Všichni Autoři a témata

Michelle Losekoot (2)

Narozena 29. 11. 1986. Copywriterka, pracovnice v oblasti marketingu, blogerka, věnuje se digitálnímu storytellingu. Lektorka kurzů o sociálních sítích, tvůrčím psaní a copywritingu.

Michelle Coops (4)

Autorka knih o zdravém životním stylu, cvičení, meditaci.

Michèle Lecreux (4)

Francouzská redaktorka a autorka pupulárně-naučných publikací.

Michał Choromański (3)

Polský prozaik.

Michala Jendruchová (6)

Narozena 6. 1. 1979 v Chrudimi. Vystudovala herectví, redaktorka. Autorka knihy o anorexii.

Michal Tůma (4)

Narozen 2.3.1947 v Českých Budějovicích. Fotograf. Zakladatel nakladatelství Foto mida.

Michal Tomášek (6)

Prof. JUDr. PhDr. mult. Michal Tomášek, DrSc. je český vysokoškolský učitel, právník a sinolog. Publikuje zejména práce o problematice práva v hospodářství, práce z oboru mezinárodního obchodního práva a Evropské unie, publikuje i francouzsky překlady z čínštiny.

Michal Skořepa (6)

Narozen 1972. Autor učebnic a metodických materiálů pro výuku finanční a ekonomické gramotnosti na ZŠ a SŠ. Též autor fotografií k publikaci o přebírání.

Michal Šimůnek (5)

Narozen 1976. Mgr., historik přírodních věd, zaměřený mj. na dějiny biologie v 19. a 20. století a na problematiku nacistických rasových výzkumů na našem území.

Michal Šetka (5)

Fotograf, publicista, degustátor.

Michal Přibáň (6)

PhDr. Michal Přibáň, Ph.D. Michal Přibáň je vedoucím lexikografického oddělení Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde nyní vede projekt internetového Slovníku české literatury po roce 1945. Výzkumu českého literárního exilu věnuje soustavně už řadu let.

Michal Plzák (4)

Narozen 28. 4. 1963 v Praze. Evangelický farář, redaktor nakladatelství Kalich, překladatel, specializuje se na knihy rozhovorů s jednotlivými osobnostmi a problematiku holokaustu.

Michal Plavec (5)

Narozen 26.3.1973 v Nymburce. Novinář, regionální historik, práce z oboru vojenských dějin, pracuje jako kurátor leteckých sbírek Národního technického muzea.

Michal Pehr (5)

Michal Pehr je český historik, pracovník Masarykova ústavu AV ČR Praha, zaměřující se na dějiny českých zemí 20. století, zejména dějiny první a třetí republiky a dějiny politického katolicismu. V letech 2015 až 2016 zastupitel Ústeckého kraje, od roku 2010 zastupitel a radní města Louny, člen KDU-ČSL. Narodil se v Praze, v dětství žil v Čelákovicích, kde navštěvoval základní školu. V roce 1985 se s rodiči přestěhoval do Loun. Zde absolvoval gymnázium. V letech 1995–2002 absolvoval magisterské studium historie a politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po škole krátce pracoval v archivu ve Slaném a Kladně. Od podzimu 2002 nastoupil jako interní doktorand Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od března 2003 je pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR. Zaměřuje se na novodobé české politické myšlení a stranictví s důrazem na období první a třetí republiky. Publikoval řadu odborných článků. Přednášel i na řadě akcí Masarykova demokratického hnutí v divadle Kolowrat, Klubu techniků na Novotného lávce v Praze i Senátu Parlamentu ČR. Od roku 2010 vyučuje politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a od téhož roku i moderní dějiny na CEVRO Institutu. Od roku 2002 je členem KDU-ČSL, za níž kandidoval jako lídr v krajských volbách v roce 2004 do Zastupitelstva Ústeckého kraje. Ve volbách v roce 2012 kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Hnutí PRO! kraj" . Stal se prvním náhradníkem. Na konci roku 2014 však na mandát rezignoval Přemysl Rabas, čímž se od 1. ledna 2015 stal Michal Pehr krajským zastupitelem. Zastupitelem města Louny se stal ve volbách v roce 2010, když kandidoval jako člen KDU-ČSL za subjekt "Koalice pro Louny" . Za stejný subjekt mandát ve volbách v roce 2014 obhájil. Od roku 2010 také působí jako radní města. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KDU-ČSL v Ústeckém kraji, ale neuspěl.[...

