller

Německá autorka knih o šití.

Emily Henryová,

E. W Heine

Německý spisovatel.

Carsten Henn,

Bohuslav Hejtman

Narozen 12. 8. 1911 ve Stranné u Kamenice nad Lipou, zemřel 18. 9. 2000 v Praze. RNDr., profesor petrografie, literatura z oboru.

William Heinesen

Andreas William Heinesen byl dánsky píšící faerský spisovatel. Věnoval se próze i poezii, výtvarnému umění a hudbě. Vystudoval obchodní akademii v Kodani, krátce se věnoval žurnalistice. Literárně debutoval sbírkou lyrické poezie Arktické elegie . S největším ohlasem se setkaly romány Na severu ostrov září , Černý kotel , Ztracení muzikanti , Matka Kuřátka , Dobrá naděje a Věž na konci světa . Dále napsal například sbírky povídek Začarované světlo , Gamalielova posedlost a Laterna magica . V roce 1965 získal Literární cenu Severské rady.

Wilhelmine Heimburg

Emilie Wilhelmine Bertha Behrens , známá pod pseudonymem Wilhelmina Heimburg, byla německá spisovatelka. Behrensová byla dcera vojenského lékaře a spisovatele Hugo Behrense , strávila většinu studií v Quedlinburgu. K práci související s dislokací svého otce přišla v roce 1876 v Salzwedelu, kde žila dva roky s rodiči. Povzbuzována svým otcem, mohla Behrensová v roce 1878 debutovat se svým románem Život mého starého přítele. Protože měla s románem úspěch, stala se jedním z hlavních pracovníků v časopise Die Gartenlaube.

Sigrid Hennke

Petr Heřman

Narozen 3. 1. 1960 v Náchodě. Prof., RNDr., CSc. na MFF UK, fyzik zabývající se převážně biofyzikou a spektroskopií.

Oskar Ferdinand Heyd

Narozen 1.8.1892 v Praze, zemřel 26.11.1966 tamtéž. JUDr., profesor obchodní akademie, literatura a učebnice z oboru obchodních nauk a korespondence.

Ondřej Hes

Narozen 21. 7. 1968 v Plzni. Prof. , MUDr., PhD. Patolog , konzultant Bioptické laboratoře Plzeň. Práce z oboru.

Miroslav Heřman

Narozen 28.10.1903 v Praze, zemřel 10.10.1971 tamtéž. PhDr., CSc., literární historik, editor, překladatel z ruštiny, literární monografie, zejména výklad a kritické edice díla J. Dobrovského.

Milan Hes

Narozen 13. 7. 1976 v Lounech. Mgr., historik, středoškolský pedagog, práce z oboru didaktiky dějepisu, práce z oboru regionáních dějin Slánska.

Maroš Hečko

Slovenský filmový a televizní scenárista a spisovatel, básník, též hudebník, klavírista a zpěvák, producent.

Ladislav Hejdánek

Ladislav Hejdánek , byl český filosof, kritický žák Emanuela Rádla, Josefa Lukla Hromádky a Jana Patočky, jeden z mluvčích Charty 77 a emeritní profesor ETF UK. Hejdánek se po válce aktivně podílel na činnosti středoškolské a vysokoškolské YMCA a byl posledním předsedou pražského sdružení Akademické YMCA v roce 1949, když byla její činnost zastavena. V roce 1946 začal studovat matematiku, poté přešel na filosofii a sociologii. V únoru 1948 patřil mezi cca 200 vysokoškolských studentů, kteří šli na Hrad žádat prezidenta Edvarda Beneše, aby nepřijímal demisi nekomunistických ministrů. V roce 1952 dostudoval filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy s disertační prací Pojetí pravdy a některé jeho ontologické předpoklady. Jeho učiteli filosofie byli Jan Blahoslav Kozák a Jan Patočka. Nežijícím, ale rozhodujícím učitelem se mu stal Emanuel Rádl, jehož Útěchu z filosofie za války opsal na psacím stroji. V protestantském intelektuálním společenství, v YMCA se jeho učiteli stali Josef Lukl Hromádka, Josef Bohumil Souček a Božena Komárková. V roce 1953 se oženil s Hedou Kofránkovou a vychovali spolu čtyři dcery. S Jakubem Trojanem, Alfrédem Kocábem, Janem Šimsou, Boženou Komárkovou, Milanem Balabánem, Janem Čapkem, Jaroslavem Pfannem, Jaromírem Procházkou, Ladislavem Pokorným a dalšími vytvořili na konci padesátých let reformní evangelické hnutí Nová orientace, jemuž šlo o občanskou interpretaci evangelia do tehdejších společenských, církevních i politických poměrů, což činilo těžkou hlavu StB, církevním tajemníkům i církevnímu vedení. Navázal přátelské ekumenické vztahy s demokraticky orientovanými katolíky – především s Jiřím Němcem, s nímž několik desetiletí úzce spolupracoval na filosofické, křesťanské i politické frontě, dále se Zdeňkem Bonaventurou Boušem, Václavem Freiem, Karlem Flossem, Janem Sokolem a dalšími. V šedesátých letech se účastnil dialogu křesťanů s marxisty, přede...

