14161–14220 z 153119 Autoři
Amaru (1)
Amaru byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie. Podle tradice byl králem v Kašmíru, ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic. Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka , ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života. Nezahrnula ho slovy hněvivými, neodvrátila se, vpustila ho dál, jenom její pohled byl tak chladný, přímý, jak by před ní zcela cizí člověk stál. Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.
Více od autora
Alžběta Birnbaumová (8)
Alžběta Birnbaumová , rozena Šourková byla česká historička umění první absolventka dějin umění na filozofické fakultě Karlovy univerzity a spisovatelka, v letech 1923-1925 manželka Václava Breindla a v letech 1926-1934 manželka Vojtěcha Birnbauma. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu na Smíchově v Praze vystudovala v letech 1920-1925 dějiny umění na Filosofické fakultě UK . Již během studií se provdala za profesora přírodopisu smíchovského gymnázia a pozdějšího profesora obecné zoologie na Přírodovědecké fakultě UK dr. Václava Breindla .. Jako první historička umění na české Karlově univerzitě roku 1925 obhájila rigorózní práci na téma Zámek "Troja" u Prahy. Vydala k tomuto tématu řadu časopiseckých článků a publikací. V době studií se zamilovala do svého o 21 let staršího profesora, Vojtěcha Birnbauma, za něhož se 21. ledna 1926 na Staroměstské radnici provdala, za svědka šel Birnbaumův příterl, historik Josef Šusta. Po osmi letech manželství Birnbaum předčasně zemřel. Alžběta po něm převzala činnost v klubu Za starou Prahu a od roku 1928 také funkci. Na počest svého manžela sestavila sborník Listy z dějin umění, do kterého kromě statí zařadila také jeho korespondenci. Od roku 1938 spolupracovala s redakcí Ottova naučného slovníku nové doby. V letech 1938-1948 byla editorkou edice Poklady národního umění, 1946 založila knižnici Horizont. V 50. letech byla zatčena, po propuštění pracovala v Pražském památkovém středisku. Zemřela v Praze 18. 11. 1967. Přeložila knihu Friedricha Wilhelma Foerstera "Evropa a německá otázka", Praha 1938 Literární pozůstalost je uložena v archivu Ústavu dějin umění České akademie věd. Konvolut předmětů ze své domácnosti Birnbaumová darovala do sbírek Národního muzea v Praze....
Více od autora
Aloys Skoumal (4)
Aloys Skoumal byl český literární kritik a překladatel z němčiny a především z angličtiny. Studoval Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži , filozofii a anglistiku na pražské univerzitě a Vyšší knihovnickou školu . Při pražských studiích ovlivnil jeho překladatelskou metodu Vilém Mathesius. Pracoval v nakladatelství Melantrich, v pražské Univerzitní knihovně, v olomoucké Studijní knihovně , ve Vojenském ústavu vědeckém , jako lektor a redaktor nakladatelství Vyšehrad . Na konci války byl internován, po návratu literárním ředitelem nakladatelství Vyšehrad, pak kulturním přidělencem v Londýně , pracovníkem ministerstva informací a osvěty, Státní knihovny společenských věd, Univerzitní knihovny. Hodně cestoval, publikoval literární a divadelní kritiky, recenze, glosy, předmluvy a doslovy. Hlavní jeho význam je v překladech založených na dokonalé znalosti překládaných autorů a stylistickém mistrovství. Je pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
Více od autora
Alois Marhoul (7)
Narozen 24. 6. 1951 v Praze. Básník, spisovatel, živnostník v oboru gastronomie.
Více od autora
Alois Josef Kulišan (5)
Narozen 21.6.1885 v Domažlicích, zemřel 3.2.1948 v Praze. Zahradní architekt, práce z oboru.