Michal Novotný (4)

Narozen 3.10.1943 Litomyšl. Novinář, šéfredaktor a ředitel rozhlasové stanice ČRo Regina, též jazykový korektor, literatura faktu pro starší děti a popularizační knížky o češtině.

Michal Mareš (6)

Michal Mareš, vlastním jménem Josef Mareš, byl český spisovatel, básník a novinář. Vyrůstal v kontaktu s anarchistickým hnutím v severních Čechách. Střední školu studoval v Praze, ale v sedmnácti letech byl vyloučen ze všech středních škol Rakouska-Uherska za svůj protest proti popravě španělského anarchistického teoretika Francesca Ferrera. Anarchismus přivedl Mareše k zájmu o sociální problémy, kterým se v období první republiky věnoval jako autor próz a divadelních her a jako novinář v časopisech Tribuna, Prager Mittag a Prager Tagblatt a také na svých studijních cestách v Evropě a v Africe. Vstoupil také do KSČ a spolupracoval s Rudým právem. Měl přátele mezi českými i německými spisovateli, znal se například s Jaroslavem Haškem , Karlem Čapkem, Ferdinandem Peroutkou, Maxem Brodem, Franzem Kafkou i Egonem Ervínem Kischem. V polovině května roku 1945 byl na základě omylu zatčen NKVD , který třikrát fingoval přípravu na jeho popravu. Po propuštění zjistil, že se právě koná pohřeb jeho otce, kterého při rabování v Praze zabili členové Revolučních gard. Začal se proto zabývat znepokojivými projevy nastupujícího mocenského chování Sovětského svazu a jeho spojenců ve Sboru národní bezpečnosti. Rudé právo jeho reportáže ovšem odmítlo, a tak se stal jedním z významných novinářů Peroutkova týdeníku Dnešek. Psal také o poměrech v pohraničí – o rabování a rozkrádání majetku po Němcích, o účasti úředníků a příslušníků SNB na těchto událostech a o zneužívání pravomoci místních diktátorů. Byl první, kdo použil pojem gestapistické metody pro zločiny na zdraví, životech a osobní svobodě občanů a pro případy nelidskosti v různých internačních táborech. Byl za to nenávistně osočován v tisku KSČ, ze které byl na počátku roku 1947 vyloučen. Po únoru 1948 byl zatčen a koncem roku 1948 na základě absu...

Michal Janovský (1)

Narozen 7. 12. 1984 v České Lípě. Malíř a kreslíř, vzděláním umělecký sklář, vedle techniky suchého pastelu se věnuje olejomalbě a restaurování sakrálních obrazů, pořádá výtvarné kurzy.

Michal Hruška (6)

RNDr., vysokoškolský pedagog, autor učebnic biologie.

Michal Čakrt (6)

Narozen 24.10.1948 v Havlíčkově Brodě. PhDr., sociolog, manažerský pedagog a konzultant, literární a odborné překlady z angličtiny.

Michal Burda (5)