Karl M Herrligkoffer

Německý lékař a horolezec.

Judith Hermannová,

John Hedgecoe

John Hedgecoe byl talentovaný fotograf, autor více než 30 knih krajin a portrétů příruček o tom, jak fotit. V roce 1965 založil katedru fotografie na královské fakultě umění Royal College of Art, kde působil jako profesor v letech 1975–1994 a emeritní profesor až do své smrti. V letech 1981–1994 byl prorektorem fakulty. Začal fotografovat jako teenager a studoval fotografii na Guildford Scool umění v rámci IFOR a Joy Thomas. Během své vojenské služby s RAF přispěl k leteckého fotografického průzkumu válečné bomby poškození. Po RAF v roce 1957 se stal fotograf pro časopis zaměstnanců Queen, kde jeho pověst výjimečné portrétní fotograf rostl skrz 1960 a kde zůstal až do roku 1972. Jeho netradiční, ale elegantní přístup k portrétování vedl k volné noze provize pro Observer, The Sunday Times a The Sunday Telegraph, fotil lidi jako Francis Bacon, Agatha Christie, Vita Sackville-West, John Betjeman, Ted Hughes, Stephen Hawking, David Hockney a Mary Quant. His pictures also illustrated features on fashion and architecture. Jeho obrazy také ilustrují funkce na módu a architektury. Byl dvakrát ženatý, nejprve s Julia Mardon, a pak v letech 2001 s Jenny Hogg, , má dva syny a dceru z prvního manželství. John Hedgecoe, fotograf, pedagog a spisovatel, se narodil 24. března 1932. Umřel na rakovinu 3. června 2010, ve věku 78 let

Jaromír Herle

Jaromír Herle byl český hudební skladatel a sbormistr. V dětství byl žákem Josefa Förstera a Karla Förstera. Byli to děd a strýc Josefa Bohuslava Foerstera. Ve čtrnácti letech byl přijat na varhanickou školu v Praze, studoval u Františka Zdeňka Skuherského. U svého strýce, hudebního nakladatele Františka Augustina Urbánka se seznámil s předními českými hudebními skladateli: Antonínem Dvořákem, Zdeňkem Fibichem, Karlem Bendlem, Josefem Bohuslavem Foersterem aj. Po absolvování školy, až do roku 1894, hrál na housle a lesní roh ve vojenské hudbě 28. pěšího pluku v Praze. Odešel do Srbska a stal se na další čtyři roky učitelem zpěvu na gymnáziu v Šabaci. Zde získal i první zkušenosti sbormistra smíšeného pěveckého sboru. Od roku 1898 působil v souboru Dvorní opery ve Vídni. Nejprve jako sborový zpěvák, ale hned následujícího roku se stal zástupcem sbormistra. Byl rovněž sbormistrem vídeňských pěveckých sdružení Lumír a Slovanský zpěvácký spolek. S Lumírem ve Vídni provedl kantátu Svatební košile Antonína Dvořáka , Bouři Vítězslava Nováka , Českou píseň Bedřicha Smetany a Stabat Mater Josefa Bohuslava Foerstera. Ve Vídní nastudoval i Prodanou nevěstu Bedřicha Smetany a další české opery. Po vzniku Československé republiky se vrátil do Prahy a působil jako ředitel kůru,zpěvák, sbormistr a varhaník v řadě pražských chrámů. Ve spolupráci s vídeňskou Dvorní operou a sborem Lumír však pokračoval až do roku 1921. Vyvrcholením jeho kariéry se stal rok 1921, kdy byl jmenován sbormistrem Národního divadla, dirigentem činoherního orchestru a sbormistrem pražského Hlaholu. S tímto souborem provedl v Praze vrcholná díla českého i světového kantátového a oratorního repertoáru. Mimo jiné nastudoval Devátou symfonii Ludwiga van Beethovena, Requiem Hectora Berlioze, Stabat Mater Antonína Dvořáka, či Kantátu o posledních věcech člověka Ladislava Vycpálka. Jako skladatel komponoval především...