Více od autora
Alois Hába (5)
Alois Hába byl český hudební skladatel, hudební teoretik a učitel. Patří k významným objevitelům v oblasti moderní klasické hudby a je jedním z hlavních světových skladatelů a průkopníků mikrotonální hudby, kde užíval především čtvrttónové ladění, v některých svých kompozicích pracoval však též i se škálami třetinotónovými, pětinotónovými, šestinotónovými či dvanáctinotónovými. Kromě mikrotonálních kompozic je ovšem Hába autorem řady skladeb v obvyklé, půltónové stupnici. Alois Hába se narodil ve Vizovicích. V rodinné kapele, kterou vedl jeho otec, hrál od malička na basu, později k ní doplnil housle. Slovácká folklórní hudba, ve které byly tradičně přítomny kompozice mimo klasickou půltónovou stupnici, ho zásadně ovlivnily na celý život. Po studiu na učitelském ústavu v Kroměříži Hába učil v Bílovicích, v roce 1914 odchází studovat na pražskou konzervatoř, mezi jeho učitele patří mj. Vítězslav Novák. Po vojenské službě na ruské frontě odešel Hába na jaře 1918 pracovat na ministerstvo války ve Vídni, kde sbíral a archivoval vojenské písně vojáků pocházejících ze slovansky hovořících národů monarchie. Ve Vídni začal rovněž studovat kompozici u Franze Schrekera, ve Vídni se rovněž seznámil s dalšími významnými postavami vídeňského hudebního života, mj. Arnoldem Schönbergem. Svého učitele Schrekera v roce 1920 následoval do Berlína. Z Berlína se v roce 1923 definitivně vrátil do Prahy, aby učil na pražské konzervatoři, kde s podporou Josefa Suka založil v roce 1925 oddělení pro studium mikrotonální hudby. Byl odhodlaným bojovníkem o nový sloh, jenž pečlivě sledoval Schönbergův a Webernův vývoj ve 20. letech 20. století. Od lidové moravské intonační praxe odvodil svůj nejvýraznější novátorský přínos evropské hudbě – propracované tónové systémy čtvrttónové, šestinotónové, dvanáctinotónové i pětinotónové. Podle jeho návrhů byly postaveny speciální nástroje (klavíry, harmonia, klarinet, kytary, trub...
Více od autora
Alois Červín (6)
Narozen 15. 11. 1890 v Kolíně, zemřel 24. 1. 1953 v Praze. Ing., RNDr., chemik, fyzik, středoškolský učitel, překladatel děl z oboru fyziky. Též pravoslavný duchovní, stoupenec Gorazdova pravoslavného proudu, zformovaného na půdě Církve československé .
Více od autora
Alison Mackonochie (5)
Anglicky píšící autorka publikací o těhotenství a péči o dítě. Redaktorka a spisovatelka.
Více od autora
Alighiero Tondi (5)
Alighiero Tondi pocházel z liberální protiklerikální rodiny. Jako mladík se přiklonil ke katolické církvi. V r. 1936 vstoupil do jezuitského řádu. S dějinami římskokatolické církve se seznámil tak důkladně, že se vypracoval v úspěšného docenta filosofie a teologie na papežské Gregoriánské univerzitě. Ale jak pronikal do dějin své církve, a jezuitského řádu, začal pochybovat o základech katolické víry. Několik let tajil své pochybnosti, až se mu přihodilo velké neštěstí. On, který se v mládí rozhodl pro katolickou víru , vyřešil svou vnitřní krizi tím, že svou nesnadně osvojenou náboženskou víru zase zavrhl a nahradil ji marxleninismem . Několik měsíců se tajně scházel s komunisty, až si dojednal tajnou rozmluvu s šéfem italské KS Palmirem Togliattim. Krátce na to nechal zveřejnit, že vstoupil do komunistické strany. Jako dříve horlil pro církev , nyní agitoval pro KS. Psal protikatolické pamflety. V letech 1957–1962 komunisticky působil ve Východním Berlíně na Humboldtově univerzitě. Tam napsal a publikoval útočné protikatolické knihy Vatikan und Neofaschismus a Die Jesuiten . Byly přeloženy do mnoha jazyků. Tondi se přimkl k marxleninismu těsně před jeho hlubokým propadem. Do italské KS vstoupil rok před Stalinovou smrtí. Do NDR přesídlil rok poté, co Chruščov šokoval světovou veřejnost upozorněním na některé z obrovských Stalinových zločinů. Další závažná svědectví toho, že sovětský režim nezaostal v zločinnosti za Hitlerovou Třetí říší, měla následovat. Pobyt ve Východním Berlíně bezpochyby urychlil Tondiho vystřízlivění z marxleninismu. Snadněji z tohoto města, než odněkud z Itálie, mohl sledovat, jak se zevnitř hroutí usilovná snaha komunistických režimů o dosažení cílů, stanovených Marxovým utopickým programem: jednak v sousedním Polsku a Československu, ale především v samotné NDR. Na přelomu padesátých a šedesátých let šlo už jen o to, aby se odd...