Narozen 1915, dlouhodobě se věnoval práci v oblasti řízení, teoretické kybernetiky a obecné teorie systémů. Tuto činnost nedobrovolně ukončil v roce 1969 a ve svých sedmdesáti letech, kdy vnímal svět jako materialista a ateista, pronásledován různými nemocemi, nastoupil duchovní Cestu, kterou je možné charakterizovat jako službu člověku, lidstvu, planetě Zemi i Vesmíru. Vlastní poznání o smysluplném životě v harmonii s Vesmírem předává všem s moudrou vnímavostí naplněnou všeobjímající a nic nežádající Láskou. Chápe Vesmír jako celistvý, živý, dýchající organismus, jako samostatnou entitu a bytost. Chápe, že Vesmír se stará o každého člověka a dá mu všechno, co potřebuje, v pravý čas. Jméno Michala Burdy je spojeno se založením Kruhu přátel Vodnářského věku s jeho posláním probudit širokou veřejnost ke zlepšení mezilidských vztahů a etiky na všech úrovních života společnosti. S Vlastimilem Markem se stává spoluiniciátorem Úplňkových a Slunovratových meditací pro osvobození Lásky v srdcích lidí a spolu s manželkou objevuje mantru českého národa Lásko Bože Lásko, která natrvalo bude znít pro všechny a ve všech srdcích lidí naší země. Je iniciátorem vize českého národa, kdy Praha a celá Česká zem se ve Věku Vodnáře stává místem laskavých lidí a Láskou znějícím duchovním centrem Evropy. Věří v skrytý morální potenciál českého národa a povzbuzuje ho k hrdosti na svou minulost. Jeho myšlenky promlouvají ke všem a všemu kolem nás srozumitelnou lidskou řečí, probouzí k životu poznání, že každý člověk je svobodná a jedinečná bytost. Vytváří věčně inspirující odkaz a ukazuje cestu, z níž neustupuje. Jeho myšlenky mají půvab i skromnost všedního Slova. 16. 4. 2005 splnil Michal Burda - starší Vodnář pražský ve svých 90-ti létech svůj životní úkol a jeho klidná a vyrovnaná duše přešla na druhý břeh....

Michal Bregant (7)

Michal Bregant je český filmový historik, kritik a kurátor. V letech 1983–1987 vystudoval obor divadelní a filmová věda na Filozofické fakultě UK v Praze. V období 1987–1991 byl zaměstnán ve Filmotéce Československého filmového ústavu . Od roku 1991 působil jako pedagog na pražské FAMU. Souběžně byl redaktorem a později šéfredaktorem odborného časopisu Iluminace. V roce 1998 získal Fulbrightovo stipendium a působil na Univerzity of Texas . Mezi lety 2002–2008 byl děkanem FAMU. Od roku 2008 do roku 2011 řídil FAMU International. V roce 2011 byl jmenován ředitelem Národního filmového archivu. Ve své odborné práci se zaměřuje na historii českého filmu, experimentální kinematografii, film a vizuální umění Manželkou M. Breganta je bibliografka Polana Bregantová, rozená Zoubková, dcera sochařky Evy Kmentové a sochaře Olbrama Zoubka.

Michail Semenovič Bubennov (6)

Ruský spisovatel.

Michaela Trnová (7)

Mgr., učitelka angličtiny, autorka jazykových učebnic.

Michaela Kalivodová (5)

Narozena 1. 5. 1990 v Brandýse nad Labem. Spisovatelka, autorka příspěvků do internetového časopisu Dobrá adresa.

Michaela Axt-Gadermann (5)

Lékařka, dermatoložka a lékařská publicistka. Věnuje se zdravé životosprávě, výživě a otázce dlouhověkosti.

Michael Weber (5)

Spisovatel.

Michael Vaňáček (4)

Michael Vaňáček byl moravský historik, vlastivědný pracovník a středoškolský profesor. Roku 1949 mu byl na Masarykově univerzitě udělen titul PhDr. za úspěšně vykonanou státní rigorózní zkoušku v oborech Filozofie a České dějiny a Obecné dějiny. Michael Vaňáček byl například autorem libreta stálé výstavy Morava v době napoleonských válek, instalované na přelomu let 1964 a 1965 v sedmi místnostech přízemí severního křídla zámku ve Slavkově u Brna. 27. března 1999 mu Československá napoleonská společnost udělila in memoriam Čestný odznak Československé napoleonské společnosti a čestný diplom jako ocenění za celoživotní dílo a publikační činnost v oboru vojenské historie.

Michael Romancov (3)

Narozen 19. 12. 1969 v Praze. PhDr., Ph.D., politolog, publicista a vysokoškolský učitel, zaměřený na politickou geografii. Vystudoval Pedagogickou fakultu UK a Fakultu sociálních věd UK, obor politologie.