Ivo Hejl

Narozen 25.6.1931. Ing.,zabývá se vysokohorskou turistikou, průvodce.

Ivan Herfurt

Ivan Herfurt je absolventem katedry dramaturgie a scenáristiky pražské FAMU. V osmdesátých letech se jako dramaturg Filmového ústavu podílel na rozsáhlých retrospektivních projektech z historie letních a zimních olympijských her a věnoval se sportovní a filmové dokumentaristice. Z této doby pochází jeho publikace Zlatý fond světové kinematografie. Na sportovní a filmovou tématiku píše do odborného tisku a podílí se scenáristicky na některých divadelních projektech. V Nakladatelství a vydavatelství Bohemia vydal v roce 1996 publikaci Evropské góly a o rok později na ni navázala kniha Světové góly.

Ivan Herben

Ivan Herben byl český novinář a politik, syn Jana Herbena. Narodil se jako nejmladší ze tří dětí spisovatele a redaktora Jana Herbena a jeho manželky Bronislavy, rozené Foustkové . Absolvoval vojenskou akademii, krátce sloužil jako voják z povolání . 30. listopadu 1924 se oženil s Milenou Procházkovou. Zájem o věci veřejné jej přivedl k novinařině. Od počátku 20. let dvacátého století až do zániku Československa byl redaktorem listů Tribuna , České slovo a nakonec šéfredaktorem brněnské redakce Lidových novin. Za protektorátu se angažoval v protinacistickém odboji, koncem roku 1939 byl zatčen gestapem. V letech 1940 – 1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po skončení druhé světové války se stal členem předsednictva Československé strany národněsocialistické a šéfredaktorem Svobodného slova. Po únoru 1948 emigroval do USA. Zde v exilu spolu s Ferdinandem Peroutkou, Pavlem Tigridem a dalšími stál u zrodu rozhlasové stanice Svobodná Evropa, v níž jako kulturně-politický redaktor působil v letech 1950 až 1965.

Horst Hegewald-Kawich

Německý chovatel a cvičitel psů, rozhodčí turnajů služebních psů, pracuje u policie.

Hana Heřmánková

Hana Heřmánková, rozená Hana Vávrová je česká moderátorka, bývalá TV hlasatelka a divadelní manažerka Divadla Bez zábradlí. Spolu s manželem, hercem Karlem Heřmánkem, mají tři kluky. Spolu se starají o chod Divadla Bez zábradlí, které provozuje i Městské divadlo v Karlových Varech. Když začali synové Kája a Pepa chodit do školy, vyprosili si na rodičích dalšího sourozence, a tak přibyl František. Hana Heřmánková měla sestru Danu Vávrovou , která je známá jako Leontýnka z filmu Ať žijí duchové! Dana se provdala do Německa, kde hrála hlavně ve filmech svého muže. Do doby, než se Haně Heřmánkové narodili synové, měla spoustu práce nejen jako hlasatelka, uváděla i pořady, které se natáčely. Pracovala jako moderátorka rozhlasové stanice Frekvence 1 v pořadech pro ženy, zahrála si i ve filmu. Dělala přímé přenosy i velké pořady, koncerty, dokonce si vyzkoušela televizního Silvestra. V roce 1992 se stala držitelkou ceny diváků TýTý v kategorii nejoblíbenější televizní hlasatel. V současné době se kromě povinností manažerky dvou divadel a matky tří dětí věnuje i televiznímu pořadu pro ženy Sama doma, kde se střídá s ostatními TV moderátorkami. Je členkou správní rady nadačního fondu Slunce, který pomáhá mentálně postiženým dětem a dospělým. Nyní je navíc i ředitelkou Festivalu slovenského divadla, který je uváděn každoročně právě v divadle Bez zábradlí.

Elisabeth Heresch

Rakouská slavistka a romanistka, žurnalistka, autorka prací z oboru ruských dějin a kultury.

Dušan Hendrych

Dušan Hendrych byl český odborník na správní právo a emeritní profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Na pražské právnické fakultě působil jako vedoucí katedry správního práva a správní vědy, zaměřoval se především na obecné otázky správního práva, správní vědu a organizaci veřejné správy. Publikoval také v oboru ústavního práva. Kromě toho byl členem rady doktorského studijního programu veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, vědecké rady Technické univerzity v Liberci, akademické rady institutu CEVRO v Praze a redakčních rad časopisů Právní rozhledy a Správní právo.