Více od autora
Alice Kraemerová (6)
Vystudovala obory japanologie a anglistika na FF, UK. Dále se pak živila jako překladatelka a tlumočnice nebo výukou angličtiny a japonštiny. V současné době je kurátorkou japonské a korejské sbírky asijského oddělení Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.
Více od autora
Alice G Masaryková (6)
Narozena 3. 5. 1879 ve Vídni , zemřela 29. 11. 1966 v Chicagu . PhDr., socioložka a osvětová pracovnice, korespondence, memoáry, spis o Červeném kříži, překlady z angličtiny, němčiny, francouzštiny.
Více od autora
Alfons Sedláček (5)
Narozen 1897 v Hranicích, zemřel 7.6.1981 v Praze. Redaktor, prozaik. Zakladatel a redaktor týdeníku Moravská brána Hranice 1926-1929, v Praze byl redaktorem deníku Venkov, Večerník; řadu let strávil v armádních službách.
Více od autora
Alexandr Kramer (6)
Alexandr Kramer byl český novinář, za normalizace disident a autor science fiction povídek, které zveřejňoval pod jménem svého spolupracovníka Jaroslava Veise a později Miroslava Kostky. Vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky UK . Od roku 1966 se angažoval ve studentském hnutí, v roce 1968 působil jako redaktor týdeníku Student. V dubnu 1969 vedl jako předseda Akademické rady studentů na fakultě stávku proti nástupu G. Husáka do čela KSČ. Sám byl členem KSČ od března 1968; v listopadu 1969 vystoupil. V následujících letech pracoval jako tlumočník z angličtiny, pomocný dělník, nosič kufrů, agent s lístky do divadla, od roku 1976 do roku 1989 jako technický překladatel a referent pro dokumentaci v Tesle Karlín. Podílel se na protirežimních letákových akcích. V lednu 1977 podepsal Chartu 77. Od léta 1989 přispíval do samizdatových Lidových novin. Spoluzakládal skupinu Levá alternativa v září 1989; v roce 1991 vystoupil. Byl ženatý, měl jednu dceru. V letech 1990–92 pracoval jako redaktor zahraniční rubriky Lidových novin se zaměřením na USA, v letech 1993–97 byl vedoucím redaktorem exportní redakce ČTK, vedoucím redaktorem zahraniční rubriky časopisu Mladý svět, zástupcem šéfredaktora a reportérem časopisu Týden, překladatelem pro Reader's Digest Výběr, redaktorem zpravodajství Radia Svobodná Evropa. V srpnu 1997 se stal redaktorem deníku Právo. Zde působil zpočátku jako politický komentátor, postupně se však specializoval na velké politické rozhovory vycházející v sobotu. Zastával výrazně levicové názory. Tyto rozhovory vydalo knižně brněnské nakladatelství nakladatelství Doplněk: Interview , Interview 2 , Interview 3 , Interview 4 , Interview 5 (2006 – 74 rozhovo...
Více od autora
Alex Scarrow (4)
Britský spisovatel nigerijského původu, autor literatury z oblasti sci-fi a thrilerů Činný také v oblasti rockové hudby a tvorby počítačových her.
Více od autora
Aleš Vít (5)
Narozen 1953. JUDr., člen České mykologické společnosti. Publikuje v oboru mykologie. Autor fotogafií hub.