Michael Psellos (2)

Michael Psellos , původním jménem Konstantin, byl byzantský spisovatel, filozof, politik a historik. Za vlády Konstantina IX. se domohl vlivného postavení na císařském dvoře a později sloužil jako vysoce postavený rádce několika dalších panovníků. Psellos byl žákem Ioanna Mauropa, významného učitele a vzdělance. Jeho zájem zasahoval do mnoha směrů, mimo jiné se zabýval filosofií a přírodními vědami. Zkoumal a pochopil zásadní vliv novoplatonismu na křesťanství, během svého bádání se zaměřoval na matematiku a logiku. Byl přesvědčen, že všechny pozemské jevy se dají vysvětlit za pomoci lidského rozumu. Neunikl však ani pověrčivosti typické pro tehdejší dobu. V tomto ohledu pěstoval jako jeden z prvních i zálibu o lidovou tvorbu, zejména přísloví a pořekadla. V některých svých názorech se vracel k antickému myšlení, například oceňoval krásu lidského těla a stavěl jí po bok kráse duševní. Jeho estetické ideály pak připomínají pozdější dobu renesance. Mezi jeho největší díla patří velký soubor pojednání s encyklopedickým charakterem zvaný Didaskalia pantodapé zahrnující témata z teologie, filosofie, psychologie, fyziologie, astronomie, lékařství a zemědělství. Psellos se zde snaží o hierarchické členění světa v duchu novoplatonismu. Další výraznou prací je jeho historické dílo Chronographia , v němž zachytil období vymezené vládou Basileia II. a Michaela VII., tedy roky 976-1077. Jeho historická práce je považována za stylisticky jedno z nejzdařilejších byzantských děl v tomto oboru. Výrazně se v nich projevuje živý popis byzantského dvora a jeho příslušníků. Pozoruhodné jsou také Psellovy epitafy, neboli pohřební řeči, na jeho matku a dále na patriarchy Michaela Kerullaria, Konstantina Leichuda a Ioanna Xifilina. Vedle toho působil od roku 1045 také jako učitel v Konstantinopoli, kde se s císařem uděleným titulem hypatos tón filosofón věnoval výkladu gramati...

Michael McDowell (6)

Michael McEachern McDowell byl americký romanopisec a scénárista, kterého Stephen King popsal jako „nejfajnovějšího autora originálních paperbacků v současné Americe“. Je známý díky svému scénáři k filmu Tima Burtona Beetlejuice.

Michael Martinek (3)

Mgr. Michael Martinek, Th.D.. Narozen 8. července 1958 v Brně, svobodný, katolický kněz, člen řeholní kongregace Salesiáni Dona Boska . Vyučující na Katedře filozofie a teologie a na Katedře sociální pedagogiky, JABOK. Lektor kurzů Centra dalšího vzdělávání.

Michael Levey (3)

Bol britský historik umenia a v rokoch 1973-1986 pôsobil ako riaditeľ Národnej galérie v Londýne.

Michael Jordan (5)

Michael Jordan je bývalý americký profesionální basketbalista. Je považován za jednoho z nejlepších basketbalistů všech dob. Hrál v NBA za tým Chicago Bulls . Později se stal spolumajitelem týmu Washington Wizards, za který v roce 2001 nečekaně znovu nastoupil i jako hráč a hrál za něj do sezóny roku 2003, kdy po jejím závěru ukončil svou profesionální kariéru. Svůj tým dovedl šestkrát do finále NBA , ve všech šesti případech Bulls finále vyhráli a Jordan byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem finálové série . Kromě toho byl také pětkrát vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA za celou sezónu: 1988, 1991, 1992, 1996 a 1998. Jeho průměr 30,12 bodu na zápas jej řadí v průměrné produktivitě na 1. místo v historických tabulkách NBA . O jeho univerzálnosti a přínosu pro tým svědčí fakt, že byl také jednou vyhlášen nejlépe bránícím hráčem NBA . Jde o držitele dvou zlatých medailí z olympijských her – z let 1984 a 1992. Zajímavostí v jeho kariéře je odskok od basketbalu k profesionálnímu baseballu, když od roku 1993 po dvě léta nastupoval za tým Chicago White Sox, kde se moc neprosadil. Následně se vrátil jak k basketbalu, tak k Bulls a pomohl jim k dalším třem titulům vítěze NBA. Narodil se v Brooklynu, New York, NY. Brzy po narození se rodina přestěhovala do Wilmingtonu v Severní Karolíně. Tam navštěvoval střední školu Emsley A. Laney, kde započal svou sportovní kariéru, když za školu hrál americký fotbal, baseball a basketbal. Roku 1981 získal sportovní stipendium pro studium na University of North Carolina at Chapel Hill, kde poté studoval obor kulturní geografie. Na univerzitě se hned první sezónu 1981–1982 ukázal jako velmi talentovaný hráč. Sezónu končil s průměrem 13,4 bodů na zápas a úspěšností 53,4 %. Tím byl vyhlášen univerzitním basketbalovým nováčkem východního konference USA . V oné sezóně s týmem vyhráli...