David Helton

Alan Herdman

Propagátor Pilatova cvičení.

William Heinrich

Tomáš Hejna

Narozen 1991. Autor básní a povídek, knih s historickou tematikou.

Petr Hejtmánek

Elektro ing., cestovatel, horolezec, fotograf, publikuje zejména o Africe a Českém ráji.

Nina Herinková

Knihy citátů.

Milena Hercíková-Koutná

Narozena 3. 1. 1936 v Újezdu u Brna. Básnířka, spisovatelka knih pro děti. Učitelka základní školy a základní umělecké školy.

Michal Herzán

Narozen 14.5.1948. Herec a publicista.

Megan Hess

Megan Hess je mezinárodní módní umělkyně, která spolupracuje s některými z nejprestižnějšími módními návrháři luxusních značek po celém světě, jako jsou Dior, Fendi, Prada, Louis Vuitton, Cartier, Montblanc, Givenchy, Valentino, Balmain, Jimmy Choo a Tiffany Co.

Martin Herzán

Martin Herzán je jihlavský aktivista, lokální politik a publicista, autor literatury faktu, policista, básník, umělecký kovář a malíř. Pochází z rodiny třebíčských tesařů a stavitelů, jeho praprapradědem byl Dominik Herzán , jeho pradědem byl třebíčský místostarosta a stavitel Josef Herzán , dědem architekt Jiří Herzán . Vyučil se uměleckým kovářem a vystřídal několik manuálních zaměstnání. V roce 2000 začal studovat Teologickou fakultu Jihočeské univerzity, obor pastoračně sociální asistent, v únoru 2004 obhájil bakalářskou a v září 2006 magisterskou práci, obě k tématu pornografie. Rigorózní práci Dopady pornografie na společnost a křesťanské hodnoty pak obhájil v lednu 2008 na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde studoval obor křesťanská výchova. Ještě za studií byl Herzán vybrán na pozici ředitele Oblastní charity Jihlava, vedl ji však jen 3 měsíce od července do září 2004, než ho vystřídal Michal Novotný. Marně usiloval o členství v Radě vlády pro lidská práva a následně byl v letech 2005 až 2007 členem jejího Výboru pro výchovu k lidským právům. V roce 2005 kandidoval do Rady České televize, ve volbě v roce 2006 ho porazil Ivan Satrapa. Znovu kandidoval také v roce 2007. V roce 2008 pracoval jako učitel nevidomých v Tyflo Vysočina, povolání učitel udával i v dalších dvou letech. V roce 2010 ho vlastní sdružení Česká rada nevidomých a slabozrakých Jihlava nominovalo do Rady Českého rozhlasu, ve volbách ale skončil třetí a zvolen nebyl. Na svém webu v lednu 2016 uváděl „od roku 2011 do současnosti ve státních službách“, na volebních kandidátkách bylo jako jeho zaměstnání uvedeno v říjnu 2013 „umělecký kovář, spisovatel“, o rok později „spisovatel – výtvarný umělec“. V roce 2015 byl veden jako podpraporčík Policie České republiky. Jako policista se na přelomu let 2015 a 2016 během Evrop...

Karel Heřman

Někdy psán i jako Herman. Narozen pravděpodobně 1893, zemřel pravděpodobně 1949. Povoláním chemik, fotograf, odborný publicista, autor a adaptátor knih pro mládež.