Více od autora
Aleš Tvrzník (7)
Mgr. Aleš Tvrzník se narodil v roce 1969 v Jablonci nad Nisou, kde se již od školního věku věnoval atletice v oddíle LIAZ Jablonec. Studium na FTVS UK v Praze absolvoval se specializací atletika, později studoval na Institut für Sportwissenschaft ve Stuttgartu. Během studia působil jako trenér atletiky. Od roku 1995 je zaměstnancem Vědeckého a servisního pracoviště tělesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a přenosem takto získaných poznatků do oblasti rekreačního sportování, resp. fitness. Je autorem celé řady metodických materiálů, publikací, software a sportovních filmů. Poslední dobou se věnuje biomechanice běžeckého kroku a konzultační činnosti při výběru správné běžecké obuvi.
Více od autora
Aleš Krejča (2)
Narozen 2. 3. 1941 v Praze. Knižní grafik a malíř, práce v oboru grafického umění.
Více od autora
Aleš Doubrava (4)
Narozen 28.1.1935 v Hradci Králové, zemřel 21.2.1993. Historik, regionální historická literatura.
Více od autora
Alena Urbanová (5)
Alena Urbanová , divadelní kritička, literatura z oboru, autorka biografií českých herců. V 50.- 60. letech 20. století přední divadelní kritička, autorka hereckých monografií a v 90. letech časopisecky vydaných studií o hercích . Od 70. let dlouholetá členka porot amatérského divadla pro děti , lektorka seminářů a kurzů, autorka publikací o problematice divadla pro děti s důrazem na problematiku dramaturgie , doslovů a komentářů k sborníkům her pro dětského diváka, autorka statí o historii činoherního divadla pro děti v publikaci Cesty českého amatérského divadla.
Více od autora
Alena Urbánková (7)
Narozena 13.1.1944. Autorka fotografií šperků, skla, plastik pro katalogy výstav a fotografické publikace ze sbírek galerií a muzeí.
Více od autora
Alena Šubrtová (2)
Narozena 12. 8. 1935 ve Dvoře Králové nad Labem. Dr., CSc., historička, archivářka, demografka, dlouholetá pracovnice Národního muzea v Praze. Autorka publikací z oboru historie a demografie.
Více od autora
Alena Morávková (4)
Alena Morávková je literární a divadelní historička a překladatelka. Po studiích ruštiny, ukrajinštiny, francouzštiny a teatrologie na FF UK v Praze působila jako redaktorka divadelních her v agentuře DILIA a později působila v Ústavu jazyků a literatur Československé akademie věd. Od šedesátých let se aktivně věnuje překladatelství: do češtiny přeložila víc než sto třicet titulů ruské a ukrajinské beletrie včetně dramat. Českým čtenářům zpřístupnila téměř kompletní dílo Michaila Bulgakova. V současnosti externě přednáší na pražské DAMU a na FF UK.
Více od autora
Alena Knesplová (6)
Autorka učebnic a metodických příruček angličtiny pro základní školy.
Více od autora
Alena Hartmanová (2)
Narozena 21.5.1925 v Praze, zemřela v říjnu 2006. PhDr., překladatelka z angličtiny, francouzštiny, italštiny a němčiny.
Více od autora
Aleksej Konstantinovič Vlasov (5)
Ruský matematik, zabýval se především projektivní geometrií, publikace z oboru.
Více od autora
Albert Sydney Hornby (6)
Anglický filolog, gramatik, lexikograf a průkopník v oblasti studia a výuky anglického jazyka.
Více od autora
Alan Levy (4)
Alan Levy byl americký novinář a spisovatel literatury faktu. Absolvoval Brownovu univerzitu, pracoval jako reportér pro Life nebo The New York Times. V letech 1967 až 1971 žil v Praze, spolupracoval mj. na anglickém překladu opery Dobře placená procházka . V roce 1972 vydal knihu Rowboat to Prague, v níž popsal své zážitky z Pražského jara, sovětské okupace a následné normalizace. Český překlad knihy vydalo v roce 1975 '68 Publishers pod názvem Pražské peřeje. Po vypovězení z Československa žil Levy ve Vídni, působil jako dramaturg ve Vienna's English Theatre a učil na vídeňské pobočce Webster University. Do Prahy se vrátil roku 1990 a o rok později založil český anglicky psaný týdeník The Prague Post a byl až do své smrti jeho šéfredaktorem.