Michael Jan Friedman (5)

Michael Jan Friedman , je americký spisovatel, známý českým čtenářům především jako autor knih z prostředí Star Treku. Knih napsal přes 150, převážně science fiction. V předmluvě své knihy Výkřik do tmy autor zmiňuje v kapitole Poděkování svou ženu Joan a syna Bretta, rodiče Glorii a Wynna. Dále oceňuje spolupracovníky na knize z nakladatelství i nemocnice v New Yorku..

Michael Jackson (3)

Anglický publicista a spisovatel, autor několika knih o pivu a whisky.

Michael Halvorson (5)

Narozen 1.3.1963. Vystudoval historii a informatiku, publikace z oborů.

Michael Gruber (3)

Vstoupil – ale možná by bylo lepší říci vtrhl - do literatury jako autor neuvěřitelných románů, ve kterých se v tom nejpůsobivějším poměru mísí skutečné zločiny s neviditelným světem magie, mystiky legend a šamanizmu. Na pozadí reálného policejního vyšetřování se zlověstně vynořují tajemné praktiky a ukazuje odvrácená tvář civilizace. Prakticky okamžitě poté, co vyšel jeho první román Obratník noci, se Gruber stal jedním z nejprodávanějších autorů netradičních detektivních příběhů. Mnozí recenzenti dokonce neváhají přirovnávat jeho napínavé mystické thrillery k mistrovským dílům Dana Browna. Do dnešního dne napsal ještě romány s detektivem Jimmy Pazem Údolí kostí, Noc jaguára a příběh pro děti s názvem The Witch´s Boy . Se svou ženou, umělkyní, žije v Seattlu.

Michael Bernard (3)

se narodil 1. 8. 1904 v Praze a zemřel 16. 6. 1984. Byl rozhlasovým a televizním pracovníkem. Psal dobrodružné romány pro mládež. Od roku 1953 byl vedoucím vysílání moravského rozhlasu, po té ředitelem rozhlasu v Brně. Někdy psal pod pseudonymem Michael Bernard. Pro děti napsal Frank a Fink za volantem, Frank a Fink v Maroku, Srub u Zlatého klíče a Chlapci z černého Kamene.

Michael Armstrong (5)

Michael Armstrong je absolventem London School of Economics, předním představitelem Chartered Institute of Personnel and Development a partnerem Institute of Management Consultancy. Tato kniha je do značné míry založena na bezprostředních zkušenostech, které získal Michael Armstrong jako personalista, jenž zpočátku pracoval v odvětví strojírenství jako specialista na zaměstnanecké vztahy a poté v odvětvích strojírenství a potravinářství jako specialista na rozvoj pracovníků. Dvanáct let byl výkonným ředitelem odpovědným za lidské zdroje ve velké vydavatelské firmě a tři roky z toho působil jako generální manažer jedné výrobní divize. Dalších deset let řídil divizi personálního poradenství u Coopers & Lybrand. Nyní působí jako nezávislý poradce a řídící pracovník výzkumného projektu e-reward.uk. Jeho zkušenosti byly v poslední době obohaceny řadou výzkumných projektů, které realizoval pro Chartered Institute of Personnel and Development. Tyto projekty se zabývaly přínosem personálních útvarů a personální práce pro hospodářské výsledky podniku, strategickým řízením lidských zdrojů, pobídkovým odměňováním, hodnocením práce, týmovým odměňováním, širokopásmovými mzdovými/ platovými strukturami a řízením pracovního výkonu. V letech 1997-2001 byl hlavním examinátorem v oblasti odměňování pracovníků na Chartered Institute of Personnel and Development. Mezi jeho publikace vydané nakladatelstvím Kogan Page patří Reward Management , Performance Management , How to Be an Even Better Manager , A Handbook of Management Techniques , A Handbook of Employee Reward a Management and Leadership . Snad nejznámější jeho knihou je A Handbook of Human Resource Management Practice (prvních šest vydání vyšlo pod názvem A ...