Karel Herloš

Karl Herloßsohn, vlastním jménem Borromäus Sebastian Georg Karl Reginald Herloß, v českém prostředí známý více jako Karel Herloš byl německy píšící novinář a spisovatel, pocházející z Prahy a úzce spjatý s českým prostředím tematikou svých historických románů, které byly oblíbené i u českých čtenářů. Narodil se v německé rodině v Praze na Malé Straně, otec byl krejčím. Jako rok jeho narození je mnohdy chybně uváděn rok 1804 Po studiu na malostranském gymnáziu studoval na pražské univerzitě filosofii a po krátkém pobytu ve Vídni se vrátil do Prahy. Soukromě studoval práva a pracoval jako vychovatel. V Praze napsal i své první novely, Treue bis in den Tod a Eine Nacht in den Appeninen. V roce 1822 publikoval první verše v Dresdner Abend-Zeitung. V roce 1825 se odstěhoval do Lipska, pravděpodobně kvůli tomu, že v rakouské monarchii byla přísnější cenzura; zde se trvale usadil a věnoval se novinářské a literární činnosti. Byl spolupracovníkem listu Brockhaus’schen Literarischen Conversationsblatt, působil jako překladatel a psal pro různé, hlavně beletristické listy. V roce 1826 publikoval první historický román Die Fünfhundert vom Blanik. V roce 1830 založil časopis Der Komet , který patřil ve své době k nejúspěšnějším literárně-kritickým listům. Časopis redigoval 19 let, až do roku 1848. V roce 1839 podnikl cestu po Slezsku a Krkonoších, při níž se zastavil též v Praze . V roce 1848 převzal redakci Spindlerova almanachu Vergiss mein nicht. Připravoval se k návratu do Prahy, ale vážná nemoc mu v tom zabránila. Zemřel chudý, v nemocnici sv. Jakuba v Lipsku. Jednu stránku jeho díla představuje tvorba publicistická a satirická a účast na dílech encyklopedického charakteru. Kromě vlastního časopisu Der Komet , který vycházel v letech 1830-1848, publikoval v roce 1832 ve spolupráci s Johannem Peterem Lyserem ...

Kai Hermann

Kai Hermann je německý novinář a spisovatel. Za svoji činnost byl vyznamenán cenou Theodora Wolffa. Spolu s H. Rieckem se podílel se na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby. Kai Hermann se narodil v roce 1938 v Hamburku. Studoval na Tübingen, Hamburg, Vancouver a Harvard historii a politiku. Později pracoval jako redaktor v TIME, byl šéfredaktor TWEN a na silnici jako spisovatel pro Spiegel , zejména u STAR. V roce 1978 byl spoluautorem knihy "My děti ze stanice ZOO", kterou napsal společně s Horstem Rieckem, tato kniha je velmi dobře známá. Dnes pracuje jako novinář na volné noze a autor v obci Jasebeck v Lüchow-Dannenberg odst. Wendland. Mezi další knihy Kaie Hermanna patří: "Revolta studentů" , "Andi - téměř náhodnou mrtvý Andrew Z." , "silný" , "Yakuza" a "Andělé a Joe - založený na skutečném příběhu" . Hermann píše mimo jiné scénáře pro "Andi" , "padělání" a "The Fall" , mu byla udělena cena Theodora Wolffa a udělena medaile Carla-von-Ossietzky. V červenci 1975 v Gümse , známá Rixdorfer skupina, do které patřili Albert Schindehütte, Uwe Bremer, John Venne Kamp a Arno Waldschmidt pořádala, byly splněny dva spisovatele Nicolase Born Kai Hermann a vím, později široce diskutovány o svých zkušenostech během občanské války v Libanonu. Jeho zpráva, "zpráva - ohrožený druh?" z knihy "sami od povodní běžného výtahu, umění velkého dokumentu" , který byl vydán Wolfgang R. Langenbucher, je velmi působivý. Popisuje, jak obtížné je pro angažovaného novináře dobré pokrytí v éře "Fakta, fakta žurnalistika" na výzkum a psát. Pro "typického šéfredaktora dnes opravdu vynikající manažerské schopnosti, lze řídit náklady, ale má spíše menší respekt k novinářské práci. Zvláště zvědavý v žádném případě tomu tak není. Udělal kariéru u stolu, jeho horizont zkušeností není příliš daleko, znalosti, když se ptal na skutečném ...

Julia Heaberlin

Julia Heaberlin je novinářka, která před zahájením kariéry spisovatelky pracovala jako asistentka šéfre- daktora ve velkých metropolitních novinách. Editovala kriminální příběhy ze života, včetně série o vraždách náhodně vytipovaných dívek, které byly pohřbeny v mexické poušti. Vyrostla v Texasu a se svou rodinou žije poblíž Dallasu - Fort Worthu.

Józef Hen

Polský prozaik, reportér, scénárista a filmový režisér.

Josef Heller

Autor je analytik odborného zázemí ÚV KSČM, člen teoretických institucí ÚV KSČM. Publikoval ve Filosofickém a Sociologickém časopise a v interních tiscích ČSAV, v samizdatech a na webových stránkách KSČM, v Haló novinách a Alternativách. Spoluautor publikací Heller, Neužil a kol. – Kdopak by se Marxe bál, Bojíte se socialismu? a sborníku Socialismus pro 21. století.