Více od autora
Al'bert Anatol'jevič Lichanov (6)
Ruský spisovatel. Novinář, prozaik, vědec, učitel, veřejný činitel.
Více od autora
Akwaeke Emezi (7)
Nigerijská spisovatelka, autorka románů, povídek a young adult románu s autobiografickými prvky. Umělkyně v oblasti videoartu, performerka.
Více od autora
Adolfo Bioy Casares (4)
Adolfo Bioy Casares byl argentinský spisovatel, jehož manželkou byla Silvina Ocampo, sestra argentinské spisovatelky Victorie Ocampo. Značná část jeho díla spadá do žánru sci-fi & fantasy. Byl blízkým spolupracovníkem a přítelem Jorge Luis Borgese, potkali se roku 1932, vydávali společně také literární časopis Destiempo, napsali společně několik knih a sestavili také vlivnou antologii fantastické literatury . V roce 1990 se stal nositelem Cervantesovy ceny za literaturu. Proslavil ho především román Morelův vynález , který vydal roku 1940 . Nešťastný vědec Morel v něm sestaví simulátor, v němž chce prožívat stále dokola jen ty šťastné momenty svého života. Umístí přístroj na pustý ostrov, ovšem netuší, že ho obývá trosečník, který tak začne události vychylovat novým směrem.
Více od autora
Adolf Polák (8)
Narozen 24.3.1909 ve Štěpánově nad Svratkou, zemřel 28.1.1982 v Praze. RNDr., geolog, publikace z oboru.
Více od autora
Adolf Kosárek (3)
Adolf Kosárek byl český malíř. Adolf Kosárek se narodil jako nejmladší syn Antonína Kozárka, důchodního na panství Trauttmannsdorfů, a Jany, rozené Klepschové. Tou dobou se již panský úředník pocházející z pekařského rodu podepisoval Kosárek. Z Herálce na české straně Vysočiny se rodina přestěhovala do Chlumku u Vlkanče na panství Golčův Jeníkov. Zde otec tříletého Adolfa nastoupil jako správce poplužního dvora. Malý Adolf navštěvoval školu ve Vlkanči a v letech 1840 – 1844 „Hlavní školu“ v Kutné Hoře. Od dětství jej zajímalo malování, ale otec si přál, aby syn byl také úředníkem. Proto jej poslal ve čtrnácti letech na hospodářskou praxi ke kmotru Antonínu Schubertovi, který se stal vrchním úředníkem na arcibiskupském statku v Dobřejovicích. Zde Kosárek upozorňoval lesní i polní dělníky na tvary mračen, proměny osvětlení, tvářnost listnatých a jehličnatých stromů, a také všechna pozorování pilně skicoval. Horlivý samouk kaplan Böttcher ze sousední vsi Čestlice si povšiml jeho počínání a zasvětil ho do užívání barev. Mladý písař důchodového úřadu pokračoval ve své zálibě i po přemístění do Rožmitálu i od roku 1849 na správě arcibiskupského statku v Dolních Břežanech. Pravděpodobně ředitel arcibiskupské kanceláře Pollach nalezl pod úředními akty množství kreseb a barevných skic a doporučil Kosárkovu žádost o stipendium adresovanou tehdy novému pražskému arcibiskupovi Bedřichu Schwarzenbergovi. Uměnímilovný arcibiskup skutečně poskytl Kosárkovi roční podporu 120 zlatých a umožnil mu ve dvaceti letech absolvovat přijímací zkoušky na pražskou Akademii. V listopadu 1850 Kosárek nastoupil do elementární třídy, ale díky píli a nadání záhy přešel do krajinářské školy Maxe Haushofera. Ten jej považoval za svého vůbec nejnadanějšího studenta. Již v roce 1853 vystoupil Adolf Kosárek na veřejnosti na jarní výstavě Krasoumné jednoty hned se třemi obrazy, které sklidily úspěch – šlo o Krajinu v bouři, Podzimní j...