Meyerová Marissa (5)

Metod Suchdolský (2)

Mercedes Lackey (5)

Mercedes "Misty" Lackeyová je nejprodávanější americkou spisovatelkou fantazijních románů. Mnohé z jejích románů a trilogií jsou navzájem propojeny a vsazeny do světa Velgarthu, většinou v zemi Valdemaru a jejím okolí. Její valdemarské romány tvoří komplexní tapisérii interakcí mezi lidskými a ne-lidskými protagonisty s mnoha rozdílnými kulturními a sociálními móresy. Její další hlavní svět je velmi podobný našemu reálnému; ale obsahuje utajené populace elfů, mágů, upírů a dalších mytologických bytostí. Knihy z cyklu Bedlam's Bard popisují mladého muže s mocí pracovat s neuvěřitelnou magií skrze hudbu; knihy s tematikou SERRAted Edge vyprávějí o elfech řídících závodní automobily; a thrillery z cyklu Diana Tregardeová se soustředí na stvoření Wiccan, které bojuje se zlem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mercedes Lackey na anglické Wikipedii.

Melvin Burgess (5)

Melvin Burgess se narodil v Londýně. Psát začal ve svých 20 letech a s přestávkami psal patnáct let, než mu vyšla v roce 1990 první kniha Pláč vlka. Od této doby získaly knihy autora, který žije se svou ženou a dětmi v Manchesteru a psaní se věnuje naplno, mnoho literárních cen.

Mellick (5)

Melissa Hartwig (4)

Melissa Hartwigová je certifikovaná výživová poradkyně. Je spoluautorkou knih „Jídlo na prvním místě“ a „Whole30“, které figurovaly na žebříčcích bestsellerů New York Times. Vystupovala v pořadech Today Show nebo Dr. Oz Show. Po celém světě vede semináře o zdraví a výživě. Spoluzaložila program Whole30, jenž je označovaný také jako třicetidenní restart. Žije v Salt Lake City v Utahu. Melissa Hartwigová a její manžel Dallas Hartwig založili v roce 2009 program „Whole30“. Oba se stali certifikovanými sportovními a výživovými poradci. V roce 2010 Melissa Hartwigová opustila své zaměstnání v pojišťovnictví a naplno se začala věnovat projektu Whole30. Společně napsali knihy „It Starts With Food“ a „The Whole30: The 30-Day Guide to Total Health and Food Freedom“ . Když se v roce 2015 rozešli, Melissa Hartwigová převzala celou společnost Whole 30 a vydala další knihu „Food Freedom Forever: Letting Go of Bad Habits, Guilt, and Anxiety  Around Food“ . Posledně jmenovaná kniha vyšla česky v roce 2017 jako „Svoboda v jídle jednou provždy: Jak se zbavit špatných návyků, pocitu viny a úzkostí spojených s jídlem“. Vydalo ji nakladatelství Jan Melvil Publishing. Whole30 je třicetidenní dieta, která omezuje konzumaci cukru, alkoholu, obilovin, luštěnin, sóji a mléčných výrobků. Je přirovnávána k paleo dietě, i když je přísnější, protože není povolen med nebo javorový sirup. Z jídel je povoleno maso, oříšky, semínka, mořské plody, vejce, zelenina a ovoce. Není nutné jídlo vážit nebo počítat kalorie. Po skončení diety jsou znovu postupně zařazovány další potraviny mimo schválený seznam a dokumentují se zdravotní následky. Zakladatelé programu Melissa Hartwigová a Dallas Hartwig uvádí, že cukr, obiloviny, mléčné výrobky, alkohol a luštěniny ovlivňují váhu, úroveň energie i stresu. V roce 2016 vydal New York Times článek o užívání Instagramu lidmi, kteří hubnou. Všiml si, že přes jeden milion...

Melissa Estes Blair (6)

Melanie Summers (3)

Mel Robbins (6)

Americká televizní moderátorka a koučka.