Josée Hermsen

Nizozemská publicistka v oboru chovu koní. Začala chovat koně během svého pobytu v Malawi v Africe. Dnes má jednoho koně v GarderenVeluwe , v prostředí, které nabízí zejména mnoho možností pro vyjížďky v terénu. Jako jezdkyni ji nejvíce přitahuje rekreační ježdění, ale jako diváka ji můžete potkat na různých jezdeckých soutěžích a show.

Jo Henderson

Německá autorka románů žánru červené knihovny.

Jiří Hejda

Jiří Hejda byl český spisovatel a publicista, československý politik a národohospodář, účastník protinacistického odboje. V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky pro léta 1947–1948. Po únorovém převratu byl zařazen do politického procesu s Miladou Horákovou a spol. a v roce 1950 odsouzen na doživotí . Začal studovat práva, narukoval do první světové války a poté dokončil studium práv. Měl manželku Luisu, dcery Jitku, Šárku a syna Neklana. S Peroutkovou revue Přítomnost spolupracoval od roku 1926, přičemž se staral o rubriky „Národní hospodářství“ a „Aktuální otázky“. V roce 1929 ve svém článku jako první předpověděl příchod hospodářské deprese do Československa. V letech 1928–30 psal o národohospodářství do Lidových novin. Léta 1930–35 strávil v redakci Českého slova. V roce 1937 se stal generálním tajemníkem podniku ČKD. Krátce před německou okupací odešel z vedoucí funkce ČKD a založil vlastní továrnu na kuchyňská zařízení. Za německé okupace se zapojil se do protinacistického odboje v organizacích Politické ústředí a Ústřední vedení odboje domácího . V obnoveném Československu se stal významným představitelem Československé strany národně socialistické. Byl členem Ústřední plánovací komise, která připravovala plán dvouletky. Za ČSNS ho v komisi doplňovali ještě ekonom Emanuel Šlechta a stavebník Štěpán Ješ. Nadále se také věnoval publicistice pro noviny Svobodné slovo a týdeník Dnešek. Po převratu v únoru 1948 byl vyloučen ze Svazu spisovatelů, přičemž i sama ČSNS byla zbavena svých demokraticky orientovaných představitelů a „obrozena“ jako tzv. Československá strana socialistická. Společně se s řadou bývalých funkcionářů ČSNS, v druhé polovině roku 1948 a v ilegalitě, podílel na tvorbě národněsocialistického p...

Jiří Hedánek

Jiří Hedánek je překladatel starozákonních knih Bible a křesťanské literatury a spisovatel. Je členem Evangelické církve metodistické. Je ženatý, má dceru a syna. V 70. letech prošel „podzemním“ katolickým seminářem v tzv. Umlčené církvi. Na Filosofické fakultě UK později absolvoval obory lingvistika-fonetika a překladatelství-tlumočnictví. Tamtéž studoval hebrejštinu, na Husově teologické fakultě pak aramejštinu. Pod pseudonymem M. Š. Chašbaz napsal v 80. letech apologeticky zaměřenou knihu Vzkříšení, která vyšla česky na Západě a byla ilegálně šířena i v Československu. V letech 2001-2007 spolupracoval jako překladatel Starého zákona na projektu Nové Bible kralické v rámci Nadačního fondu Nové Bible kralické. Předtím pracoval externě od r. 1999 na stylistických korekturách starozákonních překladů NBK. Zároveň se účastnil překladu Bible i v projektu Český studijní překlad . Akademicky působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnuje se též tlumočení.

Jan van Helsing

Jan van Helsing, vlastním jménem Jan Udo Holey . Od roku 1985 podnikal cesty po USA, Egyptě, Jižní Americe a Asii, kde navazoval kontakty s lidmi z okruhu tajných služeb, ale i z templářských a zednářských lóží a dalších skupin. Získané poznatky publikoval v roce 1993 v knize o tajných spolcích: Tajná společenství a jejich moc ve 20. století. Kniha byla velmi populární, prodalo se na 100 tisíc výtisků, byla přeložena do osmi jazyků. Ve Švýcarsku a Německu byl její prodej zakázán kvůli údajnému podněcování k antisemitismu. Další autorovy práce se věnují historickým, konspiračním a ezoterickým tématům.