Více od autora
Adolf Černý (7)
Adolf Černý byl český básník, diplomat, slavista, sorabista, etnograf, publicista, překladatel a univerzitní lektor slovanských jazyků v Praze. Po maturitě na reálném gymnáziu vystudoval učitelský ústav , jako učitel působil v Hradci Králové a v Praze, kde byl v letech 1898–1904 též správcem Národopisného muzea českoslovanského.Od roku 1901 vyučoval na pražské univerzitě polštinu a lužickou srbštinu, od 1911 i srbochorvatštinu. Po vzniku samostatné ČSR pracoval na ministerstvu zhraničních věcí .V roce 1927 odešel do důchodu. Od mládí se cílevědomě věnoval slovanské filologii a soudobým politickým problémům slovanských národů, v následujících letech zaměřil soustavnou pozornost také na rozvoj odborně fundované slavistické publicistiky a šíření ideje slovanské vzájemnosti v duchu masarykovského kriticismu.V roce 1898 založil časopis Slovanský přehled a v letech 1898–1914 a 1925–1932 jej redigoval. Hlavním předmětem jeho badatelského zájmu i mnohostranných organizačních aktivit však byly jazyk, historie, kultura a folklor Lužických Srbů, jejichž život poznal při každoročních studijních pobytech .Ve své době byl nejvýznamnějším znalcem lužickosrbské kulturya zakladatelem české sorabistiky. Jeho rozsáhlá původní básnická tvorba se vyvíjela od intimní a spirituální lyriky , přes veršovaný autobiografický román , až k náboženské a politické epice, oslavující českou reformaci a národní osvobození (Zpěvník pozdního husity, 1918; epos Hus, 1919; Písně osvobozeného otroka, 1919; Vě...
Více od autora
Adolf Burger (5)
Adolf Burger byl slovenský Žid, který se za 2. světové války jako vězeň zúčastnil operace Bernhard – německého projektu padělání platidel spojenců. V mládí se vyučil typografem. Poté pracoval na stavbách a v letech 1937–1939 sloužil v československé armádě. Po vzniku samostatného slovenského státu pracoval v Bratislavě v oboru, kterému se vyučil. Současně se zapojil do odbojové činnosti komunistické skupiny, která se snažila o záchranu slovenských Židů. Adolf Burger tiskl falešné křestní listy. V roce 1942 byl zatčen a spolu se svou ženou Giselou, transportován, nejdříve do Žiliny a poté do Osvětimi. Manželka Osvětim nepřežila. Jelikož byl povoláním typograf, byl přesunut do Sachsenhausenu, kde probíhala operace Bernhard, při níž vězňové padělali bankovky a další tiskoviny jako např. dokumenty. Byl posledním žijícím pamětníkem této akce, o které napsal knihu Ďáblova dílna získal v roce 2008 cenu Oscar za nejlepší cizojazyčný film. Od roku 1945 žil v Praze. Zemřel 6. prosince 2016 ve věku 99 let.
Více od autora
Adéla Elbel (4)
Adéla Elbel, rozená Komárková, je česká nederlandistka a překladatelka z nizozemštiny, zpěvačka, performerka, textařka, herečka a komička. Byla členkou ženského hudebního dua Čokovoko. Jako komička vystupuje např. na televizním kanálu Prima Comedy Central, v televizním pořadu a show Na stojáka nebo v brněnské stand-up comedy show NaMikrofon. Na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně vystudovala bakalářský a navazující magisterský obor nizozemský jazyk a literatura.
Více od autora
A. Ludvík Salač (6)
Narozen 17. 6. 1900 v Praze, zemřel 24. 8. 1953 v Německu. Malíř, grafik, ilustrátor a nakladatel pohlednic. Po roce 1948 žil v emigraci.
Více od autora