Megan Miranda (3)

Americká spisovatelka, autorka románů.

Mefisto (5)

Mefisto je název, který může označovat více umělců nebo skupin z různých žánrů a období. Pozoruhodná je však švédská black/thrash metalová kapela Mefisto , která vznikla na počátku 80. let 20. století. Patřila k první vlně švédských extrémních metalových kapel, vedle skupin jako Bathory a Merciless. Mefisto se koncem 80. let rozpadla, ale v roce 2010 se reformovala a vydala nový materiál. Jejich vliv se projevil zejména na vývoji švédské black a deathmetalové scény, i když v prvních letech své činnosti nedosáhli širšího komerčního úspěchu. Pokud se jedná o Mefisto , jsou známí svým syrovým a agresivním hudebním stylem, který přispěl k formování extrémní metalové hudby ve Švédsku.

Max Scheler (3)

Max Scheler byl německý filosof, sociolog a filosofický antropolog. Vyšel z novokantovství, později se zabýval fenomenologií a filosofickou antropologií. Kromě Edmunda Husserla jej ovlivnili hlavně Immanuel Kant, Henri Bergson a Friedrich Nietzsche. Scheler se narodil v zámožné rodině, jeho matka byla zbožná židovka. Studoval medicinu, psychologii, filosofii a sociologii v Mnichově, v Berlíně, kde mezi jeho učiteli byl i Wilhelm Dilthey a Georg Simmel, a v Jeně, kde se seznámil s novokantovstvím a jeho etikou. Tam roku 1897 promoval u R. Euckena a roku 1899 se habilitoval; téhož roku konvertoval ke katolictví. V Jeně pak přednášel až do roku 1905 a seznámil se s Husserlovými „Logickými zkoumáními“. Pro rodinný skandál odešel 1906 do Mnichova, kde se spřátelil s Th. Lippsem a dalšími fenomenology. Roku 1909 po dalším rodinném skandálu odešel do Göttingenu a do Berlína, kde začal psát svoji nejznámější knihu „Formalismus v etice a materiální etika hodnot“ . Po rozvodu se svou první ženou se roku 1912 znovu oženil s M. Furtwänglerovou, sestrou dirigenta W. Furtwänglera. Jako mnoho německých akademiků – včetně Husserla – vnímal válku zpočátku jako vlastenecký úkol, tento názor však postupně opustil, začal rozvíjet křesťanský personalismus a kritizovat moderní společnost pro nedostatek solidarity. Na pozvání kolínského primátora Konrada Adenauera obnovil katedru sociologie na tamní univerzitě. Jeho práce „O věčném v člověku“ měla velký význam pro katolické hnutí obnovy v Německu, Scheler sám se však s katolicismem rozešel a přikláněl se k dědictví Spinozovu a Nietzscheovu. V dalších letech se věnoval i aktuálním politickým otázkám, zachování míru, sociální spravedlnosti a obraně demokracie a hledal mosty mezi protiklady, které podle jeho názoru nakonec povedou k nové katastrofě. Roku 1928 vydal vlivnou knížku „Místo člověka v kosmu“ a brzy nato zemřel. Zanechal po sobě rozsáhlou rukopisnou...

Max Dvořák (6)