Jan Herzer

Jan Herzer byl český středoškolský profesor, filolog-romanista a propagátor francouzské kultury. V letech 1876–1901 vyučoval na gymnáziu v Praze. Byl autorem učebnic, slovníků a překladů z francouzštiny, v menší míře se ale také věnoval němčině a italštině. Narodil se 13. listopadu 1850 v Josefově jako syn soustružníka. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a roku 1871 ukončil studia klasických a románských jazyků na pražské univerzitě. V letech 1871 a 1878 studoval rovněž v Paříži a roku 1872 v Lipsku. Roku 1879 získal titul doktora filozofie. V roce 1872 nastoupil jako suplent na reálce v Hustopečích u Brna, odkud byl o rok později přeložen do Kroměříže a roku 1876 na první české státní reálné gymnázium v Praze, které sídlilo nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici. Několik let působil souběžně jako lektor francouzštiny na pražské technice. V roce 1885 byl také jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Byl výborným pedagogem a propagátorem francouzského jazyka a literatury. Jeden ze životopisů ho charakterizoval slovy „zosobněný typ francouzské duše na české půdě“. Věnoval se studiu novofrancouzské literatury, tvorbou učebnic a slovníků i překlady uměleckých děl. Zabýval se ale také němčinou a italštinou. Za jeho nejvýznamnější prací byl považován francouzsko-český slovník, který sestavil společně s Čeňkem Iblem. Viz též sekci Dílo. 1. srpna 1901 odešel na vlastní žádost do penze kvůli vleklé plicní chorobě. Zemřel 13. dubna 1903 ve svém bytě v Praze-Novém Městě čp. 572-II na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanech. Byl autorem např. těchto knižně vydaných prací: Překlady a úpravy: Ve výročních zprávách středních škol u...

Hésiodos

Hésiodos byl antický řecký básník a filosof, patrně mladší současník Homérův, který působil na přelomu 8. a 7. století př. n. l. Jeho hlavní díla jsou „O původu bohů “ a „Práce a dni“, další díla připisována autorovi, která nejsou zachována v celku jsou „Héraklův štít”, „Genealogie héróů” a „Katalog héroin”. Je po něm pojmenován na Měsíci kráter Hesiodus. O Hésiodově životě víme velice málo, z několika nahodilých zmínek v jeho básních, o jejichž spolehlivosti však někteří badatelé pochybují. Jeho otec snad obchodoval na iónském pobřeží Malé Asie, ale zkrachoval a usídlil se v chudé vesnici Askře v Bojótii, kde si koupil malé hospodářství. Zde se oženil a měl dva syny, z nichž starší Hésiodos sice prý prohrál spor o dědictví s mladším Persem, nicméně zde jako rolník žil a psal své naučné i epické básně. Stěžuje si v nich na tvrdé zimy a nuzné živobytí: „... usadil se v bídné vísce, v Askře, kde je krušno v zimě, trudno v létě, nikdy dobře.“ Jako básník napodoboval Homéra, na rozdíl od homérské společnosti bojovníků a šlechticů však Hésiodos líčí život drobných rolníků. Už ve starověku se těšil velké oblibě a v Chalkidě v Euboii zvítězil v básnické soutěži na počest zemřelého krále. Psal převážně na starořecké polyteistické náměty, v nichž se zabýval vznikem Vesmíru, světa, bohů, lidí, atd. ...Hésiodova díla se později četla ve školách a v římské době se jimi inspiroval Vergilius k sepsání svých Georgik. Hésiodos zemřel v Askře, když se však její obyvatele museli později přestěhovat jinam, vzali prý jeho ostatky s sebou a pohřbili je v „Minyově hrobce“ v Orchomenu. Z jeho díla se zachovalo: O původu bohů je nejstarší soustavné podání řecké mytologie, které líčí po sobě jdoucí epochy a generace bohů . Dílo má přes 1000 veršů a je hlavním pramenem pro studium staré řecké mytologie. Na samém počátku byl chaos , z něhož se zrodili Úranos a Gaia (n...

Héliodóros z Emessy

Řecký spisovatel, autor erotického románu Příběhy aithiopské.

Gustaw Herling-Grudziński

Gustaw Herling-Grudziński byl polský exilový novinář, spisovatel a také literární kritik, jenž byl ve 40. letech 20. století internován v sovětském gulagu a jenž se stal v roce 1966 spolu s Włodzimierzem Odojewskim a Henrykem Grynbergem jedním z laureátů literární Ceny Kosćielských. Narodil se v rodině židovského původu; posléze studoval krátce polonistiku na univerzitě ve Varšavě. V roce 1940 jej avšak zadržela sovětská NKVD a odsoudila jej k pětiletému trestu odnětí nucených prací. Po dobu zhruba dvou let byl internován v Sovětském svazu, propuštěn byl až v roce 1942, a to na základě tzv. dohody Sikorski – Majski . Po propuštění se přidal k armádě vedené polským generálem Władysławem Andersem; byl účasten také mj. v bitvě o Monte Cassino . Jeho první manželkou byla polská umělkyně Krystyna Domańská, po její smrti se následně oženil s Lidií Croce, dcerou italského filozofa Benedetta Croceho. Dle výpisu Národní knihovny České republiky převedla všechna jeho dosavadní díla, vydaná k roku 2017, z polštiny do češtiny polonistka Helena Stachová.

Gisela Heimburg

Německá autorka milostných povídek.

Friedrich Heer

Friedrich Heer byl rakouský kulturní historik, univerzitní profesor, spisovatel a katolický publicista, teoretik „dialogu mezi nepřáteli“. Heer vystudoval humanitní vědy na vídeňské univerzitě a promoval prací o kulturních dějinách středověku, jež zůstaly jeho oblíbeným tématem. Jako mladý katolík a zároveň přesvědčený humanista patřil mezi odhodlané odpůrce nacismu a byl za to různě pronásledován. Po válce přednášel historii ve Vídni a od roku 1962 byl profesorem, zároveň redigoval časopis otevřených katolíků Die Furche a od roku 1961 byl i hlavním dramaturgem vídeňského činoherního divadla Burgtheater. Ústředním tématem Heerova neobvykle rozsáhlého díla jsou evropské duchovní dějiny, jejich hlavní proudy a postavy i jejich význam pro současné lidstvo. Jeho zájem se soustřeďoval na velká myšlenková hnutí, jež Evropu utvářela a provázela v celých jejích dějinách. Pod vlivem německo-amerického filosofa a historika E. Rosenstock-Huessyho viděl evropské dějiny jako posloupnost velkých duchovních revolucí, počínaje „papežskou revolucí“ 11. století přes humanismus a reformaci až po osvícenství, nástup demokracie a válečné konflikty 20. století. Zajímaly ho především nekonformní postavy, heretikové a buřiči, z jejichž dědictví pak západní civilizace dlouho žila. Heer byl ale zároveň angažovaný občan své doby a staral se o to, jak naše doba se svým dědictvím nakládá. Jako věřící křesťan a katolík ostře kritizoval různé formy klerikalismu, svazků katolické církve a jejích představitelů s mocí, a naopak se zasazoval o překonávání sporů diskusí, dialogem. Dnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších rakouských intelektuálů 20. století. Úctyhodná řada Heerových – většinou velmi rozsáhlých – historických spisů začíná knihou s příznačným a programovým názvem Rozhovor mezi nepřáteli , po níž následoval Vzestup Evropy a Tragédie Svaté říše . Roku 1953 vyšly rozsáhlé Duchovní dějiny Evropy , 1...

Franz Hellens

Belgický básník, prozaik a výtvarný kritik. Psal výhradně francouzsky. Vlastním jménem Frédéric van Ermengem. Jedna z hlavních figur belgického magického realismu. Jeho otec, Émile van Ermengem, byl bakteriolog, který objevil příčinu botulismu. Jeho mladším bratrem byl spisovatel François Maret .

Fieldsová Helen

Edouard Herriot

Édouard Herriot byl francouzský politik. Třikrát byl francouzským premiérem za Radikální stranu, a to od 14. června 1924 do 10. dubna 1925, podruhé od 19. července 1926 do 21. července 1926 a třetí od 3. června 1932 do 14. prosince 1932.

David Hewson

David Hewson, narozený v Yorkshiru v roce 1953 je novinář ověnčený cenami a bývalý sloupkař londýnského listu Times. Od roku 2005 se zaměřil výlučně na psaní. Je autorem více než třinácti románů. Jeho série zasazená do Říma, s hlavním hrdinou detektivem Nicem Costou, se stala celosvětovým bestsellerem. V češtině vyšly čtyři z těchto románů: A Season for the Dead , The Lizarďs Bite , The Villa of Mysteries a The Sacred Cut . Jeho knihy byly přeloženy do široké škály jazyků, od italštiny po japonštinu, a jeho literární debut Semana Santa, odehrávající se ve Španělsku v období Velikonoc, byl zfilmován. Hlavní roli si v něm zahrála Mira Sorvino. Jeho třináctým vydaným románem je kniha Dante'sNumbers. David bydlí nedaleko Wye v hrabství Kent.

Christian Gottlieb Heinrich

Německý historik.

Bernd Hertle

Německý autor zahradnických publikací.