Max Dvořák byl historik umění působící ve Vídni, čelný představitel I. Vídeňské školy dějin umění. Max Dvořák se narodil 4. června 1874 na roudnickém zámku v rodině lobkowitzkého archiváře Maxe Dvořáka a jeho první ženy Hermíny Voglové. Přestože velmi brzy přišel o matku, jeho dětství bylo poměrně šťastné; na Maxe Dvořáka od mládí působil jeho otec, ve své době uznávaný historik, který mu poskytoval všestranný přehled a zejména také kultivované prostředí roudnického zámku, kde byl nadaný chlapec konfrontován s proslulou knížecí galerií i rozsáhlou knihovnou. Po obecné škole v Roudnici přešel na roudnické reálné gymnázium, kde začal psát verše a vedl studentský časopis; vysokoškolská studia zahájil v roce 1892 na české univerzitě v Praze, kde navštěvoval seminář historie; výběr oboru do značné míry předurčil fakt, že měl nastoupit na otcovo místo knížecího archiváře. Během studií v Praze byl žákem významných českých historiků té doby jako byl Jaroslav Goll, Antonín Rezek, Čeněk Zíbrt či Josef Emler. Na Maxe Dvořáka nejvíce zapůsobil Jaroslav Goll, u kterého pracoval v semináři na tématu Prvé poselství z Čech do Polska za Válek husitských; přestože vztah Golla a Dvořáka byl poněkud komplikovaný, Dvořák se k němu vždy hlásil jako ke svému učiteli; své dopisy Gollovi nikdy neopomněl podepsat slovy Váš vděčný žák. Gollovu přísnou objektivitu a kritické studium pramenů využíval Dvořák i ve svých pozdějších uměleckohistorických studiích, takže bývá řazen mezi příslušníky takzvané Gollovy školy. Na univerzitě se seznámil s jejími dalšími členy, budoucími historiky Josefem Pekařem, Bohumilem Navrátilem a zejména s Josefem Šustou; se Šustou pojilo Dvořáka celoživotní přátelství a jejich vydaná korespondence je jedním z nejvýznamnějších pramenů k Dvořákovu soukromému a profesnímu životu. Max Dvořák na sebe upozorňoval nejen schopnostmi a inteligencí, ale také elegantním a kultivovaným vystup...

Maurizio Pollini (4)

Maurizio Pollini je italský klasický klavírista, který je proslulý svou technickou zručností a hlubokou hudební interpretací. Narodil se 5. ledna 1942 v italském Miláně a k hudbě ho v raném věku přivedli jeho otec, architekt Gino Pollini, který byl vášnivým amatérským hudebníkem, a matka, klavíristka Renata Melotti. Do svých 13 let studoval hru na klavír u Carla Lonatiho, poté navštěvoval milánskou konzervatoř. Jeho talent se stal všeobecně známým poté, co v roce 1960 získal první cenu na prestižní Mezinárodní Chopinově klavírní soutěži ve Varšavě.

Maurice Sendak (5)

Americký autor a ilustrátor knih pro děti.

Maurice Renard (4)

Vystudovaný právník, který se prosadil jako spisovatel fantastického žánru využívající ve své tvorbě vědecko-fantastické motivy, jejich originalita je dodnes nedoceněna.

Maurice Baring (4)

Maurice Baring byl významný anglický spisovatel s výrazným křesťanským akcentem. Ve svých dílech se zabývá otázkami relativnosti lidského poznání, lidských vztahů a citů a lidské existence jako takové, přičemž za vším se zračí trvalá a neměnná pravda, jíž je Bůh.

Maud Lucy (7)

Matyáš Namai (5)

Grafik a výtvarník.

Matúš Kučera (7)

Matúš Kučera je slovenský historik, vysokoškolský pedagog a bývalý politik, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a slovenský ministr školství za HZDS, v 90. letech velvyslanec Slovenska v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. V letech 1942–1947 a 1948–1951 vystudoval gymnázium v Trenčíně. Mezitím studoval na semináři v Nitře. Pak v letech 1951–1956 absolvoval obor slovenština a historie na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a v roce 1955 též na Univerzitě Karlově. V letech 1956–1989 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaměřoval se na dějiny středověku. Přispěl ke změně vnímání, kdy začala být Velkomoravská říše pociťována jako součást slovenských dějin. V žánru literatury faktu se vyznačoval čtivým stylem. Po sametové revoluci se zapojil i do politického a veřejného života. Ve volbách roku 1992 byl za HZDS zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Uvádí se bytem Bratislava. V období září 1992 – červen 1993 byl v druhé vládě Vladimíra Mečiara ministrem školství SR. Potom působil v letech 1993–1998 jako velvyslanec Slovenské republiky v Chorvatsku . Roku 1998 se stal generálním ředitelem Slovenského národního muzea v Bratislavě. Od roku 1998 rovněž vyučoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoda v Trnavě. K roku 2010 se uvádí jako důchodce žijící v Bratislavě. V roce 1998 mu prezident Slovenské republiky Michal Kováč propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra II. třídy.

Matilde Serao (7)

Italská spisovatelka.